Transcript MovieZone Live-233

Přes zaproutím relace.

Já nejsem desavý, ale vole, tady bysme řešili Ondrovou hlavu a pak jeho účest ještě 15 minut.

Jo, tak jdem na to.

Nebudem čekat na lidi, jdem na to na tvrdo.

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 233.

Movie Zone Live.

A je tady extra napěchovaná sestava.

Je tady Mr. Hlad, čau, Mates.

Čau všem, dneska to bude hrozně zajímavý se, myslím.

Je tady Ondra, zdar, dude.

Čau všem, dneska to bude hrozně bolestivý, si myslím.

To určitě.

Tady Mojmír, neboli Rymzy, neboli Rymjob, legenda mezi českými jezefcology i filmovými publicisty.

Jsem rád, že tady jseš, Mojmíre.

Děkuju, dobrý večer, já si myslím, že to moc zajímavý naopak nebude.

Dobře.

Proč si to myslíš?

Protože nemám důvod si myslet, že kdykoliv jsme zajímaví.

To je pravda.

Já myslím, že to bude proměrně zajímavé.

Ty máš zase nihilistickou náladu.

No tak zajímavé je, že jsme překonali technické bariéry, které nám život přináší a z toho, že jsme natáčeli v jednom kanclíku na Václavském náměstí, jsme se dostali až k tomu, že jsme pak natáčeli u mě offline,

Teďka najednou natáčíme napříč Evropou.

Já jsem tady 60 km od Korfu, zvedím, co vy máte svoje prdele v Praze, jestli to správně chápu.

Já bych chtěl ještě dodořit 60 km od Korfu na mobilu.

Ondra tvrdí, že má komp na hovno, Rims říká, že má komp úplně na hovno a bude se sekat a já jedinej mám všechno svoje vybavení, které je ale na hovno standardně.

No já mám svoje vybavení tady v Řecku, ale bohužel se mi vybil počítač a nemám ho jak nabít, takže jsem na mobilu a zkouším možnosti technologie zvané iPhone.

Každopádně Ondra říkal, že má velkou hlavu.

Jak se to přičalo, Ondra?

Takovou jako vysokou, takovou táhlou, jak Megamind mi dneska přijde, ale to je možná jenom prostě nějaká moje paranoja, no.

Nepřipadá to, že jsi naprosto standardně zde generovaný.

Asi jo.

Nepřipadá, že jsi akorát chytřejší.

Já tě Honzo seznámím s kouzlem Ondro, tě seznámím s kouzlem...

perspektivy, že když takhle jo, se vzdaluješ a přibližuješ, tak jako vypadá to pak jinak, jo?

Vááá, tak to je úplně střepy, takhle a... Od téhle chvíle se budeš na filmy dívat úplně jinak.

Od té doby, když máš takhle nakloněnou hlavu do kamery, jo, tak máš větší hlavu.

Ale já nemám nakloněno, takhle mám jakoby normálně vždycky jsem jakoby u toho stolu, takže pak, nevím, prostě dneska se mi to nějak nezdálo, ale možná to je tím, že tenhle týden jsme natočili první dojmy na jeden z filmů, který tady budeme probírat a někdo mi na YouTube do komentářů napsal, že vypadám jako jeden strašně ošklivý herec, tak od té doby jsem trošku jako paranoidní a podezíravý, že mám jako divnou hlavu.

A který ošklivý herec?

Je to jméno, který si v životě nezapamatuju, ale když ho někde vidíš ve filmu, tak si říkáš, že tohohle ošklivého herce už jsi někde viděl.

Tak mně taky říkají, že jsem ošklivý.

Adam Driver nebo Jay Baruchel, nevím jak se jmenuje.

Mně říkají akorát, že jsem ošklivý, ale nepřerunovují mě k něčemu.

A k někomu, kterého herci nehrál.

Já vůbec nevím, kde hrál, ale tak počkej, tak já si to zkusím najít.

Napište nám dočitu, kterého ošklivého herce vám Ondřej připomíná.

Výborně, výborně.

A takhle vzniká nejhorší komentová sekce.

Takhle vznikají ty traumata.

No každopádně děkujeme za vaši podporu, děkujeme, že nás podporujete na herohero.co lomeno Movizone Live.

Děkujeme, že si kupujete náš merch na blueshop.cz lomeno Movizone, protože tam máme spoustu báječných triček, mikin,

Trenýrek ještě ne, takže to uvidíme, co s tím uděláme do Vánoc.

Zapracujeme na tom.

Děkujeme, že nám posíláte příspěvky i dotazy do chatu a superchatu na YouTube.

A celkově děkujeme, že s náma zvládáte tady absolvovat tyhle bizarní události.

Už je to po 233.

To je úplně neuvěřitelný.

Ale důležitá otázka je, Ondro, koho teda připomínáš?

DJ Qualls se jmenuje.

Výhlad?

Jo, vím, vím.

Já taky vím.

Nevím, jestli s tím souhlasím, nevím, jestli je ošklivý, ale hrál takovou divnou roli v Roadtripu, to si pamatuju.

On má všude takový divný role.

Že tam měl milostnou scénu asi s 200kg černožkou.

Já se aktuálně nacházím tady na jachtě, takže pak, když by přišlo hodně příspěvků na Superče, tak vám tady můžu udělat prohlídku, že třeba fungují hajzly od sávačky Hoven.

tady, který to lifruju do moře, nebo jak vypadá vytáhnutí kosatky a zatáhnutí, to všechno vám můžu ukázat.

Ale vy jste sem samozřejmě asi nepřišli kvůli YouTube instruktáži, jak to chodí na jechtě uprostřed Egejského moře, nebo co to kurva je.

A tak my jsme v vlakovou edici, teď bude námořnická.

Přišli jste sem kvůli kvalitním filmům.

A kvalitní filmy tady máme samozřejmě ve větší než malé míře.

Všichni jsme viděli něco.

A začneme asi něčím, co ať si nevystřílí mi hnedka ty největší pecky na úvod, tak pojďme probrat ty vlky.

Je nějaký důvod, proč bych já, normální člověk, si měl pustit film s Georgem Clooneym a Bradem Pittem na streamovací platformě?

Hele, já když jsem na to koukal, tak jsem si tak po 20. minuti říkal, že ty bys, vole, fakt jako umřel, ale jako dobrovolně, že by ses jako sebral a šel by ses zabít.

Tak to se děje běžně, ne?

Jako jo, ale tohle bylo takový nadprůměrný, bych řekl.

Dobře.

O čem to je?

Je to o dvou fixrech, což jsou takový ty lidi, kterým zavoláš, když najdeš v koupelně svetovanou děvku a nevíš, jak se tam dostala.

Takže Harvey Keitel z Pulp Fiction.

Přesně tak, tam je samozřejmě odkaz, je v tom názvu.

A každý pracuje solo, vzájemně se neznají a náhodou se potkají u stejného kšeftu a musí spolupracovat.

Ani jednomu se do toho nechce a snaží se tvářit hrozně cool jeden na druhýho, což znamená, že se mračejí a jsou tajemný.

Jsou stejně oblečený, což je humorné.

a na konci si tak jako ne úplně vyřknou přátelství, protože jsou stejní.

Je to přesně takhle zajímavý, jak to popisuje?

To popisuješ dost špatně.

Má to s třídmou Stopáša zábavné scénky.

Má to asi hodinu pětačtyřicet, nebo tak nějak, jo, což jsem myslel, že... Sto osm minut.

No, dneska to je střídmá stopáž.

Zábavné scénky to nemá.

Má to zábavné momenty.

A civil si šarhl na telefon, takže nám vypadl.

To asi také budu mizet.

Co je na tom teda zajímavé, jo, proč to jako dávaj jako nějakej blockbusterovej highlight?

Já si myslím, že zajímavý je ten casting, protože ty dva herci jsou samozřejmě skvělý, jsou to legendy, který chceš vidět, zajímá tě cokoliv, v čem se uvrtá klůny nebo pit a tady jsou spolu, trošičku se pokoušejí oživit takovou tu chemii jako z Dennyho Partáků,

Ale vlastně tohle nestojí vůbec na žádných zajímavých základech, ať už je to scénář, nebo režie, nebo nějaký nápady, nebo humor, nebo drama, nebo akce.

Vlastně ti dva, jako kdyby, já nevím, seděli a vařili guláš a u toho si povídali, tak je to zajímavější, si myslím.

Udělal to ještě někdo?

No, viděl jsem to já, no.

Tak jsi se zbavil.

Nemoc, takhle bych to řekl.

Vypsal jsem se dneska čerstvě v recenzi a víceméně hodnocení dávám úplně stejný, si myslím, jako hlad.

Jediný důvod, proč by to měl někdo vidět, je fakt, že jsou hardcore fanoušci Pyta s Cloonym, což já dost možná jsem jeden z těch lidí.

A i tak jsem odcházel poměrně zklamanej a to vlastně i jako člověk, který má velice rád tvorbu toho režiséra.

natočil to John Watts, který dělal poslední Spidermany, točil Indiečko Kopkár s Kevinem Baconem a točil taky pilotní epizodu seriálu Starý chlap s Jeffem Bridgesem a právě tam jakoby ten děj, ta zápletka a to pojetí mi

přišlo, že vlastně by mohlo se nejvíc projevit na tomhle filmu, že vlastně to je trošku jako podobný, ale nedostal jsem z toho vůbec nic, no jak říkám, on si zároveň napsal scénář, tam chybí tomu, jak popsal had vtip,

Jakoby humor tomu chybí, chybí tomu nějaké napínavější momenty, akce tam prakticky žádná není.

A mně přijde, že atmosférou to třeba mělo být něco jako pan a paní Smithovi, akorát, že tady by to byl pan a pan Smith, ale prostě není to tam.

Sklamalo mě to hodně.

Dobře, takže je to klasická streamovací rutina.

Abych to ani nenazval streamovací rutinou, ten film jako fakt nemá nic, jo, není tam vůbec nic zajímavýho, vůbec nic, co bych si pamatoval, je to takový... Takže by to asi stál streamovací rutinou.

No a tebe by třeba delší a jsou, máš tam věci, o kterých si třeba řekneš, tohle něco nějak někdo myslel, ale posral to.

Tady se podle mě nesnaží vůbec nikdo o nic.

Já bych to zakonkretizoval, že to začíná být taková jako standardní Appleovská rutina, protože to samý byly ty provokatéři a mně přijde, že ty Apple filmy jsou strašně jako líný až odfláklý, že se tam lidi přijdou, že tam většinou máš jako dobrý, dobrý tvůrčí nějak jako zázemí, prachy na to tam máš,

Ale nic z toho ještě pořádně nebylo a mě to překvapuje a moc tomu nerozumím.

Protože ty seriály paradoxně mají skvělý.

Protože iPhone mají hezký.

Mně připadá jako, že oni fakt...

Jak říká Ondra, že se vlastně jako vůbec nic nesnažili.

Možná se o něco snažili, ale celé to pojetí těch postav, který jsou v základu tajemný a nechtějí o sobě vůbec nic prozradit.

Jsou tam dialogy, že třeba se dohadují, že pojedou k někomu do jeho nějaké tajné skrýše něco udělat a ani jeden z nich nechce toho druhého do něj vzít.

Tak je to celé postavené na tom, že oni si fakt jako 95% stopali, že pokoušejí udržet všechny tajemství, ať už to je ta skrýš, anebo třeba jenom i blbý jméno, nebo j

A fakt se o těch postavách nedozvíš vůbec nic, jenom se máš smířit s tím, že když to jsou kluny a pit, tak budou asi cool, ale oni prostě cool nejsou.

Oni nejsou vůbec s něčím zajímavý.

Hlavně ani ten vztah se nějak nevyvíjí.

To mě mrzelo nejvíc, že třeba ve filmech tady toho typu máš většinou, že těm postavám na sobě pak začne záležet.

Třeba ve správných chlapech pak zjistí, že spolu mají víc společného, než si mysleli a nějakým způsobem spoluže se začnou spolupracovat, začne jim na

Celkově se to tak nějak jako ta dynamika promění a člověk se s nimi jako zblíží a víc tě pak zajímá, jak dopadnou ty jejich osudy.

Tady nic takovýho není.

Tady vlastně máš konec

ke konci jedou ve vlaku, tam je jedna scéna, kde je jako náznak, že se třeba někomu něco mohlo stát, je to zahraný do autu, takový jako prank, a pak máš finále, který končí cliffhangerem, který jakoby slibuje nějakou action scénu, ke které nedojde, kdy pak někdy v budoucnu, dejme tomu, by tohle z toho všechno, co říkám, mohlo přijít, ale jako, koho to zajmá, že jo, v tuhle chvíli.

Takže to není jaké-leji přísně tajné, kde se spojí a všechny vojevou.

Ne, podle mě to je jako třeba prvních pět řádků, ale i přísně tajné a roztažených na celovečerní film.

No.

Rimzi, čemu se kurva směješ?

Směju se, že je to ještě mnohem horší, než jsem si myslel.

Jsem rád, že jsem se na to nekoukal.

No jo, tak ty, abyš se na to koukal, ty jsi velkej pán, že jo?

Ty jsi viděl nový animák Velký pán.

To je pokračování překvapivě Malého pána.

Jak se ti vyrostlo do Velkého pána?

Co tvůj Velký pán?

Byl spokojený?

Můj Velký pán?

Dali to na pána, Rimři.

Byl docela spokojený.

Jsi spíš Malý pán nebo Velký pán?

Když jsme takhle upřímni k sobě.

Jasně, jasně.

10 večeřeckého času.

Ono mezi těma pokračováním, mezi tu jedničku a dvojkou je tak 9 let, tak já bych se viděl někde jako takovej prostě střední, průměrný, zaměnitelný pán.

Průměrný pán 15 cm, chápu.

Nevadí.

Malý pán, velké divadlo.

Je to všechno?

Můžu jít domů?

Tak co velký pád?

Je to nejen originálního zábavný animák, ale i přeskočení té vysoké lačky, které už tu ten malý pán už nastavil docela vysoko.

Hele, je to, je vlastně zajímavý, že je to úplně jiný film, že to není jenom pokračování nebo jenom dvojka jakože víc toho samýho s větším rozpočtem nebo tak, který mimochodem ani nijak větší nebyl, ale je to vlastně, vlastně takový jako jí.

Působí to jako jeden z mnoha možných příběhů z tohohle světa, který by, který by ti tvůrci mohli odvyprávět, protože

tím, že jednička končí, tím, že malej pán tak nějak zjistí důležitost přátelství a nějak se začne víc angažovat v komunitě a uvědomí si, že si nevystačí v životě úplně sám, tak ve dvojce ho vidíme, jak už vlastně s těma svojima kamarádama pracuje v lese, má tam takovej stánek s občerstvením, s tou svojí

divkou, majolenkou a že přemýšlej tak nějak jako co vlastně by se životem udělali dál a najednou se tam začne dít takovej podivnej příběh, který vykrystalizuje asi až po půl hodině skoro, že do tý doby je to sled takovejch epizodek, který vlastně ukazujou, že ti tvůrci měli hrozně velký nadšení hrát si s těma loutkama a

Vymyšlet jako spoustu drobnejch zábavnůstek a trávit v tomhle světě malýho velkýho pána spoustu času, což je bezesporu sympatický.

A potom z toho vykrystalizuje takovej příběh, že v tom lese je najednou jakási hrozba nějakých neznámejch útočníků, jejichž povaze není vlastně

nic moc řečeno a objeví se tam takovej mesiáž, takovej doktor, kterej nabízí řešení a má to samozřejmě takový diktátorsko-fašistický vibe, s který žádný ty postavičky v tom světě úplně

Necítěj.

Takže zatímco jednička byl takovej dobrodružnej pohádkovej příběh o tom, jak se jedna postava musí stát lepší verzií sebe sama, takovej relativně standardní archetypální příběh, tak vlastně dvojka se vlastně zabejvá úplně aktuálníma tématama nebo

Oni to tvůrci psali před 8-9 lety, ale že vlastně tématama, které jsou do dneška aktuální, jako nějaké hrození mocnejch lidí pomocí strachu, ovládání...

komunit a tak dále.

A je to prostě takovej jako jednorazovej, zajímavej, zvláštní příběh, kterej si pučuje taky spoustu, spoustu momentů z heist filmů, dystopických thrillerů a takovejhle Bčkovějších žánrů, než by člověk očekával.

Takže vlastně mě to bavilo, je to takovej zvláštně unikavej příběh, ke kterýmu se vztahuje trochu hůř než v té jedničce, která byla taková archetypálně přímo čaře jasná.

ale furt je vidět, že je zatím obrovská spousta práce, hezký sen na to dívá a když člověk je ochotný s těma loutkama strávit v tom světě další necelou hodinu a půl, tak je to vlastně velmi zábavná a příjemná podívaná.

Je to o trochu lepší než Logan.

Mám na to jíst, dcerko?

No, už myslím, že jo.

Už asi jo.

Jako pro vyloženě malý děti, třeba kolem pěti let, tak těm bych to nedoporučil, ale tak okolo těch deseti si myslím, že už to poberou v pohodě.

Dobře.

A vyhraje to Český ovaz za nejlepší animát?

Co tam ještě je?

Pak tam je ten o tom... Je tam ten život k sežrání, no.

Ten je takovej podle mě atraktivnější divácky, že na ten si dovedu představit, že Akademie uslyší víc, no.

Dobře, takže jsi byl spokojen.

Jo, jo, byl jsem spokojen, byl jsem spokojen.

Tak to se dá říct i nějakou zábavnější formou, než kterou jsi předvedl, ne?

Dá, ale já to neumím.

Dobře.

Tak jo, tak Hlade, ty jsi byl na Jokerovi 2.

Vypovídal se z prvních dojmek do velký míry.

A jak to v tobě uzdrálo?

Je to... To bude pravděpodobně hodnocené jako největší zklamání komiksové uplynulé pětiletky.

My si to asi přiznejme, že to takhle to bude... Takový bude ten narrativ.

Jsi s tím v klidu, nebo jak se k tomu vlastně stavíš?

Já jsem s tím úplně v klidu.

Ve mně to neuzrálo, ve mně to vyvanulo, ale ono to bylo poměrně jednoduché, aby to vyvanulo.

Když sebe něco vyvane, tak jsem lehce v děsu, ale povídej dál.

Jako zase tak zlý to nebylo.

Ale hlavní problém toho filmu je, že prostě se v něm neděje vůbec nic zajímavýho.

Že ten příběh Jokera, respektive toho Artura, byl z velký míry dovyprávěný v té jedničce a ta dvojka moc neví, kudy dál.

Máme tam samozřejmě tu romantickou linii, nebo v úvozovkách romantickou linii s Lady Gaga máme tam tu vějičku muzikálovou.

Ale během těch dvou a čtvrt hodiny se tam vlastně jenom celou dobu řeší to, co se řešilo v té jedničce mnohem zajímavějším způsobem.

A podle mýho názoru se to teda dořešilo.

Co se tam řeší?

No, trošku se tam nějakým způsobem řeší on, který je vlastně v blázenci a jestli teda má být odsouzený na smrt s tím, že věděl, co dělal a byl za to zodpovědnej, anebo jestli byl nějakej schizofrení.

A to je v podstatě všechno.

Buď si o tom ty lidi povídají v tom blázenci, nebo si o tom povídají u soudu, kde to není natočený nějak zvlášť atraktivně.

A samozřejmě to řeší i do velký měry on sám v té hlavě,

a snaží se nějakým způsobem srovnat s tím, co udělal, jestli si zaslouží to, co ho vlastně čeká, zároveň s tou láskou o té Lady Gaga, s nějakým přijetím v té společnosti, ale všechno je to takový jako fakt nijaký, žádný z těch témat, které tam jsou, a opravdu je docela málo těch novejch, tak se tomu nevěnuje nikdo moc dohloubky a

Jako kdyby ten film opravdu spolehal na tom, že tam je Phoenix, že bude dělat to, co dělal minule, protože to lidi bavilo.

A vy z toho filmu vlastně opravdu cítit ta zbytečnost toho, to přečerpání té látky a taková podle mě i trošku neochota těch lidí to dělat.

Že do toho fakt šli jenom kvůli tomu, že dostali peníze, kterým se nedá říct ne.

A občas mě při tom filmu dokonce napadlo, že to je takhle blbý naschval, že to celé se má jako vysmívat tomu, jak porazili ten studiový systém a vlastně... Že je to takový Matrix 4 po druhé, jo?

Trošku v tomhle směru si myslím, že jo, protože ono to i nějakým způsobem reflektuje, řekl bych, tu fanouškovskou komunitu té jedničky.

Tady samozřejmě má podobu těch fanatiků, kteří milují toho Jokera, chtějí se s ním nějak stotožňovat.

Já si prostě nemyslím, že ten film je tak blbej, protože by ho blbě natočili.

Nebo jako nechce se mi to připustit, protože ta jednička, ačkoliv z ní nejsem nadšenej, tak si myslím, že to vůbec není špatnej film a že je to velmi zajímavej film v některých směrech.

A tady to prostě zajímavý není.

A já fakt jako nevěřím tomu, že by najednou všem od režiséra přes herce, přes celou dramaturgii tomu spadnul řetěz až takovýmhle způsobem.

Ale možná opravdu se snažím nějakým způsobem v tom filmu najít cokoliv, co by bylo aspoň trošku zajímavý a co by obhájilo jeho existenci v rámec toho, že jednička udělala miliardu, tak všichni doufají, že dvojka to udělá taky.

Ale nevybavím si z toho

prakticky žádnou zajímavou scénu, celá ta muzikálová nadstavba je tam absolutně zbytečná.

A je to vlastně profesionálně natočený, hezky se na to kouká, nemůžu říct, že bych se nudil, Phoenix opakuje, ale nějak to furt funguje a Lady Gaga je tam velmi slušná, ale vlastně vůbec není důvod, aby ten film existoval.

Nevím si, proč jsi na to nešel, když je to tak Matrix 4?

No pozor, Matrix 4 je výborný film, což tohle asi není, ale jako byl bych... Ondra bude říkat, že jo, proto si myslím, že by se ti to mohlo líbit.

Jajajaj, no... Jsi podobnej ten věrozvěstné vkusu jako Ondra.

Děkuji, to jsem rád, zahrnutý do téhle skupiny.

No, nebyl jsem v Praze, má to úplně jednoduché vysvětlení, jinak bych šel, jsem na to docela zvědavej.

To bych do IMAXu si zatančit.

Ne, to v žádným případě.

Pravděpodobně počkám, až to bude na maxu asi.

Až to drobne na přehrajco.

Přesně tak, no.

Jakože po tom všem teda se bojím riskovat kino, no.

Dobře.

Tak Ondro, nebo ještě Hlade, ještě mi řekni, jak moc bych u toho umřel?

Třeba se velmi bojí, až budu mluvit.

No tak to se bojím, to se bojím už od Movies of Life 160, vole.

Podle mě bys o toho neubřil, to je na tom filmu vlastně trošku problematický, že ty se mu nemůžeš úplně vysmát nebo ho poplivat, protože on fakt má jako dvě hodiny dvacet nebo kolik.

A mně to celkem uteklo, jenom je to prostě taková jako pitomost, ale ty záběry jsou pěkný, ta atmosféra těch sedmdesátých let je dobrá.

Je to dobře zahraný nejenom o těch dvou, ale i třeba od Brenda Gleesna, ale jako...

Až se to pustíš třeba doma, tak po nějakých pěti, deseti minutách budeš mít v ruce mobil a po patnácti půjdeš, já nevím, jít k koupelnu nebo něco takového.

Takže je to hezký, ale k hovnu, ale jako extrémně k hovnu.

No.

Nebo extrémně hezký.

Je to velmi hezký a je to docela k hovnu.

Dobře, tak to musíme naštisknout nový trička, tyhle už jsou na blue shopu.

Ale hle, jako říkám, pozice člověka, který dává ty dvojce slabších sedm, silnějších šest, nebo jedničce, nikdy v životě to neuvidí znovu, protože jsem myslel, že bych u toho filmu fakt trpěl tím, jak bych už jako věděl, co všechno vykrádá a odkus ta genialita příští, ta genialita, která tam není.

Vlastně jako nemůžu říct, že mě to urazilo a myslím si, že to hodnocení, který to teďka sbírá, který je opravdu jako velmi negativní, tak se tam hodně projevuje to, že... To je podvenomen věny.

Jo, jo, že na to šli lidi, kteří tu jedničku třeba fakt žerou a najednou dostanou tohleto.

Já s tím zklamáním jsem se vlastně spířil celkem bez problému, ale myslím si, že pro někoho to fakt může být jako velmi bolestivý zklamání, ta prázdnota toho filmu.

Tak Ondro, proč jsi jedinej člověk na světě, který mu se to líbí?

Těžko říct, já pro tyhle věci většinou nemám úplně vysvětlení, ale tady jako asi je potřeba říct, že ten film není dobrý, není to rozhodně jeden z nejlepších filmů, nic takovýho tady tvrdit nebudu.

A teď máš šanci, Ondro, důstojně skončit.

Když bych si měl vybrat, když bych si radši pustil znova jedničku nebo radši znova dvojku, tak si vyberu radši dvojku, i když je třeba hodnotím stejně, protože ta dvojka, ano, ta muzikálna nadstavba tam je úplně zbytečná, ale je jako zábavná.

A mě to kvůli tomu docela bavilo a já bych si to kvůli tomu pustil radši znova, protože prostě vím, že bych si to užil.

Vím, že bych si užil tu výtvarnou stránku, vím, že bych si užil tu hudební stránku, užil bych si prostě vlastně zpěvecký výkony Lady Gaga, Joaquina Phoenixe.

A oni tam nejsou žádný jako přepálený muzikálový čísla, to prostě jsou, dejme tomu, takový jako intimní buď scény, nebo nějaký jako lehký taneční ve vězení.

Občas tam je nějakej taneček na střeše a jako je to celý takový velice komorní.

Ano, Civele, spláchni se tam.

Takže tohle je důvod, proč bych si to pustil znovu.

Zároveň musím nesouhlasit, že to bude největší sklamání komiksový za posledních pět let.

Já si myslím, že Marvel tady nasekal za poslední jenom dva roky takových chyb a takových zbytečných věcí.

že to se s tím vůbec nedá srovnávat a hlavně zhruba tak poslední rok, co se na internetu ví, že tam bude nějaká muzikálovost u toho filmu, že to bude nějakým způsobem hudební, což si nikdo nepřál a všichni se toho začali bát od té chvíle, co se o tom začalo psát, tak já si myslím, že ten film nebyl vůbec takhle očekávaný, ani z poloviny třeba tak očekávaný, jako byla jednička.

A tím pádem úplně si nemyslím, že se na tom hodnocení teďka projevuje to zklamání těch fanoušků té jedničky, ale spíš, že se na tom prostě projevuje nějaký jako nesouhlas s tím, že to třeba vzniklo a že to vzniklo takovým způsobem, jakým to vzniklo.

Ale rozhodně to jako neodráží ty kvality toho výslednýho filmu.

Dobře, a ty kvality spočívají teda v čem?

Proč je to dobrý film?

Proč tomu dáváš rozum, že jste ti ty... V jednotlivostech, ten film, dejme tomu tak třeba Harley Quinn, zatímco, dobře, uznávám, že třeba postavu Jokera ten film nějak nerozvíjí, naopak se trošku jako vrací, reflektuje nějak ty jako události té jedničky a tak nějak se v tom jako máchá, ale třeba postava Harley Quinn nebo Lee, jak se jmenuje v tomhle filmu, je, si myslím...

má ty komiksový základy velice pevný a je to dost možná zároveň stojí samostatně od toho, co třeba dělá Margot Robbie v těch filmech, kde hraje Harley Quinn.

A přesto je to velice zajímavý, vlastně zajímavá varianta, zajímavý stvárnění, který mě osobně velice potěšilo.

Stejně tak mě potěšil ten vztah vlastně Jokera a Harley v tomhle filmu.

Většinou ta jejich toxicita a to vlastně

ta nefunkčnost toho vztahu vyplývá z toho, jaký je Joker v tomhle filmu, to víc vyplývalo z toho, jaká byla Harley.

Vlastně ona byla tak trošku jako manipulativní, nějakým způsobem ho třeba zneužívala, ona vlastně byla v tomhle směru od začátku už docela emancipovaná a mně se toho strašně líbilo, tohle pojetí.

A líbilo se mi, jak vlastně pomalu

napříč tím filmem se mění i vizuální stránka, že vlastně se čím dál tím víc začíná podobat té skutečné komiksové harly, včetně make-upu a toho, co si oblíká a tak.

Takže tohle mě tam dost bavilo.

A jak říkám, prostě, no, jak už říkal Hlad, natočený je to podle mě skvělé.

tam jako nemám vůbec co vyknout po té nějaké výtvarné stránce a tak.

Takže já prostě moc nerozumím tomu, proč ty lidi jsou na to až takhle přísný a fakt si myslím, že to je vyloženě za to, že si ten film dovolil být jiný.

asi nejvíc na tom ocenuju a tím bych to uzavřel, protože už tak je ten můj rand zbytečně dlouhej, chaotický a nepřehlednej, tak já to uzavřu tím, že vlastně mně se to líbí primárně proto, že v rámci toho komiksového žánru to je experimentální a možná to úplně všude vždycky nefunguje, ale já jsem rád za tyhle odvážné filmy, vždycky jsem za ně byl rád, dejme tomu třeba příklad Eternos.

A decet?

Tak hlavně se ti tam líbí... Já když o tom přemýšlím takhle, tak... Líbí se ti ten vztah ty Harley Quinn a Jokera, což mi přijde taková nerdovina, že jo?

Jakoby, že asi to bereš už jako...

z pohledu toho komiksového kánonu.

Nevím, jestli mi nepřipomínáš jednu bývalou slečnu Kocoura, která před návratem krále řekla, já bych chtěla, aby tam bylo víc Smíška s Pepinem.

A pak tam bylo víc Smíška s Pepinem a ona řekla, je to nejlepší film, který jsem v životě viděla.

A tak jasně, já se vždycky snažím nějakým způsobem interpretovat si ty věci tak, aby nějakým způsobem jsem si tam našel něco svýho, to samý u tříhodinovýho Batmana, který vás prostě sral a já jsem se tam rochnil v těch buď odkazech, anebo v tom, jak vlastně to bylo stylisticky podaný.

Ale jestli to není málo, jestli je to něco, co prostě bude ty lidi bavit.

Neříkám jenom tebe.

Ne, já chápu, že většinu lidí to nebude bavit, protože jsem začal tím, že to není dobrý film a jako mě nepřekvapuje, že to lidi nějakým způsobem odsuzujou a že jakoby tomu dávají horší hodnocení.

Mě spíš překvapuje, jak moc horší a pak když se to dá do kontextu, dejme tomu, jaký hodnocení mají jiný komiksový filmy, jako třeba Marvel s Morbius, Venom, nevím, a porovná se to s tímhle, tak mě to jako

Vytočí.

Ale tady jde přece o to, že Joker byl, ať už si o tom myslíme, my co chceme, velká událost, opravdu velkej úspěšnej film, který byl jiný a toho člověka, co chodí do kěna jednou ze dva měsíce, tak to pro něj opravdu mohlo být něco, co v životě neviděl a neviděl, jak tomu přistupovat a mohl to být obrovský zážitek.

Marvels byl, já nevím, 24. komiksovka a samozřejmě stála celkem za hovno.

Ale to očekávání, které u dvojky Jokera bylo, bylo samozřejmě mnohem výš.

A myslím si, že po právu, že ty lidi, kteří na to šli s očekáváním toho, že dostanou ten samý zážitek jako v tom prvním filmu, který vlastně absolutně si myslím, že nedostali, tak já tomu rozumím.

Prostě s velkým očekáváním přichází velké zklamání v tomto případě.

Mně to dává smysl.

Podobně jako třeba, když

To není možná až tak extrémní situace, ale do jistý míry jo, stejně jako když se Peter Jackson vrátil do středozemě s Hobbitama, najednou si taky říkal, ty vole, to už jsem viděl a proč to má tři díly a tohle mě sere a tohle není ono.

tohle je podle mě úplně jako stejný případ, že vlastně oni to podle mě nemohli vyhrát a věděli, že to nemůžou vyhrát, ale stejně do toho šli a jako já je za to nesoudím, každý si koupil dvě nové jachty, já jim to přeju, ale nemůžou po mě chtít, abych jim tleskal.

Ne tomu já rozumím, jediný, co si prostě myslím tak reálně, že to očekávání prostě u toho druhého jokera,

nebylo až tak velký, zároveň přišlo jako po pěti letech, to není úplně jakoby tradiční délka mezi sequely, samozřejmě bývá čím dál tím častější, protože prostě studia jsou takový, jaký jsou a operují tak, jak operují, ale pět let je dlouhá doba, hodně se změnilo během té doby, během toho času a fakt si myslím, že to očekávání prostě nebylo tak vysoký a nechtěl jsem to srovnat jakože s očekáváním z Marvels, já si myslím, že Marvel jakoby

Tam měli jiný projekty, které byly očekávanější a pokazily víc.

Tajná invaze, když taková třeba to, ale... Ale tady jde i o druhou věc.

Tady ty říkáš, že to očekávání bylo nižší, s čímž vlastně souhlasím, ale ono bylo nižší, protože jako...

Co jsme o toho kurva čekali, nebo nemyslím ty jako obecně, když ty jednice bylo řečeno fakt jako úplně všechno, to je uzavřený film, kterej jako nepracoval s tím, že by měl mít dvojku jo, když se podíváš na Captain Marvel, tak vidíš, že tam někde je nějakej základ, ze kterýho ten Marvel zde uplácá, protože se z toho uplácá hovno jiný problém.

Ale proč se vlastně těšit na pokračování filmu, u kterýho

Se reálně nemáš na co těšit.

Přihoděj ti Harley a jinak ti vlastně řeknou, a co tam bude dalšího, na co dalšího se můžu těšit.

Já jako nevím, bude tam Joker, ty jsi měl rád Jokera, tak přijď do kina.

A už v tom je podle mě ten problém, ne toho filmu, ale toho očekávání a toho samozřejmě nasraného přijetí.

Tak když bych nad tím přemýšlel takhle, tak vlastně pro mě byla zbytečná už ta jednička, protože neřeklo mi to až tak nic novýho.

Ještě kdybych vydělal všechny ty klasiky, kterýma se to inspirovalo, já jsem vydělal jenom část z nich, tak vlastně ani to pojetí nebylo nějak nově zpracovaný a chybil mi tam Batman.

Ale můžeš to brát minimálně jako zajímavý experiment a jako takovej já toho Jokera cením.

Já jsem jednici dal 8 z 10, původně jsem jí měl dokonce i na 5 hvězdíček, pak to trošku kleslo s časem, ale jako chápu to.

Mě ten film prostě bavil, ale nepotřeboval jsem ho.

A dvojka, od ní jsem vlastně nečekal vůbec nic, netěšil jsem se na ní nějak zvlášť, nepotřeboval jsem prostě vidět Lady Gaga jako Harley Quinn a

Jako tušil jsem, že prostě se ten příběh nebude vyvíjet nějakým extra zajímavým snědem, co se týče toho Jokera, že se s ním najednou nestane prostě nějakej velkej geniální zločinec, který bude trápit prostě město nebo tak, to bylo úplně jasný, že tam nic takovýho nebude.

Takže já jsem na to šel bez očekávání a tím, že vlastně mě ten film zaujal,

těma už třeba jenom tou samotnou muzikálnou nadstavbou a tím vztahem těch dvou, tak mi to stačilo, abych se v tom jako víc, víc se v tom jako začal vrtat a víc si to začal nějakým způsobem pro sebe, pro sebe rozebírat a tak jsem dospěl k tomu, že prostě 8 z 10 a zítra jdu na druhou projekci.

Hele mě vlastně teďka ještě napadlo, když jsem to přironoval k tomu Hobbitovi, tak to možná nebylo, to přesně to jsem měl na mysli.

Mně to připadalo jako Trainspotting 2 nebo dvojka Wall Street, akorát, že to vzniklo fakt jako po pěti letech, že když vznikl Trainspotting 2, všichni chtěli prachy, velká značka, lidi to mají rádi, Wall Street to samý, Michael Douglas je starý, jinou roli už jako takovou nedostane, Oliver Stone je v prdeli, tak natočíme pokračování hitu.

A to samý je ten Joker 2, jenomže to přišlo po těch pěti letech a ty lidi jsou ještě natěšený, nebudou se na to těžit z toho důvodu, že se vrátí starý známí, ale čekají vlastně jako rozvíjení toho,

A ty jedničky, těch pět let, říkáš, že je dost časů, a zas tak moc to není.

Takže si myslím, že tady se to vlastně posralo díky tomuhle tomu, že opravdu natočili film, který variuje ten první díl, ale natočili ho příliš brzo.

Takže se to lidi berou osobně, protože chtěli víc a nedostali víc, dostali to samý.

Hlade, mimochodem Pavel Sladký o tom psal, že je to

muzikál bez strhujících hudebních čísel, drama bez napětí, psychologický drama bez propracovaný hloubky těch postav, to takhle nějak sedí?

Sedí to myslím úplně.

Já jsem se snažil vyhnout teďka v tom našem mluvení i v té recenzi takovému tomu kliše s tím podruhý louhovaným čajem, ale je to přesně ono.

Vidíš, o co se pokoušejí a vidíš, že jim to nejde, protože už vlastně nemají nic.

Tak co, Rym, zjisteš nalákaný?

Jsem naprosto udolaný tady tímhle s tím sporem o to, kdy oba se schodujou na tom, že je to k hovnu, ale hledají se o detaile.

Podle mě jsme se hezky jako s respektem jako pobavili o tom.

Dobře.

Mám z nás radost.

Takže tady to zapiču.

Ale naštěstí to všichni nejsou krásný filmy, třeba Rozum v divočině.

Anima, který má na ČF 91%, škoda, že na něj Ondra ještě nezašel.

Já jsem byl ten, který to shodil z těch 100%.

No, Ondra na něj nezašel, protože ten by tomu dal přesně 100%, jak znám jeho vkus.

Ale jsou tady dva zralí mužové, kteří se o tom můžou bavit a já se o tom vlastně taky můžu bavit.

Já se nedivím, že to má takové skvělé hodnocení, že to bude prostě

instantní animovaná klasika, protože jak ta animace, tak ten takovej ten soulad a nesoulad, se kterým to pracuje, stroje versus příroda, to je tam prostě podmanivý.

Myslím si, že okamžitě to dokáže zarezonovat na takový ty rodinný hodnoty pro diváky všech generací.

A já prostě tam vidím takovou fakt jako tu animovanou jistotu, která ty diváky osloví.

Proč tam ji nevidíš, ty jihlade?

Já ji tam právě vidím a to mě sere.

Jo, mě to vyvádí.

Ty jsi chtěl něco inovativnějšího a originálnějšího.

Přesně, jo, jako já vlastně budu pravděpodobně souhlasit a odkejhu všechno, co ty tady řekneš, ale mně to, že tam jsou jako hezký zvířatka, že se tam řeší nějaká materská láska, jako dobrý, ale co dál?

Nic dál.

Plus jako bonus mi docela sral překlad některých jmén a jakože mě sral fakt hodně.

A nelíbí se mi celý ten poměrně jako jednoduchý koncept toho rozdělení do těch kapitol, což mají být asi vlastně 4 roční období nebo tak něco.

A celý mi to fakt přišlo jako takový hrozně generický, velmi profesionálně udělaný, ve správných místech dojemný.

Myslím si, že to mohlo být legračnější, ale to už je čistě můj problém.

Ale vlastně mě to ničím nějak zásadně nezasáhlo, protože mi připadalo, že se to nepokouší o nic novýho.

Že to je prostě, tady je Voli, tady je Iron Giant, tady je, dejme tomu, Vzhůru do oblak a podobně.

A vlastně od té party, nebo od toho režiséra, jsem s ním viděl, jak vytvrčit draka a to se mi zkrátka líbilo mnohem víc tím, jak to

přišlo s nějakým originálnějším příběhem, trošku s živějším vizuálním stvárněním a byl z toho zkrátka víc strhující film, tohle to mě nestrhlo.

Já si právě myslím, že zrovna k tomu železnímu obrovi to nemá zase tak daleko.

Papírově ne, ale železnej obr mě dokáže dojmout a přijde mi i zajímavý tím zasazením do těch 50. let a tou stylizací do té doby a tohle to mě přišlo v tomto hrozně opatrné.

Možná je i problém v tom zasazení vlastně na tu, pravděpodobně ta nějaká americká divočina, ale že tam jsou prostě příliš obyčejný zvířatka, příliš obyčejný les.

Rymzi, ty jsi to taky viděl?

Ne.

Ne.

Ne.

Ale rád bych, určitě bych radši než Jokera, ale neviděl jsem to.

To určitě radši to než Joker.

Takže vlastně tady máme konfrontaci jenom s Vladem, který je největší brbal na českém internetu.

Já si myslím, že je to prostě hodně kvalitně odvedená práce a že chodíš málo na filmy jako Zběsilá jízda a Esa z Pravesa 2, pak bys věděl.

To je jeden důvod a druhý je, že mám málo dětí na rozdíl od tebe, takže... Pak bys věděl, proč si to zaslouží čtyři hvězdičky z pěti úplně bez debat.

Myslím si, že se to asi zaslouží 4 vězdičky z 5.

Já jsem byl strašně rád, že po té projekci jsem tam měl chroma, kterým jsem mohl říct, hele, tohle napiš ty, protože já vím, že tady by mě umlátili, že prostě fakt budu v té absolutní menšině.

Tady už se fakt ohebuje v takovém tom neobhajitelném poli, kde já můžu fakt maximálně říct, že mě to příliš nebavilo, příliš mě to nedojelo, příliš mě to nestrhlo.

A to ti prostě jako nemůžu vysvětlit, proč.

A myslím si, že když na to jde někdo s dětskama, tak to bude určitě fungovat mnohem líp.

Vím, že dětskám se to líbí.

Ale ty vole, ti já i tomu debilnímu volímu dávám 40.

Že nejsi cílovka takzvaně.

Myslím si, že tady velmi nejsem cílovka a přitom trailery se mi líbily a vlastně tomu jako nemám co vytknout, jenom fakt asi nejsem to cílovka.

Já si myslím, že to je film, který prostě bude rozhodně v tý animovaný topce, pravděpodobně bude i mezi

těma filmama, na který se vyplatí zajít do kina jako v těch top 20-30.

Takže pro mě to je film, který chápu, že lidi ho milujou a myslím si, že se z něj fakt stane v kinech trválka a že dokáže přesně přeníst na ně ty emoce, zábavu i vlastně nějaký inspirativní zážitek, který byl kýženej a to se u těch animáků nestává úplně samozřejmě.

No je to tak asi.

Jako rozhodně na to běžte.

Ondra si nad tím vyhoní.

Jako čistě, jako nesexuálně.

Jako profesionálně.

Profesionálně.

No asi jo, až to uvidím.

Dobře, tak když jsme už trefujeme tu cílovku, tak se posuneme k dalšímu filmu.

Ten je taky skvěle hodnocenej a přesně se trefuje do terapeutického natyrelu Mojmíra Sedláčka, neboli jenom z jeho, to znamená film Až na věky.

Tak je to film, který je extrémně oceněnej ve varech, jak se ti

Jak se ti líbil a jak bys zhodnotil těch pět cen, co to získalo?

No tak těch pět cen je docela bez precedentních, ale to, že se to na festivalovém okruhu velmi líbilo, tak tomu úplně rozumím, protože je to takovej ten chytře napsanej, promyšlenej, zároveň odžitej film, takže

ten úspěch je jasný a zároveň je to dostatečně přístupný i běžnýmu divákovi, který je jenom třeba zvídavej ohledně vztahů nebo má nějaké základní zkušenosti s terapií nebo ho tohle téma jenom trošku zajímá, tak vlastně je to velmi

velmi funkční taková vztahovka, citlivá, odžitá, hezky napsaná, možná až jako místy vykalkulovaná trochu, že to tam všechno do sebe zapadá, zapadá tak moc hezky, až jako chápu ty těch ne moc výtek tím směrem, že je trochu obtížný se na to napojit, protože docela vidíš, jakou hru to s tebou hraje, ale já se připojuju k tomu, že na mě ta hra fungovala a

A taky vlastně ten film asi budu mít, no, jestli ne v desítce, tak určitě třeba v patnáctce nejlepších filmů letoška.

Viděl jsem to sám tady.

Ne, já to bohužel taky viděl, ale nechci o tom moc mluvit, protože bych zněl jako hlad u Rozum v divočině.

Jakoby že chceš říct, že Joker 2 ti přijde jako jedinejší film než až na věky?

Jo.

Teď bych nechal tu minutovou pauzu, jenom ať to všechny, kdo znívá.

Tichá za dobrý vkus.

To je hlas úplně to samý jako nejhorší člověk na světě.

Mně se tohle vyhlo velkým obloukem a mně to vlastně sralo s každou dalším minutou, co jsem se na to díval.

A já prostě tohle z toho občas u těch filmů, který mi v nějakým způsobem třeba připomíná něco ze života mám a prostě

Ne, já jako chápu, že se vám to líbí a chápu naprosto, proč je to oceňovaný a nemám proti tomu vůbec nic, ale not my cup of tea.

Ty vole, argument, že ti to připomíná něco ze života, což je... To je hodně debilní, viď?

Vy psychovaná paní, která fackuje sama sebe a není schopná normálního vztahu a života, tak... Tak jsme lidi, ne?

Now you have my attention, jak se říká.

Chceš si popovídat, Ondra?

Naposledy, vole, když jsme tady rozebírali, jak se mám a tyhle věci, což bylo doslova naposledy, když jsme měli MZ Live, tak mi pak lidi psali, jestli jsem v pohodě, vole.

Takže já jsem v pohodě, to je můj normální stav a rozhodně nechci nic rozebírat.

Dobře.

Tapu.

Počkej, to, že je to tvůj normální stav, neznamená, že jseš v pohodě, jo?

To nemusí jako... Nemusí být ty samý věci.

A musíš to přetavit v něco, třeba jako... Poslat QR kód, nebo udat adresu, kam se mají posílat vouchery do showparku, nebo něco takovýho, víš?

To je v pohodě, já... se obejdu.

Tak budeš sám o sebe postarat.

Přesně.

Dobře, takže... Ty vůči klidně bere, my se to nějak rozdělíme, jestli on to nechce.

Líbilo se ti to míň, ale nemáš na to názor.

Zhruba tak.

Dobře.

No já jsem to samozřejmě viděl a myslím si, že je to moc hezky vystavěný drama, skvěle zahraný, skvěle napsaný.

Hlavně to pracuje s tématama, který všichni prožívají a znají, to znamená vztahy, rozchody a světe divce, ty věci nejsou zdaleka takhle...

nějak jako pečlivě rozpracovávaný v té světové kinematografii a proto filmy jako nejhorší člověk na světě nebo až na věky dokážou trefit ten hřebíček na pověstnou hlavičku, protože opravdu je to něčím jako zajímavý, inspirativní, každý si v tom může najít to svý, ať už jako nějaké svoje tápání nebo tápání nějakých svojich

předešlejch a nebo budoucích vlásek, to znamená, je to věc, která se dotýká fakt něčeho, co žijeme dnes a denně, vztahy a rozchody, takže v tom si myslím, že je to super a pracuje to tam s těmahle věcma na bázi opravdu nějakého hloubkového ponoru a nějaké terapie.

A myslím si, že díky tomu, že je to fakt zajímavý a jeden z nejvýraznějších filmů roku a rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů toho festivalového okruhu.

Takže je super, že to ulobili do Karlovy kvadru, je super, že se to promítá v kinech.

Co myslíš, Rymzi?

No určitě.

Myslím si, že je to takový ten festivalový film, který právě může oslovit i širší veřejnost, protože právě, jak jsi říkal, tak se v tom každý může najít, jak je vidět v případě Ondry, tak možná až moc.

Takže... Je to taková nevyžádaná terapie.

V tomhle to funguje velmi dobře, ale třeba teda musím říct, že nejhorší člověk na světě mě taky vlastně docela štval, že jsem tam tu vyumělkovanou honipéřinu, která se tak jako snaží dávat na odiv ten styl, tak to mě vlastně spíš štvalo, než že bych si to užíval, takže tam jsem, to mi úplně nenajelo, ale tohle jo, tohle je za mě prostě takový výrazně citlivější, komornější a i dialogama bodžitější film, než ten

nejhorší člověk, takže já doporučuju.

Snad jenom ten závěr nebo ta závěrečná čtvrthodina, tak už je vidět, že v zájmu dramatičnosti se těch změn stane až moc a až příliš rychle.

A to, co si jinak lidi, jak Ondra jistě dobře ví, tak co si lidi řeší na

terapii několik let, než se k něčemu takovému doberou, tak tady vlastně během dvou sezení dojdou postavy poměrně dramatických proměn, takže to mi přišlo už takový zrychlený a takový podrývající důvěryhodnost ty předchozí hodiny a půl, ale jinak jsem se u toho tak jako příjemně, nepříjemně bavil, že přesně jsem se v něčem viděl a něco mě zabolelo tím způsobem, jak to mám rád.

Ondra, co jsi ještě viděl?

Ondra viděl Jan Džurku, ne?

No, ale to jako nemusíme probírat, protože není nic na to co.

Až si něco.

A teď se mě donutil se podívat na, ale jsem za toho vděčný, na jeho Tři dcery.

No to je taky streamovací titul.

Kde se vyskytuje?

Vyskytuje se na Netflixu a kdyby ses na něj tam chtěl podívat, tak budeš muset vyloženě jít do vyhledávacího políčka a napsat tam jeho tři cery, protože jinak tě Netflix fuckuje a hází na tebe ty největší sračky, co tam momentálně se nachází, bohužel.

A kdo to natočil a o čem to je a jak se to jmenuje v originále?

His Three Daughters.

A natočil to... Mě mohlo napadnout.

To mohlo, ano.

Třeba kdyby jsme měli vlohy z Fordu, tak by to bylo zajímavé.

To by byl docela chyták.

Mně se líbí, jak se vlastně český úsvit překládal do anglištiny.

Tam mi to přišlo jako chytrý, to je taková jako odbočka.

Natočil to Azazel Jacobs a neviděl jsem od něj vůbec nic, ale tohle možná ti něco říká.

Zpoznat z pekelne.

Z bondovky nebo něco takového, ne?

Ale určitě ti něco řekne obsazení, protože tam hraje Elizabet Olsen, hraje tam Natasha Lyon a hraje tam Kerry Kuhn, jestli... Vůbec neznám.

Elizabet Olsen jsem viděl včera nějaký jméno, kde měla zvětšený pomoc AI kozy a jinak si nevybavuju ani jednu.

Dobře, tak těm znalenším z nás určitě řeknou něco jména Natasha Lyon a Kerry Kuhn, která byla skvělá v pozůstání.

Ty původné dcery.

Ano, ano.

Každá... Ale je to teda hezký.

Hele, je to poměrně depresivní, ale ne nějak moc.

Je to taky jako vztahový drama o tom, že těm dcerám, dospělým ženám v současnosti umírá jejich otec a oni umírá, jakoby může umřít každou chvílí a oni se nastěhují k němu do bytu a tam se o něj starají v těch posledních dnech.

A samozřejmě mezi sebou mají různé problémy, které se řeší.

Každá se nachází v jiném bodě svýho života.

Zároveň se dozvídá, že třeba každá měla trošku jiné dospívání, každá měla jiné zázemí.

Ano, každá měla jinou kosmetiku.

To tam úplně není, ale bylo by to jistě zajímavý.

A pointa je, že to jsou jako, je to hezky namýchaný, namýchaný vlastně ten scénář těma různorodejma perspektivama a je to takový prostě, přeháním, když říkám, že to je debka, ona to není debka, je to spíš takový jako feel good and bad drama konverzačka.

Připomíná to trochu toho ten snímek otec s Hopkinsem, až na to, že vlastně ten otec

Ta postava toho umírajícího otce tady vůbec není vidět většinou času, je to jenom o těch jeho dcerách a o tom vlastně, jak si tím prochází.

A všechny ty herečky samozřejmě podávají výborný výkony.

Myslím si, že nebyl bych překvapenej, kdyby byly, dejme tomu, některá z nich dostala nějakou nominaci.

A režie ani scénář si úplně nemyslím, že to tam dotáhnou, přece jenom prostě to Netflix trošku zabíjí.

Ale...

Ale myslím si, že na to, že to má nějakých 100 minut, tak to moc hezky uteče a lidi by to měli vidět, protože je to dobrý, ne-li jeden z nejlepších filmů Netflixu v letošním roce.

Ty vole, moc zábavně jsi to nepodal na to, co pak na konci řek.

Jakoby čím je to zajímavý nebo zábavný nebo... No proč bych řekl, že tam jsou emocionálně strhující scény?

No to právě jako strhující ne, ale tak nějak jako uklidňující.

Takový jako prostě příjemně podaný, zahraný.

Třeba Elizabeth Olsen tam podává výkon, který, no jako by ta jí rola tam je taková trošku jako jiná, než na co jsme od ní zvyklí.

Takže i tím to je vlastně ozvláštěný.

A jako je to prostě takový fakt náladový, hezký film.

Takže takový Bergmanovi šepoty a výkřiky, vyhlazený do netflixovského... Mluv na mě, kurva česky voláš.

Seš fakt si viděl, že já to úplně vidím.

Švédsky jsem to vyzkoušel.

Myslíš, že znáš šepoty a výkřiky?

Znáš Bergmana, vole?

O jménu mi něco říká, ale ten zbytek, co Rimsy říkal, tak to bylo jako... Tak se schválně podívej na Šepoty a výkřiky.

To je báječný film, který je tematicky dost podobný těm třem dcerám, ale myslím, že bude lepší.

Bergman to je švedský superhrdina.

To by se ti líbilo.

Bergman, Batman, to je všechno stejný.

Hele, v recenzi jsem se nevypsal ani nevypíšu, protože na to recenzi už psal náš kolega Jokolololo a ten tomu dal taky, myslím, 8 z 10, takže máte to už dvakrát potvrzený, že je to dobrý, tak nedělejte Janžurku.

Dobře, tak vím, že jste se nažil o osným ústěkách.

Vůbec jsem je nepovedl, to byl nejhorší osný ústěk.

Myslíš, že za gorku, ale jste říkal, nedějte za gorku, budu já říkat, nedějte za džurku.

Ano, to jsem... Podle mě ty oslý můstky a ten jejich humor je ještě víc důrazněnej, když se to takhle ještě trochu rozmetá, no.

Kurvý.

Hele, Rimzi, než se dostaneme k dalšímu filmu, který jsi viděl, protože doufám, že jsi to viděl, tak samozřejmě, až na věky, je teda lepší než Logan, nebo ne?

Jo, je to lepší než Logan, úplně v pohodě.

Ávo, ty seš, ty vole se nebojíš, vole, střívedl s trejma.

Ta látka zas tak vysoko není, co si budem.

Pak je tady nová thrillerovo, možná až hororová, podívaná od Aleksandra Aji, nebo Aži, nebo Achy.

Achy, říkali nám to na úvodu, že to je Aleksandra Acha.

Nikdy se nepouštěj z Halle Berry, který vypadá něco jako Bird Box kříženej s vesnicí, tak to nám alespoň působí.

Jak se vám to líbilo, Hladé a Rymzy?

Jak byste to zhodnotili?

A zhodnojte to spolu, já se budu muset asi vzdálit.

Já ještě než začnu společně hodnotit, tak říkali na tom úvodu, že to je Aleksandr Adža.

Běž se vzdálit.

Dobře.

A chceš hodnotit první Rymzy?

Já jsem se vypsal v recenzi.

No tak klidně, klidně, tak jo.

Je to horší než Logan.

Mám ještě pokračovat.

Hele, mě se to líbilo určitě víc jak tobě.

Myslím, že jak jsme se o tom po té projekci bavili, takže ty jsi byl takovej středně přinasranej, lomeno zdnudenej.

A mě vlastně bavil ten...

Bavila mě ta samotná premisa, která je vlastně hrozně jednoduchá a zároveň lákavá a skýtá takovej high concept prostor pro to, aby se tam dělo v podstatě cokoliv, což mi přijde sympatický.

Čili je to o matce, kterou hraje Hale Berry, která se svéma dvěma synama, bojčatama, vyrůstá v takový osamělý chalupě uprostřed lesu.

A říká jim, že v těch lesech číhá tajní zlo, který když půjdou ven do lesa, aniž by byly přivázaný lanem z toho baráku, takže je to zlo chytné a přinutí je, aby se vzájemně pozabíjeli.

Plus minus.

Což je přesně takový jako dobrý základ pro takovej psychologický thriller, kdy si nejseš jistý, jestli vlastně to zlo skutečně existuje a za nějakých bizarních podmínek jako se vyskytuje v téhle formě.

A nebo jestli ta matka je nějak šíblá a dominuje a dokazuje si svoji moc nad těma synama tímhle s tím podivným způsobem.

A mě vlastně bavilo, že ten film...

tak jako naznačuje střídavě obě dvě ty linky, což si myslím, což jsem pochopil, Hlade, že to je to, co tobě vadilo, že to jako neuspokojivě vlastně nejde pak ani jednou tou linkou, nebo něco takového jsi říkal, ale proč, proč vlastně to takhle říkám,

za tebe, že jo, když to můžeš říct sám za chviličku.

No.

A mě vlastně bavilo, že je tam, že je tam tenhle ten... Za ní říkáš něco, co to vůbec neví pravda, že jo?

To je taky zajímavé.

Já, ano, ano, to je taky, spousta otázek se nabízí, ale líbí se mi, Civele, že teďka, teďka kompozici tvýho obrazu na místo tvýho obličuje, dominuje plechovka, tak to je to samozřejmě, tím taky říkáš mnohé, co si o důležitosti naší relace myslíš.

Ale zpět k tématu.

Mě to vlastně bavilo, že to tak neustále rozehrává jak tou nadpřirozenou, tak i tou psychologickou linkou, že to tak hraje na obě strany a že to tak to nechává, aby se obě dvě ty linky vzájemně

vzájemně podněcovali a že ten film zjevně nechce jít úplně jednoznačně ani jednou a přišlo mi to vlastně fajn v kontextu toho, že vlastně víme, že ty, že to nadpřirozený zlo, který se v hororech biskituje, takže stejně je jako takhle uměleckým stvárněním jenom toho zla, který známe ze svýho, ze svýho vnitřku, že jo, takže

Takže vlastně podle mě se to nevylučuje a přišlo mi jako sympatický, o co se ten film snaží.

Bohužel se jako nedosnažil do nějaký podoby, která by mi přišla vyloženě objevná nebo nějak super zábavná.

Zároveň při těch 105 nebo 110 možná minutách to bylo už poměrně utahaný, minimálně v té střední pasáži, takže kdyby se to o takovou čtvrthodinu pokrátilo, tak by to taky ničemu nevidělo.

Nevadilo, ale třeba jsem ocenil, že po hodině se stane takovej poměrně nečekanej zvrat, nebo nečekanej jako zlom v tom příběhu, kterej bych dopředu si netroufal čekat, no.

Ale takže to mi přišlo fajn, ale takže jako nejsem z toho nějakej přinasranej nebo otrávenej, ale mám pocit, že ta základní premisa skýtala ten potenciál mnohem větší.

Já s tebou vlastně hodně souhlasím, akorát ta jedna věc, my tam se asi budeme hodně lišit, mě vůbec nevadilo, že ten film se pokouší opravdu naznačovat několik těch cest k tomu nějakému rozuzlení, co se v tomhle se děje, jestli teda touto magoři je tam naznačena nějaká nemoc, je tam naznačena třeba i nějaká možná jako

náboženská výchova nebo něco podobného, můžou tam být ty monstra, ale to, jak to s tím pracuje, se mi nelíbilo, protože vlastně my od toho naznačování velmi rychle přejdeme k nějakým konkrétnějším obrazům.

A podle mě to, jakým způsobem každou tu cestičku naznačejí tomu divákovi, tak to dělají až příliš agresivně.

Už tam nemáš takový, že bys přemýšlel o tom, co se tady teďka děje a co tam viděli a co tam vlastně mohli vidět, ale opravdu před tebe přestoupí ten vetřelec, který ho po 15 minutách vymění se za nějakýho satana a po dalších 15 minutách se tam místo něj objeví, já nevím, lidožrlavej lev nebo něco podobného.

Teď se samozřejmě vymýšlím, protože nechci spoilerovat, ale připadá mi, že všechny ty cesty

Jo, ale nevím, jestli nejsi lepší scenarista, než oni sami.

Ale myslím si, že jsem v tom zesměru.

To vám, Betřilce a Lidoš Zdravlího, váne, co jsi říkal, přijde docela fajn.

Jo, ale ukážu ti toho tak moc, ty možnosti, která se tam děje, že za chvilku to vlastně přestane být zajímavé, protože zjistíš, že tam vlastně nejsou vůbec žádný pravidla, že bys mohl jako po něčem koukat a zpětně třeba si něco nějak interpretovat.

Protože to dostane všechno naservírovaný na tom jednom táce, ale ten táce postupně ty věci nakládají víc a víc, až se to začne naprosto sypat.

A mně po nějakých, já nevím, třeba 40 minutách začalo být úplně jedno, co se v tom lese děje, protože jsem vlastně zjistil, že nemám vůbec šanci tu hru s těma tvůrcema hrát tak, abych, abych jako po něčem pátal, mohl o něčem přemýšlet, protože já jsem věděl, že potom lidržetové mluvovy tam vytáhnou, já nevím, Alligátora nebo něco takových a už mi to vlastně bylo úplně jedno.

Myslím si, že to bylo velmi obstojně natočený.

Je to docela napínavý.

Poměrně málo lékaček tam je, ale když už tam jsou, tak si myslím, že jsou celkem působivý.

Hnedka ta úvodní je taková nečekaná a docela hlasitá a dobrá.

Souhlasím s tím, že ten twist, který tam je, je taky docela povedený.

Myslím si, že ty dva kluci to úplně herecky neutáhli, ale jako není to zase žádná tragédie.

Ale vlastně jsem se do toho konce pronudil, protože jsem někdy v půlce začal mít pocit, že nad tím filmem nemůžu vyhrát.

Že ten film si ty pravidla vohejbá do té míry, že už mě vlastně nebaví se na to koukat.

Protože pravda může být cokoliv, ale není vlastně tajemná.

Jde o to, že si ten film opravdu dělá úplně cokoliv bez jakéhokoliv nějakého vnitřního řádu a v podstatě už jsem jenom čekal, jestli to skančí takhle, takhle a nebo takhle a pak je to stejně ještě jednou twistnutý, takže je to úplně jedno.

Tak já si myslím, že to prostě je blbě napsaný nebo blbě vlastně stvořená práce s tím tajemnem a s těma možnostma toho, co ten les a ten horor jako takovej tam nabízí.

Ono to nakonec z jednoho úhlu pohledu nakonec i dává docela smysl a jde v tom najít nějaké vyznění, které do sebe zapadá, ale

je to ten typ vyznění, který není vizuálně zas tak atraktivní, takže kdyby vlastně celou dobu šli s ním, nebo kdyby to finále směřovali k němu, tak by to vlastně vůbec nevypadalo z hlediska toho, co očekáváš od žánru, když prostě jdeš do kina na horor, tak by to vůbec nevypadalo tak zajímavě, takže vlastně jako chápu tu snahu jako něco udělat, něčím ty lidi zabavit, ale jako souhlasím s tím, že se pak z toho stává takovej

nepřehledný bordel, kterýmu nevěříš a kde se nemá z čeho chytnout a kde to, jak to nakonec do sebe zapadne, tak je to jako OK, ale toho bordelu vokolo je přece jenom moc.

Mně to připadalo, jako kdyby ten film neměl odvahu být tím, čím chce být, tím jako mnohem víc psychologickým dramatem, kterým mohl být a mohlo být dobrý, ale někdo si spočítal, že na to samozřejmě vůbec nikdo nepřijde, tak z toho udělali takhle přeplácaný horor, na který stejně taky nikdo nepřišel, takže je to jedno.

Vlad se pokusil o oslý mustek na film Ještě nejsem, kým chci být, ale ten bude probírat až příští Movies on Life.

Rimsy, tak není to asi lepší než Logan, ne?

Ne, hnedka na začátku, co jsi odešel, tak jsem říkal, že ne.

Ondro, ty jsi viděl Duši prokletých, což je horror, který dostal od Františka Puky 90%, a to je trefa nebo omyl?

No on má rád takový ty staroškolský filmy, ne?

Myslíš o oldschoolových starosvědcích?

Ano, ano, ano.

Dělám si trendu ze svého... Musíš ten Google příkladec používat trošku míň a čit GPT.

To není úplně hodné napsaní.

Ne, to, to, to, to, to je všechno můj mozek, bohužel.

To bohužel musím, musím...

přiznat jemu.

No hele, mně se to taky moc líbilo.

Asi ne úplně na 90%, to bych řekl, že je moc.

Myslím si, že třeba Long Leg se mi líbilo daleko víc.

No, daleko víc, podstatně víc.

Ale jako jo, je to přesně takový ten horor ze staré školy, který se bude líbit trošku starším lidem, kteří jsou zvyklí na trošku tradičnější pojetí toho, jak ten žánr funguje.

Je to o ženě, která tráví noc na takovém odlehlém baráku, sídle a najednou jí někdo zaťuká na dveře a začne jí tvrdit, že tam někdo do toho sídla pronikl a že by ho měla pustit dovnitř, aby jí pomohl.

Ale protože vypadá divně a má jedno skleněné oko, tak se ho samozřejmě bojí a myslí si, že lže.

A na tomto je to vlastně postavený celý ten začátek, že vlastně nevíš, jestli říká pravdu, jestli říká lež.

A pak tam je střih a přesouváme se o rok později a ty se pospětně jako dozvídáš, co se dělo.

A je tam nějaký jako manžel, nějaká sestra dvojče a...

a ještě jedna postava, takže je to vlastně poměrně komorní, co se týče množství postav a zároveň i nějak jako počet lokací, protože se to víceméně všechno potom odehrává v tom samém sídle a nějakým způsobem se tam prostě řeší ta noc a co vlastně k té noci vedlo, k té v té úvodní scéně.

Dobře, už radši neřeš příběh a řekni nám, proč je to zajímavý.

Pardon.

A tak já jsem to nějakým způsobem ale řešil v rámci toho mýho vyprávání.

No prostě... Jako má to dobrou atmosféru, má to dobrý lékačky.

Myslím si, že jak Hlad říkal u toho AGI, že jich tam bylo málo, ale že byly zpracovaný správně.

tak tady přesně to je to samý.

Prostě jsou to lékač, který jsou na těch správných místech a fungují a přináší na tebe ty pocity, co z nich máš, jako bys měl mít správně.

A...

A docela se mi líbí, to asi nejlepší na tomhle filmu je, že když si někde nějaký jako monstrum, nějaký bubák, tady v tomhle případě na propagačních materiálech je takový drivený golem, tak v tomhle filmu to má takový jako twist, že se s tou postavou toho bubáka, když to řeknu takhle, nepracuje tak, jakoby se s ním třeba pracovalo v jiných hororech.

A to je všechno, co řeknu a myslím si, že čím méně toho lidi vlastně vědí o tom,

tak tím líp.

Takže to dělal šikovný rožister a má to hezkou atmosféru.

Yes.

Dobře.

Chtěl jsem se na něco zeptat Rimziho, ale to začalo vysrát, takže to jsme asi doprobrali.

Tak ještě se musíme vrhnout na Madame de Jean-Jour, to znamená dokument Jan-Jourka, neboli neděle Jan-Jourku, jak si říkáš.

Klasický portrétní dokument, který natočila o Jan-Jource, její dcera

Teodora Remundová, já říkám to správně, který byl uvedený ve Varech, teďka se dostal do kin a jde o, myslím, klasický portrét, který vrcholí v prvních šesti minutách, kdy je tam naprosto mrazivá scéna, kdy spadne na Ivu Janžurovou obří kulisa v divadle.

Což je teda podle mě fakt jako naprosto šílená scéna.

Zvlášť, že ještě

tak jako sténá a prosí o pomoc a nic se neděje a člověk si uvědomí tu šílenost, která se opravdu stala.

Ale bojím se, že zbytek je jenom rutynní portrétní dokument.

Jak bys to viděl, ty rymzy, když jde o Madame de Jean-Jour?

Netřešel jsem ten úvod, protože jsem takový náručný.

První šestiminutovka, ale zbytek je spíš takový rutynní portrét.

Možná ještě...

No, jako na jednu stranu rutinní a na druhou stranu ale hrozně zvláštní, protože já mám pocit, že jsem se z toho, že ne, že bych byl na tvorbu a život Ivi Janžurový nějaký odborník, ale nemám pocit, že bych se z toho vlastně něco moc dozvěděl, protože ono to, oni se tam neustále dějou takový věci, jako že když se narodila během druhý světový války, tak vlastně místo nějakých reálných informací, který by byly vyloženě o ní, tak jsou tam...

promítaný záběry z kolčáru do Vídně, ve kterým hrála a tak dále, že to vlastně jakoby ty období nebo ty momenty z jejího života jsou ilustrovaný pomocí filmů, ve kterých hrála, který se nějak tématicky nebo dobovým zasazením k tomu vztahujou, což je sice jako v něčem zajímavý, ale zároveň jenom takový ilustrativní a vlastně nikam to moc nevede, podle mě.

Ani nic moc...

Nic moc se z toho nedozvídám a pak jsem vlastně i ztrácel pozornost, ono je to taky docela hodně dlouhý, myslím, že to má necelý dvě hodiny nebo tak, což je na takovejhle portré poměrně dost.

A že už jsem se v tom vlastně ztrácel, jako v jakým čase a v jakých tématech se pohybujeme, že ono to...

taky tak všel jak ho psa, takže spíš mi to přijde jako, že ta snaha Teodory Remundový, která o tom mluví v rozhovorech a píše v jiskovejch materiálech, že chtěla udělat něco jinýho, než jenom rutynní životopisnej pomník nějaký významný osoby, takže k tomu takhle

tvořivě chtěla přistoupit nějak jinak, ale že dramaturgicky ty rozhodnutí nejsou nějak obhajitelný a nedávají vlastně až tak smysl, aby ten výsledek vytvořil nějakej skutečně originální a nečekanej obraz i Vyandžurový.

Takže jako za mě je z toho pak takovej takovej zmatenej, nemoc zábavnej a zaměnitelný a hlavně zapomenutelný dokument.

No, což mi přijde zlem k tomu, že to mělo větší potenciál, tak mi to přijde docela škoda.

Jak bys to zhodnočil ty, Ondro?

Je to fakt strašný.

Utrpení to sledovat, strašně dlouhý, nezáživný, neobjevný, nic novýho to neříká.

Myslím si, že asi děti by neměly prostě o svých rodičích točit filmy.

Možná tomu nemají ten pohled toho,

někoho zvenčí, tak aby prodali něco zajímavého o tom člověku, protože přijde mi, jak kdyby to brala všechno jako samozřejmost a tím pádem tam vlastně nedala nic, co by nějak vytrhlou z letargie toho člověka při sledování takového dokumentu.

Je pravda, že jsem se takhle zamyslel, když jsi to řekl nad filmama, který točili děti o svojich rodičích a ani tatínek není nějak objevnej, ale je jakž takž.

A třeba ten dokument o Karlovi Schwarzenbergovi od jeho dcery, ten mi přišel úplně mimo, takže... Asi máš výjimečně pravdu, Ondro.

Hlade, ty máš ještě nějaký film dneska na probrání.

Ty máš ještě dneska nějaký film na probrání, nebo chápu správně, že ne?

Já mám pocit, že jsme skončili, ale někde tady vidím, že Rimzi psal, že ještě viděl Konec světa.

Já vím, teď na to se ozeptám.

Já se ptám tebe.

Tak já určitě ne, já mám jenom tyhle čtyři a vlastně mi s hrůzou dochází, že jsem žádný nepochválil.

Rimzi, ty jsi nejen, že si naznačil, že Jan Žurka teda není lepší než Logan, chápu to správně.

Ano, ano.

A co Konec světa Bohdana Slámy, ten je lepší než Logan.

Konec světa taky není lepší než Logan.

Ono ten Logan to je takový benchmark, co?

To je takový mítický kohytní film, který musím málo co vyrovnat.

No, jenom dneska už se to párkrát stalo, no, takže... A kdyby jsi nevyřadil ten poslední film, který, o kterým jsme se měli bavit, tak by se to stalo ještě jednou.

Takže to bychom tady byli za prvé do půlnoci a za druhé se o něm můžeme bavit o 14 dní.

Je to tak.

Konec světa, nový film Borden a slámy, na který bohužel nikdo skoro nepřišel do kina, což se asi není čemu divit, protože se vztahuje k roku 1968.

A teďka všichni, kdo mají nohy, chodí na film Vlny, který se taky vztahuje k roku 1968, takže ne úplně šťastné nadčasování.

Ale tenhle film je takový melnohlíčnější, menší, komornější, s Miroslavem Krobotem.

Odehrává se na venkově a vypráví o tom, jak dopadla

ta invaze na takového pána v letech a jeho rodinu, pána v letech, který má ruské kořeny, jestli to správně chápu.

Je to osobní film, který napsal scenarista Ivan Arseniev a všichni tomu dávají takové průměrné hodnocení.

Tak jak byste viděli ty...

No já bych tomu dal takové lehce nadprůměrné hodnocení, protože ten film je takovej vlastně v lesčem sympatický, působivý, ale zároveň podobně jako třeba přeschozí spolupráce Arsenieva a Slámy, což byla

krajina ve stínu, která mě poměrně vlastně intenzivně štvala, ale jako chápal jsem tu společenskou důležitost, tak tady je to zase takový místy rozklížený, nesourodý, zabíhavý, je vidět, že je tam prostě spousta, že Ivan Arseniev zase dělal velký rešerše, takže se dozvěděl o spoustě postav, který pohraničí, tohle se

tohle se portentokrát vyhrává v Bizerských horách, tak kde tam vystupovala spousta figurek na besnici různýho původu, se kterýma ty změny režimu během 20. století všeli jak zamávaly, takže právě ta postava Miroslava Krobota má

ruskej původ, na té vesnici jeho nejlepší kamarád je zase Němec, který si vytrpěl svý během odsunu a tak dále.

A teka, teka tam jsou naznačený tyhle vlastně širší společenský motivy, jak různý etnika na území České republiky prožívaly tyhle politické a společenské změny ve 20. století.

Například ten jedeček

tím, že je ruskýho původu, tak on je jako šlechtickýho ruskýho původu, takže komunisti, když se dostali k moci v Rusku, tak vyvraždili celou jeho rodinu, ale teďka v roce 68 ho vlastně všichni Češi berou jako někoho špatnýho, kdo tím, že má ruskej původ, tak tím pádem nějak schvaluje a souhlasí s tou sovětskou invazí a tak dále, že vlastně tyhle etnika musí neustále čelit nějakým podezíravým, nepříjemným pohledům ze strany těch

pravejch Čechů a tak dále.

Takže na jednu stranu tyhle z ty širší společenský témata, zároveň je to taková, takový melancholický, pelížkovský vzpomínání na dobu svýho dětství, která je zase vyjádřená tím, tím jeho, jeho, jeho dnukem, který je, který se tak odstne na venkově osamocenej s tím dědečkem, protože jeho rodiče jedou, jedou na let po

do Paříže a kvůli invazit tam ještě nějakou dobu musí zůstat.

Takže jako řada těch momentů je takovejch citlivých, poetických, jindy až patetických,

Neustále se to tak jako scénu od scény přelývá, jestli je to spíš tohle nebo támhle, to zabíhá to.

Je to takovej prostě zvláštní nesourodej film, který má podle mě dost dobrých momentů na to, aby byl jen tak odsouzený a smetenej ze stolu.

Na druhou stranu není ničím natolik...

výrazný a zapamatovatelný, aby zvlášť v tuhle chvíli, když v kinech dominují vlny, tak aby dokázal většinového diváka zaujmout.

Takže letos druhý film Bohdana Slámy, už na jaře šlo do kin Sucho, který bylo podobně v něčem takový rozklížený, zabíhavý, ale aspoň tím, že se zabývalo nějakýma aktuálníma tématama, tak si myslím, že je to takovej pro

pro většinovýho diváka vlastně něčím zajímavější film nebo film ke kterému se dá nějak líp stáhnout a tohle je taková historická retromelancholie.

Takže až to dropne na Netflix, tak stačí?

Jako to si myslím, že jo, myslím si, že jo, ale ano, ano.

Dobře.

Je nějaký důvod, proč jsi to měl mistr hlad pustit?

No, to asi není.

Dobře.

Já jsem z Pojízerských hor, takže možná to.

To jsi zhodnočil poměrně trefně.

Tak, to máme probrané všechny filmy téhle relace.

Hladé, ty dneska budeš čtenář, takže přečteš postupně ty tři desítky dotazů, co se tam nastřádaly.

Přečtu, tak já rovnou začnu?

Zkus číst rychle.

Ještě předtím poděkuju všem, co nás podporovalo na herohero.co lomeno movies on live.

Moc si to ovážíme.

Děkujeme.

Žijeme z vašich peněz.

Můžeme jezdit do Řecka 60 km od Korfu.

Já mám takový malej dotaz.

Kde je kurva Karel?

Na Karela přišel podzim a on na podzim nepracuje.

On nezvládá ty přechody, jak se začíná stmívat hrozně brzo.

Aha, hm.

Jsi nevěděl?

Ne, sorry, tak teď už jsem dobrý.

To je příště tady na začátku, ne, vole?

Těž to nevíš.

Mě zas tolik jako nechyběl, mě začal chybět až teďka.

Karel tě šikanuje furt v Redaction Forum, my to víme.

Jde mi na ty dotazy, takže Psycho R, Zdarecku Jóni, nedávno jsem koukal na Den poté z roku 83 a Vlákna 84.

Všichni mi říkali, že Vlákna jsou drastičtější a větší debka, já však měl úzkosti spíš ze Dne poté, zřejmě protože to není tak dokumentární a s postavami jsem prožíval rozpat jejich života.

Který z těchto dvou filmů preferujete a proč?

Děkuji za naši novou knihu a my děkujeme, že jsi ji koupil.

Já jsem viděl Den poté, ta hřina mě zapůsobil, když jsem byl menší a byl na mě vlastně dost intenzivní, vláchno jsem neviděl a když jsem si všiml, že mají velice hezky napsané VIMko na Movies.cz, tak jsem si říkal, že si je musím někdy pustit.

Já si přiznám, že mám pocit, že jsem viděl oboje, ale vůbec nic z toho nepamatuji, takže jsem možná neviděl ani jedno.

Já jsem viděl den poté až tu novojejší verzi, takže bohužel nemůžu odpovědět.

Ty vole, to je trošku rozdílná, vole.

To já nespochybnuju, proto říkám, že nemůžu odpovědět.

No já jsem den poté neviděl, viděl jsem jenom vlákna a ty mi přišly fajn v rámci toho, o co se pokoušej, ale takže taky je, nemůžu srovnat.

Ale jako úzkost mi převodil už Oppenheimer, takže já si nemyslím, že tady ty filmy jsou úplně pro mě, no.

Sarumanka Čehoši, nedávno jsem se opět dívala na Mumy a užívala si vtipnost postavy Evelyn.

Je prostě top.

Jaká ženská postava nebo i komediální herečka zaručeně rozjasňují vás?

Díky a mějte se.

Evelyn je super, jak zlikviduje celou tu knihovnu.

To cením.

Jakou máš herečku takhle v topu, Hlade?

Hele, mě baví Aubrey Plaza a její takový ten typický přinasraný polodivnej přístup ke všemu, co dělá.

Purce mi to neokoukalo.

Co ty, Ondro?

Aubrey je dobrý typ.

Za mě tam je Rachel McAdams.

Tak když má komediální role jako třeba ve filmu Game Night, tak je super.

A z nějakého důvodu mě vždycky bavila Leslie Mann.

Není to Night Game?

Nebo Game Night?

Game Night.

Leslí jména, tak to říkáš spíš takový hezký, ne?

Tak jako já za to nemůžu, že jsou vtipný a zároveň hezký.

Melisa McCarthy není příliš hezká a není ani příliš vtipná.

Když jste ve vždy sobě, tak je vtipná.

Tu bych nejmenoval, no, bohužel.

Rymzi!

Máme spoustu, který vidět nechceme, si myslím.

Já mám kamarádku Melissa McCarthy, Kristen Wiig, která mi přijde velice vtipná v ženy v sobě a musím se přiznat, že mě baví hodně Tina Fey, že v 30 rock seriálu mi přijde fakt prototyp nejen původné a inteligentní, ale i vtipné ženy.

Tina Fey je super.

Sublog.

Ahoj, má podle vás ještě nějaká hvězda z akčních filmů osmdesátek a devadesátek?

Píše tady Gibson, Cage, Travolta, Murphy nebo Costner.

Ještě šanci přečichnout ta chvíli zpět k první lize nebo aspoň k zajímavým vedlejším rolím ve studiových filmech?

Já si myslím, že snad jedině ten Cage, kterej se po to pokouší a je tím jaký divnej, tak se mu to i daří a zbytek na to buď sere, nebo je fakt starej.

Cage přičíkává poměrně důkladně.

Nevím jestli nejen k Rovým, ale i k to Luenu, ale to se dozvíme až v jeho biografii.

Ale myslím si, že nikdo další asi už... Já bych se poslouval jako dál, že je důležitý jako třeba netočit furt ty samé klikty.

Podle mě Kostner, když kousne ego trošku, tak by ještě třeba někde mohl něco, no.

Ale jinak taky asi Cage nejvíc.

Moňo?

Já si dávno myslím, že ten potenciál mají všichni, protože všichni by chtěli, nebo furt je spousta fanoušků, která by chtěla tyhle herce, který zná ze svýho mládí a dětství a dospívání, tak vidět v nějakých novejch, zajímavých rolích a jde spíš o...

o ego těch jednotlivých lidí, jestli jsou ochotní přistoupit na něco, na co by před těma třiceti lety nepřistoupili, ale jako jinak si myslím, že vlastně vlastně všichni z nich ten potenciál ve smyslu toho diváckýho zájmu mají, nebo té divácké vědavosti minimálně.

U Gibsona je problém jinde, než úplně v tom, že by nechtěl.

No tak, ale jako taky se mu, taky se mu, že v posledních letech podařilo pár nějakých rolí, kterýma se zase jako trochu přiblížil, přiblížil tomu, aby ho lidi brali jako relevantní lidskou bytost, no tak.

To je první krok.

Je to první krok, ale myslím si, že těch lidí, kteří by ho rádo viděli v nějakém Ačkovém filmu, jako nějakého mentora nebo tak, tak v čele s Ondrou je rozhodně hodně.

Takže je to podle mě o jejich snaze a tím, aby se obklopili dobrýma lidmi, kteří jim tyhle role domluvějí.

Aby nebyli čůráci.

Asman 1, zdravím podcastové božstvo, kterou akční vězdu byste podle vás v klidu zmlátili a kterou byste nejradši zmlátili, buďte boží.

Já vím naprosto přesně, koho bych byl schopný zmlátit a je to Clint Eastwood.

Protože moje 92 a sotva chodí.

Myslím si, že nikomu jinýho bych nedal.

94 ne skoro?

Tak 94.

Na Liemaný znam bych se ještě netrouf.

Tam ještě třeba 5-6 let možná, ale jinak si myslím, že maximálně takový ty turky, který hrajou v těch divných pokusech o ty akční filmy z 80. let.

A byl bych třeba rád, kdybych mohl sbít Marka Wahlberga, ten je mně poslední dobou dost sere.

Já si trošku předefinuju to zmlácení do takového jako lehkého prostě no a řeknu Anu de Armas.

Jo.

Ty vole.

Jasně.

Takže trvalo ti Ondro čtyři otázky zhruba, než ses dostal ke svý ultimátní univerzální odpovědi na všechno.

Jasně.

Že bys si to chtěl tzv.

nandat.

Já považuji za velkou akční hvězdu Kevina Harta, takže já bych musel vyzvat Kevina Harta.

Vím, že je teďka namakaný, ale akční hvězda v letu mi přijde, že by si zasloužila, abych si na ní vyšlápl.

Já jsem taky přemýšlel, jak si nakoliko rozšířit ten záběr akčních hvězd, abych se do něj vešel někdo, kdo, komu bych mohl dát nakládačku.

Aby se tam podle mě vešel Jiří Krampol.

A ty jedeš jenom po těch důchodcích.

Já ho žiju prakticky, jako Vin Diesel by mě urval palici, že jo.

No tak já jsem si toho rozšířil natolik, že beru jako akční film z kulta

Pilgrima, takže na Michaela Seru bych si troufnul.

A komu bych jako, koho bych jako chtěl zmlátit, kdybych byl schopnej to dokázat, tak asi za to všechno dlouholetí chování asi toho Stevena Seagala, no.

Ten se tak nabízí, ale myslím si, že i v dnešní době by mě docela jednoduše smáznul, no.

Nebo se žral.

Hele, Boris Polák.

Pěkný den želám, keby LEGO začalo vyrábět sety a i podle filmů, kde se ve velkom země ráhovorí vulgárně, tak který by vás nejvíc lákal?

Nakatomi, Mrakodrap, Nostromo, Džungles Predatora nebo něco jiného.

Já myslím, to jsou všechno pěkný typy a to Nakatomi by vypadalo dobře.

Ale já bych třeba chtěl tu ocelárnu z dvojky Terminátora.

No jako ta loď ve třelce by byla hustá, no.

Jedině by tam byla... Jedině by tam byla ta kočka.

Jonesy.

Mně přijde jasný, že Boris Polák je multák Karla R., protože takovouhle vášeň vůči LEGO by snad žádnej normální člověk nevyvinul, ale zaujala mě ta představa tý Jungles Predatora, že by to bylo hrozně nudný LEGO, kde by bylo milion těch...

Konečně.

Tak můžeš udělat tu střechu, že vybuchuje a mít tam povětšenýho McClanea.

Já jsem s tím Predátorem.

Ale jako většina tý zábavy ve smrtonostným pasti se odehrává uvnitř toho, že jo?

Což je prostě těžký.

A tak většina zábavy v LEGO spočívá v tom, že to postavíš a pak se na to roky akorát díváš, jak se na to práší, jo?

Za mě většina zábavy v LEGO spočívá v tom, že se směš těm dementům, co si to kupujou a stavěj a trávěj svoje dospělý životy nad tím, že se chovaj jak pětiletý děti.

Ale já si myslím, že ten Predator je dobrý, protože já když jsem byl malý, tak jsem měl LEGO nějakej hrad a tam byl bůbák a to byla vlastně ta figurka, přes kterou jsme museli dát takovýto prostěradlo.

A tady bys vlastně měl tu figurku a dávala bys přes ní tu staženou kůži, víš co.

Jasně, no tak.

Tak asi džunglet Predatora.

Tak třeba jednou ne.

Že vždyť se s ní šlo hrá hezky.

Ale jdeme dál.

Vilém Taný, hezká předstívka.

Zdar, zar, zar, škoda, že je to s vámi na další Keši, když si nemám moc nevypadá, nevím, co to znamená.

O infových filmových počinech jsme už hleda co slyšeli, něco málo i o Civalovi, ale chtělo by to víc, mnohem víc.

Například by mě zajímalo, co se podělalo na kapitánovi Řípovi.

Bylo to, je to bizar, ale taková sračka, jak naznačuje hodnocený, něčeho se foda to zdaleka není.

Teď třeba skočí do té vody a už... Jau, jau, do pršově, jsem se tady bouchl, oráhnul.

Nečeká se, že tato věta někdy zazní v Ubisoft Live.

Tak to je hezký, že si nemyslí, že je to tak strašná stračka.

Tak to je... Třeba se ještě někdo najde.

No.

Co k tomu říct dalšího?

Každý ať si udělá svůj názor.

Že?

Neposlouchejte kritiky a udělejte si názor sami.

Přesně, neposlouchejte ty zasraný kritiky.

Který nikdy v životě nic nedokázali.

Vidíte mě vůbec nebo vůbec?

Ne, vůbec.

Ne, já vidím opravdu nějaký lano.

Jo, no, tak.

Tak si musel sednout nějak jinak, ale nevím, jestli mi to jde.

Teď si ještě trošku vidět.

Ale spíš na...

Já myslím, že je to dobrý.

Ale já budu pokladat další otázku.

Petr Hrošík Svoboda se ptá, zdar borcí, máte nějaké resty ve všeobecně uznávaných klasikách, jakože někdo z vás neviděl film ve stylu Občana Kejna, Vyšší princip nebo Tanec vlky, tenhle druh klasiky.

Sadanské tango se nepočítá, sorry Rymzy.

Já už jsem několikrát říkal, že jsem furt neviděl ten Schindlerův seznám.

Velký mezery mám i u Bergmana, Kurosavy, u Elena, takových, je toho dost.

Já ti dám ten důvod, co mi Cival počoval.

Já jsem dneska viděl na Instagramu, že Remzi neviděl Lovce jelenů.

A je tam teda mimochodem... Mimochodem, když se podíváte na ten Instagramový post, tak je to fakt šílený, jak mám v půlce záchvat smíchu a schovám se za toho stormtroopera.

A stejně jako lidi jsou...

schopný psát, jak se k sobě ti lidé chovají, proč jsou tak zlí a doufám, že je to fake, jako ty vole, já tam to tání, vole, lochec, vole.

A oni si stejně myslí, že vole, terrorizuju tady svého miláčka.

Máš pověst zlého člověka.

To byly časy.

To byly časy, kdy Rimzi řekl, potřebuju jít do Lucerny na premiéru nějak to zahřít, abych mohl pustit loď.

Tak co jste neviděli vy?

No já mám spoustu mezer v novým Hollywoodu.

Já se prostě přiznám, že neviděl jsem Absolventa jsem neviděl, Bonnie a Clyda jsem neviděl, Hraje Raluca jsem neviděl.

Jako hodně těch, hodně těch prostě dobrých, dobrých amerických filmů z přelomu šedesátých, sedmdesátých let jsem neviděl.

A pak třeba největší, co jsem se díval, tak největší hodnocenej, nebo jako nejlíp hodnocenej film na часовodok, který jsem neviděl, je Město bohů.

Asi nějaký

55. nebo tak.

A proč jsi to neviděl?

To je super.

Jo, ale já proti ani jedinému, jako všem tyhle filmy, co jsem říkal, tak bych vidět chtěl, jenom se na ně ještě nějak nedostalo.

Já jsem neviděl nic od Belitára, myslím si, že je to chyba.

Ale nejsem si jistý, jestli ji zvládnu napravit, než třeba umřu.

Vlastně si myslím, že ne.

To je názor, se kterým se Bela Tarr setkává poměrně často.

Vlastně, jako mi přijde život poměrně krátký.

Že ti zbývá třicet, čtyřicet let života a nevím, jestli ho máš strávit tím, že čumíš na filmy Beliho Tarr.

Já myslím, že bys měl, ale je to subjektivní.

Jedině s tebou.

Neříkej Baka.

Friera Lukea jsem třeba viděl, mě vždycky potěší, když Rims zmíní nějaký filmy, co neviděl, co já jsem viděl, třeba Absolventa.

Ale co mě teda, mám samozřejmě spoustu restů, nebudeme o nich mluvit, ale co mě nejvíc mrzí a co určitě plánuju napravit, tak je Batch Cassidy a Sundance Kid.

To bys měl.

To by se ti 100% líbilo.

Já vím.

A Friera Luke se ti líbil?

Jo.

Tak v pořádku.

Vítaz Podraz?

Taky ne.

Tak až si dáš boček k sandence, tak se dej podraz.

Je to stejná parta, je režisér.

Dobrý.

Screamer, zdravím našla panou sestavu.

Předplácíte si vy sami nějaké kanály na Hero Hero nebo Patreonu, ať už filmové nebo jiné.

Hledám inspiraci, díky a krásný den.

Já vůbec ne, já za první jsem lakomej a za druhý nemám vůbec čas poslouchat tyhle věci.

Taky ne.

Já si na třetiny předplácím, kudy běží zajíc a už jsem si tam v čtvrt roku nic nepustil.

Nic.

Sorry.

Ale pouštím si Čestmíra, o to to mám zadarmo.

Carefew, nazdar, hoši, jaká je podle vás nejerektivnější scéna v dínách české kinematografie?

Forky na Valerii Zavadskou nechte v kapse.

Mě zajímá, který režisér se ve vašich očích zvládl alespoň přiblížit základním instinktům a jiným proslovlým člověčinám.

Díky.

Hele, já se nevybavím vůbec žádnou.

Já si vybavím ten moment, jak Irenka... To mě napadlo jediný.

Jak Irenka s Dášou, tak Čepička samozřejmě dobrá.

přes takové světa jako jeden z vrcholů brněnské gastronomie, ale jak Irenka s Dášou táhnou Bohuša skrze kuřince do postele, to je podle mě jako velký přístup jako tvrdý trojky, takže to určitě tam moje fantazie a sexuální energie pracuje naplno.

No a někdo nějakou normální odpověď, nebo jenom bolek, plývka, obklopenej s lepičíma hovnama.

No mně třeba z posledních let přišlo, že nějakej takovej, ono je to opravdu v český kinematografii dost vzácný, ale jako nějakej důstojný, důstojná odpověď na tuhle otázku mi přijdou Ranice lásky, pár let starý.

Ty vole, tam není ani jedna vole.

Je tam na začátku a pak je tam v půlce něco.

Tam není scéna, kdybys měl vyloženě stehřelý péro.

No, to už je... To už je samozřejmě subjektivní, že?

Ale za mě dobrý.

A když sáhnu do takových romantičtějších vod, tak řeknu postřižiny.

No a já teda mimochodem znám odpověď, ještě než ji řekne Ondra.

Jako určitě si pamatuju, že pro mě bylo hodně...

tvrdá scéna ve vočmenech, jak to tam Melina Ackermann to tam obírá, má tam tu svoji dokonalou prdel a jakoby je to fakt velký estetický i hormonální požitek.

A vybavuju si, jako to jsem fakt, jako když jsem to viděl v kině, tak jsem ještě tři dny z toho byl fakt jako, nevím, jak to říct, prostě úplně jako rozhodenej.

A podobný efekt pro mě mělo, což je samozřejmě úžasnější, jelikož jí bylo tehdy 15, ale ta scéna s Terezou Voříškovou na hajzlech v ravťácích.

Že to jako, to jsem si fakt jako, to mi přišlo jako fakt rajcovní.

Ale samozřejmě byla mladá a je to uchylný dneska se na to takhle dívat, ale jako hormonálně mě to spěnilo teda důkladně.

Ondro.

Já asi nemůžu použít až takové krásné výrazy, nicméně chtěl jsem říct buď něco z Ravťáků nebo Snowboardáků, no.

A jinak ty český filmy nejsou zas tak erektivní.

Čekaj, jakože to je jak Pavla Tomicová seděl a obkročil na Langoše?

No jasně.

Chápu.

Já jsem viděl, že jsi gourmet.

Ale fine life.

Zdar kucí, prozradíte na sebe něco, z čeho se v životě bojíte, nebo z čeho máte opravdu strach, případně hodně velký respekt?

Za sebe můžu říct výšky, středně velká rozhledná mám dost a z velkých chlupatých pavouků mi taky není úplně fajn.

Díky a Gladiator 2 hype.

Jako v první půlce ta otázka měla takovej sympatický, psychoanalytický náběh, že na to málo kdy odpovídáme.

Já mám hrozně divnou fóbií z malejch vejšek.

Protože já se nebojím toho, že spadnu z pananáku a umřu, protože umřu.

Já se bojím, že spadnu ze štafly a zlovím si páteř.

To mě děsí mnohem víc.

Já mám fóbií z hadu, takže jakmile je někde scéna s hadem, tak zavírám oči, dávám si tam ruce před ksicht a prosím vždycky lidi kolem sebe, aby mi řekli, až už tam ten had nebude.

i scény s krajitou poklapcovitou, jak by řekl Jay.

Můžeš už opustit to pubertální komentování.

A nebo pokračuje.

Já mám strach z výšek, ale už s ním nějak pracuju.

Měl jsem tady nějaký trauma z plavání a taky s ním pracuju.

Takže já už se nebojím ničeho, já už jsem všechno špatný zažil a teď už mě čekají jenom hezký věci.

Mám strach z genocidy, z koncentračních táborů.

Já souhlasím s Finelifem jak s těma výškama, tak i s těma pavoukama.

To mi taky nedělá úplně dobře, ale nemám asi nic, čeho bych se bál tolik jako Ondra, takže když vidím někde nějakýho hada, tak mu ho posílám, protože nemám vůči těmhle fobím a takový respekt.

Nikdo mi neposlal tolik hadů v životě jako Remzi.

I krajicu po chlopcovi to.

Šestkrát.

No, ale jednu takovou vlastně bizarní polofobii mám a to, že se bojím takových jako nekonečně rozlehlejch ploch, takový třeba jakože moje, když jsem byl malej, tak jsem měl noční můry o tom, že se vzbudím a budu někde

Hrál jsi Red Dead Redemption 2?

A viděl jsi Tanec Foky?

Ano.

Tam jsou rozlehlé plochy.

Tak jako ve filmu to dokážu, ale ta představa, že bych tam byl, mě stále docela intenzivně znepokojuje.

Já ti budu posílat fotky pouští.

To asi zvládnu, to asi zvládnu.

Za každou poušť, co mi pošleš, tak ti pošlu handa a uvidíme, kdo to bude zvládat líp.

Dobrý, tak další věc.

Já to musím naklikat.

Slezte z toho lustru.

Ať vám pivo hezky pění, pánové, díky za vaši práci.

Legendy akčního filmu rád rozdám k Jižiškovi, ale kde ty filmy dneska jsou?

Ty s Badem Spencerem a Terencem Hillem.

Šimon a Matouš, kde na ně natrefit?

Chtěl bych pustit synovi a zase klesám se.

Díky, na zdraví.

Já jsem potom koukal, koukal jsem se na Just Watch a nenašel jsem prakticky nic, jenom jeden film na nějakém totálně obskurním streamu, který jsem zapomněl, protože ho stejně nemáš.

Ale myslím si, že docela dost by toho mohlo být přímo na YouTube.

Takže tak.

Asi k tomu nechce nikdo z vás nic dodat, co?

No, ať si to pustí na Přehraj to.

Dobře, takže ožravý spací pytel, zdar jak svině.

Dozas na Rimziho znaš indický 7,5 hodinový dokument Checkmate o Jiří Menslovi a Československé nové vlně.

Pokud Rimzi není, tak dotaz pro ostatní.

Půjdete do kina na novou verzi Caliguli.

Tak co viděl jsi tu lahutku?

Neviděl, ani jsem o tom neslyšel a jako zní to zajímavě, takže minimálně se pokusím si to nějak sehnat a bude mě zajímat, jestli tam budou nějaké věci, které jsou zajímavé jenom pro lidi zvenku, který Československou novou vlnu neznají tak, jak ji známe my.

A nebo jestli to bude zajímavé pro nás.

Ale děkuji za tip.

I ta umírněná stopáž mi přijde sympatická.

To je na dvě pauzy na čurání a jednu sváču, ne?

Dvě pauzy na čurání, jednu na kakání, takový střední a sváču, no, jak říkáš.

Sedmihodinový dokument o nový vlně?

Indický.

Indický, no.

Co to kurva je?

Přesně tak.

Má to titulky?

Indický.

To bych si pustil.

Je spousta indických dialektů, ve kterých je to potitulkovaný.

Myslíš, že tam bude muzikálavý číslo třeba o postřeženách nebo něco takovýho?

Já se právě vůbec nedovedu představit, ale jsem na to zvědavej, no.

Minimálně bych se podíval na to, jak to vypadá.

A co ten Caligula?

Já se nechystám.

Já jsem neviděl žádnou verzi a nějak extra potom ani netoužím.

Já jsem neviděl žádnou verzi a nějakou si pustím, abych zažil nějaký prasárničky.

Doufám, že to bude jako ravčáci.

Nějaké to nezajímá.

Nezajímá.

Dobrý, takže jdeme dál.

Borec11sk, zdar Boreci, nejoblíbenější akční B-čkový film, myslím ale čistě B-čkový, to značí rozpočet tak do 10 milionů a nesmí v něm hrát někdo z tehdejších velkých A-čkových herců jako Arnie nebo Sly, takže žádný komando.

No já musím říct to, co říkám vždycky na tuto otázku, Action Jackson, koukal jsem, rozpočet byl myslem 9, tak když se to vejde,

Karl Petras měl našlápnuto být k tomu, aby byl hvězda, nedopadlo to a já to viděl před půl rokem znovu a je to furt strašně zábavný film plný slavných ksichtů, takových těch B-čkových až C-čkových osmdesátek.

Skvělý akce a dobrý hlášek, takže já rozhodně doporučuju Action Jackson.

Ondro?

Dá se považovat v těchto podmínkách třeba Kráčecí skála?

Na tu dobu, kdy vznikla

Jako s rozpočtem už to asi nejde, ale myslím si, že žánrově jo a kráčející skala je fajn.

Zase si pamatuji, že když jsem to viděl v té době, tak jsem to jako považoval za dejme tomu docela Bčko, který mělo ještě v té době neotravnýho Dwayna Johnsona a bavilo mě to no.

Tam je teda velmi fajn i ten originál ze sedmdesátek.

Právě z těch starších tam nemám asi nic úplně nějak jako oblíbený.

Siva a Rymzy.

Nemám nic oblíbenýho, ale řekl bych americký ninja.

Já nemám nic oblíbenýho a nebudu tím pádem říkat nic.

Dobře.

Jste k hovnu.

Radim Doležal.

Zdar Borci, když se nám teď v následujícím půl roce blíží dva poměrně velké upíří filmy Nosferatu a Synraz, zajímalo by mě, jaké filmy s tématikou upírů máte nejradši.

Díky.

Takže víš to?

No, já jsem to vyhodnotil, takže mám rád Blade a Od somrako do úsvětu a vlastně, že klasický upírský horory mě neděsej, protože mě upíři přijdou takový srandovní, jsou až takový ty tradičně pojatý, mě to sání krve nepřijde jako nějak extra děsivý a většinou to jsou takový emocionálně rozpolcení hrdinové, trošku tragičtí a mě to zas až tak moc jako nebaví hororu, takže ten Blade a Od somrako do úsvětu, který jdou trošku někam jinam.

Ještě lidi hodně chválejí Near Dark od Catherine Byglou a to se mi nelíbilo, ale vám se to asi líbit bude.

Já bych řekl Žízeň od Park Chanwooka.

Nebo Chanwook Parka, nevím, jak se to teďka říká.

A řekl bych Near Dark a Blade 2, kurva piče.

Tak.

Každý bych si pamatoval všechny filmy Supíroma, co jsem viděl a který z nich jsem líbil nejvíc, řeknu možná Fun Helsing, ale jako dneska už by to asi neobstálo úplně.

Ty vole, to byla sračka už tehdy, ty jsi, to by se snad líbilo Joker 2.

Morbius.

Ne, tak pozor, to už je moc.

Jako Fun Helsing je fakt level Morbius.

Ačkoliv mám Morbius na čtvrté lepší hodnocení, tak mě to uráží osobně.

Ty vole, ty seš fakt traget.

Tak co, Rimři?

Já řeknu Copolova Drákulu, kterýho mám pořád rád.

Řeknu Co děláme v temnotách.

Jo, to je dobrý.

A samozřejmě český duo Upír z Feratu a Badba Upíru.

To je prostě upírský konvo, jak se patří.

Upír z Feratu jsem viděl poměrně nedávno, ty vole.

Věk se na tom podepsal, podle mě.

Nešlapě to úplně, jak bych řekl.

Já jsem to oboje viděl nějak jako za mlada a upír Sveratu mě děsil upřímně.

Mě taky, ale nezestalo to dobře.

Je tam jedno dobré takové krvavé píchání a jinak to stojí za hovno.

Jako život.

Láďa Angelovič, máte oblíbený film, u kterého nesouhlasíte s jeho poselstvím, díky za odpověď a mnoho zdaru.

Já jsem o tom přemýšlel a napadl mě v podstatě Fight Club, jestli by do toho zapadl.

Jakým směrem?

Tam je to poselství dost versatilní, jak se říká.

Já vím, že právě to je jen problém, že je versatilní, ale pokud bych to poselství bral jako tak, že svět je na hovno, lidi jsou čuráci, tak všechno odpálíme, tak to se mi nelíbí.

No to právě není takhle.

Já vím, že není, proto říkám, že to tam moc nezapadá.

Takže nevím.

Já nic takového nemám, protože pro mě, jako já si tohle moc nedovedu představit, že bych, že by se mi po skončení filmu, jako líbil film a fandil bych mu, aniž bych, a neříkám, jako že s ním musím stoprocentně souhlasit, ale musím vlastně být s tím poselstvem nějak OK, že třeba chápu, proč se ty postavy chovají tak, jak se chovají a tak a nedovedu si představit, že bych, nemám žádnej takovejhle film, no.

Mně napadlo dědictví, kde ten bohuž přijde o ty peníze a stane se z něj lepší člověk a pak, když ty peníze znova dostane, tak tam je náznak toho, že se vrátí k tomu svýmu rozhýřenému životu a bude si kupovat to přátelství těch kamarádů, který je falešný a s tím já nesouhlasím.

Já bych řekl asi Šošenk, že jakoby mám to rád, ale myslím si, že naděje

Naději není dobrá věc a naději neexistuje a všichni v tom šašenku chcíplou a nikdo se rozhodně neprokopetulile ven a sestřičky ho strašně naložej.

A pokud se prokope, tak se utopí v tý trupce plný sraček.

A pak kdyby náhodou utekl, tak se přesně utopí v hovnech.

Takže nesouhlasím s podstatstvím tohoto filmu, myslím, že je nerealistické a nepřesné.

Já asi nemám žádný takový film.

Většinou, když se mi nelíbí poselství, tak mi to dokáže posrat celý ten zážitek, takže... To až na věky.

Já vlastně ani jako pořádně nevím, co tam mělo být poselství, takže... Že bys měl k terapeutovi.

No, tak tím pádem, no, ne.

Tam je poselství, že to až příliš připomíná Ondru život, takže to je děsivý samou osobu.

A to není jako poselství, že jo, tak poselství je, že třeba vztahy jsou na hovno, nebo že lidem nesmíš věřit, nebo něco takovýho, ale jako... To tam úplně nemyslí.

Ne, obecně, neříkám, že to tam v tom filmu bylo, ale no, ne, no.

Nemám žádný takový film.

Dobrý, tak jdeme dál.

Christian Nguyen, Torchus Bando, chtěl bych se zeptat, co byste řekli, kdy by vznikl crossover Happy Feet a Mad Max?

Chápete mě, šílený max na ledu a díky těm roztančeným točníkům by George Miller i vydělal.

Ty vole, nevím, nikdo v životě nějakou tuhle pičovinu nechce vidět.

Já myslím, že George Miller by už neměl točit filmy a měl by jít do důchodu.

I nať točí.

Ty vole, tak jako zrovna po Furiosa, jo.

Já si myslím, že Furiosa byla, sice ji nikdo nevydělal, byl to jako zatraceně dobrý film.

To, jak tam byly sestavený a zrealizovaný ty actioní sekvence, tak to žádný jiný letošní actioní film nemá.

Takže ještě do duchu... Bude to jenom dolů a už to jde dolů.

Jako jestli bude muset Miller natočit další Happy Feet, aby mu to pak zafinancovalo dalšího šílenýho Maxe, no tak nějak to zvládneme, ale v jednom filmu asi nemusíme, no.

Jan Maršík, dobrý podvečer.

Jaké jsou vaše největší filmové resty a kde je hodláte dohnat?

To už jsme říkali, u Hrošíka.

Titus Pulo.

Zdravím našlapanou sestavu.

Ve škole se snažím učit při literatuře symbolismus a kontext i pomocí scén z filmů.

Zatím jsem pouštěl třeba Pána Prestonovou Batman a Drive nebo Matrix.

Nicméně měli byste, prosím, nějaké další typy se symbolikou k rozboru?

Omluvám se za netradiční dotaz, nicméně moc děkuji a přeji hodně sil.

Nemřej, ty seš chytrej, řekni něco.

No já jsem o tom, já jsem si říkal, že bych měl být ten, kdo k tomu něco řekne a zjistil jsem, že ta otázka je tak obecná, že na to jsem nedá odpovědět, protože vlastně s nějakýma symbolama nebo s nějakým symbolismem pracuje jakýkoliv film, protože téměř v každém filmu, který není jako přiznaným třeba akčním výplachovým B, tak v každém filmu je něco, co trochu znamená něco jinýho, že jo, což jako nevím, jestli je ten typ symbolů, který

který jsou myšlený v této otázce, jako ve smyslu, že nějaká postava zastupuje nějakou společenskou vrstvu nebo něco takového, nebo jestli jde o takové symboly, že někde se tam vyskytuje jablko, jako prostě symbol plodnosti, nebo ráje, biblické symbolice a tak dále, jako jestli jde o ty, jako

přímý obrazy, který jako v nějaký symbolický sféře něco ustálenýho znamenaj, anebo jestli jde prostě o to, jak se ten film vztahuje k realitě, anebo takový symboly jakože v animácích.

Nevykecávej se a řekni, co bys doporučil.

Řekni, že nevíš, vole.

Tak řekni Garlanda, Man a Adela.

Řekl bych vlastně, že většina lepších filmů z žánru fantasy, sci-fi, pohádek a těchto méně realistických žánrů, které s těmi symbolami pracovat s podstaty musí.

Takže letopisy na dny, jak bys řekl?

Ty jsem neviděl, ale nic proti tomu nemám.

Ale z Bobra Učičníka s Halsem Jamesem McAvoy bereš jako symbol úpadku lidstva.

Neznám to, ale asi bych to tak nějak bral.

Já bych asi z hlediska symbolismu doporučil Ice White Shad, tam je i prcání, takže to by se žákům mohlo líbit.

Pak bych dal nějakého Tarkovského, třeba Stalkera a dal bych Poslední pokušení Krista od Skorského.

Ale zajímá mě ta otázka, tak, promiň, promiň, Ondro, promiň, jenom jako zajímá mě ta otázka, takže vyzývám autora, ať mi napíše a zamyslíme se.

Uděláme top 10 symbolismů.

Ale já řeknu Carly Cashman, Alex Garland a napadlo mě, že jestřá být žena by bylo docela vtipný, jako rozbírat symboliku tam.

Já myslím, že rozjebírat se dá opravdu všechno, jak říkala Remzi, já jsem si k tomu snažil něco malinko načíst a narazil jsem tam na hezký článek o čelistech, který fungují výborně, jako že ten Žralok vlastně útočí na kapitalismus, protože vlastně ovlivní ochot celého toho ostrava a podobné věci, takže se všem se dá pohrát, když člověk k tomu nějakým způsobem... Žralok je velký falus, který útočí na Spielbergovou manželku.

To jako určitě.

Ty se zajdi na terapii, kurva.

Ať se zajde vyhonit a bude klid.

Jaroslav Musel, zdravím pánové, kterou sérii máte raději.

Jsme tu na svou past, když nepočítáme pětku nebo zbraň.

Děkuji za odpověď.

Já vlastně nakonec asi tu zbraň, protože mě baví být s těma postavama i mimo ty akční scény a koukat se, jak rostou a jak zrajou.

Jak se třeba vlastně z rik se stává postupně z toho alkoholika, ty trosky se sebevražednýma tendencema táta od rodiny.

Takže asi mám tu zbraň trošku radši.

Já myslím, že je lepší past.

Ta asi lepší je, ale otázka zněla jinak.

Ale pouštím si obě.

No já jsem měl v dětství dřív radši past, koukal jsem se na ní častějc, myslím si, že teďka se častějc pouštím zbraň přesně kvůli tomu asi tomu vývoji no, toho vztahu těch dvou vlastně.

Já mám tak nostalgicky radši past, protože jsem na ní, na ní, na ní ne, ale na ní jsem vyrůstal víc než na zbrani a taky se mi líbí, že ty filmy jsou takový vlastně prozmatitější trochu.

Dobrý, Pavel Otis.

Čau, hypíte Tučňáka.

Já nekoukám, Cival nekouká, Rimře neví, co to je.

Ondro.

Je to dobrý, podějte se na to.

Dobře.

Nebo podějte se na to.

Lifty.

Na zdarém záci, jaká je podle vás nejvíc sexy final girl v hororech?

Jinak díky za všechny podcasty, které mi zpříjemňují práci.

A snad je Ondra už v pohodě.

Plus pochvala pro zapálenosti okola podcastu na Titanic.

Se spoustou zajímavostí teď machuju jak stejk.

Takže nejlepší Final Girl, za mě furt jasně Jamie Lee Curtis, která vlastně to vymyslela, co to bude ta Final Girl, která byla ta nevinná a zároveň dokázala porazit toho záporáka a hrozně cením, jak se jí povedlo se k této herecké poloze vracet vlastně po 20 a pak i po 40 letech a pořád to funguje.

A tam není nejlepší, tam je nejvíc sexy v té otázce.

Pro mě je sexy jejich charakter.

Výborně.

Pro mě je sexy ne-final girl Rosie McGovins ve Vřízkotu.

To byla final girl do 50. minutě, ale budiš teda, no.

Říkám ne-final.

Jasně, no.

Já nevím, možná Samara Weaving, která, když vezmu třeba tu její... Jo, Samara Weaving je teda super.

Sice si ji pořád pleteš s Margot Robbie a nedokážeš je rozeznat na fotkách, kde každá vypadá trochu jinak, ale... Já si ji pletu s Jamie Presley.

Oni jsou čtyři.

Samara Weaving je top.

Ještě Emma McKee.

A myslím, že na mě neotvírají hubu.

O tobě něco řeknu.

Samara Weaving, jo, souhlasím s váma.

A hodně se mi teď líbila Kaylee Spany v tom posledním Vetřelce.

OK.

Vagi Klín, ahoj, teď jsem viděl TR na Juror No.

2, věříte, že nám Klint ve svém věku ještě doručí nadprůměrnou pecku?

Já si myslím, že by mohl, protože tohle bude dialogovka a on tyhle věci umí, nepotřebuje k tomu být v nějaký extrafizický kondici, aby pobíhal s velkou kamerou.

A ta upotávka mě baví.

Taky myslím, že to zvládne.

Jo, věřím, doufám.

Jako já se trošku pokrajem a čo bojím, ale těším se, no.

Pan Bammuča, zdravím, dnes trochu buzeránský dotaz na Civella.

Proč máš na čest vede Alfreda Hitchcocka jako pátého nejoblíbenějšího scenaristu, když jsi žeharný film knih už psal, scénář neviděl?

Ty vole.

Au.

Vůbec nevím, koho mám v TOP 10 scenaristech ani.

Já mám pocit, že jsi tam měl jednu dobu i mě, ty vole.

Že jo?

No.

Nemám tě tam furt?

Je to božný.

Já si toho vážím.

Aspoň, co bude mě něco vidět.

No ale tak radši ta mířička, u kterého člověk nic nevidí, než tebe, u kterého člověk něco vidí.

Musím to prověřit a nelíbí se mi, že spojuje negativní konotace s homosexuální menšinou.

Že říká, že to bude ránský dotaz.

Dobře, tak příště bez toho prosíme.

A nyní Martin.

Zdravím napěchovanou sestavu... Mně se líbí, jak jsem ten útok dokázal jako okamžitě udělat naproti útok.

Na to bych se pochválil.

To je moje expertíza.

Martin se ptá, jaký film Evy Toulové je váš nejoblíbenější a kdo jí furt dává peníze, aby mohla pořít... Dobře, tak já se jdu teďka vyšcát.

A tohle nemám.

No běž klidně, běž klidně čurat.

Já musím říct, že casting na lásku mi přišel méně bolestivý, než jsem třeba jako čekal.

Ale jako samozřejmě to fur

Ty tomu dáváš dokonce jednu hvězdičku, Rymzi.

Kaspiňovou nosku.

Jo, já jsem se na to díval, no.

Jo, jo, protože to bylo míň otřesný, jako míň jako super otřesný, než jak se muří revizoři.

Ale je tam herečka v hlavní roli.

Jako vystudovaná herečka a ne Eva Toulova.

To je samozřejmě pro takovejhle film vždycky chyba, no.

To je...

zamrzí, no, ale jak se moří revizoři u mě bedou, protože ten šok, že tady vůbec něco takovýho vzniklo, pak udělali dalších filmů, už jsme tak nějak věděli, do čeho jít, ale ty revizoři, to jsem vůbec nechápal, co vlastně vidím, takže ten zážitek je pro mě stále nejintenzivnější, ale neviděl jsem ten druhý z letošních dvou filmů, tu lásku na zakázku.

To jsem ještě neviděl.

Tam leží krabice?

Ne, to je jedno, já tě nechci zdržovat tím, abys přemýšlel o filmu.

Samozřejmě financuje to product placement, ale už je to takový zvláštní, protože ty filmy ani ten vibe něčeho extrémně špatnýho, který kolem toho je, nepřitáhne těch lidí do kina tolik, aby se to mohlo aspoň vzdáleně zaplatit.

Ale přesto to stačí na to, aby poslala dva filmy do kina ročně.

Jojojo, zjevně jo, zjevně jo, a jako product placement je rozhodně nejsouverenějším zdrojem příjmu, no, takže jako dokávat všechny ty obleky, jejich značku, nechci říkat, ale který jsou ve většině těchto špatných filmů, tak dokávat tyto firmy a jejich marketingové oddělení nebudou tak moc vědět, co udělat s penězma, že pošlou ohromný množství

množství prachu do špatných filmů, jenom aby se tam někdo oblíknul do jejich hadrů, tak budou takovýhle věci vznikat.

My bysme asi neměli problém sadět v těch oblecích od této firmy, která by nám ty prachy dala.

Pokud byste chtěli posílat peníze něčemu, co asi můžeme objektivně říct, že je hodnotnější, než cokoliv, kdy vytvořila Eva Tuvová, tak my jsme připraveni.

Jako kdyby to bylo něco, jako když se Čijalabev dívá na svoje filmy, takže my bychom byli v těch oblecích, dívali bychom se na nějaký normální filmy a do toho by nás snímala kamera, jak jsme v těch oblecích, tak to by bylo asi lepší, no, než...

než ty samotný filmy.

Takže je to tak, že jako říkáme tady takový doporučení.

My jsme spolupraci otevření a myslím si, že by ta částka mohla být i výrazně ničí než u Evy Toulový.

A myslí bych, že nikdy neatočíme romantický film.

No, jako některý naše společné sledování projekcí k tomu měli poměrně blízko, ale... A většinou to byly projekce filmů Evy Toulový, když si vlastně... Je to tak, no, když si vezmej.

No, takže už se to nějak uzavírá, no, všechno.

Tak, pojďme dál.

Tak jo, Levyn Tenman McGill se ptá, zdarec medvědovití kvůli hráčci, se kterým DŮDOvým hot takem jste nejvíc spohol?

Já souhlasím s jeho názorem na Eternals, ano tahle otázka spíš skončí u nadávek na DŮDA, já myslím, že ne, ale myšlena je pozitivně, i kdyby se u vás, i když se u vás najde názor, který je jako z prdele, tak vás mám stejně všechny rád, to je hezký.

Takže já myslím, že jsme se s tím prostě... ...opravdu nebrat a až uvidím Jokera 2, tak si myslím, že Duda definitivně zabiju.

Já jsem se s tím už naučil žít, tak jako každý má své úchylky a výstřelky a bizarnosti.

Někdo si to nechává do Movies on Live, někdo si to nechává na domu, ale... Nikdo má tu druhou rodinu ve sklepě, ale jenom Dude si to bere tady před...

Já jsem nechtěl odruh přirovnovat ke Fritzlavi, kvůli tomu, že jsem u líbej sračky, ale... Ty vláde... Ty jsi tu paralelu tam vidíš, ne?

Tak jako... Ku podivu to ještě nebylo u toho Jokera tak zlý, jak jsem dneska čekal, že to bude.

No, protože my jsme to neviděli a... No, já jsem čekal, že ty, který jsi to neviděl, budeš mít nejvíc keců, ale docela se zdržel, takže...

Já jsem tě vyslechol, no, ale samozřejmě si myslím, že říkáš asi hovna, že to bude sračka.

Jako 80 tě to nebude ani omylem, to snad víš, to víš i ty, vole.

Jenom tady děláš, vole, nějak... Ale já říkám, já uznávám cokoliv, pod 6 ti vejš, a cokoliv pod 6, tak to neuznávám.

Radši už půjdem dál, to tady neskočí.

Já bych se nerozuměl, ale Eternals jsou každopádně mega mrdka, myslím si, že bys fakt měl, vole, zpamatovat, vole.

Chtěl jsem akorát říct, že Eternals mi taky přijdou docela fajn.

Ne, že bych je potřeboval nějak hájit, ale svýho času jsem, jako v té době, kdy ten film vzniknul a viděli jsme ho, tak jsem oceňoval, že vznikne nějaká Marvelovka, která zkouší dělat něco jiného, než jako třeba

Changchi a takový ty naprosto jako rutinní 6 z 10, který jsou OK, ale vlastně vůbec si z nich nic nepamatuju a Eternals beru jako takovej vlastně zábavnej fail, který se pokoušel nějak jako bizarně zvětšit to jeřítko a nastínit nějaký jako jiný témata a neříkám, že se mu to kdo ví jak povedlo, ale vlastně mě bavilo, že se vůbec někdo o něco takovýho snaží.

Takže Eternals to je jako

Potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu, potichu,

Já dávám tomu takovejch horších sedm, takovej jako trošku horší logen, no.

Ale jenom trošku.

Je to parta nějakých dementů jenom diversifikovaných podle etnicity, který tam se smrtelně vážnou tváří.

To mi nevadilo nijak, ale... Ta diverzita tam má jasný příběh, základ.

Jak prostě provázejí lidi celou historii lidstva, to je prostě úplně absurdní, to je taková... To přijde hrozně zajímavý, neříkám, že to bylo jako uchopený...

Uděláme live screening.

Pustíme si to a budeme nahrávat naše reakce.

Ne.

Poslední dotaz.

Zero Hero Dead už tohle neřeštuju, že to sere a Ondru taky a mě ho začíná být občas líto a to nechci.

Ale je to sračka nebo ne, Hlade?

Je to sračka.

Nebo já nevím, já se to fakt nepamatuji.

Finále je někde v nějaký prdeli, kde vůbec nic není a někdo tam rychle běhá.

Hele Filip Brouk, dobrý a krásný večer pánové.

Ne, neviděl.

Tak to bylo s Jirou Jirou všecko, ale máme ještě pár věcí, myslím, na YouTube.

Já to vezmu velmi rychle.

Adam Kraus, zdrav chápři, jaká je vaše oblíbená pražská potyka a kde rádi jíte?

No.

Teď se předveďte.

Tak, no.

Jednou za rok.

Putyka, třeba Vinohradský parlament.

Jednou za rok Brasilero, takový to ochutnávání a jsou dobré.

Las Adelitas dobrý, mám rád dyš a putyka, no u Nemožnejch, tam je to v pohodě.

Anebo Nubír, když chci něco lepšího, anebo hlavně na Palmě, na Palmovce, tam to mám rád.

Jo, ale chlapci, já toto bych si musel rozmyslet.

No, to, co jste říkali, je dobrý.

Lasadelita schvaluju taky, no.

A ještě mám moc rád hospodu na Růžku.

Dřív tam poblíž bydlel Cival Černá Svině.

Tam vždycky, když je jednou za rok město stýsit a v hokeji, tak tam chodím.

Sice to mám strašně léko od domu, ale jedu tam prostě si sednout na pivo a koukat na hokej.

A je průvodný smyseč.

Cross0514, čeho borci, řekněte nám, kde se pozdral váš projekt Kapitán Říp, to už jsme řešili.

Aha, nevím jistě, Hero Hero se musel pozastavit, převadil jsem účet a ještě jsem to nezměnil, tak aspoň takto nám posílal 100 Kč, děkujeme.

Děkujeme i Markovi Říhovi, který nám poslal.

Proč mu se zastaví Hero Hero, vole?

Přitahuje účet, nevím, co to znamená.

Ty vole, to jsou keci, ty vole.

Asi z jedné banky do jiný, ne?

Ale posílá nám Kilo, vole, nebuď na něj zlej, posílá nám Kilo takhle přes YouTube.

On se omlouvá, že pozastavil Hero Hero.

To není to, že máme tě rádi, ale vole, přestaň se vymlouvat, vole.

Ať to pošle tvoje máma.

Vždyť už tě chcem obojí.

Pavel přibyl, já děkuju Ondrovi za dotaz na Karla, píšu si, taky děkujeme za prachy, dvě kila nám postal Dominik, se zdravím vás, pánové, a Ondro, to je zlý dneska.

Mám na pana Mojmíra odborníka na komiksy otázku.

Když už dal jednu hvězdu misi Kleopatra, seš debil, miluje aspoň samotné komiksy z Astarixa nebo v tom zas hledá nějaké drama o týrání divočáku?

Huf, no ta jedna hvězdička pro misi Kleopatru, ta už je taky hodně zapráčená, to jsem neviděl tak 15 let určitě.

To seš četl hodně s tím intelektuálem.

Ale právě že Asterix, komiksy s Asterixem, ty jsem měl rád, ty se mi líbily, ale nemám na to nějaký teda čerstvý vzpomínky.

Zkus mi si Kleopatru znovu, myslím si, že to je funkce, který si zaslouží druhou šanci.

To uděláme společný sledování hned po Eternals.

Dobře.

A ještě nám posílá peníze z hebrejského Yohanan a křičí tady Rimzi.

Takže zamávej aspoň nebo něco.

Tak.

To je pro nás všechno.

Tak jo.

Dobrý noc.

Tak civil už má populnosti, protože je v jiném časovém pásmu, takže my se rozloučíme.

Děkujeme za pozornost, děkujeme za views, za lajky, odebírejte si nás na YouTube a podporujte nás na Heroi Hru, kupujte se naše skvělý oblečení a knižky.

Děkujeme.

Buďte dobří.

A zdar.

Pa, pa.