Transcript MovieZone Live-218

Už snad jedem.

Já mám na úvod teplý staropramen, protože všechno ostatní jsem vypil a ten pakos jsem zapomněl dát do hledničky, takže úvod relace tím bude bolestivě poznamenanej.

Kdybyste viděli moji skřivenou držku, není to kvůli tomu, že vás znovu vidím, ale kvůli tomu, že život je strašně tvrdý a přináší různá úzkaví.

No.

Jsme rádi, ale já ti dostatně nebudu věřit.

Jedem rovnou nebo počkáme na nějaký lidi, než přijdou?

Cítuju sám sebe.

Čekáme na lidi nebo jdem na tvrdou?

No tak už teď máme sedm minut spoždění.

Je tam jako až někdo pozdraví v chatu, tak můžeme tuto relaci považovat za záhranou.

Dobře, při prvním pozdravení v chatu zahájíme relaci.

Ty přeci jenom si chceš odstřihnout ten úvod, že?

Chceš si zkoušet svoje... Já už si to tady píšu, kdy to bude.

Hele, už je tady první pozdrav.

Napěchovaná sestava is back.

Ty vole, už tady jsou zase ty staromilci, co chtějí furt...

Staroprameně, no.

Deset let nadávali na Rymziho, vole, co tady děláte, random uklízeč, a najednou se bez něho ani neuprnul.

A vážně na mě někdo nadával, nebo jsi to jenom tak moc očekával, že se to ve tvý hlavě stalo, ale... Hodně já.

Jo, jo, to vím, to vím, že jako v redakci byly velký, byly velký spory.

Tak lehce, jako tam psali, co si zapodíví na vole, proč si nezůstal učištění těch hajzlů, a stál se s tebou filmovej mentor, vole.

No.

Dobrý, jdem na to.

Kolik?

218.

Lidí nebo číslo?

Číslo.

Ty vole, to se fakt nedá být.

Tak si do toho dej let nebo něco takovýho.

Ty vole.

Staropramen nebrat, pardon.

Nebo nějakou šťávu si do toho dej a máš radler takhle osvěžující na večer.

Dej to na 20 minut ven na okno.

Musím tady ten teplej rychle vypít, abych se pak mohl přesunout na ten studený, který se mezi nimi vychladí.

No, tak jo.

Při naší stopáži nám dáš minimálně 3.

Ježíš, já jsem tak slepej, tyvole, to je strašný.

Jdeme na to.

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 218.

Movie Zone Live a je tady extra napěchovaná sestada.

Je tady Mr. Hlad.

Zdar.

Je tady Mojmír, neboli Mónia, neboli Rimjo, neboli Rimzi.

Dobrý večer.

A je tady samozřejmě Iv ze švýcarského exilu.

Zdar, zdar, no dobrý, to jsem se v jednou zavítal.

tvůj exil bude trendy.

Václav Kadrnka dostal grant na film o Janu Amosi Komenskému, takže exulanství bude zase, bude zase v modě.

No tak máme tady extra napěchovanou sestavu, ryzí sestavu, takže je to samozřejmě důvod, proč si probereme spoustu filmů.

Dokonce se vrátíme k Duně, protože neznáte ty přímé názory tady dvou pánů.

Já vlastně nevím, jestli vy je taky vidíte dole.

Jsou dole nebo jsou nahoře na YouTube?

Já je mám oba vlevo.

Já je mám oba dole?

Ty vole, já jsem na YouTube sám dole, já jsem na dně.

To je v prdeli.

No, děkujeme za podporu na herohero.co lomenomovizonlife.

Už je vás tam 272, potřebujeme to dotáhnout na 300 lidí a pak si otevřeme vlastní internetovou kavárnu nebo tak něco.

Ale já vím, proč jsi vlevo dole, proč jsi za lůzra, protože Zoom to zobrazuje podle toho, kdo se přihlásil nejpozději do konverzace, takže já jsem první ploje, jsem to zapnul, pak se přihlásil INF, pak RIMZY a pak TIS přišel poslední, takže ti náleží to poslední ponižující místo.

Nejsem si jistý, jestli tahle teorie platí, ale... Kdo pozdě chodí, sám sobě je dole.

Ty lidi to stejně poslouchají audio, nedívají se na ty naše ksichty, to je jasný.

No ale kdybys byl vejš, tak máme lepší výus, podle mě.

Ale já přijdu jednou za čas a doufám, že uvidím Karla konečně.

Jde nám super chat, což je super, můžete nám posílat peníze, můžete nám věnovat dárečky za to, že tady máme tady tyhle dva lofasány, které už tady se nevyskytují každej týden, takže toho si taky vážíme.

A než začneme, kde je Karel R. Hlade?

No tak lid si žádal nejnapěchovanější z té stavu a Karel díky svým absencím byl z ní vyňat, takže ten se může maximálně koukat a spitovat svědomí a docházku.

Karel nemá nárok na nejnapikovanější sestavu.

Já si myslím, že s tou jeho morálkou ne.

Dobře, rozumím tomu, máš pravdu.

Líbí se mi, že jsi přísnej, ale spravedlivý.

Přesně takový já jsem.

No a...

Teď se o filmech mluví docela dost, jak jste si jistě všimli.

Možná se o nich mluví víc, než bychom chtěli.

Český lev a vlastně poměrně neškodná etida s neúplně jistým proslovem a neúplně...

jak to říct, standardním režijním pokynem, který šel do Antejonu, zvládl naplnit veřejný prostor neuvěřitelnou mírou, která samozřejmě se projevuje často nějakými šílenými výpady, vulgarizmy a zájemným... Až kokotstvím bych se nebol.

Zájemným nesměřitelným soubojem názorů a táborů, ale my se budeme věnovat opravdu čistě kinematografii,

To znamená, rozebereme si filmy, nebudeme asi k tomu říkat nějaký stanovisku, ale stejně než se k tomu vrhneme, tak jak se vám líbily čeští lvy, infe a rymzy, kteří jste je viděli?

Já jsem je neviděl, respektive podíval jsem se zpětně na takový ten úvodní filmeček ala oskaři, ale je teda pravda, že to bylo pro mě první setkání s Českým lbama po možná jako třech letech a že jsem se na to podíval jenom proto, že to někdo někde chválil.

Viděl jsem teda výsledky, ty v úvozovkách okomentovat můžu, ale na ten večer jsem se nekoukal.

Dobře, tak to jsem hrozně rád, že jsi mi řekl, že se k tomu chceš vyjadřovat a přitom jsi to neviděl.

Super.

Moc si to vážím.

Rymzi, co ty?

No já jsem to dokonce viděl.

Část přímo naživo, ne naživo, že bych tam byl, ale naživo v televizi a část jsem si potom dokonce pustil zpětně, až takovejhle hardcore fanoušek se ze mě stal a vlastně mi to...

jako ten ceremoniál mi přišel OK, na poměry českých lvů, takovej standardní, ten úvodní filmeček byl vyloženě fajn, vlastně samozřejmě to, že se tam myhne spousta hvězd, který, jejichž jako smysl v tom mini příběhu není možný rozklíčovat, pokud člověk neviděl v podstatě všechny ty filmy, tak to už je asi taková nutnost tohodle formátu, ale nějak mi to přišlo

přišlo udělaný docela hezky a ten přenos byl OK samozřejmě, nebo jako řádově OK tím, že si zachovával tou pompezností a tím rozpočtem nějakou elementární důstojnost, ale samozřejmě spousta jednotlivých výstupů a vtípků byla taková hodně podivná až lehce zahranou, ale

Ale vlastně nic asi, co bych od... Ty vole, to je radost s váma, ty vole.

Nic asi, co bych nečekal.

Mám říkat jména, nebo?

Řekni nám, co máme říct, aby to řekl.

Já myslím, že řekneš, výsledky mě zklamaly.

Ne, ale jsem rád, tak už se k tomu dostávám.

Aby tady byl jeden vykoktá, že viděl hovno a druhej, že to vlastně bylo OK, tak jako, nebo jako vlastně nic jsem se nedostal.

Jestli někdo něco vykoktal, tak jsem to byl já, takže se uklidníme s tímhle hodnocením.

A teď už se dostávám k těm výsledkům, že jednak mě některé dílčí kategorie vyloženě potěšily, že jsem tam měl pár svých známých, kteří poměrně překvapivě nebo nesamozřejmě vyhráli, tak to mi přišlo fajn.

Remze se nenápadně chlbí, že zná slavný lidi.

Já znám slavný lidi, ano, přesně tak.

Ale samozřejmě především to celkový vítězství bratrů je dost absurdní.

A je to taková asi úlitba, aby se zpětně nějak odůvodnilo, že byly vyslaný na Oscary, ale snad i ta

trapnost těchto výsledků, že nejlepší film nedostane vlastně žádnou cenu, tak by trochu mohla už někoho v akademii přesvědčit, že není potřeba na Oscary vysílat takovýhle obyčejný zaměnitelný historický dramata a potom si to muset horkotěžko následně obhajovat při těch cenách.

Takže

Takže aspoň možná to s trochou štěstí bude mít takovejhle pozitivní dopad, to je jedna věc a vlastně taky se hodně mluvilo o tom, že hodně cen pozbíral ne film, ale seriál Volha, což mně osobně je vlastně celkem jedno a beru to jako, že jestli to někoho podnítí k té

diskuzi nebo zamyšlení nad tím, že ty seriály mají do znační míry s naší úlohu tímhle způsobem zaujmout než filmy a začne se o tom nějak mluvit a řešit se to třeba systémově, no tak jedině dobře, ale jinak to pro mě není nějak urážlivý, že z tradiční filmový ceny ovládnul seriál.

Prostě je mi to jedno, je to...

takhle se lasovalo, tak třeba to někomu k něčemu povede.

Dobře.

No tak já jsem se vlastně u lů docela nudil, já jsem na rozdíl od, v řekče jsem to zase dělal jakých forků, ale ty bych pak vyzměnil trošku kontraproduktivně, na rozdíl od mnohých

žen i mužů v sále, já byl doma a staral se o svoji dcerku, takže já jsem, víš co, já jsem nemohl se vyjemnout umění a hýření, já jsem žil ten rodinný život navzdory tomu, že moje děloha ani vajičníky nestvárnou.

Takže já jsem se obětoval tomu národu a té rodině.

To už jsme u toho, k čemu ses vyjadřovat nechtěl.

Už jsi dlouhojci, ale nechtěl, abych ti tam nakouřil a půjdem dál.

Já jsem se ale poměrně nudil u toho.

Mě to moc nebavilo, přesně takový telegrafický vyhlášení výsledků a i velice...

řekl bych podprůměrný, co se týče té jednotlivý zábavy, že když tam svěrák vyběhne s kytarou, tak je to dost traplý a celkově tam ambice být vtipný byla vlastně úplně nulová, nebo být něčím inovativní.

Máš tam jenom ten úvodní filmeček a jinak vlastně fakt opravdu nic, je to oholený na úplně nuznou kost, což pak

Když to dodáš do Oscarů a tím se posouváme.

Hurá, hurá.

Já jsem na Český oby nekoukal, protože mě nezajímaly, takže děkuju za tuhle desetiminutovku, která mi hrozně moc dala.

Ano, já jsem se tě zeptal, jestli o tom chceš mluvit a ty jsi nakonec řekl, že jo a já jsem nevěděl.

Já jsem byl zlucenej a myslel jsem, že myslíš ty Oscary.

No dobře, já jsem myslel vy a Oscary.

A když člověk srovna s těma Oscara má, tak tam nejde o to, že je to produkčně mnohem velkolepější, ale že se nám aspoň snaží udělat nějakou tu zábavičku, nějaký to povýražení, aspoň něco.

Já si myslím, že ten ročník Oscaru byl veskrze průměrnej.

že za mě monolog byl průměrnej, ani z těch hudebních čísel jsem si nějak nesel na prdel výsledky předvídatelný, respektive ty, které nebyly předvídatelný, to znamená... Kolik jsi viděl?

Tak ty mě potěšily, no viděl jsem asi litřík na chudáčích, no, protože jsem všechno dal na technické kategorie chudáčku, pak jsem tam dal nějaký explorativní větší kurzy, ty teda nevyšly, ale viděl jsem litřík, takže za mě dobrý.

ale myslím si, že ty lidi by se aspoň trošku měli pokusit o nějakou zábavu a ne jenom o hlasatelství, kdo dostal jakou cenu a poděkování.

Je to za mě vlastně docela bída, ale i oskaři mi přišli takový průměrný, takže nejsem možná teďka úplně v nějakém tom módu cen.

Tak jak tobě se líbily oskaři.info?

Jestli řekneš, že jsi neviděl, tě fakt hodpojím, vole.

Já jsem sem přišel, protože jsi mě o to hezky poprosil, ale oskaři se mi docela líbily.

To, jak jsi řekl, že to je průměrný ročník v kontextu řekněme posledních 20 let, tak to je vlastně svým způsobem pochvala.

To máš asi pravdu.

A sledovanost byla trošku vyšší, samozřejmě protože tam byl ten Oppenheimer.

Obecně, když se na to podíváme těma tržbama, tak tam konečně byly filmy, který někdo viděl.

bylo komu fandit.

Za mě osobně ty dvě japonský vsuvky mi udělaly radost, sice v těch animákách bych to klidně přál tomu Spider-Manovi, ale mám pocit, že tam asi si tu sožku vezme až s tím závěrem té trilogie.

Ale samozřejmě ta Godzilla, tak to bylo hrozně dojemný.

Tak dojemný a nečekaný, že jsem to ani nenatypoval, ani jsem si nevsadil, ale udělalo mi to radost.

No a potom, co se týče toho samotného předávání, bylo tam pár takových kouzelných okamžiků.

Samozřejmě jsem si užil I'm Just Can, užil jsem si trošku i Johna Seenu, nějaký takový to různý popichování.

Na druhou stranu Jimmy Kimmel mi přišel trošku slabší.

Kdybych měl srovnat ty úvodní filmečky, tak na Oskarech byl slabší.

Tam bylo fakt jenom 20 sekund na začátku, kdy si Jimmy Kimmel...

Jimmy Kimmel si tam sedne k Barbie, prohodí jednu hlášku, on řekne, že musíte uvádět Oscary.

To bylo hrozně slabé, včetně toho úvodního monologu.

Líbí se mi, že srovnáváš filmeček s jednou scénou, 20 sekundovou.

No ale Oscary byly pověstný tím, že... No ale zjemně to dělá jinak.

Na tohle útrhá se letos to dělali jinak, spousta těch věcí byla jinak, bych řekl tak trošku křečovitě.

Třeba to předávání těch hereckých kategorií, kdy tam přišlo pět slavných herců a představovalo jednotlivý nominovaný a pak ten vítěz se přes ně musel proklestit k té sočce.

A bylo to dlouhý jak hovno.

To mi přišlo trošku nešťastný.

Stejně tak mi přišlo nešťastný, že tam jako starý a mladej Bočeli hezky zpívali do toho vzpomínkovýho segmentu a za nima tancovali nějaký paní.

A ty jsi nevěděl, kam máš teda koukat, jestli na nějakou miniaturní obrazovku nebo na Bočeliho nebo na nějakou dívoženku.

Občas mi přišlo, že tam byly změny kvůli tomu, aby tam nějaký změny byly a většinou byly k horšímu.

Takže ano, celkově průměrnej ročník, předvídatelný výsledky, ale vlastně to potvrdilo tu pozici těch Oscarů a toho, co od nich asi chceme.

Prostě dělají to dlouho, pro někoho to může být rutina, ale v zásadě takhle nějak by to mělo vypadat.

Rymři, ty jsi viděl něco relevantního z Oscarů?

Viděl jsem Pejska, takže jsem viděl to nejvíc relevantní.

A byl jsi spokojený?

No vzhledem k nulovým očekáváním, doufal jsem trochu zase v nějaký bizárek, že jo, ale ten pro tentokrát nepřišel.

A byl to takovej tradiční důstojný ročník, což už jak jste říkali, tak není vlastně málo.

Kymla jsem taky nebyl, taky nebyl nadšenej, spíš ty dílčí předávající a tak mi přišly mnohem zábavnější a ať už nějaký špílce od Nikolase Kejže nebo od Arnieho a tak, tak ty byly ty byly podle mě vyloženě vyloženě zdařilý, ale vlastně mě to nepřinutilo, abych se na ten na ten celý večer v noci díval, no, ale jako jo,

Dobrý.

Mohlo to být mnohem horší.

Dobře, tak spravedlnickou povinnost jsme splnili a jdeme na to, co opravdu lidi zajímá, to znamená filmy.

Asi se teda vrátíme k tý důmě ještě.

Vlade, vole, proč jsi nebyl po druhé?

Já jsem tak nějak vyhodnotil, že se mi to líbí víc než jednička, ale asi ne tolik, abych se do toho nějak hnal, takže já to po druhé uvidím asi na malé obrazovce někdy.

Vždyť jsi říkal, že jsi nahladaný, že si možná zajdeš.

Ano, tam bylo to slovo možná, které znamená, že možná taky ne a nakonec to teda bylo, že ne.

Ve světě hlada, který tady brblá nad důmou tři roky, to znamená, jsem z toho urvanej, jdu znova a budu tam sedět v první řadě IMAXu a hotat každé zrnko písku.

Hele, to bych řekl takhle, řekl bych, jo, já možná půjdu, ale tady jsem říkal, no, možná půjdu.

Když jsi mi to napsal z rozkazníku, tak to sorry, že jsem to našel.

No, jako psal jsem to s takovým lehce znuděným a znechuceným výrazem.

Jo, tak kluci, ještě než začnete vy tady říkat svoje nerelevantní názory.

Já byl po druhé, ty vole.

Sedím tam, vole, takhle ty červy tam na mě skáčou a já jsem si medil, ty vole, já jsem si lebedil, já jsem si to užíval víc než po druhý, já jsem si říkal wow, normálně jsem si řekl wow nebo pojď do mě.

Jako byl jsem tam se slečnou, která teda se první hodinu nudila, ale já jsem dokázal jí odignorovat a užívat si, nechat se vtáhnout do toho příběhu a vlastně mnohem víc si ho užít, protože jsem byl jednak připravený, že teda první půlka bude jakoby taková pozvolnější, ale že ta druhá půlka opravdu dodá tu

monstrozní, obrovskou blockbusterovou krmi a já jsem si to užíval a užíval jsem si to mega a užíval jsem si každý ten výjeb, kdy jsem věděl, ano, bitva bude krátká, ale pojďme si užít tady tohohle mega červa, pojďme si užít nájezd tady těch, vole, všech vojáků, já se v té mytologii nevyznám moc, ale užíval jsem si to jak svině, dokázal jsem si vyplnit ty

sám ta slepá místa trošku, když byl ten děj trošku chvatnější, ale fakt mi to přišlo naprosto špičko a podívaná a okamžitě jsem měl chutit po třetí, měl jsem chutit po třetí a Hladek klidně si zvracej teďka do záchoda, mě to jedno, mě nezastavíš, já si opravdu myslím, že je to náravna podívaná a že stojí za to se za ní vydat do kina, fakt jako

No tak... Danny Villeneuve.

měl před sebou velkou výzvu a dokázal ji naplnit a tohle opravdu platí.

This is cinema, je to to popcornové šimrání a když tam Paul Atreides v té poslední třetiny fakt jako nastoupí jako ten znovu zrozený muadíb, nebo jak se tomu říká, a jde tam prostě před tím nějakým černým výbuchem a pak se dere těmi lidmi, pak tam hřímá ve svatyni, tak pro mě je to

Pro mě je to nádhera, já si vlastně, jsem jistý, že ten film se u mě dostane do to pětky a že si nad ním fakt můžu takhle pošmakávat, neříkám, že je to dokonalej film, ale když to srovnám s nějakým sedmi oscarovým Oppenheimerem, tak to se na mě nezlobte, ale to je nebea dudy, jo.

Děkujeme, Torene, za shodnocení.

Takhle nadšenýho jsem tě neslyšel už možná rok.

Já nejsem jako bezbřezen nadšenej.

Ne, ne, já úplně vidím, jak jste tady s nadšištěma svéma vrutama jako podemlít tu naši pozici ještě, než budeme moct mluvit.

Ne, já ti prostě jenom říkám, já to dám, já to rámuju do kontextu, kdy vy teďka budete intelektuálně brblat, vole, jak... Ty se bojíš, řekl něco ošklivého, ano.

Ne, já ti prostě jenom říkám upřímně, že jsem si to fakt užil, poctivý pětikvalt, neříkám, že je to bezvýhradné, neříkám, že je to milník, ale už třeba fakt jako scéna s tím Harvestrem, ta těžkotonážnost, ta dokonalá choreografie výbuchů, který jsou zabíraný skrze boční pohled na naše hrdiny, to je prostě audiovizuální požitek.

Ty úplně hřímáš, člověče.

Ano, ano.

No je to krásný.

Já jsem si to v kyně taky užil.

Mírná kocovinka se dostavila, až když jsem z toho sálu vycházel, ale moje původní rozhodnutí napsat nějakou protirecenzi potom postupně vymizelo, protože ten film ve mně nějak zrál.

Ale trošku se bojím nadějít po druhý, teda upřímně řečeno, protože to, co ty tady popisuješ, že už jsi byl připravený na to, že ten úvod je takovej pomalejší a že se tam rozestavujou ty šachový figury, ale pak víš, že budeš na konci odměněnej, tak mě ten zlom právě štval.

A teď, když už bych o něm věděl dopředu, tak by mě štval možná ještě víc.

Mně se na té jedničce hrozně líbilo a líbí,

jak ty věci buduje, jak bude to očekávání.

A když se tam potom něco stane, tak jsem na to už jakoby připravený.

Ten film si mě připravil, když to v té dvojce se některé věci stanou hrozně překotně, zvlášť v tom třetím aktu.

A já jsem byl trošku zaskočenej občas až banalitou,

A nechci říct neohrabaností.

Denis Villeneuve není neohrabaný a samozřejmě i jako ve svých nejslabších okamžicích velmi zkušený vypravěč.

Ale v tomhle případě jsem měl pocit, že dostal od studia snad nějaký jako poznámky, že jako tady se to musí předělat, tady se to musí upravit.

Už mi to nepřišlo, že to je úplně

To je můj oblíbený žánr.

INF vstupuje do hlavy tvůrců a posuzuje, jaké zadání dostali od studia.

Tak sorry, ale na tom třetím aktu já zkrátka vidím tam nějakou boží ruku.

A je to tam prostě překotný a je to tam zbrklý a vůbec to neodpovídá vypravěckýmu stylu Dannyho Villeneva.

Já vím, ale já myslím, že to může být klidně boží ruka, kterou si tam položil sám, že si jako řekl, hele, fakt nechci mít 200 minutový.

Já prostě jenom říkám, že mi nepřijde správný dávat tam ty...

Jako rozhodnutí studia, když nevíš, kdo to rozhodl.

Je to možný, je to možný.

Já možná jako Dannyho z toho trošku teď vynímám, protože on teď do médií dělá trošku damage control a řeší, jak se vystupuje.

Pardon.

Zajímavý.

Řeší, jak se vystupuje a... Ano, teď se vystoupil, ano.

Řeší, jak se vystupuje z těch červů a... Jak se vystupuje z relace po té, co vás tříval na starém.

A slibuje, že do trojky, jakože ve trojce bude spousta věcí.

Já trojku nepotřebuju.

Mně to přijde jako hezky uzavřený.

Trošku jsem byl jako iritovaný z toho, že mi to místa má štíliš připomínal Avatar, že to byla taková jako kolonizační pohádka, kdy jako...

Paul Atreides se tam jako pachtí s těma fremenama a jeho maminka se tam snaží jako obrátit na tu víru a on pak musí se naučit jezdit na těch červech stejně jako se Jake nebo Jake, stejně jako se Worthington musí učit jezdit na tom trakovi.

Zkrátka jako některý věci by tam přišly, že jsou taky poskládaný z takových těch příliš povědomých žánrových vzorců, na rozdíl od té jedničky, která přede mnou

rozbalovala takovou tu tapestry toho světa, který mohl být.

Což uznávám, že některý lidi, jako třeba tady Matěj, zase spíš naštvalo, že to nic neuchopilo přesně ta jednička.

Ale právě proto ta jednička pro mě byl ten příslip a ten obrovský svět.

Když to tady v té dvojce už mi přišlo, že jedu nějakým tunelem a

No zkrátka ten konec je.

Já chápu, kam tím směřuješ.

Ale já si myslím, že zaprvé to, že tam dal ty poměrně známý věci, díky tomu to pak třeba šlape a stejně tam dokázá dát spoustu motivů, který vlastně jsou blbástru neotřelý, ať už je to ten fundamentalismus, vlastně tam, když to...

Ten film dodneška hraje, nebo dneska funguje, takže vlastně hraje na ty témata, které hýbou světovou geopolitikou.

To znamená, můžeš tam nacházet nějaké paralely k Ukrajině, můžeš tam nacházet paralely k Palestině, do toho tady nemusíme zabíhat, ale zvlášť, když člověk tuší, že ten vývoj Pola nebude úplně hladkej v těch dalších dílech,

tak je podle mě tady ten moment, kdy to pracuje s tím kolonialismem a s tím white saver momentem, vlastně potenciálně hrozně slibnej.

Já jsem rád, že Matěj Tánoč jste krev, slzy a sperma, protože mi připomněl celou tu linku s tím Ben Gesserit, kdy v podstatě jako tam...

Tam parta Jebtíšek z B, ale ono by to možná mělo být z B, tak tam prostě jako osouložejí všechny různý rody a pomocí toho jako organizujou celou tu mocenskou hru, ale je to tam prodaný tak nějak mimochodem ve stylu, který mi skoro připomínal až parodie.

No, jako bylo to tam úplně mimo.

tu hlavní linii, která se mi líbila.

Celý ten vývoj toho pola Atreida je jako skvělej, tam jako není o čem mluvit, ale občas mi přijde, že se do toho jako vložila nějaká linka z boku a trošku to pro mě celý ten děj nebo prostě celý ten epickej

román, který se tam snaží vysvětlovat tu hierarchii, tak to pro mě celý devalvovalo.

Ty tvoje náboženský šachy, o kterých mluvíš, tak mi přišly trošičku vylouhovaný, ale budiš, ano, má to přesah do našeho světa a je to dostatečně srozumitelně vysvětlený.

A ta osudovost v tom závěru, kdy on se teda jako musí nějak rozhodnout a v podstatě on sám je tou loutkou v té velké hře, až na to, že na rozdíl od ostatních si to uvědomuje,

Ano, tamto je.

Bohužel je to prodaný skrz poměrně nudně natočenou bitku s postavou, která tam přijde na poslední chvíli a nahradí jinou postavu, která se budovala celý první film, aby ji tady vylili i s Vaničkou během nějaký 20 sekundový bitky.

Prostě tyhle rozhodnutí mi přišly, že byly trošku nedůstojný tomu obrazu, který jsem si o tom světě vybudoval s pomocí té jedničky.

Takže mírný zklamání za mě, ale rozhodně to není žádná tragédie.

Určitě si to místo do nějakého toho širšího žebříčku na konci roku najde a není to naproti recenzi, ve které bych komukoli cokoliv vyčítal, protože řada těch výtek je subjektivní.

Mě na tom fascinuje vlastně, že ta jednička, kde se z nějaký perspektivy bys mohl říct dvě a půl hodiny vlastně skoro nic nestane, tě dokáže bavit víc než ta dvojka, která je v dějově mnohem napěchovanější.

Že ta jednička, já třeba chápu, proč hlada sere, protože je taková víc impresivní nebo víc jdeš do nitratý postavy, víc vlastně expoziční a ty stejně vlastně tě to jako ukájelo a dvojka tě lehce zklamála.

Dobře.

Rimzi, pojď ještě teda říct svoje imprese.

Rozumím vám oběma a jsem s hodnocením někde tak mezi váma, takže vytváříme takový názorový sandwich.

Jehož jsem masíčkem.

Jsi masíčkem sandviče.

Já jsem masíčkem tady vašeho sandviče, no.

Vy jste takový ty chlebíky a tak a já jsem prostě to podstivý masíčko, který to celý prorůstá a dává tomu chuť.

Neznamená to, že bych měl na to nějaký dobrý nebo důležitý názor, no ale pojďme k tomu.

Chápu ty infovi vítky, že vlastně ta jednička opravdu je takovej velkej příslip něčeho, co vlastně pro někoho pak může přijít, pro někoho nemusí, ale to už je právě jako těžko

to už se těžko říká objektivně, jestli to pro každýho přijde nebo ne, protože ten svět, který ti to nabídne, že by mohl bejt, tak je opravdu obrovský a ono vlastně není na ploše těch dvou jakkoliv celkem dlouhých, ne brutálně dlouhých, ale dvou celkem dlouhých filmů, tak není možný to tak uspokojivě dohrát všechno, aby to jako uspokojilo

Každýho, no.

Takže já rozumím těmhle výtkám.

Taky jsem měl pocit, že zvlášť ta poslední třetina druhého dílu je dost uspěchaná a že vlastně je tam spousta těch věcí, který jsem na začátku budovali, ať už je to ten Pólův a trejdovsko-benegeserický výcvik, který je následně přepsanej nebo doplňovaný tím fremenským výcvikem, tak spousta toho je jako rázem hozená za hlavu.

A není čas už využívat nebo ukázat, co všechno umí a dokáže, protože se vydá jen jednou linkou uplatňování těch

dovedností, řekněme.

A to prostě je jako uspokojivý sledovat z toho blockbusterovýho hlediska, že ti ten film směřuje k nějakýmu vrcholnýmu finále, jak z hlediska výbuchu, tak z hlediska emocí, což na mě fungovalo.

Ale je to přece jenom jako jeden nějaký, jedna nějaká výseč toho, co všechno to mohlo být.

Takže

Těmhle problémům rozumím, zároveň v té dvojce už pak je vidět, že taky Harkon není, jsou prostě jednorozměrný až jako směšný záporáci a člověk skoro nechápe, kde mohli sebrat a udržet si nějakou moc, protože jsou tak jakoby absurdně jednoduše zlí, že už tam vlastně není prostor ukazovat, že by byli schopní diplomaticky nebo čehokoliv, jo, a už se tam vlastně spousta těchhle linek tak nějak splošťuje.

Takže rozumím těmhle problémů s těma nenaplněnýma ambicema, zároveň to, že to je nějak důstojně uzavřený na to všechno, co se tam mohlo pokazit, tak to si myslím, že je a velkolepě to působí a Vilnev rozhodně dokázal udělat to, že

I když se tam, i když jako návaznost scén a taková logická linie těch událostí v tom závěru už je taková hodně zrychlená, takže vlastně furt to vypadá takovým způsobem, že tě to přesvědčuje o tom, že to je velkej důležitej film a že vlastně do toho nemusíš až tolik rejpat a jenom je dobrý jít s tím filmem, užívat si to, baví tě to, nějak tě to oslovuje a tak dále.

Což vlastně funguje a není to málo a myslím si, že i mě to může na to, aby se to dostalo do mezi 10 nejlepších filmů letošního roku klidně postačit a těším se, ještě se mi to nepovedlo teda, ale těším se, že za pár dnů na to půjdu po druhý a uvidím, co se se mnou bude dít.

Já když jsem to viděl po druhý a byla tam třeba ta jízda na Červovi, nebo ta Zendaja, jak vyhlíží svůj druhý život na konci, tak to je prostě, to je nádhera.

To je čistý požitek.

Vlade, máme tě hrozně rádi, jsme rádi, že jsi zde s námi.

Já jsem teď otevřel, ne, otevřel jsem tu knihu zcela nahoru na straně 192.

A píše se tady o uskupení High Kick Company, které tvořili Pavel Pej, Holec a Václav Imfribář.

Jejich debit, předometrážní komediální úlet Legend of Stoned Master, legenda o zuhleném mistrovi, 2002, natáčený v městečku Nevelkov a přilehlých exteriérech, stavěl na paradování žánrových schémat a kopírování řemeselných praktik či filmarských technik z klasických kung fu filmů.

Jsi slavnej.

Já vím, já vím, vím, že to tam je, tak samozřejmě tu knížku taky psal Jirka Flígl, náš kamarád, takže tam trošku protekce.

Dobře, Vilnev, Rybář.

Nikdo si to neguglujte, prostě.

Já pak můžu přečíst názvy těch dalších filmů, který tam jsou.

Od Vilneva, Rybářovi a od Duny.

Ještě mi teda řekni, Rymzi, je podle tebe to lepší než Logan, ta Duna 2?

Je to lepší než Logan, ano.

No vidíš, tak to je maximální doporučení, co jste mohli dostat.

Hladé, když jsme byli u Duny, musíme jít na podobně významně velký biják a to je Kung Fu Panda 4.

Tvoje animované alter ego.

Děkuju.

Když jsem tě viděl cvičit tai chi doma, tak jsem pochopil, že jsi před obrazem.

Jak se ti líbila Kung Fu Panda 4?

Krom toho, že jsi vypsal v recenzi.

Já jsem se v té recenzi vypsal docela intenzivně.

Já jsem to samozřejmě nečetl, protože to mě nezajímá tvůj názor.

Ale povídej.

To taky vím.

Vlastně nevím.

Teď jsem to zkurvil, co?

Byl to podle mě docela fajn animák, ale já jsem u něj dost marně přemýšlel, jestli jsem viděl všechny tři předchozí díly.

Pak jsem teda zjistil, že asi jo.

Ale vůbec je nepamatuju.

A ono to možná právě pracuje i s tím, že to jde do kin nějakých 8 let po té trojice, tudíž nějaká návaznost na ty předchozí a návraty postav, který jí měli diváci rádi, tady úplně neprobíhají.

A problém toho filmu je, že dostaneme vlastně docela jednoduchý příběh, který funguje.

Je to samozřejmě o tom někam dojít, někoho zmlátit a mezi tím se stát lepším člověkem nebo respektive v tomto případě lepší pandou.

A je to vcelku krátký a je tam přesně to, co od tohoto filmu člověk čeká.

Myslím si, že mezi těma blockbusterovýma velkýma animákama je to takovej průměr.

Je tam třeba ti trošku únava materiálu a zároveň snaha tu sérii nakopnout, případně do nějaký nový trilogie, o tom už se mluví, a trošku jiným směrem.

Ale nestojí to na nějakých opravdu jako zajímavých základech.

Je to prostě o sympatickém panďákovi, který furt žere ty knedličky, občas někoho seřeže, jsou tam nějaký kamea postav z minulých dílů, kterých jsem si nepamatoval, a pak to skončí.

Přišlo mi to možná až příliš velká sáska na jistotu, až příliš neambiciózní ve snazetu série někam posunout, jenom si někdo spočítal, že na to kdysi chodili lidi, že by to mohli shůřit s tím ještě jednou a uvidí se.

To mě teda mimochodem fascinuje, jak jsem viděl, že probíhá nějaká diskuze a že ty tam reaguješ něco ve smyslu, to už je druhý ptáčí záporák této série nebo něco takovýho, nebo to nebyl ty?

To jsem asi nebyl já.

A to není ptáčí záporák.

Vědničce byl.

No ne, ne, ale já jsem si říkal, kdo si kurva pamatuje, kdo tam byl, jako kde záporák.

Já si pamatuju Dustinho Hoffmana, myslím, ve dvojice nebo vědničce.

Ten tam je furt, ten tam hraje toho jeho mistra.

Ale jinak mi to všechno splývá totálně do sebe, což neznamená, že bych tomu jako nedal palec nahoru všemu.

V jedničce je bílý leopard, se kterým se tady hodně pracuje.

A ve dvojce a trojce v něčem z toho byl pták a v druhém z toho bylo, co jsem zjistil až potom, když jsem to googlil, nějakej buvol nebo něco takovýho.

Jo.

Dobře.

No a...

Máme si na to zajít, nebo jak to máme?

Vůbec to není nutné, není to nutné vůbec vidět, ale pokud vás na to vytáhnou děti, tak si myslím, že trpět nebudete.

Ale je to zkrátka takový ten čtvrtý díl, který se pokouší zároveň variovat to, co předtím fungovalo, ale už se to člověk moc nepamatuje a zároveň přijít s nějakýma novýma nápadama, ale není jich dost.

Je tam celkem sympatická nová hrdinka, která by to měla vlastně táhnout spolu s tím poem,

Ale je to taková neurážející šedesátka, u který vidí, že se nikdo moc nesnažil, protože všichni věděli, že vlastně ani nemusí.

Ale jako člověk, který musel během jednoho víkendu vidět Esa z pralesa 2 a zběsilá jízda, si to asi užil hodně.

Myslím, že jo.

Minimálně pod vizuální stránce a stránce bytek je to pořád nápaditý a zábavný.

Dobře.

Doporučil jsi mi to, děkuju.

Rimzi, zapni si mikrofon a řekni mi, je super, že na nejhorší film letošního roku masterpiece Evy Toulové, její opus Magnum dosávadní?

Zatím rozhodně ano a jestli nebude, tak nechci vědět, co se na nás valí.

Je to vlastně zajímavé, že Eva Toulova natočila svůj nejlepší film a přitom je to suverénně nejhorší film, který letos v kinech zatím byl.

No on je to, on je to jako nejlepší a zároveň nejhorší film, no, je to nejlepší film tím, že, tím, že se snaží o něco víc, ale zároveň je tam taky o to bolestnějc vidět, jak se to nedaří, no.

Tak jak soupeš o nejlepší genocidu, ty vole, tohle?

V té už jsme, v té už jsme se dlouho neúčastnili, to je pravda, no, ale... No ne, je to, jako, jako samozřejmě, jako, je, je...

až se mi ani nechce vysmívat filmu, který má tak, nebo jehož tvůrci mají takovou nesoudnost, že zmiňujou v propokačních materiálech sedmi krásky prostě.

To je jako sebevražda, to by byla sebevražda i pro spoustu šikovných tvůrců a u tohohle tvůrčího týmu to už ani nevím, co je horšího.

V jakém směru zmiňujou sedmi krásky?

No,

Eva Toulova zmiňuje sedmikrásky v tom ohledu, že Věra Chytilová ji učila na FAMu, byla to pro ní jako důležitá... Ano, ano, přesně tak.

A pak ur pak radši umřela.

Byla to...

Byla to pro ní zásadní osoba a že stejně jako Věra Chytilová řešila v Sedmi kráskách postavení ženy ve společnosti a spoustu nároků, kterým musí ženy čelit, takže se podobného tématu o půlstoletí později chopila Eva Toulova.

bohužel tak učinila svým nezaměnitelným způsobem.

Takže je takový triptych o údělu ženy, Barbie, chudáčci, superženy.

Ano, ano, ano.

V podstatě tahle linka stále pokračuje.

A je to samozřejmě bohužel strašlivě špatný v tom, že už se to ani nesnaží přiblížit těm vzorcům romantický komedie, kterým se pokoušeli přiblížit ty předchozí filmy.

ale že už je to jenom taková nesourodá změť nahodilejch momentů, kdy tam sledujeme hrdinku, která je charakterově strašně nesympatická, protože je vlastně záměrně a přiznaně neschopná, líná a naprosto jako bezdůvodně

jako neochotná se jakkoliv změnit, nebo na sobě pracovat.

No já to nechci takhle vůbec, člověče, jako snažil jsem se, velmi jsem se snažil o tom takhle nepřemýšlet, jo, ale asi ona sama říká, že je to pro ní osobní téma, no, tak jak jinak tomu můžeme rozumět, no.

Ale...

Postava opravdu třicátnice, která nechce vlastně pracovat, nechce dělat nic, nechce závazky, nechce vztahy, zároveň je naštvaná, že to s ní všichni řešejí nějak, nemá kamarádky a zároveň jí mrzí, že se nemá k komu vyspovídat, ale nehodlá s tím udělat vůbec nic.

No prostě taková postava, která by měla možná být nějak mileniálsky rozervaná a neukotvená,

Ale většina diváků si řekne, že je to jenom něco zprostého a že si za svoje potíže může sama.

A budou mít pravdu.

A vlastně sledujeme hodinu a půl, jak se tahle postava protlouká světem, který je na ní ještě docela hodnej, nebo určitě hodnější, než si ona zaslouží.

A tak no.

Takže je to jako...

nesmyslný, otravný, není to vtipný a na rozdíl od spousty takových těch hrubiánských, hloupejch, romantických komedí, kterým se smějeme, tak je to samozřejmě i stejně jako v předchozích případech mizerně, řemeslně a dramaturgicky uchopený.

No ale nechtěl jsem přerušovat tvůj supr, protože by to bylo netaktní, ale máme tady v chatu supr muže, Jana Hrváče, který nám právě poslal 1000 Kč, takže děkujeme.

Děkujeme moc.

Ježišmarja.

To se nějak překlikne, jo Honzo, nebude na sunár, nebo na pivo, nebo co to dává.

Kdyby jsi z toho Honzo rozmyslel, tak on ti to civil pošle zpátky, to není problém, on to tak nám dělá všem.

Pošli to na Ukrajinu, vole.

Umře díky tobě 10 lidí.

No mě zajímá jedna věc k tomu filmu.

Ty jsi promír, přiznaj se.

Já jsem samozřejmě promír.

Já jsem proti válce.

Já jsem proti válce.

Zdravíme bratry Slováky, ale ta Ficová hláška, jak mu řekli do hajzlu, když se stýká s Lavrovem, ty jeho vládní podržtašky.

A on řekl geniální větu.

Zatímco Češi chtějí bojovat a podporují válku a chtějí, aby tam umírali vojáci.

My jsme pro mír, vole.

To jsem si říkal, vole.

To máš ty hlavy fakt nasránu.

Je vidět, že postavil svůj program na čtení diskuzí na novinkách a jídnesu a z toho usoudil, co lid chce.

Jak si takovýho napiču se můžou zvolit?

naši bratě, které vrcholně respektuju, tak to... Já kdybych se setkal s Robertem Fitsem, tak mu řekl ten for o tom, jak vzniklo Slovak.

Ale řekl bych to jenom jemu do ouška osobně.

On by mě pak zase nechal zastřelit, jak to tam dělat.

Hlade, na co jsi se chtěl zeptat?

Ano, ano.

Matěj?

Já jsem se chtěl zeptat té Evě Toulový.

Ty už to možná trošku nakouš, že jsi říkal, že ona tvrdí, že to je vlastně částečně její příběh, že se v té postavě vidí.

Ona tam má hlavní roli.

Je k tomu nějaký důvod?

Myslím, jako umí třeba aspoň trošku hrát, nebo si dovedeš představit, že kdyby tu roli hrála nějaká herečka podobného věku, nebo něco takového, že by to bylo třeba výrazně lepší, nebo výrazně horší, nebo prostě ten film je tak na hovno ve všech ostatních směrech, že je to vlastně úplně jedno.

Proč tam je?

co je správně.

Ten film by nezachránil vůbec nikdo v této fázi.

No a myslím si, že je tam proto, že si v distribučních materiálech se psalo něco v tom smyslu, že se ukázalo, že je to pro ní tak moc osobní téma, že si to chtěla i sama zahrát.

Ale jako podle mě třeba dovedu si představit, že

Nesahnali peníze o jméno důstojnost někoho, aby ukecali Elišku Křenkovou nebo někoho takovýho.

Hele Civale, ty jsi se šel rozloučit s rodinou, než ti tam přistane Brinzové komando?

Já jsem si šel pro...

Vole, ať si tady zbaču prdel.

A tady někdo správně píše, včera budeš 40%, no my jsme stejně v piči.

No my jsme úplně stejně vajzlové, my budeme taky brzo chtít ten mír.

Ale tak jako u nás, já nevím, minule se třeba NDVD ještě celkem držel a teďka, když uvidí toho FICA, jak se to hodně ještě naučí, jak to zkurvit.

Ale tak taky, když naše vláda nekoná zrovna uspokojivě, tak to celkem chápu, že nikdo nechce volit.

Ale to je jedno.

Už jste to dořešili, tady tu sračku, že ideál nebude.

Dořešili jsme, že Slováci teď točí lepší filmy než my, ano.

No počkej, to všechno zakáže, on chce zrušit nějakým dekretem televizi a udělat si svojí.

Jdeme dál.

Viděli jsme, inf viděl Riky Stanicki.

Já to taky viděl.

Já taky.

Je tam John, ježiš, já jsem chtěl vyzvat info, aby konečně mluvil a nejenom koukal na ty vaše znuděný ksichty.

Riky Stanicki, je to rozpustivá komedie, ve který John Cena je oblečený nebo nahý?

To spustila komedie, ve které John Cena hraje striptéra, tak nevím, jak se to vyložit, ale je tam více méně pořád oblečenej.

Víc než na Oscarech.

Není tam full frontal, ano.

Je tam Zac Efron, který vypadá jako v Železných braterech, to znamená He-Man z wrestlingu?

Jo, vypadá trošku míň jako He-Man.

Samozřejmě už nevypadá tak jako za starých sladkých dob High School Musicalů, ale tak jako nikdo nemládneme.

Nicméně je to komedie od jedné půlky bratrů Farelijovejch.

Od tý, co nemá Oscary.

Od tý půlky, co natočí zelenou knihu.

A musím teda říct, že to vypadá, jak kdyby to vypadlo ze zadku těm jejich starším komediím a myslím to jako takovou opatrnou pochvalu.

Ta zápletka je naprosto banální, prostě tři kamarádi, který jsou... Pánové, vy tady lžete, to je od Petra Farrellyho, který dělal Zelenou knihu a má Oscary.

Právě že jo?

No vidíš, Matěj mě svedl na střestí.

Já jsem tě testoval, ty jsi hrozně důvěřivý člověk.

A ještě, abych to zramoval.

Matěj, já tobě věřím všechno.

Abych to zramoval úplně, tak já jsem slyšel, že jim říká, že to je od něj, takže to už je úplný chaos.

Ale to jsem hlubě slyšel.

Ta Krimzit, když jsi to vrátil na koleje.

Je to od jednoho z bratrů Fareliových.

A je to dokonalá cesta časem zpátky k tý jejich tvorbě z 0. let.

Kdy opravdu je to naprosto nekomplikovaná, banální komedie, tři kamarádi už od dětství, kdykoliv když měli nějaký průšvih, tak se vymluvili na Rickyho Stanickýho, což ale byla fiktivní postava, která neexistovala.

No a v dospělosti je to dožené, protože když udělají nějaký průšvih a vyloženě se v té výmluvě trošku zaciklej, tak jejich manželky, snoubenky, přítelkyně se chtějí s tím Rickym potkat.

A jen napadne nic lepšího, než najít prvního hejhulu, kterýho potkali v kasínu v Atlantic City a toho hraje John Cena.

No a ten se té role zhostí tak důkladně, že samozřejmě se roztáčí kolotoč skečů a humorných situací.

Ale nemyslím to ironicky popravdě řečeno, on ten John Cena to tam tahne jako lokomotiva a ten film má velmi dobrý dialogy.

Není to nic zásadního, není to nic zázračnýho.

Říkám to i z pozice člověka, který mu ty Fereliovky nikdy zvlášť nepřidostly k srdci.

Na rozdíl třeba tady od Syvala, který považuje blbý a blbější za klenot americké kinematografie.

To je milní.

To má pravdu, to má pravdu.

No já vím, že... No jak já jsem takhle... Já jsem takhle hnutej nikdy nebyl a přesto jsem si to vlastně v rámci možností docela užil.

Jsi nikdy nikomu nelil projímadlo do nápoje?

Když jde na rande?

A ne, ani jsem nebasturboval něčí sprše a neplnil jsem tím potom lahvičku od šamponu.

Ani jsi nikomu neřekl, když ti řekl, že je jednoprocentní šance, že bys tebou někdy chodil, tak jsi ji neřekl, takže mám vlastně šanci.

Ne, nikdy jsem si nezavřel pimpulu do zipu.

Nicméně... Ani si, dobře, radši nebudeme tady přihrávat, ale mohli bychom.

No, já jsem skombinoval i pár věcí z něco na té medie, že jo.

Ano, to jsem si všiml, bohužel.

Nicméně takových záchodových vtipků je tady relativně pomálu.

Jsou tady souložící buldočci, ale jsou v podstatě, myslím, až v potitulkový scéně.

Jinak je to taková nekomplikovaná komedie, která rychle uteče a vlastně nikoho neurazí, nenaštve.

Já jsem byl vlastně překvapenej tím, jak se jim povedlo naplnit tu formu, tím, že tě to sice nepřekvapí, ale vlastně dostaneš přesně to, co od toho čekáš.

Na nic si to nehraje, všichni si to pravděpodobně nějak užili, a i když to není Oscarový materiál, tak si myslím, že to bude mít slušnou sledovanost a vlastně si to i zaslouží.

Lade, korelují tyto teze s tvým názorem?

Do velký míry ano.

Mě tam velmi překvapil John Cena, který to tady vlastně táhne.

Ty tři hlavní hrdinové, který si ho najmou, je tam asi Zac Efron a dva herci, který podle mě nikdo nezná, tak nejsou příliš zábavný a Zac Efron podle mě vypadá hrozně divně.

Vypadá jako

jako Megan Fox v mužském podání.

On se tam dává jako ta paralela.

Jako je fakt extrémně gumovej, jak herecky, tak i v tom křihtě.

Ale jako to mi neladí.

On se nechal přešít a ještě nějakou steroidovou kůru, která mu nějak divně zabrala.

To nevypadá zdravě.

John Cena je tady opravdu výborný.

Já jsem s tím filmem měl jediný problém.

Mně přišel jako postprodukčně nedodělaný, že v některých scénách nejsou slyšet pořádně zvuky nebo žádný ruchy.

Občas tam jsou extrémně na sílu střihy, jako kdyby jim někdo blbě napsal, kdy potřebuji ten film mít hotovej.

A oni si chtěli, že by ještě potřebovali dva tři týdny na to, aby se v tom malinko hrabali.

Bylo to trošku rušivý, ale jinak, jak říká EMF, je to vtipný, je to vulgární do takový té ideální míry, nejsou tam vyloženě prasárny, jsou tam spíš zprostý vtipy a zprostý dialogy a takovej ten dětinskej humor, kterej Fareliové jeli v devadesátých letech.

A vlastně jsem si to užil, ačkoliv ten film asi nestal moc peněz.

Je vidět, že jeho dlouhé části se odehrávají vždycky v nějakém uzavřeném prostoru, ať už to je nějaká party, nebo nějaký klub, nebo ta firma, kde pracují dva ty kamarádi.

A je to skoro až sitcomový.

Ale nuda to vůbec není a bavil jsem se vlastně dobře.

Rimzi, má to 59% na ČFD.

Je to dobře nebo ne?

No dal bych tomu tak o deset míň, ale jako já jsem právě taky dostal přesně to, co jsem očekával, což mi vlastně sklamalo, protože jsem doufal, že dostanu víc, než to jsem čekal.

Protože mi to vlastně přijde, že mi to přijde jako ano, je to opravdu taková rutinně zpracovaná, prostá komedie přesně s těma dle hercema od tohodle tvůrce, tak jak jsme to, co by jsme od nich čekali před 10-15 lety.

Ale vlastně to mi přijde, že

Farelly, který má Oscara po Zelený knize a mohl by se aspoň chtít snažit dělat něco důstojnějšího, nebo aspoň tu sprostou komedii posunout někam trošičku dál, nebo se pokoušet, aby další jeho film nevypadal tak přesně jako to, co dělal před čtvrtstoletím.

Nebo John Cena, který se opravdu snaží a je dobrý, ale vlastně který se

snaží taky na sebe obutat pozornost obecně jako někdo, kdo toho zvládne trochu víc než právě takovouhle roli a tady má právě takovouhle roli a Zac Efron, který v Železnejch bratrech a tak dále se jako

taky snaží o něco víc a tady se nikdo o nic nesnaží, jako John Cena to dělá dobře, Zac Efron to dělá špatně, protože vypadá zhruseně a na umření v každém momentu, ve kterém je.

Nevím, jestli se to, teď se mi pánatou z hlavě, jestli se to natáčelo chvilku po nebo před železnýma bratrama, podle mě po nich a byl z toho tak unavenej a už mu dobíhali všechny ty masivní...

diety a cvičící plány a tak, který kvůli těm železným bratrům musel mít, že tohle vzal jen tak, aby zabil nějaký čas, což jakou znávám.

Ale je to vlastně taková, podle mě, malá, nezajímavá snaha od všech, který se na tom podílili, že...

bych vlastně nečekal, že v dnešní době tyhle tvůrci budou chtít být podepsaný nebo spojovaný s něčím takovým, no.

Takže jo.

Takže ty seš, vole, intelektuál, teď šumíš na tohle filmu Belitára, vole.

Ale jo.

Ale člověka písničky o masturbaci nebavěj, že jo?

Ale i ty boranský komedie si rád leckdy užiju, jako nemám nic proti tomu, ale jenom vlastně, když vidím jako tvůrce, který tohle dělal 20 let a pak se tvářil, že chce dělat něco jinýho a pak to udělá znova, tak si říkám, jako kdyby to bylo aspoň nějak formálně nápaditý, nějaký zajímavý montáže nebo něco takovýho.

Nebo zajímavé montáže, ty vole.

Nebo cokoliv.

Řekl jsem slovo montáž, viď, no tak tady jasně budeme z toho farely velký

Eisenštajn, no ne, prostě já po něm nechci žádný... Já jsem se díval na Toríckého koni a moc montáží jsem tam taky neviděl, vole.

Ale viděl jsi tam všechno ostatní.

Já nevím, se mu do jistý míry rozumím.

Na druhou stranu si myslím, že si Ferelli chtěl po 20 letech natočit to, co

ho svým způsobem udělalo, proslavilo, aby těm mladým ukázal, že to starý jezevec ještě dokáže vylézt z té nory a zase jako to zvládnout.

Sice na půl plynu, ale je to tam.

Ale jsem vlastně rád, že to můj mír trošku stáhnul dolů to očekávání, protože

Ono je to skutečně jako neuvěřitelně banální, Matěj ještě zmínil ten dětinský humor, celý ten vývoj té postavy toho zaka Efrona, který je tam v úvozovkách někde ve středu toho dění a on tam tu lež v podstatě neustále živí až do toho momentu, kdy se to samozřejmě zlomí a otočí proti němu.

Ale on už hned na začátku tam prostě řekne, když vidí nějakýho toho svýho kámoše, který s manželkou čeká dítě a ty svojí přítelkyně řekne, no to jsou jenom starosti a já dítě nechci a to.

Tak už v podstatě víte všechno, co o té postavě máte vědět a nic dalšího se dokonce nedozvíte.

Samozřejmě všechno se to pak provalí, on je chvilku smutnej.

Ježišmarja, proč vůbec takhle spoileruješ?

A nakonec mu všichni odpustějí.

A je tam happy end.

Ne, to je přesně mechanismus, který už jsme viděli ve 128 obměnách.

Ano, ale nemusíme spoilerovat.

To není spoiler, protože v tom filmu jediný, co je zajímavý, tak jsou relativně břitký dialogy a ta delivery, kterou tam má ten John Cena, který tam v podstatě dělá takovej...

Je to wrestler, vypadá, že má v sobě víc steroidů než ten Zac Efron, ale kdykoliv je na té scéně, tak si ji ukradne pro sebe a dělá tam masterclass pro všechny kolem, který tam v tu chvíli jenom stojí.

Tam není žádný slobný ping-pong nebo žádný herecký koncept mezi libovolnýma dvěma postavama.

Tam je prostě John Cena a všichni ostatní.

A v podstatě to v rámci toho nízkého očekávání tohodle podředného žánru úplně stačí.

Ale nemůžete očekávat něco navíc.

Takže jste mi to vlastně tak rostomilé doporučili.

Rimzi, když si představíš postavu Logena jako Hugh Jackman ve svém posledním filmu, po jakou část těla mu sahá superžena a po jakou část těla Ricky Stanicki z té perspektivy?

Jo, a teď nevím, jestli ty části těla jakoby zahrnout, jak moc je zahrnout do toho hodnocení, víš, nebo jako vyloženě to brát bíškovi.

Ne, jestli je to po kolenu, po nechty, po šourek, jako.

Jo, jo, tak super, že na Logenovi sahá tak po prdel, když bude sedět na zemi.

Takže vlastně po patu.

A v juku ještě trošku.

Takže zároveň i po patu a šourek a spoustu dalších částí.

A riky.

A riky, no po takový... Po žaudeční hře.

Po tak jakoby z... Po kolena.

Ježiš, ty vole, to jsi hodně tvrdý.

Dobře.

Já se nehodlám dívat na nic, co nesáhne logénovi přes bradavku.

A neberu to jako číselně, vyloženě, ale beru to spíš tak nějak pocitově.

Takže po kolena.

Takže pocitově po kolena.

Vy dva byste dali vlastně takový lehce ublížený palec nahoru, ne?

Co jo?

Opatrný.

Je to přesně to, co si v uvozovkách pustíš do pozadí, ale občas tě to zaujme, takže... Do Logenova pozadí.

Ano, furt jsme u té prdele, já vím, ale... Můžeme radši dál.

Pojďme.

Hladé, ty jsi pustil film...

Mladá dáma.

Pustil.

Ty seš fanoušek fantozy, ne?

Tak mám ten žánr rád, ale nějak, myslím, že k nám chodí čtenáři, který ho mají radši.

Dobře, ale jako takovej blbec, abys si myslel, že je to novej Pán Prstenů, to jsi asi tušil, že není.

No, to jsem asi tušil, že to tak nebude, no.

No a tak jsi byl díky tomu, díky sníženým očekáváním z téhle nové fantazy Netflixů, milý Bobby Brown, nakonec uspokojen, nebo smíš?

Já vůbec, jako, hele, mě podle mě v životě nenapadlo tohleto srovnávat, nebo v jakýmkoliv způsobem dávat do stejné věty jako Pána Prstenů, takže.

Očekávání nastavení tímhle způsobem nešlo.

Já jsem tě chtěl lehce pozlobit.

To je stejné, jako kdybych řekl, že jsem od toho čekal, že to bude nový Nagano nebo něco takového.

Vůbec nemá nic společného, jenom ten žánr na IMDb.

Já jsem od toho čekal film, který by mohl být lepší než tradiční Netflixovky a vypadat víc jako film.

ale ne o moc.

A to jsem vlastně asi dostal, protože Mladá dáma, myslím si, že patří k těm lepším Netflixovkám, když se to srovná třeba s Posledním Snyderem, tak si myslím, že to je vyloženě o brilantní dílo, srovnatelný třeba s Lawrencem z Arábie.

Ale je to tak šedesátka pro mě, protože si myslím, že Millie Bobby Brown tady, ne tady, ona už dávno ukázala, kde jsou její herecké limity a oni nejsou zas tak vysoko, jak by asi bylo třeba.

Není špatná, ale podle mě jí jako chybí spousta věcí, kvůli kterým bych chtěl koukat na její filmy.

Myslím teďka třeba charisma nebo talent, nějaký tam jsou, ale moc toho není.

A Juan Carlos Fresnodelo je docela zajímavý filmař, ale já jsem měl problém s první třetinou, která se pokouší být taková velmi pohádková, vizuálně opulentní, ale úplně na to asi nebyly prachy a dost často to balancoje na hranici takového docela nehezkého kýče.

Ale v okamžiku, kdy se vlastně stane to, co jsme viděli v traileru, to, o čem je celý ten film, že milý Bobby Brown skončí v obrovské jeskyni s velkým drakem, tak je to vlastně docela zajímavé, protože tam se ty peníze ukážou, ten drak vypadá opravdu velmi dobře, to prostředí taky a je to takový sympatický survival trošku.

Nechci to srovnávat třeba s Prey nebo s Vetřelcem, i když tvůrci by asi chtěli, abych to s tím srovnával.

A má to svoje zábavné momenty.

Přičemž to má samozřejmě i typicky netflixovský momenty, jako třeba fakt divnej make-up u herců, opravdu divný masky, chování některých postav a takovou tu snahu udělat z toho ten velkej feministický příběh, ale tak trochu pro debily, aby to každej pochopil.

Tudíž opravdu každej chlap, kterej tam je, je buď čurák anebo totální slaboch, ale většinou obojí.

A je to taková vyprávěnka na jednu, dvě věty, velmi jednoduchý, velmi střídmý ve všem, přemyselně slušně natočený, ale nějaký výraznější dojem to celkově nezanechá.

Ale furt si myslím, že mezi Netflixárnama to, nechci říct září, ale patří k té lepší půlce už jenom kvůli tomu, že se to vyvinulo tomu tradičnímu problému netflixovských filmů, nemá to 150 minut.

Jo, tak ta stopáže s třídma, vlastně ten film působí podobně kratší, než reálně je.

Že pak nabere v té poslední třetině dost vysílý tempo a najednou kouká, že je konec.

Ale mě vlastně bavila ta výtvarná stránka, to jak ona třeba probíhá nějakejma těma jeskyněma,

Za ní je ten boheň a vlastně je to výtvarně poměrně dost propracovaný.

Neříkám, že to je jako něco kulervoucího, není to ani ten Pán Prstenu, ani Godzilla Minus One, ale je to podle mě netflixovský nadstandard při té jejich originální bídě.

Líbilo se mi, když mi pár hodin předtím než

jsem to viděl, jim vzmínil, že je to vlastně plná kopírka principů dějových z Krvavý nevěsty a pobavilo mě, že opravdu je.

Imfe, rozvej to nějak.

Vy už se skoro všechno řekli, ale mě napadla taková věc, když Matěj mluvil o těch očekáváních v tom fantasy žánru a řekněme poukázce, tak to je jako když jdete do byly a koupíte si tam svíčkovou, takovou tu zatavenou, kde už jsou hotový knedliky, hotová svíčková, dáte to do mikrolinky, čekáte dvě minuty, pak si to takhle jako odtrhnete.

A doufáte, že v té omáčce nenajdete nějaký cudzflek, nejistý chuti a divný konzistence.

A když tam není...

No to nevíš, co to prostě může být.

Ale když tam není, tak seš vlastně svým způsobem spokojený.

Jsi spokojený, že tam nemáš hovno.

Ano, to sedí.

Ano, přesně tak.

Takže zhruba takhle jako na téhle úrovni bylo očekávání moje u tohohle filmu.

Protože jako ta zápletka a všecko v podstatě jako přesně víte, kam se to bude ubírat.

Jste trošku zklamaný po tom, co jste viděli ukázku, že musíte 40 minut čekat, než dojdou do té podělené jeskyně a hodí ji někam přes palubu.

Všichni víme, že se to bude dít, ale ne, musíme prostě koukat na nějaký načančaný divný kulisy, který pravděpodobně Netflix zretikoval z nějakýho seriálu.

Jo, ale to víš, když jsi viděl trailer a znáš ty... Budíš, budíš, ale fakt se tam prvních 40 minut nic neděje.

Je úplně vidět, že pracujou trošku s nataženým rozpočtem a že teda jako... Ještě je v těch prvních 40 minutách naprosto příšerná Angela Bassett.

Ano.

Ano, jako hele, milý Bobby Brown je takovej herecký kolohnát.

Jo, ona je taková prostě ruka noha a moc hrát neumí, spíš se tak jako divně kření, ale naštěstí vedle ní jsou sice lepší herci, ale v rolích, který jsou napsaný tak dementně, že ona je tam vlastně jako poměrně snesitelná.

No a pak už je to takový to videoherní, jako přebíhám z jedné jeskyně do druhý, za mnou běhá

Za mnou běhá drak a i když bysme si to s tím drakem mohli vyříkat během tří minut, to nedorozumění, ke kterému tam dojde, tak ne, místo toho se prostě bude utíkat po divných věcech, které vizuálně jsou moc hezký, třeba to šplhání po takových těch

skleněných krápníkách, vypadá úžasně, ale vlastně všichni víme, kam to směřuje a na konci to finále pětimnové, kdy už evidentně nebyly peníze, takže se to celý odehraje na jednom nádvoří, kde se jako vyřešejí všechny příkoří, tak to už bylo trošku úsměvné, ale, ale je to OK, je to ta Netflixovka na páteční večer, není to úplný hallmark,

dá se to snést.

Kdyby neexistovala princezna z Joey King, která podle mě celou tuhle problematiku vzala s nadhledem a ve který ta akce je od začátku do konce a velmi mnohem sympatičtější, protože to opravdu se snaží s těma pohádkovýma kliše nějakým způsobem pracovat a ohýbat je a bavit toho diváka.

Ne jenom natočit plus mínus dvě hodiny kontentu,

aby bylo spravedlnosti učiněno zadost.

Tak kdyby tenhle film neexistoval, tak bych možná byl trošku smířlivější, ale takhle je to opravdu ten nejprůměrnější průměr.

To musíš být strašně tvrdý.

No dobře, tak vlastně to je ještě víc, to je vlastně děsivý, že možná bychom dali všichni tři palec nahoru, ale jako je to fakt takový ten palec jako bez nechtů a možná i bez palce.

Ten vrchní článek by možná byl takový poloviční.

To ti ožrali kanibalové.

Rimzi, žereš, nebo se tě na něco můžu zeptat?

Ano a ano.

Tak nežer, minule dostal Marek strašný hejt, co se to dovolí žrát během relace.

To máme dobrýho.

Hele, domácí čerstvě upečený perník s marmeládou.

Takový večerní pischinger.

Ježíš, ty jsi hovado.

Ty jsi viděl, protože jsi hovado, tak chodíš na ty české romantické komedie.

Ty jsi viděl film Sladký život, Lado Čevíta, Felíny.

Felíny, ano.

Felíny se zreinkarnoval do podoby úspěšného českého producenta, nakonec i režiséra Tomáše Hofmana.

Jeho slavný článek o výzváchačním hrdinu v nebezpečné rychlosti mi už tři lidé, první z nich Douglas, druhý Pepo, poslali.

poslali do mailu, takže jim tímto moc děkuju.

Ale teď je z šikovného psavce úspěšný producent a režisér a ty jsi viděl jeho sladký život s Vladimírem Políchou, který vypadá, že naplňuje tu romantickou formuli, která byla v jeho případě mega úspěšná, protože Bezva ženská na krku byl hit, ženy v naději, ženy pokušení muži v naději byly taky hity a pak přišly ženy v běhu, které byly úplně mega mega hit.

tak bude Vadovče víta taky megahit.

No, zdálo by se, že jo, už jenom podle toho, že ten plagát vypadá zase stejně jako ty předchozí, takže nabízelo by se to a věřím, že to spoustu lidí do kina znova přiláká, ale...

je to trochu méně prvoplánově atraktivní příběh než ty předchozí, které byly takové čitelnější romantické komedie.

A tady vlastně

jako zvlášť v první půlce, je to nejenom romantická komedie, ale i takovej trochu vlastně smutnej film o třeba ve stylu lhář, lhář a těchhle z těch vlastně, jak primárně komedii, ale vlastně filmu o tom zlým sobeckým chlapovi, který se musí naučit bejt hodnější a milejší ke svýmu okolí.

A je tam vlastně i pár takovejch docela reálně smutnejch

tíživých scén, takže to si myslím, že

že není tak divácky vděčný, jakoliv je to dramaticky funkčnější než lecos, co Hoffman s Horským udělali v těch předchozích filmech.

Ale zároveň to velmi chce bejt tou divácky vděčnou romantickou komedii, takže v závěru, jako v poslední třetině, se to všechno zvrtne do naplňování těch nejbanálnějších šablon a

opravdu jakýkoliv ambice jdou stranou tomu, aby to mělo ten hezký závěr.

Takže je to dobrý film, nebo špatný film, nebo jaký to vlastně film?

Takže je to spíš špatný film.

Fakt?

A proč je to teda špatný?

Jakože to pak jde do hrozných klíše uvolených, nebo proč?

No je to film, který vlastně v té...

nejdřív má řadu zajímavých momentů, který ale jakoby vypadly z jinýho filmu, z jinýho mnohem dramatičtějšího, smutnějšího a seriózněji zmíněnýho filmu, který jsou natočený dobře, ale nějak tam vlastně mně nepatřej a vzhledem k tomu, jak se ten příběh, že se ten příběh odehrává, tak

kratkovitě a nelogicky, jak je pro žánr romantických komedií letskdy nutný, tak to vlastně působí vyloženě divně, jako pěst na oko, přestože na úrovni té jednotlivé scény to emočně funguje, jestli mi rozumíš.

Ale vlastně celkově to tam vlastně zas tak nepatří a je to takovej trochu rozháranej tvar, ze kterého člověk čeká, co z toho vznikne a

Ono se z toho potom stane právě jenom zaměnitelná romantická komedie, což je pochopitelný, protože stále tam asi nejsou větší ambice, než aby to bylo komerčně úspěšný, ale je to vlastně potom trochu škoda a trochu matoucí.

Takže v součtu bych dal palec dolů, ale samozřejmě vypadá to velmi hezky a není to nějaký nedůstojný.

A ta cílovka byla uspokojená nebo ne?

No, myslím si, že nakonec asi jo, asi spíš jo, než ne.

Bude možná trochu zmatená, ale s trochou štěstí to vezme tak, že dostala ještě víc, než co očekávala.

Dobře.

Info, co jsi ještě viděl?

Jsem zmatený z tohohle.

No já nevím, já už tak mám dva filmy, který mě trošku duševně nalomily a trošku jsem tě proklínal.

Já už vím, co jsi viděl.

Ty jsi viděl Kosmonauta z Čech.

Ty jsi totiž patriot.

A viděl jsem Kosmonauta z Čech, který se ale už jmenuje jenom Kosmonaut, protože Netflix podle mě viděl, co vzniklo bez jeho produkčního dohledu jako obvykle.

Konečně se jednou pořádně spálili, protože si mysleli, že ten hitmaker Sandler jim pokaždý přinese něco, na co budou koukat lidi.

A on přišel s něčím, co já nevím, jestli chtělo být Nový Solaris, s hypnotickým pavoukem jménem Hanuš,

a Adamem Sandlerem jako kosmonautem procházkou a oni z toho podle mě byli tak hotoví, že teda ten název zkrátili jenom na kosmonaut a doufali, že na to někdo klikne.

Ale teda co se děje... Kdo na to klikne, chtěl se zabít.

Co se děje v tomhle filmu, to je prostě taková volná asociace myšlenek jako proudu zhulenýho vědomí, kdy vlastně netušíte, co se děje a co se neděje a proč se to děje a proč jsou najednou Češi na špici kosmickýho programu.

A já mám teda pocit, že ani ty herci netušili, že mají něco tušit.

Já netuším doteď, co si o tom filmu mám myslet.

Doufám, že mi to trošku rozkreješ.

Já ti to rozkreju rovnou.

Je to adaptace knihy Jaroslava Kalfáře, kterou jsem samozřejmě nečet.

Ale jestli mě něco opravdu navákalo, jestli nikdy nepřečíst, tak je to tady tenhle film, protože já jsem u toho teda trpěl jak zvíře.

To je opravdu dvouhodinová

Jako když teda pominu, vynechám to, že jsme na špičce vesmírného programu, což jako kdokoliv dožije v Česku, tak se musí smát ještě jako následující rok.

Ani jak to tam není vysvětlený.

Že si od nás berou know-how státy celého světa z nějaký tiskovky, která se odehrává zhruba tady v mým bytě, vole, a všichni jako mudrujou, jak to jde.

Ten kosmonaut teda, že vypadá jako Adam Sandler a provází ho teda nějakej megapavou, kterej polvinu času podle mě vypadá jak nějaká zmutovaná chobodnice.

A mluví hlasem poladano, říkám to správně?

Je to tak?

Velmi klidným a takovým tím, jako s váma mluví ten učitel, když vám jsou tři roky a snaží se vám něco vysvětlit jako malému dítěti.

A on myslí na to, jestli ještě bude prcat Kerry Mulligan a Kerry Mulligan do toho říká, že ho rozhodně už prcat nebude, že odjel někam do prdele a tohle už nemíní absolvovat.

Jinými slovy, ano.

A je to jako by natočený, jako úplně vidím ten moodboard v té prezentaci, jako tuhé psychologické drama o metafyzických otázkách a existenciálnu.

Ale já jsem si třeba ve dvě minuty dvacet řekl,

že mě to nudí jak hobno.

A ve 4,50 jsem si řekl, že se zabiju, jestli na to ještě budu koukat.

To byl ten moment, kdy jsem vám napsal, že už na to kurva koukat nebudu.

A jako ta monotónost, jako fakt si myslím, že Pablo Larraín je oproti tomu,

král rollercoasterový zábavy a novej Michael Bay, že tohle je jako hezky nasnímaný, je tam všechno na těch print screenech by bylo všechno vlastně na správném místě, ale dohromady je to tak monotónní, meditativně existenciální hovno.

Já nechci být takhle zlej na filmy, takže beru zpátky to hovno.

Meditativně existenciální nuda a prázdno, že za mě je to fakt jako nesnesitelný.

Pro mě totálně nesnesitelná podívaná, která mě chtěla zabít a

jako nedokážu si představit vlastně nic nudnějšího.

Já bych jenom ještě, co jsem to chtěl říct.

Už jsem ti to osvětlil.

Už se mi to perfektně osvětlil.

Ještě jsem si vzpomněl na to, že teda jsme na vrcholu kosmického programu, ale interiér té lodi vypadá jako ze 70. let, jako nějaká obsluha.

Tam je ta reflexe češství, kosmo.

On by klidně do toho kosma mohl přilečet, vole.

Ano, ano.

Ten panel vypadá jako obsluha nějaký linky v JZD na dojení krav.

A potom zásadní problém, který Adam Sandler má, že ho v noci budí chrčení automatizované toalety.

Takže Adam Sandler je v hajzlu a jeho hajzl nefunguje.

Načeš tam přijde ten pavouk a začne ten hajzl objímat a říká, že mu ty vibrace dělaj dobře.

Já jsem si myslel, že Jaroslav Kalfař to definitivně dostane na světovou slávu.

Ale mě to fakt donutilo se zaříct, že od něj nikdy nic nepřečtu, jestli je to něco takového.

Pro mě to byla vražená záležitost.

Rymzi, ty jsi intelektuál a umělec, tak můžeš to zrevidovat.

No z toho, co jsem slyšel, taky jsem samozřejmě, nejsem takový intelektuál, abych tu knížku četl, ale jsem takový intelektuál, abych si přečetl, že dva lidi psali, že ta knížka je ještě výrazně horší než ten film.

Já jsem taky slyšel tyhle ty reakce, že vlastně.

Je pro mě naprosto jako děs...

Děsivá představa, především proto, že té knížce člověk musí věnovat mnohem víc hodin než tomu filmu a představa, že já nevím, třeba 8 hodin čtu něco, co mě sere víc jak tohle, je naprosto hrozivá.

A já jsem z těch důvodů, ze kterých Tyci se chtěl trochu zabít, tak to je pro mě dobrý základ filmu.

Já jsem se chtěl trochu zabít, já jsem držel nůž u Krkovice, nebo jak se tomu říká, a už jsem zařezával lehce.

A já jsem si vlastně říkal, jako jo, tak dobrý, tak má to, jak říkal Bašek, má to vibe Solarisu, nabízí se srovnání s vesmírnou Odiseou už jenom tím, že se ve sluneční soustavě objeví nějakej jev, který je

neznámej a který možná má nějaký tajemství o původu vesmíru a třeba lidstva a kdo ví čeho dalšího a tak samozřejmě se tam vydává člověk, který ho čím více se tam blíží, tak ho to nějak mění, poznamenává jehož

čehož průvodním jevem je ten pavouk Hanuš a tak dále.

Dobrý, jako může to být.

Jako byl jsem ochotnej z toho, co Matěje v těch prvních pěti deseti minutách naprosto zhnusilo, tak jsem byl ochotnej s tímhle základem jít a čekat, co se z toho vyklube a

O to jsem byl pak čím dál víc a víc otrávenější, že se z toho nevyklubalo nic, protože nejenom, že ten film si udrží pořád to samý meditativní pomalý tempo a pomalu Paul Dano říká ty věci a nikam se nedostává, ale že vlastně to, co říká, je tak...

fascinujícím způsobem banální a o hovnu, že jsem vlastně nevěřil, že se to jako, že se z toho nevyklube ještě něco víc jako nějaká metadovina, která by řekla tohle všechno je jenom nějakej, nevím, nějaká jako banální halucinace a protože ta realita je o tolik komplexnější, blablabla, něco, cokoliv a nic takovýho tam

Není, to jsem vůbec jako nechápal, že opravdu tohle všechno, že ta jako vztahová podstata, že nemáš odlítat prostě na půl roku někam do prdele za Jupiter, ale máš bejt doma se svojí těhotnou manželkou a bejt na ní hodnej a nebejt bocas, že to je vlastně jako veškerá ta filozofie, kterou ti univerzum může dát, to mi vlastně při... a stále mě ten film více a víc přesvědčoval, že toho nemá

co dalšího nabídnout.

A já jsem tomu odmítal uvěřit a doufal jsem, že dokonce se tam něco objeví.

A vlastně mě napadaly spíš než s těma dle filozofickýma vesmírnejma flákama, mě napadala paralela s Aronovskýho fontánou, kterou vlastně mám jako takovým bizarním sebemrskacím způsobem hrozně rád, protože přesto, že ten

banální patos je vlastně stejný jako v tomhle filmu, tak je to natočený pro mě tak, tak jako fascinujícím strhujícím způsobem, že jdu s tím filmem, i když, i když mi ty jeho myšlenky přijdou nějakým způsobem směšný, jo.

A tady mi to přišlo, že ta taková ta jako houpavá,

antigravitační kamera, která je vlastně to jediný, co ten film dokáže nabídnout z nějakého formálního hlediska.

Takže je tak hrozně málo na to, abych byl ochotnej se na tu banalitu těch myšlenek vyladit.

že jsem si nakonec říkal, že jsem opravdu zklamanej, ne nějak jako super zhnusenej, ale jako super zhnusenej tím, že bych se chtěl zabít.

To ne.

Ale teda představa, že bych to měl vidět znova, mě vyloženě ubíjí a nemám jako jedinej důvod, nebo nemám jedinou myšlenku, že by mi to na druhé shlídnutí dalo cokoliv zajímavýho, ať už formálně, nebo myšlenkově a prostě

Prostě ne, no.

Je vidět, jako úplně chápu to, že jestli se ten film natáčel někdy před třema rokama, nebo co, a potom jako dlouho, dlouhej čas trávil v postprodukci a v šuplíkách, protože nikdo nějak jako si nebyl jistý, co vlastně za tvar by z toho, by z toho bylo dobrý vzniknout, tak tomu úplně rozumím, ale to, co z toho...

Jestli to, co z toho vzniklo, je nakonec ještě to nejlepší, co by mysleli, tak to je opravdu... Jako už jenom ten koncept, že tam ten Paul Dano furt říká, stýská se ti, co?

Mrdá ti v hlavě, že jo?

A on prostě vždycky, Sandler, jo, jo, jo... To ti jebe!

Jo, jo, jo, jebej špatně.

Paul Dano jako takový rytmus hlubokýho vesmíru.

Jako, ale bez prdele, kdyby to byl první vážná role Sandlera, tak mu to prostě zabije kariéru, jako...

Vy fakt mysleli všichni, že neumí hrát, že jenom se umí tvářit vyšinutě.

Vlade, máš k tomu něco co dodat?

Ne, já jsem se nedočkal Hanuše, já jsem opravdu vydržel 4 minuty a tam nešlo o nějakou nenávist nebo o fyzické utrpení, já jsem jenom zjistil, že ten film absolutně nevnímám, ani po té chvilce.

A teďka, když tady si citoval toho Hanuše, co on říká, tak jsem si říkal, jak kdybych ho třeba doboval 50 Cent, že bych se na to podíval, že by to mohlo být docela dobrý.

Ale asi ne, no.

Ten Filip je prostě takový halucinogenní pyžmo.

Je to, co bych předpokládal, že nějaká neúplně pokročila uměla inteligence vyrobí a vygeneruje, po tom, co si přečte tu knížku.

A já jsem napsal do redakční diskuze hned po tom, co jsem to viděl, že je to víc Wachler než Nolan.

Že by to asi hrozně chtělo být ten Solaris nebo Interstellar, ale že ve výsledku je to opravdu ta banalita toho čmeláka, co ze sebe sype ty bydlenkový moudra a má pocit, že si z toho někdo sedne na zadek.

Absolutně.

Jediný hezký je po té hodině taková ta hudební pasáž, vole, jinak to stojí vlastně fakt za hovno.

Je to film Netflixu, no, tak co čekáš?

Já tomu vlastně řeknu ještě jenom jednu věc a to, že uznávám tomu, to, že to pro Sandlera mohl být

terapeutický film z toho hlediska, že si tam nechává říkat hubený člověče, což je to, jak se vyrovnává se svýma celokariérníma naráčkama na to, že je trochu tlustej.

Nemoc, ale jako dost trochu, aby mu to někteří lidi řekli.

A že tady, když přinutil mimozemskýho pavouka, aby mu říkal hubený člověče, takže je to jako důkaz toho, že opravdu je se svojí postavou úplně v pohodě.

Tak jako chápu, že...

Tohle má možná nějakou důležitost, ale to je tak jediný.

Kam to sahalo, Genovi?

No, tohle bude někam k tomu šourku, no.

Jako za mě je to vlastně vejš než ty...

Je to... Logan má vývod?

To je... To by ti mi se lehce vysvětlovalo z hlediska toho posledního filmu.

Já si myslel, že jako... Vyslal jsem takhle ten rutinní vývod, jako ten... Možná, že když je to v kosmu, že by tam mohla být černá díla.

Vyslal jsem ten Dune Bucket.

Tenhle vývod.

Jakože čili, kde jsou jeho ruce s popcornem, jo?

No tak takhle vysoko ne, teda, takhle vysoko ne.

Ne, já myslel dům, no to je jedno.

Podívej, hele, zapni si na Youporn si zadej Anal Adventures a uvidíš, o čem mluvím.

Jsem rád, že pokaždý, když jsem v této relaci poslední dobou, tak mi dáš nějaké doporučení na YouPorn a v podstatě mi to můj tam uživatel, dlouho a pečlivě budovaný uživatelský profil obohacuje o nové rozměry, tak to jsem rád, děkuji za to.

To je, když mi Mr. Hlad stříhal ten rozhovor s Petrem Dvořákem a najednou píše, ty vole, tak jsem klikl na první místo a ty mu říkáš, že si to pustí na YouPorn.

Předíte-li český televiziánovi.

No, tak...

Asi tak.

To jste řešili její tělo, to si pamatuju.

Jo, jo.

A jestli tam jsou ty ostrější scény.

Což mi připomíná, že na Hero Hero máme jak speciál o Šošenku, tak speciál o nebezpečné rychlosti, tak dvouhodinový speciál o Miloši Formanovi.

To znamená, máte tam tyhle věci exkluzivně a předem a můžete si je užít, takže mazejte tam, vysoute nám peníze, my je dobře utratíme.

A teďka jsem chtěl navázat, co mě fascinuje, že Hlad odmítl vidět vesmírné drama Kosmonaut v střech, že je to píčovina, že těm nehodlá pýtvat svůj drahocenný životní čas.

A přitom už měl lačku nastavenou proklatě vysoko filmem ISS?

Tak jak mi to vysvětlíš ty o metáku?

Tak jako když tě někdo kopne do koulí a pak za tebou přijde a jestli třeba nechteš ještě druhou ránu, tak mu taky neřekneš, že jako poprvé to vlastně bylo ne úplně takový, jak jsi čekal, ale že tomu dáš druhou šanci.

Dobře, to zní přesvědčivě.

Takže popiš lidem tento kopanec do kovy.

Co to vlastně je?

To vypadá jako nějaký sci-fi.

Je to sci-fi thriller, který se odehrává na mezinárodní vesmírní stanici, kde jsou tři američani a tři ruský astronauti, kteří spolu vycházejí velmi dobře, jsou to všechno vědci.

A bohužel se jednou dne probudějí a vidějí zemi v plamenech a zjistějí, že obě ty zástupci těch zemí dostali zprávu, že se musí za každou cenu zamocnit celý tý stanice, tudíž by tam mělo začít něco jako boj o život američaní vs rusové, je to 3 na 3.

A ono to zpočátku vypadá docela zajímavě, protože se to opravdu celý odehrává v tý vesmírný stanici, takže se tam docela chytře hraje s nějakou absencí gravitace a vysvětluje se, jak tam funguje fyzika, jak je těžký tam otevřít flašku z whisky a podobný věci.

Docela hezky se na to kouká.

I ty trikový záběry jsou docela dobrý.

Ale v okamžiku, kdy se z toho má stát ten thriller, tak se z toho ten thriller prostě nestane.

Protože mně připadalo, že

ty lidi, kteří to tvořili, teďka nechci tvrdit, jestli to byla režisérka nebo režisér, teď si to nevybavím, myslím, že to točila režisérka, tak je to přesně takový ten typ filmu, kdy někdo má v ruce ten, nechci říct brakovej scénář, ale ten žánrovej scénář, kterej vlastně trošku brakovej je,

A za každou cenu se pokoušejí proti tomu bojovat, protože se nechtějí spokojit s tím, že natočejí film o tom, jak se hodinu nahání ve vesmíru a kosejí hrdinové nějakýma vesmírnýma vrtačkama, šroubovákama a podobně, protože samozřejmě samopaly tam nejsou.

Výsledek je ten, že je to extrémní nuda, protože jako akční thriller nebo alespoň napínavej film to nefunguje, protože ty postavy furt bulej, furt si vzájemně ujišťujou, že si vlastně nechtějí ublížit a že jsou v tom všichni spolu a že počkají, jak to dopadne, ale že si nevěřejí, ale vlastně si jim rádi, takže si chtějí věřit a podobně.

Ale přitom to stojí na nějakých dost jako hloupejch základech na to, aby to fungovalo jako psychologický drama.

Takže se to tu hodinu a půl tak táhne vlastně uplnému hovnu.

Vlastně to je absolutně neuspokojující film, ať už na to koukáme jako na ten thriller.

Protože to prostě nechce být napínavý, nechce to být film, který by se nějakým způsobem rozjel do nějakého momentu, kdy si člověk řekne, to je nerealistický.

To samozřejmě jako nevadí, že to je nerealistický, když to je zábavný.

Ale je to přitom příliš blbý na to, jak moc se to snaží tvářit nehloupě.

Není to příliš dobře zahraný.

Já mám samozřejmě posledních pár měsíců teorii, že jakýkoliv film, ve kterém hraje pilou Asbeck, tak je na 5 maximálně 6 z 10 a tohle je přesně ten případ.

Bohužel spíše to těch i méně než 5.

Vlastně to je totálně nezvládnutej film, protože mě to připadá, jako kdyby se tam porvaly ambice těch tvůrců s tou nulovou snahou tvořit cokoliv uměleckýho.

A vlastně to není pro nikoho.

Sračka nebo nuda?

Trochu sračka a dost nuda.

Dobře.

Vimfe, proč zjíváš, když se na to podíváš?

Já jsem chtěl Matěje zachránit a provést tento výsadek do vesmíru, ale jak to tady popisuje, tak na to mám čím dál ti menší chuť.

Já jsem doufal, že to bude trošičku guilty pleasure.

Já jsem trošku doufal, že to bude jako třeba první dvě třetiny Cloverfield Lake nebo něčeho podobného.

Uzavřenej prostor, málo lidí, všichni poměrně chytrý, takže i ty dialogy by mohly fungovat.

Já jsem očekával ten brak,

Ale pojďme o toho, pojďme o toho.

Ne, počkej.

Tak jenom jednu větu.

Slavná poslední slovo.

Já jsem od toho očekával ten brak, ale doufal jsem, že tam teda budou ty vesmírní lajzry a vrtačky a že teda když už někdo tu banální zápletku ve stylu američani a rusáci si to rozdávají i ve vesmíru a studená válka je zase tady, tak jsem doufal, že to někdo opravdu chytne tím Bčkovým střelem a že to bude vybíjená.

Bohužel je tam jediná scéna, která vypadá jako vybíjená, je strašně směšná a v ní jsou ty herci, jako herecky, nucený dělat opravdu strašně směšný věci a technicky to taky skončí takovým tím způsobem, jako kdyby to točil někdo,

v životě neviděl akční film a tuší, co by se v té scéně asi mělo odehrát, ale moc nenakoukal, jak se to vlastně dělá, jak ta scéna reálně probíhá a jakým způsobem graduje, tak se tam dva lidi točejí kolem sebe, protože tam není ta gravitace, kolem nich si točí kamera, mezi tím si prohodí vrtačkové šroubové kapak, se oba vzájemně zapíchnou a v takovém tragickém obětí oba umírají.

Hezký.

Rymzi, pojďte ukončit ten svůj dnešní potupný antre dalším českým filmem.

Jak on se vůbec jmenuje?

Já vím, že je tam Polívka.

A to je všechno, co o něm vím.

Tak nejenom, že nevíš název, ale nevíš ani země vzniku, protože je to slovenský film.

Ježišmarja, ty vole.

Aha, a pozor.

Tak to se bude promítat v ruských kinech, to fico domluví.

Je to film a máme... Já mám Slováky rád, oni jsou fajn.

A máme, co jsme... Píči, držte huby, vole, kurva.

A mám, co jsem chtěl.

A máme, co jsme chtěli.

Slovensko-kanadská koprodukce.

Tady, vole.

Jakože vejde grecký, vole, s Miroša Tanem se sešli.

Ale začali produkovat nebo co?

Blame Canada.

Hele, Remzi, nedostaneš se ke slovu.

Blame Canada, to je přesný.

Máme to vidět nebo ne?

Hraje tam Anička Štížková.

Ano, hraje.

Hraje tam Eva Holubová.

Ano.

Jestli tohle je tvoje bingo rozhodující, jestli máš vidět ten film, tak jsi právě vyhrál a můžeš vyrazit pomalu.

Hraje tam někdo, kdo je pod 60.

Jan Budas.

Dobře, hraje tam někdo, kdo je mu pod 50.

Jan Budář.

Hraje tam někdo, kdo mě nesvzare, když jste na něj podíval.

Tak to už je.

Z hledem tomu, že tímhle testem bychom neprošli ani my tady, tak pochybuji, že někdo z osazenstva toho filmu.

Uvědomujete si, že nás sleduje 300 lidí real time, což je náš rekord.

A

A my jim říkáme tohle.

My je krmíme tady těma hovnama.

Hele, hele, rozpadíme základku, protože se tam... Ticho, v chatu byla hrozně hezká poznámka, že John Cena je příbuznej Jana Ciny.

Chápeš to?

Leti tam dělají větší humor než my.

To mi přišlo hodně dobrý.

A ten má, Jancina má velkou a jako dobře zahranou roli v tom sladkým životě.

Dobře.

Řekni, jak se jmenuje ten film a jestli ho máme vidět.

Jmenuje se A máme, co jsme chtěli a vidět ho nemusíte.

Dobře.

No, tak tím mám skončit?

Ať řekne tu zápletku, když si to nepamatuju.

To je nějaký československý... To se odehrává.

To je federální film.

Ano, to je... Je to film, který se odehrává na Sylvestra roku 1992 a měl by podle anotacei, podle kampaně, by měl pojednávat o tom, jak vlastně probíhalo to dělení republiky na dva samostatní státy, co to přineslo v jední takový typický federální československý rodině.

jak to ovlivnilo jejich vztahy a co to přineslo za otázky a tak dále.

No a ono se tam nic z toho vůbec neřeší.

Ono se to opravdu odehrává na toho Sylvestra.

Ale tím hlavním a jediným nějak dramatickým tématem je to, že se žena tatínka té rodiny vyplave z PIS, že spolupracoval s STB,

a objeví ho jeho dlouho odcizenej syn, se kterým jsou rozhádaný a teďka on ten syn vnese do té rodiny a všichni tak nějak řešej, jak se k tomu postavit, co z toho plyne.

A vlastně je to spíš o tom vypořádávání se s tou komunistickou minulostí, ve který to Češství nebo Slovenství nehraje vlastně až tak velkou roli, respektive je jedno,

Je jedno, jestli ty jednotlivý členové rodiny jsou Češi nebo Slováci a kam vlastně po tom 31. prosinci, jestli pojedou do Prahy nebo do Bratislavy, je to jedno.

A je tam o to vypořádání se z minulostí, ale i to funguje tak jako napůl.

Je tam spousta takových nastřelených motivů.

Ta kanadská koprodukce spočívá v tom, že je tam Tanadjanka, mladá holka studentka z Prahy, kterou si tam přivede

přivede syn, který... Ne, ne, ne, počkej, ale to je jakoby důležitý, protože ona tam vytváří, nebo měla by vytvářet takovou paralelu s tím, že ona taky zná, že je z té frankofoní části Kanady a ví, jak tam jsou ty rozbroje mezi těma anglofoníma a frankofoníma Kanadianama, takže trochu chápe to, že se tady rozděluje republika na dva národy a tak dále, ale ani tohle k ničemu nedospěje a takhle je tam spousta nastřelených motivů, který

nikam nevedou a ani vlastně tam není nějaký silný sdělení ohledně toho vypořádání se s minulostí.

Takže a ani to není vtipný ve smyslu nahláškovaný nebo nějakým takovým lákavým způsobem zahraný, že bychom tam viděli ty známý tváře v nečekaných situacích a tak dále.

Takže je to taková

komorní konverzačka, která si odehrává v pár místnostech především a která vlastně není ani moc zábavná, ani dramaticky naplňující.

Hele a je tam aspoň desetiminutová pasáž o tom, že se někdo hádá o tom, co patří na chlebíček, jakože Češi si tam dávají poličan, Slováci debrecínku a Kanaďanka vůbec netuší, protože má jenom sandwich.

Jasně.

Vynikající otázka, Infe, děkuju za ní.

Pokládej mi prosím otázky častějc a tuhle zodpovím mlčením.

Je tam takový to, že Češi a Slováci říkají, že mají nejhezčí holky?

Že Češky jsou přeci nejhezčí a Slovenky.

Jak říkám, tak těch federálních sporů je tam hrozně málo a jediné to, co se zdá, že by mohlo dělat nějaký zajímavý rozdíl mezi těma národama, je, že maminka té rodiny dělá

polívku a pak se ne bolká, ale dělá.

To by ten film posunul trochu jinam, ale dělá opravdu... Jak by řekl Marek Eben, vykouření bolka, polívku.

Takže vaří tam polívku a její tajný slovenský recept je, že to asi můžu prozradit, je, že do ní přihazuje lisohlávky.

Takže jestli chceš nějaké kulinářské otázníky, které vlastně i vysvětlují spoustu toho, co se děje na Slovensku, protože si tam do každého náhodného jídla přihazují lisohlávky, tak Ježišmarja, pak jsme doma a máme, co jsme chtěli.

Dobře, kam to sahá Logenovi?

Tak, Logenovi, to jsem si, tenhle typ odpovědí jsem si nepřipravil, to jsme, to mě, to si musím vždycky zamyslet.

Po takový ten, po takový ty jemný, ale nepříjemný chloupečky na hrázi.

Nepříjemný koupečky nahrází.

Takový ty protivný, protože když se potřebuješ rychle... Vždycky tvoje manželka.

Když se potřebuješ rychle chákat, víš, takže se ti tam občas, no, ale tak znáš to, no.

Tak to je takový ty, který ti nepomáhají prostě, no, v životě.

Dobře.

Má si to pustit Robert Vico, tady tenhle film?

Já myslím, že může, že když určitě to bude líp strávený čas, než s těmajnejma činnostma, kterým se asi věnuje.

Takže... Dobře.

Tak máme tady ještě jeden film, což má hrozně velkou radost, ale já jim fakt překvapím.

Já si myslím, že on to...

Chceme probát protivní zprostých hokej, který měli premiéru ve Šletech, v českých kinech, takže si na něj mohl zajít ze Švýcarska.

Já si myslím, že jim to strašně zkritizuje a myslím si, že pak mu budu moct říct hokej boomer.

ale necháme se překvapit.

Je to comeback proč než z prostých holek po 20 letech, ale obsal to takovou tu trajektorii, která nám může připadat zajímavá, ale je bohužel už svým způsobem rutynní, protože velice slavná látka byla adaptovaná do Broadwayského muzikálu a ten Broadwayský muzikál byl posléze adaptován zpátky na plátná, za všem stojí Tina Fey,

A já si myslím, a INF se mnou bude určitě souhlasit, že Mean Girls původní jsou naprostá klasika, že šlapou líp než většina týdněřských komedií a že chápu tvůrce, že zkusili se vlastně k téhle klasice vrátit a vytěžit z ní nějaký penízky na plátně, ale INF nám řekne, jak to dopadlo a já pak budu kontrolovat tím, že je starej a nenávidí lidi.

Nenávidím tebe hlavně, že jsem se na to musel podívat, vypravit a ještě za to zaplatit.

Hele, dobře, budu nenávistnej mileniál, ale jako přeč to tady v rychlosti, protože... Jsi mileniál?

Já myslím, že ty jsi stará píča.

Borok jsem to... Borok jsem to stihl ještě.

Ne, hele... Jak se pozná mileniál?

Já nevím, vzhledem k tomu, že to rozmezí asi 20 let.

Tak v době, kdy lidi... Ty jsi umrný už.

V době, kdy lidi nadávali do mileniálu, tak já už jsem jako... Já už jsem byl starý a... Ne, ty jsi vůzakový dítě.

Výborně, nemusíš mě tady karbondatovat.

Chci jenom říct, že prostě jakmile se ten film rozjel, tak už jsem byl naštvaný.

Ano, že to není tak jako v tom původním, chápu.

Mám tady pár velmi subjektivních dojmů, ale hele, ty holky neumějí hrát ani zpívat.

Texty jsou tam absolutně za trest, jsou šrobovaný, bez rýmů, na hraně srozumitelnosti, jo, jako kdyby se tam každý snažil v uvozovkách rapovat z toho, co si včera napsal do svýho denníčku, absolutně bez ladu a stadu.

Muzikálová forma toho, že tam je prostě každý jako vždycky propuká ve zpěv a v tanec a najednou si změní osvětlený celý scény uprostřed dialogu, tomu absolutně nesluší, nepřidává tomu žádnou hodnotu,

v podstatě opisujeme ten děj toho původního filmu.

Ty dialogy těch dženzí jsou tam napsaný tak, jak prostě je napíšou nějaký 40letí paní a pánové někde z Hollywoodu, podle toho, co zaslechli někde od svého dětí.

Samozřejmě všechny teenagery hrajou jako 20-something lidi.

To obsazení, aniž bych ho porovnával s tím originálem, tak mi nepřišlo nějak objevné.

Spousta těch lidí neobsadil bych ani do komparzu.

Řekl bych, že ta ústřední dvojice by nevyhrála ani mis v Ošklivinci, protože jsou tak nudný a nevýrazný, že by skončili třetí.

A celý to má takovou tu zápletku jako, no nejdřív jsi byla hodná a pak jsi byla bič, ale my ti to odpustíme v závěřní scéně, protože tak se to v tomhle žánru dělá.

Zkrátka není tu nic, co by vás zaujalo a neviděl jsem tam jedinou písničku, která byla zvládnutá textově, choreograficky, tempem.

nějakým projevem toho, kdo jí zpívá.

Jediná osoba, která tam podle mě regulérně umí zpívat, je taková ta holka, co zpívala písničky v Odvážní vajáně, která tady hraje takovou tu, takový to ošklivý kačátko, tu holku, co je spolu se starostou všech gejů na té škole odsouzená k takovému tomu stolu v rohu.

ale ve skutečnosti má na sobě jenom takovou jako vrstvu divnýho make-upu a pod ní vidíte, že je asi z těch všech volek, co jsou do toho obsazený, nejhezčí.

A celý je to tak neuvěřitelně zbytečný, že mě to uráží ještě teď, když o tom mluvím.

Ok, boomer.

Tak pojď.

Já jsem se toho bál a bál jsem se toho z mnoha důvodů, který se mi potvrdili.

Že on je to vlastně fakt jako hodně... Děkuji, nemám žádných dalších otázek.

Svědek je váš.

Je to hodně podobný tomu originálu, má to vlastně úplně stejnou stavbu, takže nad tím bych se vůbec nepozastal a nad tím dějem, ale hrajou ho méně charizmatické postavy a ty dialogové scény jsou výrazně slabší.

Nicméně, ten film je za prvý zajímavý sledovat, za to, jak se za 20 let zejména v Americe posunou show business, to znamená najednou tam vidíš třeba ten brutálně diverzní casting, všechny ty barvy pleti, všechny ty velikosti, zrovna ty velikosti, teda to je ultra zajímavý, že když ses díval na ty původní protivné sprysté holky, tak zrovna ta čtyřka, to jsou jako fakt

jak se to řekne slušně, jako jsou to fakt takový ty bitches, jako fakt ultra sexy holky, nad kterýma jsi mohl jako s gustem vyhonit.

Ano.

Dneska už se to jako změnilo, to znamená, že ta Regina George vlastně není žádná, jako tam jsou vlastně, je fakt zajímavý sledovat ty kyprý holky, ne úplně takový ty skinny, skinny sexbomby.

Je to fakt zajímavý, jak se to mění a mě vlastně baví,

Mě vlastně baví to sledovat, mě baví nebýt ten konzervativní boomer, který jenom nebůlí, že to všechno nevypadá, jak byl zvyklej, ale vidět, jak to dneska vypadá.

Právě si řek, že tam nejsou hezký holky, ale mě obvidíš to, že já jsem boomer, co to nepochopil?

Ne, ne, já jsem v půlce svého výkladu, jsi mě přerušil, že tady tohle, jakoby jak se posouvá to výrazivo, ale i třeba ten casting mě vlastně hrozně přijde zajímavý, přijde mi skvěle, že je tam zapracovaný ty moderní technologie, že takový ty tik-toksůvky mi přišly, že tam fakt jako šlapou.

A co se naprosto neschodném,

Já bych přeskakoval dialogy, přeskakoval bych gagy, vůbec mě nebavily, ale hudební scény mě fakt bavily.

Úplně bez problému.

A teď naseruji hodně lidí, ale myslím si, že muzikálový čísla v tomhle filmu jsou třeba výrazně lepší, než ve vlasech Miloše Formana.

že fakt choreograficky, neříkám, že je to La La Land, neříkám, že je to zpívaní věšti, ale je to prostě fajn.

A ona, když třeba potká poprvé toho svýho Arona v té učebně a je tam jako love song, tak je to podle mě fakt hezký a věřím tomu, že se to pro novou generaci divaček, kterým je třeba 10, může stát novým ikonickým muzikálovým číslem.

Úplně bez problému.

Tohle já se právě bojím.

Výsledek je za mě echt průměrnej.

je modernější, než jsem zvyklej, ale to mi vlastně nejprve přijde dobrý.

Mně přijde hezký nesetrvávat jenom u těch ikon, kterou ta jednička je, a zjistit, co zajímá mladý dneska.

To jsi řekl hrozně hezky, ale pro mě absolutně nepřesvědčivě.

A já samozřejmě jako dlouholetý fanoušek muzikálů ze střední tady nebudu úplně kontrovat jinýma muzikálam.

Tak muzikál ze střední je zrovna hodně retro.

Já nepochybuji o tom, že by to třeba Hlada zabilo, kdyby to viděl, ale prostě si myslím, že pro tu svoji 20. cílovku to je úplně bezproblémová romantická muzikálová komedie.

jako je bezproblémová, protože ta cílovka nezná nic lepšího, ale to není omluva.

Já jsem teď třeba nedávno viděl Greatest Showman, což je film, který není zas tak starý a byl u té mladé generace velmi populární.

Ty písničky se staly virálníma hitama a ty písničky mají drive, ty písničky se rýmujou, některý z nich jsou opravdu jako takový epický.

Taneční čísla tam jsou naprosto fantastický a pak vedle toho vidíš tohle a vypadá to, sorry, jako ochotnický cvičení někde jako školního sboru z dílového.

Já moc nevědím, co na tom vidíš.

Já ještě jako celkem chápu, že v té Americe, kde měl ten muzikál na Broadway poměrně úspěch, že se možná jako nějaký to fandovství z toho přelilo mezi ty fanoušky, co se na to pak šli podívat do kina a byly nadšený z toho, že taková ta divadelní přepjatost a neotesanost

je i na tom stříbrným plátně, ale já si myslím, že muzikál, kterej je určenej pro kina, muzikál, kterej se odehrává před kamerou, tak si vyžaduje trošku víc kultivovanosti, trošku víc peče.

Mně to právě jako muzikál ze střední přišlo úplně v klidu.

Jakože 5, 6, 10 nemám problém.

Já ti to přeju.

Ondra napsal recenzi za šest desetí, to znamená... Taky mu to přeju, ale nesouhlasím s ním.

Ale samozřejmě, samozřejmě, jako kdyby to byl jenom remake 1.1. s těma dialogovýma komediálníma scénama, tak by to vůbec nefungovalo, ale jako ten update muzikálovej si myslím, že je to řemeslně OK a že to bez problému nějak jako obstojí pro tu svoji mladší cílovku.

Doporučuju komukoliv podívat se na YouTube na nějaký z těch tvých úžasných hudebních čísel.

Ne, já neříkám, že jsou úžasný, já říkám, že jsou v pohodě.

A samozřejmě ve vlasech mi přijdou tyčí zla na hounu, tak proto říkám, že jsou lepší.

39% na česokrát do mě přijde prostě málo.

To je jako někdo ti řekne, že ve Žralčákovi a Lávovce jsou triky, který mají víc pixelů, než triky v Lukasových stálech z půl 77.

Neshodneme se na tom úplně, ale jako určitě to není, hele já bych dal taky asi palec důlehce.

Já jsem rád, že to Ondra už napsal a že my se tady vypovídáme a tím to pro mě jednoznačně končí.

A ty bys dal kolik z deseti?

Tři z deseti?

Max.

Ty vole, jako dva z deseti.

A originál mám hrozně rád a ve chvíli, kdy se tam objevila Lindsay Lohan, tak mi přišlo, že jako do hereckého ensámtu najednou vstoupil Talents, což mě šokovalo teda mimochodem.

To si dělám trošku srandu samozřejmě.

Ale kdykoliv, když tam byla na scéně Tina Fey, tak jsem viděl prostě tu odlišnost těch dvou světů, že tohle je prostě nějaká parta mladejch trouvů, který si na to hrajou.

kteří prostě včera viděli Mean Girls a teď bez jakýhokoliv scénáře nebo přípravy nebo hlasovýho výcviku se prostě rozhodli o tom udělat muzikál pro školní představení a my koukáme na prostě nějakou čtenou zkoušku.

Ty vole, podívej se na hladu výraz a pak se ještě na celou zámysl.

Já hraju mini, já vás neposlouchám.

To tady někdo psal, že hraješ mini.

Jo, Rik, jo.

Jak to poznali?

Já už dělám poměrně několik našich relací.

Aha.

Dobře, a vyhráváš.

Hele, posledně 32 vteřin, ale já jedu k nám to krátký kolo, protože nevím, kdy domluvíte, tak potom bych byl nasraný, že bych to musel vypnout.

A ještě bych koukal na Matěju v Let's Play, když na tenhle film.

Ty vole, a to se dělá, Let's Play, hledání min?

To nevím, ale vidíš, já vím, co je Let's Play, takže nejsem žádný boomer.

A u toho se musí mluvit, u těch Let's Playů, nebo ne?

Nemusí.

Hade, nechceš nikdy streamovat, jak hraješ mini?

Já v tom dost tak dobrý nejsem, teď mi to tedy vyjelo, že mám akorát úspěšnost 67%, ale ono ten úroveň pro začátečníky, to je tak trochu pro debily, takže myslím si, že by to nemělo moc velké úřady.

Dobře.

Tak jdeme na herohero.co lomenovmoviesolife.

Vy nám posíláte dotazy, my se na ně snažíme zodpovědět.

Vy nám posíláte spoustu peněz a my jsme za to strašně šťastný.

Posílejte víc a my budeme rádi odpovídat na vaše dotazy.

Sarumanka, čau hoši, jaký byl váš oblíbený moment z letošních Oscarů?

Díky.

Můj oblíbený moment bylo, když vyhrála Emma Stone Oscara, protože si myslím, že její výkon byl naprosto fenomenální a výrazně lepší než u, čímž neříkám, že byl špatnej, ale lepší než u Lily Gladstone.

Bál jsem se, že Emma nevyhraje, protože má sexuálně provokativní roli, zatímco Lily oplakává indiány, který Běloši vyvraždili, takže jsem se bál, že to schytá, ale Emma nakonec vyhrála, takže za mě super.

Hladé, co ty?

Já jsem viděl akorát Nahýho Johna Seenu a Kena od Raina Gostinga a Ken se mi asi líbil víc.

Dobře, Imfe?

To, co řekl Matěj, to je takový výběr, ale samozřejmě ten Devito s tím Arnoldem, jak tam pomlkávali na Michaela Keatona, to kvůli takovým okamžikům člověk na ty Oscary kouká, protože jakkoliv je to kamarádičkovaný, hraný a připravený, tak je to vlastně fajn.

Rimzi.

Já jsem ještě ocenil, jak už jsem říkal, tak pomrknutí Nikolase Cage na sebe sama.

To mi přišlo fakticky, když představoval oběť Paula Giamattiho, která se samozřejmě nemůže srovnat s čímkoliv, co on během svojí kariéry udělal, takže to bylo fajn.

To bylo geniální, když říkal, o Giamatti, půl roku nosil čučku, aby měl lejzy v oko.

Jestli bych to udělal já, to si kurva pište, ale udělal to on, a možná dostane Oscara.

A to je dobře, přesně.

JoJoEffect, zdravím legendy filmové publicistiky, opravdu si někdo myslí, že je Duna 2 osmý nejlepší film všech dob, kolik z desetí jí dává INF?

INF jí dává osm?

Dává by osm, jako, no, jako původně tam ještě neskakovat.

Kdyby jsi dal osm?

Po těch hejtech kurva by jsi dal osm?

Je dost poklitecký, jako ty jsi 6,5 jako já.

Pustil si protivní zprosté holky kosmonauta z Čech a najednou dává 8+, vole.

Ano, po té skladbě těch dnešních filmů a zároveň tom, co jsem, Rim, si slyšel od tebe o těch českých výkvětech, tak mám pocit, že ta osmička je naprosto regulérní.

No ale nikdo z nás si rozhodně nemyslí, že je to osmý nejlepší film všech dob, ani osmý nejlepší film letošního roku, nevím, posledního dvou let.

Já budu teda v květnu velmi přechvapený, když to bude osmý nejlepší film letošních pěti měsíců.

Takže to je ten česokvětný imedible hype, prostě to, na co se zrovna kliká, tak to tam vyskočí.

A samozřejmě všichni víme a vidíme dnes a denně, jak ty streamovací a pak televizní premiéry to brutálně srazejí.

Brutálně srazej.

To jsem měl radost o Oppenheimra, tak ti teď jde domů.

To jsem měl, ale teďka jde do hovenu.

A všichni budou hodnočit tím prismatem nejlepší film na Oskarech.

Ale má sedm Oskarů.

A konečně půjde do prdele.

Ale Duna jednička má 82%.

To by mohl hodně spadnout pod 80%.

Už o sebe, už je pozdě, co?

Ne, teď už se to nehybe.

Teď už to spíš vyroste.

Pan Bambuča, zdarborci, dnes trochu vážnějšího soudku stalo se mi, když mám film změnil pohled na nějakou věc.

Mě například osobně snímek otec pomohl lépe pochopit Alzheimeru, chorobu, já nevím, proč se smiju.

A po dvou letech jsem lépe, já vím, proč se smiju, ale jsem lépe ustal její výzkud z příbuzenstvu.

Já se smiju i sobě, jenom jsem si projevil nějaký filmy,

který by mi mohl něco změnit a bojím se to říct.

Tak co ty hlade?

No já jsem třeba u Predatora zjistil, že kdyby mě v džungli chtěl zabít nějaký mimozemský lovec, tak se musím popatlat bánem.

Ale jinak jsem si s kinematografií reálně neudnesl nic.

Jo.

Mě se totiž vybavilo, když jsem četl tu otázku, tak se mi vybavilo to s tím projímadlem.

Že to opravdu nemám nikomu lej do toho nápoje předrande, že je to pak nepříjemlý.

Imfe, co ty?

Já jsem se naučil spoustu věcí v akčních filmech a pak jsem postupně v dospělosti zjišťoval, že nefungujou.

Takže mám pocit, že to bude podobné jako u Matěje.

Ty, Rymzy?

Já jsem se třeba u Anet naučil, nebo jsem tak jako pochopil, který myšlenky...

Ne, ne, ne, naučil jsem se, nebo jako nějak mě to přimělo k zamišlení se o mým v té době dvouměsíčním rodičovství a tak a věčnej svit mě něco dal do vztahu a tak dále, ale jinak si myslím, že ty filmy o těch psychických nemocech jsou na totohle téma samozřejmě takový vděčný, když o nich většinou pojednávají absolutně špatně.

Hele, to jsem zrovna chtěl říct, že filmy jako Americká krása, Věční svět neposkoněné mysli nebo Interstellar, tam ta rodičovská linka mi přišlo, že mi říkají zásadní věci v ten daný moment, takže je to hezký, když ten film se ti vlastně trefí a něco ti vykládá.

a vlastně to v tobě rezonuje.

Já myslím, že proto i, že každý film v tobě vlastně něco zanechá, minimálně ti dá nějaký zrcadlo, skrz který můžeš konfrontovat nějaký svoje aktuální věci a nějak ho vlastně reflektovat osobně.

Pan Bambuča z Dartboards, jo.

Hroubek, dobrý večer, legendy filmové publicistiky.

Mám na vás jednoduchý dotaz, jakou hereckou dvojici máte nejradši?

Spencer a Hill, Affleck a Damon, Stiller a Wilson, Clooney a Pitt, nebo je to nějaká jiná herecká dvojice?

Díky za odpovědi.

Hlede, máš něco?

Tak samozřejmě někdo z vás řekne Mel Gibson, Danny Glover, takže já radši řeknu Jason Mewes a Kevin Smith.

Přeji a tichý bol.

Na mě ta chemie je naprosto upřímná.

Info?

No, Spencer a Hill, ten byl jmenovaný, a to je pro mě ta oficiální dvojice.

Některý ty další příklady byly, jo, párkrát spolu ty herci hráli, ale Spencer a Hill byly v podstatě neoddělitelný.

Nechaš mi to, nechaš mi to.

Rymzy.

Já jsem opravdu měl na chystaní ho toho Mela Gibsona a Dannyho Klavra.

No, protože jsi člověk, ne?

Tak ho pojď říct.

Tak já ho říkám, Mel Gibson a...

Dobře.

Já bych klidně řekl Ben Stillera a Owen Wilson.

Já s nima vůbec nemám problém a Starsky Háč si pouště pravidelně a miluju to.

Koza se nažrala a dvojici zůstaly celé.

Titus Pulo, krásný dobrý večer, napěchovaná se s tobou.

Pokladám si otázku, proč neexistuje příliš opravdu skvělý film o slavných malířích.

malířkách a vytvorném umění obecně.

Třeba takový Da Vinci ve stylu Amadea.

Napadne vás odpověď?

Po případě budu rád zatypit na ty nejlepší, jež vás napadnou.

Díky moc, máte mou nehynoucí podporu.

Děkujeme tyte.

Já si člověče myslím, že to bude tím, že to malování je vlastně fotogenicky nudný jak hovno.

Prostě někdo sedí x dnů, dobře občas jako se tam má jabko nebo tam má nějakou nahou buchtu, ale jinak je to prostě nudný jak hovno, pak tam sedíš, pak se na to chvíli podíváš a už na to nechceš čumět.

Tak když vzniká nějaká věc Mozarta v Amadeovi, tak to je prostě hezký a můžeš to jako divák prožívat, ale to malování, tam to úplně nejde.

Hlavně i ten Amadeus byl o té rivalitě a o všem ostatním.

Kolem toho musí být nějaký příběh, ty velké oči od toho Barclona.

Jako že příběh rivality dvou navířů, který jako takhle dramaticky máhají štěcema proti sobě?

To ne, ale když si vezmeš...

těch pár filmů, který o malířích vznikly, tak máš ty Velký oči od Bartna, kde bylo samozřejmě jako to zákulisní mecheche, kdy on vydával její obrazy za svoje.

Tam byl zajímavý tušení Basquiat s Jeffem Wrightem z nějakých devadesátek, ale to točil Schnabel, což je sam malíř, takže to bylo... Myslím, že vzniknul Pollock s Adam Harrisem.

On to režiroval, Adam Harris.

Nivka s Perlou, ta byla taky hodně nudná.

My s Hladem určitě oceníme dánskou dívku.

Já jsem ji neviděl.

Ty jsi ji neviděl?

Já jsem myslel, že jsme na tom byli spolu.

Ne, na dánský dívce jsme nebyli.

To je Eddie Redmayne.

Jo, počkej, mě se zpetla dánská dívka s hockingem.

V dánský dívce nebyl hocking.

No.

Ne, ale obou byl Eddie Redmayne.

Já ho mám jako Hawkinga zafixovaný.

Jeden byl malý, druhý o tom, jak nemůže chodit.

Dobrý reakce má ty Rembrandtova noční hlídka, ne?

A viděli jste někdo ten vyloženě jako malovaný film?

S láskou Vincent.

Jo, jo.

Ono to není prostě biografie.

To není životopis.

Není to životopis, ale jako vlastně to je o Vincent Tufan.

Gogovi, jeho životě a o nějakým, teď nevím jestli novináři nebo malíři, který ho chce studovat, takže se vlastně s ním setkává, prosím těch jeho obrazů a to je vlastně fakt, jak nápadí tě sfilmovaný, tak i vizuálně extrémně nehezký, no ale především tou formou, která je dost specifická.

No každopádně, když někdo skládá hudbu, tak tam pustíte tu hudbu a můžete na to nastříhat nějaký dramatický sekvence.

To samý se sportem třeba.

Někdo přesně může koukat, když hraješ hokej nebo prcáš ve hřišních bugy, tak to může být vlastně zábavný a fotogenický, ale když jenom sedíš a maluješ, tak je to podle mě úplně na hovno.

Takže víte, máš smůlu, musíš si najít jiný nějaký objekt svýho obdivování v kinematografii.

Fajn live, zdar pusíci.

Vidím, že hlad nemá ohodnocený seriál Černobyl.

Opravdu neviděl nejlépe hodnocený seriál... Černobyl je nejlépe hodnocený seriál Rošna České FLD, jo jo.

A úplně samozřejmě velmi rád uvítám kratší zhrnutí, jak moc na ně tento seriál zapůsobil, co jsou zásadní ingredience toho, že má na časově skoro až neuvěřitelných 96% díky MZ Live Forever.

Za mě Černobyl super, parádní atmosféra.

velmi věrná rekonstrukce, pak jsem si projel ty dokumenty hnedka, který jsem už párkrát viděl předtím, takže jako podle mě úplně zkvostná miniserie.

Hlade, proč jsi to nepustil?

Ty nemáš rád rozpadající si těla pod výjevem radioaktivního záření?

Ale to mám celkem rád, ale nemám třeba, hrozně nemám rád Jareda Harrisa, jako fakt

Pak ho nenávidím.

Já nenávidím tu jeho držku.

Já si pamatuju, že jsme se o tom s Matějem bavili a on přesně tímhle argumentoval, takže on je konzistentní.

Jako jeho ksicht mi kazí divářský zážitek.

Protože dokud se nenechá spravit zuby, tak nebudu koukat na film, ve který hraje.

A zároveň samozřejmě, to je asi jako realističtější důvod, prostě nemám teďka 6 hodin času na to, abych koukal na seriál.

Dobře.

Tečka 10 let.

Hlade, já bych ti jenom řekl, že to fakt stojí za vidění.

Já tomu věřím.

Ale fakt to je fajn.

Info.

Co, co, co?

Viděl z Černobylu, vole.

Já myslím, že se ptáme jenom Matěja, no viděl jsem ho a samozřejmě jsem ho Matějovi doporučoval a Matěj tady vytáhnul Jareda Harrisa, já jsem kontroloval, že to je sovětský vědec a že tenkrát všichni pěli tvrdou vodu, takže to tam přesně sedí.

No stejně jsem ho neukracel.

Dobře, rymzi.

Víš, jak dokáže být Matěj zabejčený?

Mám hladový jako klíčový argument říct to, že to režíroval ten samý člověk, co režíroval kosmonauta z Čech, nebo mu to radši budeme tajit.

Jo, on to ví, no tak to chápu, že se do toho nehrneš, no.

Ne, ale za mě taky... Je hodně tvrdý, vole, return.

Za mě, ale taky to před těma pár lety byla vlastně vynikající miniserie, bavilo mě, jak je každej díl jinej a jak se, jak každej díl má trochu jiný témat a trochu jinou atmosféru, trochu jiný tempo, ale i napříč těma různýma, různým žánrovým poskakováním je to vlastně pořád hrozně zábavný a vtahující, nebo jako zábavný takovým tím hutným způsobem a vtahující a

Taky jsem si to užil a taky bych to doporučil navzdory tomu režijnímu jménu.

Petr Hročík, Svoboda, Zdarborcí.

Netušíte, jestli Filip Brouk už viděl Krále videa?

Ha, ha, ha.

Osobně ho podezdíval z pokusu o nejdelší running joke v MZ Live.

Myslíte, že Krále videa určitě viděl?

Má nejdelší running joke v MZ Live a proto ho nenávidíme.

Já mu to řeknu po zejtří do očí.

Filip Brouk, dobrý a krásný den, panové.

Viděl už jim poslední závod.

Pokud není INF, vole, nemůžeš se kurva podívat na ten poslední závod, tak máme... Přečti druhou část té otázky ještě.

Pokud není INF, INF je, tak do toho snahlada tušíš, že se už podíval na poslední závod, neboj tvrdě, že se podíváš, jestli se skutečně žijí, což už se podle předpovědi počasí stalo.

To se teda nestalo.

Takže já nevím.

To se teda nestalo, protože já nevím, jestli jsi si, Filipe, všimnul, ale klimatická změna je opravdová.

Já jsem si to všimnul.

Počkej, Václav Klaus říká, že není a já nechám věřit tobě nebo našemu bývalému prezidentu.

Já jsem musel zrušit dvoje hory a přitom nejezdím na levicovém snowboardu, ale na pravicových lyžích.

Já věřím tomu, co mám za oknem a tady prostě nesněžilo, co je zima dlouhá, takže Filipe, jestli dokážeš roztočit planetu správným směrem a zrušit svoji uhlíkovou stopu a taky svých kamarádů od filmu a jednou zase nasněží, tak se na to určitě rád podívám.

Já myslím, že Filip už dělá hodně v tom, že každý měsíc posílá peníze, jenom aby položil takhle skurvenou otázku.

Takže už na něj neklať další nároky a prostě vyhrať si hodinu a půl někdy uprostřed úterní noci a podívej se na to do prdele už.

až nasněží a uschne.

Já bych vám jenom chtěl říct, že jsem zjistil, že mi můj reproduktor, do kterého zapojený sluchátka, dosáhne do hledničky, kam si jdu pro pivo a dost možná dosáhne i na hajzlo, takže vás čekají spoustu zajímavých audiovizuálních zážitků.

Disku s ním odbory mu uvíznou.

Dobrý večer, chybí vám také na místo kaskadéra Toma Kruise herec Tom Cruise.

Ty vole, to je sofistikovaný dotaz.

Já myslím, že herec Tom Cruise nikdy nebyl nějak parádní.

Nikdy nebyl.

A kaskadér Tom Cruise je vlastně super.

Ještě ten druhý řádek, to je taky pevně v pohodě.

A má na to udělat dramatický oskarový kambe po akčních rojích podobně jako čerstvě Robert Downey Jr.

?

Já myslím, že Oskarový comeback klidně může udělat.

On sice není nějakej herec jako... Jak se jmenuje ten...

To je voknos, až na krev.

Takový ten docela šikovný.

Daniel Day-Lewis, myslíš?

Ano, Daniel Day-Lewis.

Ten celkem umí, docela šikovný.

Kruis není Daniel Day-Lewis, ale když dokáže to své výrazivo použít pro ten správný typ role, tak se klidně v Oscara prostě ucházet může.

Tak teďka chystá film s Iñárrituem, který si myslím, že si ho pohlídá, respektive že oba vědí, do čeho jdou a že to bude projekt, který bude

řídit opravdu ten režisér a ne ten Tom Cruise, tak to je oměšeno impossible.

A Iñáritu, který vlastně dělala Revenanta, který vynesl Oscara DiCapriovi, tak si myslím, že to je jeden z nejmíc zajímavých výkonů DiCaprio, protože podle mě není vyloženě herecký, ale spíš fyzický.

Ale hrozně tam trpí, ano.

Jo, je to fyzický a to je, myslím si, že přesně něco takového by Cruise zvládl úplně levou zadní, aby byl jako extrémní v tom prožívání na tom plátně.

Spadlo mi pivo a zapadlo pod políčku.

Ježiš.

A máš něco jiného, co bys mohl pít?

Máš na to názor, Rymzi?

Nemáš.

Na tvoje pivo?

Ne, ne, vole, tady na to makrojze, vole.

Jo no, souhlasím s tím, že jako herec mi nechybí, protože jako herec mě nikdy nezajímal, ale věřím tomu, že má dostatečný páky na to, aby nějaký dramatický comeback šel udělat extrémně snadno.

Hele vole, já jsem tady hlaškoval šatan vs. grecky a už to je tady, vole.

Jirka šatan.

Ahoj, budete 22. března v O2 Univerzu na probítání dvou věží s orchestrem?

No já rozhodně ne, já nechci, aby mi do filmu fydlal nějaký vocas.

Já určitě taky ne, ale fydlání vocasů do filmu není úplně špatný, akorát ne v O2 Areně.

Já jsem byl v kongresovém centru kdysi na Matrixu a bylo to super, ale v O2 Areně jsem viděl... A tam byl přímo ten Don Davies nebo jak se jmenuje?

Jo tam no, byl tam Don Davies.

A byly tam chorály?

Chorály tam nebyly, ale byly tam do Schmidlibois předělaný Rage Against the Machines, což bylo docela dobrý.

Ale v O2 Areně jsem byl na NU Morriconem a to se mi nelíbilo, protože ten střet tým muziky s tím prostorem mi zkrátka nevyhovoje.

Já tam byl na Morriconem i Cimrovi a jako s obecním domem se to nedá srovnat.

Infer, jdeš na dvě věže?

Nejdu na dvě věže.

Rimsy?

Ne, rozhodně ne.

Rozhodně.

Nazar Mzáci, jaká je podle vás poslední kvalitní čistokravná parodie?

A má vlastně tento žánr ještě někdy šanci dosáhnout kvality ve stylu žhavých výstřelů?

Jen si rád pouštím třeba Scary Movie, kde mi to všechno dohromady sedlo, ale podle ČSF je to buď, jste to buď neviděli, nebo ho nenávidíte díky za odpověď.

No tak je to vlastně fascinojící, že kurva nevznikají.

Já vím, že to ty Scary Movie právě, ne úplně ta jednička, ale pak ty další díly to poslali definitivně do prdele, pak všechny ty disaster movie a tak, ten žánr.

Ale...

Já myslím, že se toho dožijem a že je to vlastně hrozně vděčný žánr.

No tak momentálně se plánuje remake nebo možná pokračování nebo zkrátka něco takového jako Blázněvá střela, ve které má hrát Liam Neesam, což si myslím, že je docela zajímavá volba, ale už je starý.

Ale třeba to, co předvádí ten John Cena, tak si myslím, že je pro tenhle žánr docela vhodný.

Ještě s tou jeho muskulaturou by klidně mohl hrát, jak se jmenuje ze Simpsonů, ten akční hrdina.

Roy McClure?

No, tak ne, Roy McClure je tenhle satový.

Ryanair Wolfcastle.

Ryanair Wolfcastle, ano, tak jeho vidím přesně v takovýhle roli.

A docela bych to chtěl vidět, ale jinak si myslím, že, nevím, jestli to můžeme brát čistě jako parodii, tak mě baví ty věci, co dělají Lonely Island, Andy Samberg, Akiva Šefra, John Matakon, což jsou spíš takový ty mockumentary jako Sedm dní v pekle o tom tenisovém zápase, tour de doping a tak.

Dobře.

Takhle, já si myslím, že to nevzniká, protože v těch devadesátejch letech to bylo dílo nějakých pěti lidí v tom Hollywoodu, který natočili každej prostě dvě, tři dobrý parodie.

Vedle toho byl Mel Brooks ještě, že jo.

Na ty všechny odkazujeme dodneška, jo.

Ale kdybych měl vyjmenovat filmy pro lidi, kteří si chtěli třeba občas něco pustit, který na to ještě podle mě dokázali přesvědčivě navázat, tak Tropic Thunder.

Starsky a Hatch.

Pravděpodobně i Zoolander.

Prostě jako Ben Stiller měl v jednu chvíli takovou docela, bych řekl, slušnou slinu.

Pak tam určitě patří Jay a Tichej Bob vrací uder, protože to je prostě ta parodie, i když teda jako na, řekněme, zaměřená na určitý specifický segment.

A já mám velmi rád, i když to není čistokrevná parodie, tak mám rád Scotta Pilgrima, kde mi připadá, že si to taky dělá srandu ze spousty věcí velmi

velmi pěkně.

Je docela zajímavý, že když si zkusíte vyhledat, co jsou nějaký filmový parodie třeba z posledních let, tak to začne vyhazovat takový filmy jako to Bubble od

Jude Apatowas, co udělal během covidu, nebo takovej ten meta, meta, metalegrácku o Bírt Aljankovicovi, takový vlastně jako metafikční filmy, který vlastně vytváří nějakou, jo, jako nějaký, něco o něčem, z čeho si dělají legraci, ale jakože už to nejsou takový

klasický to, co bychom chápali jako parodie, ale takový nějaký jako zvláštní patvary komediální, který si sami ze sebe dělají větší legraci, než komedie, tak jak je bereme, ale že opravdu ty parodie, no, v tom devadesátkovým stylu, tak to už vlastně není vůbec, no.

To je zajímavá myšlenka.

Jsme si nevšimli.

Ten dotaz je z něho, že už žádný parodie nejsou.

Ne, ale je fakt zajímavý, že to, co se dneska označuje jako parodie, tak vlastně je něco, co bychom asi neoznačili jako parodie.

V nějakých databázích to jinak vůbec nikdo neoznačuje.

Ale Rimsi jsem rád, že jsi to zodpověl.

Děkuju.

Ahoj kluci, zajímavě mě původ těch running joku jako narážka na Tarkan, Tanker, Logena, Jezevce.

Pokud máte pocit, že vysvětlením by to ztratilo Kouzlo, tak se na to vykašlete.

Díky moc za to, co děláte.

Děkujeme za podporu.

Kouzlo by to určitě nestratilo, ale původ má, že se to někdy řeklo a pak se to řeklo i v druhý relaci a pak ve třetí, takže...

Nám stačí velmi málo, abychom se s něčím udělali idiotické vtipy.

A víš, co je na tom nejsmutnější, Hlade?

Když se třeba podívám na nějaký Moviesound 70, už teďka se to naštěstí nevybavím, ale vím, že jsem se podíval na nějaký Moviesound 70 a jsem ho třeba proklikal a tam byly dalších pět running joků, na které už se zapomnělo.

No spíš smutnější mi připadá, že od roku 2010 říkáme, proč dneska výjimečně není Karel.

Ale říkáme to tak dlouho, že na to někdo naprogramoval web.

Jak se jmenuje ten web?

Já zas nevím.

Proč nebyl Karel?

Proč nebyl Karel.cz?

Proč nebyl Karel.cz?

Proč nebyl Karel.cz?

Ano, tak to si všichni najděte a tam si to můžete projet.

Ale to byl třeba umyslnej running joke.

To říkal Karel, že to máme zpracovat a máme z toho udělat nového.

To je právě ta důmyslná hra s divákem, kdy nikdy neví, co myslíme vážně a co ne, co je záměr, co je improvizace.

Přesně a říkají, zastavují tě v metru a říkají, nebuďte na rymziho, tak zlí ty vole.

To naštěstí mě nedělají, tady žádný metro nejezdí.

Jo.

Roman Kotvald.

Ahoj legendy, jezdíte i na jiné světové festivaly než vy v Karlovy Vary?

Nějaké typy, nejaké výrazy, případně jaký váš sen nejdůležitější vidíky?

Člověče, nikdy jsem nikde nebyl, žádný sen asi nemám, protože kdybych měl sen, tak tam výrazím.

Ty rymzy jsi někde byl nebo ani hovno?

Jestli za světový festival nepovažujeme letní filmovou školu Uherské hradiště, tak v tom případě ne.

Ty máš rodinu a dítě, tak to seš v píči, ne?

Ty už nikam nikdy nepojedeš.

Je to tak, já už nikam nepojedu.

Než jsem stačil sehnat sponzora, co by mi koupil aspoň lístek na vlak do Berlína,

tak jsem se zaháčkoval závazkama a už se nikam nedostanu.

I že byl jsi na festivalu v Curychu, nebo kde to tam máte?

Už ses dost narajzoval, Rymzi.

Ale vážně jsem přemýšlel loni, že pojedu na festival animovanýho filmu v Ánci, což je odsaď asi 40 minut.

A proč jsi to dělal?

Protože je to největší festival animovaných filmů a protože mi připadá, že v animovaném filmu kolikrát jsou zajímavější, progresivnější.

Ty vole, tady už se dostáváme do druhé části našeho večera, kdy budeme probírat život a dílo Dary Kaštěvy.

Zábavnější věci, ale... Která to tam mimochodem dobývá docela v pravidelných intervalech.

Přesně tak, zrovna ten ročník, kdy jsem tam nebyl, tak to bych mohl tleskat.

A neudálo se to.

Ale třeba tady ještě napřed rok budu a třeba na to ještě dojde.

A co se týče těch festivalů, kter

Chtěl bych se podívat třeba na South by Southwest v Americe.