Transcript MovieZone Live-162

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 160.

2.

Movie Zone Live a jsme tady v hodně nekompromisní sestavě.

Akorát, koukám, že tady je hlad, ale Karel chybí.

Vlade, ty víš proč?

Karel dneska chybí, protože hledá na internetu všechny verze Snyderka, které existují, aby si je všechny porovnal, takže myslím, že ho neuvidíme ani příště, mám o to trošku strach.

Jo, to zabere tak 32 dní čistého času, jestli to správně chápu.

Je tady INF, je tady RIMS, jsou tady samý ikony české filmové publicistiky a youtuberské žurnalistiky.

A já vám můžu prozradit, že budeme mluvit minimálně o šesti filmech, z nichž já aspoň dobrou polovinu viděl.

Včera jsem si chtěl pustit MOTRA, ale neudělal jsem to.

A místo toho jsem viděl film Sound of Metal.

A naštěstí o tom nemusíme hnedka mluvit.

A ještě jsem si pustil jeden film.

Viděl jsem film Lov cihla.

Viděli jste ho?

Já jsem ho viděl.

A mě se nelíbil.

Mě se nelíbil.

Ale jsem asi jedinej.

Já jsem ho asi neviděl.

To je nějaká taková ta skandinávská detektivka?

To je ten Jo Nesbo, hraje tam Nikolaj Kostrvaldov a byla to vlastně první větší filmová věc jeho, nebo možná úplně první, to nevím.

Já myslím, že je to podle vynikající knihy a Kam se hrabe sněhulák.

Tak jako Kam se hrabe sněhulák, to není úplně fair srovnaní, to je jako kdybych to srovnal s Rakovinou.

Ale já vím, že mně to tehdy přišlo jako přestřelný, na mě to bylo prostě moc, některý momenty.

Ale některý momenty třeba s tím hajzlem byly podle mě geniální.

Já si myslím, že to stojí za vidění a nevšímejte si lehkého nevkusu mistra Hlada.

Mluvíte o hajzlu nebo o hajzlu?

Mluvíme o oldschoolovým hajzlu plným hovem.

Tak tím se to vysvětluje, ano.

To znamená něco jako filmová tvorba na přelomu let 2020 a 2021.

Nicméně my i v těchto hovnech se snažíme elegantně proplouvat a vyhledávat takové ty duší části a takové ty kvalitnější

konečnější segmenty, které vás můžou o něčem obohatit.

A o něčem vypovídá, že jako jeden z těch konečnějších segmentů jsme vytipovali film Ranařky v originálném Moxie.

Film, který je na Netflixu a my jsme se ho pustili kvůli tomu, že Im řekl, že je to docela hezké.

Rimsy už pláče.

Ale my jsme viděli, že Rybře bude plakat.

Jife, jsi opravdu tak politicky korektní a tak na ženy zatížený, nebo se ti to fakt jako líbilo?

Můžeš to vysvětlit?

Můžeš to zasadit do kontextu, o čem ten film vlastně je?

Zasadím to rád do kontextu.

Výjimečně jsem ještě nenapsal recenzi, takže se nemůžu vymluvit na to, že si to mají lidi přečíst.

Já jsem k tomu přistupoval na základě krátký premisy a pravděpodobně jsem čekal, že ten film bude něco úplně jinýho, takže se mi ve výsledku docela líbil.

Vlastně mi sednul, přišlo mi, že to má sympatické obsazení, tak akorát dílku.

Je pravda, že to téma je takový...

Hlade, řekni, o čem to je.

Je to vlastně středoškolská dramedy o holce, která nastartuje takový nějaký pokus o holčičí revoluci, protože ten boj za ženský právo na tu školu ještě úplně nedorazil, nebo ne tak, aby si lidi řekli, že není úplně normální plácat po prdeli každou holku, kterou viděj.

a strhne takovou lavinu, kterou potom už nemá úplně pod kontrolou.

Ale já vlastně nevím, jestli k tomu přistupoval jim se stejně jako já, že to bude primárně o tomhle tom, ale mě na tom reálně bavilo to, že to o tom zase tak jako moc není, že ten film je v podstatě o

dospívání a o tom, jak si člověk musí ujasnit věci v sobě a je to v tomhle případě tím, že založí feministický časopis, ale kdyby založila něco jiného a kolik chce divného, třeba grindkorovou kapelu, tak by to podle mě fungovalo do značné míry stejně, takže mně víc než to téma připadalo, že to stojí na těch postavách, který mě bavili a mělo to docela blízko podle mě k protivným sprostým holkám a podobně.

Určitě.

Je tam ta primární optika v tom, jak už si naznačil, že to rozvrstvení na té střední škole připomíná ty devadesátkový teen komedie, že tam jsou ty kasty v té školní jídelně, kdy prostě plastiky seděj se sebou a fotbalisti taky a pak jsou tam nerdíci a nějaký členové uměleckého kroužku atd.

A začne se to potom rozbíjet tím, že hlavní hrdinka na půdě najde nějaký jakoby fan časopisy svojí maminky, která v šedesátejch letech hrají mimochodem Emy Peler, a která v šedesátejch letech byla právě takováhle jako divoška a... Už asi později, jinak by jí bylo asi osmdesát, že jo?

No, to máš pravdu.

Takže se tím inspiruje a začne vyrábět doslova na koleně, což je v dnešní době taková docela rostomilá retrověc.

Na koleně začne vyrábět časopis, všetně nějakých vystřihovánek a tak podobně.

A pak ho poté distribuje na záchodcích a samozřejmě se jí to trošku rozjede pod rukama a je z toho ta velká revoluce.

A ano, v této primární obce je to trošku možná těžkotonážní, mírně nevohrabaný, ale ten sympatický casting a to, že je to o tom dospívání, tomu hodně pomáhá a hlavně já u tohohle žánru vždycky říkám, těch věcí se točí málo, takže ta laťka je možná i tím snížená a já vezmu za vděk i lehkým nadprůměrem.

Jak se říkal tu neohrabanost, já si myslím, možná jsem to sám sobě jak sugeroval, že je tam částečně i na schvál, protože vlastně ta hrdinka a všechny lidi okolo ní nevědí moc, co dělají a dělají tam ty chyby a musí se těm chybám nějakým způsobem potom postavit.

Takže si nemyslím, že by to bylo vyloženě jako...

tvůrčí průšvih, ale spíš jako tvůrčí záměr tlačit to do toho, že to vlastně vypadá trošku přehroceně, protože vlastně ona to přehroceně prožívá.

To se mi líbí, že ona dělá ty chyby, to považuju za součást toho děje a to je právě vychytaný.

Ale uznávám, že tu těžkopádnost jsem myslel spíš z hlediska toho scénáře, z hlediska toho, že to téma, řekněme, bere dost povrchně, tam je vidět ten limit té středoškolské romantiky,

Jo, tam to opravdu nemá nějaký větší ambice a ty jednotlivý témata to načrtává poměrně z vlaku, protože se musí samozřejmě jako vyřešit spousta věcí na té ploše té hodiny a půl.

Takže to možná Rimzi mu přivodilo ty těžší stavy.

Viď?

Hele, mě přivodilo těžší stavy docela spousta věcí.

Já vůbec nechápu, jak vůči tomu můžete být takhle smířlivý, protože mě to přijde jak taková, jako že to...

Je tam vidět spousta těch středoškolských klišek, který jako kdybyste si vzali nějakej třetí nebo sedmej díl prciček, kdy už je to osekaný o všechny dobrý nápady a výrazný momenty a už se tam jenom dál odehrávají ty linky, který se musí odehrávat a je to akorát zaobalený do takového jalového prvoplánového feminismu, který se snaží být nějak uvědomněnej, ale přitom využívá takových

jako kliše, kterými přišli právě strašně obyčejný a průhledný.

A kdyby ten film třeba vzniknul, já nevím, na konci devadesátejch let právě v rámci té vlny...

a byl by tímhle jinej, že prostě více na to dívá z té ženský perspektivy a vykládá o tom, jak ta máma té hlavní postavy v osmdesátejch letech se účastnila těch punkovejch a feministických aktivit, tak by to dávalo smysl.

Ale natočit tohle o dvacet let později už mi přijde

absolutně nenápaditý a zbytečný a třeba ve srovnání s těma lonskýma Booksmart, kterým jsem taky jako neholdoval nijak zvlášť, tak ty mi ale přišly, že byly mnohem uvědomělejší, co se týče právě práce s těma klišé a že si uvědomovali, na co, k čemu se vlastně vztahujou a chtějí to udělat trochu jinak.

Tady mi to přišlo opravdu předvídatelný, roztahaný,

A že se jednotlivý linky odvíjely tak, jak by člověk čekal, že se odvíje, jak se musí odvíjet.

A navíc to není ani nějak vtipné, nebo že by to dodávalo těm tématům nějakou šťávu.

Takže za mě jediné klady,

docela příjemně vybraná hudba a znepokojivě zubatý mladý Schwarzenegger, který mě fakt vyděsil, kterýho jsem asi ještě v ničem neviděl a vlastně mě překvapilo, jak moc vypadá jako svůj otec.

To byla asi jediná zabava, jakou jsem z toho filmu měl, jinak ty jim říkáš, že hodina a půl, ale ono to má 111 minut, to je nekonečný film a v půlce jsem si říkal, dobrý, tak už to nějak jakoby doklepou a ono to skončí a pak jsem se podíval, že jsem v 50. minutě a chtěl jsem se jít zabít, protože to na mě bylo už docela moc, takže...

natočit jako film o nějakém rebelství, takhle prostě konvenčně, suše a bez nějakých nápadů, tak to mi přijde opravdu jako velká zaufalost.

Já bych s ním vlastně asi souhlasil, jenomže zároveň, jak říkal, jen v těchto věcích se prostě točí málo.

Ty chcete vypít Booksmart, Lonny Belly, Booksmart a ještě vlastně, nevím, jeden nebo dva podobné filmy.

Ale není to moc čeho vybírat a přesně jak říkal Vašek, já nemám tohle žádná rád, takže jsem k tomu asi smířlivější, ale zároveň... Mr. Hlad je takový ten člověk, co přijde do bordelu a řekne si, není z čeho vybírat, tak beru tu třistakilovou jednodohou chlapa

Prostě si to užiju.

To jsem čekal, jak se to ochytneš.

A ty jdeš potom po mně, vole, abys věděl, jak se to dělá.

Já vám to řeknu realisticky.

Snímek Ranařky je rozvedná týdněřská komedie z roku 2021 natočená

v Americe, režíroval to Amy Peller, což je velká kamarádka Tinny Fay, která vytvořila scénář filmu proti mním z Prosté holky.

A nejen proto by si člověk začátcí toho filmu, které jsou velice řemeslně politní, mohl myslet, že tam budou jisté styčné plochy, a ty tam i jsou, je to velice jako zajímavě napsaný, si myslím.

ten půdor je se po mně originální, je to jakoby angažované, s čímž já nemám problém, protože já feministkám fandím, myslím si, že rovnoprávnost je důležitá a ta emancipace žen je taky důležitá.

Ovšem, s příbývajícími minutami jsem si říkal, ty buch, ty to myslej tak strašně vážně.

aby se ze sebe neposrali.

Mně to připomínalo politickou agitku z 50. let.

Já jsem čekal, že tam každou chvíli vyjde Jaroslav Marvan a řekne, že práce šlechtí a že pustme ty soudružky soustruhu.

A pojedeme nahoře všichni.

A já jsem se zprvu cítil osvícen.

A cítil jsem se o sobě velice často, ale pak přijeli si momenty, kdy jsem se cítil, že si radši o něj maštlí a takhle se uškrtím, než abych tohle musel znášet.

To je sexistický a ševelistický prasata, na to nemáte co říct.

Ne, je to prostě hrozně plagátový, hrozně to tlačí na tu linii, nemá to ten nadhled, nemá to tu jizku v oku, nemá to satirický ostendicitum, mohlo dělat prdel, ale místo toho je to pouční, školomecký, je to Jan Amos Komenský, ty vole,

500 let starý mamrt nějakej, kterej ty vole vyšel z hrobu a proměnil se ve třináctiletou nebo patnáctiletou holku.

Kde to jsme?

A ta rebelie ty vole, když se tam ani neprcá pořádně.

Není čas.

Souhlasím s Vladem a dělám nám vše mentální poznámku, že musíme víc zapojit rekvizity.

To je podle mě to, co týda relaci chybělo a je dobře, že se toho konečně někdo důstojně zhostil.

Pokud se ve filmu o rebeli na střední škole neobjeví žádný rimjob, tak je to prostě pro mě mrtvá vátka.

A mám pocit, že tam nebyl ani tanker.

Žádnej tanker nepřijel.

Třeba ale tvoje performance mě vzala dech.

Oddeklamoval jsi to skoro jak Miloš Čermák a ty rekvizity teda klobouk dolů.

Já bych nerad, aby zapadlo to, co tady zmínil kolega Rimzy, který má evidentně nakoukáno, že Patrick Schwarzenegger v tomhle filmu nejenže vypadá jako svůj otec, ale až se jako směje.

On když se směje, tak se tak jako zalomí dozadu.

A ukážete to horní patro a to je přesně, když se podíváte na Pumping Iron se Schwarzeneggerem, tak nejen, že se jeho otec úplně stejně směje, ale chová se jako úplně stejný hajzlík jako tady Patrik.

Takže já nevím, jestli se inspiroval u tatínka nebo jestli to je v něm tak nějak přirozeně.

Ale v některých momentech jsem měl úplně takový jako surreálný pocit, že fakt koukám na mladýho Arnolda.

Já ho viděl v pár filmech a myslím, že vždycky hraje podobný role.

Ale k zamyšlení, že v té rodině je hrozný množství zubů, tam prostě to není přece, nevím, jestli je to tou volbou toho úhlu zaklonu, ale prostě není možný, tam je tak jako 80 zubů jenom na té horní čelisti, to je znepokojivý strašně.

Já nevím, jestli to víš, ale Arnold vlastní dva osly a ty se smějí úplně stejným stylem, že jo, jako prostě taky se takhle zaklonějí a vykloubějí si ty čelisti, aby bylo vidět úplně všechno.

Takže já mám hlu...

Whisky a Lulu.

Takže je to takový ten fenomén, jak se ti páníčci začínají podobat svým psům a opačně, tak on, když si pořídil ty osly, tak ale to už tam bylo mnohem díl, přece.

Naopak, ty osly jako celý druh zvířecí se začaly podobat Arnoldovi od nějaké historické doby.

Od barbarských časů.

Já myslím, že si uhodil řebíček na hlavičku a to je asi ta nejdůležitější věc, kterou o tomhle filmu můžeme říct.

Nejlepší.

Hele, je to na Netflixu, tak co k tomu dodat?

Ježišmarja.

Pojdeme k dalšímu filmu.

Imfe, dokážeš v sobě najít úsečnost a zkratkovitost?

No jasně.

Řekni nám o tom filmu Mauretanián.

Já už jsem, jo.

Jsi o tom vypsal na svým blogu, ne?

Ne, je to film, u kterého popravdě řečeno jsem po trailerech očekával režidovat po můj oblíbený Kevin Macdonald, jehož posledního Skotskýho krála mám dodneška velmi, velmi rád.

Jedna z prvních rolí, kde jsem zaregistroval Jamesa McEvoye.

A on točí takovým dokumentárním stylem, což není překvapení, protože to... A hrál pan Tumnus?

Jo.

Už se nechci vracet... To se odehrává někde v Africe, ne?

No i tam mají.

Tam je savana a tam může veselé klopítat.

I tam mají fauny, jo?

Tak jo.

No pardon, že ti o tom schválně povídám.

Kevin Macdonald udělal to na odstřelo, ne?

To bylo takový nudný.

Na odstřeli geniální.

Dobře, nemáš vkus.

Ještě se k tomu vrátím.

Ale to fakt jako nemáš vkus.

Počka, na odstřel je state of play.

No.

No, tak jste oba.

No, to je jedno.

Vrátíme se k tomu někdy, jo?

A Russell Crowe s tím debilním účasem, ne?

Tak zpívej dál... A Rachel McAdams, ano, adaptace výborné britské miniserie, ale to je jedno.

OK, zkratkovitost, zkratkovitost.

O, Kevin Macdonald, ten si žil.

Kevin Macdonald má farmu.

Tam chová tu mnusy, ano.

Ne, on točí hodně dokumentů, takže se to promítá i do té jeho hraný tvorby a tady je to úplně ideální, je to film podle skutečných událostí, adaptace knížky Deníky s kvantanáma, absolutně nechápu, proč se to tak nemenuje, místo toho se to jmenuje Mauretánec, což nikoho logicky neosloví, takže bych vám vůbec nevyčítal, pokud o tom filmu slyšíte úplně poprvý.

Ale je to výborně obsazený, hraje tam Jodie Foster, Benedict Cumberbatch, který má úplně šílený americký akcent, který mě teda z tého role konstantně vytrhával.

Je evidentní, že má nějaký limity, protože tohle opravdu je bizarní.

No a pak je tam ten člověk v hlavní roli, jehož jméno si teď nespomenu samozřejmě, protože je to etnický herec, kterého jsem doposud neznal, takže to je pro mě dobrá vizitka.

Nicméně...

Hra je Maudetance, který bohužel má mezi příbuznýma lidi, který byli hodně blízko 11. září, takže ho v Maudetánii naloží do dlouhého černého SUVčka, převezou ho do Guantanama

a tam je dlouhý roky, aniž by o něm kdokoliv věděl.

A pak na něj náhodou narazí Jodie Foster, která dělá takovou pro Bono advokátku a rozhodne se, že ten případ vezme, i když je to samozřejmě tou optikou viděno, že vlastně tenhle člověk hrozně moc ublížil Americe a nezaslouží si jakkoliv obhajovat.

Já jsem doufal, že to bude víc právnický drama a míň takovej opravdu až dokumentární film, kde značnou část toho filmu zabírají flashbacky, který jsou mimochodem točený 4 k 3, takže je to určitá choroba, která se rozmáhá.

Myslíš Snyderovsky?

V dnešním Hollywoodu, ano, ano.

Nejsou černobílý teda, ale jsou 4 k 3.

Takže ten film přepínáme se 4 k 3 a 2,35 k 1, což chápu, proč to udělali, ale je to takový matoucí.

No, má to pomalý tempo, samozřejmě profituje to z těch skvělých herců a z toho příběhu, který je podle skutečných událostí.

Problém je, že ty skutečné události nejsou až tak dravý, nemá to ten spád.

Evidentně do toho McDonadovi nikdo nekecal, protože už má nějaký renomé a

Já tohle nerad říkám, jakože ten příběh je málo hollywoodský.

Ale myslím si, že pro většinu lidí to bude rozvláčné a že to trošku trpí tím, že ta knížka vyšla před skoro deseti lety a že dneska to Guantanamo už není to žhavý téma.

Už o tom pár filmů bylo, pár dokumentů, v těch knížech taky vyšlo bezpočet, takže to pravděpodobně pro měrnýho vědaváka zas tak moc nezajímá.

A takový ty zvraty, kdy se to konečně někam začne posouvat, tak opravdu nastupují v posledních 20 minutách.

A tam naopak máš pocit, že ten film zase pádí kupředu hrozně rychle.

A to, co si z toho třeba já jsem chtěl odníst, to znamená nějaký masatý soudní drama, tak to tam zabírá úplně minimum místa.

A je to spíš o těch charakterech a o tom, jak se ty herci popasujou s některýma těma rolema, ať už jsou velký nebo malý.

Zkrátka je to takový nesourolý.

Mám pocit, že to trošku Kevinu McDonaldovi uteklo pod rukama jako taková neposedná ryba.

Dáváš palec nahoru nebo dolů?

Dávám palec opatrně nahoru, ale říkám, vzhledem ke zkušenostem Kevina McDonalda a tomu hvězdnímu castingu jsem čekal, že to bude šimrat.

To se nedostavil.

Dobrý.

Jseš král úsečnosti.

Nedokážu si představit, co bys říkal, kdyby jsi byl neúsečnej, vole.

Asi bysme si tady hodili bašteči.

Nicméně moc děkujeme za tuhle vsuvku a už prosím tě, ty vole.

No mě zajímá ten tvůj Sound of Metal, protože o tom slyším ze všech koutů redakce samý dobrý věci.

Teď je to nominovaný na Oscara ve řadě kategorii, na rozdíl od Mauretánce.

Takže teď pro změnu budu mlčet a budu poslouchat.

No ještě než budeš mlčet, řekni mi jednu věc.

Taky máš to, že když je tam Jodie Foster, tak očekáváš, že se tam bude žrát nějaký části lidskýho těla, nebo ne?

To úplně nemám, ale když je tam Jodie Foster, tak mě to vždycky zaujme.

Mě třeba hrozně bavila v Inside Manovi.

A tam se nic nežralo, myslím.

Tady už je teda trošku starší, je vidět, že věk nečeká na nikoho, ale je to sympatický.

K té roli to vlastně docela patří, takže jsem byl rád, že ji vidím a že evidentně nepoužívá botox, takže když hraje, tak je vidět, že její ty záhyby tváře tak nějak fungujou.

Jakože vypadá jak stará člověk.

No ale nenechala si deaktivovat ty herecký svaly jako některý jiný herečky.

Já nechci narážet na Nicole Kidman, ale budu narážet na Nicole Kidman, která podle mě to trošku přehnala s tou rekonstrukcí obličejových partí.

Pustíme se do filmu Sound of Metal, což je americký film, který vznikl v roce 2020, má za sebou úspěšné kolečko různých festivalových uvedení a je to takové typické Indíčko.

Je to film, který docela nečekaně vstoupil do té

oscarové soutěže možná na úkor zrovna toho Mauretánce a Penetu a dalších takových těch filmů na hraně.

A vlastně si myslím, že poměrně zaslouženě, protože je to film s vizí.

Je to taková ta nezávislárna, která popisuje trudný osud člověka, který bubnoval a hrál nahlas různou hudbu a najednou jednoho dne poslouchá a slyší hovno.

No a tenhle člověk najednou slyší různé hučení a šimrání na místech, kde šimrání cítit vůbec nechcete, ale snaží se s tím nějak popasovat.

A já se přiznám, že jsem se na ten film moc těšil.

Viděl jsem první 20 minut a bylo to strhující, bylo to

vtahující, byl to najednou, si prožíval to, jak je to bolestivý přijít o ten sluch a viděl si tam tu docela jakoby vynalézavou práci se zvuky, s ruchy a s tichym, jako nebál bych se to přirovnat třeba, že by to mohlo jít do soutěže Oscarovi proti tichýmu místu dvě, kdyby to asi pět let neposunuli upředu.

No ale přiznám si, že jsem cítil jakoby očekávání, že pak se to rozjede v takovou tu absolutní nezávisláckou pecku jako wrestler nebo vypleš nebo takový ten nářez, který tě strhne.

A...

Ono to jede po mnohem subtilnější rovině, je to vlastně takový drama fakt psychologický a takový fakt jakoby neokázalý, vlastně do sebe zatažený, že to pomalu jenom odplývá a nechá tě to rozjímat vlastně psychologicky, vnitrně, fakt jakoby hodně nevtíravě a low.

což si myslím, že některým lidem bude vadit, ale zas to vypovídá o tom, že ta vize je nějaká prostě ukotvená v nějakých jakoby reálných věcech, nějakým fakt jako pravdivým, upřímným přemýšlením o životě a

takovým tom, takovým to prostě nenabubřelostí, takovým to, že se fakt jako touch of reality tam je, no.

Je to takový to, taková ta psychologická sonda, která nechce úplně machrovat a v tomhle směru je to fakt jako vyspělý Indíčko, neříkám, že bych ho doporučil každému na zlý nutí, ale když si to musíte vkynět, což se vám stane v České republice zhruba jednou za tři roky, že si můžete na to zajít do kina, tak si myslím, že vás to jako zaujme a osloví.

Co myslíš, Rimzi?

No, ty dneska mluvíš jako kniha.

To je tady vůbec jako čest být vedle tebe.

To je fantastický.

jak jsi to takhle proštudoval.

Já s tebou souhlasím, myslím, že jako chvíli jsem tak čekal, lomeno doufal, jestli se ten příběh, který tak poměrně rychle najede na očekávané koleje, tak jestli začne uhejbat do nějakých nečekaných míst, což se nestane, ale zároveň musím říct, že mi to až překvapivě nevadilo a ty dvě hodiny s tím filmem utekly

utekli velmi příjemně.

Má hlavně dvě devízy, které jsou na první pohled patrné, a to je herecký výkon Rize Ahmeda, který nesleze v podstatě z plátna a je vidět, že se na tuhle roli skoro rok připravoval, když se naučil znakovou řeč a trávil spoustu času s hluchejma a dvě hodiny denně se učil nabitcí.

obětoval té roli hodně, takže myslím si, že je to i taková oblíbená Oscarová disciplína, na kterou může Akademie slyšet.

Uvidíme.

A vlastně toho, kdyby dostal toho Oscara za hlavní roli, tak bych mu to i docela přál.

tak to je jedna výborná vlastnost toho filmu a potom samozřejmě ten mix zvuků, kdy se opravdu daří diváka vtáhnout tím, co ta postava slyší, respektive neslyší a ta kombinace všelijakýho hučení a zurčení leckdy nepříjemných zvuků nám docela dobře ukazuje, co se asi v hlavě tý postavy odehrává za zmatek, ale myslím si, že

Jinak je teda potřeba upozornit, že přesto, že ten příběh je o metalovým

Bubeníkovi, tak o metalu ten film v podstatě vůbec není, až na úvodní písničku, tam je té hudby v další stopáži naprosto minimálně, takže se nedá očekávat takový vyloženě hudební drama jako vypleš třeba, ale spíš je to takovej ten klasický příběh o tom, že se někomu stane nějakej průser, nemoc, nějaká neočekávaná osudová

osudová věc, se kterou je potřeba se vyrovnat a přijmout novou životní roli, která vlastně může nakonec umožnit zlepšení nějakých vnitřních věcí, které by se jinak zlepšit asi nemohly.

A to se mi právě líbilo, že

To hezky ukazuje, jak vlastně my všichni do nějaký míry jsme vlastně závislí na těch podnětech a jak prostě furt vyžadujeme, aby se něco dělo okolo nás, aby jsme někam šli a nedokážeme se zastavit na místě, což dost dělá právě i ta hlavní postava, která, o níž se docela rychle dozvíme, že si prošla nějakou drogovou a různě další závislostní minulostí.

A ta hudba je způsob, jak se s těma problémama vyrovnat.

jakkoliv boj se závislostí prostřednictvím hudby zní jako dobrý nápad a jako něco funkčního, tak se vlastně ukazuje, že se ani tak člověku nepodaří úplně ty vnitřní démony překonat a že něco tak nečekanýho a vlastně hroznýho jako ztráta sluchu může v tomhle ohledu zafungovat a dát člověku do životní cesty nějaký podněty,

který by nebylo možné jinak nahradit.

Takže to na mě tak, tahle linie na mě prosvítala.

Už sejtim, že přetejkám do basketbalu, takže toho nechám.

Za mě výborný film, souhlasím se s půndrovou recenzí těch 8 z 10, takových těch poctivejch, jako indíčkovejch 8 z 10 je podle mě zcela adekvátních a rozhodně bych ten film doporučil i dál a přeju mu i štěstí na Oscarech.

To byl nádherný vyčerpávající monolog, Rymzi, ale já nevím, jestli tě čtenáři, nebo diváci teda hlavně, jestli tě poslouchali, protože většina lidí podle mě sledovala Civalovu cestu skrz byt a teď přemýšlej, kde je.

Podle mě dostal chuť na játra, protože má v ruce nůž.

Mně bylo poměrně rychle jasný, že diváky na YouTube, už jsem...

tratil hned, jak se Cival zvednul, takže cíl je na posluchače na jiných platformách.

Já vím, tak nená se nic dělat, ale furt věřím těm posluchačům na Spotify a jinde, že ty z tý Civalovy cesty tam a možná časem i zase zpátky nic nemají, takže u nich mám šanci.

Ta cesta byla výborná, protože to je takový ten, já teď nevím přesně, jak se ten záběr jmenuje, ale je to ta fixnutá kamera, že jo.

Dost často to má... Jakože jsem jak Requiem za sen, jak Jennifer Connelly, když si šlehne a pak se chystá se nechat oprcat do prdele.

Je to charakteristický závěr, kdy ta postava prochází tím prostorem a ty seš na ní fixovaný.

A říkal jsem si, že bysme jedno MZ Live mohli udělat tak, že všichni někam půjdeme takhle celou dobu a budeme povídat.

Když dceřka naznačila, že má hlad, tak jsem jí musel jít voloplat po meranč.

Což právě dělám.

Já se zeptám ještě, ten film vlastně produkoval a námětně mu napsal Derek Cianfrance, nevím, jestli teda toho přijmeš nič tu dobře, který dělal s Zaborovicovým hájem nebo Blue Valentine, což jsou filmy, které já mám docela hodně rád.

ale jsou i vizuálně dost jako výrazný a osobitý.

Je ten Sound of Metal i po téhle stránce nějak zajímavý, nebo to je opravdu film, který stojí na té postavě, na tom hereckém výkonu a na té jako pomalé a intimní atmosféře?

Myslím si, že vizuálně to zas tak zajímavý není, že jakoby spíš je to takový jako hezky nasnímaný Indíčko, který má super barvy a jakoby hezky pracuje s tou ostrostí a tak.

Ale jinak tam nejsou žádný zajímavý momenty, že si myslím, že zrovna tím pohybem kamery jsem toho teďka trumfnul.

Ale je to chytrá práce s postavou a hlavně je vidět, že oni to mají

že přemýšlej o tom životě, že je to odžité.

Víš, že prostě ti hnedka v 20. minutě, kdy čekáš ty postupné dramata, tak ti řeknou, není to o tom, co se vám fyzicky stalo, ale je to o tom, co cítíte.

A prostě z tohohle psychoterapeutického hlediska se to vlastně hrabe v těch postavách a vlastně v tomto tématu.

Že já si vlastně myslím, že tobě by se to, kdo ví, jak nelíbilo.

Já říkám, ten Cianfans teda točí vlastně podobně, nebo ty témata tam jsou taky takový, nebo řekněme to tempo a z toho, co to popisujete, tak mi to prostě připadá jako ty jeho starý věci a docela mě to zajímá v tomhle směru.

Tak právě, jestli je tam on jako tvůrce nějak cítit.

Já jsem řekl vizuálně, ale to samozřejmě není jediná jeho... Myslím si, že je tam něco cítit v tom, že to není úplně prvoplánový.

A rozhodně bych řekl, že...

No povídej revizi, já vzpomínám.

No jenom, že mi to vlastně oproti těm jeho předchozím filmům přijde jak příběhově, tak vizuálně takový umírněnější.

Je vidět, že ten film nakonec pod Sian Franchem převzal a režíroval debitující Darius Marder, takže se jako nepouštěl do žádných

do žádných velkých věcí a byl si vlastně vědom toho, že ta síla je především jednak v té práci se zvukem.

A kdybych k tomu přidal ještě nějaký velikánskej vizuál, takže by to mohlo být snadno přehlcený.

A stejně tak i v té práci s tím hlavním hercem kolem, kterýho ta kamera docela atraktivně krouží, ale zároveň ne nějakým vyloženě formálně

šokujícím způsobem.

Takže myslím, že se vyloženě zaměřili na to, o čem věděli, že bude fungovat a to v tom výsledném produktu i funguje.

Zároveň mi přijde fakt hezky, že je vidět, že je to takový ten fakt jako malej film.

Je to fakt takový to něco jako Beze stopy s Benem Fosterem, jestli jste viděli.

To bylo výborný.

Film s názorem, film prostě s nějakým pohledem na svět, zároveň jako řemeslně a hlavně herecky hrozně silnej.

A dotáhne to na 6 nominací na Oscara, to je prostě vlastně krásný příběh.

A fakt si myslím, že zrovna toho Oscara za ten

třech zvukových efektů to může úplně v klidu vyhrát, protože je to samozřejmě to na sebe upomíná, jakoby, že to s tím pracuje, že jo.

Takže je to působivý, hezký a kdyby jsi to měl ve filmografii, tak si prostě s gustem vyhoníš, že jsi dobrý.

To se předstává jenom, když dotečíš MZ Live samozřejmě.

No filmy přijde ti občas taky.

To ne, to je jenom takový podráždění.

ale po MZ Live speciál to už ještě se pijeme.

Tak, jdeme na dotazy z Patreonu www.patreon.com lomenu MZ Live.

Vy nám dáváte peníze, my točíme spoustu pořadů, teď jste je zmínili mimochodem.

A taky vám dáváme možnost, abyste se nás na cokoliv zeptali a my na cokoliv odpovíme.

Už jsme na úrovni babici.

95% i můj zon live speciál

Babicova televize i můj zlomový speciál mají 95 %.

Jo, no tak to je výborný, tak toho Jirku určitě předběhneme.

Jseš Jirka Babica filmového světa.

Jo, pardon.

Ale víš, jak jsem to myslel.

No to jsem byl, když jsem sdílel svůj recept na špagetové plasičky, ale k tomu už se vracet nebudeme.

Tak, Jarda Musil, servus.

Na jaký film po pandemii se těšíte do kina nejvíce?

On teda tady zmiňuje samozřejmě Bondovku Není čas zemřít.

A co si myslíte o připravovaném filmu Jan Žižka?

Má vůbec nějakou šanci na mezinárodním trhu?

Já se těším na Tiché místo 2, to si opravdu užiju.

A samozřejmě vyfouknu vám to, přestože se stíhačky snaží zaujmout i v Godzilla vs. Kong, tak se těším na Top Gun 2 a těším se, až si to lopnu v IMAXu a budu řvát, pojď to mé, pojď.

No vidíš to, ale já se překvapivě došlo u mě k takovému zhoupnutí, že když jsem viděl poprvé ukázku, tak jsem byl takový jako další nálož pro nenáročných teenagery, ale pak se mi to nějak rozleželo, napsal jsem si Skalpel a teď se vlastně docela těším na ten Mortal Kombat, ne teda do kina pravděpodobně.

protože bude mít premiéru už za pár týdnů, takže tam to nestihnem, ale je to pro mě překvapení, protože až po těch ukázkách, který teď docela hezky gradujou, tak jsem se na to vlastně začal docela upřímně těšit, protože je to přesně takový ten film, který já si teď potřebuji.

A co se týče Žižky, to asi řeknu za chvilku, až tady za každej vicinta ohledně očekávaných filmů.

Pane, na co se těšíš?

Zdá se, že Matěj zmrznul.

Set flag, ty vole.

Set flag strikes back.

Hele, já myslím, že tady mám... To je zajímavé.

Já jsem ti chtěl dát prostor, víš.

No, ty jsi se zasekl, že jsi furt zaseklý, vole.

Jako pro nás.

Já jenom ocenuju, že když se hlad zasekne, tak máte smutný výraz.

Hladí se fakt smutně, ty vole.

To by ten happy end nešel, přiznej se, ty vole.

To je přechod do nouzovýho stavu.

No hele.

No, tak já, počkej, tak já se těším na, abych řekl něco nečekanýho, tak se těším na... Ale klidně můžu mluvit.

Mluv, mluv, povídej.

Mluv, třeba se rozhejteš.

Ale klidně můžu mluvit, takže vám řeknu, že... Tak mluv, ty vole!

No prdele.

Ježišmarja, ty nám to dojebal, ty vole.

A hromadě toho jde více.

Jsme v tom tady, to už nikdy neskončí.

Ok, tak já se těším na Kingsmary, vole.

Na Kingsmary tady už odkladají asi dva roky.

No do prdele.

To je nám schudlo celý life, klesneme pod bobicu.

Takový krásný díl to má být.

To by se Jirkovi Babicovi nestalo.

Rimzi, na co ty se těšíš?

Hele, už je spát.

Možná.

Možná.

Rimsy, pojď, řekni to, já na to nemám nervy.

Já jsem chtěl říct něco nečekanýho, tak se těším na zelenýho prytíře.

Já si nikoho nezajímám, ale Kingsmany jsem jinak chtěl říct taky, že je to přesně ten film, který chci vidět v kině a od kterého nečekám nic extra, takže nepočítám, že mě zklame a že minimálně to, co očekávám, tak se mi i podaří

dostat a taky vlastně jsem velmi opatrně, ale velmi zvědavej na ten Matrix, který vlastně asi nebude, že jsem vlastně zvědavej, co to bude zač prostě zatvářet.

Který vlastně asi nebude, co jsi řekl přesně.

Nebude to kvalitní film.

Tak uvidíme.

Matěj, teď už se pohybuješ tak jako rychlostí pět snímků za vteřinu, takže jako, když vlastně asi ne.

Hele, co se týče Jana Žižky, tak jak se říká o mrtvých jen dobře, tak já bych řekl i o češích jen dobře.

Nevím, co s tím můžu...

No jestli byste měli do prdele a přihlásit se znova.

Zkoušel jsi to, vypnul to, zapnul.

Ježišmarja, ty vole.

On si dal tu plzeň a je úplně v prdeli, to je konec, to nesmíme takhle dělat.

No ale odpojí se a připojí se, vypni si to nahrávání.

Já nevím, mě dusej, ty vole.

Vyhoď ho, vole.

Hlavně, že má nový router.

Vyhoď ho.

Já nemůžu přece vyhodit Matěje.

No, dobrý.

Hele, co se týče Ana Žižky, já si myslím, že Petra Jákle je hrozně šikovný.

Jo.

Jako myslím ve směru, jakoby šikovný.

Hele, kdo z nás může říct, produkuji film s Bobem Denyrem?

Nikdo.

Ale ty filmy, který s Bobem Denyrem produkuje, jsou fakt děsivý.

takže já ho obdivuju, že udělá Jana Žížku, ale vlastně si nemyslím, že v jeho filmografii za příští tři roky přibude dobrý film, to si vlastně nemyslím.

Nepřál bys mu to čistě z hlediska finančního zdraví české kinematografie?

Já mu to hrozně přeju, ale myslím si, že si vybral projekty, které skončí v kundě.

Takže myslíš, že to bude mezinárodní ostuda, co se týče kritického přijetí?

Mezinárodní ostuda to nebude, nebude to Bátory, ale bude to prostě natočit velkofilm Vožiškovi, je ty vole kůrevský těžký, to je prostě natočit cool historický velkofilm i 25 let po prostě statečním srdci, je prostě kůrevský těžký.

A já si nedokážu absolutně představit, že

To za týhle konstelace zvládne, zvlášť když vidím, že vstupuje produčně do válečných, pochybných válečných filmů, který když vidíš z nich trailer, tak se ti chce... Já nechci bejt zlej, ale prostě... To jsem taky viděl.

Lehce se ti chce jako ublinknout.

No, ale Matěj se nám někde ztratil v akci, abych teda použil tu vojenskou hantýrku.

To nevadí, tak... Další dotaz je čistě... Ne, řekni, co si o tom myslíš ty?

Já si myslím, že máš pravdu.

Já si myslím, že to bude průšvih, co se týče ohlasů, tak i co se týče těch peněz.

Já to nepřeju ani Jáklovi, ani České kinematografii.

Jenom jsem chtěl naznačit, že další dotaz je čistě na tebe, takže ten klidně můžeme jako dát.

Ne, Rymzi, co ty myslíš?

No...

Já souhlasím s tím, co jsi říkal.

Nevidím to jako mezinárodní průšvih, ale jako kdyby se... No, kdyby se ten film nějak důstojně zaplatil, tak si myslím, že je to takový jako zlatý maximum, co se dá očekávat, no.

To jsi teda vyžvej.

Nevím.

No, povídej, řekni mi zas něco.

Teď mi došlo, že jsem toho Matěj asi musím pustit, ale on se zatím neobjevil.

Co ti mám říct?

Nevím jistě, je uživatel, který nám poslal o dotaz přímo na tebe.

A to sice, až se otevřou hospody, bude na pivu s Civalem v opravdovém prostředí hospod nebo zůstane na Zoomu?

Já musím si asi koupit techniku a zaplatit kameramana,

Podívám se, jestli to utáhne rozpočet moviezone, což by mohl, a pak si myslím, že by to mělo být i na pivu.

Právě proto si takový ty kolosální ikony, jako je Roman Holý, snažím zatím šetřit na život.

Abych se s nima mohl rovnou svetovat.

Výborně, tak to je, myslím, promising do budoucna pro všechny.

A ty jsi ho vyhodil nebo odešel?

On odešel a ještě se nevrátil.

Ten, kdo měl přijít, zatím nepřišel.

Mně se líbí, jak je evidentně tým vzorem Andrej Babiš.

No, není tady ještě, ale tak... Vlad píše, internet je mrtvý, nepřipojím se na síť.

Ale on se může připojit z mobilu, ne?

No, já nevím, jestli má data.

Já mu napíšu.

Ale pojďští další dotaz.

Výborně, no, tohle je takový jednoduchý, taky nevím jistě, tentokrát dotaz na všechny teda.

Nedávno jsem trpěl u Birds of Prey a všimnul jsem si, že Ewan McGregor v roli podivnického mafiána jakoby kopíroval herecký styl mého oblíbence Sama Rockwella.

V každé scéně s Ewanem jsem si znudy představoval, jak by to asi zahral Sam.

Máte i vy nějaký film, u kterého si představujete jiného, lomeno lepšího herce nebo herečku?

No hele, za prvé Birds of Prey.

Do Naruto and the Metal zvoleno nejlepší komiksovou adaptací loňského roku.

Za mě je to fakt absolutní sračka.

Totálně vychtěná, rádobyvole cool, přepouzovaná.

No ale jiný komiks podle mě nebyl, podle mě byl jenom ten Diesel, ten Bloodshot a ten je možná horší.

No ale nebyla konkurence, takže to vyhrálo tohle a bylo to fakt děsivý a ten film bych prostě zničil.

Hrozně mě otrahoval, nenávěl jsem ho od první do poslední minuty a je to prostě ostuda komiksového žánru.

Nicméně, abych řekl i něco pozitivního.

Ewan McGregor si myslím, že na tom filmu je to poslední, co by mu mělo vadit.

Myslím si, že tam vůbec nevadí, jenom je tam taková nepodstatná stafáž.

A kdybys ho vyměnil za sema Rockwell a navrchol usil, tak si myslím, že si nějak zase ani nepomůžeš.

A co se týče těch představ ve filmech, přiznám si, že mám nějaký filmy, kde mě třeba trošku irituje ten casting.

Jakože mě to nevyhovuje, nebo mi to nějak nesedí.

Nesedí mi to třeba v Kmotrovi 3, kdy ta Sofia Coppola má být taková fanfatála.

Myslím si, že je tam prostě obsazená jen kvůli tomu, že je to jeho dcerka.

A že kdyby tam vystupovala nějaká opravdu fanfatála, nějaká prostě nádherná, kudrnatá holka z té doby... Ne, kurva, makáma!

...dvacetiletá, tak že by to bylo prostě mnohem působivější.

Stejně tak si myslím,

že je spousta filmů, který jsou lehce iritující v tom, když tam vidíš někoho, kdo se snaží hrát někoho mladýho, a to nemyslím třeba vyloženě Jirčana, ale myslím samozřejmě Jirčana, nebo... Ty vole, jsi tady zahláškoval jednou a nemusíš se udusit, ty vole.

tak je prostě vždycky smutný dívat se na film, kde má někdo se tvářit jako mladej a přitom je strašně starej a tu realitu to nabourává, takže těch filmů, který mě v tomhle smělu uedituje, bych vymyslel asi docela dost.

Co myslíš ty, Jimfe?

Já jsem Birds of Prey neviděl, takže v tomhle ti nepomůžu.

A co se týče těch náhrad, určitě se mi to stává, ale jak na potvoru si teď nespomenu, a to jsem ten dotaz viděl z několika hodinovým předstihem, jak na potvoru si teď nespomenu na nic konkrétního.

Ale jo, občas se to člověku stane.

To jsou přesně tyhle ty filmy, kdy se nudíš a myslíš na blbosti.

Takže tak.

Vítám tady Matěje.

Vítám tady Matěje, samozřejmě.

Tak pojď, pojď, pojď.

Mně se to nestává, ale stává se mi zrovna třeba u toho Braco v Preji, že tam vidím toho druhého herce, který o tu roli bojoval.

Zrovna v tomto případě to byl tuším Šarlto Kopli, který si myslím, že by to uhrál docela podobně, podobným stylem.

Takže maximálně řeším tohleto, ale jinak, že by se mi tam do té role jako tlačil někdo úplně cizí, to absolutně nemám.

To jsi řekl hrozně hezky, jsi takový moudrej, od té doby, co jsi zvolil.

Já když mám co říct, tak to řeknu, když... Jak mám se zodpovědět a dál si pro jednoho nahajícího, kdo člověk jenom mluví.

Pánové, pánové, nepřeklíkujte se, je tady prostor pro všechny.

Já můžu zase klidně jít, jestli máš to sebe.

No jdem si, pojď.

Koho si představuješ?

Mně to je jedno, mně to je jedno.

Já si tohle představuju jenom v...

Pornu jinak, jako v normálních filmech je to, jak říká hlad maximálně, když vím, že tam velmi snadno mohl být někdo jinej, tak mě to napadne, ale spíš ne, spíš že mi to jedno, spíš když je to zahraný špatně, tak z toho neviním většinou ani ty herce, jako spíš všechny ty zoufalce vokolo, takže... A v tom pornu třeba obsazuješ ty mužský herce?

On kouká jenom na ty mužskýma.

Jak jiný?

Počkej, jak myslíš porno jako s jinýma než mužskýma hercema?

Tak jsme lidi, ne?

Ale mě třeba hrozně iritovalo obsazení Lily James v té dobině o těch Beatles, jak se to jmenovalo?

Yesterday?

Yesterday.

Prostě buchta, která tam chodí polovinu času a bulí, že je příliš tlustá a hnusná na nějakého ty vole zlodějského Inda.

A je to Lily James, která je naprostá bohyně.

A v popelce má index prcatelnosti vole 11 z 10.

Tak to mi přišlo fakt urážka.

Tak jo, dobrý, to máme zodpovězeno.

Otázku a jdeme dál.

Václav Maliňák.

A tohle je otázka, kterou si vychutnám.

Používáte u Netflixu zrychlování videa třeba 1,25 nebo 1,5?

Po případě používáte vteřinový posun o 10 vteřin u Netflixu či HBO?

Hele Václave.

Já bych to řekl asi takhle.

My bysme měli být na ty naše patrony hodný, přece jenom platí nám peníze a tak podobně a ke všem otázkám bysme měli přistupovat, řekl bych tak nějak objektivně.

Ale ty vole, do prdele, tohle je to úplně nejhorší, co můžeš udělat.

Já jsem kdysi... On neříká, že to přece dělá, nech ho bejt.

A to je jasný, že to dělá.

Ještě by měl říkat, tam se pro kamaráda, že jo?

No jasně, má kamaráda, slychá to ze svého okolí, lidé za ním chodí a ptají se ho, a tak on se ptá nás, to je v pořádku.

Já jsem se takhle zdravě rozohnil naposledy před dvěma lety, kdy nějakej takovej ten life coach,

vysvětloval lidem, že když budou koukat na filmy dvojnásobnou rychlostí... Jan Řežá...

To je on.

To je hrozný kokot.

Když budou koukat na filmy dvojnásobnou rychlostí a pustí si to s titulkama, že to odkoukají za poloviční čas a mezi tím stihnou spoustu biznisových rozhodnutí.

To je vodcas, kterej jezdí po letištích na konečkových bruslích, aby ušetřil čas, tyvole.

To je fakt jako člověk, který... Já to nebudu radši rozebírat, ale když bych ho potkal,

a mu by měl tady ten svůj mod, tak první, co bych udělal, je, že bych ho vzal na měsíc do polstrované místnosti, abych ho přivázal k radiátoru a nechal ho jenom měsíc prokrastinovat.

Něco, jako bych udělal Petru Jindvigou.

Ano.

Aby si začal vážit času.

Každopádně člověk, který dá na dvojku, na dvojnásobnou rychlost,

Film, který je nedejbože dobrý.

Já jsem to udělal, jsem to zamladal.

Když jsem musel recenzovat Barbie a Medvědí Říše nebo něco takového, tak prostě po 30 minutách, když jsem nachytal vibe toho filmu, tak jsem si zbytek zrychlil.

Ale že si pustíš ty vole na 1,5 film jako ranářky.

Nebo mauretánec, to je prostě hřích.

Pak napíšeš do recenze, že to hezky odsejpal.

Já jsem viděl na vlastní oči lidi, kteří si pouštěj horory, ale bojí se u nich.

A potom, když je nějaká taková ta napínavá scéna, kdy tam má být ten bubák, tak oni jako používají to skákání vody se vteřin.

A pak to třeba přeskočí tu lékačku a najednou jsou úplně zmatený, co se děje.

Ale nemůžou skočit zpátky o 10 vteřin, protože už jsou o 3 vteřiny dál.

A kdyby skočili zpátky o 10 vteřin, tak jim hrozí, že skočí přímo doprostřed té lékačky a leknou se úplně kurevsky moc, takže... A kde jsi ty filmy viděl?

Kde jsi ty lidi viděl?

Mě to připadá... Ne, výjimečně ne.

To je dobře.

Vlade, co si o těchto lidech myslíš?

To mě zajíma.

Trhat nechty nebo stříhat koule?

Jeden a půl a deset vteřin rozhodně stříhat koule a pak trhat nechty.

Jedna dvacet pět se dá zvládnout, mám to vyzkoušený, jsem třeba fakt musel koukat na něco, jako je ta Barbie a medvědí u dolů, nebo co jsi to říkal.

Ale nezaklínejte se.

Ale nedělejte to.

Jste koukali určitě i na něco hodnotnějšího, jedna a čtvrtkou.

Podle mě, když je to velký utrpení, tak je mnohem důstojnější nechat to běžet na jedničku a jí do vedlejší místnosti srát.

Převrátím.

Takhle jsi jednou odešel mimochodem při projekci druhých Pirátů z Karibiku a přišel si o tu scénu na takovém tom jedoucím kole.

Ne, to jsem viděl, to mi křivdíš.

Já bych se nešel serát u třetího Spider-mana.

Já myslím, že u třetího Spider-mana seru dodnes.

A výborně, výborně.

Já jsem to udělal před, by to bylo asi rok a půl, u Caponeho, u toho, u té hrozně roztáhané sračky s Tom Harkinem, kdy jsem to jako... To si pojďte, já jsem s tím sedět a začal si srát okolo přímo v tom sále, jo.

Kdy jsem to...

Začal sledovat na jedničku, pak jsem u toho už tak umíral, že jsem dal jedna jedna, jedna dva, jedna tři a furt to bylo... Jsi řadil jako rychle a s dvě sily.

Ale u toho už jsem nějak skončil, ale to byl asi jedinej případ nějakého filmu, kde jsem tohle opravdu udělal.

To jsem nedokázal zvládnout jinak.

Ale jinak je to samozřejmě zlo.

Takže Václave Maliňáku, my ti děkujeme za podporu.

Ale jestli to teda děláš, tak to nedělej.

Nejdi si lepší kamarády.

Tak.

Vášku, zachoji si jako člověk.

Přesně.

A poslední dotaz z této první várce je od Hansloka.

Jsou to zatím jen spekulace, ale co byste řekli na třetího Ace Aventuru?

Dopadlo by to jako Cesta do Ameriky 2, nebo by to Jim Carrey utáhnul?

Ace Ventura 3 existuje, já jsem ho viděl, jmenuje se Ace Ventura Junior, a je to něco jako Holocaust.

Ale tak to není trojka, to je... To je něco, co si chceš pustit desetinásobnou rychlostí.

To je nula, že jo?

Doslova.

To je fakt podle mě jeden z nejhorších filmů, který existuje.

No, ten hlavní představitel je neužitelně otravnej a... Ale na druhou stranu, scénář toho třetího Ace Aventury píšou stejný lidi, jako psali Sonica, což není vysoká laťka, pravda, ale dovedu si představit, že dokážou vytěžit ten talent toho Jima Caddyho.

Takže aniž bych chtěl nějakým způsobem znehodnocovat odkaz Ace Aventury, ostatně připomeňme si, že dvojka není zas tak dobrý film,

tak si myslím, že je tu určitá šance, že by to mohlo mít jistý kvality a Jim Carrey má pořád ten ksix dostatečně gumovej a já bych mu přál nějaký comeback v hlavní roli, ne v nějaký vedlejší nebo prostě v nějaký zapadlý, ale opravdu, aby se vrátil ze všem všudy.

Na druhou stranu všichni víme, jak tyhle ty návraty po letech často dopadají, no.

To riziko je tam jisté.

Opravdu dávno to zkoušel s blbým a blbějším dvojkou, což nedopadlo úplně hezky.

Já doufám, že to nikdy nevznikne.

Už dvojka vlastně byla slabší výrazně a trojka by byla totální ue žumpa, tak pojďte se posunout dál.

Ne, jdeme se posunout...

Já se dívám na fotky z toho juniora.

Vypadá to strašně peklo.

Já jdu s tým chlapeček s tím čuráckým účesem.

To je fakt strašný.

No, pojďme dál.

Pojďme někam hodně daleko.

Je to nepovedená cosplay, ale tady v tom dotazu zazněla ta cesta do Ameriky 2, což samozřejmě oslým úzkem musím okamžitě zneužít.

A jdeme na recenzi cesty do Ameriky 2, která je překvapivě, není vůbec špatná.

Syval teď udělal takový ten most svým obočím.

Ale tuhle recenzi si pohlídám já s Vladem, protože my jsme byli opravdě řečeno dost překvapený.

Ukázky vypadaly děsivě.

Vypadaly jak něco od Tylera Perryho, v jehož ateliérech se to mimochodem natáčelo.

A vypadalo to jako takovýto defilé těch herců, co zestárli od 30 let, ale všichni se tam museli chovat úplně stejně jako v tom originále a říkat ty hlášky z originálu, aby teda jako neustále pomrkávali.

A já jsem byl příjemně překvapenej, že ačkoliv

tohle všechno tam je, tak je tam toho ještě mnohem víc, respektive je tam takovej příběh, kterej vypadá na první pohled banálně, ale na druhou stranu to na mě vlastně působilo osvěžujícím dojmem, že to bylo takový příjemný retro, co hladí po srsti a vlastně jsem byl rád, že to dopadlo, jak to dopadlo.

O čem mluvíš?

O cestě do Ameriky.

Ona to je variace k lidičku, což měla i být, ale... Já už si důlehnu, on je docela rozhodněn.

Jakoby se nelekejte, že budu v peřinách, jo?

Teď fakt.

Mě to taky docela příjemně překvapilo.

Je teda pravda, že první třeba 15 minut, kdy se tam fakt musí sejít úplně všichni, tak je to takový jako lehce bolestivý a těžce umělý.

Plus občas i ty střehy během toho filmu, kdy se tam musí objevit

nějaká postava, která evidentně, nebo respektive hradec, který byl na platce evidentně dva dny, tak to bylo taky trošku na sílu.

Ale vlastně mě bavilo, že Eddie Martin se tady malinko nechal upozadit a dal víc prostor tomu svýmu synovi, který vlastně prožíval podobný příběh, jako on vědí, chce akorát na ruby.

A tento hra je docela obstolně, byl to sympatiák a vlastně jsem si to jako docela užil, protože tam bylo hezky vyladěné takový to pomrkávání na ty znalce, nebo respektive to, že jim přímo před ksicht spali ty vtipy, který oni znali a chtěli vidět, s tím vlastně docela poctivým příběhem toho novýho filmu.

Čekal jsem, že to bude mnohem bolestivější zážitek, mně to příjemně uteklo.

Já bych chtěl posluchačům podcastu jenom přiblížit, že Civalova postel má takový ty šikovný záda, na které můžeš zavěsit ty pouta.

To každá postel nemá.

Mnoha lidí si koupí takovou tu postel z dřevěného masivu a pak když si koupí ty plišový pouta na ty sexuální hrádky, tak zjistí, že to nemají kam dát v té posteli.

Když to Cival má takovou tu umělecky kovanou... To se musí sehnat tu oboustrannou izolačku.

No, pravda, ale to není tak těžké utrhnout.

Nicméně civil je dobře vybavený, to musím kvitovat s povděkem.

Zpátky do Ameriky.

Máš pravdu, že ten děj trošku cituje tu jedničku, je to takový opakování hříchů svých otců a blablabla,

Ale vlastně se mi ten stanomilský přístup líbil.

Eddie Murphy si to užíval a s tímhletím režisérem už spolupracoval a vznikl mu z toho docela dobrý film, ten My Name is Dolomit.

A jako jo, bylo to fajn.

Hrozně se mi tam líbil Wesley Snipes, který si roli záporáka extrémně užil.

On tam je jak z animáku.

No všechno od kostýmů k tomu vytvoření až přes tu koncovku bylo špičkový, ale nechtěl bych to zase vynášet do nebes úplně.

Já jsem hodně... Vím, jsi viděl z toho?

Neviděl.

Já jsem hodně... Můžete v souvislosti s tímhle filmem říct, nechtěl bych to vynášet do nebes.

Jako vy jste fakt úplně v prdeli, ale úplně totálně.

Já vím, že mluvím z postele.

Je to přítěžet spin-off filmu s Madonou v posteli, jako pro edice pro rok 2021.

Vy jste úplně v hajzlu.

Info dořekni, ale pak ti řeknu pravdu.

No, řekni ji hned.

Ty vole.

Jako ty vole, jak jsi to řekl, nechci to vynášet do nebez.

No to byl začátek věty, já jsem chtěl říct, nechci to vynášet do nebez.

To byl začátek pěkně skurujený věty, protože ty to nemáš vynášet do nebez, ty můžeš říct, vole, budu hodnej, tak to nepošlu do znáního pekla.

Ne, já jsem myslel o Ameriky 2, který vznikl v roce 2021, to si musíme říct na rovinu.

Ale to je stejný argument jako u těch ranařek, vůbec se neohanějte těma letopočtama.

A je to prostě klasická dvojka po třiceti letech, která stojí úplně za hovno.

Má tam tři povrknutí, které... Odpoj se, vole, odpoj se, dej pokoj, vole.

Je to prostě úplně slátanina, je to nejhorší esence tomu, když se řekne černožská komedie.

Jako dobře, není to tak hrozně jako Norbit nebo Barbershop 4, ale je to film, který se odkazuje, který má vtipné dialogy o tom, že vznikla kdysi úžasná černožská klasika s Queen Latifah, která se jmenuje Beauty Shop, to znamená,

jako průměrné romantické komedie se odkazují ke Kmotrovi a tahle komedie se odkazuje k filmu Beauty Shop z Queen of Latifah.

Čiže by měl dostat kultovní film pro tuhletu komunitu.

Beauty Shop je spin-off Barbershopu.

Já to vím, ale já ti jenom říkám.

že je to totálně trapná věc, která vůbec nefunguje.

Vypadá jako šestej odvar z Diktátora a desátej odvar z Black Panthera.

Je tam pár nostalgických pomrknutí.

Je to úplně podprůměnná, hluboce podprůměnná černovská komedie s muzikálovými vsuvkami, které jsou sterilní, jak vole, když vezmeš dětskou plinku a namočíš ji do sava.

A to je zhruba úroveň tohohle filmu.

Stojí to celý... Zabili šprdel.

A jestli to Amazon Prime koupil za 120 milionů dolarů, tak nemá vkus jako vy.

Asi jsme s Matějem dva černoští bratři z Queens, ale... Ale vy musíte být černoští, ale musíte si zachovat elementární vkus.

No ale ten film je úplně v klidu, kámo, s jednou jedinou výjimkou a to je obsazení matky syna hlavního hrdiny, protože... Má o 40% míň na časofonu než první díl a to o něčem vypovídá.

Vypovídá o tom, že jste nostalgický bocasové, kterým je úplně jedno, na co se dívaj.

Počkej, já tu jedničku jako jinak zvláštně žeru, to zpět mám.

Já tu jedničku žeru a to byla druhá půlka té věty, kterou už jsi mnohokrát předušil.

Už si stiženky a makři dvě, vole, když žereš.

Žereš tu vůlku hobu a nech ho domluvit, vole.

Vlašku, můžeš.

Já ho nechám domluvit, ale kdyžmile hovna.

Už po čtvrtý, ne?

No, takže to... Tak ale mluv, než se ti to vybojoval, ty vole.

Jak se jmenuje, Leslie Jones?

Dělej, mluv!

Tak to pro mě byla jediná věc, která mě z toho vytrhávala, už protože, aniž bych chtěl Leslie Jones křivdit, ona je vtipná, ale to násilné naroubování její postavy do té jedničky v tom flashbacku, takhle to prostě nemohlo proběhnout, že ne?

To je jediná věc, kdy mi připadá, že to nasazení na tu jedničku je provedený tak trošku uspěchaně.

A tam mi to přišlo otravné, takový ty vtipy typu, jako redneci přijeli do království a teď budou všude vyřvávat, jo máma, podívej, tamhle mají lustry a tak.

Takže to byla jediná chybička, ale jinak si myslím, že v rámci žánru a v rámci cílovky je to naprosto v pohodě, přesně jak říká Matěj.

A chápu, že Cival je z toho zklamanej a má... To byla jediná chybička.

Jako u tohohle, který je úplně celý v prdeli, ale úplně.

jak odkazama na tu, na tu, na tu prostě původní věc, těma scénkama, ty vole, kdy tam jsou převlečený zase rapně v tom kadeřnictví, ty vole, tak ve sny Snipes úplně ponížující sekvence tam jsou a do toho prostě každých pět minut nějaký muzikálový číslo, jo, deset minut.

Jako fakt, ty vole, najděte si někde ten vkus, vole, vytáhněte ho z hajzlu, kam jste ho spláchli během sledování tohoto filmu.

Ty to přirovnáš normálně k troškovi, to je podle mě zbytečně krutá... Já si fakt myslím, že... Já si fakt myslím, že je to i pod Sněženky a Maxi 2 a Trainspotting 2.

Pod nima to je.

Je to i pod Blbý a Blbější 2.

Ty teď máš tu násilnou reakci, kdy se snažíš to naše podle tebe přehnaný chválení vyvážit tím hejtem, ale to je... Já jsem ten film viděl kvůli vám?

No... No právě.

Jste mi zkurvili den?

No vidíš to.

Já jsem koukal na Sherry.

Nespoileruji, tam se ještě dostaneme.

To by bylo dobrý jako na tom DVDčku vzadu.

Ne, hele, jako řemeslně je vidět, těch 100 mega na tom je vidět, to jo, ale zbytek stojí fakt za hovno a mě to u těchto nábratů k těm klasikám fakt vytáčí, mě to fakt seré.

Je to banální, ale myslím si, že to je banální přesně tím směrem, kterým to chce být banální.

Takže právě... A mě to slibovalo, že to takový bude.

Já s tím nemám problém.

Nebo chápu naprosto tvý výtky a vlastně dá se, když je s nima souhlasím, jenom, že já jsem se na tu vlnu prostě naladil.

I když jsem po těch trailerech tomu za první nevěřil a za druhý jsem vůbec neměl touhu se na ně naladit.

Jako, když nás poslouchám, tak jako jo, jsou to takový floskule a argumenty na hliněných nohách.

A já bych tě rád požádal, aby si ty hliněné nohy přestal okopávat.

Ale u čemu ses tam zasmál, ty vole?

Hele, představ si, že jsem se občas zasmál.

Nebyly tam úplně vtipy, který bych citoval, na rozdíl od jedničky.

Ale působil to... Řekni plena, nebuď slušnej.

Ne, mě se...

Mně se tam zkrátka ta nostalgie a její dávkování líbilo, ale jak říkám, já mám jedničku hodně vysoko, mnohem vejš než jiný lidi, proto bych chtěl případný diváky a posluchače, který teď trošku jako si mysleli, že kopeme za ně s Matějem, tak chtěl bych je upozornit na to, že

To, jestli se jim líbila jednička, tak je poměrně docela klíčový, jaký mají vztah k ní, protože pro někoho ta dvojka opravdu bude šoková terapie a hození do studený vody.

Pokud si nepamatujete tu jedničku, tak některý ty odkazy opravdu vedou do prázdna a těch prvních 15 minut pro vás může být jak z úplně jiného vesmíru a vypnete to okamžitě.

Ale ty jsi to nevypnul, dokoukal to.

Víš co, já tohle nechápu.

Ty prostě řekneš, že jsi nostalgik a že se vlastně rád vrátíš k něčemu, co máš rád.

Ale ty se vrátíš k tomu něčemu, co máš rád a díváš se, jak to něco tam položej, vole, přesně do téhle postele, jako jsou tady.

a pak to totálně zprzněj půlmetrovým umělohmotným dykem, ty vole, až z toho teče krev.

A to mě prostě se nelíbí.

Já si myslím, že se nemají věci na to, že lidi zdá se věděvat půlmetrovým umělohmotným dykem, aby z nich tekla tak krev.

To se nemá dít.

A ty si to užíváš.

To mě na tom během mrzí.

Já myslím, že k tomu znásilnění... Nevím, jestli jsi řešil zpátky do kaho.

k tomu položení do postele a potom k takovému decentnímu pokusu o nějaký poňuchňání, který byl občas trošku mimo, ale reálně to nikomu neublížilo.

Takže většina šedesátka.

Já myslím, že tam je oboustranný souhlas.

To určitě.

Možná obě strany očekávaly trošku víc.

No hele, za mě prostě nostalgický návraty jsou těžký a tohle je přesně případ toho, kdy vlastně to stračí tu esenci, stračí tu kvalitu, stračí tu vtipnost, stračí tu lehkost a je to prostě jenom trapný.

Jestli bych se bez toho obešel, ano.

Ten film pravděpodobně vůbec nemusel vzniknout.

Ale to, jak jsem se ho relativně hodně bál po těch prvních ukázkách, tak se překvapivě rozptýlo.

Možná to byl cíl té kampaně, udělat takový trošku cringe-worthy ukázky a pak nabídnout překvapivě

banální, ale v podstatě zápletku, která hezky, sympaticky navazuje na ten první díl.

Jste jak ti lidi, co chodí na revival standy Hloška a Petra Kotvala.

Já bych chtěl ještě říct, že mě vlastně potěšilo, že, bez sloho hodnotu, jestli se ti to líbilo nebo ne, že mně připadalo, že Murphy ho po letech baví hrát, protože on vlastně už moc nehraje, trochu na to sere a tohle mně připadalo vlastně jako třeba po 20 letech, že to byla hranádole, kterou si užil, jestli z toho je vlastně dobrý, špatný nebo průměrný film je teďka jako nepodstatný, ale vlastně když jsem to viděl, tak jsem měl pocit, že bych od nich chtěl vidět ještě někdy něco jinýho, třeba ideálně i lepšího

nebo ne tak moc jako hru na jistotu, ale vlastně mě ho to zpátky vrátilo mezi herci, kteří mě alespoň trošku zajímaj.

Což udělal částečně i ten Dolemite, ale tam jsem si říkal, že to mohlo být spíš takovej experiment, koneckoncu nebyl to vyloženě Murphy, ale tohle mě prostě ukázalo, že na to pořád ještě má.

Tady 100 korunů, která mi říká pane, a jsem ochotnej se jí zbavit, když už s tím filmem půjdete do prdele.

Já jsem chtěl jenom říct, že smekám globou před Eddiem Barfym, že hrám ve filmu, kde se netvářím celou dobu na straně.

To opravdu bych udál vydělat oscarovou novinaci.

No tak hele, já tady mám na závěr takovou třešinku.

Ještě máme nějakej film, ne?

No tu třešinku, ty vole.

Nekaž mi oslý mustek.

To jsou oslý mustky, vole.

Hele, tak Sherry, Mon Sherry.

Jo takhle, tak to jsem si odmítl pustit, protože to znělo jako nejhorší film.

Jako hele, Cesta do Ameriky 2 za mě hezký 40% pro lidi, kteří nemají vkus jako fajn.

A 40% není zmrdání půlmetrovým čuhlákem.

No pokud, vole, vycházíš z klasiky, tak tu klasiku položíš a půlmetrovým čurákem ji, vole, naložíš.

Jako to v tom případě, v tom případě to beru, no.

Lehkej krvavej výtok následuje.

Ale Šerej mi vzdělal jako něco, co bych dal odpad, ty vole, už jenom když, jako jsem četl Rymzyho recenzi.

No, začněte, chlapci.

Pane, ty jsi to viděl čerstvě, ne?

Já jsem to dokoukal před hodinou.

a neudělalo mi to hezky.

Tak za prvý je to kuravsky dlouhý, má to ty vole dvě dvacet a já jsem fakt jako už v půlce nemohl.

Mně teda vlastně přišlo, že ten film celkově je tak jako poměrně dost k hovnu,

A přišlo mi, že Rusové si udělali takové velké stylistické cvičení, na kterém chtěli ukázat, co všechno umějí.

A některé ty věci jsou fakt zajímavé.

Když se podívá na to, jak tvořili nějaké záběry, jak se hrají s barvami, jak pracují s hudbou a podobně, tak je vidět, že tam ten talent a skills jsou, ale jako kdyby byli po těch letech u Marvelu tak strašně nadržení na to natočit si něco, kde nebude jediný superhrdina, že se absolutně nedokázali kontrolovat.

a najít nějakou míru a vlastně natočit na něco, co je velký, hezký, ale strašně nafrněný prd.

Takhle bych to řekl.

Co říkáš ty, Mojmíre?

No hele, já už se o tom filmu bojím cokoliv říct, protože po tom, co mě Syval přesvědčil, abych napsal protirecenzi, když se mi to nelíbilo, tak mi pár lidí v diskuzi napsalo, že mám jít s tím nízkým hodnocením do hajzlu.

Takže zjevně ten film má spoustu fanoušků, ale já přesně to, co říkáš... No, je to červený, má to 1,70% a přijde mi to opravdu jako další důkaz toho, že

spoustě lidem stačí, když je to barevný a hejbe se to a tváří se to jako něco víc, než to ve skutečnosti je a tohle je přesně ten případ.

Ale jinak přesně banální plitky, ty příběhový jednotlivý linky, už jsme vlastně všechny ty dílčí části toho příběhu viděli jinde a mnohem líp a mnohem

mnohem hloubš, ať už z hlediska tý samotný postavy, nebo z hlediska celý společnosti, ke který se to má údajně vyjadřovat.

A je to opravdu jenom, jak říkáš, že si Rusohové prostě chtěli natočit

něco náročnějšího, umělečtějšího a něco prostě, co nebude tak jako výrazný jako komiksovky, ale zároveň se nechtěli úplně téhle stylovosti zbavit, tak je z toho takovej dort pejska a

který by možná možná i mohl fungovat, kdyby to byl jako nějakej seriál, kde by každej díl byl stylově i tím prostředím záměrně jinej a odlišnej a v důsledku po nějakejch těch šesti dílek až šesti hodinách by to jako mělo něco řikat, ale takhle je to prostě úmornej film, kterej prostě nic nedokáže udělat pořádně.

a celou dobu hlavně u něj si vybavuješ ty jiný filmy, na kterých se oni určitě koukají a mají evidentně rádi.

Pochopitelně Jarhead se tam přímo nabízí, Requiem za sen, ale jako třeba i takový menší nebo starší jako Narozen 4. července, který se vlastně taky vyjadřovali k tomu tématu návratu z valky a tomu vykořenění.

A je to takový hrozně klipařský, hrozně ambiciozní v tom audiovizuálním pojetí, což neříkám vůbec, že je špatně, já si myslím, že na tom je právě to zajímavé, ale naprosto se v tom ztrácí nějaký zajímavý příběh nebo zajímavá postava.

Já vím, že to je podle skutečných událostí, ale upřímně ten hlavní hrdina nebyl zdaleka tak zajímavý, abych s ním chtěl prostě trávit dvě a půl hodiny.

A myslím si, že některé věci se rusovcům povedly.

Třeba vlastně ty pasažisté války jsou podle mě velmi dobré, ale na druhou stranu jiné jsou naprosto odfláklé, jako tam vůbec nefungují vedlejší postavy.

Já jsem ani nevěděl, kdo je kdo a bylo mi to úplně uprdele.

Už jenom tím, jak to vlastně střídá ty časové roviny a ty lokace, ve kterých se to odehrává, ty rezultativní kapitoly.

Jako doufám opravdu, že měli potřebu ten film natočit a natočit ho takhle, aby dokázali něco světu a hlavně asi sobě.

Ale už se těším na Greymana, který bude normálně akční film, kde si myslím, že jsou jako podstatně jistější, než v něčem podobně ambiciozním.

No a když už mluvíš o tom návratu z války, tak se mi chce speciálně pro Civala, když vidím, jak rozjetou má náladu dneska, tak se mi chce říct Plovec jelenů.

Že jo, prostě.

Ten samozřejmě se snažil o něco jinýho a tak dále, ale prostě jako všechno, co je tady, tak jsme už mnohem líp, všechny témata, který jsou tady, tak jsme mnohem líp viděli stokrát jinde a tady opravdu je to taková hra nahoněnou v tom civilovským slova smyslu.

Mohl jsem si říct, že jsem měl hrozný problém s tou herečkou v hlavní roli, ne kvůli jejímu výkonu, ale protože vypadá jako dvanáctiletá segrace Rani Gómez a ty věci, co ta její postava dělá, mně to přišlo vyloženě nepatřičný.

A co dělá?

Fetuje, mrdá, je zoufalá, je radně, ale fakt vypadá, jako kdyby chodila do šestý třídy.

A jak mrdá?

Decentně.

To je dvanáctiletá segra Selenigo Mest, to znamená ta starší segra.

Ale mě přišlo s tajem, že se to bude pokoušet u nějakého z Corsiciho nebo trošku Tarantina jako pravdivou romanci.

Je to tam nebo úplně co?

Ne, to tam není.

Vlastně příběhově to je podle mě velmi konzervativní.

Protože je to podle skutečné události.

Je to prostě o chlapovi, který se upsal v armádě, vrátil se, byl v prdeli, začal brát drogy a pak vykrádl banky.

A proč se to lidem líbí, že jsou mladí a neviděli dost těch zdrojových materiálů?

Nebo nemají vkus?

Ten audiovizual je zajímavý.

Ten audiovizual je zajímavý.

Já si myslím, že Holland se snaží v té hlavní roli.

Je jako docela dobrý.

Ale...

Nevím, nevím, proč se jim to tak moc líbí, ale já to nevím třeba ani u Snagrkatu, což my vlastně, my jsme se o tom bavili před natáčením s Remzi, trošku mi to vlastně tu ligu spravedlnosti připomnělo tím, že tohle byl evidentně projekt, který byl pro někoho důležitý a on si ho mohl dělat bez nějakých zásadních zásahů producenta nebo studia a nedopadlo to úplně ideálně.

Tak, výborně.

Trošku vás zkrátím, chlapci, abychom zase nepřetekli do hokeje a jdeme na druhou várku Patreonu.

Já jsem myslel, že jste to viděl, Imfe.

Neviděl?

Ne.

Jo, dobrý, tak.

Už jsem se těšil na tvůj stručný komentář k tomu filmu, ale... Byl jsem odlákán těma rozporuplnýma názorama a prvníma dojmama a řekl jsem si, že svůj čas investuju lépe.

Tak.

Ale občas se to stane, že se zkrátka na filmech neschodneme, to je normální.

A Honza Procházka z Patreonu to moc dobře ví.

Na kvalitách filmů se v redakci většinou shodnete, krom pravidelného pošťuchování Cival vs. Rimsy.

Ale máte každý z vás nějaký film, u nějž cítíte křivdu a mrzí vás, že ho ostatní z redakce nedokáží ocenit a nevidí ty kvality jako vy?

Postěžujte si.

Zkuste teď ostatním vysvětlit, proč je váš film tak super a možná ho i do příštího setkání ostatní zhlédnou a zpětně docení.

Tak a tím se dostáváme zpátky k tomu na odstřel.

Já ti můžu slíbit, že to do příště určitě nezhlédnu a nedocením.

To je taková ta průměrná televizní smrdící věc s Russellem Crowem.

Z nich si vůbec nic nepamatuji, kromě toho, že je to lepší než film Nadostřel a že tam hraje Russell Crowe s nějakýma dlouhýma vlasama?

Ne, to je Rachel McAdams.

No jo mám, mám tam trošku delší vlasy.

Vypadá jak šulinu.

A je to výborný novinářský thriller, adaptace.

No ty vole, novinářský thriller, to jsou největší mrdky.

Vážně?

Všichni prezidentovi muži, vole?

No tak to je jedině dobrý, jinak všechno stojí za hovno.

No já si myslím, že tenhle právě na to docela uspokojivě navazová na tuhle tradici a na relativně malej subžánr.

Všem bych doporučoval, aby se na to podívali, protože vy evidentně máte vlčí mlhu před očima.

Jsi šuhajzlu.

Co ti napadá, Rymzi?

Hele, jestli tohle měl být prostor pro nekritický to, že každý prostě vneseme to svoje srdíčko a ostatní řeknou, jo, no to je hezký, my se na to tak nedíváme, ale přijímáme tě takovýho, jaký jseš, tak úplně tady necítím jako tuhle atmosféru, jo?

Je to, cítím to spíš jakože další záminku k tomu, aby si lidi řekli tomu jednomu, který má něco rád, že je docela čurák a nemá vkus, ale...

Tak to zkus, neboj se toho.

Tak jo, tak Hlade, pro tebe humor.

Jo.

Podíváme se na to spolu.

Ne.

Pak asi přízrak ještě pro všechny, musím říct.

To je to Ghost Story?

Jo, Ghost Story.

Vrchol varů před nevím jestli třema nebo čtyřma rukama.

Výborná věc.

To jsem viděl a vrchol se nedostal.

Vrchol, no to jsi asi díval špatně, to jsi viděl.

Kdo ví, co jsi viděl?

No chtěl jsem, chtěl jsem, aby se ten vrchol dostavil třeba u toho jezení toho čokoládovýho dortu a nic.

No, no, no, tak tam u mě vrchol byl.

To byl opravdu velkej dort a byl to velkej vrchol.

Jo, šlehačka na konci.

Takže humor, přízrak a ještě řeknu z Loňska Kaufmanovku asi to ukončím, kterou jsem asi nikomu z vás jako nevnutil, pokud si vzpomínám.

A tím jsi to ukončil hezky.

Ale tím to ukončím, no.

Ano.

Civale?

Ne, ještě hlata, když řekne, já se tady googlim, ale nač se to padalo, protože jsem ten dotaz slyšel až teďka.

No, samozřejmě.

Google rychle, protože já řeknu, že je vlastně celkem úprd, ale jestli se vám to líbí, nebo ne.

Takže já jsem spokojený se svým hodnocením a to je tak všechno, no.

No jdou všichni do hejzlu, že?

Asi tak.

Protože já vím, že mám pravdu.

Hele, mám tady tři adepty.

Tak se musíte... Uděláme test připojení.

To znamená, já vám položím film a vy zvedněte rychle ruku, jestli je to pecka, nebo ne.

Mám tady tři adepty.

A zvednem ruku, když je to pecka, nebo když ne?

Když je to pecka.

Abych věděl, jak se k tomu stavíte.

Tak první film je Zvouchnutá.

Ale vy jste banda totálně nevkusného buranu, který zvednou ruchu kvůli pivu a ne kvůli kvalitní komedii, ty vole.

Tak já kvůli těm důležitým věcem klidně, ale kvůli Zbouchnutý nám.

Zbouchnutá je skvělý film, který vás vůbec nenutím si pouštět, protože nemáte vkus, nemáte vůbec přehled, o čem je život a o čem je kvalitní zábava hollywoodského typu od Judha a Patova.

ale ten film je úžasný, viděl jsem ho desetkrát a je skvělej a když vidím ty vaše znudění, znechucený držky, tak se mi dělá špatně.

Mě by jenom zajímaly ty další dva filmy.

Polský film.

Já to neviděl.

Taky neviděl.

Taky.

No a tak, to máme domácí úko do příště.

Ale a tohle si doplním moc rád.

No, takže Polský film a třetí Nuda v Brně.

No, takže to je tak dobrý.

Tak naše jsme jedno, druhý si doplníte, potom si promluvíme a nuda v Brně je dobrá.

Tak ale je v modrých číslech, je na ČSF nekompromisně sražená na 16,7%.

Výborně, no tak to bylo.

Ale Infe, doplnil jsi to psí odpoledne?

Ne, Karlitovu cestu.

No a ty jsi udělal Karlitovu cestu?

Ne.

Zkus mě vyhodit, no, pojď, pojď.

Jak bys řekl, Václav Podstránycký nebo Štíh chce se mi zvracet.

Podívej se, jestli já, Rimřej viděl teďka, ne?

Nebo ty jsi teďka odměnil, že jste?

Ty jsi ve dvojfilmu s polským filmem, to se ti bude vidět.

Ale rým, že tomu dáme více jak Scarface, pokud se nepletu.

Jo.

Mám teda v plánu dát si dvojfilm, polský film a srbský film, tak nevím, co mě zaujme víc a jak, ale... Počkej, a ty jsi Zízvenou tvář dával až teďka nedávno.

No.

Před týdnem.

Dál jsem starou Zízvenou tvář, pak novou, nebo novou s Pačinem a pak Carlitovu cestu.

Dál jsem si takový... No a jaké jsou tvoje dojmy ze všech těch tří filmů?

Helena Karlítová cesta se mi líbila nejvíc.

Magická.

Prosím?

V čem je magická?

Magická a strhující.

No je magická strhující, je to už takovej ten vlastně, takovej ten od začátku jako svírající rozpad toho snu, zatímco v tom Scarface je to ještě takovej, řekl bych, konvenčnější struktura, kdy se dostává na vrchol a pak každý z něj nějak padá.

Ale teda zrovna u toho novějšího Scarface teda ta poslední hodina, kdy už se to fakt rozpadá naprosto strašně brutálním způsobem a on už jenom

už jenom prostě fetuje, střílí a všechno to kolem něj se fakt rozpadá strašným způsobem, tak to bylo hodně dobrý, ale ta Carlitová cesta jako takovej nejsoudržnější tvár pro mě, mě bavila vlastně nejvíc.

Máš vkus, jseš dobrý člověk, vyjádruji.

Podně hluboko.

Výborně, no, vy z toho se děláte katovnu a odbíháte do vedlejších uliček, takže já jdu k Pavlovi připomínat.

To se mi připomíná.

Ahoj.

Jak by se podle vás měly dělat filmy podle knih, pokud vůbec?

Držet se přesně předlohy a ořezávat, nebo udělat volnou adaptaci, tak aby se v tom původní díl skoro až ztratilo?

Kde se podle vás adaptace povedla a kde vůbec?

Za něj Komotr a Linčova Duna.

Asi k těm povedeným.

Je to taková filozofická otázka, možná až na trošku dlouhé povídání se bojím, ale podle mě je cílem, jak si knižní adaptaci užít, tu knížku vůbec nečíst.

Já si teď nespomínám, když jsem nějakou knížku četl.

Ty vole, to je pauza.

Ne, když jsem nějakou knížku čet a pak bych byl spokojený s její filmovou adaptací, protože zkrátka člověk už si udělá nějaký mentální obraz a s tím srovnává a jako trumfnout lidskou fantazi, to se povede málo kterýmu filmařovi.

Ale paradoxně jsem byl jeden z mála, který si docela užil Ready Player One, protože se to od té knížky v mírných ohledech lišilo a myslím si, že Spielberg tam dokázal, že ještě umí být flexibilní, umí mít nějakou vizi a umí pracovat s tím původním materiálem.

Kde se to naopak vůbec nepovedlo, tak to můžu říct světovou válku Z, kdy ta předloha byla totálně převálcovaná a veškeré její kvality vyhodili producenti z okna hned na první zkusce.

Já se v tomhle případě myslím, že pokoušet se převízt to otrocky je blbost, pokoušet se převízt to tak, že si s to něco vyzubujeme je taky blbost a že podstatný je,

Uvědomit si jako divák, že film má trošku odostinej způsob vyprávění a jako tvůrce si uvědomit, že je nutné ten novej způsob vyprávění voproti knize využít co nejvíc a vyrazistovat dobrý film.

Takže samozřejmě budou vždycky lidi, kteří budou kňučit u pána Prstenů, že tam není tom bombadil, ale ti můžou jít do prdele, protože ten film je skvělej.

Takže myslím si, že bez kompromisu to nejde.

Je nutné se s tím faktem smířit a pak doufat, že ty filmaři odvedou dobrou práci.

Já naprosto souhlasím s Vladem a myslím si, že je super využívat těch předloh, zrovna třeba Klub brváčů, Lovci hlav, který jsem tady zmiňoval, vlastně dokážou jak tu stylistiku, tak ty nápady převádět opravdu do toho filmového tvaru a zároveň se nedrží úplně striptně každého slova, jako třeba Zack Snyder s Watchmenama a další zoufalci, kteří jsou prostě jenom trapný ilustrace.

A občas spíš se snaží vystihnout ducha té předlohy a styl a jeho naturel a to, co se snaží sdělit.

A pak je to ideální kombinace.

Ale samozřejmě silná kniha je ten nejlepší zdrojový materiál, že díky tomu můžete udělat opravdu úpecku.

Motra nemusím zmiňovat, ale myslím tím třeba i zrovna ten parfém příběh vraha.

Málo kdy se stane, že zasedne scenarista a vymyslí něco, co bude na vyšší úrovni, než co vymysleli tady Siskind a Volkin a Feuchtwanger a Steinbeck.

Tohle je pěkný příklad, já jsem tu knížku teda četl už před pár lety a tam podle mě bylo super, že ona vlastně není moc popisná, že ten film může být dějově velmi věrný předluze, ale zároveň tam Coppola dostal hrozně moc prostoru na to, aby ty filmový věci tam mohl využít na maximum, protože

ta knížka ho nějak zvláštně limituje v tom, jak popisuje ty postavy a jak popisuje ty vizuální situace, aby měl člověk nějakou konkrétní představu.

Takže tomu to podle mě bylo super.

Ale hlavně je podle mě důležité nebrat si to osobně a nejít do toho s tím, že když nějaká postava je mladší nebo starší, než byla v knížce, nebo třeba má i jinou barvu pleti, takže ten film je strašně špatný.

Ten film může být blbej, protože je blbej, ale ta knížka bude furt dobrá.

Zrovna ten kmotr je výborný příklad, ale pro mě něčeho opačného.

Pro mě právě toho, že když jsem asi v 16. nejdřív četl tu knížku a pak jsem viděl film, tak mi ten film, ačkoliv trvá

tři hodiny, že jo, tak mi přišel vlastně hrozně zrychlenej oproti té knížce.

A že mě vlastně padilo, že některý scény, jako třeba ta scéna v nemocnici, který v té knížce má až takovou hororovou atmosféru,

kdy tam Michael přijde a teďka se tak jako dlouze hledá, rozhlíží a nikde nikdo, takže ve filmu mi to přijde vlastně už z dnešního pohledu odbytý hrozně rychle.

A je to opravdu to, co říkal na začátku, že když si člověk čte dřív tu knížku, tak fakt jsem asi nikdy nečet nic, u čeho bych byl pak jako z filmový adaptace spokojenej.

protože a paradoxně jsem byl snad jako nejspokojenější s filmou adaptací Háně šampionů, což byl jako vlastně dost špatný film, ale byl tak jako mimo realitu.

Jo, jo, s Willisem taky, no.

A byl to jako tak mimo film i mimo jako realitu té knížky, že vlastně jenom jako splnil to, že byl stejně podivnej jako ta knížka, ale vlastně přitom se jí nemohl nějak jako věrně

A právě si myslím, že čím víc se ti tvůrci snaží držet věrně té předlohy, takže je to cesta do pekel.

A pak tady potom hejtujeme ty filmy.

Chce se mi říct jako šery, ale nečetl jsem předlohu, takže nevím, jestli je to, nakolik je to tomu věrný, ale dokážu si představit, že docela dost.

Ještě mě napadl příklad předlohy, která je relativně jedna ku jedný a je to dobrá knížka i dobrý film, je třeba Marťan z poslední doby.

No, jdeme dál.

Adam Laudat nám položil tři otázky, ale já mu to trošku proberu, protože potom následující otázka po něm je v podstatě na stejný téma.

Takže jedna z jeho otázek je, jestli máme radši Bondovky s Craigem nebo sérii Mission Impossible.

Já zase bych řekl, že až se Mission Impossible, protože ty bondovky s Cragem, tam je víc vidět ten autorský rukopis a ne vždycky mi úplně sedí.

A Mission Impossible se myslím tím, že to není zdaleka tak ambiciózní série a tak se tam soustředějí vyloženě na to podstatné, což je v tomto případě ta akce.

Takže baví mě to asi víc, ale fakt jenom o malinký kousek.

Pro mě Mission... Rozmyslet mezi prvníma

čtyřma Mission Impossible, čtyřma Bondovkama s Craigem.

Tak bych si pustil čtyři Bondovky s Craigem, protože tam mám dvě srdcovky a dvě podprůměrné vyplňovky.

Zatímco Mission Impossible mám jednu srdcovku, jednu kvalitu, jednu slušný film a jednu sračku.

Ale pak tam máš tu pětku, šestku.

Neměl bys být na tu trojku tak drsnej.

Já chci dvě srdcovky.

No ale když to vezmeš z druhé strany, tak poslední tři Mission Impossible versus poslední tři Bondovky.

Já se bavím o první čtyři.

No já vím, ty jsi to otočil, aby ti to vyšlo.

Ale Casino Royale a Skyfall jsou pro mě fakt jako filmy skoro do top 100 mýho života.

Zatímco ani jednu Mission Impossible tam ji nebudu.

Na druhou stranu spektry je mnohem větší sračka než cokoliv, co vzniklo v Mission Impossible a mnohem víc bolí.

Ne, Mission Impossible 2 je mrdka, to nezapřeš.

Nezapřu, ani se o to nesnažím, ale u toho Bonda to víc bolí už kvůli tomu, že to mělo být nějaký vyvrcholení toho velkého příběhu a bylo se stejným tvůrčím týmem a z nějakého důvodu, protože to nikoho nebavilo a měli velké ambice, to nevyšlo, takže tam

Tam to beru jako veliký selhání s tím, že dvojka není moc dobrá, jsem se smířil a vlastně mě to nějak zvlášť nebolí.

No za mě myšlení pod sebe to je asi jasný, ale samozřejmě Rimsy to musí teď rozseknout.

Já jsem neviděl ani jedno, takže mě to je.

No takže remíza v podstatě, dobře.

Vojta Jeřábek, a to je otázka, která navazuje i na jednu z otázek Adama Laudáta.

Si chce strašně spát.

Já vím, no.

Jestli si myslíme, že na podzim už se podíváme do kin a že tam dorazejí takový trháky jako právě, není čas zemřít.

A jestli se na konci té pandemii ten kinoprůmysl vrátí do té předchozí velikosti a podoby?

Tak už teď víme, že se nevrátí, že už jenom tím, jak třeba borneři teďka zkrátili to okno mezi kinem a streamem z 90 dnů na 45, exkluzivety pro kina a podobně, což ve výsledku asi bude dobrý rozhodnutí i pro ty diváky, ale co se bude dít dál, to netušíme, ale stejný to určitě nebude.

No ale během těch 45 dnů, tak jak je dneska ten systém nastavený, ten frontloading a všechno, tak během těch 45 dnů vyděláš, i v té době před covidem, v těch posledních pár letech, vyděláš drtivou většinu těch peněz.

U nás i ve světě.

Takže to zkrácení okna si myslím, že by nemuselo být nutně překážkou k tomu, aby zase byly ty 100 milionový otvíráky

Ale bude to pravděpodobně trošku chvilku trvat, Hollywood bude trošku opatrnější, ale jestli nám něco historie ukázala, tak všechny ty předchozí krize způsobily jenom to, že se ten průmysl otřepal a pak se začalo utrácet ještě víc.

Zatím si nemyslím, že by to mělo být jinak.

A i když si samozřejmě každý studio teď dělá svoje vlastní VOD, tak si myslím, že ty kina budou pořád ta první linie, protože to je ta možnost udělat z toho ten event.

Pokud opravdu na podzim všechno skončí nebo se vrátí jakž takž do těch původních kolej, tak si myslím, že je pořád ještě šance na to, že se to zhoupne zpátky tam, kde to bylo.

Já si myslím, že už nic nebude tak, jak bylo, protože pokud to správně identifikuju, tak má civil stejný tričko jako jeden z těch honičů v síti s Batmanem, takže tím bych chtěl jenom jako na to upozornit orgány či ne v trestním řízení, že jako něco se tu, že tady jsou nějaký informace prostě pro někoho, tak berte nebo nechte bejt, no.

No on se ptal na tu dvanáctiletou sestru Seleny Gomez, že no.

No, no, no, už to do sebe zapadá všechno, no.

Hele, přeskočil jsi podle mě jednu otázku o Adama Laudata.

No jasně, když jsem říkal, že to proberu.

Tak to proberu.

Jakoby bych nic neřekl.

Ne, tak já počkám, až se Cival vykloktá.

Dobře, zeptáme si, jestli jsme strašně zvědaví na Greymana s Goslingem.

Já jsem to přeskočil, protože tady vůbec nevím, o jaký projekt jde.

Ale Greyman je nejdražší projekt po Netflixu, který se teď začal točit v Praze.

Ryan Gosling, Chris Evans a je to adaptace knížek Michaela Greeryho, myslím.

Je to vlastně něco jako Born na steroidech a ty knížky jsou dobrý.

Dneska jsem dočetl třetí, v češtině mi se nevyšla teda žádná.

A už teďka je teda jasný, že ten první díl bude asi výrazně odlišnější než ten první knížní, což mi nevadí, jak jsem před chvilkou říkal.

Proto jsi se chtěl k tomu vrátit, chápu, aby jsi zaflexil, že stíháš číst knížky.

Už jenom kvůli tomu castingu je vidět, že to bude malinko jiný.

No ale mají na toho 200 milionů, ta předloha slibuje docela slušný akční věci.

Je to fakt něco mezi Bournem a třeba Jackem Reacherem, akorát takový trošku ostrější a velkolepější.

A myslím si, že rusovci, kteří to režirují, jsou pro tohle to mnohem vhodnější, než pro komorní drama o člověku trpícím posttraumatickým syndromem, který bude barevný a dlouhý.

Ale že bych měl k nim po tomhle filmu úplně důvěru, tak budou zase se muset o mě trochu posnažit.

Což je určitě hrozně zajímá.

Ale zrovna v tom šery ty akční scény si myslím, že zvládly bez problémů.

A oni druhý období.

To je věta, kterou jsem o tebe slyšel naposledy v bordelu.

Budete se o mě muset trošku posnažit.

A jako ve Winter Soldierově dokázali, že by tenhle žánr mohli mít v malýku, no uvidíme.

Hele Civale, zkus ještě chvilku vrátit k ty, myslíš, že se to vrátí?

Ty tuční léta?

Tuční léta se vrátěj, ale budou o polovinu hlbenější.

Ale kino se vrátí, všechno se vrátí.

Dneska se rozsvítilo slunce a byl jsem na náplavce a byl jsem jedinej kokot, který tam měl respirátor.

Jinak tam bylo asi 2000 lidí nahňácaných na sebe o 20 cm a bylo to všem úplně uprdele, prostě život si najde cestu.

Lidi chtějí být venku, už je to prostě strašně seré.

A co se týče, říkal jsi, že ten Greyman se bude točit v Praze?

Jo, jo, jsou myslem tady.

Budeš žádat toho runnera, budeš nosit kafe Goslingovi.

Seruna Goslinga, ale už jsem viděl takový ty absurdní články, kde ty částky rozpočtu přepočítávají na český koruny, že Netflix u nás utratí za film 4,4 miliardy.

Tam mě vždycky přijde takový jako úsměvný.

Tak to je hodně fábí.

To je hodně fábí, no.

Ale tak jako třeba Ryan Gosling zdlomívá s Markou Vašutovým.

Ten film se teda, nebo ta knížka se odehrává v Praze asi na 40 stránkách, ale jinak je to honička přes celou Evropu a v prvním Bornovi Praha vlastně zastupovala, tuším, že Paříž a Švýcarsko a takový, takže ideální místo.

Tyvale, zase umělecký záběr.

Ještě poslední otázka.

Chce se mi chcát strašně.

Ta otázka se tě bytostně týká.

Buď úsporný.

Ptá se nás na ní Peter.

Zdraví Movizone, na konci MZ Live 42 vás něco totálně rozsekalo.

Můžete mi prozradit, co to bylo?

Já jsem se musel přejít do pyžama, víš.

PS, děkujeme, jste výborná parta.

Už prosím tě, neklesej tou kamerou níž.

Výborně, díky.

Byl to samozřejmě Jan Párek, ikonický moment v dějinách Movizone Live.

Já jsem si našel zpátky tu debatu a zjistil jsem, že tam někdo si dal...

jako tu prácečku a našel ten dotaz.

Ten dotaz byl na Civala a... A byl pravděpodobně úplně neškodný, ne?

Ne, nezačnu se teď hystericky smát, tentokrát to opravdu uslyšíte, protože... No prdel, ne, tam bylo hrozně vtipný, že mě to jméno prostě strašně odrovnalo.

A pak to jenom putovalo od jednoho ke druhému a nikdo z nás nebyl schopný přečíst, o čem ten dotaz je.

Prostě, ale v té kavici za stavčím mně přijde jako zpětně.

No není no, teď už ten dotaz znáš.

To jsem fakt jako autenticky ze sebe vůbec nedokázal vysoukat, ty vole.

No, konspirační teorie mluví o tom, že jsi to chtěl zazdít, protože se tě ta otázka týká, ale já si taky myslím, že je nevinná, tak chceš na ní odpovědět teď?

Co to bylo za otázka, já to vůbec nevím.

Jan Pádek se tě ptal, jestli už tě Ted George pozval na to své vysočinské panství.

A pokud ne, mrzí tě to?

Ty vole, já se Ted George nechci dotknout, ale mám podezření, že mě určitě někam pozval a já jsem určitě nešel.

Je to otázka stará 8 let.

Ted George je hrozně milý kluk, ten zve každýho furt někam, takže toho bych se nebál.

Ale nebyl jsi tam ještě?

No, rozhodně nikam s ním nejdu.

Ty až příliš milé, jo, myslíš?

Já se toho člověka lehce děsím, i když ho mám rád.

Nevím, jestli vám to dává smysl, ale... Je to něco jako, když jseš Milenka Josefa Fritzla.

Takže panství teda, George, má...

Specifické sklepení, hele, chudák, to je, no, dobrý, tak.

Ne, jsou to takzvaný mixed feelings.

Od lásky k respektu.

Od lásku chováš k Josefu Fritzlovi, jako, kde je ta rovina lásky u mě?

Já jsem říkal, kdybych byl milenkem Josefa Fritzla, tak to by mě Fritzla dobře namrdával, chápeš?

Jakože by jsi našel něco hezkýho na tom, že tě na patnáct let zavřel ve sklepě?

Ne, já bych byl jeho pozemní milénka, nevěděl bych, že má doma familie s Fovanou.

Já bych byl právě rád, že on by byl na Tinderu takovej ten, co píše bez závazku, minulost vyřešená.

Tam by bylo... Tam by bylo eufemisticky řečeno minulost ve sklepě a já bych si myslel, že to poeticky... Že má zhromadnou minulost.

One night stand kokot, ale že prostě to eufemisticky vyřešil.

A pak kdybych šel jenom pro chůrky, tak bych byl trošku zklamaný.

A jestli se po dnešní relaci neobjeví na Tindru falešný profil Josefa Fritzlovek, budu velmi zklamaný.

Každopádně doufám, že nás poslouchá Jan Párek, který se po osmi letech dočkal satisfakce.

Konečně jsme zodpověděli jeho dotaz.

Já jsem byl člověkem, který mě viděl, není on nasranej.

Těžko říct, se nikdy nevrátil.

Ty jsi neuvědomil specifičnost svého příjmení v tu chvíli.

No tak odpověděli jsme každopádně, rozřešili jsme jednu z největších záhad.

Žádná otázka nezůstane neodpověděna.

Přesně tak.

Johnny the Sausage se konečně dostal.

Dočkal.

Myslím, že to je krásná tečka za tím naším pořadem.

Chcete něco dodat a zkazit to?

Já chci hrozně spát a už asi hodinu čtyřicet mě nechcete pustit.

Jo, a prosím tě, z té kuchyni si přeřiď hodiny, jdou ti o čtvrt hodiny špatně.

Jo, to je jenom design, to je design.

To je design, tak jo.

Fajn.

Dobrý, tak pánové, díky moc a... Příště dám šprchu a půjdu na hajzlu, když jsem dneska zvládl zuby.

Na shledanou v lepších časech.

No jako ozváštnil si to.

Myslím si, že pro spoustu lidí je to pozvánka k tomu, aby neposlouchali jenom podcast, ale podívali se i na záznam.

Příště to určitě bude ještě vizuálnější.

A příště každý musí mít připraveny teda nějaký věci, se kterými bude během natáčení tady jako vymyšlet nějaký pišku.

Ty vole, a za deset let, vole, každý pojede svýho Birdmana ve svým okně, vole.

se svým štábem, vole, Viktor Taus.

Na to bych byl opatrnej, na to, že každej pojede svýho... Čtyřikrát Viktor Taus, vole, pojede v každém okně, vole, a bude z toho, vole, digitální epopej, vole.

No tak jo, na to se těším.

Tak se mějte a my se zase ozveme za 14 dní po Godzile a King Kongovi a dalších filmech, na který se těšíme a vy určitě taky.

Do té doby.

Čau, čau.

Dár.

Dár.

Naschledanou a dobrou noc.