Transcript mzlive - epizoda 241
[00:00:05] *unknown*: Mluváme se za spoždění.
[00:00:07] *SPEAKER_04*: Snažili jsme se rozchodit mikrofon u Tomáše Krauseta, což se samozřejmě nepovedlo, protože na to jsme investovali náš smoutok, takže není čas.
[00:00:18] *SPEAKER_04*: Navíc to jim stejně nikdy nevystřihne, tak musíme začít rovnou.
[00:00:23] *unknown*: Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 240. prvního Movies on Life a je tady extra napěchovaná sestava.
[00:00:28] *SPEAKER_04*: Je tady Mr. Hlad.
[00:00:29] *SPEAKER_04*: Čau, Mates.
[00:00:30] *SPEAKER_04*: Zdar.
[00:00:31] *SPEAKER_04*: Je tady Rimsy, neboli Rimjob, neboli Mojmír, neboli Mónia, Ikona.
[00:00:37] *SPEAKER_04*: Co je za věc, jak se máš?
[00:00:40] *SPEAKER_01*: Děkuji za úvod, je za věc, se má výborně, já taky, ale trochu mě to spoždění mrzí, ale co už, musíme skončit o to dřív.
[00:00:49] *unknown*: Jakože ty máš nějaký deadline nebo co?
[00:00:52] *SPEAKER_01*: Deadline nemám, deadline nemám, ale občas v náhodných intervalech z vedlejších zdí slyším pláč, což mě trošku rozhaluje.
[00:01:03] *SPEAKER_01*: Patří k tvýmu životu.
[00:01:05] *unknown*: Tomáš, neboli Krauset, člověk, který se snažil teďka 20 minut zprouznit mikrofon a zároveň sluchátka a zdálo se, že je to nadlidský úkol, takže to budu muset někdy vyřešit naživo.
[00:01:17] *SPEAKER_04*: Zkus promluvit na lid, Tomáši.
[00:01:19] *SPEAKER_00*: Zdravím vás, jenom, že je to nadlidský úkol.
[00:01:23] *SPEAKER_00*: Ano, to zůstalo nadlidským úkolem, není to jenom zdání a já jsem v mnohem horší návadi, než jsem byl před 30 minutami.
[00:01:32] *unknown*: No vidíš, ale nám si taky zkuruje, takže si nestěžuj.
[00:01:35] *SPEAKER_02*: To ti může dělat radost.
[00:01:36] *SPEAKER_04*: No, tak máme tady novej nášup Movies on Life, klasickýho.
[00:01:43] *SPEAKER_04*: Máme na probírání devět filmů.
[00:01:46] *unknown*: 40 otazů, takže máme hodně, hodně moc programů před náma.
[00:01:51] *SPEAKER_04*: Je super, že jsme se na půl hodiny zajebali, ty vole, tady hraním s mikrofonem, který stejně nefunguje, takže Tomáš bude mluvit tady do toho bílýho sráče.
[00:02:00] *SPEAKER_04*: Takže omluvte sníženou zvukovou kvalitu občas, ale zas o to poutavější myšlenky na vás vytasíme.
[00:02:06] *SPEAKER_04*: Navíc jste zvyklí, že s tou technikou se popasováváme
[00:02:10] *SPEAKER_04*: Velice často, velice nelidsky, nemoc pěkně, ale snažíme se bojovat a snažíme se vám přinášet zajímavé informace.
[00:02:19] *SPEAKER_04*: Vy nás za to podporujete na herohero.co lomenomovizou live, za co jsme moc vděčný.
[00:02:25] *SPEAKER_04*: Děkujeme i za každou podporu na YouTube superchatu, děkujeme, že si kupujete náš merch na BlueShopu.
[00:02:34] *SPEAKER_04*: Jsou tam super mikiny, tak tam válte na blueshop.cz lomeno moviezone.
[00:02:41] *SPEAKER_04*: Nebo když si to dáte do Google, nebo vlastně je to na linku pod tímhle videem, tak vám vyjedou pěkné kousky, udělané na míru.
[00:02:52] *SPEAKER_04*: a budete nás moc podpořit, ať tady dál si takhle cucháme nervy takovýmhle věcma.
[00:03:00] *SPEAKER_04*: Je to mor.
[00:03:01] *SPEAKER_04*: Je to řehole.
[00:03:04] *SPEAKER_04*: Mě to taky rozhodilo.
[00:03:07] *SPEAKER_04*: Tomáši, tak kde se nacházíš, v jaké destinaci?
[00:03:12] *SPEAKER_00*: Momentálně se nacházím krátce v Praze.
[00:03:16] *SPEAKER_00*: Dobře.
[00:03:18] *SPEAKER_00*: Protože se nepotřebuji vymluvat na to, že mám něco důležitějšího, než se s vámi vidět.
[00:03:26] *SPEAKER_04*: Dobře.
[00:03:27] *SPEAKER_04*: Potřebuji, abyste soustředil na to, že budeš mluvit do toho svýho mikrofonku takhle, jo?
[00:03:32] *unknown*: Mám mluvit takhle.
[00:03:34] *SPEAKER_00*: Klidně, hezky si to takhle naměř a ať se životosympatičíš.
[00:03:40] *SPEAKER_00*: A mám mluvit i s prstem v uchu jako v Casino Royale?
[00:03:46] *SPEAKER_04*: To nemusí, stačí, když jenom nebudeš hovit takhle úplně pryč, aby si to ty lidi užili.
[00:03:51] *SPEAKER_04*: No, tak jdeme na to.
[00:03:52] *SPEAKER_04*: Tak největší událostí posledního týdne se samozřejmě stalo to, že zemřel David Lynch, jedna z největších autorských osobností Hollywoodu, člověk, který si držel zajímavou
[00:04:04] *SPEAKER_04*: energii a pronikavost mysli až do posledního dechu, což na něm bylo fajn.
[00:04:11] *SPEAKER_04*: Dokázal se přizpůsobit v nové době a nebyl jenom takovým tím zahořským páprdou jako mnozí jiní, ale navopak.
[00:04:18] *SPEAKER_04*: Lidu si předpovídal počasí na YouTube, neustále ze sebe sypal nějaký bonmoty, které byly třeba podvratné nebo naopak optimistické.
[00:04:27] *unknown*: Byl to prostě jedinečný tvůrce až do posledního dechu.
[00:04:32] *SPEAKER_04*: Přitom začínal jako jedinečný tvůrce i tím prvním dechem.
[00:04:35] *SPEAKER_04*: Byl samozřejmě výtvarně velice vzdělaný, měl rozhled, což se projevovalo na jeho díle v podstatě od začátku do konce, že byly výtvarně i myšlenkově velice inspirativní a pronikavé.
[00:04:49] *SPEAKER_04*: A samozřejmě tyto filmy výrozně oslovily Rimsyho.
[00:04:53] *SPEAKER_04*: Tak jaký ty jsi měl vztah Davidu Lynchovi?
[00:04:56] *SPEAKER_01*: No tak pro mě to byl jeden z nejvíc formativních režisérů.
[00:05:01] *SPEAKER_01*: Právě ty jeho filmy pomáhaly utvořit to, čím jsem.
[00:05:08] *SPEAKER_01*: Což zní sice děsivě, ale moc se mi to líbilo.
[00:05:12] *SPEAKER_01*: A vlastně to byl asi z těch... No vlastně můj asi doposud nejoblíbenější žijící režisér.
[00:05:19] *SPEAKER_01*: Tak teď už nevím, kdo ho na téhle pozici vystřídá.
[00:05:24] *SPEAKER_01*: Co by na ně bavilo?
[00:05:27] *SPEAKER_01*: No, Pavlo, mě vlastně to skloubení tý
[00:05:32] *SPEAKER_01*: ty nekompromisní vizuality s takovou neustálou hravostí, že vlastně bylo vidět, že na jednu stranu dokáže lecos říct o soudobí Americe nebo celém světě a lidství a tak dále, ale zároveň je mu to trochu jedno a zachovává si nad tím trochu nadhled a dělá si, co ho baví a nemá potřebu to nějak nikomu
[00:05:59] *unknown*: vysvětlovat.
[00:06:01] *SPEAKER_01*: Přišel mi právě takovej hrozně sympatický samorost právě během covidu.
[00:06:07] *SPEAKER_01*: Hlavně mě provázely každým dnem ty jeho YouTube předpovědi počasí a taky losování čísla pro daný den, což byly fantastický videa.
[00:06:19] *unknown*: A potom, když se na ty zhruba dva roky odmlčel, tak jsem byl stejně jako zbytek naší úchranní komunity vyděšenej, co se mu stalo vlastně.
[00:06:33] *SPEAKER_01*: A pak jsem byl rád, když se občas ozval a teď jsem vyloženě trochu obrečel, když konal.
[00:06:42] *SPEAKER_04*: Trochu nebo úplně se to obrečel?
[00:06:46] *SPEAKER_01*: Trochu úplně.
[00:06:47] *SPEAKER_01*: Doslova jsem to obrečel, ale jenom chvilku.
[00:06:51] *SPEAKER_01*: Pak jsem se sebral.
[00:06:52] *SPEAKER_04*: A tak tučil jsi, že už s těmi nepřispějí dalšími filmy, ne?
[00:06:57] *SPEAKER_01*: No tak ono se tak pořád, že jo, něco týzovalo trochu, teďka vymýšlel, když už nemohl vycházet z domova, tak vlastně vymýšlel prej nějaký způsob, jak by mohl natáčet nadálku, nebo co by mohl natočit vlastně u sebe v baráku a tak, což bylo jasný, že už žádnej velkej projekt nebude, ale ještě snad rok a půl zpátky se tak šuškalo, že by mohl
[00:07:21] *SPEAKER_01*: kán uvíst nějakej novej film, z čehož nic nakonec nebylo a až pak se postupně provalilo, že mu Netflix na řadu projektů nedal peníze, což je samozřejmě jako ekonomicky pochopitelný, ale lidsky je to odporný, takže takže jako pořád bylo takový doufání, že by něco mohlo nějak vzniknout, ale je jasný, že mu na to nikdo ty peníze nehodlal dát, no a tak teď už je to asi bohužel vyřešený.
[00:07:51] *SPEAKER_04*: Jaký film je podle tebe nejlepší?
[00:07:56] *SPEAKER_01*: Já mám srdečný vztah k Mulholland Drive, což je samozřejmě takový film, ne film, ale byl to právě můj poměrně těžce iniciační film do jeho tvorby i do vlastně těch artovějších filmů.
[00:08:11] *unknown*: Právě ten, když jsem ho v těch nějakých dvanácti, třinácti letech viděl na ČT2 v noci, tak to mě jednak tak mou rodící se pubertu to dokázalo nečekáně uspokojit a zároveň mě dokázali uspokojit i další prvky, který v tom filmu byly.
[00:08:30] *SPEAKER_01*: Tak z toho jsem byl nadšenej a vlastně kdykoliv to vidím, tak se rád nechám tou atmosférou pohltit.
[00:08:37] *SPEAKER_01*: Tak asi bych řekl Mulholland Drive, ale jako celkově dílo musím říct městečko Twin Peaks, protože na tom jsem taky vyrůstal jako na seriálu a i ta třetí série před těma sedmi, osmi lety ukázala, že Lynch i v sedmdesáti letech dokázal vytvořit něco, co vlastně znova redefinovalo tu
[00:09:00] *unknown*: televizní historii a všem, kteří se 25 let těšili na to, že dostanou nabušený pokračování svýho oblíbenýho seriálu, tak, tak, tak z chutí flusnul do ksichtu a dal jim osmnáctihodinovou šílenost, ke který já sám jsem dost těžko pronikal dlouho, ale tak u památního osmýho dílu mě to
[00:09:25] *unknown*: konečně chytlo a pak už jsem o toho nemohl odtrhnout zrak.
[00:09:30] *SPEAKER_01*: Takže celkově je to univerzum městečka Twin Peaks i s těma okolníma knížkama, tak to je pro mě naprosto něco fascinujícího a už jsem někdy kdysi dávno
[00:09:42] *unknown*: v liveku říkal, že kdybych měl třeba tak dva, tři měsíce života, kdybych se mohl úplně jako vyjmout z té všední reality a nic ani koho neřešit, takže bych je rád investoval do toho, že bych se podíval znova na celý Twin Peaks a všechno okolo si přečet a ponořil se kompletně do tohohle světa.
[00:10:02] *SPEAKER_04*: Dobře, Tomáši, co by si jako intelektuální divák k tomu přidal a co je tvůj nejoblíbenější film a proč?
[00:10:09] *unknown*: Pro mě to není tak docela jako formativní autor, ačkoliv ho mám nesmírně rád, protože jsem ho nakoukával až někdy po dvacítce.
[00:10:17] *SPEAKER_00*: A to mé filmová estetika už se prostě vyvinula předtím.
[00:10:22] *SPEAKER_00*: Navíc jakoby surrealismu jsem čerpal vlastně spíš jako z literatury, než z filmu.
[00:10:30] *SPEAKER_00*: A začal jsem vlastně těsně před covidem Twin Peaks, které mě potom vlastně provázely i počas pandemie.
[00:10:40] *SPEAKER_00*: A pro mě je to vlastně úžasně jako pozorohodný tajnostní autor,
[00:10:47] *unknown*: Umím si představit, že je to ještě zajímavější právě proto, že využívá víc nějakou psychoanalytickou metodu při sledování filmu.
[00:10:59] *SPEAKER_00*: Ale pro mě je to autor, který zaprvé vytvořil úžasně ikonické časoprostory.
[00:11:08] *SPEAKER_00*: Prostě jsou tam nějaké vize, obrazy,
[00:11:17] *unknown*: ladění, které je naprosto jasně rozpoznatelné, a to si myslím, že je pro každého umělce mimořádně dobrá vizitka, zároveň je schopen nějaké introspekce obrazem, že vlastně ono se tam nic moc nerozpitvává, rozhodně to není, tyhle filmy vlastně nejsou až tak
[00:11:44] *SPEAKER_00*: takhle slovně analitické, ale prostě obrazově, zároveň je pro mě jako autor, jako se třeba pozorovat taky na Tim Peake je to, že je to nějakým způsobem jako mysteriozní krimi do jisté míry, ale zároveň ty postavy jako velkou část topáže tráví jako nějakým hangoutováním, že jo, u Dumb Good Coffee, a že ono to má takovou jakoby pozvolně, ono to je taková jakoby
[00:12:12] *unknown*: poklidná, velmi příjemná, ale zároveň podívaná, která trochu působí jako poklidná předměstí Ameriky, ale zároveň tam vždycky dokázal objevit nějaké ty mravence, které vidíte v tom detailu té idyly.
[00:12:37] *SPEAKER_00*: a zároveň bych si ho jako velmi cenil jako takové, jakoby je to taková antitezité představy o tom, že umělec musí být vlastně ztrápený a temný a jako rozvrácený pro to, aby mohl tvořit jakoby temné, hluboké,
[00:13:04] *SPEAKER_00*: někdy kruté příběhy.
[00:13:07] *SPEAKER_00*: Vlastně my vidíme, že o něm každý mluví jen dobře a vlastně Lynch dokázal být jako velmi smyslný.
[00:13:21] *SPEAKER_00*: Jeho filmy jsou jako plné sexuality, ať už explicitně nebo pod povrchem.
[00:13:27] *SPEAKER_00*: Jakoby evidentní, že
[00:13:29] *unknown*: měli ženskou formu, ale zároveň vždycky vidí i podpovrchy.
[00:13:34] *SPEAKER_00*: Takže ukazujete ženy jako sexuální bytosti, ale ne objekty, což je poměrně dost zácné, podle mě.
[00:13:39] *SPEAKER_00*: Můžeme to třeba potom později srovnat i se Sorrentinem, jestli je to podobné nebo je to jiné.
[00:13:44] *SPEAKER_00*: A demonstruje to i to, že vlastně všechny ty herečky, které spolupracovaly, na něj vzpomínají velmi v dobrém.
[00:13:53] *unknown*: Jako osobnost, nejenom jako umělec, si myslím, že zaslouží připomenout a zaslouží, abychom ho vzali hold.
[00:14:04] *SPEAKER_04*: No, Hlade, jak bys popsal svůj vztah k Lynchovi?
[00:14:08] *SPEAKER_02*: Mýjivý.
[00:14:10] *SPEAKER_02*: To je asi to slovo.
[00:14:12] *SPEAKER_02*: Já jsem ho podobně jako Krauset nechytil v tom formativním věku.
[00:14:17] *SPEAKER_02*: Formovali mě jímní filmaři a jiná díla.
[00:14:21] *SPEAKER_02*: A díky tomu jsem mu nikdy vlastně nepropadl.
[00:14:24] *SPEAKER_02*: Občas jsem s tím něco zkusil, abych prostě viděl Lyncha, protože bych Lyncha vidět měl.
[00:14:30] *SPEAKER_02*: Nemůžu říct, že by mě někdy něčím doopravdy nadchal, zároveň nemůžu říct, že by mě někdy něčím doopravdy zklamal a asi se pokusím nějakým způsobem ho časem nakoukat, ale rozhodně to není moje srdcová nebo srdeční záležitost a asi chápu, proč to Brimzy obrečel, ale já bych obrečel jiný tvůrce, protože k němu zkrátka žádnej vztah prakticky nemám.
[00:14:58] *SPEAKER_04*: Zajímavý je, že mě se taky chtěl obrečet.
[00:15:00] *SPEAKER_04*: A toho nemám moc rád, jako ve smyslu, že bych měl vztah k nějakému jeho filmu, ve smyslu, že bych se ho rád pouštěl a rád se jim nechával pohlcovat, ale přišlo mi, že jeden z tvůrců, ze zásadních tvůrců mý filmový éry odešel.
[00:15:21] *unknown*: že odchází jedna z ikon a jeden z těch zásadních filmařů, ke kterému já jsem se vztahoval dlouho negativně, protože kdykoliv jsem mezi třináctým a osmnáctým rokem se někoho zeptal, jaký má rád filmy, od jakého filmaře, tak řekl většinou Tarantino a Lynch a neuvěřitelně to sralo, protože to většinou říkali lidi, kteří vůbec nechápali jeho film, ale byl to takový jako fakt hustý, víš, jako takový fakt temný.
[00:15:50] *SPEAKER_04*: A tam se fakt dějou divný věci, vole, víš?
[00:15:55] *SPEAKER_04*: To je nářez, vole, to je nářez.
[00:15:57] *SPEAKER_04*: Takže to jsem si říkal, vole, já se z vás poseru, vy pozerský zmrdi, ale... Takhle to dopadá, když vyrůstáš v Brně, no.
[00:16:07] *SPEAKER_04*: No, já jsem si říkal, že se z vás poseru, ale...
[00:16:11] *unknown*: Ne, že bych vlastně... No ale samozřejmě pak, když člověk nakouká velkou porci všech těch filmů a třeba pak nakoukává veškerou hollywoodskou současnou produkci, tak pak najednou po 30. roce nebo po 35. roce oceňuje něco, co je jedinečný, originální, temný, drsný, vtahující, nekompromisní, nepochopitelný, nepodajný.
[00:16:40] *unknown*: Podvratný, smyslný, vyzývavý, řežavý, syrový, neproniknutelný, bolavý, temný, vladrsný, zneklidňující.
[00:16:57] *unknown*: A to prostě všechno Lynchové filmy by byly, takže já ocenuju, že to jsou prostě velice originální autorský vize, často hypnotický, často nořící se do temného podvědomí v nás, rozkrývající nějaký mysterium běžné existence, ukazující prostě temnou stránku právě těch
[00:17:19] *SPEAKER_04*: hezkých předměstí, ukazující temnou stránku lidské duše, ukazující temnou stránku vztahů.
[00:17:26] *SPEAKER_04*: A když už budeme všechnou tou temnotou a drsností pohocený a znechocený, tak si můžeme pustit příběh Alvina Streita o hodném duchoci, který na svým traktorku projede velkou část Ameriky nebo aspoň nějakého svýho hůdu.
[00:17:42] *SPEAKER_04*: Takže za mě to byl jedinečný tvůrce a je dobře, že tvořil.
[00:17:48] *SPEAKER_04*: a že tvořil takhle jedinečně a že našel zároveň tvrdy, dokázal oslovovat obrovské množství diváků.
[00:17:57] *SPEAKER_04*: Toho si vlastně hrozně vážím a proto jsem smutný, že odešel.
[00:18:01] *SPEAKER_04*: Rym si to hezky mluvím, co?
[00:18:04] *SPEAKER_01*: Hezky to říkáš, hezky ho říkáš.
[00:18:05] *SPEAKER_01*: Nečekaně úctivě.
[00:18:07] *SPEAKER_04*: Souhlasíš s tím.
[00:18:08] *SPEAKER_04*: Takže já, on mě prostě sral spíš jako kvůli tomu, že mě srali ty pozéři, který nevěděli, proč ho milujou, ale jenom přesahovali jejich chápání a teďka ho vlastně obdivuji za to, že přesahovali jejich chápání.
[00:18:21] *SPEAKER_04*: Takže půjste si mistrovo dílo a buďte rádi, že jste ho zažili trošku.
[00:18:28] *SPEAKER_01*: a tomu pohrdání pozerám a rozumím.
[00:18:30] *SPEAKER_01*: Já jsem taky rozhodně byl jedním z nich, protože já jsem taky vůbec neměl ponětí, o čem ty filmy jsou, nebo on jako nikdo úplně nedokáže podle mě nějak jako super přesvědčivě a nevyvratitelně říct, o čem ten kterej film je, ale že já jsem opravdu neměl u řady těch filmů ponětí, o čem jsou, ale jenom mě upřímně fascinovaly a to, že jsem tomu nerozuměl, tak mě
[00:18:56] *SPEAKER_01*: jako provokovalo samozřejmě natolik, že během toho dospívání jsem tomu chtěl nějak rozumět, takže jsem si kolem toho nějaký výklad vytvořil a tvářil jsem se, že tomu tím pádem rozumím a zpětně vím, že jsem tomu nerozuměl, ale vlastně nic to nemění na tom, že to nebyla nutně pozéřena.
[00:19:13] *SPEAKER_01*: Takže možná by ses mohl ozvat některým svým bývalým přátelům z dospívání a věnovat jim omluvu,
[00:19:19] *SPEAKER_01*: že jsi o nich takhle, o nich takhle smýšlel.
[00:19:23] *SPEAKER_01*: To by bylo takové, takové lynchovsky hřejivě lidské, kdybys.
[00:19:26] *SPEAKER_01*: Já bych jim zavolal a řekl, že jste pozorský zmrdi, ale lynch je fajn, tak nevím, jestli bych to tím vylepšil.
[00:19:33] *SPEAKER_01*: Já bych to asi uznal, to je asi maximum, co se dá žádat.
[00:19:36] *SPEAKER_04*: Dobře.
[00:19:38] *SPEAKER_04*: Tak...
[00:19:40] *SPEAKER_04*: Chceš něco dodat, Krausete, odradit ty lidi, který jsme ještě neodradili od dnešní devace?
[00:19:46] *SPEAKER_04*: Už jste skoro odradili mě ty, vole.
[00:19:48] *SPEAKER_00*: Děkuji ti za tu čest.
[00:19:49] *SPEAKER_00*: Ne, ale vlastně jenom jako větu o tom, že už jste to jako zmiňovali, ale že
[00:19:55] *SPEAKER_00*: byl schopen spoláhat těmi filmy na nějaké intuitivní poznání.
[00:20:02] *SPEAKER_00*: My jsme zvyklí koukali na filmy a potom jsme schopni odvyprávět motivy, nějakou kauzalitu.
[00:20:09] *SPEAKER_00*: A to tam vůbec není.
[00:20:10] *SPEAKER_00*: Mně to Lynchové dílo hodně připomíná taky citát Kubricka, když mluvil o závěru.
[00:20:16] *SPEAKER_00*: až vlastně není vždycky možné jakoby jeden typ zážitků převést na druhý.
[00:20:24] *SPEAKER_00*: Že není vždycky možné převést dojem z filmu, z obrazu do slov.
[00:20:31] *SPEAKER_00*: A vlastně to, že o některých věcech v Lynchově se nedá úplně mluvit, protože prostě přesahují nějak náš jazyk, nejenom chápání, ale i náš jazyk, to mi připadá hrozně fascinující.
[00:20:45] *unknown*: Tak to jsem rád, že jsi to udělal.
[00:20:47] *SPEAKER_04*: Ale máš samozřejmě pravdu, je to takové prchavé, jedinečné, výjimečné.
[00:20:53] *SPEAKER_04*: No a jakož jsme to řekli, že je to takový opak takových těch spotřebních hollywoodských věcí, tak se do nich naplno vrhnem.
[00:21:00] *SPEAKER_04*: Tak pojď hlade, pustili jsme se skvělou akční komedii na Netflixu, jeden z nejsledovanějších filmů posledních týdnů, Návrat do akce.
[00:21:09] *SPEAKER_04*: Jamie Foxx, Cameron Diaz.
[00:21:12] *SPEAKER_04*: A nabušená, akční podívaná, zároveň s rodinnými hodnotami a se spoustou humoru.
[00:21:17] *SPEAKER_04*: Akce, kde střídá akci.
[00:21:19] *SPEAKER_04*: Obrovský bitky ručí.
[00:21:21] *SPEAKER_04*: Cameron Diaz, 52 let, to bys vůbec netušil.
[00:21:24] *SPEAKER_04*: Jamie Foxx, 57 let.
[00:21:26] *SPEAKER_04*: Ty černoši snad nestárnou.
[00:21:27] *SPEAKER_04*: Ty vole, on stárne strašně.
[00:21:30] *SPEAKER_02*: Já jsem myslel, že jako čumem na nějakýho úplně jinýho člověka, než je Jamie Foxx.
[00:21:35] *SPEAKER_02*: Já vůbec.
[00:21:36] *SPEAKER_02*: Jamie Foxx a Denzo Washington budou v osmdesátě vybrat pořádky.
[00:21:39] *SPEAKER_02*: Ne, ne, ne.
[00:21:39] *SPEAKER_02*: Jamie Foxx ještě předloně vypadal na třicet a teď vypadá třeba na sedmdesát.
[00:21:42] *SPEAKER_02*: Dobře, ale to je ten nejmenší problém.
[00:21:44] *SPEAKER_04*: Jamie Foxx už asi třikrát má mu úřel a furt žije.
[00:21:45] *SPEAKER_04*: Ale je to to nejzajímavější na tom filmu.
[00:21:47] *unknown*: Ale můžeš mi vysvětlit, proč v Kurovách ten Netflix furt produkuje takovýhle spotřební blátotlačky bez sladu a skladu, jejichž, jako já podezřívám, že ještě Netflix nenatočil akční komedii, jejichž příběh by dával smysl.
[00:22:06] *SPEAKER_02*: To je podle mě ten úplně poslední problém tohohle filmu.
[00:22:09] *SPEAKER_02*: Dobře, tak řekni, o čem to je, jaký to je.
[00:22:11] *SPEAKER_04*: Ale je to, já jsem se to pracovně nazval, jakože v Hollywoodu vznikl, nebo ne vznikl, ale teďka slaví úspěchy nový subžánr, táta nebo máma jsou tajný agent, tady jsou tajnými agenty oba.
[00:22:22] *SPEAKER_02*: A všechny ty filmy jsou skurveně stejný.
[00:22:25] *SPEAKER_02*: A všechny jsou nudný.
[00:22:26] *SPEAKER_02*: A ve dvouhra je Mark Wahlberg a v tomhle ne.
[00:22:29] *SPEAKER_02*: A je to vlastně...
[00:22:31] *unknown*: Film, který by tak strašně moc chtěl být pro všechny, že není vůbec pro nikoho, protože se tady míchá právě ta akce s nějakým tím humorem a s těma rodinnýma hodnotama, ale nic z toho logicky ani nemůže fungovat, protože pokud na to mají koukat děcka, tak ta akce nemůže být nějak ostrá.
[00:22:48] *SPEAKER_02*: Pokud
[00:22:49] *unknown*: To má být nějak legrační, tak se to taky musí líbit všem.
[00:22:52] *SPEAKER_02*: To znamená, že se tam dějou jako legrační věci a občas se řekne nějaký sprostý slovo, ale pak se řekne, že to sprostý slovo se říkat nemá.
[00:23:02] *SPEAKER_02*: A pak tam jsou ty rodinný hodnoty, který tam reálně stejně vůbec nikdo nechce.
[00:23:05] *SPEAKER_02*: A většina těch filmů se odhrává v autě, jsem si všimnul.
[00:23:08] *SPEAKER_02*: Většinou prostě před někým ujíždějí, protože někoho dohnala jeho minulost, což je přesně tento případ.
[00:23:13] *SPEAKER_02*: Cameron Diaz a Jamie Foxx po nějakých patnácti letech nebo kolika se musí vrátit do akce, protože se něco stalo.
[00:23:21] *SPEAKER_02*: To je úplně jedno.
[00:23:22] *SPEAKER_02*: Prostě dělají úplně to samý, co dělal Mark Wahlberg loni v tom filmu.
[00:23:26] *SPEAKER_02*: Jehož název jsem zapomněl a jsem si stoprocentně jistý, že název tohohle filmu zapomenu taky, protože... Já ani nevím, že ten film existuje, o kterém mluvíš, abych se přiznal.
[00:23:35] *SPEAKER_02*: Já ti to vygooglim, jak se to jmenuje.
[00:23:37] *SPEAKER_02*: Podle mě jsou dokonce dva.
[00:23:39] *unknown*: Dobře, tak mi to negugli.
[00:23:41] *SPEAKER_04*: Ale já jsem to viděl a hrozně jsem se hrozně jsem si to užil.
[00:23:47] *SPEAKER_04*: Přiznám se, že jsem úplně nechápal nejdřív ten hejt, protože jsem viděl vlastně poměrně jak to říct snesitelné herce v nějakých
[00:24:00] *SPEAKER_04*: bych řekl, jako by nadstandardních akčních sekvencích ve smyslu jako těch ručních, jako v kontextu Netflixu, tak jako ty ruční nějaký fajty byly velice fajn.
[00:24:12] *SPEAKER_04*: Líbilo se mi, že režisér volil takovou jako netradiční dramaturgii, kdo do toho vždycky pustil nějaký
[00:24:18] *SPEAKER_04*: nějakou jazzovou, swingovou nebo nějaký takový ten swingový standard a vlastně vytvářelo to zajímavý film těch ačích sekvencí, ale všechno okolo, co bylo dramatický nebo komediání, byla neuvěřitelná rutina a jak jsme do toho ještě přišli sekvence,
[00:24:36] *SPEAKER_04*: letadlo padá v horách a snaží se ho zasypat lavina, to znamená takovýto digitální průjem, nebo naopak sekvence Glenn Close se snaží být drsná babička z Británie, tak to bylo teda opravdu bolestivý, nabíječ babičky byl ještě bolestivější, nebo kdo to byl, a prostě veškerý ten verbální humor byl úplně napěst, takže výsledkem je klasická netflixovská sračka, tak jako každej měsíc.
[00:25:04] *unknown*: Já bych s tebou úplně nesouhlasil v tom, že tady akční scény jsou zajímavý, protože to využití těch swingových a jazzových motivů se mi okoukalo v podstatě už v prologu a o tom už mi připadlo, že právě tenhle ten neúplně obvyklý přístup k tý dramaturgii s tou hudbou ještě o to víc zdůraznuje tu naprostou nezajímavost všeho okolo, jo.
[00:25:27] *SPEAKER_02*: Takže tohle to bylo okoukaný a všechno ostatní bylo nezajímavý a opravdu mi to přišlo
[00:25:31] *unknown*: Jako film naprosto k ničemu, ale já chápu, že v tom Netflixu mají ten počítač, který jim vytvoří nějaký námět na film, který si teoreticky pustí každej, ať už to je mama při žehlení, táta, který si k tomu otevře pivo, nebo děcka, protože tam bude nějaká akce a vypadá to cool, i když tam hrajou lidi, který vůbec neznají.
[00:25:49] *unknown*: A většina lidí to bohužel udělá.
[00:25:51] *SPEAKER_02*: Jak říkáš, zase to je hit a já si myslím, že za rok tady bude to samý.
[00:25:56] *SPEAKER_02*: Mark Wahlberg, jak jsem říkal, 2023 plán pro rodinu, což je úplně to samý, akorát v trošku menším podání.
[00:26:02] *SPEAKER_02*: A v loni měl jednotku všedního nasazení, což je téměř to samý, ale nejsou tam děti.
[00:26:07] *SPEAKER_02*: A prostě to funguje.
[00:26:10] *SPEAKER_02*: A já na to zase budu příště muset koukat a zase budu nasranej, protože už když se jenom podíváme na to, kdo se kolem těch filmů motá jako ten tvůrčí štáb, tak to je všechno druhá liga, ale Netflixu to stačí, protože těm divákom to taky stačí.
[00:26:24] *SPEAKER_04*: Rymzi, tak posuneme se k něčemu trošku kvajitnějšímu.
[00:26:28] *SPEAKER_04*: Ty jsi udělal film Baby girl, za který má vlastně většinu pozitivních recenzí
[00:26:34] *unknown*: Nicole Kidman za to sbírá různá ocenění nebo aspoň oplhácání po svých hubených zádech, tak jak by si její seanci, kde je jakási submisivní paní, kterou si vodí mladší nabíječ, zhodnotil?
[00:26:54] *SPEAKER_01*: No zhodnotil bych ji spíš negativně.
[00:26:58] *SPEAKER_01*: Protože je to podle mě podobně, jako jsme nedávno oceňovali Demi Moore v Substancí, že má takovouhle odvážnou roli, kdy na svůj věk se nějakým způsobem nechá se zobrazit nahá a vlastně tak nějak tím zmotňuje.
[00:27:20] *SPEAKER_01*: částečně svůj životní příběh, tak tady vlastně, kdy Nicole Kidman hraje takovou stárnoucí, veleúspěšnou, botoxama napíchanou manažerku, která je vlastně, která je sice ředitelka firmy a zdánlivě matka spokojený rodiny, ale vlastně má pořád choutky na to, aby byla sumisivní.
[00:27:49] *SPEAKER_01*: Nakládáme.
[00:27:50] *unknown*: Já hledám samozřejmě to vhodný, decentní, důstojní slovíčko, ale aby byla prostě... Naprasená.
[00:27:58] *SPEAKER_01*: v nějakém lechtivém svazku s nějakým dominantnějším mužem, tak je to vlastně film, který už jenom tím, že se do něj obsadí stárnoucí Ačková herečka, která tam má mnoho nebo několik zcela odhalených a mnoho velmi lascivních scén, tak je to... Jak zcela odhalených, jako ona je tam úplně jako...
[00:28:26] *SPEAKER_04*: Jako úplně nahá?
[00:28:27] *SPEAKER_01*: No, myslím si, že bavíme se o tom tradičním full frontalu.
[00:28:37] *SPEAKER_01*: No něco takového, jako téměř úplně full frontal tam je.
[00:28:41] *SPEAKER_04*: Dobře, tak to už pro ten Oscar a Zlatý globus udělalo Maximum.
[00:28:44] *SPEAKER_01*: No právě, takže dělá ta Maximum, je samozřejmě vidět její obětavost pro roli a tak dále, ale v zásadě ten film podle mě zas tak zajímavý není, je to takovej...
[00:28:57] *SPEAKER_01*: zaměnitelný, korporátní, erotický thriller, tak jako se občas objeví na Netflixu, myslím, že před rokem nebo dvěma jmenovalo se to Fair Play, nebo taky vlastně to byl takovej korporátní thriller, kdy dva v páru, jeden je povýšenej, druhej je z toho špatnej, atd., atd., že vlastně je to takovej žánr, kterej
[00:29:19] *SPEAKER_01*: a stále se tam recyklují v tomhle žánru motivy, který známe z přelomu osmdesátých, devadesátých let.
[00:29:25] *SPEAKER_01*: Tady je dokonce jedna scéna, která vyloženě zjevně nepopiratelně odkazuje k základnímu instinktu, ale i samozřejmě prvky osudové přitažlivosti, skandálního odhalení a těchto dalších známých zástupců tohohle subžánru tady jsou vidět.
[00:29:41] *SPEAKER_01*: A nemám pocit, že by to k tomu přidávalo něco vlastně
[00:29:45] *SPEAKER_01*: Něco víc.
[00:29:46] *SPEAKER_01*: Od začátku je vidět, že ten konstrukt, že se Nicole Kidman jako bohatá, úspěšná manažerka polozamiluje nebo nechá okouzlit mladým stážistou, který naznačí nějakou dominanci
[00:30:00] *unknown*: kterou by vůči ní mohl mít i v posteli, tak že se tím nechá okouzlit, je takovej velmi umělej a těžko uvěřitelný konstrukt a takovejch nelogičností a věcí, na který člověk musí prostě přistoupit, tak těch je v tom příběhu hodně a zároveň, i když na to přistoupíte, tak nemám pocit, že by se ten film divákům odvděčil něčím vyloženě zábavným, takže
[00:30:24] *SPEAKER_01*: Díky Nicole Kidman a její obědavosti pro tu roli, to samozřejmě přitahuje spoustu pozornosti, ale i nějak mi to přišlo spíš předvídatelným dním.
[00:30:33] *SPEAKER_04*: Jedna přesně mířená hláška o orgazmech naplní titulky na asi měsíc, ty vole.
[00:30:40] *unknown*: No, je to tak a samozřejmě teda Nicole Kidman jako neuspokojená ženuška, která během vánočního období poznává nějaký sexuální zákoutí, tak něco takovýhleho už jsme jednou viděli a Ice White Shad jsou pořád nedostižně lepší a zajímavější film než tohle, takže... Že Baby Girl by zdal vyloženě palec dolů a řekl by mi, ať se na to nekoukám?
[00:31:10] *SPEAKER_01*: No jako, myslím si, že jestli chceš vidět Nicole Kidman v takovýhle roli a v takovéhle takzvané herecké poloze, tak se na to klidně podívej, ale že by to byl film, který ti něco dá nebo který je zajímavější něčím jiným, tak to si myslím, že ne.
[00:31:27] *SPEAKER_04*: Tak to se mě teda opravdu nenalákal.
[00:31:32] *SPEAKER_04*: Hladé, co bys, co bych, kolik korunů bych ti musel dát, aby jsi zašel na nový film Pablo Larraina, tvůrce tvých oblíbených filmů Jackie, Spencer a tak dále?
[00:31:44] *SPEAKER_04*: Víc.
[00:31:46] *SPEAKER_04*: Co kdybych ti dal dva tisíce korunů?
[00:31:49] *unknown*: Víc.
[00:31:49] *SPEAKER_04*: Co kdybych ti dal tři tisíce korunů?
[00:31:52] *unknown*: Vždycky víc.
[00:31:52] *SPEAKER_02*: Osm tisíc korunů.
[00:31:53] *SPEAKER_02*: Víc.
[00:31:54] *SPEAKER_02*: Jako ty vole, tady se bavíme o nějakých směšných částkách, za tohle to bych se tam ani šel mě vychat do sálu.
[00:32:00] *SPEAKER_04*: Dobře.
[00:32:01] *SPEAKER_04*: Takže Pablo Larraín, nejnenavidější tvůrce mistra Hlada, který se specializuje na takové... Na filmy o ženách, které smutně koukají.
[00:32:11] *SPEAKER_04*: Které smutně koukají.
[00:32:12] *SPEAKER_04*: On na ně taky smutně kouká kamerou.
[00:32:15] *SPEAKER_04*: A tentokrát se rozhodl zpracovat život
[00:32:19] *SPEAKER_04*: Marie Callas, operní pěvkyně, Angelina Jolie, se kvůli tomu zase jednou odebrala na Stříbrné plátno, protože si říkala, že dostane Oscara.
[00:32:31] *SPEAKER_04*: A Krause toto viděl, tak stojí to za vidění, nebo je to zase ta rádoby depresivní, rádoby hluboká?
[00:32:40] *SPEAKER_04*: rádo by vtahující nuda Pablo Reina, kterýho vlastně fakt jako neuznáváme.
[00:32:47] *SPEAKER_04*: Nebo ty to máš rád, tyhle bláboly?
[00:32:50] *SPEAKER_00*: Až tak ne, taky si myslím, že to je jako pseudo intelektuální autor, i když vlastně
[00:32:57] *SPEAKER_00*: Spencer mi z těch tří kusů toho triptychu vlastně připadá nejzajímavější právě tím, že kombinuje ten pobyt na nějakém strašidelném zámku rodiny, do které se máte provdát, s body horrorem, to žvíkání perel při
[00:33:21] *SPEAKER_00*: při té slavnostní večeři, jako zůstalo v mysli, takže nejsem takový jako odmítač, jako hlad rozhodně ne.
[00:33:30] *SPEAKER_00*: Maria je...
[00:33:32] *unknown*: poměrně zdařile natočená, není to tak úplně životopis, nebo respektive nesnaží se to, ten film se nesnaží v žádném případě projít celý život kaláz, ale dělá to, na co se vlastně ty životopisy Laraina často specializují, to znamená vybere si nějaký moment v životě, okolo kterého potom
[00:33:56] *SPEAKER_00*: postaví ten příběh, případně postaví ten mýtus té ženy, o které natáčí.
[00:34:04] *SPEAKER_00*: A tady, tím momentem, závěrečný týden,
[00:34:10] *unknown*: Marejka Las, kdy už jí... Už má takzvaný nakahánku.
[00:34:15] *SPEAKER_00*: Má nakahánku, to není umíráček.
[00:34:18] *SPEAKER_00*: A ona vlastně pořád doufá v to, že se jí navrátí hlas, který jí vlastně ztratila asi před čtyřmi lety.
[00:34:28] *SPEAKER_00*: A...
[00:34:29] *SPEAKER_00*: vlastně tak trochu šikanuje dvojici sluhů, které má ve svém honosném parížském bytě.
[00:34:40] *SPEAKER_00*: Takže má to takovou dynamiku
[00:34:45] *SPEAKER_00*: operních kuchtíků a děti slohové vlastně trochu slouží jako svědomí a zároveň se zdá, že jsou to vlastně poslední věrní přátelé té Maréka.
[00:34:57] *SPEAKER_00*: Z toho je to velmi stereotypní, ale zároveň je to asi
[00:35:00] *SPEAKER_00*: jediný moment, kdy ten film získává na lidskosti.
[00:35:05] *SPEAKER_00*: Ale já bych to zase úplně nekritizoval, nebo respektive nekritizoval bych to tolik, kdybych si myslel, že v tom, o čem budu mluvit, je tak úplně tvůrčí záměr a není to prostě způsob, jakým Laran točí filmy.
[00:35:17] *SPEAKER_00*: To znamená, ono jakoby dává smysl udělat nějaký dvouhodinový film o, řekněme, pompezním, protahovaném umírání operní pěvkyně, protože
[00:35:29] *unknown*: To evokuje tu operu samotnou, kde se velmi dlouho umírá, procítění a tak podobně.
[00:35:35] *SPEAKER_00*: Ale bohužel víme, že u Laraina tohle není specifická volba pro tenhle film, ale je to prostě jeho modus operandi.
[00:35:46] *unknown*: Nicméně nenazní to úplně falešně.
[00:35:49] *SPEAKER_00*: Je tam pár poměrně zdařilých scén, a to i třeba nějakých vizuálních řešení.
[00:36:01] *SPEAKER_00*: Ten kameraman, který
[00:36:02] *SPEAKER_00*: ten film točil Ed Lachmann, tak ten má za sebou práci jak na několika Larajnových filmech, tak třeba na několika Larajnových životopisech, tak i na nějakých jeho dalších filmech, jako třeba El Conde, za který byl nominující na Oscara.
[00:36:21] *SPEAKER_00*: A ta kamera, myslím si, že je jednoznačnou předností toho filmu.
[00:36:26] *SPEAKER_00*: Zajíména je tam jeden moment, kdy se Kalastek začíná směřovat s tím, že
[00:36:32] *SPEAKER_00*: to, jak zněla v minulosti, tak to už se nevrátí.
[00:36:36] *SPEAKER_00*: Já začnu vlastně po několika letech být ochotná znovu poslouchat své nahrávky na deskách, a teď ona klesne v tom pokoji, zaposlouchá se a je obklopená takovými velmi, velmi těžkými zelenými závěsy.
[00:36:53] *SPEAKER_00*: A v chvíli to vypadá, jako kdyby
[00:36:57] *unknown*: jako nějaký obraz z Vertiga skoro až, ale v tomhle směru je to velmi působivé vizuálně.
[00:37:03] *SPEAKER_00*: Ale pokud nemáte zvlášť raději životopisy nebo nejste operní nadšenci, tak se tomu asi můžete vyhnout.
[00:37:15] *SPEAKER_04*: Takže je to veskrze průměrná podívaná?
[00:37:18] *SPEAKER_04*: Je to tak.
[00:37:19] *SPEAKER_04*: Dobře.
[00:37:21] *SPEAKER_04*: Překvapujete to hladé.
[00:37:22] *SPEAKER_02*: Já jsem se spíš chtěl zeptat, jestli ten film se odehrává z velký části v obřích poloprázdných místnostech, jestli tam jsou scény, kdy ostatní lidé nabízejí pomoc nebo útěchu a ona je odmítá a je smutná sama.
[00:37:36] *SPEAKER_00*: To je náhodná oblast.
[00:37:38] *SPEAKER_02*: O tom je celá Jackie.
[00:37:41] *SPEAKER_00*: No, ano.
[00:37:42] *unknown*: O ženský, co chodí v prázdných místnostech a je smutná.
[00:37:46] *SPEAKER_00*: Tak oni tam zaznívají taková moudra, jako když Kalas přijde pozdě na zkoušku s korepetitorem, protože se snaží vlastně ten svůj kumš znovu probudit.
[00:37:58] *SPEAKER_00*: A omluvá se tedy, že přišla pozdě a korepetitor prohlásí, že je Maria Kalas, že ona nechodí pozdě, všichni ostatní přijdou brzy.
[00:38:10] *SPEAKER_00*: Ale i to...
[00:38:11] *unknown*: Laren absolutně není schopen říct jedinou pozoruhodnou věc o umění, o opéře, o tvorbě, ale o utrpení pro umění.
[00:38:25] *SPEAKER_00*: Lákařní umění.
[00:38:26] *SPEAKER_00*: V tomhle je to prostě strašně povrchní.
[00:38:31] *SPEAKER_00*: Dobře, tak děkujeme.
[00:38:33] *SPEAKER_02*: Já to vynechám asi.
[00:38:34] *SPEAKER_04*: Děkujeme za referát, nepřekvapil jsi nás.
[00:38:37] *SPEAKER_04*: Jo, Angelina, zaslouží jsi nějakou cenu nebo vůbec?
[00:38:42] *SPEAKER_00*: Můžeš říct jednu větu nebo slovo?
[00:38:44] *SPEAKER_00*: Ne, ne, spíš ne.
[00:38:46] *SPEAKER_04*: Řekl jsi to hezky, dík.
[00:38:48] *SPEAKER_04*: Tak ale pustili jsme si jiný kojední kousek, respektive jste si na něj zašli do kina.
[00:38:52] *SPEAKER_04*: Chudák Krauset si na něj nezašel, protože nebyl v původním line-upu, tak místo toho dělal něco užitečného, než aby šel na čtyřhodinový film.
[00:39:02] *SPEAKER_04*: Stejně jako já jsem nešel na čtyřhodinový film.
[00:39:05] *SPEAKER_04*: Teď čtyři hodiny jsou samozřejmě s patnáctiminutovou stylovou přestávkou, kdy mám odpočítáno patnáct minut do nástupu do další sekce tohoto filmu.
[00:39:15] *SPEAKER_04*: A nemluvíme o ničem menším než o Brutalistovi.
[00:39:18] *SPEAKER_04*: Největší favorit na Oscara, držitel Zlatého globu za nejlepší film roku, vítěz Bernátského festivalu.
[00:39:27] *SPEAKER_04*: Nový film Bradyho Corbetta, který 6 let za 6 milionů dolarů tvořil obrazový opus s Adrienem Brody v hlavní roli.
[00:39:36] *SPEAKER_04*: A zjemně se zadařilo, protože ty ohlasy jsou v některých momentech epochální, v některých velice nadšený, někdy trošku znuděný.
[00:39:47] *unknown*: A tak nás zajímá, jak to oslovilo ty naše filmové znauce a nadšence.
[00:39:53] *SPEAKER_04*: Tak Hlade, ty jsi nemusel jít na Pablova rajina, ale mohl jít na čtyřhodinový i tak umělecky honostný snímek.
[00:40:01] *SPEAKER_04*: Tak jak se ti to líbilo?
[00:40:03] *unknown*: Mně se to líbilo hodně a vlastně bych se chtěl vymeřit vůči nějaký snaze, ne konkrétně tvojí, ale obecně vyvolat strach z té stopáže, protože to není vůbec nutné.
[00:40:14] *SPEAKER_02*: Jak už jsi říkal, ten film je rozdělený přestávkou.
[00:40:17] *SPEAKER_02*: Já si myslím, že je možná trošku moc návodná, jak ta přestávka tam je zasazená,
[00:40:24] *unknown*: Jsou tam nějaký obrázky, které možná napovídají víc, než by měly, ale do toho se nebudu pouštět, ale hlavně ten film je opravdu rozdělený na nějakých čtyři kapitoly, přičemž dvě jsou kraťonký a dvě jsou v podstatě film, který k něčemu směřuje a odehrává se v jiný době než ta další část, takže opravdu to je jako kdybyste si pustili dva filmy, přičemž v každém jsou
[00:40:44] *SPEAKER_02*: často s velkým míry jiný postavy a malinko i jiný témata, takže to není opravdu koukat na jeden čtyřhodinový nějakej kolos, kterej člověka umlátí v tom kině.
[00:40:56] *SPEAKER_02*: Je to film, kterej odpírá hodně zajímavý témata, je vlastně evidentně jako... Dobře pracuje s tou postavou, pro kterou je vlastně velmi osobní všechno, co tam dělá, dlouho nevíme proč, nebo ne.
[00:41:11] *unknown*: Nevíme to úplně jistě.
[00:41:14] *SPEAKER_02*: Zároveň všechny postavy, které jsou okolo něj, tak nějakým způsobem se musí konfrontovat s tou situací v té Americe, s tím, že tam jsou přistěhovalci, že na ně Američani koukají trošku jinak, že ten boj za to, aby tam mohli zapustit kořeny, bude prostě
[00:41:29] *SPEAKER_02*: velmi dlouhej, ale především to opravdu nádherně vypadá.
[00:41:33] *SPEAKER_02*: Hodně to spolehá na dlouhý kamerový jízdy, ale i třeba jenom na dlouhý několik minutový záběry, ve kterých lidi leží v posteli a povídají si.
[00:41:42] *SPEAKER_02*: Ale třeba hnedka jedna z úvodních scén, která se odehrává několik minut s takovým úzkým temným prostorou, kdy člověk vůbec neví, kde je a v nějaký okamžik se to celý totálně rozsvítí a je vidět něco naprosto ikonickýho, to je úplnou dechberoucí.
[00:41:58] *SPEAKER_02*: A i když
[00:41:59] *unknown*: Ten film stál, jak jsi říkal, těch šest milionů, tak působí strašně epicky a rozmáchlé.
[00:42:05] *SPEAKER_02*: Ne jako třeba, dejme tomu filmy Davida Leana nebo Ridleyho Scotta, nejsou tam davový scény, ale skvěle se tam pracuje s holoubkou a s různým kontrastem těch gigantických brutalistních staveb a těch malých lidí, kteří je tvořej.
[00:42:21] *SPEAKER_02*: a který vlastně se pokoušejí takhle zapsat do těch dějin.
[00:42:24] *SPEAKER_02*: Občas tam jsou čistě záběry jenom na stavby v amerických velkoměstech, které ty Americe dodávají takový ten punt z toho výjimečného světa, toho obrovského světa plného možností, které ale může člověka umlátit.
[00:42:38] *SPEAKER_02*: A jak říkám, nabízí to strašně moc zajímavých témat, herecky a technicky je to nádherná, podívaná, a ty čtyři hodiny opravdu nejsou nuda.
[00:42:49] *unknown*: Mojmíre, jak se to tobě líbilo a bylo to pro tebe jako intelektuála s vrcholně pronikou myslí inspirativní podívaná?
[00:43:01] *SPEAKER_01*: No tak, samozřejmě jsem výrazně inteligentnější než Mr. Hlad.
[00:43:06] *SPEAKER_01*: Tak jako to není žádné vítězství, to je i průměrný delfin.
[00:43:09] *SPEAKER_01*: To je v podstatě taková důstojná prohra i tak, ale přesto mě to taky uspokojilo, ne tolik jako občas hladová ústa, i když ta mě v tuhle chvíli uspokojila, protože vlastně souhlasím s většinou toho, co říkal a je to opravdu takovej,
[00:43:25] *SPEAKER_01*: Je to hrozně zajímavý film v tom, že je to na jednu stranu takovej starosvětskej, takovej ten velkej román 20. století, kdy vlastně sledujeme několik dekád, ne zas nějak superhodně dekád, ale přesto jako několik dekád, kde se odehrává příběh jednoho člověka na pozadí samozřejmě velkejch dějnejch
[00:43:47] *SPEAKER_01*: dějných změn, takže je to opravdu takový rozmáchlý, ale zároveň je tenhle, je to vyprávěný takovým jako přehledným starostvětským způsobem, ale zároveň na úrovni dílčích scén je to tak jako příjemně, je divák znejšťovaný nějakýma artovějšíma
[00:44:12] *SPEAKER_01*: stylistickýma postupama, že je vidět, že občas je tam nějakej střih, kterej tam vlastně zdánlivě nesedí, nebo občas chybí nějaká informace a na konci část těch věcí do sebe zapadne, část tam je asi jenom proto, aby takhle udržovala při tý dlouhý stopáži diváka v pohotovosti, což je nakonec OK, protože to opravdu funguje, ta stopáž i díky tomu, jak je to rozdělený tou přestávkou, tak vlastně to opravdu není
[00:44:41] *unknown*: není žádný problém.
[00:44:43] *SPEAKER_01*: A je to takový film, který neustále člověka jako tak zajímavě trochu rozhazuje, ale zároveň se dá říct, že ten základní děj je zcela přehlednej, ačkoliv do té hlavní postavy úplně nevidíme, což se v závěru do určitý míry změní a dodá to vlastně tomu nějaký úplně
[00:45:08] *SPEAKER_01*: novej náboj.
[00:45:08] *SPEAKER_01*: Takže to mi vlastně přijde, to mi vlastně všechno přišlo fajn.
[00:45:12] *SPEAKER_01*: Dobře to podle mě vystěhuje už to, co trošku naťuknul hlad.
[00:45:16] *SPEAKER_01*: Já to propálím, protože je to přece jenom něco, co se objeví v prvních pár minutách a není to pro ten zbyté příběhu nijak spolerodní, že
[00:45:28] *unknown*: Ten uplnětní věv, který se na začátku objeví, je socha z pobody, když loď s imigrantama přijíždí.
[00:45:34] *SPEAKER_01*: To se mi líbí, jak on se tomu naschal vyhnout, jestli to naschal.
[00:45:37] *SPEAKER_04*: Jo, jo, jo, ale já jako z dobrýho důvodu.
[00:45:39] *SPEAKER_01*: Asi se můžeme bavit o tom, že je inteligentnější, že jo.
[00:45:42] *SPEAKER_01*: Přesně tak, přesně tak, ale to si nechle až na za chvíli.
[00:45:46] *SPEAKER_01*: On je možná inteligentnější, ale je trošku zmrt.
[00:45:48] *SPEAKER_01*: Ale je tam prostě jenom záběr na Sochu Spobody, což je samozřejmě takovej klišovitej výraz, klišovitej výjev toho, co imigranti viděli, když přijížděli do Ameriky do těch mimořských přístavů a tak.
[00:46:04] *SPEAKER_01*: Ale zároveň tady je ta Socha Spobody různě postavená na hlavu, na bok a je to vlastně záběrovaný úplně jinak, než jak je člověk zvyklý.
[00:46:13] *SPEAKER_01*: Což říkám proto, že to podle mě hezky vystěhuje celý ten film, že on se na jednu stranu sestává z těchhle prvků, který člověk zná, tím pádem, který nejsou nijak nejišťující a umožňují člověku tu dlouhou stopáž ukoukat, ale jsou představený o trošku jinak, trošku tak nějak bokem.
[00:46:33] *unknown*: což je vlastně takový příjemný okořenění toho děje, který udrží pozornost a dokáže zaujmout.
[00:46:42] *SPEAKER_01*: Takže je to vlastně takovej opravdu velkej sympatický film, kterej vypráví románový příběh Ameriky v části 20. století a já jsem si to taky vlastně užil.
[00:46:56] *SPEAKER_01*: U mě není asi překvapením, že ta stopáž mi nedělala problém,
[00:47:01] *SPEAKER_01*: A myslím, že je to jeden z těch filmů, kterým budu v těch Oscarovejch kláních fandit určitě o něco víc, než nějakýmu jinému filmu, o kterým se budeme dneska bavit.
[00:47:14] *SPEAKER_02*: Ale ještě bych asi chtěl říct, že nám pouštěli projekci v poměrně malém sále ve Světozoru a tohle je zrovna film, kde si myslím, že ještě to všechno může vyniknout o level vejš, když to půjde do velkých sálů.
[00:47:27] *SPEAKER_02*: Já mám pocit, že to půjde i do IMAXu, pokud se nepletu, takže
[00:47:29] *SPEAKER_02*: Nebojte se v tomto případě opravdu zainvestovat do nějaký kvalitní techniky.
[00:47:34] *SPEAKER_02*: V televizi to bude poloviční, ne?
[00:47:36] *SPEAKER_02*: Tak na mobilu to bude úplně nahovno.
[00:47:40] *SPEAKER_04*: Dala by se říct nějaká složka, která je tam nejvýraznější na mě, prostě ta kamera ve spojitosti s prácí architekta, scenografa, ty záběry na ty budovy, mosty.
[00:47:57] *SPEAKER_04*: My přišli úplně epochální v traileru.
[00:47:59] *SPEAKER_04*: Je to tak, nebo je ta síla někde jinde, ve scénáři, v hercích?
[00:48:04] *unknown*: Já si myslím, že vizuálně to určitě dovede prodat právě ty stavby a tu velkolepost, ale zároveň se to s ní nějak jako zásadně nemazlí.
[00:48:14] *SPEAKER_02*: Spíš tam najednou vidíš něco opravdu gigantickýho, vedle čeho ten malej člověk prožívá ten svůj malej příběh.
[00:48:20] *SPEAKER_02*: který ve finále vlastně zas tak malej není.
[00:48:23] *SPEAKER_02*: A právě ten kontrast mě na tom přišel asi nejzajímavější, že to dokázalo tu velkolepost díky tomu kontrastu vyvolat navzdory tomu, že to prostě jenom záběr na barák.
[00:48:34] *SPEAKER_02*: Bez nějakých přeplněných ulic a podobných věcí.
[00:48:41] *SPEAKER_02*: Je to ta instant klasik, jak se říká?
[00:48:44] *SPEAKER_02*: Já ne, myslel, to je instant klasik, určitě to je velmi dobrý film, to jste asi všichni pochopili z toho, co tady říkáme, ale já jsem možná čekal trošku víc jako podívanou, která mě trochu nějak víc jako stimuluje, abych se do ní víc zažral a víc přemýšlel a víc tam řešil nějaký odbočky a takový.
[00:49:01] *SPEAKER_02*: Myslím si, že to je vlastně poměrně divácký film v rámci tohohle toho žánru a tohohle toho typu provedení nebo režimního přístupu, což samozřejmě neznamená, že to je špatný, ale
[00:49:14] *SPEAKER_02*: Nedovolil bych si úplně hádat, jestli se o tom bude za 10 let mluvit.
[00:49:18] *SPEAKER_02*: Co myslíš ty, Rimzi?
[00:49:22] *unknown*: No, myslím si, že se o tom bude určitě mluvit jako z hlediska těch produkčních kvalit, že natočit takhle dlouhej a dobře a opravdu rozmáhle vypadající film za takhle malý peníze je v zásadě nemožný, takže jako nějaká kazuistika toho, jak je možný něco takhle nemožnýho udělat, tak to určitě bude fungovat, ale
[00:49:49] *SPEAKER_01*: Jinak bych taky asi neřekl, že by to byl film, na který se nutně budou dějiny kinematografie vzpomínat, že by byl tak plnej významu nebo tak unikátního příběhu, tak to asi ne.
[00:50:04] *SPEAKER_04*: Dobře, tak pojďme rovnou na toho druhého velkého Oscarového favorita.
[00:50:10] *SPEAKER_04*: Film, který dostal rovnou pět evropských Oscarů, čtyří zlatý globy, dvě ceny v Cannes, to znamená neuvěřitelný sběr cena nominací, asi třináct nominací na ceny BAFTA, což je prostě neuvěřitelný.
[00:50:26] *SPEAKER_04*: A samozřejmě Emilia Perez, muzikálo, kriminálko, drama, gangsterka,
[00:50:34] *unknown*: od Žaka Odiarda, velkýho autora, který vytvořil tady tohle originální tvar s výrazným ženským obsazením, který samozřejmě sbírá chválu kde může.
[00:50:52] *SPEAKER_04*: Je to vlastně příběh mafiánského bose, který se nechá se předělat na ženu.
[00:51:05] *SPEAKER_04*: A to je vlastně všechno, co o tom vím.
[00:51:09] *SPEAKER_04*: A pak vím, že tam Zoe Soudana zpívá čísla, které by se asi do Wikit nevešly.
[00:51:14] *SPEAKER_04*: Ale vy jste to viděli, tak můžete to nějak, Hlade, můžeš to zase přiblížit
[00:51:19] *SPEAKER_04*: nějakým tím setupem našim divákům, pro který to možná bude moc art a říct jim právě, jestli to je moc art nebo jak je to přístupný a pak předat slovo kolegům?
[00:51:30] *SPEAKER_02*: Toho jsem se bál, protože asi nemůžu.
[00:51:34] *SPEAKER_02*: Mě na tom filmu strašně bavila ta jeho netvárnost, jak vlastně každou chvíli vypadá jako něco úplně jinýho a teď nemyslím jenom,
[00:51:46] *SPEAKER_02*: Jenom to, že mixuje dohromady ty žánry, kterých dohromady moc nejsou, ať už to je, řekněme, rodinný drama, muzika, opravdu docela temná gangsterka.
[00:51:57] *SPEAKER_02*: do jistý míry vlastně takový jako trochu komický film nebo taková soubopera, ale jak to míchá vlastně i práci s těma postavama a s těma tématama, protože třeba myslím si, že spousta lidí na to půjde s tím, že to je film přesně o tom, co říkal Cival, že to je film o tom, jak mexickej narkobaron touží být ženou,
[00:52:20] *unknown*: A to je téma, který se tam jako nijak zásadně neotvírá.
[00:52:23] *SPEAKER_02*: Tam se otvírají třeba mnohem víc následky, je to mnohem víc o nějakém vyrovnávání se s vlastníma chybama, možností nebo nemožností utýct přes těma chybama.
[00:52:34] *SPEAKER_02*: Zároveň o nějaký nevyššení lásce a strašně mě bavilo, že to je opravdu jak švédskej stůl, ze kterýho si můžete vyzobávat, co chcete.
[00:52:42] *SPEAKER_02*: a můžete se přežrat tím, že si do držky narvete gumový medvídky, řízky a nějaký ryby a úplně všechno a je to jakoby burdel, ale fakt záleží na vás, co si tam budete chtít vybrat, co z toho si budete jako divák nějak jako akcentovat a řešit víc.
[00:53:01] *SPEAKER_02*: Já myslím, že bychom vlastně po té projekci
[00:53:03] *SPEAKER_02*: Ten film trochu řešili a třeba téma, který bylo pro kolego Duda opravdu velmi zásadní, já jsem v tom filmu prakticky jako nevnímal.
[00:53:12] *SPEAKER_02*: Připadalo mi, že ten film je o něčem úplně jiným, protože je o tolika věcech a o tolika podobách, že mě bavilo strašně moc to sledovat.
[00:53:21] *SPEAKER_02*: ale reálně vlastně nevím, jestli jsem schopný to doporučit, protože se může přesně stát to, že jedna z těch podob, jedna z těch prvků vám nesedne tak moc, že vám to může zkazit celý ten zážitek, ale já si myslím, že ten zážitek je právě o té nejistotě, co ty tvůrci vymyslejí v příštích pěti minutách a jakým směrem tím filmem a těma postavám pohnou a toho já si strašně cením.
[00:53:47] *SPEAKER_01*: No, chápu, že si toho ceníš, jako mě, já jsem právě s tím švédským stolem měl trochu problém, že vlastně já jsem... Ty jsi přižral těch gumových medvědů.
[00:53:56] *SPEAKER_01*: No, no, no, já jsem taky celou dobu jsem k tomu trochu hledal nějakej klíč, jak se, jak k tomu přistoupit a vlastně mě bavilo se na to dívat, bavilo mě být
[00:54:08] *SPEAKER_01*: překvapovanej, co dál se tam bude dít, ale vlastně těma pak jednotlivýma řešeníma situací jsem tak uspokojenej nebyl, že mě vlastně bavilo jako nevědět a být v tom pozoru, že se může stát cokoliv, ale vlastně jsem pak s těma jednotlivýma volbama měl trochu problém.
[00:54:30] *SPEAKER_01*: A teď máš na mysli třeba vyústění, řekněme, toho milostního trojúhelníku nebo co konkrétně?
[00:54:38] *SPEAKER_01*: Jo, no jako jednak to jako přeskakování vlastně žánru, nebo jako to, jak se jako scéna za scénou, nebo scénu od scény, vlastně sledujeme trochu jiný film, tak vlastně mě to, teď jak jsi o tom mluvil, tak mě trochu napadlo přirovnání Megalopolis.
[00:54:58] *SPEAKER_01*: což je samozřejmě něco, co jako očividně je mnohem ještě větší bordel a mnohem míň zvládnutý a mnohem jako taková rozstřelenější věc do ještě většího množství směrů.
[00:55:10] *SPEAKER_01*: Takže tam jako opravdu to vyžaduje ještě mnoho...
[00:55:13] *SPEAKER_01*: ale tam vlastně jako to vyžaduje jako ještě větší, ještě větší divářský zájem, tomu jít nějak naproti a vyzobat si z toho něco smysluplnýho, kde opravdu to jde jako horko těžko.
[00:55:22] *SPEAKER_01*: A tady rozhodně, tady rozhodně zaměřit se na jednu linku, jedno téma a z toho si udělat pro sebe něco důležitýho je mnohem snažší, ale furt ne, ne tak snadný jako ve většině jiných filmů, což zase bych jako lec, kdybych to bral jako výhodu, ale tady vlastně i tím vlastně finálním vyzněním, který je pro mě trochu
[00:55:44] *SPEAKER_01*: takový transfobní spíš než jaký jiný, nebo jako nemůžu se toho nějak zbavit, není to jako, že bych se na tohle vyloženě chtěl od začátku zaměřit, jak to ty, jak to tu transpostavu vykresluje, ale nakonec mi prostě zůstala, zůstala taková pachuť, pachuť v puse, že je to vlastně film, který jako nechce nic moc říct, nebo který ti právě tak jako nahází všechno možný, ať si z toho vytvoříš
[00:56:12] *unknown*: cokoliv chceš a vlastně když to někomu pak přijde zlý vůči nějakým skupinám lidí, tak se vlastně dá říct, ale teď tam je spousta jiných prvků, nebo my přece dáváme tady příležitost těmto hercům a zabýváme se tímhle tématem na nějaký mainstreamově jako výrazní úrovni, řekněme.
[00:56:31] *SPEAKER_01*: A že je to takový pro mě, jako měl jsem s tím jako
[00:56:36] *SPEAKER_01*: Je mi ten film protivnej trochu, i když je složenej ze spousty zajímavých částí, který bych v trochu jiném kontextu ocenil.
[00:56:47] *SPEAKER_01*: Těžko se mi to popisuje a nejsem vůči tomu v nějakým vyloženým hejtu, ale mám s tím prostě nějaký potíže.
[00:56:55] *SPEAKER_02*: Já vím, o čem mluvíš, nebo respektive vím, o čem mluvíš, protože jsi o tom teď mluvil, protože já jsem zrovna tohle tam vůbec neřešil a vůbec jsem to tam necítil.
[00:57:05] *SPEAKER_02*: A mě celá ta základní dějová linka o tom, že někdo chce změnit svůj život, ale pak se vrací k tomu starému a musí za to pikat.
[00:57:13] *SPEAKER_02*: Mně to od půlky připadalo, že by tenhle ten koncept úplně v pohodě fungoval u nějakého filmu s Jasonem Stathamem, kde se nechá v půlce změnit ksicht a potom se vrací zpátky, aby dostal svoji rodinu.
[00:57:26] *SPEAKER_02*: A vůbec jsem v tom tyhle ty...
[00:57:30] *SPEAKER_02*: tyhle ty prvky nějaký transfobie jako nehledal.
[00:57:32] *SPEAKER_02*: Já jsem to viděl čistě jenom jako nějakej příběh o snaze o vykoupení, která k ničemu nevede.
[00:57:39] *SPEAKER_02*: A že ta postava, který se dotýká a dopadne tak, jak dopadne, je trans prostě s chodou okolností, ale mohl to být prostě týpek s plastickou operací.
[00:57:48] *SPEAKER_02*: A vůbec tohle téma jsem tam neřešil nebo nějakým způsobem nevnímal.
[00:57:53] *SPEAKER_02*: Čili už právě chci jenom zdůraznit to, že těch témat a těch možností interpretace je tam takový množství.
[00:57:59] *SPEAKER_02*: že se myslím, že ten film stojí za vidění i přes to riziko, že vás dost možná nasere, nebo že se s ním můžete minout, ale je to tak nekompromisní autorská vize v tom, kolik věcí říká, jakým způsobem je říká, jakým způsobem je schazuje, jakým způsobem schazuje ty divácký očekávání, že stojí za toto vidět.
[00:58:20] *SPEAKER_02*: Nevím, jestli to je na Oscary, kdyby to ty Oscary vyhrálo, jakože se myslím, že ne,
[00:58:25] *SPEAKER_02*: tak to bude, tak to spoustu lidí strašně nasadé se, myslím, ale bude to taky po letech film, který jde tak trochu proti tomu, proti té snaze udělat si to jednoduchý u těch Oscarů.
[00:58:37] *SPEAKER_01*: Já ještě předskočím Krauzeta a jenom zareaguju na to, co jsi říkal, že
[00:58:43] *SPEAKER_01*: jak jsi tam tohle témat neřešil, já si právě myslím, že to trans téma je vlastně hrozně nějakou emočně zabarvený, že jo, a je to, je vlastně, jako, nevedu si představit, že se dá k němu vztahovat úplně oploštěně od emocí, že prostě je to, jak kdyby jsi měl prostě příběh o dvou chlápcích, co vyrábějí
[00:59:11] *SPEAKER_01*: pece na pečení a jeden tam, jeden je prostě, jeden si chtěl založit pekárnu a druhej je prodával do Osvětiny, jo, tak taky se na to jako nemůžeš dívat, jakože... Jo, ale zrovna tato linka, tato linka mi přišla jako parodická vyložení těch tématů.
[00:59:28] *SPEAKER_02*: Taky se o tom filmu mluví v té souvislosti, že nasral úplně všechny, že nasral transkomunitu, že nasral fanoušký muzikálu, že nasral Mexičany,
[00:59:36] *SPEAKER_02*: Ale proč si jednou teď to čas nenechat nasrat, jo?
[00:59:40] *SPEAKER_02*: Film by měl i trošku provokovat.
[00:59:42] *SPEAKER_01*: Jo, jo, a to je přesně v pořádku, já jenom vlastně jsem jako vnímal to, že ta ironie, která je tam, která...
[00:59:49] *SPEAKER_01*: takže je to taková vlastně obrana, aby na to nikdo nemohl nic říct a to, že mi ten film ve výsledku přišel transfobní, tak vlastně, že na to se dá vždycky říct, ale vždyť přece my jsme to mysleli úplně jinak a komukoliv budu na to řeknout něco jinýho, takže my jsme to mysleli zase jinak, vždyť přece je jasný, jak si z toho děláme liberaci.
[01:00:11] *SPEAKER_01*: Tak mně to přišlo prostě, že si to takhle vlastně hraje s tím a že to záměrně nechce říct nič.
[01:00:17] *unknown*: na sebe připoutat tu pozornost za každou cenu.
[01:00:22] *SPEAKER_01*: Můžeme to tak brát, ale já si myslím, že to je postmoderná kráva a že prostě za tu hravost to stojí to vidět.
[01:00:32] *unknown*: Nějak tak na půl.
[01:00:45] *SPEAKER_01*: Jestli ten palec má říct, jestli by na to lidi měli jít nebo ne, tak bych ho dal spíš lehce nahoru, ať si na to každej klidně udělá názor.
[01:00:55] *SPEAKER_01*: Není to film, který bych tak nenáviděl, že bych říkal, ať ho nikdo nevidí a ať vzplanou všechny digitální
[01:01:02] *unknown*: Jak to vidíš ty?
[01:01:10] *SPEAKER_00*: Já jsem vlastně na polubě s Rimsheim.
[01:01:13] *SPEAKER_00*: Je samozřejmě správně, když film provokuje, ale tady se trochu bojím, že provokuje trochu banalitou.
[01:01:20] *SPEAKER_00*: je záměrně vlastně jako nesvůstavný, záměrně se ti tvůrci vlastně hledbají tím, že si neudělali dostatečnou rešerži o Mexiku ani o vlastně transkomunitě a je to pro mě vlastně v něčem trochu jako alibistický film, což mi vadí a trochu bezpojntovka.
[01:01:42] *SPEAKER_00*: Možná jediný žádný, který tu vlastně bez zbytku funguje, tak je telenovel a to mě úplně neuspokuje, ale zároveň, jako jsou tam momenty,
[01:01:50] *unknown*: Jsou tam momenty, kdy je to pro mě jako elektrizující.
[01:01:57] *SPEAKER_00*: Zejména prostě ve chvíli, kdy se ten snímek soustředí na Zoji Saldánu, zejména to její číslo L mal, to je jako fakt dost briljantní.
[01:02:10] *SPEAKER_00*: Ale jinak je to strašně rozklížené.
[01:02:14] *SPEAKER_00*: Jak je Saldána skvělá, tak Selena Gomez je vlastně poměrně nesnezitelná.
[01:02:20] *SPEAKER_00*: A zde je to transfobíně trochu komplikovanější, možná právě
[01:02:32] *unknown*: v tom, že nemá jako ambici, že právě jako v tom alibismu, jo, mi to přijde tancovně.
[01:02:39] *SPEAKER_00*: Já jsem dokonce v rámci příprav na tohle zavítal několik hodin na Reddit a přečetl jsem si jako různé vlastně komentáře, které to hejtují.
[01:02:49] *SPEAKER_00*: Zároveň mě zajímalo, co o tom říká, co o tom říká
[01:02:54] *SPEAKER_00*: Transkomunita.
[01:02:55] *SPEAKER_00*: Transkomunita, přesně tak.
[01:02:59] *SPEAKER_00*: A nakonec se mi zdá, že něco z toho se dá vlastně zavrhnout, protože
[01:03:11] *unknown*: Jako zase, že ten problém tak trochu je, že oni ještě nemají, nebo že to vlastně ještě jako neexistuje dost filmů, který by nějakým způsobem tu komunitu zobrazovali komplexně.
[01:03:24] *SPEAKER_00*: Takže když se tu najednou objeví jeden, který má oscarové ambice a je naopak hodně jako camp, je právě často hodně jako ironický, takže mají pocit, že
[01:03:38] *unknown*: že vlastně jako kdyby je úplně minul ten moment, kdy můžou něco ukazovat.
[01:03:49] *SPEAKER_00*: Jakože tohle už je nějaká revize něčeho, co ještě vlastně neexistuje.
[01:03:53] *SPEAKER_00*: Že vlastně neexistuje nějaký jejich kánon filmů.
[01:03:59] *unknown*: ze kterého by mohli čerpat, a tohle by byla nějaká polemika nebo ironická otázka kladená tomu kánonu, ale že to je vlastně jako přeskočení toho momentu, kdy dojde k řádné reprezentaci.
[01:04:14] *SPEAKER_00*: A často se tam vyjadřují určité, nebo znepokojí nad nějakým, stereotypy, jako je, já nevím,
[01:04:23] *unknown*: transzabiják, což mi prostě připadá absurdní.
[01:04:30] *SPEAKER_00*: Ale pak jsou tam argumenty, které mi naopak přijdu dost validní.
[01:04:35] *SPEAKER_00*: Jako je to třeba důraz na nějaký motiv nového já, což se tu objevuje, zatímco pro trans komunitu by ta tranzice byla spíš jako
[01:04:53] *unknown*: sebe naplnění toho pravého já, ne nové já, jo.
[01:04:59] *SPEAKER_00*: Je tam taky v jedné písni, vlastně Emilia Perez zpívá o tom, že vlastně jako na půl on a na půl ona, což zase zavádí takovým troubem trochu Jekyll a Hyde, což je další stereotyp.
[01:05:16] *unknown*: Potom, myslím si, že jsou tam momenty, kdy to s tím pohlavím nebo s tím genderem trošičku zachází jako s převlakem.
[01:05:27] *SPEAKER_00*: A plus je tam ten stereotyp, který třeba dost vadil mě, a to je, že vlastně je to něčím trošičku esencialistické, že vlastně je to jako muži jsou násilní a vlastně ženy jsou míromilovné.
[01:05:42] *SPEAKER_00*: A potvrzuje to tenhle stereotyp.
[01:05:45] *SPEAKER_00*: Ale zároveň se o tom podepisuje jako určitý interpretační problém.
[01:05:52] *SPEAKER_00*: Hlavně u děl, které jsou o skupině, která ještě nemá dost uměleckých děl o sobě, že to je prostě jenom výsek.
[01:06:01] *SPEAKER_00*: A to je to, jako nakolik můžeme konkrétní případ nějakého narkobarona, který absurdní zápletkou vztáhnout na
[01:06:09] *SPEAKER_00*: na pojetí nebo na zobrazení nebo reprezentaci prostě transkomunity obecně.
[01:06:15] *SPEAKER_00*: Jestli to prostě jako film má mít tyhle... O tom jsem mluvil.
[01:06:19] *SPEAKER_02*: Tohle jsem přesně měl na mysli, jo.
[01:06:20] *SPEAKER_02*: Já si fakt myslím, že ten film je natolik šílený a absurdní v té formě i v těch tématech, že vůbec nechce hrát nějakou tu hru na realistický zobrazování, ale zároveň jako nemám úplně z toho pocit, že by to bylo
[01:06:34] *unknown*: já nevím, nějaká chaloupka s týčka tomu nebo něco takovýhle, že by se to tý komunitě vysmívalo, ale ten film podle mě jako nemá, nebo ti tvůrci neměli povinnost to zobrazovat realisticky a přemýšlet o tom, jestli se někoho dotknou, pravděpodobně se někoho dotkli, ale tohle to je jejich autorská vize a můžem s ní souhlasit nebo nasouhlasit, to je všechno, ale podle mě zrovna tohleto téma v tom filmu zkrátka není to podstatný.
[01:07:02] *unknown*: A nevím, jestli má smysl na ten film koukat s tím, že divák si ho jako podstatný brát bude.
[01:07:10] *SPEAKER_02*: Ale je to samozřejmě otázka a interpretace celého toho poměrně jako složitýho díla.
[01:07:15] *SPEAKER_02*: Ty vole, jsme dneska nějaký chytrý.
[01:07:17] *SPEAKER_00*: Já bych jako ani neřekl realisticky, ale... Dneska máme filozofické kontroly, vole.
[01:07:22] *SPEAKER_04*: Historie CS.
[01:07:24] *unknown*: Pardon, Filozofie.cz.
[01:07:26] *SPEAKER_04*: Povídej, Tomáš, máš poslední větu, pak tě vypínám.
[01:07:29] *SPEAKER_00*: Jo, jo, jo, že možná ani nejde o to, aby to bylo zobrazeno realisticky, ale je otázka, jestli je to zobrazeno komplexně a jestli vlastně je zodpovědné zobrazovat něco nekomplexně.
[01:07:39] *SPEAKER_00*: Ale je to film, ve kterém prostě jsou muzikálový scény a gangsterský přestřelky a melodrama, jak z mexický telenovel.
[01:07:50] *SPEAKER_02*: Já nevím, jestli o nějaký komplexnosti v tomhle smyslu má smysl mluvit, jako.
[01:07:53] *unknown*: Ale zapamatojte si tyto otázky, až budeme mluvit o filmu na plech, budou se hodit, jestli jsme dostatečně komplexní, seriózní a reprezentativní.
[01:08:04] *SPEAKER_04*: Rimzi, pojďme ještě si probrat jedno velké umění.
[01:08:08] *SPEAKER_04*: Nikdo mě nemá rád film, který mě osobně připomínal zhmotnění rohypnolu.
[01:08:17] *SPEAKER_04*: A kdybych někoho chtěl uspat, tak mu pustím tenhle film.
[01:08:20] *SPEAKER_04*: Bylo to pro mě naprosto...
[01:08:22] *unknown*: neuvěřitelně umorný.
[01:08:25] *SPEAKER_04*: Chtělo se mi u toho malinko umřít, ale vždycky, než jsem z těch umřít, tak jsem usnul.
[01:08:33] *SPEAKER_04*: Je to nový film tvůrců, já Olga Hepnárová, který se podle mě přimyká k nějakým hardcore artovkám nebo ke Goddardovi, k tvorbě ze 70. a 80. let v té hardcore klubové artové podobě.
[01:08:50] *SPEAKER_04*: a za mě to nezvládá, protože výsledkem je něco neuvěřitelně nudného a úmorného, ale možná se pletu.
[01:09:00] *SPEAKER_04*: Ty bys to jako dal na tu úroveň Emilie Perez, chceš mi to opravdu říct?
[01:09:06] *SPEAKER_01*: No přemýšlím, co ti o tom chci říct.
[01:09:10] *unknown*: Tak to je samozřejmě trochu nefér tohle srovnávat.
[01:09:16] *SPEAKER_04*: No ale obojí má nějaký rozměr artového filmu, který má radikální tvar a pracuje s nějakou sexuální anomálií, což nemyslím pejorativně, ale prostě něčím, co je trošku netradiční.
[01:09:35] *SPEAKER_01*: Spíš bych řekl, že oběma tvůrčím týmům obou těchto filmů se v zásadě podařilo se spoustou nedostatků naplnit svoji tvůrčí vizi.
[01:09:50] *SPEAKER_01*: A myslím si, že i Petr Kazda s Tomášem Weinrebem udělali to, nikdo mě nemá rád, tak jak chtěli.
[01:10:00] *SPEAKER_01*: Ale já taky bych neřekl, že to je divácky vstřícnej a že je to film, kterej divákovi vrátí to, co do něj musí vložit.
[01:10:13] *SPEAKER_01*: To vlastně nakonec asi ne.
[01:10:15] *SPEAKER_01*: A čím delší doba od té projekce uplynula,
[01:10:20] *unknown*: Tím jsem takovej, že spíš oceňuju odvahu natočit něco takhle hardcore a neustoupit z toho svýho konceptu, než že by mi zpětně doběhlo, jak to bylo geniální.
[01:10:36] *SPEAKER_01*: To si myslím, že ne, ale
[01:10:38] *unknown*: Je to takovej minimalistický, vyprázdněnej, artovej koncept, kterej na té festivalový scéně, jako evropský festivalový scéně, zas tak vzácnej není.
[01:10:52] *SPEAKER_01*: Samozřejmě sledujeme postavy, který si nic moc neříkaj, a když už si něco řeknou, tak je to v takovejch strojených, umělejch, nepřirozených dialozích.
[01:11:03] *SPEAKER_01*: Sledujeme prostě v dlouhejch záběrech, v minimalistických,
[01:11:08] *unknown*: kulisách, kde každý objekt má svý místo, nejspíš i nějakou důležitost.
[01:11:17] *SPEAKER_01*: Je to vlastně takovej film, do kterého mě bavilo se ponořit, bavilo mě nechat se těma obrazama unášet a dobře mi to vlastně předalo tu
[01:11:32] *SPEAKER_01*: monotónní, ubíjející životní náladu, kterou ta hlavní hrdinka prožívá.
[01:11:41] *SPEAKER_01*: To mi přišlo docela adekvátní.
[01:11:44] *SPEAKER_01*: Ale samozřejmě to, co už se jí děje dál po tom, co nalezne nějakého v zásadě vysněného partnera, nebo jak se to aspoň zpočátku zdá, tak
[01:11:58] *SPEAKER_01*: Tam už mi taky řada věcí vadila, přišlo mi to v nějakých místech na to, jak je to cíleně výpustkově takovej nekomunikativní film, tak řada dialogů je tam pak zbytečně doslovnejch a je to takový, že no, přijde mi to takový, jako nepůsobilo to na mě tak intenzivně, jak mělo, ale spíš si toho cením jako uměleckýho gesta, než že by to byl nějakej
[01:12:28] *SPEAKER_01*: velmi zábavný nebo superzajímavý film, který by lidi museli vidět.
[01:12:36] *SPEAKER_04*: A že i těch 6-10, co zdal v tobě, začalo trošku hnít?
[01:12:41] *SPEAKER_01*: No, ale ne zase o moc, jako méně jak na těch 5-10 bych nešel a možná bych nechal i těch 6 minimálně za to tvůrčí gesto, ale... A ze svých blízkých bys na to někoho poslal nebo ze svých kamarádů, bývalých kamarádů?
[01:12:57] *SPEAKER_04*: Hlada by to zabilo, ne?
[01:12:59] *SPEAKER_01*: No hlada by to zabilo, hlada by to zabilo.
[01:13:03] *SPEAKER_04*: Ty vole, mně se ta Heppnerová hodně líbala, já přemýšlel, že se na to zajdu.
[01:13:08] *SPEAKER_04*: Ty vole.
[01:13:09] *SPEAKER_04*: A pak si napoji svůj výraz.
[01:13:12] *SPEAKER_01*: Tady je rozhodně oproti tý Hepnárový, řekl bych, méně čeho se chytnout.
[01:13:17] *SPEAKER_01*: Nebo i tím, jak vlastně u Hepnárový si znal nějaký reálný příběh, ke kterému si mohl toho, co sleduješ, nějak vázat, že jo, ať už to bylo stejný nebo jiný, tak tady vlastně moc nemáš čeho se chytnout a jenom sleduješ něco, co ti nic moc nedává.
[01:13:37] *SPEAKER_01*: Ale ta Hepnárová i prožitomuhle je taková jako sexy artovka, tohle je jako...
[01:13:41] *SPEAKER_04*: fakt jako ubíjející artovka a já si myslím, že by tě to zabilo, ale možná jsem jenom nepochopil tu jako úmorně statický pojetí a podání, který je prostě za mě úplně vražedný a fakt se to pevně nedá.
[01:13:58] *SPEAKER_01*: Mě to obecně nevadí, ale nepřijde mi, že by to bylo úplně ospravedlněné tím, co ten příběh vykrystalizuje.
[01:14:06] *SPEAKER_04*: Dobře, tak to jsme probrali umění, nikdo mě nemá rád.
[01:14:11] *SPEAKER_04*: Ještě tady proberem jednou úplný.
[01:14:13] *SPEAKER_04*: Partenope, já můžu prozradit, že jsem se vykecal v podcastu Nové a Staré, který jsem přetočil a který vyjde za 9 dnů.
[01:14:23] *SPEAKER_04*: Takže úplně nebudu spojlerovat, ale Sonnetino nikdy nebyl můj favorit.
[01:14:29] *SPEAKER_04*: A tady bych přišel teda vrcholně vyprázděný, ale ty jsi fanoušek italských reálí, Krausete.
[01:14:36] *SPEAKER_04*: A navíc se ti určitě rád díváš na krásné dívky v plavkách v italském moři.
[01:14:45] *SPEAKER_04*: Bez plavek.
[01:14:45] *SPEAKER_04*: I bez plavek.
[01:14:46] *SPEAKER_04*: Tak přihoňoval jsi a byl jsi intelektuálně stimulovan?
[01:14:51] *SPEAKER_00*: Je to pro mě...
[01:14:53] *unknown*: Já bych hlavně chtěl odmítnout... Řekni to hlavně krátce, vole.
[01:14:57] *SPEAKER_04*: To se nestane, to se nestane.
[01:14:59] *SPEAKER_04*: Super.
[01:15:00] *SPEAKER_00*: No, podle mě jako by... Máš ty rotu, pak tě vypnu.
[01:15:04] *SPEAKER_00*: Podle mě, třeba odmítnout to kliše, o Sorrentinovi jako třeba autorovi, který by byl za Zenitem, nebo nějak jako u konce s dechem, protože třeba ten minulý film, který natočil pro Netflix, Boží ruka, podle mě patří, jako k tomu byl nejlepší, moc udělal.
[01:15:22] *SPEAKER_00*: To bylo strašný.
[01:15:23] *SPEAKER_00*: Vážně?
[01:15:24] *SPEAKER_04*: Jo, to byla klasická Netflixovská rutina.
[01:15:27] *SPEAKER_00*: Ne, naprosto ne.
[01:15:28] *SPEAKER_00*: Dobře, odmítnit, hele, pojď se bavit o tomhle filmu.
[01:15:32] *unknown*: Každopádně já tam mám poměrně jak vnitrní vztah k Neapoli, takže samozřejmě si mě to trochu získal už tím zasazením.
[01:15:40] *SPEAKER_00*: Ale je to podle mě film, který
[01:15:47] *unknown*: A či jako kritizovaný za to, že se tady Sorrentino ukazuje jako poměrněný, jako senilní, přece není starý a usilentárný a povrchní a banální a že to je vlastně takový jako dvouhodinový TV spot pro Isa Norana, tak já bych s tím vlastně nesouhlasil.
[01:16:04] *SPEAKER_00*: Pro mě je Sorrentino autor hodně působivých filmových výjevů.
[01:16:11] *SPEAKER_00*: je pro mě tam mnohem lepší v detailech, v momentech, než v celcích.
[01:16:16] *SPEAKER_00*: A přestože bych Partenope řadil spíš do té horší poloviny jeho díla.
[01:16:24] *SPEAKER_00*: Ještě je třeba důrazný, že
[01:16:26] *unknown*: On má, že ty jeho začátky jsou poměrně jako minimalistický a zdrženlivý, jo.
[01:16:32] *SPEAKER_00*: Třeba jako film Il Divo je podle mě jako skvělá ilustrace nebo vypozorování politiky, moci a tak dále, kde se vlastně moc nepředvádí, ale od těch opulentních momentů, které začaly hlavně třeba s Velkou nádherou, tak jo, chápu, že s ním má hodně lidí problém, ale mně přijde, že vždycky dokáže jako nadít něčím hodně osobním, že vlastně
[01:16:56] *SPEAKER_00*: za tou povrchností, že je to jako povrchnost, která ale jde vlastně trochu zhloubky, že to asi není pro mě banální povrchnost.
[01:17:07] *SPEAKER_00*: A Partenope je pro mě jako mimořádná v několika oddech.
[01:17:16] *unknown*: třeba v tom, že je to teda nějaký hold ženské kráse, je to hlavní hrdinka, kterou stvarně Celeste Della Porta, je to vlastně jí první film, podle mě velmi dobrá, tak po celou dobu filmu je vlastně obdivovaná pro svůj vzhled,
[01:17:40] *unknown*: mohla by mít poměrně jednoduchý život, herečky nebo modelky atd.
[01:17:48] *SPEAKER_00*: A ona se vlastně vydává na akademickou dráhu, stává se akademičkou.
[01:17:54] *SPEAKER_00*: A já si vlastně nespomínám, kdy jsem viděl naposledy film, který by akcentoval krásu hlavní postavy,
[01:18:04] *SPEAKER_00*: kolem té krásy a nějakého mýtu, který se obecně prostě tvoří kolem krásy, vybudoval celý snímek, ale zároveň vlastně dal té postavě kariéru, která je vlastně naprosto proti, mý šťast jako vzhled nehraje žádnou roli, nebo by neměl hrát.
[01:18:30] *SPEAKER_00*: A v tom bytováku není usměntané,
[01:18:33] *unknown*: se třeba ukazuje i to, že on vlastně tu partenopli opravdu představuje jako nějaký ideál, v korentiné je to vlastně poměrně dost cudné, my vlastně nikdy nevidíme nahou, ten divák je tam maličko jako ten hlabec, který se do něj zaměnil a tak jako krouží v té poměrně, podle mě dost hodcéně, krouží kolem té postele, která je vlastně
[01:19:00] *SPEAKER_00*: rastlena ve starém... Tomáš, já ti do toho vstoupím.
[01:19:05] *SPEAKER_04*: Je to uslintaný a je to sračka.
[01:19:08] *SPEAKER_04*: A vůbec, jako tam není vůbec vysvětlený, proč ona má takové úspěchy na té akademické půdě.
[01:19:16] *SPEAKER_04*: To je prostě jenom výmysl Sorrentina, který právě chtěl tebe osonit, že zároveň pojede na levlu úplně prostě banáního přihoňování.
[01:19:26] *SPEAKER_04*: A zároveň se tváří, jak ona je prostě intelektuálně, vole,
[01:19:30] *SPEAKER_04*: jako průbojná a zajímavá.
[01:19:33] *SPEAKER_04*: Přitom je to prostě úplná píčovina, vůbec to nedává smysl a jsou to úplně povrchní navršení na sebe, který mají jako dát hloubku něčemu, co je v jádru prostě úplně jako banání šimrání na pytli, vole.
[01:19:49] *SPEAKER_00*: Ne, já fakt nesouhlasím.
[01:19:51] *SPEAKER_04*: Je prostě duchovní, si potřebuje jí vyprstit, ty vole, aby se, vole, dotkl té bájné krásy, ty vole, a jde do prdele.
[01:20:00] *unknown*: Pokračuj.
[01:20:04] *SPEAKER_00*: Já vlastně vůbec nesotacím.
[01:20:08] *SPEAKER_00*: Já jsem dost citlivý na to, když jako postavy získají nějaké vědění nebo znalosti, a my to vůbec nevidíme.
[01:20:16] *SPEAKER_00*: No právě, my to nevidíme.
[01:20:17] *SPEAKER_00*: Ale to není problém.
[01:20:19] *SPEAKER_00*: Víme, že dostáváte střebu z třiceti.
[01:20:22] *SPEAKER_00*: Já bych se dostal 110 ze 110, ale to je jedno.
[01:20:24] *SPEAKER_04*: Tak 110 ze 110.
[01:20:27] *unknown*: Ne, nesouhlasím.
[01:20:28] *SPEAKER_00*: Vidíme ji několikrát číst, což vlastně samo o sobě.
[01:20:33] *SPEAKER_00*: Ne, ne, ale opravdu, když se zamyslíš, ne, když se zamyslíš.
[01:20:35] *SPEAKER_00*: Je pravda, že modeli kočtou jsem moc neviděl ve filmech.
[01:20:38] *SPEAKER_00*: Když se jako zamyslíš nad tím, jak málo vidíš lidi číst ve filmech,
[01:20:43] *unknown*: tak tady jsou minimálně dvě nebo tři scény, kdy ona prostě čte, což samo o sobě už je nějaká motivace.
[01:20:48] *SPEAKER_00*: Zároveň tu vidíme ty její přijímací zkoušky, kde vlastně taky pokládá zajímavé otázky, dobře odpovídá.
[01:20:55] *SPEAKER_00*: Takže nesouhlasil bych s tím, že to nedává vůbec prostoru tomu intelektuálnu, rozhodně to není jenom telling and not showing, rozhodně to podle mě i show.
[01:21:08] *SPEAKER_00*: Ale já taky si nemyslím, že to je velodílo.
[01:21:11] *SPEAKER_00*: Já bych tomu dal třeba, nebo v té recenzi tam pravděpodobně 7 z 10, ale třeba ty tvé dvě hřičky, s nimi prostě jako nesouhlasím.
[01:21:18] *SPEAKER_04*: A to já jsem říkal jednu.
[01:21:21] *SPEAKER_04*: Fakt?
[01:21:21] *SPEAKER_04*: Protože to je prostě, jako podle mě to fakt, jako mě to prostě přišlo o studa.
[01:21:26] *SPEAKER_00*: Ne, ne, ne, fakt nesouhlasím.
[01:21:28] *SPEAKER_04*: A víš co, je to prostě přesně film, který jakoby snaží si dávat zdvětné sentence, jako...
[01:21:36] *unknown*: je to jako líbat ústa a pak si všimneš, že nemají žádné zuby.
[01:21:42] *SPEAKER_04*: Co to je za sračku, ty vole?
[01:21:44] *SPEAKER_04*: Když jdeš líbat ústa, tak už přijde, víš, že tam jsou zuby nebo ne.
[01:21:48] *SPEAKER_04*: To je prostě, můžeš říct, jenom nějaký totální kokot, který prostě nikdy...
[01:21:52] *unknown*: pravděpodobně si nechal vykouřit nějakou mladou herečku, ale složil jí hot, a pak prostě tam na to nandal ty filozofický rádomi moudra.
[01:22:03] *SPEAKER_04*: Naprosto s tím nesouhlasím.
[01:22:05] *SPEAKER_04*: A já jsem si googlil, kolik tomu osmdesátníkovi opozdýmu je, a když jsem zjistil, že mu je 54, tak to viděl.
[01:22:14] *unknown*: No, viděl jsi nového papeže nebo mladého papeže?
[01:22:18] *SPEAKER_04*: Neviděl jsem mladého papeže, viděl jsem velkou nádheru, viděl jsem Il Divo, viděl jsem mládí, který byl zoufalý a jako je to podle mě, viděl jsem boží ruku, je to podle mě jeden z nejnadhodnocenějších tvůrců a to, že prostě má tolik vlastně ochránců a tolik zastánců a že to v čelistech pochválejí, mě vlastně naprosto děsí.
[01:22:41] *SPEAKER_00*: A dokonce máš kolonu i v Mobizon, protože já bych to taky spíš pochválil, jo.
[01:22:46] *SPEAKER_04*: Ale můžeš to pochválit, jako když si to obhájíš, tak já s tím nebudu mít problém, ale pak jako pro mě to byla naprosto umurná dvohodinovka, nesouhlasím s tím a hlavně mě na tom uráží, uráží mě postava Geddyho odmena, uráží mě ty dialogy, uráží mě to, jak na ní všichni prostě zíraj a slintaj a furt kolem ní koděj a říkají, jo, je vaše krása, se nebes dotýká.
[01:23:08] *unknown*: Myslím si, že prostě nemáš pravdu.
[01:23:12] *SPEAKER_04*: Ale dej poslední jednu až dvě věty, než tady hlad usne a půjdeme do prvníku a tam se nakopne.
[01:23:21] *SPEAKER_00*: A vlastně to by nezbudilo zájem ani v některých těch individuálních obrazech, jako třeba s velkou hloubkou pohledy, když vidíš, kde je Oldmana v noci, jak jsi za ním v dálce, v pozadí je ten milenecký pár, nebo když to otvírá tím pohledem na ten vrselský kočák, který se potom stane,
[01:23:38] *SPEAKER_00*: Postelí, partenope, pro tebe to vlastně... Ani tyhle obrazy pro tebe vlastně nemají nějakou hodnotu nebo ten kontrast.
[01:23:46] *SPEAKER_00*: Přijde mi to, že někdo vzpomíná na Felliniho a další italské klasiky a dává je prostě nějaký podobě, která už se zastarala a vykastrovaná.
[01:24:03] *SPEAKER_04*: Dobře, tak si to přečteme v recenzi.
[01:24:05] *SPEAKER_04*: Promiň, že jsem do toho skočil, ale já jsem to nedokázal ustát.
[01:24:11] *SPEAKER_04*: Pojďme ještě probrat poslední film, jako předposlední film, který vlastně tady nám budou lidi psát, že jsme nebyli zábavní jako obvykle a probírali jsme filmy, které nezajímají, ale pojď to říct nějak ve zkratce jenom rymzi.
[01:24:25] *SPEAKER_04*: Mosty, jeden z nejchválenějších filmů vlastně posledního půl roku.
[01:24:31] *unknown*: Čím je výjimečný, proč by ho měli lidi vidět?
[01:24:36] *SPEAKER_04*: Hlad se u něj nudil, takže o něm nechce vyprávět, viděl kdysi ve varech.
[01:24:39] *SPEAKER_04*: Čím jsou ty mosty zajímavý?
[01:24:40] *SPEAKER_04*: Umíš to říct ve dvou větách?
[01:24:42] *SPEAKER_01*: Jsou zajímavý hlavně tím, že společně s Brutalistou jsou to jediné filmy dnešní relace, které jsou lepší než Logan.
[01:24:50] *SPEAKER_04*: Dobře, a čím ještě?
[01:24:52] *SPEAKER_04*: Mojmi raději do prdele.
[01:24:56] *SPEAKER_01*: A je to, vedle toho, že to je samozřejmě takový evropský, artový, trochu road movie, trochu sociální drama, tak je to za mě hlavně hrozně příjemná, sympatická, humanistická pocitovka, která fakt jako emočně funguje mnohem líp, než
[01:25:15] *SPEAKER_01*: než tyhle artový dramata, který tak většinou nějak tak uplynou něco člověku, daj, řeknou, ale nějak se tak vlastně snaží, snaží být takový emočně nezaujatý a jenom takový jako decentně zvládnutý, tak tady bych řekl, že ten závěr je vyloženě emočně působivý.
[01:25:40] *SPEAKER_01*: A já jsem se u toho dojal sympaticky, moc se mi to líbilo, víc než Hladovi a uznávám suverénnost režie především, jak zvládnout tenhle koncept, to se mi líbilo hodně.
[01:25:57] *unknown*: Tomáši, to by se mosty líbily a uměl bys o nich říct nějaký dvě věty, které to zhrnou, jejich kvality nebo nekvality.
[01:26:06] *SPEAKER_00*: Také se mi líbily.
[01:26:07] *SPEAKER_00*: Je to pro mě film o hledání odpuštění a vlastně doslova.
[01:26:11] *SPEAKER_00*: Je to podle mě hodně nedidaktický.
[01:26:14] *SPEAKER_00*: Ty postavy mají poměrně dost vrstev, ale jsou zobrazeny tak jako mimoděk.
[01:26:20] *unknown*: Vlastně vůbec to není jako fleshy, je to velmi zdrženlivý, ale podle mě pozorohodný.
[01:26:33] *SPEAKER_00*: A ještě bych chtěl upozornit, že ten režisér Levan Akin, kromě filmu Dokud se tančí, taky natočil několik epizod seriálu, který je podle mě jako dost nespravedlivě opomíněný.
[01:26:44] *SPEAKER_00*: A to je ta nová verze Interview s upírem.
[01:26:48] *SPEAKER_00*: poměrně jako mimořádná.
[01:26:51] *SPEAKER_00*: To jsi dělal v Praze, ne?
[01:26:53] *SPEAKER_00*: Nebo jsi to petl?
[01:26:56] *SPEAKER_00*: Interview s upírem?
[01:26:59] *unknown*: Jo, jo, jo, je tam, ano.
[01:27:00] *SPEAKER_00*: Jsou tam kousky Prahy k vidění.
[01:27:03] *SPEAKER_00*: V té druhé řadě.
[01:27:04] *SPEAKER_00*: Dobře.
[01:27:07] *SPEAKER_04*: Tak jdeme na pořádnou kinematografii.
[01:27:09] *SPEAKER_04*: Já chci ještě říct, že jsem ten film viděl a že jsem si z něho odnesl důležitou věc, že Istanbul je město postavené z vlnitýho plechu a že tam nikdy v životě nechci jet.
[01:27:18] *unknown*: Já tam byl a dávají tam kebab a dávají tam málo dressingu.
[01:27:24] *SPEAKER_02*: To jsem si odnesl za informaci.
[01:27:26] *SPEAKER_02*: Hele, ten film je o staré bábě, která jde do Turecka někoho hledat a nenajde ho.
[01:27:30] *SPEAKER_02*: To je všechno.
[01:27:30] *SPEAKER_02*: Mimochodem, já byl v Istambulu jednou a mám tam takovou zajímavou historku.
[01:27:38] *SPEAKER_04*: Přišli jsme na hotel, já tehdy se svojí těhotnou manželkou.
[01:27:43] *SPEAKER_04*: A týpek na recepci byl takový hodně divný.
[01:27:48] *SPEAKER_04*: Byl takový nějaký neurotický a dost ve mně budil nějaké obavy.
[01:27:52] *SPEAKER_04*: Tak jsem na něj byl takový, nebyl jsem si úplně jistý, bylo to před 11 lety, fakt jsem se tak bál.
[01:28:01] *SPEAKER_04*: A teď si vzal ty naše pasy a pak nám řekl, že nám je vezme a že nám už je nedá.
[01:28:06] *SPEAKER_04*: Že potřebuje si je nějak v noci okopírovat nebo něco.
[01:28:08] *SPEAKER_04*: Tak jsem se s ním začal štíleně hádat.
[01:28:11] *unknown*: On mě teda nakonec vydal.
[01:28:12] *SPEAKER_04*: Pak nás ubytovali ve sklepě, jako v takovým sklepním apartmá.
[01:28:17] *SPEAKER_04*: Tak to už jako po druhé zvýšilo moje obavy.
[01:28:21] *SPEAKER_04*: No a pak jsme teda šli spát a najednou zhruba ve 12 hodin slyším, jak někdo jde po schodech a jak jako mačká kliku a skrze kliku se k nám jako dobýval.
[01:28:33] *SPEAKER_04*: A já jsem byl úplně v tom prázdným apartmá se spící těhotnou manželkou a říkal jsem si, co kdo budu dělat.
[01:28:40] *SPEAKER_04*: A výsledkem bylo, že jsem vzal lampičku a takhle jsem držel takovou tu koátou lampičku, která se rozbíjí hlavy a čekal jsem, až ten člověk jako se proboří přes ty dveře s tím, že ho tam zabiju, takže se s ním budu prát a on se naštěstí přes ty dveře nedostal, takže já v tu chvíli jsem si
[01:29:01] *SPEAKER_04*: Jako přeměnil vlajman lízna a šel jsem bránit ten plot a od té doby jsem si říkal, že do Istambulu už nikdy vždyť ne, protože na to fakt zvysoka seru.
[01:29:12] *SPEAKER_04*: Takže já ti to doporučuji.
[01:29:13] *SPEAKER_04*: Rimzi, mám tvůj respekt u tebe jako ploditele.
[01:29:19] *SPEAKER_01*: To ocenuju, ale v podstatě podle mě všichni trochu hledáme záminku, jak na někomu způsobit nějaký extrémní násilí a tohle se vyloženě nabízelo.
[01:29:31] *SPEAKER_04*: Takže když jsme už u extrémního násilí a potenciální krve, na Mosty si zajděte, pokud nejste takový funšmekři jako Hlad, pravděpodobně by se na to líbilo.
[01:29:41] *SPEAKER_04*: A teď je poslední film v dnešní relance, Na plech.
[01:29:45] *SPEAKER_04*: Vlastně je to taky umění, je to z vyloučených lokalit a ze sociální periferie příběhy těžsi zkoušených Romů,
[01:29:56] *SPEAKER_04*: Aspoň tak jsem to interpretoval.
[01:29:58] *SPEAKER_04*: Tak to bylo interpretovalo, když to šlo na pln kinematografie, aby to podpořilo jako projekt pro minority.
[01:30:06] *SPEAKER_04*: Ale reálně je to samozřejmě nová hrubozrná divoká kontroverzní komedie Martyho Pohla, řezníka našeho oblíbeného tvůrce, který z toho absolutního undergroundu, jak se to jmenovalo, máma má raka, život není krásný.
[01:30:25] *SPEAKER_04*: život není krásný, se dostal k celovečernímu undergroundu Party Hard, který pro některý má velkou takovou kultovní oblivu, pak udělal Party Harder Summer Massacre, což už bylo vlastně regulérní komedie a teď je to ještě regulérnější, ještě nákladnější komedie, kde se vrací právě jedna z těch postav Party Harta, Party Hard, Grunza,
[01:30:51] *SPEAKER_04*: jako pikový král a je to dost podle všech informací zběsilost a zároveň zábavná.
[01:31:01] *SPEAKER_04*: Tak hlade, jak se ti to líbilo a chtěl bys, aby tě Grunza hrál v tvém celovečerním životopisu?
[01:31:08] *unknown*: Tak myslel jsem si, že si nezasloužím, aby mě hrál zrovna on, jakože nejsem toho hoden, jeho kvalit.
[01:31:14] *SPEAKER_02*: Takže furt zůstáváš u Johna Gurmana.
[01:31:17] *SPEAKER_02*: No, anebo Josefa Šebánka.
[01:31:19] *SPEAKER_02*: Dobře.
[01:31:22] *SPEAKER_02*: Grunze je samozřejmě král toho filmu a ten Šebánek mě napadl, když jsem psal recenzi, že takhle zábavný neherectví, si nepamatuji, když jsem ho posledně viděl ve filmu,
[01:31:32] *SPEAKER_02*: ale jinak je to klasický řezník, akorát trošku takovej maskovanej.
[01:31:39] *SPEAKER_02*: Ten film má trošku složitější nějakou příběhovou strukturu, ale reálně se vlastně jenom čeká na to, aby se on mohl urovat ze řetězu a aby se děj přesunul do nějakého toho rumburku, nebo kde se to odehrává, který opravdu vypadá jak
[01:31:55] *SPEAKER_02*: No jako Zlatá Hirožima asi.
[01:31:57] *SPEAKER_02*: Jenom ten příjezd do toho paneláku, kde se to má odehrávat, tam se dějou tak šílený věci, že si myslím, že velká část lidí odejde z kina.
[01:32:05] *SPEAKER_02*: Zvlášť ti, kteří se nechali zblbnout tou promokampaní, která se tváří, že to je opravdu rodinný film.
[01:32:11] *SPEAKER_02*: A pak se jede řezník, to znamená brutality, hodně blití.
[01:32:17] *SPEAKER_02*: Já mám v krku nějaký hovno, tak blbě mluvím.
[01:32:20] *SPEAKER_02*: A nemám čeho.
[01:32:23] *SPEAKER_02*: A Grunzano.
[01:32:26] *SPEAKER_02*: Trošičku víc to připomíná, řekněme, nějaký gangsterky, třeba Guy Ritchieho, nebo takový ty příběhy o hodném člověku, který skončí mezi ošklivými lidmi, ale reálně to je akorát za sebe naslepených několik historik o tom, jak se ve vyloučených lokalitách vaří piko a jak je důležitá rodina.
[01:32:47] *SPEAKER_02*: A i když se řezník snaží a dělá ten film trošku víc profesionální, je tam víc profi herců, trošku líp se tam pracuje s kamerou, tak tam furt zostává to amatérský podhubí, což nemyslím tím, že by to vypadalo špatně, ale že se to
[01:33:03] *SPEAKER_02*: že to vlastně kašle na nějakou krásu ve scénách, kdy se má někdo s někým řezat, kdy má někomu vybouknout hlava, kdy se má někdo zeblejt nebo zesrat, tak je to takovej ten poctivej řezníkovskej punk a ten kontrast tam funguje a pořád mě to bavilo.
[01:33:18] *SPEAKER_02*: Party Harder mám rád hodně, ale to jsou vlastně jenom fakt komedie o tom, že se musí ty hrdinové někam dostat a tam se kalí.
[01:33:27] *SPEAKER_02*: Tohle má opravdu komplikovanější příběh a když asi by někdo hodně chtěl, tak v tom může číst i nějaký potony sociální kritiky a neschopnosti žít vedle sebe, teda dokud se tam zase někdo strašně nepobleje, potom to se dá špatný piko.
[01:33:44] *SPEAKER_02*: Ale Březnik, nevím, jestli zraje jako režisér, určitě zraje jako vypravěč, protože ten film se pokouší pracovat na více úrovních, ale zároveň furt zůstává svůj a furt to je takovej ten veselý hovadismus, který si myslím, že jeho fandové mají rádi, já ho mám rád taky a nějaký zásadní změny tady k nim nedochází, ale je to prostě krůček dál k nějaký profesionalitě bez ztráty osobitosti, což hrozně cením.
[01:34:13] *unknown*: Rymzi, mohl by Řezník natočit tvůj životopis?
[01:34:18] *SPEAKER_04*: Určitě bys tam ten rymžov tomu jezevci dostal v plné palbě.
[01:34:23] *SPEAKER_01*: Celý ten životopis by byl jenom jeden dlouhý záběr.
[01:34:27] *SPEAKER_01*: Vlastně dva záběry.
[01:34:28] *SPEAKER_01*: V jednom bych ten rymžov dostával a v druhém bych ho dával.
[01:34:34] *SPEAKER_01*: Tímhle způsobem by to asi šlo, ale jinak...
[01:34:39] *SPEAKER_01*: Já jsem teda míň nadšenej než hlad.
[01:34:42] *SPEAKER_01*: Mě to vlastně bavilo, protože rád vidím tyhle řezníkovy píčoviny, když se zase ode... když zase vidím desítky minut takovejch dnes úvěřitostí, tak to je prostě zábavný, nebo zábavný takovým opravdu... To je balzán pro svoji zruši.
[01:35:01] *SPEAKER_01*: Jo, jo, jo.
[01:35:03] *SPEAKER_01*: Vlastně ten film, podobně jako to, nikdo mě nemá rád.
[01:35:07] *SPEAKER_01*: Oceňuji jako naplnění nějaký tvůrčí byze, která je oproti tomu předchozímu filmu poměrně protichudná, ale líbí se mi, že Řezník natáčí a natáčí něco takovýhleho, to je samozřejmě fajn, ale musím říct, že teda hlavně v první půlce jsem měl problémy s tím, že mi to přišlo hrozně takový natahovaný, spousta nevypointovaných
[01:35:35] *SPEAKER_01*: ukecanejch scén, který vlastně nikam moc nevedou ani nepředávají moc nových informací, že vlastně tam jsem opravdu si říkal, že hlavně mi tam chyběly, dlouho mi tam chyběly vlastně nějaký vizuální fóry a přišlo mi jenom, že se veškerý humor omezuje na
[01:35:58] *SPEAKER_01*: nadávání, občasní zvracení a tak, což je do jistý míry v pořádku, ale když jsem se několik desítek minut nedočkal ničeho jinýho, tak jsem si říkal, že mi to přijde na přece jenom třetí nebo jako dva a půl tej celou večerák trochu málo.
[01:36:16] *SPEAKER_01*: A potom v té druhé půlce už se to trochu rozjelo, už se přece jenom ty figurky dodostaly do takových dostatečně bizarních pozic, aby s nima šlo rozehrát nějakou show, která mi přišla zábavná a i takovým amatérsky, epickým způsobem působivá.
[01:36:35] *unknown*: Ale chvíli jsem byl vyloženě rozpačitej a potom jsem ten film vzal a milost.
[01:36:44] *SPEAKER_01*: A beru ho, že je to fajn zábava především pro tu komunitu řezníkových fanoušků.
[01:36:52] *SPEAKER_01*: Ale na to, že už jsme viděli dvě párty Hard, tak bych toho chtěl trochu víc.
[01:37:02] *SPEAKER_04*: Je to lepší než Logan?
[01:37:04] *unknown*: Není to podle mě lepší než Logan.
[01:37:07] *SPEAKER_04*: Hlade, co by to udělalo s takovým Karlem, kdyby to udělal?
[01:37:13] *SPEAKER_02*: Jo, to se nebudu vůbec představit, ale hlavně mám pocit, že se na to teďka chystal na předpremiéru a proto tady dneska není.
[01:37:19] *SPEAKER_02*: Jo, je to možný.
[01:37:21] *SPEAKER_02*: Tak nám příště řekne.
[01:37:22] *SPEAKER_04*: Ale jeho to zabíjane, jako tady ty zvrcení a...
[01:37:27] *unknown*: Já nevím, ale mně přijde na tom filmu sympatický, že nehra je tělem a od první minuty je jasný, jak to ten Řezník hodlá těm divákům servírovat a ber nebo nech.
[01:37:39] *SPEAKER_02*: A pokud jsi přišel do kina omylem, tak to máš blbý, ale zase tě možná čeká životní zážitek, něčeho, co jsi ještě v životě neviděl.
[01:37:46] *SPEAKER_02*: Index nechutnosti je kolik z deseti?
[01:37:49] *SPEAKER_02*: Tak jako hezkých osm bych řekl, že to může být.
[01:37:52] *SPEAKER_02*: Úplně jsem neodvracel oči.
[01:37:54] *SPEAKER_02*: ale jako je to tam, je to tam docela ošklivý.
[01:37:59] *SPEAKER_02*: Ještě bych teda chtěl říct jednu věc, ten Grunza tam není jedinej neherec, Marek Mielko, myslím se jmenuje, je jich tam víc a on je z nich zdaleka nejlepší, což bohužel platí i čistě omluveným projevu, občas tam těm hercům zkrátka není rozumět a je to trochu problém.
[01:38:16] *SPEAKER_02*: Takže jak jsem se snažil chválit aspoň nějaké ty vypravěcké a rejserské postupy v tom, že se dostal řezník trošku vejš, tak v tom pohlídání si herců a možná zvuku, nevím, v čem mohl být reálně větší problém, by to ještě chtělo trošku zabrat.
[01:38:36] *unknown*: Hele, mi přišlo ještě, že je hodně výjimečný vždycky ten tajming jakoby těch gigů, co Řezník má jako režisér.
[01:38:45] *SPEAKER_04*: To se mi zdá, nebo?
[01:38:47] *SPEAKER_04*: Já myslím, že ten tajming funguje super.
[01:38:49] *SPEAKER_02*: Velká část toho filmu jsou v podstatě jenom jako takový separát historiky typu vařiči Pika a jejich nový kamarád jdou do drahé restaurace a tam je obsluhuje Milan Šteindler a oni se chovají jako hovada.
[01:39:02] *unknown*: Takže spíš to vypravictví má slabší momenty, než třeba... No, no, no.
[01:39:09] *SPEAKER_02*: Vybavím se asi několik konkrétních malejch scén.
[01:39:11] *SPEAKER_02*: Třeba si myslím, že celá pasáž, kdy se mluví o historii vaření pika v severních Čechách, je vyloženě geniální.
[01:39:20] *SPEAKER_02*: Ale komplexně ten film, včetně třeba nějakých budování vztahů se, řekněme, záporákama z nějaký nadnárodní společnosti, to ještě tolik nefunguje.
[01:39:33] *SPEAKER_02*: Spíš jako v rámci těch mezi těch jednotlivých frků o brutálných fóru, tam to šlape jak svině.
[01:39:39] *SPEAKER_02*: Nevím, že jsi to chtěl dodat.
[01:39:41] *SPEAKER_01*: Jenom jsem chtěl dodat, že tam Grunzovi zdatně sekunduje Julius
[01:39:49] *SPEAKER_01*: Ooračko, herec, který už vlastně jsme ho viděli několikrát ve filmech Petra Václava nebo i v nějakých seriálech Mostu a tak.
[01:40:00] *SPEAKER_01*: Tak vlastně jakožto ten Grunzův hlavní syn, řekněme, tak ten se mu v tom nepěkném projevu docela zdržel.
[01:40:12] *SPEAKER_01*: datně by rovnal.
[01:40:14] *SPEAKER_01*: Ale jinak si myslím, že je vlastně trochu škoda, že v tom filmu je spousta zjemně takovejch jako jemně vloženejch nenápadnejch fóru, který vlastně nejsou podle mě prodaný tak, jak by si zasloužili a že a určitě to připadá na vrub tý těm jako relativně amatérským podmínkám, ve kterých tenhle film stejně jako ty předchozí vznikal, ale
[01:40:37] *unknown*: Ale prostě přišla mi škoda, že kdyby se ta daná scéna sjela třeba ještě párkrát, tak že by to prostě vyznělo líp a že by celá ta pojinta byla taková údernější.
[01:40:56] *SPEAKER_01*: Tak tohohle pocitu jsem se nemohl zbavit, ale je to sympatický.
[01:41:02] *SPEAKER_04*: Dobře, kdo má dva řezníka, ať se zajde na naplech, určitě dostane klasický řezníkovský nášup a to je dobře.
[01:41:10] *SPEAKER_04*: Tak jdeme do dotazy na hero.co.cz, nám napsali požehnaně, takže já je vezmu takzvaně z rychlíků.
[01:41:17] *unknown*: Jojo FX.
[01:41:19] *SPEAKER_04*: Zdar legendy.
[01:41:19] *SPEAKER_04*: Díky za představení posledního závodu pro IFA.
[01:41:22] *SPEAKER_04*: Ku jinému jsem to na Netflixu taky konečně dohnal a docela to stojí za to.
[01:41:26] *SPEAKER_04*: To je hezký dotaz.
[01:41:28] *SPEAKER_04*: Jsme rádi, že se to skonalo, že lidi přišli, vyprodal se sál, i byl spokojený, tvůrci byli spokojení, všichni byli spokojení, puste si video na YouTube, my jsme byli taky spokojení.
[01:41:39] *SPEAKER_04*: Díky.
[01:41:40] *SPEAKER_04*: Pan Bambuča.
[01:41:40] *SPEAKER_04*: Krásný večer.
[01:41:41] *SPEAKER_04*: FMZ Live číslo 200.
[01:41:43] *SPEAKER_04*: Cíval zmiňoval, že chystá video o motorovi, které změní dějině českého internetu.
[01:41:47] *SPEAKER_04*: Tak jsem se chtěl jenom zeptat, jestli z plánu sešlo nebo stále nenadešel ten správný čas.
[01:41:52] *SPEAKER_04*: Děkuji.
[01:41:53] *SPEAKER_04*: Z plánu nesešlo, ale nenadešel správný čas.
[01:41:57] *SPEAKER_04*: Chce to pořádnou přípravu.
[01:41:59] *SPEAKER_04*: Vydrž.
[01:41:59] *SPEAKER_04*: Takový normální idiot.
[01:42:00] *SPEAKER_04*: Zdar a sílu hvězdy.
[01:42:01] *SPEAKER_04*: Jaké jsou pro vás top 3 výtvory před necelým týdnem zesknulého Davida Lynche a proč tomu tak je?
[01:42:06] *SPEAKER_04*: Díky a mějte se.
[01:42:08] *SPEAKER_04*: Hlade, uměl bys přispět top 3 nebo vůbec?
[01:42:11] *SPEAKER_02*: Asi bych uměl, protože jsem viděl pět filmů.
[01:42:13] *SPEAKER_02*: Nejvíce mi asi líbil Modrý samet, pak bych dal Sbysl z srdce a pak bych dal vlastně asi Lost Highway ze zvědavosti.
[01:42:22] *SPEAKER_02*: Rimsy.
[01:42:24] *SPEAKER_01*: Tak jak jsem říkal, Mulholland Drive a pokud nemůžu říct městečko Twin Peaks, ale mám se omezit na filmy, tak řeknu Plos Highway taky a překvapivě možná trochu sloního muže, který mě zase inicioval do takového tradičnějšího hollywoodského vyprávění, ale velmi působivě zpracovaného.
[01:42:46] *SPEAKER_04*: Tomáši.
[01:42:48] *SPEAKER_00*: Twin Peaks.
[01:42:51] *unknown*: Mulholland Drive a možná Eraserhead.
[01:42:55] *SPEAKER_04*: Mazecí hlava.
[01:42:57] *SPEAKER_04*: Tak já bych řekl příběh Elvina Strejta Zběsilo srdci modrý samet.
[01:43:05] *SPEAKER_04*: Lost Highway a společnost jsou na mě už moc velký mindfucky.
[01:43:08] *SPEAKER_04*: Levin Treneman McGill.
[01:43:09] *SPEAKER_04*: Zdarec Medivědovi, děkuji hráčci.
[01:43:11] *SPEAKER_04*: Tak nám vyšel trailer na novinku Barryho Levinsna a musím uznat, že Barrymzy zasloužil Oscara.
[01:43:16] *SPEAKER_04*: Pať jsem během sledování traileru nepoznal rozdíl mezi famózním hrestvím Bannera a pana doktora Sedláčka, jak si těšíte vy?
[01:43:21] *SPEAKER_04*: Bude The Autonights nový americký gangster nebo spíš Průstřel jako Capone?
[01:43:26] *SPEAKER_04*: Přejíždí zbytek dne a děkuji, že jste.
[01:43:29] *SPEAKER_04*: Za mě to bude spíš Průstřel, nepřijde mi to vizuálně tak zajímavý a koncepční mi to taky moc neoslovilo.
[01:43:35] *SPEAKER_04*: Hladne, co myslíš ty?
[01:43:36] *SPEAKER_02*: Přišlo mi to velmi televizní a Barry Levinson natočil poslední opravdu dobrou věc před nějakýma 15 rokama a už je fakt starý.
[01:43:43] *SPEAKER_02*: Nevěřím, že to bude nějak extra dobrý.
[01:43:45] *SPEAKER_02*: Co ty Remzi?
[01:43:47] *SPEAKER_01*: Já mám Barryho Levinsna nebo ty jeho starší filmy hrozně rád, takže já nepřestávám věřit a doufat, ale, nebo nepřestávám doufat, ale moc tomu taky nevěřím.
[01:44:00] *SPEAKER_00*: Tomáši?
[01:44:01] *SPEAKER_00*: Já jsem jako skeptický, mně přijde ta dvojrole Dennera trochu sebeparodická.
[01:44:05] *SPEAKER_04*: No mně to taky nefunguje.
[01:44:06] *SPEAKER_04*: Trošku víc, trošky nazr popíčkové, bylo by možné se pochopit nějakými zajímavými čísly z vašeho Spotify kanálu za uplínují rok?
[01:44:14] *unknown*: No překonali jsme loni milion streamů a to je tak všechno, co vím, takže tím bych to asi uzavřel.
[01:44:19] *SPEAKER_04*: PS doufám, že nikdo z vás nechystá chválit výtvor Netflixu návrat do akce.
[01:44:24] *SPEAKER_04*: Neboj se, nechystá, klikni si na začátek.
[01:44:26] *SPEAKER_04*: Pavel Otis, čau, opakovaně díky za knížky, kdykoliv jdu okolo, tak nějakou na chvilku otevírám.
[01:44:32] *SPEAKER_04*: To ti chválím, Pavle, dobrý dotaz.
[01:44:34] *SPEAKER_04*: Jarmil, neuvažujete náhodou i další možnosti členství, třeba placený kanál na YouTube, kde budou videa dříve nebo Apple Podcast?
[01:44:42] *SPEAKER_04*: To, jak vypadá Hero Hero v porovnání s konkurencí, je fakt hrůza.
[01:44:46] *SPEAKER_04*: To máš možná pravdu, Jarmile, ale neuvažujeme a rozhodně nebudeme dělat nějaký placený kanály na YouTube pro stovku vyvolených, to je zbytečný.
[01:44:54] *unknown*: Pavel přibyl.
[01:44:55] *SPEAKER_04*: Ahoj, minule jsem to nestihl, tak dodatečně všenej do nového roku, ať se vám daří všechny vaše projekty.
[01:45:01] *SPEAKER_04*: Hodně sil na odpovídání dotazů a díky za všechno.
[01:45:04] *SPEAKER_04*: Taky hezký dotaz, díky.
[01:45:05] *SPEAKER_04*: Ondra Letožárský.
[01:45:06] *SPEAKER_04*: Zdar, Ogaři, stalo se vám někdy, že jste byli v kyně úplně sami a měli jste sál jen pro sebe?
[01:45:11] *SPEAKER_04*: Tak to je, ty vole, průměrný úterý Rimziho, to mi neříkej, že ne, vole.
[01:45:18] *SPEAKER_04*: Že, Rimzi?
[01:45:21] *SPEAKER_01*: Už se to moc nestává, ale ještě když bylo blahé pamětí Multikino Ládví, který už není, zřejmě z toho důvodu, že jsem byl jeden z mála lidí, kteří...
[01:45:34] *SPEAKER_01*: který tam docházel, tak vzpomínám si na řadu hororů, který jsem tam viděl a který jsem tam viděl úplně sám, což samozřejmě vidět horor sám, sám v prázdném kině je vlastně lecký intenzivnější zážitek, než vidět ho v plném kině.
[01:45:50] *SPEAKER_01*: Takže to byly moje nejsilnější zážitky z prázdného kina.
[01:45:54] *SPEAKER_04*: Hladé, byl jsi sám v kině?
[01:45:56] *SPEAKER_02*: Já myslím, že úplně sám ne, jednou to vypadalo, že budu, to bylo na čtyřce borna, ale nakonec někdo přišel, ale že jsem si ten cel tehdy fotil.
[01:46:05] *SPEAKER_04*: Já jsem byl na čtyři slunce Bohdana Slámy sám v kyně, což mě překvapilo, protože měl za svoji hitovky jako štěstí a venkovský učitel, ale byl jsem na něm v den premiéry, ale prostě nějak se to s pražskou kavárnou úplně nesetkalo.
[01:46:19] *SPEAKER_04*: Co ty Tomáši?
[01:46:21] *SPEAKER_04*: Ty určitě jsi sám, když vím, jaký sračky artový koukáš,
[01:46:25] *SPEAKER_04*: sám v kyně každou chvíli?
[01:46:27] *SPEAKER_00*: Jako párkrát jsem byl sám v kyně, respektive jenom s doprovodem, ale nikdy, kdyby to přišlo vhod.
[01:46:36] *SPEAKER_04*: Co to znamená, kdyby to přišlo vhod?
[01:46:37] *SPEAKER_04*: Ty jsi tam chtěl něco dělat, nebo jak to myslíš?
[01:46:41] *SPEAKER_02*: Ty jsi nechtěl soustředit na film?
[01:46:43] *SPEAKER_04*: Ty jsi chtěl dělat obíračky, ty takový intelektuální?
[01:46:47] *unknown*: Myslím, že vždycky, když jsem byl sám v kině, tak jsem tam byl jako s rodiči, no.
[01:46:54] *SPEAKER_00*: Vybrali nějaký... Jo, takhle.
[01:46:57] *SPEAKER_04*: Ježišmarja.
[01:46:58] *SPEAKER_04*: Já jsem byl fakt smutný, ty vole.
[01:46:59] *SPEAKER_04*: To jsme se rozstali teda několikrát.
[01:47:01] *SPEAKER_01*: Já jsem čekal nějaký roštovačky a ono zase nic.
[01:47:05] *unknown*: Pan Prso, těpé ropánové a dude, nic nemám, jen jsem chtěl, abyste přečetli moje jméno.
[01:47:11] *SPEAKER_04*: Hezký, hezký, hezký dotazy dneska.
[01:47:13] *SPEAKER_04*: Lifty na zadném září, prošení od Radna Plagáček, můj izol na divadle nechtěl, nevlezl se a nebo jste se báli, že by nikdo nedošel.
[01:47:21] *SPEAKER_04*: Díky a nebýt z druhého koncertu publiky, tak chci být v první řadě, hned vedle pana Prso.
[01:47:26] *unknown*: V tuhle chvíli, když tenhle dotaz je na webu Divadla pod palmavkou, posledních 17 lístků na naše první a dost možná poslední Movies on Life živě k mání, tak si je kupte.
[01:47:41] *unknown*: 17. lísku snad se do rána poník zapráší, bude to báječná seance a odpověď je jednoduchá.
[01:47:49] *SPEAKER_04*: Už byla hotová parodická aprílová grafika, kde jsme se tvářili, že vyprodáme O2 Arena a tam byla tady ta extra klasická napěchovaná sestava, tak mi přišlo jednodušší, než vytvářet nějakou novou složitou grafiku, vytvořit grafiku, vlastně jenom změnit datum a změnit O2 Arena na divadlo pod Palmovkou.
[01:48:11] *SPEAKER_04*: což jsme taky udělali a Ondra je tam jako extra host, takže to není žádný útok na něj.
[01:48:19] *SPEAKER_04*: Víme, že s ním by se to prodávalo ještě líp, protože by přišli ti mladí lidé, kteří mají rádi film jako Sherry a Eternals, ale zvolili jsme tuhle cestu, cestu nejmenšího odporu a rychlé grafické realizace, takže tak to je.
[01:48:35] *SPEAKER_04*: Fine Life.
[01:48:36] *SPEAKER_04*: Čusan, krom tankerů a rejzevců, máte něco dalšího, co vám udělá rodost, když se ve filmu objeví?
[01:48:41] *SPEAKER_04*: Může to být cokoliv konkrétní, značka auta, lokality, tajné zvíře, zbraň, budova, prostě cokoliv.
[01:48:46] *SPEAKER_04*: Mějte se fajn, říká Fine Life.
[01:48:50] *SPEAKER_04*: Tak Hladé, co ty si myslíš?
[01:48:52] *unknown*: Já mám rád, když jsou použití špatně český lokace, jakože to se tváří jako Česká republika, ale je to točení třeba v Albánii nebo něco takovýhleho.
[01:49:02] *SPEAKER_02*: A pak mám rád takový ty vrtulníky, co mají ty dva rotory, kterých se takhle můžou otáčet nahoru dolů.
[01:49:07] *SPEAKER_02*: To mi vždycky připadá hrozně cool.
[01:49:09] *SPEAKER_04*: Přiznám si, že nevím, co myslíš.
[01:49:12] *SPEAKER_02*: Já ti pak pošlu link.
[01:49:13] *SPEAKER_02*: Takový ty nákladní námořní vrtulníky.
[01:49:16] *SPEAKER_02*: Má to dvě křídla, které můžou jít o 90° nahoru s tou vrtulníkou.
[01:49:20] *SPEAKER_04*: To vůbec neznám.
[01:49:21] *SPEAKER_04*: To mi pošli.
[01:49:22] *SPEAKER_04*: Budeš vědět.
[01:49:25] *SPEAKER_04*: Rimzi, jaké elementy máš rádi?
[01:49:27] *SPEAKER_01*: Já vůbec nic takovýho nemám, já mám rád takový ty situace, kdy stejně jako Leonardo DiCaprio v tenkrát v Hollywoodu můžu prostě ukázat na plátno a říct, že něčemu rozumím, že poznávám nějaký odkaz na něco, co znám, ale že bych vyloženě, že by mi záležel na tom, jaký prvek to vlastně je, tak to není.
[01:49:50] *unknown*: Tomáši?
[01:49:51] *SPEAKER_00*: Na mě samozřejmě dělá radost, když čtou postavy ve filmech dobré knihy, nebo v seriálech.
[01:50:00] *SPEAKER_00*: Jsem přesně čekal, že řekneš, že tam někdo čte, vole.
[01:50:01] *SPEAKER_00*: Jako když Don Draper třeba v Mad Men, čte Dan toho peklo, tak to mě fakt počíší.
[01:50:06] *SPEAKER_04*: Já mám rád časové paradoxy.
[01:50:11] *SPEAKER_04*: Mám rád cestování v čase a s tím spojené tady tyhle změny.
[01:50:15] *SPEAKER_04*: Mám rád zkoumání třeba starých fotek, takový to napínavý, jako je ve 12 opicích.
[01:50:22] *SPEAKER_04*: Mám rád podobně zkoumání třeba starých zvukových nahrávek.
[01:50:27] *SPEAKER_04*: jako i ve výstřelu, to znamená takový to napínavý bádání nad něčím, kde postupně někdo odhaluje.
[01:50:34] *SPEAKER_04*: A taky mám rád, když se objeví nějaká totální femme fatale a neodejde z plátna jako v 99% filmů, ale opravdu si někdo si milní a dostane ji, což se stává ve filmech strašně málo.
[01:50:48] *SPEAKER_04*: Většinou, když někdo tam přijde takhle jako by nedostupnej, taky jako nedostupnej odejde a to mě vlastně vždycky hrozně sere.
[01:50:56] *unknown*: Já bych chtěl jenom říct, že ten vrtulník se jmenuje V22 Osprey, kdybyste se to potřebovali najít.
[01:51:01] *SPEAKER_02*: Pošle mi link vedle do Facebooku.
[01:51:04] *SPEAKER_04*: Jan Sabo, zdraví tankeři, doufám, že se máte dobře a jste dobří.
[01:51:07] *SPEAKER_04*: Teď můj dotaz, nevíte, jak jsou na tom filmy od režiséru Ariho Astera a Eskriga Cálera?
[01:51:13] *SPEAKER_04*: Mám rád jejich filmy a dlouho nic, hlavně Cáler, teda mějte se fajn, jste z tropů.
[01:51:20] *SPEAKER_04*: Našel jsi nějaké informace, Hlade?
[01:51:22] *SPEAKER_02*: U Celera, to jsme myslím řešili už několikrát, Celera je strašně paličatý filmoř, který odmítá dělat kompromisy, to znamená, že po něm většinou chtějí, aby to nebylo tak brutální a on chce, aby to bylo brutální víc.
[01:51:33] *SPEAKER_02*: takže málo kdy točí, ale zároveň je to úspěšný spisovatel, autor komiksů, takže zkrátka dělá jiný věci, ale snad se k té režii brzo vrátí.
[01:51:42] *SPEAKER_02*: A Ari Aster má něco roztočenýho, má roztočenej film Eddington, který už je v postprodukci.
[01:51:48] *SPEAKER_02*: Má to být nějaká bizarní kombinace westernů, černý komedie, romance a hororu o malém městečku, kam během pandemie zavítejí nějaký dva lidi a zjistí, že se tam děje něco ošklivýho a hraje tam
[01:52:01] *SPEAKER_02*: Emma Stone nebo Pedro Pascal, Joaquin Phoenix.
[01:52:04] *SPEAKER_02*: Myslím si, že by to mohlo být ještě letos.
[01:52:08] *SPEAKER_00*: Tomáši?
[01:52:10] *SPEAKER_00*: Celr má něco naplánované na příští rok, ne?
[01:52:16] *SPEAKER_00*: The Bucky and the Bruisers s Vaunem a Adrianem Brody, takže to by mohlo... Jo, to je vlastně pravda, no.
[01:52:20] *SPEAKER_02*: Nějaká gangstarka, tuším.
[01:52:22] *unknown*: Jirka, zdar hlubinám, mysli z mou výzvu.
[01:52:24] *SPEAKER_04*: Chce bych podívat za včerejší promítání Království nebeského.
[01:52:27] *SPEAKER_04*: Rádo se stalo, byl to opravdu kulturní zážitek.
[01:52:29] *SPEAKER_04*: Zároveň bych rád touto cestou poslal virtuální pohlavek, to, aby pamatovali šustičům a rušičům z 15. řady.
[01:52:37] *SPEAKER_04*: Teď k mému dotazu, co je pro vás vrchol buranství a sobeství v Kyně.
[01:52:41] *SPEAKER_04*: Bojujete proti tomu nějak nebo tiše trpíte?
[01:52:44] *SPEAKER_04*: Tímto vyjadřuji respekt.
[01:52:45] *SPEAKER_04*: Slečně paní ze 14. řady, která je dost rázně utnula, já většinou to nevydržím a bojuju a řeknu jim, že jdou do píči.
[01:52:56] *SPEAKER_02*: Já s tím bojuju úplně stejným způsobem a hlavně to většinou funguje, protože v té partě chtějí všichni soutěžit o to, kdo má větší péro a když jednou seřvete, tak jim ty šuliny zalezou a je klid.
[01:53:09] *SPEAKER_02*: Co ty, Mojmíre?
[01:53:10] *unknown*: No, jako vydržím to hodně, protože nechci být hodnej na lidi, já jsem takovej... Já právě ne.
[01:53:19] *SPEAKER_01*: No, no, no, ale jako taky už se stalo, když je to hodně a je to dlouho, tak prostě už člověk nemůže jinak, no.
[01:53:27] *unknown*: Tomáš, máš... Já jsem v Kíně strašně nesnáčenlivý.
[01:53:33] *SPEAKER_00*: Takže ke všem ruchům, jako je osunící displej, hlasité jezení, povídání, smích na nesprávných místech.
[01:53:43] *SPEAKER_00*: včas kopu do středečky, když lidi... Tohle nebudu s tím smějte se špatně.
[01:53:47] *SPEAKER_00*: Přesně tak.
[01:53:48] *SPEAKER_00*: Já jsem nedávno vlastně byl na projekci Kupova Drákuly, kterou někteří diváci pojali až příliš rozveseleně, já jsem se snažil krotit.
[01:54:00] *SPEAKER_00*: Ale vlastně se ozýváme i internacionálně, protože vlastně moje poslední okřikování přišlo před pár týdny
[01:54:10] *SPEAKER_00*: v Jižní Itálii, kdy jsem byl na projekci Nosferatu v jednom z mála kin, kde to promítali s titulky a ne s dubbingem.
[01:54:20] *unknown*: nejednou jako chvíli po začátku se tam nachodila nějaká itálka, která si nebyla schopná sednout na jakékoliv místo z mnoha volných, ale prostě chtěla to své, které má na vstupence.
[01:54:35] *SPEAKER_00*: A tak nejenom, že jako rušila tím, že hledala místa, dokonce jako rozsvítila baterku v telefonu a opravdu jako chodila řadu po řadě, než našla to své místo.
[01:54:44] *SPEAKER_00*: A to místo na neštěstí bylo jako jednu sedačku ode mě.
[01:54:48] *unknown*: A ve chvíli, kdy se posadila, tak se začala s těmi učetovat, takže to jsem jí řekl, že je nevhodné a dokonce jsem k tomu využil i své omezené jazykové znalosti, abych ji jako vyčinil.
[01:54:59] *SPEAKER_00*: Jako že řekl Vafankulo.
[01:55:01] *SPEAKER_00*: Vafankulo, přesně tak.
[01:55:03] *unknown*: Já bych chtěl ještě dodat, že v AÉRu před každou projekcí píšou, že pokud se objeví jakýkoliv problém, tak máte říct obsluze a oni ho vyřešejí, protože tyhle ty večerky se nám občas zvrtnou.
[01:55:16] *SPEAKER_02*: Ne ty naše teda, ale historky o zeblitých a pomočených lidech, tam jsem už párkrát slyšel, takže nebojte se ozvat, mají tam na to lidi.
[01:55:25] *unknown*: No, což, jako psal nám to někdo v diskuzi, já jsem tam nebyl, já jsem šel spát, ale tady někdo píše, kvajitým manéžerům v Kobayashi porcelení, zdravím vizionáře, zmluvím se, omluvám se, pokud to se mi napočí, ale spíše ještě dotaz na vás, Vyšňovská, pro parčíčku vysokoškoláků, která včera dělala bordel na promítání Království nebeského, to, že jste dorazili pozdě, by se dalo pochopit, vaše průpovídky o chytání sliny při druhém pivu, no, když máte potřebu, sděli to
[01:55:51] *SPEAKER_04*: Ale to, že jste dvě hodiny neustále šustili z pytlíky do nějakých oříšků a my jste komentovali ději tak, aby i lidé v poslední řadě věděli, jak moc dobře tenhle film znáte, bylo už zahranou slušného chování.
[01:56:01] *SPEAKER_04*: Česk paní, která to v půlce filmu nevydržela, okřikla vás.
[01:56:04] *SPEAKER_04*: Máte je okřiknout hnedka, a když se chodí před pásky... To je přesně ta parta, kterým vy řeknete, zavřete, kurva, držkej, vy osasové, tak to přestanou dělat, protože chtějí maserovat... ... okřiknout hnedka a
[01:56:20] *SPEAKER_04*: Nechtěli jsme to, ale zimně se to stalo.
[01:56:23] *SPEAKER_04*: Ale 31. to můžete napravit a dát se to ještě jednou.
[01:56:26] *SPEAKER_04*: Dobře.
[01:56:28] *SPEAKER_04*: Ožravý spací pytel, to jsem zjistil, že je z nějakého filmu a s tím jsme to mezi nimi zapomenuli.
[01:56:33] *SPEAKER_04*: Ty vole, počkej, teďka to myslíš vážně nebo ne?
[01:56:36] *SPEAKER_04*: Myslím, já jsem to zvěděl, zapomněl.
[01:56:38] *SPEAKER_04*: Já možná jsi to viděl, ale to je trochu mým známým, jmenuje se to Dědictví.
[01:56:41] *SPEAKER_04*: No, z dědictví.
[01:56:44] *SPEAKER_04*: Právě, že jsem znovu koukal na divistý a tam jsem si všiml, že je to o Žerových placích 5, tak se mi to spojilo a pak se mi to zase vypadlo.
[01:56:52] *SPEAKER_04*: Zdarboženi, jaký máte vztah k zachování filmového média?
[01:56:54] *SPEAKER_04*: Když se třeba řekne podívat na staré Star Wars, pustíte si s klidem ty, co jsou na Disney+, nebo si radši seženete Edit, který se snaží přiblížit původní verzi a sledujete, co dělá Cameron s remástry svých filmů, nebo je vám to jedno a tvůrci si se svým dělem můžou dělat, co chce?
[01:57:10] *SPEAKER_04*: Přiznám si, že jsem nezaznamenal ani, že Cameron něco dělá s remastery a Star Wars bych si pustil na Disney+, asi se příliš, by to byl pro mě příliš namáhavý si nacházet nějakou jinou verzi, ale asi bych v patý minutě začal machrovat, že to je special edition nebo upgraded special edition, začal bych poukazovat na nějaký rozdíly, ale zároveň bych věděl, že to lépe oslovuje nové diváky a novou diváckou generaci.
[01:57:39] *SPEAKER_04*: Co myslíš ty, Hlade?
[01:57:40] *unknown*: Já bych to udělal asi podobně, tyhle ty klasiky mám samozřejmě na plackách.
[01:57:45] *SPEAKER_02*: Nebo občas, jestli placky pustím čistě, já bych to udělal hezký, abych to mohl vyndat z té krabičky a šoupnout do toho přehrávače, ale většinou jsem příliš líný na to, takže když se chci prostě dát Predatora, tak si ho pustím jenom tím ovladačem.
[01:58:01] *unknown*: Mojmi ne.
[01:58:04] *SPEAKER_01*: Těchto případů, kdy ti tvůrci pak zpětně do toho zasahují nebo se s tím dílem něco děje, je bez tak extrémně málo.
[01:58:13] *SPEAKER_01*: Nemám žádný problém s tím si pustit tu
[01:58:19] *SPEAKER_01*: verzi filmu, která je na streamovací službě, ke kterým mám zrovna přístup, protože na 99,9%, pokud to nerežíruje Lukas, tak to bude ta samá verze, kterou znám, takže je mi to celkem jedno a nemám jako vůči tomu dle nějakej motivní vztah.
[01:58:37] *SPEAKER_00*: Tomáši, co ty?
[01:58:39] *SPEAKER_00*: Ne, jako mě konkrétně o Star Wars třeba Hayden Christensen, což je asi žil největší změna v návratu Jedi, ho nevadí.
[01:58:45] *SPEAKER_00*: Ale mám třeba nějaké výhrady k 4K remasteru Pána pro stenu, který teď je preferovaná verze i u Marathonu Aera.
[01:58:55] *SPEAKER_00*: A tam si myslím, že spoustu nějakého barevného ladění, které vycházelo z ilustrací Elena Lee, tak se vytratilo.
[01:59:04] *SPEAKER_00*: Ty citější barvy mi tam třeba až tak nesedí.
[01:59:07] *SPEAKER_00*: Takže tam bych byl radši, kdyby se promítaly ty neremastrované verze, ale většinou vyjme to fuk.
[01:59:14] *unknown*: Co máte raději, tankový prapor nebo černý baroní?
[01:59:21] *SPEAKER_04*: Nemám vlastně rád ani jedno, ale když bych si měl pustit jedno, tak bych si asi pustil černý barony, přijde mi trošku méně buranský.
[01:59:30] *SPEAKER_04*: Co ty hlade?
[01:59:31] *SPEAKER_02*: Já to mám podobně, myslím si, že v nich jsou zajímavější postavy a není to, přesně jak říkáš, není to tak buránský.
[01:59:40] *SPEAKER_02*: Samozřejmě Roman z Kamene je super v tankovým praporu, ale je takovej jednorozměrnej.
[01:59:45] *SPEAKER_02*: Rimzi?
[01:59:47] *SPEAKER_01*: No Černí baroni mají takovou lepší pověst právě proto, že jsou prostě míň prostý a míň takový rubianský, ale vlastně pro mě oba ty filmy jsou jako lehce nadprůměrný komedie s řadou fajn hlášek a řadou zcela prázdných situací, takže mně by to bylo asi jedno, kdybych nějak musel, tak asi ty barony, ale je mi to celkem jedno.
[02:00:13] *SPEAKER_04*: Tomáši?
[02:00:14] *SPEAKER_04*: Asi baroní, ale nějak na to nelpím.
[02:00:16] *SPEAKER_04*: Martin, zdravím na Pechovnou sestovu.
[02:00:18] *SPEAKER_04*: Chci se zeptat, proč u tolika hlavně starších filmů existuje tolik verzií dubbingu na mátkou.
[02:00:23] *SPEAKER_04*: Sedmá rota nebo návrat do budoucnosti, se na to v té verzii vždycky těšíme, pak to se jí posede nový dubbing a je to pryč.
[02:00:29] *SPEAKER_04*: Díky a pokračujte v dobrý práci.
[02:00:31] *SPEAKER_04*: Odpověď je jednoduchá, vypršela práva, udělalo se to prostě ty práva na x let a pak je jednodušší
[02:00:39] *SPEAKER_04*: než třeba je obnovovat nebo kupovat starý dubbing, si udělat nějaký nový, třeba levnější.
[02:00:47] *SPEAKER_04*: A tak to je.
[02:00:49] *SPEAKER_04*: Chceš tomu něco dodat hlavně?
[02:00:51] *SPEAKER_04*: Nechci vůbec nic.
[02:00:52] *SPEAKER_04*: Lucie Bakovská, nazdar, vy hoši, co spolu chodíte, už vám nějakou dobu platím kůruvy chvást a chlebíčky, já tak si dovoluji položit svůj první nesmírný dotaz.
[02:00:59] *SPEAKER_04*: Kdybyste mohli do konce života koukat jen na jeden film, tak pokud byste si to raději nehodili, který film by to byl a proč právě Knotr?
[02:01:08] *unknown*: No, mě by to asi nebyl k motoru, byla by to nějaká vodychovka.
[02:01:12] *SPEAKER_04*: Třeba Robin Hood, Kraus, Bojníku.
[02:01:15] *SPEAKER_04*: Co ty hlade?
[02:01:17] *SPEAKER_02*: Já bych si nechal asi trojku Indyho.
[02:01:20] *SPEAKER_02*: Rimsy?
[02:01:22] *SPEAKER_01*: No, asi bych dal ten Kraus v Americe.
[02:01:25] *SPEAKER_04*: Tomáši?
[02:01:26] *SPEAKER_00*: Musím odpovídat?
[02:01:28] *SPEAKER_00*: Musíš.
[02:01:29] *SPEAKER_00*: No tak pán Prstenů samozřejmě.
[02:01:32] *SPEAKER_04*: Který z těch tří?
[02:01:32] *SPEAKER_04*: Který z těch o jednu?
[02:01:34] *SPEAKER_04*: Tak návrat králem.
[02:01:36] *SPEAKER_04*: Dobře.
[02:01:38] *SPEAKER_04*: Kurfius.
[02:01:40] *SPEAKER_04*: Dáme ten speciál časem.
[02:01:42] *SPEAKER_04*: S tebou nikdy.
[02:01:43] *SPEAKER_04*: Servus chlapci v kinech řádí opět jednou nestydatá Nicole Kidman jako baby girl.
[02:01:48] *SPEAKER_04*: A tak se optám, kterou slavnou herečku na 40 byste rádi viděli taky v nějakém festovně?
[02:01:53] *SPEAKER_04*: Hambatem snímku.
[02:01:53] *SPEAKER_04*: Nebuďte slušní a řekněte jméno.
[02:01:56] *SPEAKER_04*: Díky moc.
[02:01:58] *SPEAKER_04*: Hladé, máš nějaký tip?
[02:02:00] *SPEAKER_02*: Mě napadlo, že na 40 je třeba i Scarlett Johansson, ale se jsou myšlení trošku starší, takže já řeknu Jennifer Connelly.
[02:02:09] *SPEAKER_04*: Rimsy?
[02:02:11] *SPEAKER_01*: No tak, jako beru to jako vlastně trochu podvod tuhle odpověď, ale Salmu Hayek.
[02:02:21] *unknown*: Mně to nepřijde podle mě, tak je to úplně relevantně řekli na 40.
[02:02:27] *SPEAKER_04*: Je to tak, no.
[02:02:28] *SPEAKER_01*: Já bych asi klidně řekl právě tu z Karletta, nebo Charlize Theron, který bude už 50 let zítra, což je vtipný.
[02:02:38] *SPEAKER_04*: Co ty, Tomáši?
[02:02:41] *unknown*: Já jsem, když jsem nedávno koukal na Blue Returns s Ralphem Fiensem, tak jsem si vzpomněl vlastně na jinou adaptaci Odyssey, kterou jsem viděl před pár lety, kde Penelope hrála Caterina Moreno, což je ta kráska z Casino Royale, která se vyspí s Bondem a potom za to zaplatí životem, tak třeba ta by nebyla špatná, abych neříkal něco úplně obvious.
[02:03:09] *unknown*: civilovej upnutý speed a naznárek, tušíte, proč mu ty kina více neprodávají merch, speciálně u komiksových filmů nebo pohádek, to musí být Zlatý důl a zábavnější než Pepsi za kilo.
[02:03:18] *SPEAKER_04*: No, typuju, že si to prodávají ty firmy samy, že Marvel asi chce si to prodávat v nějakých komikspointech a ne na pokladně.
[02:03:26] *SPEAKER_04*: Co myslíš, Vlade?
[02:03:28] *SPEAKER_04*: Já nevím, já potom jim hovno.
[02:03:30] *SPEAKER_04*: Ale třeba teďka někoho na podložu by to mohl dělat.
[02:03:33] *SPEAKER_04*: Rymzi, vyznáš se v tom určitě moc.
[02:03:36] *SPEAKER_03*: Proč se tam neprodávají figurky návratu krále, Tomáši?
[02:03:41] *SPEAKER_00*: Já nevím, mě to totiž, vlastně mám jako drobnou anekdotu.
[02:03:45] *SPEAKER_00*: Protože jsem si vždycky myslel, že takové ty extra cool předměty jako helmovou kvadivu k rohyrům nebo sarkofag Nosferatu se prodávají jenom v Americe.
[02:04:01] *SPEAKER_00*: A teď jsem zjistil, když jsem byl právě na tom Nosferatu v Kíně, v Bari v jižní Itálii, tak jsem zjistil, že tam
[02:04:07] *SPEAKER_00*: Právě mají to halmovo kladivo, jako nekoupil jsem si ho, ale měl jsem trochu puzení, takže mě to asi překvapuje, že to vlastně není v Praze vůbec, protože jsem myslel, že to je čistě prostě americká komerční záležitost, ale ona není, ona se prostě dostává i do zapadle Jižní Itálie.
[02:04:23] *SPEAKER_04*: A na něm doležel.
[02:04:24] *SPEAKER_04*: Zdarborci, s jakým členem uvízejí největší prdev, když je nalitej?
[02:04:28] *SPEAKER_04*: Po epizodě 230 s recenzí na Alien Romulus, kde se rymzi pomazálo smetanou, či co to bylo, bych stoprocentně typoval jeho.
[02:04:35] *SPEAKER_04*: Klidně můžete, přihoďte i nějakou hezkou storku, díky.
[02:04:40] *SPEAKER_04*: Mně přijde, že s někým, že činní jsou seriózní, zvlášť rymzi posledně se vždycky pustíme jakého psychoanalytického výkladu, takže mě se nevybaví nikdo, ale co myslíš ty hlade?
[02:04:54] *SPEAKER_02*: Já mám pár veselých historiek s Tedem, ale já už jsem je říkal.
[02:04:57] *SPEAKER_04*: Jo, ale to jsou dehonestační.
[02:04:59] *SPEAKER_04*: Já myslím, že on je opravdu veselý, ne jako sociopatický blázen někde.
[02:05:05] *SPEAKER_04*: Já jsem myslel, jak říkáš, my umíme pít snob lesou.
[02:05:10] *SPEAKER_04*: Rymzi, máš nějaký tip?
[02:05:13] *SPEAKER_01*: No tak jako většinou, když je někdo opilej, tak už jsem to já a moc si to nepamatuju a je mi zle, takže nejsem ten, kdo by to měl hodnotit.
[02:05:23] *unknown*: Tomáši, máš nějakou názoru?
[02:05:25] *SPEAKER_00*: Já jsem vás opět nezažil nikdy, takže na to nemůžu odpovědět.
[02:05:28] *SPEAKER_00*: Stanley Ipkes, zdrav boci, jak je vaš vztah k francouzským komediám?
[02:05:31] *SPEAKER_04*: Moc na dobrou náladu, vždy pomůže film od Claude Azidio, jako Velký bazar, alebo Francisa Webbera, film Bebec kvečeří.
[02:05:38] *SPEAKER_04*: Vím, že Mr. Hlad neznáš a funesa, ale máte něco obloubené od Jabuš Rotovič, jívalo tvoje slovenština skvělá, díkes.
[02:05:47] *SPEAKER_04*: Díky, Stanley.
[02:05:48] *SPEAKER_04*: Asi jsi mě zrovna slyšel.
[02:05:50] *SPEAKER_04*: No, tak francouzský komedie je fajn, hlavně tý Voj de Finé hraje Četníky, to je super, Blbec kočeři je fajn, jinak bych to s těma francouzskýma komediema nepřeháněl, zvlášť ty s Pierrem Richardem vlastně moc nechápu.
[02:06:07] *SPEAKER_04*: Co myslíš tyhle, nemáš vůbec nějakou rád?
[02:06:09] *unknown*: Hle, asi nějakou jo, ale ty z těch sedmdesátých let, teď už to byl Fines nebo Richard, tak se samozřejmě strašně přejedly, když jsme byli děcka, protože vlastně běželi pořád a na některých televizních kanálech, podle mě, jedují doteď.
[02:06:24] *SPEAKER_02*: Takže proto je nemám rád, ale mám rád Eleven, Dvojku, Asterix, mám dost rád Držhubu, nemám úplně rád Blbec kvečeři, protože nemám rád tyhle ty
[02:06:32] *SPEAKER_02*: divadla, který se tvaří jako film.
[02:06:34] *SPEAKER_02*: Mně to přijde, že jsem jako divák, jako musím spokojit s málem, takže nejsem nějaká extrafanda francouzských komedií, zároveň mi přijde trochu nesmysl brát to jako nějaký řekněme žánr, jako je to komedie a jsou dobrý a špatný a spousta těch francouzských je dobrých a spousta je špatných, ale že by měly nějak extra společný body, to tam úplně nevidím.
[02:06:56] *SPEAKER_02*: Kromě těch, kde je funest, ty jsou všechny na hovno.
[02:06:59] *SPEAKER_02*: Když jsem o toho přemýšlel, tak jsem vlastně zjistil, že spoustu těch známých firem, jako bažanty a sedmý roty a tak, že mi to vlastně přijde fakt na hovno.
[02:07:12] *SPEAKER_01*: A že třeba nedávno luni nějak jsem viděl znova návštěvníky a poměrně intenzivně mě vlastně srali, což mě...
[02:07:21] *SPEAKER_01*: Překvapilo.
[02:07:22] *SPEAKER_01*: No to je takový uřvaný všechny ty něco.
[02:07:23] *SPEAKER_02*: Je to takový uřvaný, takový přepjatý, hysterický, jako takový vlastně, že to není ani tak vtipný, jenom se tak vytvořejí všichni.
[02:07:32] *SPEAKER_01*: Nevím, nevím, jako vlastně mě to sralo, jako zrovna ten finés mi přijde snesitelný, ale z pohledu toho, že třeba už tak
[02:07:42] *SPEAKER_01*: pět, možná sedm let jsem žádný film s ním neviděl, vlastně, takže... Ne, já cením Fantomasa, ale to není typická v komedii, že jo, ale jinak prostě to je fakt jenom o to, že tam jsou... Ono tam ani nebylo jako zase tak moc herců, takže furt vidíš těch pět samých ksichtů, kteří dělají furt to samý.
[02:07:59] *SPEAKER_01*: Takže mě to vlastně jako... Vlastně spíš se tomu vyhejb... Jako nechci to nějak hejtit, ale spíš se tomu vyhejbám a nic, co bych si pouštěl, nemám.
[02:08:11] *unknown*: Tomáši.
[02:08:13] *SPEAKER_00*: Já na to vlastně nemám jako kvalifikovaný názor, protože většinu těch věcí jsem viděl vždycky jako background noise, prostě něco v pozadí nebo mimo děk, spíš jako dítě nebo teenager.
[02:08:23] *SPEAKER_00*: Od videa ho mám poměrně rád, horštice mi vstoupá do nosu z Jane Birkin.
[02:08:27] *unknown*: je poměrně cute, ale vlastně nějak jako paralelně z té doby je mnohem vlastně blížší nějaký jako subžáner komedia sexil italiana, což jsou vlastně jako italské komedie, které zároveň mají trochu erotična v sobě jako Casanova 70 nebo Libertines, Marisol Mel nebo Edwige Fenech, tak možná spíš než ty francouzské.
[02:08:50] *SPEAKER_04*: To jsi teď úplně vyřízený, vole.
[02:08:51] *SPEAKER_04*: Jako francouzský komedie jsou jako místy nesnesizovaný, ale bude to oproti výtovským komedím zlatý fond.
[02:09:01] *SPEAKER_04*: Na super chatu nám posílá Jarda Kaláb 25 Kč, tak to je super, děkuji.
[02:09:08] *SPEAKER_04*: A Petr Dominika posílá 50 Kč a říká čtyřovotým hlasem, vracím se z budoucnosti, abych zabránil narození žena Konora sem T800, T1000 nebo TX.
[02:09:20] *SPEAKER_04*: Nevím, co tím kurom myslel, ale je to štěžce vydělaných 50 Kč pro nás, takže doufám, že už nám nikdo tady nikdy zpořádá nebude.
[02:09:28] *SPEAKER_04*: A jdeme dál, už se říkáme do finále, mimochodem jsou tam dva rekordně dlouhé dotazy.
[02:09:32] *SPEAKER_04*: Hlade, jak moc je tvoje blahoskladnost a bohorovnost dneska vysoká?
[02:09:36] *SPEAKER_04*: Mám je přečíst, nebo mám udělat cenzurovanou verzi?
[02:09:39] *SPEAKER_04*: Cenzuruji, ty vole, já zjistil jsem, že musím ještě dělat nějaké věci, já chtěl jsem je dělat už teď.
[02:09:44] *SPEAKER_04*: Titul spolu zdravím filmové legionáře, filmové publicistiky.
[02:09:47] *SPEAKER_04*: Dal jsem si nedávno motorkáře a nebylo to zlé, nicméně filmů bydlem mě prospělo větší krácení, tak mi napadlo, jaký film s přestřelenou stopáží se vám vybaví jako první.
[02:09:58] *SPEAKER_04*: Jinak řečeno, jaký film by byl díky krácení určitě lepší, děkuji a mnoho sil.
[02:10:04] *SPEAKER_02*: Za mě obecně ty netflixovský romantický komedie nebo komedie jako takový.
[02:10:10] *SPEAKER_02*: Já si myslím, že žádný takovýhle film by neměl mít těch 140 minut, který oni tomu napálej, aby protáhli tu dílku.
[02:10:17] *SPEAKER_02*: Takže vlastně jako nějaký oddělení Netflixu, který žije z toho, že přidává minuty tam, kam může.
[02:10:24] *SPEAKER_02*: Takže všichni tyhle ti lidi.
[02:10:26] *SPEAKER_04*: Já, abych Tomášovi udělal dobrou náladu, abych zkrátil kompletní filmografii Petera Jacksona, který má přesně opačný směr.
[02:10:35] *SPEAKER_04*: To znamená, že to ještě kůrevsky prodlužuje.
[02:10:38] *SPEAKER_04*: Myslím si, že kdyby se vzal King Kong a udělal by se z toho nabušená 100-minutovka, tak je to jeden z nejlepších filmů všech dob.
[02:10:45] *SPEAKER_04*: A u návratu krále po kontrolní projekci bych řekl Pítrovi, jseš talentovaný, ale kdyby si z těch šesti konců vybral jenom jeden a ten udělal opravdu silný, nebo dva, tak bysme ti víc poděkovali.
[02:11:02] *SPEAKER_04*: Jdi a posnaž se, Pítře.
[02:11:05] *SPEAKER_04*: O koncích nemáš ani ponětí, o tom se promluvíme.
[02:11:09] *SPEAKER_00*: Tak budeš opravdu velký filmař, do té doby jseš jenom honit člověk, který se snaží.
[02:11:14] *SPEAKER_04*: Rymzi, co ty?
[02:11:15] *unknown*: No já u tohohle soudku vlastně zůstanu, protože první, co mi napadlo, byl Hobbit, který bych chtěl zkrátit, nejenom jako v rámci každého z těch tří filmů, ale i ze tří filmů na jeden třeba.
[02:11:29] *SPEAKER_04*: Jako Hobbit, myslím, že ta trilogie by šla zkrátit na hezkou 90-či minutovku.
[02:11:34] *SPEAKER_01*: A jako...
[02:11:36] *SPEAKER_01*: chápu tu komerční zůvěřilost a snahu to natáhnout, ale to je prostě už fakt čílený.
[02:11:45] *SPEAKER_01*: Ale jinak si myslím, že vlastně on to není, my tak často při těch recenzích říkáme nebo píšeme, že
[02:11:53] *unknown*: že by si to zasloužilo nějak pokrátit, ale myslím si, že ty opravdu dobrý filmy, vlastně, že tam ta stopáž problém není a nemusí to být 3,5 hodinový brutalista, ale i ty dobrý filmy, který mají 140 minut, takže málo kdy se mi stává, že mám pocit, že tenhle film, který mi přijde dobrý, takže by byl ještě lepší, kdyby se pokrátil, spíš mám pocit, že u těch
[02:12:18] *unknown*: Tomáši?
[02:12:40] *SPEAKER_00*: No já jsem vlastně docela modl služebník dlouhých filmů.
[02:12:43] *SPEAKER_00*: Já jsem vlastně nikdy neviděl rozšířenou nebo režisérskou verzi, kterou bych neměl radši než tu kinoverzi.
[02:12:50] *SPEAKER_00*: Ale ačkoliv mě to bolí, tak jsem si jako odpověď vlastně přichystal Jacksonova King Konga, který si fakt myslím, že kdyby ani, ne devadesátiminutový, ale kdyby prostě byl pokrácený, tak by
[02:13:03] *SPEAKER_00*: měl mnohem větší švih a mnohem víc by působil.
[02:13:07] *SPEAKER_00*: A dokonce Jackson vlastně někdy v rozhovoru uvedl, že to ten film viděl znovu a že si vlastně přeje, aby udělal kratší verzi, že to přehnal.
[02:13:17] *SPEAKER_00*: Ale to říkají, že v koncu Návratu krále, tak tam jsme vlastně věčně vepři, protože já si myslím, že... Takže vůbec se o tomhle nebojíme.
[02:13:26] *SPEAKER_04*: Řekl svůj názor na King Konga.
[02:13:29] *SPEAKER_04*: a dál už to nemusíme rozebírat.
[02:13:31] *SPEAKER_04*: Kristián Guje, namazte mistře, minulý rok jsem byl po dlouhé době v IMAXu a zase připomněl, jak obrovské to plátno je.
[02:13:38] *SPEAKER_04*: Ano, je obrovské, Kristiáne.
[02:13:40] *SPEAKER_04*: Jaký nejlepší zážitek jste doposud v tomhle kině měli a co by stalo za řík?
[02:13:44] *SPEAKER_04*: Vidět tam letos Amerikánka a Furiosa hype?
[02:13:48] *SPEAKER_04*: Já jsem tam letos něco viděl.
[02:13:49] *SPEAKER_04*: Duna 2, bylo to dobré.
[02:13:53] *SPEAKER_04*: Já jsem gladiátora.
[02:13:54] *unknown*: Gladiátora jsem tam viděl.
[02:13:56] *SPEAKER_04*: Ještě něco jsem tam viděl.
[02:13:57] *SPEAKER_04*: Byl jsi tam na Interstellaru?
[02:13:58] *SPEAKER_02*: Nebyl tam Interstellar?
[02:13:59] *SPEAKER_02*: Na Interstellaru jsem tam byl.
[02:14:01] *SPEAKER_04*: Já tam chodím ráno.
[02:14:02] *SPEAKER_04*: Je tam velké plátno.
[02:14:03] *SPEAKER_04*: Co ty hlade?
[02:14:04] *SPEAKER_02*: Já vůbec nevím, na čem jsem tam byl.
[02:14:06] *SPEAKER_02*: Na Duně 2 jsem tam byl.
[02:14:08] *SPEAKER_02*: A na Gladiátorovi a na Interstellaru ne.
[02:14:11] *SPEAKER_02*: A...
[02:14:12] *SPEAKER_02*: Je tam velké plátno, je tam hlasitý zvuk a myslím si, že tam je sedmá řada, devět, deset, myslím, místa, tam chce Karel, abysme rozsypali jeho popela, šumře.
[02:14:23] *SPEAKER_04*: Uděláme to.
[02:14:25] *SPEAKER_04*: Zde si se teda dožijeme jeho smrti.
[02:14:27] *SPEAKER_04*: Snad jo, to asi jsem neměl říct, že?
[02:14:31] *SPEAKER_04*: Co ty rymzy?
[02:14:34] *SPEAKER_01*: Já jsem tam loni taky začal Duna 2, i Interstellar, ale Gladiatora ne, abych řekl ty s vámi zmíněné a nabízející se možnosti, ale mým nejlepším zážitkem z IMAXu zůstává... Ale zašel jsi tam na Marvel a na Wicked.
[02:14:54] *SPEAKER_01*: Ne, ani jedno.
[02:14:56] *SPEAKER_01*: Ale nejlepším zážitkem z IMAXu zůstává více jak 12 let stará projekce,
[02:15:02] *SPEAKER_01*: Poprvé, kdy jsem byl v IMAXu na gravitaci ve 3Dčku, tak to vlastně byl ten... A předtím jsem nebyl v IMAXu ani na 3Dčku, takže avatara jsem nechytnul ještě v kině tenkrát.
[02:15:17] *SPEAKER_01*: A ta projekce gravitace, kdy jsem byl asi ještě ve...
[02:15:22] *SPEAKER_01*: v první nebo druhé řadě, prostě někde úplně blízko, tak to byl pro mě opravdu příjemně intenzivní zážitek a dodnes vlastně nepřekonaný kvůli té nostalgii.
[02:15:36] *SPEAKER_00*: Tomáši?
[02:15:38] *SPEAKER_00*: Pro mě nejsilnější zážitky z IMAXu se pojí s Nolanem.
[02:15:42] *SPEAKER_00*: Ať už to byl The Dark Knight Rises, což byl vlastně první film, který jsem v IMAXu viděl zároveň na technologií.
[02:15:52] *SPEAKER_00*: Interstellar asi nic už jen tak nepřečtí v IMAXu, ale i Oppenheimer pro mě byl dost velkolepý.
[02:16:00] *SPEAKER_00*: A o ní jsem tam viděl Dunu, Furiosu a Gladiator.
[02:16:05] *unknown*: Tak pak tady jsou dva příspěvky od snaživých chlapců s hezkými nicky.
[02:16:10] *SPEAKER_04*: Jeden se jmenuje Kosmický Bůh, druhý se jmenuje Pošimní sekretář.
[02:16:14] *SPEAKER_04*: Jeden má deset řádků, druhý jedenáct.
[02:16:17] *SPEAKER_04*: Já to zkrátím, když také zase nechci si proběhnout.
[02:16:19] *SPEAKER_02*: No jako chlapci, moc si vás vážíme, je to hezký, že si s náma chcete pojít, my jsme se to přečetli, souhlasíme s váma, ale ty vole, jako cokoliv na tři řádky odmítám číst.
[02:16:29] *SPEAKER_04*: Kosmický Bůh říká, že Silo je super seriál a jak se nám líbil.
[02:16:32] *SPEAKER_04*: Nikdo z vás ho neviděl.
[02:16:34] *unknown*: Nikdo z nás ho neviděl, tak hezky ses vypsal.
[02:16:38] *SPEAKER_04*: Vážíme si, že zkus to příště kratší.
[02:16:40] *SPEAKER_04*: Poševní sekretář oceňuje trailer na Autonights.
[02:16:45] *SPEAKER_04*: My jsme to už jednou poblili, takže tolik snahy a tak rychle je pryč.
[02:16:52] *SPEAKER_04*: A co se týče finálního dotazu,
[02:16:55] *unknown*: Šukmelon.
[02:16:56] *SPEAKER_04*: Zdravím mistra fevového vkusu Ondru a ostatní.
[02:16:58] *SPEAKER_04*: Jaká je vaše oblíbená předsedníka z vašich podporovatelů?
[02:17:02] *SPEAKER_04*: Za mě jednoznačně vede kolega Vagiklín.
[02:17:04] *SPEAKER_04*: Nedávno jsem si pouštěl staré liveko a tam si připomněl skvělý mnohomrt.
[02:17:08] *SPEAKER_04*: Jinak mu výzvom cestava si rášeme jako cestava Sparty s Wiesnerem.
[02:17:12] *unknown*: Jako to je teda tvrdý hejt na Milana, netřeba vysvětlovat.
[02:17:16] *SPEAKER_04*: Tak já se přiznám, že mnohomrt vede u mě, protože je tam taková ta spustlost, ale zároveň taková ta těžkotonážnost.
[02:17:25] *SPEAKER_04*: Ten člověk má moji úctu, že opravdu si podmanil ten svět, takže mnohomrt u mě vede, byť je to jeden z návrhů, co tady padl už od tebe.
[02:17:37] *SPEAKER_04*: Co ty hlade?
[02:17:38] *unknown*: Já půjdu hodně hluboko do minulosti, k člověku, který se zjevil.
[02:17:42] *SPEAKER_02*: To jsem chtěl říct já.
[02:17:43] *SPEAKER_02*: Zjevil a zapsal do dějin Movizon a to je pochopitelně Jan Párek, kterej s ta svojí předmístívkou odrovnala, takže jsme mu z celé mysle vyplnul natáčení.
[02:17:55] *SPEAKER_04*: Co ty, Vojmíre?
[02:17:56] *SPEAKER_01*: No já jsem měl toho... Ale to není nik, ne?
[02:18:02] *SPEAKER_01*: No, ale o to úspěšnější to je, ale to jsem měl taky nachystaný.
[02:18:08] *SPEAKER_04*: To je podle mě někdo jako Jan Míč, který mě porazil v Angetě o nejhorší jméno ve Varech.
[02:18:16] *SPEAKER_04*: Co ty, Tomáš, máš nějaký favority?
[02:18:19] *SPEAKER_04*: Neměl jsem až doteď, ale ten poštěvní sekretárství připadá celkem inovativně.
[02:18:22] *SPEAKER_00*: To se mi taky líbí.
[02:18:23] *unknown*: No, takže dobrá práce, pošiví sekretáři, na dotazy stojíš za hovno, ale máš super nick.
[02:18:31] *SPEAKER_04*: Tak, v prodeji posledních 16 týsků na naše Movies of Life živě, divadle pod Planovkou, který se koná 30. ledna, tak doufám, že ráno už to bude vyprodaný a budeme moci přidat Foutu Areně druhej termín.
[02:18:46] *unknown*: Jinak vám děkujeme za pozornost, jsme rádi, že jste přežili tu kranádu artových filmů, ale museli jsme je probrat, protože už ve čtvrtek budou napřetřes během Oscarových nominací a samozřejmě vyplatí se někdy chodit i na náročnější tituly, jako třeba na Plech, nebo si pustit na Netflixu návrat do akce.
[02:19:05] *SPEAKER_04*: Vzali jsme to komplexně,
[02:19:08] *SPEAKER_04*: Příště se tady uvidíme samozřejmě zase v nějaký jiný sestavě, i v sestavě s popcornovkama prostě, který přesně vás úplně jako zabavějí a nasytějí.
[02:19:19] *SPEAKER_04*: Děkujeme vám za vaši podporu, děkujeme za Hero Hero, že nás tam dotujete a fandíte nám.
[02:19:24] *SPEAKER_04*: Děkujeme, že dáte odběr a like a že ohodnotíte tu relaci na ČSFD.
[02:19:35] *unknown*: Ještě jeden dotaz tam je.
[02:19:37] *SPEAKER_02*: Jeden dotaz tam je, já už jsem si myslel, že ho elegantně necháme na příště.
[02:19:39] *SPEAKER_02*: Screamer se ptá, proč Jan Hřebejk a Jan Cvirák už netočí dobré filmy.
[02:19:43] *SPEAKER_02*: Jo, to jsem čet.
[02:19:45] *SPEAKER_04*: A ptají se, proč dřív byli na vrcholu potravního řetězce a teďka točí průměrné věci.
[02:19:49] *SPEAKER_04*: No tak... Jan Cvirák se nějak trošičku nevymanil z toho, že točí filmy podle otcových scénářů a nějak se asi nenašel sám.
[02:19:59] *SPEAKER_02*: A Jan Hřebejk má velmi úspěšnou kariéru v televize.
[02:20:02] *SPEAKER_04*: Určitě pomáhá, když jdete pořád ku předu.
[02:20:05] *SPEAKER_04*: To znamená, kdyby Jan Hřebejk, Jan Svirák tehdy šel do světa a musel neustále překonávat nové překážky a bojovat s novými výzvami, tak by určitě vydržel na vrcholu déle.
[02:20:17] *SPEAKER_04*: Rozhodl se pro trošku pohodlnější cestu.
[02:20:20] *SPEAKER_04*: a zároveň klesala úroveň otcových scénářů, protože přeci jenom, byť je to mistr svého oboru, pravděpodobně nejlepší scénarista české historie, tak stáří samozřejmě vám způsobí, že třeba nepíšete furt tak báječní scénáře, jako v době Vesničková středisková nebo obecní školy.
[02:20:41] *SPEAKER_04*: A zároveň se platí celkově u těch filmařů, že většina filmařů má prostě takovýto období, kdy mají nejvíc presnaté půdoby a zároveň nejlíp umí pracovat s tím daným médiem a zároveň jejich styl nejlíp koresponduje zrovna s tou dobovou poptávkou nebo s tím, jak se audiovize vyvíjí.
[02:21:04] *SPEAKER_04*: Proto mají i ty velký tvůrci většinou takovýto desetiletý vrcholný období.
[02:21:11] *SPEAKER_04*: a Jan Hřebejk s Janem Smirákem nejsou výjimky.
[02:21:15] *SPEAKER_04*: Rymzi, máš na to nějaký podotek ty?
[02:21:19] *SPEAKER_01*: No tak jenom mě k tomu napadlo, že u Jana Hřebejka byla ta kvalita filmu vždycky dost odvislá od kvality scénářů a nebo vlastně, jak jste to říkali, u Smiráka, ale že tam vlastně ty scénáře Petra Jarchovskýho jako nejpravidelnějšího spolupracovníka, tak
[02:21:39] *unknown*: ty se tak začaly docela hodně opakovat a vzájemně vykrádat, tak pak je jasný, že takový věci jako trilogie zahradnictví už toho nemá tolik co nabídnout.
[02:21:53] *unknown*: Co ty, Tomáš, máš na to názor?
[02:21:55] *SPEAKER_04*: To, co jste řekl, je naprostá pravda.
[02:21:57] *SPEAKER_00*: On je prostě jednodušší být up to date, když jste mladí.
[02:22:01] *SPEAKER_00*: A ve chvíli, kdy se štárnete, tak si musíte dost studovat tu dobu, abyste byli schopni na ní odpovídat nějak relevantně.
[02:22:08] *SPEAKER_00*: A to se mi vlastně zdá, že ani jeden z nich tuhletu práci vlastně úplně nechce odvádět.
[02:22:15] *unknown*: Dobře, tak ještě jsme to zodpovědili, co vole?
[02:22:20] *SPEAKER_04*: Hlavně ať je pořádek, že?
[02:22:22] *SPEAKER_02*: Hele, to je pinklich.
[02:22:23] *SPEAKER_02*: Já jsem poctivě s Heroji hrou kopiroval všechny dotazy a polídám se, aby byli všechny zodpovězeny.
[02:22:31] *unknown*: Takže děkujeme za všechny projevy, podpory a vidíme se a slyšíme se zase za 14 dnů a za týden si dáme druhý TV Zone, kde budeme zase probírat nejzajímavější seriály posledního roku.
[02:22:45] *SPEAKER_04*: Tak se mějte, díky, čau.
[02:22:47] *SPEAKER_04*: Čau.
[02:22:49] *unknown*: Pa, pa.