MovieZone Live #157
Krávy kam se podíváš

Do nového roku vstoupili MovieZone bez Karla, který se po náročném konci roku rozhodl dát si pauzu. Jak vysvětlil MrHlad, Karel měl pocit, že se lidem trochu přejedl.
Na úvod se chlapci vrhli na Můžeme být hrdinové od Roberta Rodrígueze, kde panovala vzácná jednota – film je katastrofa. Imf ho označil za dílo začátečnické umělé inteligence, která úplně nechápe lidský svět, MrHlad konstatoval, že první půlka je strašná a druhá „holokaust" a Rimsy si postěžoval, že ho nejvíc obtěžovala malá holčička, kterou Rodríguez natlačil do tvrďáckých póz a celkově u filmu taky trpěl. Cival to shrnul jako Disney Channel v tom nejlowcostovějším provedení a všichni se shodli, že dvojka přijde, protože Netflix byl spokojený, i když nikdo jiný nebyl.
Ani Půlnoční nebe na tom nebylo o moc lépe, všichni tři hodnotitelé (Imf, MrHlad i Rimsy) film smetli jako roztahaný, prázdný a zapomenutelný, přičemž Rimsy ho v souboji s Loganem označil za horší (což teda u něj zas tak moc neznamená). Naopak výrazný světlý bod večera přinesli Vlkochodci, kde byl nadšený prakticky každý. Imf film prohlásil za jeden z nejlepších loňského roku, Cival zdůraznil astronomický index magie a šanci na Oscara, MrHlad ho označil za nejlepší animák za poslední roky, co překonal i Pixar. Jedinou mírnější výjimkou byl Rimsy, který film ocenil, ale radši má komorní Píseň moře – v souboji s Loganem ovšem Vlkochodce pasoval na lepšího.
Šarlatán si dodatečně (na dotaz Filipa Brouka) pochvaloval hlavně MrHlad, který vyzdvihl výpravu a to, že česká produkce tentokrát nešla na kompromisy. Duše od Pixaru prošla rozporuplně. Cival ocenil techniku, ale emočně ho film nevzal, MrHlad ho označil rovnou za nudný B-film na pixarovské poměry a Rimsy viděl podivný hybrid, který sedí někde na půli cesty mezi dospělými a dětmi. Tečku za večerem udělala Wonder Woman 1984, kde MrHlad vytáhl dělostřelectvo a film nazval „totální sračkou", Imf se přidala s ostrou kritikou Patty Jenkins jako vypravěčky, Rimsy ho v loganím souboji označil za horší než jedničku a jedinou relativně smířlivou duší byl Cival, který přišel s tak nízkými očekáváními, že mu film paradoxně dal víc, než čekal, a dal mu 55–60 %.
