Transcript MovieZone Live-213

Já vždycky doufám, že jede, když řeknu jedna.

Kdy budete koukat na Rebel Moon?

Já si to dám dneska a moc se na to netěším.

Já asi zejtra, ale taky se na to netěším.

A ty to nestíháš dřív?

Ne, já mám dneska večer v plno.

A přes den?

Taky.

Před Vánocema nemám skoro hodinu času žádnou.

Dobře.

Ale nevím, jestli jedem živě nebo ne.

No ne, mě tady nic nedělá.

Je teda zatím na kilé.

Jo, počkej, už něco, jako vypadá to, že vysíláme živě, že to hlásí, ale nevidím ten link.

To je smutný.

A co ty, Rimzi, budeš na to koukat?

No jako, kdybych nemusel, tak budu radši, no.

Jak jsem to tak, jak jsem tak nacejtil, co je to zač, takže by se mi do toho úplně chtělo.

To už jsme nacejtili všichni moji míry a stejně to nějak dáváte, no.

Já mám ještě pár jako dalších restů, který v horizontu tří dnů třeba potřebuju vidět, tak počítám, že... K 20. vychází Ževříček nejlepších filmů, víš to?

Kolikátýho?

27.

No právě, ještě tam právě mám nějaký dvě želízka, co potřebuju dokoukat.

No dneska je to ještě Stilbard na Amazonu.

Hlade, ty vidíš něco?

Já vidím ve studiu, že jedem, ale... Link, že bys našel, to ne.

Bůh ví, co se děje.

Link ti poslat možná můžu.

To mi ho zkus poslat, ale proč to nevidí lidi?

Já myslím, že vidí.

38 lidí už na to kouká.

Proč to nevidím já?

Jsi to posral.

Dobře.

Tak mi pošli link, ať ti na to nevednu.

Nervy zase.

Vždycky tohle.

Proč už to neposíváš?

Já už jsem ti to poslal.

Kam jsi to poslal?

Do chatu v Zoomu.

Aha, to je super místo.

Ty vole, podle mě není asi tak moc míst, aby se ti to muselo ztratit, kam bych toho poslal.

Nevím, proč to neposlal, ne.

A myslím, že jak dlouhodobě řešíme, že ty úvody nejsou takový úplně svižný.

Jsou takový volnější, to je pravda.

Takový jako nějaký vystylovaný, tak dneska je to dobrý teda, dneska za mě opravdu.

Dneska to má flow.

Dneska jsme si sáhli na dno.

A není tady Karel, co hledá nabíječku, já myslím, že to ještě nebude.

Tak počkáme, jestli nějaký lidi si na nás udělají čas.

Já nevím, já bych si na nás čas neudělal.

Já taky ne.

Všichni hledají dárky.

Ještě potřebuju něco zařídit z této sféře.

My tady prdíme sfilmovat.

No.

To vidíš ty vole, nebo seš od nervózní?

Už jsem to nahodil, už to nahazil na moviezone, takže všichni lidé budou vědět.

Je dobře.

Lib si to řádá, tak... Tak Rimzi, ukáž charakter a podívej se na Rebel Moon přes noc.

Takhle se ukazuje charakter?

Jo.

To ty Vánoce, ne?

Ukážeš tu duši v sobě trošku.

No nevím, nechci říkat ani tak, ani tak, ale strašně mě to děsí.

Já mám pocit, že to je kratší, než se bojíš.

Najdi kolu.

Kolik to má, dvě a půl?

Podle mě to má o něco míň dokonce.

Jestli se na to podíváš vždy, zítru, poledne, tak už je pozdě.

Takže si to dej večer nebo ráno.

Jo?

Je krásný.

Dobře, já jsem tady splnil svoji informační povinnost a slyšíte nás?

Jdeme na to, jo?

Tak, kolikátka?

213.

Zdar, zdar, zdar.

Vítám vás u 213.

Movies Out Live.

Potkáváme se samozřejmě v pohnuté době.

Včerejší události s náma dost otřásly, zvlášť se mnou, který na Filozofické fakultě absolvoval nějaké ty přednášky, semináře.

Tady máme Rimsyho, což je dokonce absolvent, je to jeho alma mater.

Ale řekli jsme si, že přesto Movies on Life uděláme, protože je spousta filmů.

Během svátků by jsme se nedali dohromady a vysílat během státního smutku nebo Ježíška by bylo ještě horší než dneska.

Takže ale nějakou rozjuchanou náladu asi my nebudeme, protože to je samozřejmě obrovská tragédie, k níž musíme vyjádřit upřímnou soustra s všem pozůstalým zraněným.

otřeseným a jinak ublíženým.

Samozřejmě vás chceme vyzvat, abyste přispěli, tak jako náš web přispěje na fond

Univerzity Karlovy nebo na Daci pro pozůstalé oběti, protože to je bezprecedentní tragédia.

Doufám, že už se nikdo nebude opakovat.

Já jsem byl na Filozofické fakultě.

Zážitek, který si tam nejvíc pamatuju, bylo, když jsem tam byl na promítání v rámci legendárního filmového klubu Filozofické fakulty.

tak se tam promítal film Robocop, ještě v dobách, kdy to nebylo úplně snadodostupný.

Tomas tam dělal úvod a bylo to místo, které mě z mnoha perspektiv formovalo, takže jsme smutný, ale i tak si ty filmy probereme, na konci máme jedno oznámení a děkujeme za to, že si nás poslechnete, ať si nás poslechnete teď, nebo třeba za pár dní, až bude nějaká lepší návada.

No, tak to asi na úvod a my jdeme na to, ne?

Jdeme.

Tak, čím začneme?

Máš něco na srdci, Hlade?

O čem se ti chce nejvíc mluvit, aby se cítil hezky?

To je docela složitá otázka.

Nejenom vzhledem k těm událostem, ale i k té nabídce, kterou tady dneska máme.

Není to, myslím, úplně velký, tak vyber ty.

Proč jsi nebyl na Vonkovi?

Já jsem ho nestih ještě.

Jo, a stihneš ho do uzávěrky nejlepších filmů?

No, kdyby byl třeba o dva dny později, tak bych si byl jistější.

No, ona je vždycky 7.20.

Já vím, že jo, ale já bych si byl jistější, kdyby byla 9.20. letos.

Dobře.

Tak začneme vonkou s Milanem.

Vyčkej, já jsem vlastně vás nepředstavil.

Je tady Milan Spuner, je tady Ryuzi, je tady Mr. Hlad.

Dneska na sebe budeme trošku milejší a hodnější, což samozřejmě je můj defaultní nastavení, ale dneska možná ještě víc.

Kanao nedorazil, proč?

Já mám pocit, že na něj spadl vánoční stromeček, když ho zdobil, takže leží doma a trpí, protože je propíchnutej tou špičkou.

A rozverný nešiká ve městnici, která se jmenuje Kařízek.

Já nevím, jak se jmenuje.

Podle mě to neví ani on.

Vždycky, když mu píšu dopis, tak píšu nikam a ono to přijde.

Dobře, tak pokud chcete hezký vánoční film, pokud chcete takový milý eskapismus, sladkou věc, pokud se chcete cítit hezky v kině, zajděte si na vonku, to asi můžu říct, ne Milane?

To můžeš říct.

Tak řekni, jak se ti to líbilo?

No líbilo se mi to hodně, líbilo se mi to víc, než jsem čekal, obzvlášť po ukázkách, které byly jako

Jako dětsky fajn, ale vlastně jsem si říkal, že co se týče rodičů, tak jsem se trošku byl v rozpadcích, jestli to bude zabírat.

Ale zase jsem si říkal, že to točí Paul King, kterej natáčel Paddingtony a ty byly super.

A stejně super je Ivouka, vlastně tam jsou hodně podobný prvky.

Podobný styl humoru, podobný vizuál, taková ta britská hravost, nadsázka.

A funguje to skvěle.

Timothée Chalamet si to strašně užívá a mě hlavně baví, že je zase v trošku jiný roli, než ho známe doposud.

A že to zase strašně táhne, strašně si to dává.

Zároveň tam jsou chytlavý songy.

chytlavý vedlejší role, kde tam jsou i jako tváře, o kterých se nevidělo, že tam budou a strašně si to tam užívají.

A je to strašně optimistický film a užil jsem si to od začátku do konce.

A podle mě je to fakt takový ten ideální film pro celou rodinu, kde nikdo nebo z tohohle filmu nemůže být nikdo nasranej, nikdo zklamanej, nikdo znudenej.

Tam si prostě každej najde něco a na každýho to musí nějak fungovat si myslím.

Vzrych hezky.

Já jsem si vypsal v recenzi, že jo.

Ale podepsal bych to bez zbytku.

Co říkáš na to, že v kampani je to přelakovaný s... Kluci mimochodem podívejte se do chatu Hlad a Rymzy a odpověste mi tam.

Co říkáte na to, že to bylo přelakovaný v trailerech na obyčejnou pohádku a zatajili, že je to muzika?

Tak jako, já jsem to vlastně nějak neřešil, protože jsem to věděl, ale je pravda, že okolo sebe jsem v kině viděl pár nervózních lidí, že když se tam jako začalo víc zpívat, ale asi je to tím, že prostě muzikály dneska tolik netáhnou a většinou to jsou propadáky, no, tak možná proto to zalakovali.

Takže vlastně chytrý.

Takže vlastně chytrý, no.

Doporučil bys všem, aby na to šli, nebo některý, nebo je tam něco, co by je mohlo odradit?

Já si nejsem jistý, čím by je to mohlo odradit.

Možná každý ji nebude dávat, i když jsem se nějak docela užil toho Granta jako umpalupu, ale mě nakonec vlastně přišel skvělej.

Ale pravda, že je to takový občas možná na někoho moc infantilní.

ale jinak jsem si to užil a co se týče té vonkovské hierarchie v těch filmech, tak rozhodně to za těma předejšíma dvěma nezaostává v ničem.

Nemá to sice nějak jako komplexní konotace nebo podtony jako třeba Bartonův Karlík, ale pořád je to skvělý a doporučuju to všem.

Nevím si, proč jsi to ještě neviděl.

Neviděl jsem to, protože když byla projitce, tak jsem byl v Olomouci a už jakmile to jednou nestihnu, tak už jsem v hajzlu.

Už jsi v takovém vleku, že to nestihneš.

Takže to doplníš až za půl roku na streamu?

Jo.

A dopadně, že to schutí nebo ani ne?

Namáchali jsme tě trošku.

Já jsem nikdy neviděl ani Karlíka a továrnu na čokoládu a vlastně mi to vždycky tak nějak přišlo, že to vidět nechci.

A tohle vlastně taky nějak vnitřně vidět nechci, ale chápu, že bych asi měl, tak mě to jednou čeká, ale nečeším se na to teda.

Jo, a to je chyba.

Je to moc hezký film, je to opravdu, jak se Pavel Sladký vymezoval na Facebooku a Twitteru, že můj kamarád a renomovaný kritik, že to není instantní klasika, tak bych mu tímto rád odpověděl, že to opravdu je instantní klasika.

Ne instantní ve smyslu, jak to používáme v Česku, ale ta instant klasik, to znamená takový ten feel-good film, který vidíte, že příštích 30 let bude živit rodinky

během Vánoc u té televize, že je to fakt takový ten film, který evidentně uspokojí různé divánské generace.

Je to naprosto suverénní vyprávění,

Dobře, možná někdy předvídatelný, možná jeho tempo není vždycky úplně strhující a těch atrakcí tam není zas tak moc.

Ale skvěle to funguje, ta sebevědomá, suverénní ruka režisera Paula Kinga je na tom cítit až běda a je vidět, že je to opravdu mistr svého rodinného oboru.

Výtvarná stylizace, která to posouvá k nějakému anglickému retru, možná ve stylu Charlesa Dickince, akorát míň depresivního, tak to je famózní, skvěle to odlišuje od toho Karlíka Tima Bartna.

Takže to nejde do takové přímé konfrontace i vlastně kvůli pojetí toho příběhu jako v úzovkách originu.

Což je super, protože samozřejmě Bartnův Karlík je geniální a přímo s ním zápasit by nebylo úplně snadné.

Takže já bych to doporučil všem.

Timoteš Alamed mě zase jednou uhranul.

Jeho samozřejmý charisma, který, když ti podá větu, tak ti to baví.

Neotáhneš od něj oči.

Takže takhle si představuju super vánoční hollywoodskou podívanou.

Jsem fakt rád, že jsme se toho dočkali.

Abych neříkal, že je to nějaký přelomovej kousek, tak je to fakt jako takový to souverénní hollywoodský vyprávění, byť s anglickým puncem.

Takže za mě super a určitě na to jděte.

Chceš ještě něco dodat, Milane?

Asi ne, jenom že tomu přeju všechny dolary, co to vidělám, že tohle je fakt jako vánoční hit, by si to zasloužil být.

Ještě mě baví ta situace, kdy všichni se zděsej u traileru, že Hugh Grant jako Oompa Loompa je tam fakt divnej a pak všichni do toho viděj, tak říkají, že Hugh Grant jako Oompa Loompa je tam nejlepší.

To je vlastně taková... Tak on je tam dobře dávkovanej, že tam není tolik a vždycky, když tam je, tak to je jako výrazná scéna.

No, takže IS občas nám může dát

hollywoodský blockbuster, takovouhle poctivou oldschoolovou radost a my jsme za to rádi.

No tak, Hlade, škoda, že jsi to nestihl, mohlo to zaválit tím žebříčkem výročně.

Já věřím, že by to mohlo zaválit i tak, že to snad stihnu, ale jsou jako filmy, které vím, že nestihnu a mrzí mě to u nich trošku víc.

Musím tě ještě zpětně pochválit, že jsi šel jako jeden z prvních v republice, pravděpodobně jako 752. divák na tu Godzilla Minus One.

A udělal si tomu takový promíčko, díky kterýmu to možná zůstalo o jeden den díl v distribuci.

Protože já na tom byle, je to teda fakt super.

Je to pecka, kterou bych všem doporučil, i taky do ženou.

Skvěle vystavěné vyprávění, jste to tady hypeovali minule.

A já bych vás jenom podepsal, a to musím přiznat, že to se mi do té top pětky minimálně vejde a že u toho jsem si fakt říkal, this is cinema, přitom

za pár šupů.

Takže to ještě zpětně doporučuju.

Rimsy, ty jsi to dal nebo nestíháš?

Byl jsi v Ostravě nebo v Holomouci?

Nebyl jsem nikde, taky jsem to nestih a nestihnu to.

To jsi řekl hrozně hezky.

Předvánoční čas mě nějak semíla.

Máš dárky?

No většinou jo, no ještě ještě nějakej zbyteček potřebuju dosáhnout.

No já jsem si taky nekouvědomil, že vlastně musím ještě do pohody něco zařídit.

No tak, ale ty jsi viděl novej film Tomáše Dionyšky Lítá v tom,

Tomáš Dělanička nebudeme zastřídat, že je náš výborný kamarád, kolega, můj spolupracovník na Ženě filmového kritika, která se s velkým úspěchem a vyprodaností furt promítá, teda hraje v divadle pod Palmovkou.

A Tomáš Dělanička má filmový debit, romantickou komedii, lítá v tom, remake.

Estonské nebo maďarské?

Maďarský, myslím.

Maďarský, no.

Remake maďarského komediálního hitu.

A v Česku to zas takový kasovní hit zjevně nebude.

Ale vydáváte lehce přivopatrnělé palce nahoru, jestli se nepletu.

A doporučujete.

Já si myslím, že v rámci regionu a v rámci žánru velmi nadstandardní práce, která je skutečně vtipná v některých momentech,

že tam funguje i ta romance, je to vizuálně mnohem zábavnější než český film je tohohle toho typu.

A i když je to předvídatelný, tak je to vlastně celý předvídatelný takovým hezkým způsobem, že to je přesně to okoukání těch vzorů, těch hollywoodských klasických romantik, nad kterým samozřejmě může někdo jako mávnout rukou, že se prostě opisoval od těch nejlepších, ale vzhledem k tomu, že máme ročně nějakých 8 až 10 podobných českých filmů v kinech a většina z nich, nebo zdaleka obrovská většina z nich tohle prostě neumí,

tak já to beru jako pozitivum a vlastně jsem si to užil.

Jak tam funguje ta ústřední dvojka, Kryštof Háde, který už z upčasu se na něm projevuje a Kristýna Svarinská, která myslím, že v Česku není možná tak populární, jak by měla být, jako není to úplný tahák.

Není to Petra Hřebíčkova.

Jak fungují v tom filmu?

Mě tam teda bavili to, že Krištof Hádek už není úplně mladík, tak je v tom samozřejmě nějak jako akcentovaný, oni tam říkají, že mu je těsně před čterecítkou, ale myslím si, že jako dvojice jsou fajn, oba jsou trošku stylizovaný do nějakého lehce bizarního charakteru, on je takovej víc nerdovský, ona je taková sympaticky, nechci říct jako natvrdlá nebo tak, ale taková lidová,

A podle mě to mezi nimi funguje velmi fajn.

Takže nejpozději na tom Netflixu si to lidi mají pustit jako takovou kvalitní žánrovou výplň?

Já si myslím, že určitě, že to je opravdu... Když si přečtete, o čem to je, a šli byste do kina s tím, že byste doufali, jaký by to být mohlo, tak takový to nakonec je.

Prostě vlastně splní to přesně ty očekávání, které v rámci toho romantického žánru jsou většinou u nás dost marné.

Rymzi, je to lepší než Logan?

Není to lepší než Logan.

Není to lepší než Logan, ale je to lepší než naprostá většina českých romantických komedií v posledních letech, což ta laťka není vysoko, ale stejně každou chvíli vídáme, že ji někdo dokáže ještě podlíst.

Takže jsem rád, že se tohle Tomášovi Dianuškovi nepovedlo a že natočil vlastně něco, co...

je právě, jak říkal Hlad, v rámci žánru fajn.

Ono z té první a pak i druhé ukázky to vypadalo, že to přesně může být nějaká taková zhovadilost, stejně jako všechny ostatní, ale nakonec i tím, jak se to docela bezpečně drží v těch

žánrových mantinelech, tak vlastně, a jenom to, nebo v úvozovkách jenom, se to snaží obohacovat právě spoustou vizuálních vtípků použitím hudby, kterou v těchhle filmech zas tak často neslyšíme, tak jako použitím hudby ve smyslu starých českých písniček a tak, tak jsou to takový ozváštní... Kreativní použití hudby.

Tak, tak.

Tak jsou to takový ozvášnění, který to sledování vlastně zpříjemňujou a to, že člověk ví v zásadě, jak to dopadne, jak to asi musí dopadnout a tak dále, tak je jako mnohem menší problém, než u většiny podobných filmů, který, jak to v každý recenzi opakuju, tak jsou sexistický a vztahově toxický a je to vlastně hnus, jak se k sobě ty lidi chovají a vlastně vůbec to není vtipný a tak dále.

A tady vlastně opravdu spousta těch

spousta těch dialogů při nejmenším za pousmání stojí a opravdu to, opravdu ten film si dovedu představit, že vytvoří nějakou příjemnou náladu.

Takže jako když se všichni ti lidi dívají na Netflixu, na ty pochybný pseudoromantický komedie, tak když si potom zapnou tohle, tak rozhodně udělají větší chybu, než jako udělali už mnohokrát předtím.

To řekl opravdu hezky.

Je tam nějaká

Tam je spousta nějakých malých roliček a malých scén a malých vedlejších výstupů.

Je tam něco pamětního, tak z téhle kategorie.

No já bych se asi držel právě té práce s tou vizualitou, že občas se tam odkazuje, vyloženě na filmy Karla Zemana a na nějaké jako snění o vesmíru, kdy vlastně do těch záběrů vstupují nějaké jako vysněné planéty, přestylizované.

Případně se tam docela dobře pracuje se Střihem, je tam jedna taková scéna, kdy Svarinská vlastně mluví asi 4 minuty v kuse a jenom něco vyjmenovává a oni během toho jedou přes město a chvilku jsou v koupilně, pak je Střih a jsou v tramvaji, pak je Střih a jsou jinde a ona furt a furt a mluví.

Takže nějaký vizuální nápady takovýhle nad rámec těch českých schopností, těch domácích filmařů tady určitě jsou a

A bavilo mě to.

Bavilo mě to v tomto směru.

Víc, než bych asi čekal.

Já jdu za... Dneska jsme začali trošku dřív právě kvůli tomu, že jdu od sedmi, nebo sedmi třiceti, musím se podívat, na dernieru Dianyškovi vynikající hry Tisíc věcí, co mě serou, kterou deset sezon hrály i vyskytující se v tomhle filmu Bára Kubátová a Jakub Albrecht spolu.

s ním na prknech Palmovky, takže já to Tomášovi řeknu, že jste na něj byli hodný a pochválili jste ho.

Já už jsem mu psal, za mě nemusíš.

Jo, dobře.

Milané, ty to uvidíš někdy?

Hm, možná někdy, když to bude na Netflixu, tak si to pustím.

No vidíš, takže Tomáš ti dá pěsti až tě uvidí.

Jasný.

Tak, ty jsi koukal na slepíčí úlet?

Koukal, koukal.

Já se přiznám, že právě kvůli těm pohnutým událostem jsem viděl jenom půl hodiny.

pak mě nějak přešla nálada a věnoval jsem se jiným věcem, ale musím se přiznat, že mě to vůbec nechytlo.

Přišlo mi to vizuálně takový průměrnější nebo zaměnitelnější.

Nevím, jestli je to tím, že ta poetika už byla přežita, admanovská, plastelínová, hlínová, to, co jsme vlastně ihltali

Na konci devadesátek Slepičí úlet byl jedním ze dvou završení této artmanovské éry.

Tím druhým byl samozřejmě Volisa Gromit Prokletí králík odlaka.

A teď je to návrat kvůli tomu, že Netflix samozřejmě má bezjedný měšec a rozhodně preferuje rodinné filmy, takže se to vrátilo.

ale po tý půl hodině jsem neměl pocit, že je to úplně dobře, byť samozřejmě jsem viděl řemeslně jistou věc, která jako nezavánila sračkou, ale nebyl jsem, jakože bych se teďka hrozně těšil, jak to budu dokoukávat, to bych teda fakt kecal.

Tak jak to vidíš tě, Milane?

No ani se ti nedivím, já jsem taky už zhruba v polovině jsem si jako říkal, že vlastně ten film mi vlastně toho moc nedává a je to vlastně taková animovaná jednohubka, která

nějaké kopine, docela svižně, ale zároveň chybí ta energie a drive těch

dřívejších Artmanovek, právě jak říkáš.

Ta animace nebo ty pastelní rozhejbaly jsou jako pořád co a dobrý, jistá poetika tam je, ale zároveň to není tak ten, že jo, první se pičí úlet byl takovej trošku vlastně i temnější v té vizualizaci a ve všem.

A tedy už je to takový celý rozjařený, veselý, takový už cíleně víc rodinný.

Jakoby sterionní a zaměnitelný trošku.

Takový něco ve stylu spláchnutýho a tady těch věcí, což dává smysl, protože to dělal i stejný režisér.

Ale je to takový, už to míří pořád vlastně na první signální, na první dobrou, na ty jednoduchý inflativní forky.

Občas je to fajn v některých forkách a gezích, ale vlastně už se tam jenom tak nějak ty postavy už tam jenom nějak

existují, nějak se tam lítá z místa na místo, ale nějak se tam prostě nevytěží ta linka heistu nebo pak následního úniku z toho speciálního zařízení, kde se skouřadějí na getty.

A vlastně je to tam vždycky tak hezky něco nahozený, ale nějak se to nerozvíjí a zároveň tam nejsou ty

temnější, dospělejší motivy, co byly v té jedničce.

Takže ta sofistikovanější žánrová hra.

To už tam chybí.

Plastiše.

Přesně.

Tak to se tady úplně nekoná.

Ne, to tady vlastně bych řekl, že se na to úplně vykašlali a jeli jenom po té klasické infantilnější trošku zábavě, což někdy jako zabírá, někdy je to fajn v některých ohledech a jako jednohubka pro děti to podle mě zabírá pořád dobře.

radši bych jim to pustil radši než nějaký Máša a medvědy a tady ty věci, co jsou v kinech, to jako rozhodně.

Ale zároveň už tam prostě chybí to, co jsme na těch Artmanech měli rádi dřív, no.

Dobře.

To znamená, zní to jako, že si ve své recenzi, kde ses vypsal, dal klidných šest deseti a když to někdo vynechá, tak se nic nestane a když si to pustí, tak to přežije.

S lehkou nostalgí v oku, že nevidí takovou pecku jako jednička.

Jako řekne si, jo, vidím znova ty postavy, ale za dva dny si na to už asi nespomene.

Je to důvod, chlapci, proč jste si to nepustili?

No z mojí strany vlastně ten důvod je to, co říkal Milan před chvilkou, že ten styl už mi přijde trošku přestádlej a že vlastně mě to vůbec neválkalo.

Určitě si pustím příští rok.

To jsem řekl já, ty vole.

No tak sorry, vole, tak cituju někoho jinýho.

Snad víš, že si cituješ, vole, rutinéra nebo mistra, musíš si to ujastnit.

Já myslel, že cituju mistra, on to blábolé rutinér, sorry.

Ale ne, jako určitě se těším na toho novýho Wallise a Gromita, na to se podívám rád, ale slepičí úlet jsem si tehdy svýho času v kinech užil, ale od té doby jsem ho viděl možná jednou, vlastně mě ten návrat té poetiky a těch hrdinů vůbec nějak jako nezajímá.

Možná si to někdy pustím, když prostě budu doma, budu nemocnej, ale rozhodně ne cíleně.

Dobře, buď zdravý hlavně.

Grimzy, máš na to taky silný názor, nebo ne?

Mám na to tak silný názor, že už dlouho si chci právě pustit tu jedničku, kterou, kterých jsem se ještě nedostal, takže do té doby si nebudu pouštět dvojku.

Přidáváš to na seznam 350 důležitých filmů popkulturných klasik, které jsi neviděl.

Už to tam nějakou dobu je, ale jak říkáš, ten seznam je skutečně dlouhý.

Dobře.

Tak, Rimzi, ty jsi ale neváhal a podíval se na jinou Netflixovku, jak se říká, film Netflixu.

film Netflixu, který Netflix koupil kvůli tomu, aby se nažvejkl, co se týče nějakých těch cen a Oscarových nominací a Oscarové nominace přijdou.

Myslím si, že za masky a herecký výkon a osobně bych se ani neurazil, kdyby za kameru přistáli.

Ten film se jmenuje Majstro.

Je to vysněný projekt Bradleyho Coopera, který na něm makalo několik let.

Je to vlastně úplně takový ten

jsem chtěl říct typický, ale spíše rizí, biopic, to znamená životopis slavné osobnosti, který se ohlíží do kulturní historie a mapuje nejen dílo a osobní příběhy Leonarda Bernsteina, ale což se samozřejmě proslují autor West Side Story mimo jiné,

ale také se noří do jeho soukromí, řeší, koho prcá a koho chce prcat a samozřejmě je takhle, co se týče těch sexuálních preferencí, poměrně divoký a tohle všechno mělo utáhnout skvělý životopis, který jsem viděl

A musím si přiznat, že jsem cítil zklamání lehké.

Spíš z hlediska k tomu očekávání.

Jednak mi přišlo, že je to strašně dlouhý, strašně pomalu to plyne, že je to místy až úmorné a vůbec jsem nerozuměl té scenaristické exekuci.

Nebavily mě ty dialogy vlastně.

S tím jsem měl problém.

Nebavily mě dialogy a nedostával jsem se skrz ty dialogy do vnitra postav, se kterými bych prožíval jejich strašná trápení, radosti,

Samozřejmě jsem viděl velice takový ten snaživý oscarový herecký výkon, viděl jsem parádní práci maskérů, to jak si dokážou vyhrát s paroukama Bradleyho Coopera, to je vlastně famózní.

i tu prostetiku na nose, co měl, tak mě to nerušilo a to jsem si užíval.

Přišla mi tam nádherná kamera a v jednotlivostech invenčně, zajímavě, poutavě zrežírovaný, ale dohromady mě to fakt míjelo a přijde mi to takový ten

ve výsledku takovej ten fakt jako nezáživnej životopis, co jde po cenách, ale nedokáže si podmanit ta divácká srdce.

Takže za mě zklamání.

Co ty rymzy?

No za mě taky vlastně zklamání a to jsem z počátku byl velmi připravený tomu fandit, že těch prvních pár desítek minut, kdy v tom černobílým obrazu ta kamera pořád nějak lítá, hejbe se a sice

jsem si říkal dobrý, tak může to být taková honipéřina na efekt, ale třeba se, má to prostě dobrý potenciál toho, aby se z toho vyklubalo něco opravdu zajímavýho, protože mě to i díky těmhle finessám dokázalo docela rychle vtáhnout.

No ale potom, jak říkáš, tak bylo mnohem zajímavější to, jak

ti herci říkají ty svoje repliky, než co vlastně říkají.

A skutečně to, že Cooper si Bernsteinův hlas, zjev, styl mluvy a tak dále, to, že si to všechno pečlivě trénoval a ty různý historky, že 6 let se

učil dirigovat, aby potom oddirigoval tu jednozáběrovou, šestiminutovou plus minus scénu a tak dále.

To jsou samozřejmě takový loskarový PR řečičky, který hezky zněj.

No ale vlastně to, že ten film v té druhé půlce už vlastně přestane i bavit těma kamerovýma finesama a už je to prostě pár smutných lidí, co se tak potácejí v interiérech a vlastně jsou pořád stejný, vlastně nedochází u nich k žádnému moc vývoji, výjima toho, že to Bernsteinovu manželku, to, že to je všechno pořád stejný, tak jí to...

se řečím dál víc, což se dá chápat, ale zároveň člověk čeká, že se přesně tohle bude dít, ono se to děje a pak to skončí.

Tak je to přece jenom na ten více jak dvouhodinový film trochu málo a zklamalo mě, že nakonec z toho základu, který mohl být opravdu něčím originální a nápaditej, tak je vlastně jako rutinní životopis, který právě v těch hereckých výkonech, maskách a minimálně v té první půlce i kameře

má nepochybný kvality, který do těch Oscarovejch nominací patřit téměř stoprocentně budou, ale jako film, kterej by byl zajímavej pro někoho, kdo se chce dozvědět více než jenom nějaký úplně nejzákladnější reálie o Bernsteinově životě, tak mi to přijde zbytečný.

Takže říkáš Logan úplně jiná liga.

Logan je o trošku jiná liga, ano.

Dobře, dobře.

Zlobíš se na Bradleyho Coopera, že jde po těch Oscarech takhle, že tam hraje takový ten ramy malek styl, ty gesta, že vyloženě opakuje.

Já jsem se díval, že on už, ať už herecky, nebo i tak různě

produkčně a tak už byl, už má těch nominací asi 8 nebo 9 a žádnou, žádnou neproměnil, takže asi chápu, že už mu to přijde samotnýmu takový blbý a řek si, že už si nebude na nic hrát a pokoušet se o cokoliv bojsečního a jede prostě na plno oscarovej mod, no tak

Já mu to přeju, ale bohužel mě tolik nebavilo se na to dívat, no.

Takže kdybys byl členem Akademie a měl jsi tam tu finální volbu Bradley Cooper vs. Cillian Murphy, tak, nebo Cillian, já nevím, jak se to vyslovuje, Mateš?

Nevím.

Díky.

Cooper vs. Murphy, tak komu dáváš hlas?

No...

Člověče, to bych dal asi tomu Marfimu.

Nevím, kdo další tam ještě je, takže možná bych to dal ještě někomu úplně jinému, ale...

ale Murphy aspoň potom Oscaru jde takovým méně nápadným způsobem, takže s tím bych asi sympatizoval, ale rozumím Cooperovy.

Milan přikivoval, takže ten by dal taky hlas Murphymu, a ty jsi kutější ještě, ty už byl místy i při Nasrán, to znamená to, co jsem si v první půlce, já řekl, že je to esence Hladovského, hezký, ale k hovnu, bys tady podepsal, nebo bys na tu kritiku šel z jiný strany?

Asi bych to podepsal.

Tu první hodinu, to jak říká Mojmír, to jsem ještě měl nějakou naději.

Jak říkáte, je to prostě hezky zahraný, má to skvělý masky, kamera je úžasná v některých scénách, i ta režijní expozice, jak se tam pracuje s nějakými záběry a tak.

ale je to nejprázdnější film tohohle roku.

Tam není nic, ten film mi vlastně vůbec nic nedal.

Tam není špetka nějaký emoci, nějaký emoci, která by se přidala tomu divákovi a zároveň to silhává právě v tom, jak to podává ten vztah, tak už jste tady zmínili kvůli těm dialogům, který se snaží být huboký, ale jsou vlastně úplně prázdný.

A zároveň, jak se tam pořád přeskakuje v tom čase a vždycky se řeší jenom třeba pět let, pět minut nebo takhle, tak to vlastně strašně zrychlení a nedokáže se divák těm postavám dostat po tu kůži.

A zároveň to silhává i jako životopis, protože mě to vlastně o Bernsteinovi vůbec nic neřeklo, kromě jeho soukromí vztahovýho, ale to mi přijde jako málo na dvě a něco hodiny.

A vlastně nevím, takhle z toho filmu bych nepochytil tu jeho hudební jedinečnost, tu jeho osobitou jedinečnost.

A vlastně to ze mě vyprchalo totálně asi po půl hodině.

A úplně pocit marnosti a prázdnoty a je to takový ten fakt totální oscarovej kalkul, na který jsem už jako x let alergický a tohle je prostě totální esence oscarovýho kalkulu.

Takže ty to bys palcoval tak to i o to číš jak?

Jak Commodus.

Přesně.

Je to prostě hudební mank.

Za mě.

Akorát ještě horší.

Já bych řekl, že jo.

Ten Fincher mě alespoň víc bavil v té režii, ale tady už mě... Mě přišlo, že tady alespoň se právě snaží každou tu scénu jako nějak vybrousit, víš?

No to se snaží...

V té první hodině jo, ale pak jak už to přijde do té barvy, tak už mi přijde, že i ta hravost s těma scénama se vytrácí.

A už i to mě právě moc nebavilo.

Takže v tomhletom je za mě maestro rozhodně horší a já jsem možná víc kritický, než bys chtěl, ale

Já tyhle Oscarový kalkuly fakt nemám rád a vytáčí mě to.

Ty jsi byl vždycky tvrdej.

Zvlášť na ty filmy Netflixu, jak se říká.

No to samozřejmě.

Jako jestli dostane brdliků pro Oscara, tak mu to přeju, ale asi bych mu to přál za něco, kde nebude tak okatě o to se snažit.

Dobře.

Vlade, ty jsi taky pustil na streamu nějakou gurmánskou záležitost.

No, já jsem si pustil plán pro rodinu s Marky Markem.

A to je kde?

To je Apple.

Fakt to jo?

No.

Já jsem se v recenze nevypsal, on to psal inf, ale když jsem jí četl, tak s tím vlastně se všem souhlasím, jenom býval v obotmýň.

Já jsem si říkal, že těch jeho 60 je trošku přestřelné.

On mi včera říkal, že očekává tvůj kritický komentář k jeho vkusu.

Nemám tam vlíst a přehodno, že to napět?

Ne, ne, ne.

Není to tak dramatický.

Není to tak dramatický.

Ale já jsem teda neviděl film Maestro, ale počítám, že tam ty ambice úplně jako ve všem, včetně cateringu, musely být větší než u Plánu pro rodinu.

Protože to je opravdu takový ten film z té krabice, kterou má každý studio a jednou za rok tam někdo šáhne a vytáhne přesně takovouhle

unilou, beztvarou, průměrnou věc, ve kterých se dějou ty stokrát oskoušený věci, jsou tam ty okoukaný vtipy.

Je to samozřejmě o tom, že Mark Wahlberg tají svojí rodině, že byl profesionální vrah, ale do ženého minulost, takže jedou z Bafala do Vegas a během toho likviduje zabijáky a potom musí všem říct, co to vlastně je.

ukáže se, že se mají vlastně stejně rádi, takže to dopadne dobře.

Ale není to vlastně moc akční, protože to má být rodinný film, takže to není ani extra krvavý.

Ta akce není úplně mizerná, ale taky jsme asi viděli lepší.

Humor funguje, ale viděli jsme ho třeba jako padesátkrát a všechno to je jen na takový nějaký volnoběh.

Marky Mark má nějaký charizm a Michelle Monaghan mě tady docela příjemně překvapila, já už jsem ji dlouho neviděl ve velký roli a pořád si myslím, že na to má.

A jinak je to taková bláznivá dovolená s Čevičejsem, akorát se u toho občas víc střílí a drží se to v takových těch kolejích, aby si tam každej našel něco, aby od té televize nevodešel a pak to skončí.

Myslím, že to je jako profesionálně udělaný průměr, což bylo podle všeho i zadání u tohoto filmu.

A já nevím, když vás nebude podle mě bavit vánoční pohádka při rozbolování dárků a přepnete to na tohle to, tak to bude fungovat, ale jinak moc nevidím důvod, proč se na to koukat.

Jo, když se odejdeš vychcat, tak vlastně o nic nepřijdeš.

No vůbec, vůbec.

Máš tam přesně takový to, že oni zastaví v nějakém městě a tam se vyřeší vztah se synem, pak zastaví o 200 mil dál jiným a tam s dcerou, pak v dalším a tam on na hajzlu zlikviduje nějakýho zleducha, který tam na něj čeká a

pak v hodině 10 se na něj rodinka naštve, že jim lhal, v hodině 15 už zase všichni tánou, zajedem pro vás a

Tak.

Spotřebka.

Absolutní spotřebka.

Ale na to, že nenávidíš Marka Wellberga, tak mluvíš.

Já nemám s Wellbergem žádný zásadní problém.

Mě herecky neuráží, mě spíš asi uráží jako člověk.

Vždycky mu říkáš, se mu směje, že je to nějaký nasraný prcek směšnej.

Tak jako nasraný prcek směšnej je, ale jako nemám ho na nějakému seznamu hejtu.

Mě spíš jako v poslední době maximálně naštval takovým pokrytectvím, kdy

na svoje filmy a říká, že to byly velký životní chyby a myslí tím třeba Hříšní noci a takovýhle věci.

On uvěřil v Boha.

No právě, uvěřil v Boha a točí filmy o psech.

Takže to, že je v prdel, je jeho problém, ale jak se to nepromítám do toho, co předvádí před tou kamerou.

Dobře, tak nenauháka osmě.

To jsem ani úplně se o to nepokoušel.

Dobře.

Tak děkujeme za vstup a teďka

se posuneme, doufám, já vlastně vůbec nevím, jaký na to má tady náš Rimjob názor, doufám, že se posuneme o kvalitativní level výš, nebál bych si zadoufat, že se posuneme až nad Logena, protože ty jsi viděl před premiéru filmu, to se mi snad zdá,

dream scénario, který má v Americe skvělý hodnocení, je to hodnocený jako jedna z nejzásadnějších rolí Nicolasa Kidžeta úplně teďka v té pozdní éře jeho kariéry.

Tak mě zajímá, můžeš nám takhle předstihu natýzovat, ten film se bude dávat i ještě na nějakých dalších předpremiérách, myslím Silvestrovský předpremiéry má,

tak je opravdu dream scénario takovýto, nevím, jak to říct, adaptací nebo věčný svět neposkoněné mysli letošního roku nebo vůbec?

No letošního roku možná jo, ale přesně to přirovnání k těmhle filmům, který se nabízí z hlediska tématu, tak podle mě to Dream Scenario je o něco horší.

A to především z toho, že po něm teda ve mně zůstala taková docela prázdnota.

Takový nic moc jsem si z toho neodnesl, pořád jsem čekal, pořád jsem čekal, v co se to dovolí.

vyvine, kam se to podaří, kam se ten zajímavě rozehraný příběh podaří nasměřovat, ale nakonec to tak pro mě vyprchalo v takovou jako sérii zábavných a dobře natočených scén, který ale dohromady jsou takový bohovnu trochu.

A ještě teda jsem, ještě teda si tam jako nechávám nějakej prostor, protože jsem se nad tím nestačil vlastně

chtěl jako zamyslet tak, jak bych chtěl, ale takže jako není to nějaký definitivní hodnocení a je možný, že je možný, že nakonec třeba napíšu napíšu pozitivnější recenzi, ale teď jsem právě někde někde mezi těma šesti sedmi na na úrovni toho toho Logena no.

No počkej, na úrovni, nebo na tú rovni, nebo po tú rovni?

No na úrovni, vokolo, lítá to tak vokolo toho.

Teďka to právě nechci říct.

Nevíš, kde se to zastaví, to kivadlo?

Nevím právě, no, nevím, kde se to kivadlo zastaví.

Tak zepříj se svýho jezevce.

No Nikolas Cage je tam nějakej významnej, nebo je to jenom takový ten mediální hype, aby to bylo něčím zajímavý?

Ne, tak Nikolas Cage tam, tak on asi málo kdo...

pochybuje o tom, že je to regulérně dobrý herec, když chce hrát a když může hrát něco aspoň trochu normálního, lomeno něco, co je pro něj dobře napsaný.

A totohle je, takže ten jeho výkon rozhodně je dobrý, strhává na sebe pozornost a skutečně mu jde

dobře uvěřit všech těch několik poloh, který se během toho filmu změněj a zároveň to zas není tak, že by na sebe strhával pozornost tím přehnaným způsobem, jako jsme se o tom před chvílí bavili u toho Bradleyho Coopera, že by nějak vyloženě jako

tlačil sebe nad úroveň té postavy, ale myslím si, že to zahrál velmi dobře a je jedním z největších předností toho snímku a dokázal udržet moji pozornost i v těch pasážích, které jsem tak trochu odzýval, protože mi přišlo, že to, co satiricky komentují z dnešní doby, tak dělají takovým prvoplánovým způsobem.

Jak to vidíš ty, Milone?

Já jsem trošku spokojenější, ale s těm pocitem prázdnoty moji výroby docela rozumím.

Tam hlavně je problém v tom, že ono to vlastně v té poslední třetině totálně vyšumí, jako by tvůrci nevěděli, jak to chtějí vlastně ukončit, tak to vlastně neukončí nijak s tím způsobem.

A takže proto taky

Mám pocit, že to ze mě trošku víc vyšumělo nebo šumí, než jsem jako při tom sledování čekal.

Ale zároveň to má jako hodně, hodně zábavných scén.

Myslím si, že to je skvěle zrežírovaný.

Ten nápad je vytěženej s těma snama obstojně a tam jsou prostě scény, kde se to fakt vyloženě hraje

do jaký velký trapnosti to až dokáže jako zajít v ten moment, že se ta postava vždycky dostane do nějaký bizarní situace a hraje si to s tím, do jaký velkýho trapna to může dojít a v tomhle mě to strašně bavilo a je to v tomhle tom i dost zábavný.

Zároveň ten Cage film je skvělej,

Fakt tohle tisícletí je to jedna z jeho nejlepších rolí si myslím, což nejde zas tak těžký, ale nemá tam ty svoje maniakální výrazy a přehrávání, takže za to rozhodně palec nahoru.

Takže a v režimě je to tak jako dost sebejistý film, až na tu poslední třetinu, no, kde se to trošku rozplyzne, rozpadne, protože už je to takovej povinnej epilog, který vlastně neví, co chce říct, tak, tak tu ten satirický podton nějak ukončí, ale vlastně nic moc nedabídne.

To znamená efektní na povrchu, ale ne tak vyspělé vyprávění, chápu to správně.

Jo, asi tak by se to dalo říct, no.

Jakože

Hezky se na to kouká, baví to, ale nemá to takové myšlenkové podhoubí, jak by chtělo mít.

Máme zhlade mít?

Jo, já si myslím, že jo.

Rozhodně to je film, který si zaslouží vidět, zase si myslím.

Zaslouží si i velký plátno, no.

Má tam přidanou hodnotu v tomhle směru.

Jako asi by mi nevadilo to vidět doma, no.

Tak necítil bys újmu.

Ale necítil bych újmu, no.

Taky asi ne, no.

Tak to jsem doufal ve víc.

Jako je to poctivá sedmička, ale žádná megaboba to taky jako není, no.

No a Dedeš?

Určitě to vidět chci, ale nevím, jestli budu muset do kina.

Jsou tam, jako říkám, jiný věci, kterých jsem minul a budu radši lovit asi je.

Dobře.

Tak další kousek film Netflixu.

Naše oblíbená kategorie.

Nech svět světem leave the world behind.

Skvěle obsazený

předapokalyptický mysteriozní thriller s Julie Roberts, Ethanem Hockem, Kevinem Baconem, Mahershalou Ali jedním tankerem.

Moc hezkým.

Myslím si, že kdo ten film viděl, uzná, že

tenhle tanker se povedl, ne nadarmo, je to nejlepší scéna toho filmu.

Přesně jsem viděl, že jako Leonardo DiCaprio v tenkrát v Hollywoodu udělal ten pohyb, když si viděl tuhle scénu a oni řekli, řítí se na nás ropný tank, řítí se na nás lot nějaká a někdo další řekne, ne, ne, to je ropný tanker.

Tak v tu chvíli jsem věděl, že tě má tenhle film ve svý hrsti.

No a v hrsti bych měl, ale pak mě ještě tak třikrát chytěl do té hrsti scény s nějakýma Teslama nebo co to je.

A ještě asi jedna, dvě takový efektivnější, efektnější.

Ale celkově mi to přijde nedopečený, no.

Přijde mi to tak vlastně Netflixovsky rozpizdý.

Je to jedna z těch lepších Netflixovek.

Opravdu místy jsem se cítil napjatě, místy jsem se cítil mysteriózně a vidím tam určitou virtuozitu toho tvůrce, který si nebojí dělat jako tak srandičky okolo přátel, nějaký takový jako cynický, sebejistý věci, ale že bych si z toho celkově si to napardel a že by mi to hlavně obhájilo ty dvě hodiny dvacet, tak to bych teda fakt

To bych kecal a tam jsem si cítil trošku oklamán, ve smyslu neuspokojen.

Necítil jsem se natolik saturován, abych opravdu měl radost a říkal si, že tohle je ten biják, jaký jsem si zasloužil.

Co ty rymzy?

No já vlastně, jak z hlediska svojich pocitů, tak i z toho, co jsi teďka říkal ty o tom filmu, tak cítím velkou spřízněnost s tím před chvílí probíraným dream scenáriem, protože opravdu je to přesně takový ten film, který je složenej ze spousty dobrých jednotlivostí, akorát v součtu se to trochu rozpadá, trochu to ztrácí nějaký smysl pro mě, ale musím říct, že tady

že to Nech svět světem pro mě bylo ještě dvěma drobnostma trošku lepší.

A to jednak tím, že opravdu mě to celý ty dvě hodiny dvacet bavilo na úrovni těch

na úrovni toho, jak to v jednotlivých scénách pracuje s thrillerovým žánrem, že opravdu pořád jsem byl napjatý, pořád jsem čekal, co se z toho vyklube, i když už jsem pak spíš čekal, že se z toho nic moc nevyklube, tak stejně mě velmi bavilo to sledovat.

A ono se nevyklubalo.

A ono se jako nevyklubalo, ale na to, že to pak začalo směřovat k tomu, že se nevyklube, tak ten úplnej závěr mi vlastně přišel velmi uspokojující.

Že se prostě jedna z těch mnoha nastřelených linek, že se prostě příjemně uzavřela, přestože, nebo možná právě proto, že je to ta linka, která ze všech těch nakousnutých je ta nejmín důležitá.

Tak vlastně to mi přišlo, že je v něčem taková zábavná hra s divákem a nakonec mě to teda uspokojilo,

víc než to, to se mi snad zdá, ale je to přesně ta kategorie filmů, kde mě bavilo se na to dívat, vidím v tom spoustu kvalit, v součtu je to nějaký takový podivně nedopečený, ale ještě se nad tím chci vlastně víc zamyslet, možná se na to podívat i znova, nebo minimálně na nějaký pasáže, aby to tak ve mně trošku...

dozrálo k nějakému silnějšímu názoru, který v tuhle chvíli po hříchu nemám.

Mně to přijde dramaturgicky rozklížený, nedopečený, víš, že to prostě nemá ten, že to je všechno taková jako hezká předehra, ale ten mistrovský mrt tam prostě chybí.

U tohohle jsem zrovna cítil tu snahu opravdu to na konci většinu těch věcí nevysvětlit a většinu těch chlinek neuzavřít nějakým způsobem, který by byl z hlediska příduček scenaristiky uspokojivej.

Vidím tam tuhle hru s divákem a s těma očekáváníma, a jenom vlastně sám si nejsem jistý, takže to je nějaká kvalita, už to, že to neuspokojí ty moje očekávání, tak za to jsem obvykle rád.

A jenom si nejsem jistý, jestli jsem za to tak rád, aby mi to stačilo na nějaký jednoznačně výborný film.

Ale to, že mě to taky bavilo sledovat celou dobu Stopa, že to zas jo.

Viděl, je to lepší než Logan?

Nečekaná otázka, že?

No, nečekaná, no.

Jako pro mě, jo.

Tohle, jo.

U toho dream scenária, tak váhám tohle o trošku, jo.

Slyšeli jste jasné doporučení, pánové.

Ten film trhá žebříčky sledovanosti, tak proč jste vydláci a nepodívali jste se na něj?

Protože mě to přijde, už z Trajulu mi to přišlo jako taková ta stylistická režijní Honi Péřina, takový ty

projekty od Jamila Lindelofa, kde se strašně hraje na to tajemství a na nějaký tajemno, ale vlastně se nic nevyřeší a jde tak jako pojntově od někud nikam, což mi přijde, že z těch reakcích tak i dopadlo a takový filmy mě už nezajímají.

Že jsi tam seděl se založenýma rukama a říkal si, já to věděl.

Vlastně ano, říkal jsem si, dopadlo to tak, jak jsem čekal, takže dalšího Lindelofa nepotřebuji.

Co ty hlade?

No já vlastně na znační míry to, co říká Milan a to, co tady říkáte vy, mě jako absolutně děsí.

To je pro mě největší peklo, koukat se na film, který je formálně velmi dobrý, počítám, že i herecky bude velmi dobrý, ale vlastně bude naprosto neuspokojující jako ten zážitek.

Já nepotřebuju samozřejmě, aby to vedlo k nějaký jasný pojintě nebo tak, ale i Rymzi, který z toho je poměrně načrej, tak vlastně říká, že moc neví, o čem to bylo a proč bych na to měl koukat.

Já bych byl jako strašně nasraný, kde bych s tím trávil dvě a půl hodiny času a potom zjistil, že to je jenom nějaká samohana nějakého tvůrce, který vlastně buď neví, co s tím, anebo ví, co s tím, ale neřekne nám to, protože je lepší člověk a já na takovýhle pičoviny nemám čas.

To je ten rozdíl mezi náma, že mě ta neuspokojivá samohana někoho jinýho trochu uspokojuje, ale ty prostě vyžaduješ takový přímo čařejší uspokojení.

Jo, jo, tak jako každý jsme nějaké, jako jsme lidi, že jo, tvrdější brání.

No takže jako mě by vlastně asi hrozně vadilo to, že by mě to v nějakých prvcích bavilo a líbilo se mi to, ale jako celek by to nefungovalo, strašně by mi to vadilo.

Páhlo by tě to za dýka, no trošku, ale furt na větší úrovni než třeba ty poslední šamalanové.

No ty vole, jako jestli to srovnáváš s tímhle tím, tak to fakt jako... Hele, uvidím to, až uvidím slépečí úlet 6.

Je to Advanced šamalan, podle mě trošku.

Tak Advanced šamalan to...

Nevím, to je jako kdyby se studnil Trabanta.

A proč nadechceš vidět dream scenario a tohle ne?

Za mě je to jako z jedné škatulky filmů.

A teď to uvidíte jako ze synality rysy.

Ne, dream scenario mi připadá, že ten nápad je takový nějakej svěží.

Vlastně chci vidět, co z toho vyleze.

Tady už vím, že z toho nevyleze nic.

Ale něco z toho proleckého vylezá zase.

To, že my jsme takoví jako nedost chytrý a vnímavý na to, abychom to docenili, to je jiná věc.

Ale pro Ondru toho vylezlo mega.

Beru, ale já jsem třeba nebyl schopnej dokoukat ani toho mekeja loňskýho nebo předloňskýho.

A mě vlastně strašně nebavěj a iritujou tyhle ty filmy, který se tváří chytře a nakonec buď chytrý nejsou, nebo nejsou tak chytrý, jak by chtěli, anebo vlastně skončejí jenom jako takový ten prd, který se jako rozpustí v tom větru okolo.

A já s tím fakt jako nechci ztrácet čas, ale to dreamy scénario mě minimálně zajímá po té formální stránce a po té stránce, jak se s tím poradí ten Cage a takový.

A to jsem tedy jako člověk, co si úplně neužil nejhoršího člověka na světě od toho samýho režiséra.

Ale tam prostě vidím něco, čemu chci věnovat čas.

Tady nevidím vůbec nic z toho, co by mě vlastně mělo k tomu filmu dovolit.

To jsem ani neviděl, že to ten samý režisér, to jsi mě nalákal naopak.

Proč to neřekl Rimzi?

Já myslím, že to není on.

Já si taky myslím, že to není on.

Hlavně na něco, co není pravda.

Děkuju.

Je to dost možný, takže možná na to taky koukat nebudu.

Hlad často láká na lži, aby dosáhl toho uspokojení.

Tak teď se k tomu dostáváme.

Já si pletu dvě severský věci.

Já si to lajdu.

Je mi ze seve špatně.

Tak to jsem neviděl, tak v tom případě jsem těšil o něco méně.

Dobře, to bylo v pohodě.

Ale je mi ze sebe špatně.

To mám v top 25, aspoň.

To bylo fajn, to bylo takový správně nihilistický.

No, jdeme dál.

Přiznávám si, že trošku ztrácím přehled o tom, kdo viděl Tři mušketýry.

Je možné, že jste udělal ty, Hlade?

Tak dávali jsme si naději, že se to zařadí mezi nejlepší filmy roku.

Dokonce do nějaký topky by to zrovna Karel, myslím, dal.

A ty jsi teda byl nadšenej nebo spokojenej, nebo jaký jsi vlastně byl?

Já jsem byl lehce zklamanej, protože já bych v té topce měl v topce tu jedničku, myslel jsem si, že ji tam mít budu.

Nevyškrtneš ji na truc po zklamání dvojky?

Ne, to ne.

Mě v podstatě ta dvojka nesklamala něčím,

nějakou vyloženou chybou nebo nějakou nezvládnutostí.

Jediný problém s tím filmem jsem měl a ten problém byl vlastně velký, že to je neskutečně hektický.

Že jsem opravdu chtěl, aby to mělo tu půl hodinu navíc, kdyby ty lidi si jako víc v klidu povídali, ale tady se opravdu sypejí jedna atrakce za druhou.

Ty atrakce samy o sobě jsou skvělý, má to opět výtečný akční scény, ještě líp se tady podle mě pracuje s kamerou, jsou tam dlouhý jednozáběrový bitky, je to strašně výpravný, ale ono to fakt jako nespomalí ani na chvíli a já už jsem byl z toho takový jako neunavený, jo, ale prostě jsem viděl, OK, teď se bude dít tohleto a zas to dopadne asi dobře a pak se bude dít tohle a zas to asi dopadne dobře.

A cítil jsem tam takovou únavu, ne tvůrčí, ale možná jako únavu materiálu, jestli to dobře nazývám.

Vlastně mě to nestrhlo tím, jak moc to chtělo být strhující.

Že tam nebyl vyloženě čas na to, aby se víc pracovalo se vztahami mezi těmi postavami, přičemž to tam je docela důležité jako prvek.

A je to až příliš divoké, příliš rychlé,

A příliš velký showreel toho režisera jako realizátora vlastně mě to nedokázalo vtáhnout vzaleka tolik jako ta jednička, kde se přeci jenom víc budují ty vztahy a říká se, kdo je, kdo jaký je, odhaluje se nějaké tajemství a tak.

Tady se fakt jenom pádí dopředu.

A pádí se dopředu jako velmi zábavným, zajímavým, pojatým a formálně jako výtečným způsobem.

Ale jako, když se za pár let budu koukat na Tři mošketiny, tak si možná pustím jenom tu jedničku.

Aha.

A já jsem u té jedničky cítil docela ty Nolanovský vibes.

To to je něco takovýho... Teď myslíš konkrétně co?

Podobně použitá hudba, podobný nájezdy.

Jako to jo.

Takový ten jeho tuhej... budování atmosféry víc, než někde rychle dělat nějaký atrakce.

To asi jo, ale v té jednice to zkrátka fungovalo víc, protože tam se víc dělo i na nějaký to spiknutí, tedy se to opravdu sází okamžitě na tebe a vůbec není čas, aby ses to nějak vychutnal, ale není tam vlastně ani čas na to, aby ses třeba vychutnal nějaký ten úspěch těch hrdinů, že se jim prostě povede

překonat nějakou svízel nebo udělat nějakou misi, která měla být sebevražedná a oni to nějakým způsobem zvládli.

A ty bys chtěl mít, nebo já bych jako divák chtěl mít ty dvě minuty, kdy oni jako odpočívají a si pak jako taky vydechneš a řekneš si, ty vole, to jsou fakt jako frajeři, nebo tohle bylo dobře vymyšlený, ať už ze jejich strany nebo ze strany těch tvůrců, ale ono to prostě fakt běží pořád, pořád, pořád a pak to skončí a

Já jsem si z toho vlastně, jako nedokážu třeba teďka říct, která scéna tam byla nejlepší, protože ono to vlastně nikdy neskončí.

To tempo je furt stejný, je furt stejně divoký a myslím se, že to je trošku škoda.

Rozhodně to je dobrý film, ale ta jednička mi přišla dramaturgicky víc jako sevřenější a nějak jako konkrétnější.

Tohle je fakt jenom jako show.

Pamatuje si ty tři mužky, ty dvě, od léstra nebo ne?

Tak pamatuju si je.

Ty jsi je nesnášel, ne?

Ne, mám rád.

Tak tam právě to finál je strašně silný.

Tam ta poslední čtvrhodinka je úplně strhující, protože tam dostane Ráchel hrozně pokouříno a je tam ta vendeta.

Takovýhle dramatický dopad a vygradování to tady prostě není.

Chce ho to mít.

Jako vyloženě vidíš, o co se tam ty tvůrci pokoušely, ale v ten okamžik já už jsem jako divák se vlastně cítil trošku unavený.

Takže to na mě tolik nefungovalo.

A navíc ten film možná končí trošku jinak nebo v trošku jiný moment, než fandové a znáci očekávají.

A to si myslím, že může být pro někoho taky trošku problém.

Co se týče Evy Green, je tam nějak zásadní její výstup nebo je to taková očekávaná kvalita?

Tak je to očekávaná kvalita, ale ta očekávaná kvalita je samozřejmě úplně v těch nejvyšších výškách.

Je tam výborná jak v těch actioních scénách, tak i jako taková ta postava, u který vlastně furt nevíš, na čí straně stojí a jestli už opravdu třeba není teďka jako chvilku doopravdy hodná, protože samozřejmě není.

A fyzicky ty actioních scény jejich jsou výborný.

Myslím si, že je super.

Takže máme si...

Teď už v kinech to asi ani nestíhneme, ne?

To byl tak rychlej prošum.

No byl to rychlej prošum.

Já jsem na tom byl v pražském kíně pilotů ze 160 korun a byli jsme tam podle mě čtyři.

Takže rychlej prošum.

Ale pak si to máme dohnat, jestli až srovnat aspoň naše zklamání.

No škoda.

Já bych vás klidně poslal i do toho kina, jo?

Jenom zkrátka ta jednička je po všech stránkách víc sevřená jako film.

Dobře.

Bereme to jako doporučení s lehkým varováním.

No a když už teda ses tak rozpovídal, potřebuješ si dát pauzu nebo ještě tam nasadíme toho vodníka?

Toho vodníka?

Tak jako nebudeme se před ním schovávat, ne?

Stejně by na něj došlo.

Co vodník?

No já jsem se vypřel v recenzi, já jsem v klidu.

Dobře, tak jo.

Milané, co vodník?

No, vodník to je...

Lepší, než jsem čekal, ale dobrý film to není.

Asi takhle.

Jakože z tý DC mizérie letošní je to pořád asi nejzábavnější svým způsobem zářez, ale jenom protože za kamerou stál James Wan a ne žádnej z těch nímandů, co tam stáli předtím, no.

Takže Aquamena a ztracené království má zase tady ty hezký režijní momenty, jako byly třeba v Jedniceti nějaký akce na jeden záběr, nebo velkorysá akce, nebo... Jo, jsou tam problesky, že si tam snaží občas hrát s tou trošku hledovou atmosférou, pořád tam buduje ten...

Vodní Star Wars svět svým způsobem, ta Atlantida vypadá pořád skvělé, i ty nový lokace vypadají hezky, když dojde na akci na nějaký bytky, tak to se taky na to hezky kouká, protože tam hezky pracuje s kamerou a se střihem a je to jako fajn.

ale zároveň je to prostě strašně debilní a je na tom strašně vidět, že to je přestřihaný a usekaný, x věcí tam je strašně useknutejch, i zásadních momentů je tam dost useknutejch a postavy vedlejší se tam zevujou, pak jdou zase do pryč a hraje se tam hodně na takovej už

Lacinej, na mě už fakt jako lacinej humor, že ten Aquaman už je tam fakt takovej idiotskej burán vedle toho svýho bráchy, který je pořád zadrsnáka, polozáporáka, tak on tam už je na té rovině až moc toho idiota buraná.

Jakože je to pro mladší nebo spíš to pozicuje tu postavu jenom někam?

Spíš je to pro mladší.

Už je to vyloženě pro ty 10 až 13 let děti si myslím.

A už si to ani nehraje na to, že to chce být něco jako víc.

Což jako v pohodě je, ale ten humor tam za mě jako skoro vůbec nefunguje.

Když se tam Aquamenovi během filmu třikrát nachčí do ksichtu, tak jsem si říkal už ne, už nechci.

Dost pisingu.

Dost pisingu, už něco jiného na něj dejte.

Tak Hlade, co jsi napsal do té recenzy?

Já to samozřejmě nečetl.

Já jsem napsal víceméně to samý.

Tam je fakt strašně moc vidět, jak se ten film přestříhával a upravoval, což vede k takovému bizarnímu způsobu vyprávění, že se tam

že tam vlastně pořád něco děje.

Furt se tam mění ty lokace, který jsou pěkný, je tam ta Atlantida, je tam taková nějaká hororová jestkyně, je tam nějaký starý království zamrzlý v ledu, je tam sopečný ostrov z džunglí a pořád tam někdo jako někam běží nebo před něčím utíká, nebo tam jsou nějaký monstra a furt se to řeže.

A vlastně, když se to řeže, tak je to zábavný, protože to fakt hezky vypadá a vám to řemeslo má v ruce, takže ty akční scény jsou výpravný a hezky se na ně kouká.

Ale vlastně po těch producenských a střehařských zásazích tam není žádný nosný příběh, takže tam máme asi tři momenty, kdy se oni jakovak šitně zastavějí a buď dostaneme nějaký velký flashback, anebo nějaký sestřih událostí z minulého filmu.

To je vlastně hrozně zábavný, že to začne tím sestřihem z událostí, co viděli jste minule.

A o dvě minuty to dostaneme znova, akorát z pohledu jiný postavy, která nebyla v tom prvním přestřihu.

Pak teda po hodině dostaneme ještě jednou to samé, aby nám vysvětlili,

kdo je záporák, co je zač, odkud přišel, co vlastně chce, protože ten film to jinak odvyprávět nemůže.

Já nevím, jestli jste prostě neměli materiál, nebo jestli opravdu on natočil něco, co bylo tak příšerné, že to nešlo použít, ale je jako vidět, že ten film je postlepovaný z nějakých hezky vypadajících fragmentů,

A jinak to celé vlastně sází jenom na to, že to hezky vypadá, že to občas připomene Star Wars, občas Pána prstenů, občas nějakého, dejme tomu, Fleshe Gordona nebo Masters of the Universe.

Má to dobrý osmdesátkovej soundtrack.

Ale já nemůžu říct, že bych se nudil.

Já jsem jako chtěl být třeba jako pohoršenej, když jsem se podíval poprvé na hodinky a zjistil jsem, že jsem v nějaký sedmdesátý minutě a ono to nemá ani dvě hodiny.

Takže jako je to prostě film, ve kterém se furt něco děje a celkem pěkně to vypadá, ale jakmile si ty lidi začnou povídat úplně o čemkoliv, tak to jde úplně do hajzlu.

Ale zároveň je to prostě lepší než Flash, je to lepší než Bleak Adam, je to lepší než Shazam, je to lepší než Ant-Man, je to lepší než poslední Thor, je to asi lepší než Marvels, ale jako to opravdu srovnáváme s dnem, že jo, ale... Když se dlouho prodíš hovnama, tak oceníš pak i to na stranu.

Tak no, jako zároveň si jako myslím, že když na to půjdeš a opravdu cíleně nebudeš přemýšlet, tak se nebudeš nudit.

Což je možná víc, než jsme čekali.

Dobře, takže fakt jako taková spotřebka, když máš volný tři tisíce korun, tak si můžeš zajít s rodinou například.

Asi tak, no a je to teda, hodně to jde na vlně Marvelovek, že se tam hodně řeší ta rodina a všechny ty velký problémy se řešejí tím humorem.

Kopírují mistry.

No kopírují mistry, ale vyhledají z toho, dejme tomu druhý Iron Man nebo něco takovýho.

Dobře.

No takže to neuvidím asi, že?

Já si myslím, že fakt jako není důvod chodit do toho kina.

Jinak teda já za sebe musím říct, že jsem to viděl v IMAXu ze třetí řady z místa tři, takže jsem celou dobu čuměl takhle.

A proč?

Ani ty 3D brýle se nepotřeboval, co?

Já jsem přišel pozdě a brýle jsem potřeboval a celou dobu jsem musel mít přivřený levý oko, protože se mi to celý rozmazávalo, ale zároveň jsem si téměř jistý, že to naprosto neovlivnilo můj divácký zážitek.

Jo, a to byla ta večerní premiéra.

To byla ta projekce lomenoslavnostní premiéra.

Protože tam byla Normána.

Na novinářskou by asi to nikdy nepřišlo.

No.

Ale tak tyhle ty komiksovky Woodwardnerů mají vlastně už novinářský, nemají ty ústilé jdou.

Ale to už je dohromady.

Rimzi, ty lemple, proč jsi nebyl na projekci?

Ty jsi byl v Ičíně.

Já jsem vůbec nechtěl.

Aha.

Ale dávali popcorn a kolu zadarmo.

No, tak to bych si vzal a šel pryč.

Byl tam pisink, ty vole, co bys si chtěl?

Jako pisink dobrý, ale to jsem... A byl tam ještě animal pisink, ještě to byl pisink s chobotnicí.

Já jsem, no tak teďka mě lákáš trošku už, ale já jsem neviděl ani toho prvního Aquamera a vůbec mě to nezajímalo.

Teď ti říkám, že tam jsou tři flashbacky, které ti všechno vysvětlají.

To ti řeknou.

Mně to je blbý, já se neradívám na ty pokračování, když jsem neviděl ten...

první díl.

Mě to tak jako příjemně uzavírá ty cesty, kterýma bych se mohl vydat a kterýma se většinou vydat nechci.

Takže s tím jsem spokojený, že jsem to nevěděl.

Jsi musel koukat na všechny ty DC filmy, a to tě znamená.

Ježišmarja, no.

Což chápu.

Dejchej, dejchej.

My jsme s Rimsem viděli nejlepší film dnešní reakce, si myslím.

Sesterstvo z kouřové sauny.

Film, který čerstvě dostal.

Sestry jenom.

Sestry, pardon, já se tu zpět z toho opičí kalhot, nebo jak se to jmenuje?

Kutovní kalhot.

Takže jak se to jmenuje?

Sestry z kouřové sauny?

Jo.

Je to, z jaký země to je?

To je stonský.

Fakt jo.

No.

Je to, je to.

Fageskej, finskej film.

Navozuje to.

Tak to máš kousek, to máš trejk, ten dvě hodiny.

Chápu, proč si to myslíš, no, ale.

Tam jezdí lidi z Helsenek, jezdí do Talinu pro chlast, protože je tam levnější.

Klouřový sauny jsou v jihovýchodním Estonsku, mají velmi dlouhou tradici, ale používají se i ve Finsku a v několika dalších zemích.

Dobře, takže to bylo takový to americký vydláctví, kdy si pletou Česko se Slovenskem, tak to jsem se ukázal.

Ale mně se ten film moc líbil.

Bylo to, nedivím se, že to byl to sice takový ten feministický manifest,

Všechna zla světa vycházejí z mužů, z patriarchátu a z nároků na ženy, zejména těch tělesných, ať už v různých smyslech tohohle slova.

Ale je to vizuálně opravdu velice působivý film a svými problémy ještě působivější, takže se nedivím, že to dostalo Evropského Oscara za nejlepší kontinentální dokument.

to ocenění chápu.

A navíc ten koncept mi přijde fakt vlastně v té jednoduchosti hrozně působivý a

svým způsobem inspirativní a silnej, protože to jsou vlastně hodinu a půl promluvy ze života žen a vlastně žen, které vlastně se saunují a do toho vyprávějí ty věci, co se jim v sauně staly a je to zajímavý, že vlastně takovýhle film byste mohli natočit klidně Bratrstvo z Kouřové sauny,

mohli byste natočit zpověď dívek z kouřové sauny, babiček z kouřové sauny a kdyby to dělal někdo takhle citlivý, chytrý, sofistikovaný, naslouchající, tak by to vlastně vždycky mohl být super film.

Takže to je můj námět na francízu.

Udělal bych takový komiksový univerzum z kouřové sauny a vzniklo by spousta skvělých filmů.

Ale i tenhle stojí za pozornost, takže si ho určitě

ještě ulovte v kině, nebo si počkejte, až bude někde na nějakým Twiv TV.

Možná bysme třeba i my mohli natočit příští liveko ze sauny.

Jako bratři ze smrduté sauny, nebo něco takového.

Hnílobní bratři z zapáchající sauny, kde teda netopí jak.

Já mám mimochodem od doktora zakázáno chodit do sauny, takže to beru jako tvůj sophistikovanou snahu mě zabít, ale... No, mohl bys si být jako venku a jenom se dívat tím malým vokýnkem a odezírat a pokoušet se k tomu přispívat.

Já bych vám tam přitápěl občas, bych vám tam pustil víc toho CO, abyste toho kcípli, když byste moc ošklivě mluvili o filmech, co mám rád.

Tak Rymzi, zhodnoj to, je to lepší než logém?

Je to lepší než logém.

A proč je to lepší?

A proč je to výborný podle tebe?

Já vím, že jsi to vypsal v recenzi, ale vypovídej se ji.

Jo, jo, je to vlastně hrozně, jak jsi říkal, že ten tvár nebo ten format je poměrně jednoduchý realizovat, tak ono je to taky vlastně extrémně vtahující tím, že ta debitující režisérka

Anna Hinz, myslím, tak vlastně tam hezky kombinuje, jak ty zpovědi žen, který vyprávějí o tom, co se jim všechno stalo, kdy ne vždycky na ně byli zlí jenom chlapi, ale ten patriarchát v podstatě jo, protože i ty jejich maminky, který jim letskdy říkali, že jsou tlustý a ošklivý a měly by být jinaký a tak dále, tak to vlastně všechny tyhle

Všechny tyhle zraňující zážitky nebo i potom nějak vztahově atd.

Všechno si tam docela poutavě, ale přitom ne nějak pateticky nebo přehnaně sentimentálně vyprávěj.

A do tohoto linku těch jednotlivých mini příběhů tam...

tam doplňují záběry právě z těch saunovacích rituálů, z toho pocení, švihání, z toho potom koupání se v zamrzlým jezírku atd.

A že opravdu jsem z toho měl až takový fyzický zážitek, jakoby tam člověk byl s nima vtažený do toho prostředí všema těma zvukama,

všudy přítomnou párou a tak dále.

Opravdu to vytváří takovou příjemně intimní atmosféru, ve který má člověk pocit, že se může svěřit s čímkoliv, což je vlastně hrozně takovej na poměry do dokumentů a vlastně i hranýho filmu nestandardní zážitek.

A vlastně hrozně mě to bavilo, ta zhruba hodina a půl je tak akorát stopáš, aby se to nezačalo vyčerpávat příliš, má to i takovej silnej katarzní závěr, což je taky víc, než bych očekával, takže na poměry toho, co člověk čeká, že mu ten dokument sdělí, tak opravdu to funguje mnohem líp a je to vlastně strašně zajímavý film sám o sobě.

Takže já jsem si to užil, bavilo mě to ty ocenění chápu, nic proti ním nemám a dobrá práce.

Máme aspoň trošku vaší zvědavosti a pozornosti, chlapci, nebo jsme vás nenalákali ani volbou?

Mě to zajímá, dokud na to asi nepodu, až se to objeví na nějakém z těch streamovacích kanálů nebo na těch výolí službách, tak se na to podívám, ale vlastně by mě zajímalo, jestli to má nějaký

formální kvality, nebo to jsou opravdu jako rozhovory v sauně?

Má to formální kvality veliký, že je to výtvarně obrazově vlastně opravdu poutavý, takže se ti na to hezky kouká.

Není to jenom jako podcast, kde bys poslouchal, ale

Myslím si, že vizuálně naprosto suverénně nadstandardní dokument.

Dobře.

No, má to kvality plho.

Vždyť jsem teďka tady říkal, jak je to právě díky tomu audiovizuálnímu zpracování.

Já jsem tě moc neposlouchal.

Poutavej zážitek.

My tě neposloucháme, no.

Já to chápu, to je rozumné, ale proto jsem si myslel... Já jsem tady vedle koukal, jestli mají v tý hospodě vedle baráku pořád ještě ty bramboráky s tou nivou, na který mám chuť, nebo si budu muset dát topinky s dňábelskou omáčkou, sorry.

A mají?

Mají.

No tak, pořád.

Ale to neřeší můj problém, protože vlastně furt nevím, co z toho si... Vidím, že dneska máš hodně maslý nazíček.

Tvůj problém je, že nechceš na ten film jít do kina, a to bys podle mě právě měl, protože opravdu tam je to, když tě to obklopí a vtáh

tak je ten zážitek ještě lepší, než když se na to díváš doma, stopuješ si to, jdeš se vychcát, kupuješ si k tomu topinky, jakože ti to podobně zbytečně rozbíje.

Já jsem myslel, že bych se na to podíval v sauně.

Ale já to viděl doma a ono je dobrý, že jak je to estonsky, tak ono ti nezbývá, než právě nejít chcát a nekupovat si topinky, protože vůbec nevíš, co tam říkají, víš co.

No jasně, ale i tak to vlastně zapauzuješ a trochu tě to jako vytáhne do té tvojí reality, která pravděpodobně v tu chvíli se v sauně neodehrává.

Já jsem to nepauzl, já jsem se pochcal.

Ne, i když jsem to pauzl párkrát, tak to fungovalo a je to moc hezká podívaná, stojí to za vidění.

a jsme rád, že jsme nás trošku zlákali.

Přeci jenom jsme vlastně taková ta intelektuální redakce, která se specializuje na estonské dokumenty

A samozřejmě pokud byste nešli na ten film, tak aspoň pak si dáme individuální séanci švihání těma březovýma proutkama.

Proto by to mě bavilo o vás se švihat těma kopřivama, o co tam bylo.

Je mi jasný, na jaký straně toho švihacího procesu by si chtěl být.

Zapomněli jsme na nějaký film, nebo je to všechno?

Všechno si myslím.

Že už je to víc, než bychom měli.

Než jsme chtěli.

Než svět snese.

No, ale samozřejmě tu máme asi 86 dotazů.

Samozřejmě ty dotazy vyplývají z toho, že nás čile podporujete na herohero.co, ale jmenomu Weasel Life.

My si toho moc vážíme.

Děkujeme za každou korunu, díky tomu neumíráme hlady a jsme šťastný.

Za to máte to pochybné privilegium nám položit dotazy a my na ně s neopakovatelnou radostí a euforií můžeme odpovídat.

A já jsem samozřejmě zvědavej, co za krásný dotazy tady máme dneska.

Trošku se bojím, ale chlapci jsou jistě připravený.

Hlad se bude zase divit, prož vždycky ho vyslovím jako prvního, ale už je s ním smířenej, takže...

Jdeme na to.

Radim doležel.

Zdar borcí.

Viděl někdo z vás Linklaterovo Everybody Wants Some z roku 2016?

Na tohoto duchovního nástupce, They Stand Confused, jsem narazil asi před rokem a byl jsem příjemně překvapen, jak parádně se mu daří zachytit atmosféru 80. let, jako dobře napsané postavy mám, především velmi charizmatického Glenna Paula z Top Gun 2,

Díky za odpověď a přeju hezký svátky.

A já si jdu otevřu čase foto a jdu zjistit, jestli jsem to viděl.

Co ty hlade?

Já jsem to neviděl, protože jsem ještě nedávno žil v nějakém přesvědčení, že se to vůbec nepovedlo.

Až mě potom Karel mě tam přesvědčil, že to je fakt dobrý, takže to mám plánu velmi brzy napravit a podívat se na to.

Co Milan?

Taky jsem neviděl.

Taky ne.

Pod radarem.

Nikdo jsme neviděli, já jsem si teďka zjistil, že jsem to taky neviděl, tak to se ti ten dotaz moc povedl.

Určitě jsi rád, že jsi zainvestoval do

tohohle dotazu a že nás podporuješ a že jsme ti takhle hezky odpověděli.

No jo, tak snad příště, promiň.

Honza87, zdravím pánové, dotaz nacíval, má podle tebe čínská čtvrt pořád nejlepší scénář všech dob, nebo ho té doby už nějaký film překonal, mohl bys si v krátkosti říct, co ti na tom scénáři přišlo tak úžasného, že jsi ho takto označil, moc krát děkuji za odpověď Honza.

Honzo, já si nejsem jistý, já jsem ho tak přímo označil?

Podle mě jsi citoval nějaký článek.

No, ono je to považovaný za nejlepší scénář všech dob.

Často to vyhrává ankety nejlepších scénářů.

Já nevím, jestli jsem to přímo označil, určitě má můj neskonalej respekt.

Já sám do TOP 1 bych ho asi nezvolil, ale to, jak je vystavěný, tam je vlastně neuvěřitelně ceněný, jak

A vycházejí z toho pak všechny ty vestínu a myslím si, že úsvity a tak dále.

To znamená, že to vezme ten nuárový žánrový základ, propojí to s historií města nějakými skutečnými kauzami, skutečnými událostmi a zároveň to famózně pracuje s různými postavami, jak s tím hlavním hrdinou.

s nějakým jeho milostným objektem, s záporákem.

To jsou všechno momenty, které, když si vybavíte, tak fungují i po letech famózně.

Má to naprosto drastické finále, které to samozřejmě mezi těmi scénáři cpí o level vejš, protože to je opravdu krutý, bezvýchodný konec, plný drásavých emocí.

I ty jednotlivý epizody jsou moc hezký, dialogově skvěle vystavěný, občas naopak tichý atmosférický, občas skvěle dialogový, pimpon kolem Jacka Nicholsona.

A ten film má díky tomu velký koule, protože je to...

Film, který třeba dokáže místy mlčet a pak toho hlavního hrdinu třeba spláchnout do Los Angeleskýho kanálu nebo ho donočit, aby polovinu času chodil s přelepeným nosem, což se samozřejmě nikdy nikdo, nějaký rozumnej producent by nikdy nedovolil.

Takže do top 10 scénářů si myslím, že i objektivně se to dá zařadit.

nejen z hlediska nějakého historického a z hlediska profesionální scenaristiky.

Chcete k tomu něco dodat asi vůbec, co?

Viděli jste to vůbec někdo?

Nejistě.

Dobře, že jsem byl na společnosti.

Mihole, přiznej se.

No já jsem to neviděl.

No ty vole, co jsem viděl, skuprně lexik to vole.

Rimzi, viděl jsi to?

Viděl jsem to, viděl jsem to.

Dobrý film, ne?

Až se Milan podívá na tohle, tak já se podívám na slepičí úlet, ať máme ty resty dnešní.

To jde, to jde.

To je oproti výzvám, který tady padají jindy, tak tohle je velký pohlazení.

Roman Freiberg, čus mistři, co říkáte na teaser Furio?

Myslíte si, že je pravděpodobný, že ten film nebude jen solidním fanservisem pro milovníky Fury Road, ale plnohodnotná součást Mad Max série.

Díky za vaši práci, hezky Vánoce celé redakce, i rymzimu, co se divím, a to co nejlepší konec roku.

Tak...

Myslím si, že trailer na Mad Max Furiosa Mad Max Saga je udělaný profesionálně, řemeslně velice úderný trailer, ale ta ateliérovost a ta gerinský děnovost na mě teda sává.

Takže já si myslím, že to vůbec nebude taková pecká

a že budeme rádi, když to bude třeba za šest a sedm z deseti, ale přesto si nemyslím, že to bude jenom fanservice, ale myslím si, že to jako plnohodnotná součást toho univerza může obstát.

Vlade, co ty si myslíš?

No já vůbec si nemyslím, že to bude fanservice, protože to je projekt, který je čistě Millerův a nevzniká proto, aby se líbil fanouškům, ale je to autorská filmařina.

To, že se to bude podobat poslednímu Mad Maxovi je asi jasný, protože ten styl je nějakým způsobem nastavený, ale myslím si, že tady nikdo se nebude nikomu podbízet.

A taky asi souhlasím s tím, že ten trailer je dobrý, ale ten materiál v něm nepůsobí tak přesvědčivě.

Na druhou stranu, já jsem si toho Mad Maxe užil naprosto jako zásadním způsobem, takže pořád doufám, že to bude lepší již na těch 6 až 7.

Ale i kdyby se to nakonec vylozil v úvozovkách jenom dobrý, velký akční film se zajímavým vizuálem, tak to bude asi v pohodě.

Já se na to taky i po tom traileru těším.

Ten digitální half tam je bohužel cejtit, ale pořád tam je prostě ta dravost, ty záběry z Mad Max se tam pořád fungujou, ten vizual na mě taky pořád působí skvěle a myslím si, že to rozhodně nebude fanservice, protože Miller takovýhle věci nedělá a prostě si natočí další nekompromisní vizi, nebo aspoň v to doufám.

Rymzi, viděl jsi vůbec ten trailer?

Ne, jasně, že ne.

To jsem právě chtěl říct, že jsem ho samozřejmě neviděl, protože pokud mě nepřinutíš, abych o nějakým něco napsal, tak se na trailery nekoukám.

Takže i mi to jedno a jsem rád, že...

No viděl, ale právě viděl jsem ho jenom jednou před těma osmi lety a vlastně mě moc nenadchnul.

A věřím, že by mě dneska nadchnul víc a jsem rád, že ta furioza vzniká už jenom proto, že mě to přinutí se znovu podívat na toho Mad Maxe a že ho třeba docením.

A třeba ne.

Proč se Roman napsal do závorky?

Titul spolu, krásný večer.

Já bych stáhnul to přání na hezký Vánoce, Remzi.

Já bych mu nepřál.

Titul spolu Krásný večer, to je nejlepší napěchované sestavě.

Zajímá mě, zase vám někdy stalo, že jste díky našim filmovým znalostem a rozhlednu byli ve skupině lidí či na rande považováni skoro za bohy, ale spojn na pár sekund a dostova jste cítili onu posvátnost, když vás díky jich pohledům obeztírá.

Bohužel mě vždy spíše ostatně berou za podívina.

Díky moc, mějte se krásně, přeji klidné svátky, zůstaňte stejně úžasní v novém roce, děkujeme za přání.

Hele, tu posvátnost si tím každej den, to je prostě moje odpolední rutina.

Na rande prostě jen co řeknu, že jsem viděl třeba Davida Leana prakticky kompletního, tak prostě takhle vidím jenom ty kalhotky, jak lítají o 10 metrů dál, takže

Že váháš, že váháš.

Co ty hlade?

Cítíš posvátnost?

Posvátnost asi jako necítím, já nevím.

Ale pár panáků jsi dostal, nekec.

Jako jo, když za to dostanu panáky, tak tu posvátnost cítím, budeme rád, jo.

Ale jinak, nevím, já se snad mám rád bavit i o jiných věcech, než o filmu.

A když zjistí, že píšu o filmu, tak se chtějí bavit jenom o tom filmu.

Já samozřejmě jako, mi to nevadí, ale

Někdy by to třeba nemuselo být tak dlouhý.

No pozor, co jenom obecně o filmu, ale ta otázka, kterou vždycky v zápětí dostaru já, co je teď dobrýho v kinech?

A já samozřejmě

za a, mi většina těch věcí nepřijde dobrá, nebo něco mi nepřijde jako, většina z toho mi nepřijde tak zajímavá, abych to někomu reálně doporučoval.

Plus, jak to vidíme většinu těch filmů v novinárských projekcích s nějakým předstihem, různě dlouhým, tak já vůbec většinou nevím, co v ten danej týden je vlastně přesně v kine, že vždycky to tak lovím a ta moje aura, aura nějaký superiority je rázem v prdeli, protože vypadám jak debil, který si to celý vymýšlí a vůbec jako v životě neviděl žádnej film, takže

Takže dobře se... Rinzi, ty žádnou takovou auru nemáš, buď v klidu.

Ne, ne, ne, dobře se takhle cítím jenom ve vaší společnosti, protože vidím ty zbožňující, úžaslý pohledy, jak kdykoliv když něco říkám o filmech, tak jak jste na mě díváte.

Já ještě než začnu mluvit, já jsem si vzpomněl na situaci, která to podle mě vystěhuje nejlíp, že jsem se bavil, někdo mi představil,

někoho, protože nevím koho, a ten zjistil, co jako dělám, takže první otázka byla, jestli jsem byl na tom festivalu mongolského filmu.

Takže jsem se samozřejmě začal smát a řekl jsem, že ne, ale jsem viděl v kyně čtyřikrát toho šílenýho Maxe.

Takže ono je jako důležitý stanovit ty hranice, aby ty lidi neměli vysoké očekávání od toho, že píšu o filmu.

A je pravda, že já se o filmech vlastně bavím nerad s cizíma lidma.

Že toho mám dost i tady s vámi odsazama na to, že... A nechceš cizího člověka soudit za jeho vkus, že jo?

To se prostě jako nedělá.

Tak Milané, co ty?

Co tvoje posvátnost?

Tak já necítím, že bych ho poslal.

Nyně právě ještě takový ty chvíle, když jsem v nějaký bublině a samozřejmě už jako lidi věděj, že filmy jsou moje hobby, tak se mě na to ptají a řeknou mi, proč třeba nemám rád Fleshe nebo takovýhle filmy, že jo.

Je to vlastně strašně vtipný a zábavný film a to mi vždycky strašně sere, protože se nechci s těma lidma hádat, že.

To není úplně jako dobré.

Nechceš jim nadávat, když si s nima dáváš pilu.

A právě, nechceš, aby ti to vylili na ksicht nebo takhle.

Petr Svoboda z Nadborcí.

Sice máme ty svátky klidu a míru vyloženě, ony ty dotazy jsou posílené před včerejšíma událostmi, takže jsou ještě takový optimističnější.

Teda aspoň ti, kteří nemají děti a neštovice, ale chci se vás zeptat,

nadal jako apokalyptičnější scénář.

Představte si, že ze dne na den chcípnou řekého k důvodu všechny streamovací platformy.

Co byste dělali?

By the way, třeba by z toho ve finále mohl být scénář neprima katastrofický snímek.

Petr Hrošík Svoboda z Tišinova tady machruje, že má svoji sbírku VHS-ek, Blu-rayu a dalších obskurních médií a myslí si, že si nad náma tady bude přihoňovat.

ale hrušíku natočit z vysoka prcám.

Kdyby zhasly streamovací platformy všechny, tak bych se stal pirátem na plný úvazek a pouštěl si na webech jako zkoukni to všechno, co bych chtěl, chodil bych do kina a užíval si filmový detox a o to víc se těšil, až bych ulovil VHS plus

až se rozlobíme, budeme zlí, nebo jak se to jmenuje, jestli se rozlobíme, a šel bych si odhledat, půjčit DVD,

Takže já bych si poradil a vysoká na tvojí sbírku seru.

Nemáš moji posvátnost a obdiv.

Ale děkujeme za podporu a přejmeme hodně štěstí do dokonce.

On to asi nevyslal vyloženě tak, aby nám nachcal do huby, jak náklad.

To nebylo?

Je superiorní, jak ty říkáš.

Tak co ty hlede?

Já jsem asi v pohodě.

Já jsem teď dával dohromady, kolik mám jenom v Praze Blu-rayů a DVDček a myslel jsem si, že bych do konce příštího roku úplně v klidu vydržel.

Teďka si navíc vždycky kupuju víc než předtím, protože mě nabídka streamovacích služeb úplně neuspokojuje.

Třeba najít tam Útok na 13 okrasek od Carpentera je docela těžký.

Takže já jsem vybavený na takovouhle apokalypsu.

Já jsem v klidu.

Milane?

No já to vidím tak, že ty Pirátské vody jsou nekonečné a vždycky se v nich něco najde.

A Blu-rayu a DVD-ček vám taky dost.

I toho Banspensera Terence Hilla to mám komplet, takže já bych se nestěžoval.

A ještě bychom vlastně zaplnili televizi, že jo?

Přesně.

Tam taky něco občas běží.

Jako ty vole, já nebudu koukat na Stardust, to by byl ten opravdový konec světa.

Ne, ale tam poběží parádní tři mužky týry z roku 1993 v sobotu odpoledne a ty se na ně povinně podíváš.

No to jako jo, ale celé leto tam zase budeš mít jenom Angeliku Belmonda a peněze.

Tak Firmzy, ty bys dělal co?

Ty bys chodil do filmovýho klubu, že?

No tak chodil, no, ale ona ta doba, kdy jsme neměli ty streamovací služby, není zas tak absurdně vzdálená, že jo?

Právě jo.

5, 6, 7, možná 8 let, jako to není, že bysme tady 20 let už nežili s ničím jiným, než s nima.

Takže myslím si, že všichni máme dostatečné zásoby harddisků a jiných médií a umíme se dívat na internet a pracovat, nabít koukin a tak dále, takže nemyslím si, že by se svět otřásl v základech, kdyby streamovací služby neexistovaly rázem.

Loctite.

To je taková jako neúplně uspokojivá odpověď z hlediska toho katastrofickýho scénáře, viď?

Apokalypsa asi nebude.

My jsme o tebe ani nic jiného nečipili.

Loctite.

Děkuji chlapi za to, že celý rok chodím jen na dobrý filmy, protože na sračky za mě chodíte vy, nemaj zač.

Hodně zdaruju asi do dalšího roku, měl bych jednu silvestrovskou, když se dělá casting na film,

ze střední nebo do dívčí kapely musí tam být intelektuálka, hodná holka, drsněčka, sexbomba.

Jak byste si to na movie zone rozhodili vy?

Jakože kdo by byl drsněk a nebo jak by jsme je nakastovali?

Jako kdo by byl sexbomba.

Bo sexbomby asi není potřeba jako nějak diskutovat dlouze, že jo?

To si beru, no, a vy si rozdělte ty intelektuálky.

Takže tvůj sixpack by zářil?

Tak.

Já nevím.

Milan je taková hodná holka, ten by byl Milan a hodná holka.

Takový ten naivka, co umře jako první vždycky.

Drsninačka jsem asi já, když jsem viděl sestřih Ondry, Ondřeje, top 10 momentů z Movies on Life.

Ale totiž já vycházím do intelektu, to je kravina.

Počkej.

Ono bylo jasný, že když si uspokojivě rozdělíme tři z těch čtyř rolí, takže to poslední prostě nezapadne.

Ty jsi u nás nejvzdělanější, jako Rimřije.

Počkej, to není zase tak těžké.

Ne, já myslím, že ten nejvčipnější hláškař, takový ten Johna Hill,

Anebo, nevím, teďka mě nenapadá, Jason Segal, víš, takový ten vtipnej, ten tam taky bývá.

A intelektuálka, no počkáj, ale intelektuálka opravdu, no.

A to je Mojmir asi tím pádem.

Karel by byl sexbomba, protože by tančil s Ausu a Mojmir by byl intelektuál.

No, je to jasný.

Děkujeme za hezká slova, děkujeme za podporu, vydržej, vydržaj.

David B. Zdravím pánové, v předvánočním času si dovojím netradiční dotaz a rozstřel na uvolnění atmosféry.

Prosím mi rychle z odpovězení všech členů redakce.

Tak, jen co to řeknu já, tak rychle řekněte každý tu svoji jednu variantu hnedka, takže aniž bych vás vyvolával.

Kapr nebo řízek?

Řízek jednoznačně.

Kapr.

Kapr.

Ideálně, kdybyste to jako to vzali v pořadí hlad, Milan Rymzy, jo?

Já jsem viděl, že to jak nás nevyvoláš, přidělá problémy.

Tak, kapr nebo řízek?

Já říkám řízek.

Řízek.

Kapr.

Řízek.

Chceš teda řízek, Milane.

Sedm nebo Forrest Gump?

Sedm.

Sedm.

Sedm.

Sedm.

Ale Forrest Gump je super, ne?

Jo, jo.

Rum nebo Slivovice?

Ty vole, zrovna včera jsem si chtěl dát rum a dali mi slivovici a ustál jsem to obojí.

Ale asi slivovice.

Asi rum, ale musel by to být nějakej ten dobrý.

Spíš slivovice.

Po tý tolik není blbě.

Rozhodně slivovice.

Kmotr nebo DŮT?

Samozřejmě stavím lidi výš než filmy, ale když bych řekl něco jiného než Kmotr, tak bych asi ztračil trošku svoje renomé.

Já řeknu DŮT, ať mu to není líta.

Já si myslím, že já řeknu Kmotr, ale vy víte, že to říkám jen kvůli tomu, že se prohlašuju za fanoušku Kmotra, a jestli řeknete cokoliv jiného než DŮT, tak jste u mě necítliví barbaři.

Tak chtěl jsem říct Kmotra, no, a tak dobře DŮT.

Tak já řeknu Kmotra a tě to plichta.

A tě Ondra jednou naroveň, naroveň s těmi nejlepšími.

Dobře.

Mirek Procházka.

Ahoj, dobrá parto, jaký film s Brucem Willesem se rádi pouštíte pořád dokole?

U mě je to Smrtelnostná pastři, strašně feel-good film a jeden z nejlepších ročník filmů.

Mirku, já si rád pouštím Smrtonocná past 1 a Smrtonocná past 3, když si pouštím něco s Brucem Willisem, ale pouštím si i Pátý element a pouštím si i Vyvolenýho, možná nejlepší film všech dob, a pouštím si i Dvanáct vopic, famózní hudba.

Já souhlasím s Smrtonocnou pastí 3, trvalo roky, než se to dostalo na tu úroveň té jedničky a dvojky v tom společenském přijetí, ale ten film je opravdu boží.

A Posledního scouta asi.

Posledního Scouta taky, pardon.

Taky, taky.

No a toho Scouta, pasty 1 a 2.

A taky asi ten element, tam není moc originální, tam jsou všechny požítej ty věci.

Já si jako cíleně si nepouštim nic, ale do tohohle výběru, který se nabízí, tak bych přihodil ještě Pulp Fiction, který jsem z těch filmů viděl nejvíckrát.

Film Bruce Willise.

A samozřejmě, kdo pak to mluví?

Na to nesmíme zapomenout.

Hroubek.

Dobrý den, legendy.

Existují nějaký velmi kvalitní a uznávaný film podle hodnocení kritiků nebo uznání od velkých filmařských legend, který nechcete nikdy vidět, který by to byl a proč?

Znovu opět děkuji za všechno, co pro nás děláte.

Přijeme dneska Vánoční smátky, krásný nový rok, samozřejmě hodně štěstí a zdraví do budoucna.

Děkujeme za přání, posíláme taky přání na zpátek.

Já se přiznám, že jsem otevřený světu, takže cokoliv je označený za vynikající, úžasný,

tak vlastně bych chtěl vidět, ale musím se přiznat, že tu hypeovanou rimsim kinematografii Bely Thara bych chtěl vidět, ale na 99,9% jí prostě v životě neuvidím.

Tady všichni ty Werkmeisterově historie a harmonie, nebo jak se to jmenuje, vole.

A jedno, neuvidíš to, nemusíš to znát.

Turínský kůň na to nemám, vole.

No.

Ale respektuju to a budu hrozně rád, když o tom napíšiš v.i.m.ko zase, no.

Tak si těš pokoj na rok.

Já určitě nemám nic, čemu bych se cíleně vyhybal, spíš cíleně nevyhledávám, ale nedovedu se představit, že bych se pustil třeba, nevím, Smrt v Benátkách, že bych měl pocit, že ji musím vidět.

Musel bych na ní mít chuť, ale zároveň se nedovedu úplně představit tu situaci, kdybych na ní tu chuť měl.

Takže ji taky si jasně nikdy nepustím, ale že bych a priori si říkal, že v životě neuvidím tohoto Bergmana nebo tak, to prostě nemám.

Ale u těch smrzbernátkách si pak mě pouštěj, to tě varuju hodně.

To byl hardcore.

Milane, pojď.

Já taky asi nic cílního nemám, taky se úplně nevyhybám, ale korejský, estonský, maďarský sedmihodinový filmy se asi nikdy nepustím.

Takový ty festivalovky, na který rád chodí rimsy.

Tak rimsy.

Já se vyhybám všemu v podstatě, já nic nechci vidět.

A furt to za tebou chodí.

Je to tak.

Je to řehole.

Petr Tomáš, zdravím vás, pánové.

Tohle bude spíš otázka na Hlada, ale pokud se zapojí ostatní, tak budu moc rád.

Chtěl bych se zeptat, zda máte rádi seriál Rick and Morty a pokud ano, dokážete doporučit něco v podobném duchu?

Předem dík moc za vaše odpovědi.

P.S.

Hezké slováky vám všem děkuji.

Já ti nic nedoporučím, ale vážím si tě jako člověka.

Hlade.

Já nevím, proč je to cílení na mě.

Jaryka a Morty už jsem viděl jednu sezónu, nebyl jsem z toho úplně uchvácený.

Protože tě respektuje ten člověk a ví, že jsi kral humoru.

Jo takhle, no tak toho teďka asi strašně zklamu.

Takže mě to fakt jako nějak neurazilo, ale nebavilo mě to nějak zvlášť a vlastně se to vůbec nepamatuji, jenomže tam furt jako ten doktor divně slintal a mě to přišlo celkem odporný, takže vlastně ani nemůžu nic jinýho doporučit, protože pak jako už nevím, k čemu bych to přirovnal, takže sorry.

Ricka Morty byl dobrý, podle mě do nějaký třičí, čtvrtí řady, teď už to taky nesleduju, už to podle mě, ani nevím, která je teďka, jestli pátá, šestá, ale už to podle mě ztratilo, ztratilo ten punc nějaký originality, co to měl z začátku, to bylo hezky naspeadovaný, ale teď už je to takový vyvanutej odvar, no.

A nic podobného bych asi taky, nevím, tak teďka spadl.

Já bych doporučil zůstat tuto úspávku, to je prověřený, je to mě pořád baví.

No tady tomu už dochází páda.

Rickard Morty měl dobrý série, nápady v těch prvních sériích, ale teď už to tam jako není úplně smysl.

Proč do prdele čekáte na moji odpověď?

Samozřejmě, že jsem to neviděl.

Pod South Park se podepíšu, protože tam jsem aspoň prvních 8-9 sérií viděl, takže dobrý.

Takže třeba je to furt dobrý, nevím, co by ne.

Ale jako, proč na mě čekáte odpovědí, to jsem jako uraženej skoro.

Nevím, pojď dál.

Filip Rušil, zdarec, dobrotruzí.

Proč nám tady dáváš dvě otázky, ty gaunere?

Koho byste dosadili do české varianty Expendables?

Moje základní osa Ondřej Vetchý je Koslaj, Bolek Polívka Lundgren, Marek Vašuc, Ted Hem, Pavel Nečas, Vilis, Arnold Goldflam, Jetli.

Hele, Vědky, v pohodě, Vašut je taky asi akční, Nečas asi taky.

Goldflame.

Goldflame, jako.

Jakože Jetli, vole, jako srandovní, vole.

Čamánu nebo, vole, proč to za Vašáho se Goldflame, jako.

Dědeček, dědeček.

Jako to, to vole, nechápu.

Bolek Polívka je charizmatický, ale Lungrem nám větší fyzický fond, takže Vědkyho, Vašuta, Nečasa nechme.

Přihoďme Petra Jákla.

Jinka Čermáka a já mám já mám typ Adama Vaculu.

Adam Vacula za ty nové no nové nové nové Belmondo ještě nějakou akční hvězdu tady máme nebo všichni zde některá.

Za něj chrstka byš, jo, to je pravda, no.

A už jsi zase mezi těma mrtvýma, ale nevadí.

No, sorry, sorry.

Ještě prohlávám, máš na koukání nějaký ty akční bečka s Eckhartem, jestli bys něco z toho doporučil.

Ne, nemám vůbec žádný, ale ještě mě napadlo z těch mrtvých do Expendables bych z českých herců dal Františka Petrku.

Dobře, dobrý tip.

Podíváš se na Zedníka s Aaronem Eckhartem?

No, možná jo, ten trailer mě příjemně překvapil.

Mě taky, bylo to fajn.

Rimzi, pust si ho, moc doporučujem.

Bricklayer.

Dobře.

Hned si řekne, že jsi měl špatný řemeslo.

Fajn live, pozdraveni, budiš věhlasní, filmový publicisté se svojí posvátností.

Dovolím si jednu vánoční téma, jak v ní máte filmy, jako jsou Kanibalové, Lidská stonočka, Salonem 121, Sodomy, Srbský film, Tluhu na tvůj hrob.

podobné odpornosti, nechutnosti, zvrhlosti a uchylnosti.

Co vede filmové diváky k tomu, že se na tyto filmy rádi dívají a co vede tvůrce k tomu, že tyto filmy natáčejí a tvoří?

Existují nějaká negativní až odporné vlastnosti, které vás na filmech nebo spíše postavách imponují, nebo je máte rádi, díky a kaprum zdar.

Fine life je kup si encyklopedii hororového filmu, tam to máme moc hezky rozpracovaný.

Je potřeba v tomto hororovém žánru překračovat ty hranice

katalyzovat naše nejhorší strachy a zoufalství, fobie, tajné, temné myšlenky, aby pak nemuseli vyplávat v nějakých šílených udávostech, kterých jsme byli třeba světkem.

Je to prostě

Je to práce s tím takovým podvědomím, s našima strachama a šílenostma a zároveň v té kinematografii tady to posouvání těch hranic a ukazování něčeho fakt nepříjemného samozřejmě přitahuje zároveň pozornost a skandálnost a spousta dobrých filmařů se na takovýchto věcech

sformovala svůj výhlas a začala svoji kariéry.

Na druhou stranu, to, co jsi tady vybral, to je teda opravdu ten největší hnus.

A musím si přiznat, že drtivou většinu z toho jsem neviděl a nikdy neuvidím.

A to, co jsem viděl, tak jsem se snažil rychle zapomenout.

Což se mi povedlo ve všech případech.

Takže bych musel jít na časopadu bod po bodu, abych zjistil, jestli jsem to vůbec viděl.

Obávám se, že něco z lidské stanožky jsem viděl, ale...

Vůbec se k tomu odmítám se.

Jak říká Hlad o fanoušcích tajemství smysl a život a já s tím nechci mít nic společného.

Vůbec to nechci vidět ve svým životě.

Hlade, co bys dodal?

Že s tím nechci mít vůbec nic společného.

Milane.

tak asi už nic, taky si nechci mít nic společného.

Řekni k tomu ještě něco odborného.

No, jenom bych doplnil, že proč se na to spousta lidí dívá na tyhle filmy, že pro spoustu lidí jsou výrazný emoce lepší než žádný, takže prostě i když je někdo u filmu

hodně zhnusenej a šokovanej, tak je to vlastně pro leckoho lepší zážitek nebo jako ten zážitek, kterej od toho filmu chce a tím pádem se mu vyplatí se na to dívat spíš než na nějakej obyčejnej film, kterej ho nechá úplně chladnym.

Takže jako tohle je určitě důležitá motivace pro spoustu lidí a... Sponečně cítí daný člověk, že žije.

A je to možný, dá se to říct takhle, ale máte nějaký negativní odporní vlastnosti, které

vám na filmech nebo postavách imponují?

Mám rád, když záporáci jsou fakt záporný.

Mám to jako... Mám hodně rád, když to jsou takový ty motherfuckři, kterých se bojíš.

Víš, jakože... Když překračujou hranice... Fakt vidíš, že jsou... Teďka nenapadají moc konkrétní scény, ale vlastně...

Tim Roth v Rob Royovi jako ten padouch opravdu je namachrovaný, necitlivý a ještě znásilní tu manželku, když je to vlastně jaký osobní a přes čáru.

Trošku samozřejmě jemnější varianta je ten Owen Davion z Mission Impossible 3, kdy vidíš, že se nesoustředí na to utrpení, co se mu děje, ale soustředí se jenom na to, že se chce pomstit tomu hrdinovi.

To znamená,

sarputilost, snaha překročit nějaké hranice a vypadat jako ten echt záporák, tak to mě třeba baví.

Já mám naopak takový metodický přístup, ten chladnokrevnej, že mají nějakou misi, kterou chtějí splnit a ten hrdina, který jim stojí v cestě, je zkrátka další překážka, kterou oni musí překonat, ale ty emoce si nepouštějí k tělu, že to je vlastně ten čirej, chladnokrevnej profesionalismus, to mě baví.

Jo, ten profesionalismus asi taky, jo, to taky mě docela vždycky baví, že jdou přes ty mrtvoly, ale zároveň tam, ale i vidíš ten fištron vlastně se způsobem.

No máš na to nějakej názor, Remzi, nebo jsi jenom chtěl... No to byl, to patřilo k tý otázce, to jsem se ptal.

No já vím, ale jestli jí odpovíš, nebo tak budeš zase k hovnu.

Ta nos mě napadá.

překvapivě, překvapivě sáhnu do Marvelu.

A třeba Thanos mě zaujal v tom, že vlastně nebyl jako ani tak zlej, nebo že to bylo takový, že tam nebylo nic moc osobního, nebylo tam ani nějak jako super.

jako super takhle profesionálně metodickýho jako to, ale že prostě si tak řekl, že ne.

A to mi přišlo takový... Morální ambivalence.

No, no, no, takový, že vlastně, že mu jako šlo

poměrně na dno fandit a zároveň to nebyl prostě žádný jako šílený psychopat, i když jako byl, ale no prostě to je dobrý, to je dobrý, když vlastně ten ten ten záporák je takovej, že člověk neví, co si o něm myslel, že to není jenom prostě, že je zlej, protože je zlej.

Víte, co vznikne v skřížení Miroslava Bambuška a nápoje kombucha?

Hele, když tu není inf, tak ty oslý můstky opravdu se zadrhávají hrozně.

Asi jako já skoro, takže... No nechám vás hádat.

Každopádně další dotaz.

Pam Bam Buča.

Krásný večer.

Zrovna před chvílí mě řekl, aby byl plagát na poslední Godzilla, která si dá v lednu v japonských kinech opáčko.

Tentokrát v černobílé verzi.

Můj dotaz tedy zní...

Jaký film byste si dali v černobílém provedení a byl by stejně dobrý, ne-li ještě lepší?

A naopak, jaký černobílý film byste rádi viděli v plných barvách?

Pokud se účastní DŮT, tak doufám, že neodpoví, filmy s tebou mě poví svět a Šindlerův seznam šťastné a vyselé.

Je pravda, že prohození jejich barevné palety by bylo inspirativní, ale tomu se dneska radši vinu a nebudem.

Já jsem poměrně prosulej nenávistí vůči tady těm černobílým verzím.

A to z toho důvodu, že když točíš ten film černobílé, tak ho svítíš jinak, než když ho děláš barevně.

Když byste vzali muž, který věděl příliš mnoho od Cohenu a překlopili ho do barvy, tak bude ne tak kvalitní, jako když je natáčený jako ten rizí noir.

přijde mi to na jednu stranu honipeři a na druhou stranu prostě nepochopení rozdílnosti těch formátů, že když prostě vidím Logena nebo Mad Maxe překvapenýho do Černobíla, určitě to může být poutavá podívaná, ale když by to točili přímo jako Černobíli, tak by byla ještě lepší a je to podle mě nepochopení

tady těch formatů, ale jsem v tom, a přijde mi to špatně, nedělal bych to, pokud nemáte černobílou televizi, tak bych tady tohle vůbec nedělal a nemyslel si, že tím vzniká umění, ale možná jsem v tom radikál a chlapci to mají rádi.

Dla mě v tom radikál vůbec nejse, já s tím do posledního písme nesouhlasím.

Jediná věc, kde to nemělo opravdu voliv na kvalitu, je Justice League, Zacka Snydera, protože to je sračka, ať už to vybarví nebo černo-bílý, anebo jako žádný další, to mě vlastně nenapadá, proč by to měl někdo dělat.

A kolorovat černobílý filmy mě to taky nebaví už jenom kvůli tomu, jak tady říká Cival, že ta technika natáčení byla samozřejmě uspůsobená tomu formátu, tak to většinou zkrátka nevypadá hezky.

Abych se v tom nehrabal, přijde mi to jako úplně nesmysl.

Je to zbytečnost a hodně péřina, která vlastně nemá s tím fungovat společnýho.

Tím, že to dáš do Černobíla, tak to nějak nepřidáš atmosféru nebo nějaký jako punc nějakého umění.

To je vždycky si nějakej přelud, ve kterým žijou určitý tvůrci, ale je to úplně vlastně k hovnu.

Akorát způsob, jak vykašovat víc peněz, protože to takhle dáš znova na DVDčka a někdo si to koupí, to je celý.

No a samozřejmě překlápět B. Luthara do barvy.

Kam by jsme co přišli, že jo?

To ne.

Ale že jsou takový známý příklady, kdy třeba Život je krásný, ten starší z roku 46, potom v Americe překlopili do barevný verze někdy v 80. letech a potom i v nějakých dalších.

A samozřejmě...

A samozřejmě to nefunguje, protože spousta scén, které v té původní černobílé verzi mají nějakou atmosféru, tak v barvě působí úplně jinak a ten celý film je kvůli tomu rozhozený.

Takže tohle jsou opravdu... Takže pokud to není nějak zamýšlené od začátku a nepočítá se s tím, tak je podle mě hloupost to překlápět do toho druhého stylu.

To je prostě zbytečné.

Podle mě jediný film, kde to funguje, je Pleasantville, městečko zázraků, kde ti lidi jsou černobílí a když se jim povede vymanit se z toho svýho bizarního života, tak začnou být barevný, ale to je samozřejmě něco úplně jinýho.

Ale tam vlastně se s tím pracovalo od začátku, s tím, že tam bude kontrast těch barevností a těch černobílostí.

Jsem rád, že jste to řekl.

Naprosto nesouvisející příklad, ale nevadí.

Rákosniček182, zdarec, chlapci, mám dotaz, na který možná budete chtít odpovídat krypticky, ale žeru vaše publikace a rád bych se zeptal, jestli můžete aspoň naznačit, jestli případně, jaké další jsou třeba v plánu, jinak super práce, díky za všechno a uživejte svátky, krásné Vánonce.

Snad to nezakřikneme, ale máme v plánu jednu publikaci na... Vlastně vy už dopisujete skoro.

Ty vole, já jsem to nezačal.

Jednu publikaci na předvánoční trh vrhneme druhou publikaci a za dva roky máme třetí publikaci a podle mě nemůžeme nic naznačovat.

Ale máš na co tě šírat, Kosničku.

Bude to za mlhou takovou, že by se dala krájet, uvidíš tři pecky, ze kterých se posadaš.

Sádrokarton, ty vole.

Cena za nejlepší nick vyhrává pro mě Sádrokarton.

Zdarborci, nebo třeba ta vole, montážní pěna příště, doufám přijde.

Zdarborci, neuvažuje jste, že byste z popkulturní měník zavítali až do daleké ostravy, například kino Vesmír?

Panožku, tady máte určitě dost.

Uvažovali, dokonce jsem s nimi byl v kontaktu a pak se přestali vozívat.

Jestli se nepletu, nevím, možná jsem se přestal vozívat já, ale myslím, že spíš oni.

Takže jsme uvažovali, ale teďka se to asi, teďka budeme asi rád, že budeme vůbec žít.

Michal Bajus, ahojte čočorědky.

To je borůvka nebo veverka nebo co to je?

Borůvka, borůvka.

Borůvka, borůvka.

Ale jak to s náma mluvíš, Bajus, vole.

Než jsme dělali borůvky, my jsme, vole...

Nevím co.

Ananas aspoň.

Možná budete ještě nahrávat něco špeciálně na tuto příležitost, ale jak ne, tak byste mohli přeci povídat nějaké dva nejlepší filmové zážitky z roku 2023.

Nemusí to být filmy, které měly premiéru tento rok, ale pokojně i nějaké resty z minulosti, které jste viděli tento rok prvníkrát a utkvěly vám v hlave.

Děkujeme a krásné svátky, borci.

Já měl určitě Spider-Man napříč paralelními světy, mega zážitek filmovej a byl jsem úplně šťastnej a byla to bomba.

A pak devátá, jedenáctá a čtrnáctá repríza Kmotra byly super.

Za mě francouzský Vejménu cti ve Varech, film, který nakonec vyhrál divářskou cenu, pokud se nepletu, protože to bylo takový to, že jsem vyrazil na film, o kterém jsem nevěděl vlastně vůbec nic, to byla evropská premiéra a dostal jsem strašně hezký pokoukání.

A vlastně z podobného ranku i ta nová Godzilla, což byl film, který jsem v kinech vůbec nečekal.

Viděl jsem někde nějaký trailer, říkal jsem si, že by se to někdy někde mohlo objevit.

A pak jsem se na to mohl zajít tady do kina a z toho jsem měl taky radost.

Takže tyhle ty překvapení těch filmů, kterých člověk trochu nesleduje, protože nějak úplně je nestihne buď zaznamenat, nebo nepočítá s tím, že by je mohl vidět a potom má štěstí a vidí je, to jsem si užil.

A musím ještě přidat, že velký filmový zážitek byl sledovat mistra Hlada na Vachlerově tajemství a smyslu života.

To jsem si užil možná až příliš.

Jako ten...

jak se tomu říká, ne vodopad, ale prostě... Prosalství, zmar, emoční horská dráha.

Horská dráha.

Ta horská dráha emocí, to bylo pro mě něco opojného.

Pro mě taky.

Už jsem se na něj koukal a musel jsem se smát, jak pak jako...

Tam se střídalo utrpení s pohrdáním a takový to bilancování toho, že vlastně můj život možná jako skončí dřív než ten film.

Ale byly tam i ty údiv, výbuchy smíchu, takový ty úplně rezignovaný výsměchy a na konci už jenom doufání a modlení, ať to skončí.

Takže to pro mě byl ikonický zážitek.

Taky jsem vám reportoval fotografie.

Průběžně, protože to za to stálo.

Milane.

No tak za mě Master and Commander ve Varech.

To jsem dělal poprvé v kině a vyděl jsem to po letech znovu a totálně mě to zase pohltilo.

A na tom plátně to je pás skvěle, měl to výborný zvuk.

prostě poctivá filmářská práce, kde jsem si užíval každej detail a úplně mě to bavilo, jako když jsem to viděl poprvý ještě víc.

No a pak za mě Oppenheimer, protože v tom IMAXu to byla fakt vizuální a audio-vizuální šleha a úplně mě to vcuclo a až po třech hodinách mě to vyplivlo a totálně jsem si to užil.

Jak jsem poslal.

Rimsy.

Tak pánové, já mám pověst jenom jednu.

Nemoc dobrou, ale jenom jednu a musím jí dostat.

Takže samozřejmě řeknu jednak promítání satanskýho tanga v Berlíně, kdy jsem se na ně díval v podstatě celou noc a bez přestávek.

7 hodin jsem nechcal a nespal, jenom jsem pil a čuměl jsem na to.

Pil jsi vlastní moč?

Nebo jsi to dokázal 7 hodin nechat?

Já přísím průměru.

Já jsem nechcel ani tu moč, co bych potrpěl.

No, takže, no, prostě nějak jsem byl tak pohlcený, že se mi ani nechtělo.

To bylo dobrý.

A pak druhý zážitek, teďka asi dva týdny zpátky z podobného ranku Bertolučiho 20. století.

který má pětačtvrt hodiny a tam je přestávka, teda tam byla jedna přestávka, to je podvod trochu, ale budiš.

Takže to byl pro mě taky, jako já rád v tom kyně takhle trávím ty dlouhý hodiny, to jsou vždycky nezapomenutelný zážitky.

Hezký.

Jsem vás potěšil.

Takže dnes se z toho šel vychcat.

No tak.

Jenom se to zmíní víš co, tak.

Jo, jo, jak se řekne chcaní, tak on hnedka musí.

Přesně, ty vodopády, že jo, to je vodopády.

A ty hardné, když řekneš, když tam řekli hovno, tak ten jeden se hnedka posral.

Tak máme tady takovou movie zone hardna.

Lifty, nazdar, emzáci, na to nejdůležitější, co se zeptal Filip Brouk, tak já jen okra, vy jako máte šedrovičerní polévku, jak je cukrový, nemůžete ani cítit a zabili jste někdy kapra, já vím, tři do...

Pardon, ale tři dotazy, když jsou ty Vánoce, díky a veselý Vánoce, vy jemzáci, nevěrný a šťastný nový rok.

Lifty.

Ještě druhé černí polívka naštěstí už z většiny.

Jo, tu vynechávám.

Maminka dělá rybí.

40 let mi vždycky nalila a řekla mi, aspoň to ochutnej, teď nevíš, jaký to je.

Vždycky jsem to ochutnal a chtěl jsem i umřít, protože nesnáším ryby, protože jsem byl odkojenej na rybím tuku.

Jak je cukrový, nemůžete ani cítit.

Člověče, linecký mi přijde trošku slabý.

Miluju vosí hnízda a

A spoustu dalšího cukrový.

Zabili jste někdy kapra, nezabili a nezabiju.

Nezabiješ, nebo jak se to říká?

Tak to, nezabiješ a nepokradeš kapra.

Hlade, co ty?

Já jsem to tady vypsal.

Podle mě budeme mít vývar s jatrovými kredlíčky, cukrovými chutná všechno a kapra jsem nezabil, ale ani nejme doma kapra, budeme mít tu šentresku letos.

Milane.

Já rybí polívku budu mít a jedou do roka stačí.

Cukrový asi taky sežeru všechno a kapra nikdy nezabiju, i když se mě to táta nutí naučit, tak je odmítam.

Rybí polívku taky budu mít, nevadí mi, všechno v pořádku.

Cukrový, nemám rád vlašský ořechy v čemkoliv, takže myslím, že jsem na ně i trochu alergický, takže až mě budete chtít zabít, tak mi koupte něco s vlašákama a tím pádem se vyhejbám i cukrový, ve kterým jsou.

A kapra jsem nikdy nezabil, protože nikdy jsme neměli

jako doma živýho kapra.

Vlastně vždycky jsme si přinesli už rozporcovanýho mrtvýho.

Já ho jednou zabil.

Omylem.

My jsme ho šli pustit a já jsem ho nesl v igelitce a uklous sem a spadl sem do něj.

Fakt, to není možný, je nejlepší snorkošní dobro.

Já jsem byl brňavej, takže jsem nebyl asi schopný pochopit ten koncept smrti, takže jsme ho dávali do toho rybníku.

A táta ho klaskému čouchával jako život pluh.

Co piče, chudá kapr, ty vole.

Kapr, vole, kapří komunitě je nejhorší.

Ještě zítřej svobodový, nejenže tě umůčej, tím, že tě zva nevypustí do rybníka, nebo prostě jak cípneš.

No jasně, no.

Ale teď bylo to takový wrestlingový chvat, víš co.

Kdyby to byl člověk, tak mu dám kravatu a pak udělám ten výskok na zem s ním.

Ale jestli je nějaký kapří nebe nebo peklo, nebo nějaká nebeská brána, u který se všichni spovídají a kolem těch Vános tam přicházejí ty zástupy a jak asi jich ptá, taky, taky že jo, asi to samý jako všichni a pak tam přijde jeden, já bych tady, já mám možná něco, co vás bude zajímat.

To je stejně zajímavý, že desítky let se ty kapři vlastně takhle pouštějí do té vody, i když jim to úplně nesvědčí.

Co?

Že to nikomu nenadopadlo to zjistit nejdřív.

Podle mě to spoustu lidí napadlo a krajem k tým to bylo jedno.

Ty je tam pouštíš mrtvý, takže tobě je to určitě jedno.

My je odšťoucháváme klackem, to je naše rodinná tradice.