Transcript MovieZone Live-160

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 160.

Movies on Life a je tady vypečená sestava mých spolupracovníků, třeba i ze Švýcarska.

Čau, čau.

Pojď z Prahy.

No, teď jsem ti skočil do řeči.

No, ale tak já řeknu znovu čau.

Já jsem čau neřek a řeknu ho teď.

Čau.

Ty jsi taky z Prahy.

Taky z Prahy, no.

Jak se cítíš, Mojmíre?

Jak se cítím?

Cítím se tak líp než na Logena, no.

Cítím se tak na 75.

Tak jsi chorý?

No.

Nepříliš jsi přišel o část svý svobody životní?

Takhle, takhle, no, to jsem přišel, no, ale tak relativně dobrovolně, takže všechno je v pořádku.

To je hezký.

Dopadáš furt stejně.

Děkuju, to asi nebyla lichotka, ale děkuju.

Připomínáš mi nějaký slabší filmy Belitára, když jsem na tebe koukal.

Ale...

Jinak tě rád vidím.

Proč nedorazil Karel, víš, toho hlede?

Jo, Karel měl dorazit, ale jak je takovej extrémní lockdown, tak on si ho dotal do svýho karlovskýho superextrému a říkal, že když nemůže ven, tak nemůže logicky ani na Zoom a že zůstane zabřený v těch svých koníkovicích až do konce března.

Ty vole, já ho neviděl ani nepamatuji.

Každopádně máme tady spoustu skvělých filmů.

Nebojím se říct, že ty lepší z nich jsem nakoukal.

A samozřejmě máme za sebou Zlatý globy, který jsme sledovali od první do poslední minuty, bylo to naprosto strhující.

úkaz toho, jak může nefungovat virtuální komunikace a Zoom a jak to celý vlastně může být tak trošku nahovno.

Aspoň teda z těch věcí, co jsme viděli.

Musím se přiznat, že jestli na mě opravdu dechla karanténní deprese, tak se to nestalo ve chvíli, kdy jsem viděl nový sestřích Andreje Babiše, ani kontroly na ty policejní hlídky na silnicích, ale až když jsem viděl Zlatý globy.

A chci se vás zeptat, viděli jste někdo taky?

Já jsem je neviděl, ale jsem teda rád, jestli tam byly nějaký fakapy, že to neděláme jenom my, ale i slovutná támhle asociace zahraničních novinářů.

To se mi hned žije líp.

Já jsem viděl akorát ten úvod a neviděl jsem ho celý a tam jsem žádný fakapy neviděl, takže nevím.

A smál ses u něj?

Uculoval jsem se.

Ale myslím si, že tam měli ne málo věcí, které šly docela mimo.

Uculoval ses, jak zhruba ses uculoval?

Jakože takový ten šimrání na kolůvých.

To jako úplně ne, k šimrání asi nedošlo, to spíš u Rikyho, že jo.

Ale tak jako, že to je lepší, než když to uvádí třeba Ester Kožičková.

Tak to není zas tak velká konkurence.

Ester Kožičková s Markem Zbrožkem, nebo jak se... No, no, no, takový to hodně smutný období České chlubu.

Co ty rymzy, viděl jsi?

Já jsem taky viděl jenom nějaký sestřihy děkovných řečí a toho úvodního monologu a nevím no, tak bylo to asi takový jako ten loňský rok, takže nic extra, ale právě těch technických fuck upů jsem si tam moc neužil, takže jestli ty ses na to díval, tak jsem zvědavej, co se tam pokazilo všechno.

Takže ti to manželka zatrhla jinak řeči no, chápu to správně.

Je to přesně tak no, já už takhle ponocovat nesmím no.

Dobře.

Viděl jsem třeba děkovačku tvýho oblíbeného Judas and Black Messiah, nebo jak se to jmenuje, hlavní hrdina, který vyhrál Zlatý globus.

Tak ten měl děkovačku úplně strhující dojemnou, akorát si podobně jako my třeba, když spolu mluvíme, si zapomněl zapnout mikrofon, tak to bylo takový slabší.

Nebo mu spíš nefungoval internet.

Právě takovýchhle fuck-upů tam bylo povícero, ale hlavně z toho prostě čišela ta debka a to mi, jako když se podíváš tady v sobotu na megakoncert v Národním divadle, kde máš prostě 150 vystupujících a pak si zapejí Zlatý globy a tam se nějak motají přes ty zoomy a wi-finy, tak je to fakt smutný, jako, jaksi.

až jsem měl chuť si dát tu očkovací látku Sputnik a předat ji celému světu, abychom se všichni vrátili do normálu.

Každopádně důležitá informace je, že Nomadland, země nomádů, vyhrála Zlatý globus pro nejlepší film roku, což je velice prestižní cena.

A nebojím si říct, že ten film jsme viděli,

A třeba takový INF vám může rovnou říct, jak se mu to líbilo.

Mně se to velmi líbilo.

Musím říct, že ze začátku jsem měl fakt pocit, že koukám na dokument.

Já poslední dobou na Netflixu si docela vybírám dokumenty, které se tam objevují, protože se tam objevují zajímavé věci.

A tady mi to přišlo tou střihovou skladbou a tím přeskakováním, takovou epizodičností, opravdu hrozně blízko dokumentům.

Částečně to podporuje i to, že se tam vedle Frances McDormand a Davida Strathairna objevují i různí neherci, opravdoví nomádi.

Já myslím, že řekneš zvířata.

A má to takovou hezkou syrovou atmosféru, zároveň to ukazuje tu Ameriku, kterou bych řekl, že řada lidí nezná.

Docela se mi to líbilo, i když je to extrémně pomalý, a jakkoliv je to Oscarovka, ono to mám pocit vyhrálo v Berlíně, v Medvědách, nebo v Benátkách, já teď nevím, kde se rozdávají medvědi, no.

Takže se o tom mluvil... No, v Berlíně, ale vyhrálo to Lova v Benátkách.

No tak to jsou ty zvířata, o kterých mluvil civil.

Tak jenom chci říct, že se o tom mluvilo jako o favoritovi už docela dlouho, i o té Chloe Zhao, která to napsala, režírovala a dokonce i sestříhala.

Takže to vlastně asi není takové překvapení, ale překvapila mě ta forma a to, jak to k tomu tématu skvěle sedlo.

No já musím říct, že se mi to líbilo, nebudu říkat, že se mi to velmi líbilo jako INF, ale líbilo se mi to dost a vlastně musím souhlasit s tím, že mě zaujala ta podoba, která připomíná vlastně opravdu až nějaký dokument, jak říkáš ty, i právě to, že tam jsou neherci, někteří z nich ani nevěděli, kdo je Francis McDormand, ale myslím si, že to je vlastně jako dost nedivácký film, dost nedějový.

Je teda fajn, že nemá dvě a půl hodiny,

Ale ty věty se tam musí člověk spíš jako poctivě najít to, o čem to vlastně je, protože ono to vypadá, že to je o ničem, jenom o starý paní, která se rozhodla žít takovej alternativní život, ale ty tématy tam jsou jinak jako docela hezky naznačený, ale ne úplně rozpracovaný tak, aby to člověku

Režisérka spala přímo pod nos, což mi přišlo sympatický, ale mám trošku strach, že celý to téma, ta Amerika, o který vlastně mluvil Vašek, která nebývá tolik viditelně ve filmech, tak že to je opravdu hodně americký a že evropský divák se úplně nebude moc naladit na to, co se tam děje, protože si myslím, že to je prostě velmi specifický pro tamní společnost a že my nic takového u nás nemáme a nedovedeme si moc ani představit takovýhle způsob života.

ale o toto může být zajímavější.

Na druhou stranu, že bych se o toho nějak zásadně bavil, říct nemůžu, ale to asi nebyl ani cíl toho filmu.

Určitě je zajímavý, ale ty Oscary, jestli dostaneme, asi přeju, rozumím i těm přenám, jakou jsou ty globy a tak, ale asi to nebyl úplně můj šálek kávy a

Přijde mi to spíš jako velmi dobrý indie, ale nic extra zásadního.

Asi bychom měli připomenout, že je to adaptace velmi úspěšný knížky a on tenhle ten Život na silnici,

je poměrně, už je to dlouholetá americká věc, samozřejmě většina lidí to dneska vidí spíš na Instagramu, kde se ty tidítové v nějaký vytuněný dodávce snaží jezdit po turistických atrakcích a dělat hezký fotky s filtrama, ale to už je spíš taková reakce na tyhle lidi, kteří jsou opravdu odsouzený k tomu, aby v těch dodávkách, ať už dočasně, nebo zkrátka jako takovou alternativu důchodu, přežívali.

A tady je to hezky spojený i s tou, řekněme, pracovní krizí.

Vlastně ta Frances McDormand se živí těma sezóníma pracema a tam právě vidíš trošku tu odvrácenou stranu té Ameriky.

Vidíš tam to, že postupně stárneš a musíš brát jakoukoliv práci, aby si si třeba vydělal na léky a nikdy nevíš, kdy tě postihne nějaká blbá nemoc nebo třeba i náhoda, jo?

porouchá se ti motor v té tvojí dodávce a najednou to může znamenat obrovský problém.

Všechny tyhle věci jsou tam naznačený.

Mě docela překvapilo, že ačkoliv jsem si už v půlce filmu myslel, že všechny tyhle témata jsou tak nějak vytěžený a že nevím, kam to bude směřovat.

že ten film potom nabídne nějakej, i když třeba předvídatelný dramatický oblouk, tak to zkrátka mělo ještě pořádkam gradovat a ty dvě hodinky jsou tam ospravedlněný, i když je to tempo relativně pomalý.

A líbí se mi, že to zkombinovalo

ten nomácký život zároveň s nějakou tou kritikou toho, jak to v té Americe pro ty starší ročníky může být bezvýchodný.

Aniž by to byla taková ta prvoplánová obžaloba.

Je tam zkrátka na všechno nahlížený z několika uhlů a tak je tam naznačený, že řada z těch lidí si to vybere dobrovolně.

Co ty, Rymzi, pojď.

Nalož to.

Je vlastně zajímavý vidět, jak se často díváme na úplně jiný filmy, protože já jsem s tím tempem byl úplně v pohodě.

Já jsem si myslel, že mi to docela příjemně odsejpá.

A přiznám se, že hrozně mě tam bavil právě ten kontrast, jak jste zmiňovali, tu dokumentárnost, ty sociální témata a vedle toho tu širokou úhlou kameru, ty westernové vlastně pláně, výjevy a takovou tu neustálou přítomnost toho,

jakoby v něčem naplněnýho a v něčem právě nenaplněnýho americkýho snu, že já si myslím právě, že jakoliv to vypovídá o spoustě velmi specifických amerických tématech, jako právě co se týče tý zaměstnanosti, zdravotnictví a tak, takže vlastně to hledání spobody a

domova a jak se vlastně k těmhle tématům přistoupit a že to jako není takový a že ten klasický americký model, že si někde na předměstí koupíš dům a tam žiješ a to si buduješ a to už ti nikdo neveme a tam se uplatňuje ta tvoje spoboda, že to prostě není zdaleka jedinej pohled na to, jak žít a že vlastně v té americké historii je to i docela nezvyklý pohled na to, jak žít.

A tohle se tam podle mě tématizuje způsobem, kterej i pro evropskýho diváka, kterej na ty americký reály není zvyklej, takže mu to může přijít zajímavý a dá se na ten film snadno napojit.

Takže toto se přiznám, že v tomhle mě to bavilo hodně a zároveň to působí jako takový to americký indíčko,

Florida Project pár let zpátky, se kterým jsme byli taky vlastně spokojení, že vypráví vcelku vstřícným způsobem o nějakých lidech na okraji společnosti.

Takže tohle si myslím, že chápu, že to rezonuje jak v Zámoří, tak do nějaké menší míry i u nás.

A vlastně musím říct, že tomu ty ceny přeju a tomu filmu vlastně dost fandím i kvůli...

Francis McDormand, která je vlastně, jejíž postava mi přišla právě hrozně dobře vykreslená tím, že těch informací o ní nemáme úplně hodně, ale to důležitý se dozvíme a máme tam právě prostor k tomu, aby jsme si domysleli, jak asi žila, jako co jí vedlo k nějakým těm rozhodnutím, který nám můžou připadat extrémní, ale vlastně z jiného úhlu pohledu dávají smysl.

Takže myslím si, že je to velmi

chytrej a příjemnej film, kterej... A je vlastně dobře, že v tomhle slabým roce se mu dostane určitě většího prostoru a větší pozornosti, než čeho by se dočkal jindy.

Řekl jsi to hrozně hezky, řekl jsi skoro všechno.

No já každopádně za sebe dodám, že je to vynikající snímek.

Moc mu přejou ty ceny.

Nemyslím si, že je to nějak přelomový díl, nemyslím si, že tam má nějaký slavný scény,

že by to jako něčím přepisovalo dějiny, určitě je to vlastně taková ryzí americká nezávislárna, ale ty Oscary poslední dobou vyhrávají takový ty filmy, který mají tu důležitý téma a jsou nějak jakoby vlastně vůbec nepřijatelný a v kontextu nich třeba těch tváří, vody atd.

si myslím, že je to opravdu nadstandardní, nadstandardně kvalitní Oscarovka.

Je to

opravdu suverénně otočený film, který si naopak myslím, že se bude líbit úplně každému.

Samozřejmě si musí zvyknout na jeho volnější tempo rytmus, na jeho

takovou lehce nevtíravou atmosféru a to, že všechno nedoříkává úplně po lopatě, ale na druhou stranu myslím si, že když to pustím svojí mámě, tak nebude nijak jako z toho zhnusená, docela jako zrozumitelně to tam přibližuje nějakou psychologickou drobnou kresbu ženský, která opustila takový ten konzumní nebo usedlej z toho života a vlastně ti to docela

Jednoduše vysvětluje tady tu tendenci opustit všechny ty kliše o velkých barácích a klidných rodinných hnízdech, kterým upřímně řečeno docela rozumím.

A myslím si, že ten návrat v přírodě prožívá hrozně moc lidí a tady je zaznamenaný opravdu působivě a nemá tam co koho nasrat nebo znechutit nebo nějak rozklížit.

A naopak si myslím, že to má velký potenciál natchnout, protože to zvlášť když vidíš, že jsi to prostě napsal a zrežíroval a sestříhal, tak je to prostě upřímnej malej film o přesvědčivých hercích, přesvědčivých rolích, takže za mě super.

A naprosto tomu přeju a z té nabídky, kde jsou filmy jako Mank, nemluv je o The Prom a

záznamy divadelních her podivný a... Ale nenavážej se do toho Hamiltona pořád.

No a další bizarný věci, které se na J. Goldbech objevily, tak v tomhle kontextu tomu Nomadlandu budu rozhodně přát, i když samozřejmě si myslím, že šikářský tribunál je jako vlastně docela silný vyzývatel, ale to je naopak taková hollywoodská limonáda, tohle je takový to upřímný indie srdíčko, poměrně subtilní, intimní,

Ale je to podle mě důležitý a hezký film.

Já bych vlastně chtěl ještě říct, že mě na tom zaujalo to, že

Ta hlavní postava je vlastně celou dobu strašně, když už neje pozitivní, tak rozhodně není nějak jako zlomená nebo nějak nasraná, že ten způsob života, který i pro ní je vlastně těžký, protože se všechno učí, tak si ho vybrala dobrovolně a chce to žít a vlastně celá ta komunita a celý ten divnej způsob života, který asi nebude vůbec snadnej, je tam prodaný podle mě bez nějaký jako za první zbyteční romantiky, ale zároveň

nějakého přehnaného zdůrazňování toho, že těm lidem je zima a nemají ty prachy a podobné věci.

A vlastně je to hezký, přesně jak jsi říkal ty, že tu nikoho nenasere, s tím souhlasím, tam vlastně není moc vyloženě negativních emocí v tom filmu.

A alternativa tam je podaná takovým způsobem, že to vypadá fakt jako něco, co pokud tě aspoň trošku láká, tak potom začneš přemýšlet, že by to fakt nemuselo být blbý, pořídit si takovýhle hnusný karavan a začít s tím jezdit po světě.

A přišlo mi fajn, že to bylo vlastně takový jako hezky nekonfliktní, ale zároveň nenuceně líbivý.

Jo, jak říká Matěj, nikdo tam na ty lidi nekouká z hora, nikde tam není řečeno, že to je situace, ze který by se měli nějakým způsobem snažit urychleně dostat.

Ostatně na tom vývoji té postavy Frances McDormand je to krásně vidět, že to téma je komplexní a že to není jenom černý nebo bílý.

Já jsem zvědavej na další film Chloe Zhao, což je Marvelovka Eternals.

Všimli jste se, že tam šla do kina nebo někam vedle kina a tam dávali Avengers?

Jojojo, ono se to odehrává pár let zpátky, že jo?

2011, myslím, nebo tam něco?

No, tam byly vlastně zmíněny i některý jiný věci a ono je tam ta, já nevím, jak je dlouhá ta časová linka, ale bude to několik let, protože...

Tam projde i několik těch sezon a s některýma těma postavama se výdá opakovaně, že jo.

Ale jo, jsou tam ty Avengers, to je takový hezký odkaz.

Nevím, jestli už v té době Chloe věděla, že bude točit další Marvelovku.

Musím říct, že jsem, ještě předtím, než jsem ten film viděl, tak jsem si říkal, OK, indie režisérka točí Marvelovku, to je takový to typický netradiční obsazení režiséra, někoho neznámýho, aby ho Marvel mohl vodit za nos.

Ale teď musím říct, že jsem na ty Eternos trošku víc vědavý, protože to možná opravdu pojedou víc přes ty postavy, než přes atrakce a to by mohlo být zajímavý.

I kvůli tomu, co ty Eternos maj bejt, že je to o těch starých bozích, tak teď mě to zajímá zase o Fawes víc.

Uvidíme, co jí dovolí.

No uvidíme, uvidíme.

Za dva měsíce se douvíš.

Zatím je to Globus, ale mám pocit přesně, jak jsi naznačil, že z toho bude asi víc, protože ten bas je nepřeslechnutelný teď.

No ne, ale jako zase asi shodneme, že bysme vlastně asi nebyli nějak přehnaný adorátoři třeba ženských režisérek, zvlášť když došlo na Mimi Ledro, nebo

Petty Jenkins a další podivné kreatury, které přišly k blockbusterovému Lizu.

Ale můžeme se shodnout, že když si vlastně představíš, že Chloe Zhao dostane režimu Oscara, tak to budeme hodnotit asi tak pozitivně, jako když Catherine Byglouk dostala Smrt čeká všude Oscara, že tam opravdu vidíš tu sebejistotu, naprostou kontrolu nad tím materiálem a zároveň

naplnění, který jako není úplně revoluční, ale je to úplně špičkový.

No já bych chtěl připomenout, že když jsem tady chybil v MZ Live asi dva nebo tři díly zpátky, tak jste vyjmenovávali ženský režisérky a zapomněli jste na Susan Beer, což myslím, že je taky jedna z těch úspěšných, aspoň v našich očích.

Takže jako určitě... A jinak s tím poselstvím souhlasíš, ne?

No jasně, určitě existují a je důležité... Tady jmenové je docela dost, ale já ti jenom říkám, že tady opravdu vidíš jako fakt špičkovou práci s tím materiálem a David Fincher se může jít zahrabat tento rok, se si budeme nalhávat.

No určitě.

No tak to bych zas... Ale jo, určitě, je vidět, že přesně věděla, co chce dělat a jak říkám, napsala to, dokonce si to i sestříhala, takže ten autorskej otisk je tam jasně patrnej.

Takže doporučujeme v březnu 26. si na to můžete dojít do Českých kin.

Tak zdravíme do Strakovky a těšíme se na další statistiky nakaženejch, protože to je vlastně ten nejvíc strhující BIA, který nám dopřává naše vláda už rok a my si ho budeme užívat ještě další aspoň půl sezóny.

Já bych chtěl teď omluvit o dalším filmu, který se mi líbil a který teda odsejpá o dost rychlic, možná proto, jako vy jste si z nás dělali srandu s Matějem, že to tempo vnímáme každý jinak, ale co když jsi třeba před zemí Nomadu viděl Monster Huntera?

No počkej, takže ty jsi to chtěl také vystřílet, abych pak mlčil zbytek relace?

No ne, já ti chci jenom říct, že Monster Hunter to je film, ve kterém se dějou věci o poznání rychleji.

Ale dějou se tak rychleji, že ti to stopáš, utíká třikrát pomalej.

No, máte říct, že je to víc strohující film, než Monster Hunter.

Hele, já jsem asi přepnul do nějakého módu třináctiletého dítěte a mě se Monster Hunter docela zamlouval.

Ale myslím si, že tady jsi naznačil tu cestu, jak si to užít.

Musíš přejít do modu ne třináctiletého, řekl bych desetiletého dítěte.

A pak se připravit na to, že dostaneš, teď jako přijde ten fotr unavený z domu, zase z práce domů a říká, tak co budeme dneska dělat, chlapče?

Učil jsi dobře na té domácí výuce a on řekne, že jo?

Tak řekne, pustíme za volbě nějaký film.

A teď ti nabídne prostě

Motra třeba, že jo.

Nebo Matrix Reloady, to už je tomu pro pamětníky.

Tak se bude ošívat.

A pak mu nabídne, chceš vidět strhující mix Pirátů z Karibiku 3, Souboje Titanů, Hvězdné pěchoty a Transformers 2?

A Resident Evil 6 až 8?

A on řekne, jo, jo, jo, to chci vidět.

To chce vidět každý dítě.

A navalíš do něj Monster Hunter, což prostě, podle mě pokud ti je třeba 15, tak myslím, že fakt v hajslu.

Ty jsi to pověděl tak docela epicky, ale já bych řekl, že ty rozpočtové ambice spíš směřují někam k černočerný tmě, kterou mi to připomíná.

To je docela velkolepý.

Stálo to 60, stálo to víc než Resident Evil.

Dějou se tam věci v podstatě neustále.

Všechny ty věci, co jsem vyjmenoval, tam vidíš ty filmy, tam nemůžeš říct, že ne.

No to jo, ale tak třeba ty tvoji Piráti z Karibiku jsou tam asi tak pět minut, protože... No ale jsou tam hodně.

No jako jsou tam, dobře.

Ale musím říct, že mě triky vůbec neurážely.

Dokonce místama vypadaly skoro až jako praktický efekty, což všichni víme, že nebyly, ale měl to takovou příjemnou patinu.

A ano, je to hrozně přiblblý film, ve kterém okamžitě víš, co se stane a Mila Jovovič opravdu neumí hrát.

Neumí se prát.

To mi až tak nehladilo.

Já si myslím, že Mila Jovovič je vlastně spolu s Tonym ten největší problém toho filmu.

Že tam vlastně řemeseně ty věci nejsou špatně, samozřejmě krom toho, že tam máš obrovský digitální výlevy, který najednou překliknou na nějakou ateliérovou loď, která má jednu palubu a tam jako padají lidi.

Ale největší problém je,

že tam prostě nemáš ty hrdiny, se kterými bys tím rád prošel.

Tam prostě není ten Logan, že jo, Rimzi, tam není prostě nikdo takový sympatický, který by ti přišel cool a se kterým bys fakt chtěl trávit ty dvě hodiny a užít si to.

To jsou prostě takový dvě nějaký divný šablonky, který tam jede poskakujou a vůbec je nezajímají, nemají žádný charisma, nemají žádný

žádný prostě, žádný koule, žádnou energii.

A to je na tom to nejhorší.

Dobře, ale ten jejich vztah, to je takový typický archetyp filmový, že jo?

Já si můžu vzpomenout třeba Na sci-fi můj nepřítel.

Nebo si vzpomenu, že podobný vztah byl podle mě v prvním Alien vs Predator.

Že máš dva hrdiny, který si navzájem... To bylo v filmech toho stejně špatného režiséra.

Skoro, skoro.

Ne, ale máš dva hrdiny, který si navzájem nerozuměj, ať už kulturně nebo jazykově, ale musí se spolu naučit nějak vedle sebe žít.

Já to nechci nějak jako přechválit.

Je to B.

Ten děj je trošku připytomělej a skončí to v nejlepším, jak říkal Matěj, když jsme se o tom bavili.

Jako všechny Resident Evoli od pohledu W.S.

Andersona.

Vždycky končí příslivem nějaký epický scény a další díl začne po té scéně, kterou vlastně nikdy nevidíme.

Akorát tam někoho řekne, jo, tak jsme dostali strašně na prdel a všechny vedlejší postavy z minulého filmu jsou mrtvý.

Jdeme dál.

Tak, měl bych asi připomnout, že to je adaptace videohry, kterou většina z vás pravděpodobně nehrála.

A v podstatě je tam trošku, je tam takový fragment zápletky původního Mortal Kombatu od V.S.

Andersona, že tam ty dva světy se nějak jako prolínají do sebe.

Je tam nějaká konvergence a Mila Jovovič jako prostě vojanda cestuje s nějakým konvojem, který pátrá po jiným ztraceným konvoji a najednou si to přifrčí nějaká písečná bouře s bleskama, trošku jako všílený Maxovi.

pohlítí je a oni se probudějí v nějakém jiném světě, kde jsou obří dinosauři a obří pavouci a jiný obří ksindly.

A taky je tam Tony Já s obrovským lukem, na kterým jsou dynamity, tak trošku jako v Rambovi.

No a to je celý vlastně.

Potom jako Mila s Tonym se tam párkrát poperou, pak zjistí, že by mohli tahnout za jeden provaz a pak přijede Ron Perlman na obrovský lodi, která brázdí písečné duny.

A má sebou bojovýho kocoura.

A má sebou bojovýho kocoura, který velmi dobře vaří.

Zní to jako hrozná pakárna a pravděpodobně je to hrozná pakárna, ale kromě těch obřích přerostých pavouků a dinosaurů a písečných červů jsou tam třeba i draci.

Ale já musím říct, že jsem s tím měl jiný problém než třeba Cival.

Tam jako uznávám, že herecky a to se týče zpracování hloubky postav, tak to samozřejmě drhlo, ale to jsem víceméně čekal a byl jsem s tím smířenej.

Mně mnohem víc vodilo to, že když se to tam řeže, když tam je ta akce, tak fakt nevypadá vůbec špatně, ať už trikově nebo

je vlastně vcelku velkolepá a když ke konci dojde na tu bitvu těch dvou světů, tak mě to bavilo, připomnělo mi to vlastně Reign of Fire, starý, ale když se tam tohle neděje, tak je ten film úplně k ničemu, protože tam jenom chodí po naprosto prázdných lokacích, ať už to je poušť nebo nějaká digitální džungle a já jenom čekám na tu akci.

Tam vlastně kromě té solidní akce fakt není absolutně na čem stavět a

ty věci bez ní jsou fakt jenom jako totálně prázdná výplň, u kterých se ani snad nikdo nesnažil, aby byla něčím zajímavá a ten kontrast mě tam jako strašně rušil.

Já samozřejmě od toho neočekávám, že se tam bude vlastně celou dobu něco dít, furt je to Anderson, furt je to Bčko, jasný, a má to stát na těch bitkách s těma drakama, ale aspoň něco, ale když tam fakt jako hodinu chodí Milejevovič po té hnusné poušti, tak už jsem vyloženě fyzicky trpěl.

A tak to je víceméně i to spojený, co jsem ti říkal, že prostě

Ty postavy jsou nezajímavý a sami o sobě to neutáhnou.

Jo, ale aspoň kdyby chodili v něčem, co je hezký, tak je na co koukat, že jo?

Ale takhle máš prostě postavy na prd v prostředí na prd, což je dost na prd.

Mně ta výprava nepřišla úplně.

To Království ohně, který jsi zmínil, to je mimochodem velmi trefný.

A tam jsi měl samozřejmě Christiana Bale a Matthew McConaugheyho, jako Londýn, což samou o sobě je super, když vidíš nad Londýnem ty draky.

Tohle bylo takový, no jasně, jako uznávám to, že je tam poušť a že celá ta paleta se stává z různých odstínů hnědý, ale já nevím, asi jsem na to neměl nějaký vyloženě velký očekávání, já jsem byl fakt jako 13 letej fakant a víš, stanislavského metoda.

Já tam mám problém s tím, že

Jakoby ten videoherný základ je tam teda cítit.

Vypadá to fakt, jak já jsem si říkal, jako jestli představu debilní adaptaci God of War, ale je to fakt hrozně málo v roce 2021 a mám tam přesně ten problém, že vlastně řemeslně je to všechno OK, produkčně je to všechno OK, ale

je to hrozně málo to, že je to OK.

Je to takový ten případ, kdy se kodet otočí a řekne, podívejte se na můj super film a ta holubová tam sedí v té projekční místnosti a řekne, že k tomu se udá práce, přitom taková blbost, prostě ten film reálně, teď říkáš o 13.

Fakanově, který byl spokojený kvůli tomu, že tam vyjelo 10 monster, ale ten Fakan,

promrdal dvě miliardy korun takového dublosti.

Chápeš to?

Tady se musím trošku zastat v tom, že možná chápu, co ho donutilo k tomu, aby se mu to líbilo.

Ten film je určitě díky té svý neambicioznosti zajímavější než Old Guard, Birds of Prey a všechny tyhle další akčnáky, který jsme dostali v posledních letech, kde byla ženská vlámě.

Je to takový to rizí péčko.

A je fakt vidíš, že je to prostě péčko a demence.

A jako, hele, oproti Old Guard a Project Power je to masterpiece, který mě strhnul.

Díky.

Já trošku myslím, že jsi splet Endersny.

Nechci jako... Ne, ale tvojí to má na čase furt asi 40%.

Ale to jo, ale je to Wes Anderson, není to Paul Thomas Anderson.

Ani Wes Anderson.

Já ti jenom říkám, že ty lidi některý to nenáviděj.

Já to teda nechápu, jak to můžou nenávidět ve světě, kde existuje Old Guard, ale...

Je to výrazně slabší než Logan i v očích Rimseyho, který to neviděl.

Na tom se asi shodneme.

Mě vlastně fascinuje, že jim nedojde, když to toče, že si neuvědomuje,

Ty vole, my tady točíme úplně anachronismus.

My prostě děláme B, který už vlastně nemáte čím strhnout, protože tyhle potvory jsi viděl už před deseti lety fakt v souboji Titánů.

Vidíš je prostě každou chvíli v nějakých videohrách.

Máš tam prostě nějakou padesátiletou paní, která tam běhá, nějakýho vyšeptalýho Aziata.

Tak jako čím tam chceš strhnout?

Tak tady je tady samozřejmě o to, že to bylo primárně dělané pro asijský traktate, hra je fenomén a těm lidem tohle stačí.

Tam byly velký hity i z toho Resident Evil a ta 50 letá paní v těch levných filmech tam vydělávala slušný prachy, takže se někdo spočítal před koronou, že to dopadne stejně a pravděpodobně mi to i dopadlo.

Pak se teda Číňani nasrali kvůli jednomu blbýmu vtipu a všechno šlo do hajzlu.

To je super, prostě vymyslíš film, který kompletně spoléhá na čínský prachy,

A pak protože tam je jeden jako polo v úvozovkách rasistický nebo takový vtip, tak ti to čínská komise celý zatrhne, no.

Takže to je super.

Takže přijdeš v otrh, který je jako jedinej momentálně otevřený a kde by si ten film bez problémů zaplatil, třeba i dvakrát, třikrát.

A místo toho budeš tady seškrabovat zbytky ze dna VOD hnce.

To je opravdu velká ironie.

To nepřeju ani V.S.

Andersonovi, ani Milojevovič.

A 50 letá paní, jako upřímně řečeno, tím, že jste teď narazili na její věk, tak, jak říká Matěj, že se tam neumí moc prát.

Samozřejmě, když se tam rve s Tonym, tak Tony a já musíme mít obě ruce za zádama a zlomený obě nohy, ale jako ty bitky oproti Old Guard, zase nesportovně, poukážu na to, nebe a dudy.

To je to klasický chválení kapavky za to, že není AIDS.

Já proti mně Jovovič nic nemám.

Já jsem s ní strávil spoustu hezkých chvíl ve svým životě a je furt sympatická, ale prostě jako nechci si dívat na tenhle typ filmu s tímhle typem hrdinky, s touhle herečkou, tomhle režijním podání, je to prostě mimo.

Je to o 15 let mimo.

A to je vidět ze všech úhlů pohledu, krom toho čínského.

Samozřejmě, přesně to bylo, já jsem si u toho říkal, proč tohle vlastně vzniklo, čím to chtělo zaujmout.

A jediné, co mě napadalo, Čína, Azie, máš tam velký monstra, máš tam tu předlohu, tak to je jediné, co to legitimizuje a samozřejmě jsem se musel u toho lehce smát, když jsem si uvědomil, že to takhle projebali, ale...

Je to principiálně pro nás jako na to koukat je málo a opravdu mě víc bavilo asi stonásobně ježdění v obytňáku, kde se sere do kýblu.

Jo, ta scéna s kýblema, ta velmi ovlivnila můj život a další nákup v oby.

Dobrý, když už mluvíme o sraní do kýblu, tak co si dát dotazy z Patreona?

Jsem rád, že si to všichni úctou propojil.

Pojď, já jsem je třeba nečetl, takže já vůbec nevím, co mě čeká.

Klasika.

Tentokrát, myslím, pro tebe tam není žádný štulec, ale jdeme na to www.patreon.com.cz, dáváte nám peníze, jsme za to hrozně vděčtí a dáváme vám na oplátku možnost zeptat se nás.

Skoro, že jsi někde projebal ty prachy.

To nebudeme říct.

Ty peníze jsou někde mezi Amerikou, Azií a ISS, tak doufejme, že se k nám nějak dostanou.

Doufám, že nejsou na tom stejném účtu, kde jsou na to FukuTokyo, vole.

Že tam je tzv.

černej fotbal českým kinematografie, vole.

Jdeme na to, jdeme na to.

Posílejte dál.

Posílejte dál, ano.

Někde to skončí u někoho.

No, Vojta Jeřábek, to je takový trošku komplikovaný dotaz na Matěje, takže já jsem zvědavej, jestli se Matěj teď předvede.

V některém z předchozích dílů MZ Live jste mluvili o filmu, který se téměř celý odehrával v nějaké garáži nebo skladišti, kde se setkali dvě parti na nějaký kšeft, pak se to zvrhnulo a začalo se tam střílet a přestřelka byla motivem celého filmu.

Pamatuješ si, Matěj, co to bylo?

Free Fire.

Výborně, tak s tím jsme na to odpověděli.

Já jsem myslel, jestli jsme neřešili vosí hnízdo nedávno.

Ne, ne, ne, já už jsem ten dotaz četl a je to určitě Free Fire, protože tam vlastně v tomto se ještě řeší, že ta přestřelka je realistická v tom smyslu, že ty lidi krvácejí třeba půlku filmu a podobně.

A myslím si, že se teda hovoří o Free Fire, taková retro věc, jakoby ze 70. let.

No tam hraje Captain Marvel, ne?

Je tam Brie Larson, je tam Cannibal Armihammer, je tam Cillian Murphy a vůbec to má docela dobrý casting a ta přestřelka je velmi fajn.

Je tam šáru to koply a je to trošku stylizovaný do sedmdesátek, ne?

No, no, no.

Dělal to Ben Wheatley a na film, který se odehrává ve skladišti a dvě party tam po sobě střílí, padá úplně dokonale.

Tak Vojto, vidíš.

Ale myslím si, že to není, jako já jsem o to čekal mnohem víc, ty vole.

Já asi taky, ale vlastně přesně jak jsi to popsal, ty když se to bereš jako film, to se odehrává ve skladišti, kde po sobě pár lidí stříví, tak je to velmi dobrý.

Já jsem mu dal Koukamy čtyři hvězdičky.

Já mám vkus.

Hele, přestaň to Vojtovi kazit, ať se na to podívá, udělal jsi sám.

Vojto, podívej se na to, je to strhující skoro jak Monster Hunter 2.

Ten vznikne, já ti říkám, že vznikne.

Štíňani dostanou rozum.

Já si to tak

Tak, Petr Sapák, dotaz na všechny.

Já se teda zdržím, jo.

Pojď, Sapine, pojď do nás.

Který film Jorgose Latimose máte nejraději a pokud možná proč?

Ježišmarja, to je do prda Latimose.

To je nějakej, vole, Rimziho, vole, bratradec, vole.

To je černý humor.

Tak co zvoní vyněl?

Já nic.

Ne, Rimzi, já se s tou nepamět, Rimzi, povídaj.

No, viděl, jako první, první jsem od něj viděl a tím pádem je z toho důvodu nejoblíbenější, je samozřejmě Vladův oblíbený humor.

Hemr, vole.

No, prostě do dneška pro mě od týho by jsem ho ještě jednou, dvakrát viděl a pořád mě to baví, furt mi to přijde super a těším se, že jednou se na to s Hladem podíváme spolu.

To by byl večer, panečku.

Ale jinak vlastně... Večer plný bolestí a utrpení.

No, tak jak to máme rádi, no.

A co za bíjení posvatného Doňka?

Zabíjení Oldřicha Daňka je o trošku níž, ještě teda vejš než Jelen je špičák pro mě.

Ten je na druhém místě, na třetím Jelen a na čtvrtém Favoritka, víc jsem toho neviděl.

Já už jsem se chtěl zeptat, jestli se nějaký ten film jmenuje jinak než podle nějakého zvířata nebo čehokoliv.

Favoritka, dobře.

Favoritka.

Favoritka, tyvole, ta mě teda hodně, ne hodně, ale to jsem vlastně nepochopil.

Mě to fakt zklamalo.

Jako film, který má asi 82 nominací na Oscara, je to teda pro mě slabota.

Nevím si, který z těch filmů je horší než Logan.

Horší než Logan?

No žádnej.

Ty jsi fakt úplně v prdele.

Vy si tady děláte srandu, že si... Vy si vytřít béloutárem a dej nám pokoj.

Vy si děláte srandu, že si tady Matěj s Rimsnym uděláte hezký večer, ale vy zapomínáte, že Zack Snyder už se blíží.

Já bych chtěl jenom říct, že jsem viděl akorát Humra a ten je podle mě horší než X-Men Origins Wolverine.

Ty vole.

Jako X-Men Origins Wolverine, zdaleka není nejhorší X-Menovka, o to se postaral Simon Kinberg.

Ale dobrý, jdeme nám.

Petr Hrošík Svoboda.

Čau borci.

Co říkáte na systém současného Hollywoodu, který je papeštější než papeš?

Kde stačí říct extrémnější názor závorka Gina Carano Mel Gibson, být obviněn zharašení závorka Kevin Spacey, potažmo být domácí násilník závorka Johnny Depp a už si neškrtnete.

To přijde naprosto v pořádku.

Je to přijde taky úplně v pořádku, zrovna vyjmenovat největší čůráky.

Právě Petře, já si myslím, že tohleto spravedlivý rozhořčení, který vidím vždycky na sociálních sítích, je trošku mimo a kdokoliv se začne do detailů těch případů, tak tomhle případů... Pudá Kevin Spacey, 20 let prznil 15-letý chlapce a hrozil jim, že již mu nenastavej, vole.

prdel vole, tak je vyhodí z placu.

No to je prostě takový sympaťák.

A to s tím nemá vůbec nic společného, jaký předtím hrál v filmech.

Hrál super výkony v super filmech a nemá se chovat jak kokot.

Já se myslím, že lidem pořád jako nedochází, že ten Hollywood a ty studia fungují jako normální firmy.

Jak kdybych měl, já nevím, hospodu nebo autodílnu a zjistil, že nezmejí zaměstnanců pravděpodobně przní děti, tak ho tam taky asi nebudu chtít.

S tím, že samozřejmě Hollywood ještě mnohem víc funguje než ta autodílna na tom, co je vidět, co se vlastně pouští ven za ty informace a snaží se přesvědčit ty diváky a samozřejmě potenciální zákazníky o tom, že ty lidi jsou cool a když natočíte k Motraštisku a bude v něm hrát Gibson se Spaceem, tak celou dobu budete řešit úplně jiný věci, než že ten film je dobrý.

že jeden z nich je pravděpodobně úchyl a druhý rasista.

A to prostě ty studia nechtějí a mně to přijde jako legitimní důvod, proč s těma lidma nepracovat dál.

Ale jako máš tady příklady spoustu lidí, který prostě se chovají trošku přes čáru.

Že ovis Bale a jeho cholerický výlevy a nějaký jako podezření, že občas proběhne u něj domácí násilí, co jsou prostě odporný věci a funguje normálně dál.

Robert Downey jr.

seděl, že jo.

Já si fakt takhle nemyslím, že to je, ale je samozřejmě logický, že když je Hollywood řízený třeba nějakýma židovskýma finančníkama a Mel Gibson... A už je to tady, teď nás zavřou všechny.

A Mel Gibson pak...

To jsem řekl, ty vole, tak bylo to jakoby... Židozednáři, prosím tě, teď nás vypnou do pěti minut.

Já neříkám židozednáři, já říkám, že mají třeba často židovský původ.

A Mel Gibson, prosím tě, pak jezdil taxíkem a všude ožrali, říkal, že Židi za všechno můžou, že to jsou svině, tak jako se div, že mu pak nedají práci, jako.

Co na tom je?

Jo, máš pravdu, samozřejmě.

Jako mícháme trošku hrušky s jabkama, ale... Mícháme hrušky s jabkama, ale máš za svoje činy...

Regina Carano jako si bude hvězdou někde nějakých žanských wrestlingových zápasů do konce života a bude úplně v pohodě, ať si píše ty svoje hovna na Twitter a chce.

Samozřejmě někdy Hollywood jako je přehnaný, že jak říkají Twitter backlash, až budeme řešit Twitter backlash, že hlad někdy něco napsal, tak to budeme řešit samozřejmě.

jakoby každou chvíli, když bysme byli tak výrazný, ale nám je to vlastně celkem uprdele, že jo, tak řekneme, hele, tak nás nečtěte a to je samozřejmě princip, který si my třeba můžeme dovolit, ale... Mel Gibson ne, no.

Mel Gibson ne a já si hlavně myslím, že je každýho volba, koho si tam prostě nasadí, obsadí, jsou to prostě soukromý firmy a to je jak, když se baví, když si tyhle lidi zaprvé

Což si budeme nalhávat zrovna v tom českém kontextu.

Jakýkoliv Černoch je obsazenej, nebo Aziat, tak začnou říkat, ježišmarja ty vole, proč nám berou ty naše bílý filmy, proč je tam ta pozitivní diskriminace.

To je ten Superman, že jo, který se chystá a měl by být černý.

Já teda jsem to nestudoval do detailů, jestli má být ta sama postava jako Kal-El nebo nějaká alternativní realita.

Ty vole, já se na to těším.

Podle mě Superman v té podobě, jakou má teďka, ať už berem tu verzi od Singera nebo od Snydera, už absolutně nemůže v 21. století fungovat.

Myslím si, že se ta postava vyčerpala a je potřeba jít jinam.

Tak proč ne takhle?

A nikdo přece nebude škrtat ty bílý supermany.

nejsem rasista, ale kdekoliv se objeví Černoch, tak jsem z toho nasranej, že mi berou moje bělochil.

Tak prostě z toho bych blil.

A mně je úplně jedno, jestli je barevný nebo štrafovanej.

Takže když tady vidím tyhle hejtry, tak bych se z toho fakt poblil.

Ale zrovna ta otázka, co se ptá Hroších, tak tam si prostě myslím, je to firma, firma musí nějak fungovat a vypadat a nebude vypadat dobře, když tam bude někdo, kdo je potenciálně uchyl.

Přesně tak a hlavně jsem ti chtěl říct jednu velkou pravdu, že prostě to jsou soukromé firmy.

A ty lidi jak se hrozně durděj, že Facebook něco cenzuruje.

Samozřejmě, že něco cenzuruje, ale je to ty vole jeho volba.

Já už jsem říkal několikrát ten příklad, já kdybych byl šéfem Facebooku, kdybych byl majitelem Facebooku, Markem Zuckerbergem, tak prostě

Ty mi napíšeš večer, že jsem idiot a já ráno vstanu a tři tvoje oblíbené skupiny smažu, jenom abych tě nasral, ty.

Až mi všichni vyjíždou prdel.

A ještě ti to napíšu, vidíš?

Hovado, vole.

Už vtipy z osmdesátých let svojího výbornou skupinu nemáš.

Ani skupinu píča už nemáš.

Co můžeš dělat?

Zátele Karla Gota jsou minulostí.

Přesně.

A jaký bys byl?

No a co bys mal, chule?

Chceme bys pěkně přijít s prosíkem, abych ti je... Mohl bys napsat na Facebook, že seš píča.

Přesně.

A ještě bych dneska udělal to, že bych vlesl na Rimsyho profila, odlajkoval všechny stránky a nechal mu tam jenom logina, vole.

Takhle krutej by si nebyl snad ani ty.

Ne, vole.

Pro tebe bych zabedoval i Belutára, vole.

Ty vole, jsi přísnej.

Takže hlavně proč furt ty lidi bulej, že prostě... Já jsem taky fanoušek Woodyho Elena a nebudu bulec kvůli tomu, že prostě tam má nějaký kauzy, že je to starý prase, který doví, jak to má se svýma dětma.

Já jsem teda ten dokument ještě neviděl.

Ale to, že se někdo rozhodne na základě toho, nepromítat jeho filmy, mi přijde vlastně úplně legitimní, nebo jako se rozhodne mu je nefinancovat.

Chci každej, v tomhle směru bych fakt jako naopak dopřával tu svobodu, a ne ty vole, se furt tváře, tak se jim ubližuje.

No.

Tak si půjdu pustit nový film Udyho Jovena.

Což mimochodem je samozřejmě vtipné, já nevím, jestli jsi viděl z toho info, budeš se na to dívat.

Na ten dokument?

No.

Já nevím, mě to až tak nezajímá, jako na to téma bylo řečeno tolik věcí, z tolika stran, že nevím, jestli potřebuji ještě další úhel po všech těch letech.

Tak tenhle bude asi dost temnej úhel.

To určitě no, ale zároveň jsou tyhle dokumenty často takový jako senzacechtivý,

Jako neláká mě to.

Mně tam přijde samozřejmě vtipný, když tam vidíš takový ty kauzy jako... No tak samozřejmě u mě je to celkem jednoduchý, když si tu svoji dceru nakonec vzal, tak je asi jasný, že to asi nebyl úplně standardní odslovský vztah, ale když slyšíš tady ty kauzy o těch nezletilejch a pak si pustíš oskrový Manhattan a tam on vole tahá do posteli nějakou tu osmnáctku věkle panou,

tak to vidíš, že to tam vlastně celou dobu je a jenom v jednu chvíli je to považovaný za vrchol uměleckého vyjádření a o 30 let později je to považovaný za dno uměleckého života.

Pojď na další dotaz, nebo se Hrošík rozbrečí.

Hele, já tvojí moderaci info ještě jí něco bytknu, protože jsi tam přeskočil jeden dílčí dotaz.

hned u té první otázky, jestli bysme mohli doporučit i nějaké další méně známé filmy s vážně zpracovanými přestřelkami.

Ok, tak máš něco?

Ne.

Ty takový odborník.

Jo, mám, vzpomněl jsem si na Únosce, 20 let starý, od McBerryho, který jsem vlastně viděl kdysi rávno, ještě než jsem...

No, to je jedno, ale prostě dávno a vím, že mě to nadchlo, no, tak nějak právě, a vím, že mě to nadchlo, jak tam vlastně celou tu druhou půlku snad, pokud si vzpomínám, tak je ta zdlouhavá realistická přestřelka, která mě bavila šíleně, takže...

To je můj příspěvek.

Přestřelka má 11 minut a pust si náš speciál, který jsme dělali s Matějem a tam se tomu dohloubky věnujeme.

Výborně, děkuju za tip.

Ale dobrý, musím říct, že jsi mě překvapil pozitivně.

Tak samozřejmě nevítosný souboj, ne?

No ten tam ten člověk zmiňuje.

Nevítosný souboj a ještě něco, a dokonalou loupež.

Podle mě příklad realistické přestřelky je Desperado.

Zvlášť to vykopnutý nohama a sestřelený ve vzduchu.

Jo.

Přestřelek bychom asi našli víc, ale to je spíš to nějaký samostatný článek nebo speciál v rámci encyklopedy jakšního filmu, kde se budeme věnovat v jednom z nadcházejících dílů přestřelkám.

Takže já doufám, že to Vojtu Jeřábka uspokojí, protože jsi se teď tak hezky vykolejl u toho Hrošíka, že já dám ještě teď jeden dotaz a zase se vrátím radši k recenzím.

Hele, já tady mám ještě pět dotazů, na který jsem si vzpomněl, od Rexa Rusa, který mi sem psal před měsícem, ať je zodpovíme.

Tak rychle dej jedný dotaz a pak projdem těch pět méch.

Okej, a zaplatil?

Nevím, ale tady byl hodnej, tak mu to zprávíme, rychle.

Dobrý, dobrý, tak uživatel nevím jistě, tak odpovídejte rychle, je to dotaz na Mojmíra a na Matě.

Dotaz na Mojmíra, kolikrát jsi viděl Logena?

No samozřejmě jednou a i to bylo hodně.

Tak, super.

Nemám dalších dotazů.

Pračůrák.

Svědek je váš.

Dotaz na mistra Hlada.

Jestli viděl trailer na chystanou videohru Sifu?

Taková akční bojovka, která soubojem připomíná spíš filmový bitky.

Proto to tady je.

Viděl a ty jsi ho viděl taky, že jo?

Já jsem to viděl, když jsem si přečetl tenhle dotaz.

Trošku mě urazilo, že jako videoherní téma a ten člověk se ptá jenom tebe, tak jsem se do toho hned vnutil.

To jsi udělal dobře.

A líbí se mi to.

Ta stylizace je sice taková...

jako taková pajdilákovita, ale ta samotná choreografie a ta mechanika těch fajtů se mi docela líbí.

Je vidět, odkud tam pocházejí ty inspirace, z jakých konkrétně filmů, a to je mi hodně sympatický, uvidíme, jak se to bude samo o sobě hrát.

No přesně tak.

Ono to trošku vypadá jako předělávka karateky, což byla vlastně strašně špatná hra.

Tak já doufám, že v tomto případě to tak úplně jako nebude, protože ta grafika je akorát zkrátka stylizovaná tímhle směrem.

Ale myslím, že za tím stojí docela šikovní lidi, kteří už nějaké hry s bojovým uměním pojatým realisticky dělali, takže by to mohlo být zajímavé, ale ještě je asi brzo soudit.

Tak pojď si, vole.

To je celý.

Teď je to tvoje.

Jaká je nejlepší role Karla Rodina v Hollywoodu?

Mně se líbí Hellboy.

15 minut.

Jako jo, to je asi nejlepší objektiv.

Mně se líbí jako záporák Hellboy.

Asi taky řeknu toho Hellboye, no.

S kým byste si nejradši vyměnili roleku i slišním manželka?

Matthew Vaughn, Norman Reedus, John Krasinski nebo Bohuš Matuš?

Počkej, jako myslíš reálným manželkám, co mají?

Jojo, já teda nevím, kdo má Normany Reed a z koho hobluje.

To je podle mě motorku nějakou.

Tak Matthew Vaughn je dobrý.

Kdo tam ještě byl, jojo.

Krasiňskýho bych vyměnil, Emily Blunt je poměrně sympatická dáma.

No Krasiňský je jasný, ale jinak vlastně nemám přehled o tom, kdo koho hobluje.

Tak Ryan Reynolds a Blake Lively, tam by se ti to možná mohlo líbit.

Proč Rimzovič nenávidí Náhromnice o den více a má ho na stejné úrovni jako Logena?

To není pravda, to je podle mě mnohem lepší film než Logan.

Dobře, takže je úplně vydnanej.

Je mezi vámi Farmšift peříčka, měli jste oblíbený díl?

Já jsem Peříčko docela měl rád.

Počkat, s jakou moderátorkou?

To je důležité.

S Janou Štefánkou, to mi přišlo sexy.

Samozřejmě, ano, ano.

A Zuzana Bilohorcová u mě taky docela fungovala.

A můj obyvrný díl byl o... Prdele.

Byl o masáži žaludů.

Protože mě už jako vlastně level toho, že máš oblíbený díl Peříčka, přijde trochu takovej něčím napomáženou, víš, že to je nějakým lidským dnem trochu.

Jseš si jistý, že jsi si tyhle dotazy nepsal sám?

Tě můžu moje print screenout.

To není důkaz, to jsi vymyslel nějakej nick.

Já nemám, když tak.

Taky ne.

Ale měl jsi rád Sáru Sahutkovou, co?

No ne, Štefánková.

Ještě se důleží, myslím, hůř, ne?

No myslím, že ne.

Ne, že tam byla Sonja Polonijová a pak nějaká mladá bič.

Jo, Polonium, no, to byla vyloženě radioaktivní.

To by se postavila jako vám největší mrna.

No ale tak počkej, a Belohorcová to moderovala, nebo si to pletu?

Jo, až ke konci někdy úplně.

Jo, tady tyhle dvě byly dobrý.

A pak tady mám ještě posledního dotazy, už se trošku bojím, co tam rají.

Jaká je oblíbená hladová postava z Brooklyn 99?

Za mne je to Rosita Díaz.

Jo, to sedí.

Já mám nejradši Taryho.

Ne, nejlepší je kapitán.

Tamto je podle mě skvěle sladěný, jediný, koho nemám rád je, toho nemám rád tak moc, že už ani nevím, jak se jmenuje, prostě ten čurák.

No jasně, všichni vědí.

Tak toho rád nemám, protože... Ne, ale máš pravidlu, že ten ensambl je skvěle sladěný, že každá ta postava tam má většinou nějaký... Měl jsem teda hodně rád Jeanu Peretti, která nakonec tu zabalila a ta byla dokonale mimo, to mi bavilo hodně.

To je ano.

To je něčí manželka, že jo?

No tak asi jo, ale nevím či.

Ne, myslím, no teď si nespomínám.

Ale už jsem zvědavej na tu poslední otázku.

Zdá se, že toho ucivala, vyvolalo nějaký reakce, tak pojďme na to.

Normálně bych to oglosoval, ale nechci tady s tobí opravdu podlo rubriku.

Jak moc na škále šimravosti hodnotní civo dosáhlo nísledování Breaking Bad?

Jako podle mě velký index šimravosti.

Dál bych to radši nerozebíral, nebo se dostaneme zase někam do peříčka, vole.

No prostě jsi skončil po třech epizodách a dal stok ledů.

Já?

Já jsem dal dvě série.

Kompletně, vole, úplně uceleně.

Spadáním do hajzlu, řezáním Mexikánců a tavení jich.

Všechny tady ty vole hnusy jsem si užil a bylo to dobrý a těším se, až si třeba, až se něco nepovede a budeme v tří týdenním lockdownu, který bude překvapivě protažený až do Vánoc až si dám třetí sérii.

Já vím, jak poznáme, že jsi koukal na další díly, protože si ohlíš vlasy.

Poředíš si klobuk.

Já se hrozně těším, až

No to vám řeknu jindy jindy, to je už hrozně intimní.

Dobře, dobře.

Ale jako právě se na to těším, a jak můžu všichni říkat, že mám krizi středního věku, ale těším se, až si oholím vlasy dohola, nechám si vytetovat píču a nastoupím jako nový generální ředitel žeský televizi třeba.

Ale Partizan ti přece dělal, myslím, že u Hobse a Shoah dělal nějaký, nějakou výměnu k sichtu a tam si říkal, že si si ověřil, že by ti to slušilo bez vlasů.

Jo, jo, no, tak to jsem... No, tak nenech se pobízet, fanouště to ocení.

Ne, já si nechám Číro.

Jo, hm, chápu.

Možná bude stačit, když si jenom nahoru zvedneš to, co už tam máš, a ono to tak zafunguje.

Tu přehazovačku, no.

No, když... To je šromprstompr.

Ty vole.

Ty vole, nejvšimnější, jak udělal Partizan tu koláž s tím Gary Oldmanem z 5. elementu.

A já jsem to fakt udělal čtyřikrát a vůbec jsem si nevšiml, že tam Gary Oldman, ty vole.

Je to vlastně...

To je hrozně polichotěho, že jsem si říkal, že jsem v jádru Jean-Baptiste Emmanuel Zorc a občas mi takhle teče krev, ty vole.

Prostředkem.

Modrá.

To je pro mě dobrý.

Já jsem se sebou uspokojený.

Skoro, že mě svět nedocení.

Dobrý, dobrý.

No ale já bych teď možná dal prostor Rymzimu, protože ten určitě trpěl při tom našem rozebírání Monster Huntera.

Jo, já si potřebuji na 15 minut odskočit, takže je ideální.

Taky chtěl odskočit, ale se mi to nepovede.

Rymzi, proč koukáš na černožské filmy s černými lidmi?

Černožské filmy s černými lidmi mají tu výhodu, že jsou velmi aktuálně společensky důležité, takže na rozdíl od vás jsem prostě aktuální a pro lidi a až to tady všechno vypnou a ovládnou, tak mě vezmou k sobě.

Oni.

Kam?

Nahoru někam?

No tam nahoru nebo dolů, tam kam bude potřeba.

Oni ty vole, jak to mluvíš ty vole, ty dělíš na my a oni ty vole?

Jupi.

Všichni, kdo nejsou já, tak jsou oni.

Ty seš vole normální rasista.

No každopádně... Já tě odpouštím, já jsem takový Black Messiah v bílým vydání.

Když jsi viděl film Judah and the Black Messiah s Danielem Kaluyo, který vyhrál Zlatý Globus, hvězda vynikajícího hororu Uteč,

Reim si se podíval na výsledky Zlaté globu a pak chtěl být hrozně moc relevantní, tak nakoukal tyhle filmy.

Je to film o těch skutečných Black Pantherech, ne o těch komiksovejch.

A má to super trailery, ale pro je to jinak jako lehká zjívačka, je to možný?

Hele, no chápu, že to přijde jako lehká zjívačka, za mě je to vlastně velmi zajímavej film, takovej

v něčem docela rutinní životopis, ale zároveň se tam s tou biblickou

tématikou toho Jidáše, Mesiáše i těch vlastně okolních postav jako Piláta řekněme, se tam vlastně pracuje docela hezky a daří se tam tyhle vlastně postavy, který už jsou dneska jako v těch biblických reálích už je to takový, už je těžký vlastně to brát nějak vážně, nebo už je to tak jako něco přepálenýho, že

To máme opravdu spojený s takovým velmi specifickým kontextem.

Ale daří se to převízt do těch kulist 20. století a vlastně to ukazuje, že to stále má co říct a

vlastně řada těchto historických událostí, které se odehrály i relativně pár desítek let zpátky.

Takže vlastně tam nějaké tyto paralely nejsou úplně od věci a hezky se tam daří třeba ukázat, ukázat vlastně jestli

nebo nastolit otázku, jestli zrazujeme někoho už jenom tím, že se třeba nedovedeme tak úplně rozhodnout, jestli s ním chceme jít, nechceme jít, jsme ochotní se něčeho vzdát, především nějakého svýho komfortu, bohatství, peněz, možná i bezpečí, tak je to prostě otázka, jak ty revoluce potom můžou probíhat, když se

když je tak těžký schromáždit lidi, kteří jsou opravdu ochotní pro to všechno obětovat.

Že takovejch je vždycky jenom pár a pak jsou obklopení takovým davem, který jim fandí, ale který vlastně nemá osobnostně na to, aby to táhnul s nima a jede si spíš nějakou svoji agendu.

Což je právě případ tohohle příběhu, který se na konci 60. let skutečně stal.

Nevím, jestli má smysl to tady říkat, ale asi jo, že?

Nikdo z vás mě nezastaví.

Jo, protože už nikdo neví, o čem mluvíš.

Ale ty jsi se mě tak hluboce lidsky dotknul, že... Hraje toho Pilata David Bowie, more?

Ne, ne, ne, až takhle daleko to úplně není, no.

Dobrý, tak řekni, jestli se na to mají lidi podívat, ty vole.

Asi jo, jako doporučil bych to.

Je to lepší než Logan?

Je to o něco lepší než slogan, ne o moc, ale je to fajn a je to taková civilnější, ne tak okázalá variace na to, co jsme před pár měsící viděli v šikářském tribunálu, protože se to částečně věnuje těm samým událostem, těm samým postavám, nebo respektive jedný postavě, která byla vedlejší u Sorkina.

Tady je hlavní, je to právě ten šéf šikákských Černých panterů, kterýho hraje Kaluya.

A sledujeme tam vlastně příběh Práskače, toho jidáše pomyslního, který se infiltruje do té organizace a vlastně donáší na toho černého mesiáše na FBI.

Ty to dokážeš podat, že jsem přijížděl

Fascinovaný, unešený.

Hele, je tam tanker.

Člověk říká, že tanker tam není.

Jak se to odehrává v tom Chicago, v tom městě, tak ta lodní doprava je tam opět.

Zase jednou nadáváme na to opakovaně.

Nechce podimenzovat.

Je to prostě podimenzovaný.

Ale v Chicago je docela velká řeka.

Dobrý.

A je to teda lepší nebo horší než Logan?

To už jsi ptal, prosím tě.

Já jsem chtěl říct, že je to lepší nebo horší než Rimjok.

No tak to záleží, kdo je dávající a kdo je přijímající, to jsem rád nezakl obecně.

Já chápu, Cival, že se snažíš, aby diváci, kteří hrají to naše bingo, dávající její a naštěpa, si mohli zaškrtnout další kolonku, ale já bych se teda od Černých panterů rád... Pojďme se přesunout k jinému filmu, kde hraje opravdový Černý panter.

Což se dostáváme k Cream Jobu, protože má Rainy's Black Button, což znamená moje černá prdele.

Až se vám podaří z tohohle vyrazit, že ten rasista jsem opravdu jenom já, a vy z tohohle vyjdete s čistým štítem, tak já už nevím.

Důležitý je, že to je poslední film Chadwicka Bousmana, dostal za něj Zlatej Globus posmrtně.

Já jsem si to dával do Google překladače a vyjelo mi z toho moje deštivá černá prdel.

A nikdo mi neřekne, že to tak není.

Jako myslím, že už jsi viděl řadu lehtivých snímků s tímhle tématem.

To je logické, dostává krimjobu úplně zpříma, ty vole.

Chápu, kde se tam tohle bere, no.

I to obsazení s bousmanem a violou Davis si samozřejmě říká o různý variace na tohle téma, ale zklamu tě, je tam jedna sexuální scéna dokonce, ale taková relativně decentní.

A nezahrnu je Viola Davis, abych předešel další otázce.

Je to teda dobrý nebo ne?

Důstojný, ale mě to moc nenadchlo.

Mně to přišlo jako takovej... Bylo na tom vidět, že je to podle divadelní hry, takže se to opravdu odehrává ve dvou místnostech.

Je to ukecaný a takový samozřejmě herecky...

děčný tím pádem.

Myslím, že ten Globus pro Bouzmana není teda rozhodně jenom za to, co se mu stalo, ale že tam opravdu tam předvádí

Výborný výkon, akorát ten film samotný mi nepřišel zas tak zajímavý a v kontextu toho, co o afroamerické komunitě a vývoji její kultury v posledních letech vzniká, tak mi vlastně přišel jako taková vlastně klasicky netflixovsky líbivá pohádka, která je taková řemeslně bileštěná a dává prostor hercům, ale moc toho zajímavého pro mě nenabídla.

Mě hrozně mrzí Nemzi.

Já jsem, taky jsem byl trochu rozmrzelý.

Ale my jsme trošku tušili, že bude šířený vodca, který se na to podívá a vyšíří se za to vysadem.

Jsem rád, že jste to nechali na mě.

Já si zhruba tak patnáctkrát za každou relaci v průměru, tentokrát už jsem ten průměr překročil, s tím myslím, že přijdeme do pekla.

To je jen tak na okraj.

Ne, jako já myslím, že jsme v pohodě, že půjde čistě jeden civil, protože dneska to je jeho show.

No ale určitě přijde do pekla hrdinka dalšího filmu, který je taky na Netflixu.

A typický ostý ústek.

Já jsem chtěl říct, že přijdem do pekla, ale budem se tam cítit jako v bablence.

Budem se tam cítit jako v bablence.

I Care A Lot.

To bylo dobrý.

Film, který teď jako hejbe Netflixovskýma žebříčkama sledovanosti.

A taky tady máme někoho, kdo vyhrál Zlatej globus.

Podívejte se, jak jsme to dneska hezky naformátovali.

A to jsme ty filmy vybírali před dvěma týdnama.

Takže jsme opravdu vizionáři, si myslím.

Měli jsme si vsadit, pánové.

Samozřejmě mluvím o Rosamund Pike.

Když už mluvíme o těch erotických scénách, tak v tomhle filmu Rosamund Pike a Isa González jsou partnerky i partnerky.

A myslím si, že je to tam zoufalé nevytěžený.

Je tam jenom jedna... Počkej, jakože tam je nějaká roštovačka.

Jsi to neviděl?

Ne.

No, tak vidíš, o co přichází.

Teď se na to bude koukat, vole.

Proč bych se díval na něco na Netflixu, ty vole?

Jsem člověk, ne?

Protože tam roštuje Eiza González a Rosamund Pike.

A jak moc je tam index roštovatelnosti?

No, asi dvě z deseti.

Je to ve stínu a má to asi jenom tři vteřiny a slyšíš tam jenom minutu tvojí hezkou prodele.

Mě na tom přijde nějaký zrušující.

že Rosamund Paik bydlí v Praze, to znamená, že třeba my, když se teďka bavíme, tak ty jsi ve Švýcarsku, ty jsi v prdeli, ale my máme tady na dosah roštovadla.

Přesně, co chybí, co chybí.

Úplně stačí, tady stačí lehká jiskra, tady stačí vynést odpadky a najednou prostě se upopatřit, spotkat a říct dobrý večer, vy jste ta z GONGR,

A ty vole, seš tam, seš tam.

No ale pak se ti zeptá, jestli jsi viděl IKRL a ty řekneš, ne já nekoukám na Netflixu, tak to mě mrzí.

Ne, řekneš vole, prej tam máš index dvě z deseti, vím jak to zvednout na čtyři.

Tak já to nahodím zase zpátky na koleji.

Rosamund Pike začínala jako Bond girl a to všichni víme, že není úplně vždycky spolehlivá cesta k té hvězdné kariéře, ale popravdě řečeno potom si začala vybírat čím dál tím zajímavější a možná i ambicioznější role.

Tohle je jedna z nich.

Hraje tady úplně ukázkovou mrchu.

Má to skvěle vymyšlený ten systém, že vždycky s pomocí doktora, soudce a dobře vylhaných, zkompromitovaných materiálů uzme nějakou zazbanou stařenku, pošle ji do nějakého domova důchodců, kde ona je úplně odříznutá a mezi tím prodá všechny její cenosti, baráky, auta a tak podobně.

Ale samozřejmě musí narazit kosa na kámen a jedna stařenka, na kterou si takhle zasedne, není tím, čím by se mohla zdát být.

a najednou tady máme souboj Rosamund Pike vs. Ruská mafie.

Takže je to taková ze začátku rozpustilá gangsterka a hrozně mě bavilo, jak je to natočený takovým odlehčeným stylem, je tam takový jako příjemný soundtrack, je to výborně obsazený, ale musím teda za sebe říct, že ke konci se to zvrhne do takovýho

Kolo toče při blblých náhod, kdy ani bych neřekl, že se postavy chovají hloupě, ale je tam úplně hrozně vidět, že v tom scénáři se některým lidem daří zázračné věci, aby to tak nějak posunulo ten děj tím směrem, kterým chtěli tvůrci a bohužel mě to jako diváka trošku urážou.

Já musím říct, že mě třeba první 20 minut opravdu hodně bavilo, protože to bylo správně cynický, správně veselé-zlý a ta Rosalind Pike se tady vyprofilovala přesně do té postavy, kterou člověk hrozně pohrdá, ale zároveň chce vědět, co se s ní bude dít dál.

Ale pak to začalo jít trošku do něčeho, co napůl říkáš ty, že to bylo všechno takové hodně o náhodě, ale hlavně mi začalo připadat,

Strácí právě ten cynismus a začíná to být trošku moc vážný, že v podstatě ze začátku jsem si říkal, že to je super a od půlky jsem si říkal, že je velká škola, že to nedělali koheni, protože tahle látka se myslím, že by jim strašně sedla a hlavně tomu chybí ten jejich lehce bizarný nadhled a humor, který by vlastně tu postavu nebo obě ty hlavní postavy nějak vyprofiloval, protože ke konci už jde o to, že

Ona ani jedna z nich není pozitivní, ale nějakým způsobem ty Rosamund Pike ne držíš palce a nechceš být u toho, co dělá.

A ke konci už to opravdu byl souboj dvou zlejch a nesympatických postav a trošičku mi to vadilo.

Myslím, že Blake se na to nezrežidoval asi tak pevnou rukou, jak by bylo třeba

Přesto se mi to celkově líbilo docela hodně, ale myslím, že ten potenciál byl fakt někde dál a mohlo to být třeba u těch Coenů podstatně lepší.

No trefil se, myslím, Řebíček na hlavečku, co se týče toho nevyužitýho potenciálu těch postaviček, zejména u té ruské mafie, kdy tam to opravdu šlo zalidnit nějakýma exotama.

Oni tam jsou exoti, ale jsou takový na první dobrou.

No nevím, jestli jsou tam... Mě jich bylo skoro až líto, oni to jsou... Pardon.

Oni to jsou takoví amatéři, jim se v podstatě vůbec nic nedaří.

A máš tam jenom toho Dinglidže, který teda je malej, a to je celá jeho charakteristika jako... To jsem přesně myslel.

Tím vyčnívá z normálu.

Ale existuje celá řada filmů nebo takových jako thriller, komedii, omafy, kdy s tímhletím tématem si ty tvůrci poradějí mnohem nápaditějcího.

Tady teoreticky v té první půlce přeještí Rosamund Pike, aby umřela nějakou bolestivou smrtí, nebo aby jí dostihla ta karma.

Ale když přijde ta ruská mafie a začne podnikat nějaký kroky, tak je ti skoro až líto a přeješ ty Rosamund Pike nějakýho rovnocennějšího protivníka.

Tady si říkáš, že každej slušně vychovaný gangster by nedělal takovýhle přešlapy.

To vlastně v půlce se z toho stává ne souboj nějakých dousilných charakterů, ale dvou zabedněných charakterů.

protože ani jeden z nich nechce ustoupit a nemyslím si, že by to bylo něco, co by dokázalo vlastně utáhnout 50 minut stopáže, když vlastně už od začátku, nebo ne od začátku, od té půlky už jsou naprosto rozdaný karty a oni se pak akorát poměřují úpéra o tom, kdo je větší tvrdák a kdo víc vydrží.

A tam si myslím, že to začalo strašně ztrácet.

No a potom je tu ta úplná koncovka poprvého posledních 20 minut už

Jak už jsem to řekl předtím, uráželo to moji diváckou inteligenci a je to škoda, protože ten rozjezd toho filmu byl opravdu příjemnej a i to téma je takový neokoukaný a vlastně si říkáš, že je to docela dobrý systém.

Já jsem to viděl, já jsem to viděl a vlastně teda dost souhlasím se vším, co říkáte.

Taky mě to zpočátku hodně bavilo, i tím, že jsem si říkal, že se tam dá hrát na tu linku,

toho, že to referuje o nějakém problému, který v té americké společnosti a možná nejenom v Americe je a vlastně jak se dá jako zneužít nějakých zákonů a říkal jsem si, že je vlastně i tam docela zábavný kontrast toho, jak ti ruští mafiáni jsou takový ti klasický gangsterkový zločinci z té staré školy, zatímco ta Rosa Moon Pike je takovej vlastně moderní

kriminálník, který využívá nějakých těch děr v zákonech a pracuje prostě takovým jiným způsobem a v tomhle ohledu mi i ten kontrast těchto dvou znesvářených stran přišel docela zajímavý.

Ona mi teda trošku připomněla vlka z Wall Street, co se týče té postavy.

I tím sebevědomím, i tím, že jsi vlastně, ona samozřejmě tady od začátku je víc vidět, že je prostě svině, ale furt tam máš ukázaný ten svět její moci, těch jejich prachů, který tě nějakým způsobem fascinuje.

A od toho vlka bys třeba do něj chtěl proniknout, tady úplně ne, pokud fakt nejseš morálně úplně zrůdnej, ale myslím si, že v nějakých jako těch styčných budech to bylo velmi podobné.

v té první půlce.

Ale zajímavý je, mimochodem, promiň, nemyslíš, že jsem tě předušil, zajímavý je, že ona v některých místech toho příběhu je taková, až skoro na její viní, tváří v tvář tomu nebezpečí, který ji teoreticky hrozí.

Ale ve chvíli, kdy ta ruská mafie má ukázat tu okovanou botu,

tak tam najednou jsou z nich hrozný amatéři.

Že si říkáš, že v reálném světě lidi takového formátu, a je to tam naznačené, že ten business, který tam ten Dinglidge dělá, není žádná malá věc.

Když tam projíždějí ty fotky prostitutek, toho bílého masa, které pašují, tak to vypadá, že už vědí, co dělají a že to není vůbec žádná malá operace.

Tak v tu chvíli si říkáš, že po každém, na koho by ukázali, by se slehla zem.

Ale potom, když tam vidíš všechny ty akce, které podniknou ty jeho pohunci, tak to je ryzdí amatérismus.

A tam pro mě ta iluze toho filmu se začala bortit.

No, navážu na to, co jste oba dva říkali.

Jednak vlastně taky jsem si vzpomněl na Vlka z Wall Street, taky jsem si vzpomněl třeba na medický...

přicho tím, že to třeba zobrazuje nějakou velmi antisociální postavu, která vlastně zneužívá nějakého svého prostředí, který ji jako umožňuje tomu, aby se velmi zvráceným způsobem realizovala jednak.

A jednak právě, jak si Imfe říkal o těch zarputilejch postavách, tak jsem si vzpomněl na loňský

kde taky vlastně Senderová postava úplně v nějakých obdobných momentech měla možnost jako cuknout a zachránit se a stejně jako ta Rosamund Pike to prostě nedokáže, což mi vlastně přijde hrozně jako zajímavý motiv a baví mě tohle sledovat, když se ty postavy takhle zabejčej a vlastně věděj, že souhaj zlu a že maj tu možnost tu situaci ještě nějak ukontrolovat, ale

nemůžou si pomoct a prostě ženou se do těch větších a větších průserů.

Tak to mi vlastně všechno přijde zajímavý, ale potom právě zároveň se na té nevyváženosti té ruské mafie podle mě ukazuje, jak ti tvůrci vlastně nevěděli, jak se s tím žánrovým mixem popasovat a jestli to udělat spíš zábavně nebo spíš sociálně

kritický anebo prostě drsnej, zlej, cynický film.

A je to podle mě vidět i v tom úplném závěru, který jako kdyby jsi nedokázal vybrat, jestli má skončit tak, jak chceš, aby skončil, nebo tak, jak má skončit.

Takže jsem byl z toho vlastně takovej rozpačitej, že to podle mě se tak jako utopilo v těch svojich ambicích.

Já bych to bral ještě na milost, kdyby to bylo kratší o těch pět minut.

To přirování k tomu drahokamu je hezký, ale tam mi toho Sandlera bylo líto a tam mě těch posledních pět minut mrzelo.

Když to tady od začátku, tý Rosamund Pike, přeješ to nejhorší, ale těch posledních pět minut už je podle mě ta finální urážka, ten hřebíček do rakve.

Kdyby to skončilo o trošku dřív, tak bych na to možná koukal schový vavějc.

I navzdory těm dějovým veletočům v tý poslední třetině.

Lapci, všechny filmy, o kterých jste dneska povídali, jste mi vůbec neprodali.

A přijdou mi, také z vašich vyprávění, nudný a hovno.

A přijde mi to jako mix vrchní prchní a ruka na klépce.

Budeš vynést koš, třeba budeš mít štěstí a v tvým katastru se pohybuje Rosamund Pike.

A co ještě máš... A řekni, že na to nebudeš koukat.

Co máš za ten čtrutej film?

To byl čtrutej film.

Jo, to byl pátej.

No pátý dokonce.

Ty nemáš šestý?

Ne, už nemáme šestý, ale máme ještě dotazy.

Tak nasypě se.

Ale to jako bavonce, to se radit o nebudu.

To vám říkám na rovinu.

To je v pohodě úplně.

Až budu miný zkoš a potkám jí, tak řeknu, ať si svoji jako bavonce strčí do Netflixu.

My jsme se teda snažili tancovat kolem nějakých spoilerů a zvratů, takže doufám, že někdo, kdo by na to poslal... Ale vůbec si to pouště nemám nehladé.

Ale jako lidem se to líbí, kocor dává 4.

A já bych dal třeba jako, možná bych dal 7, ale ty si na to nekoukej, ty si pust Matrix nebo Kotra.

Je to modrý, ne?

Nevím, asi to je modrý.

Je to lepší než Logan, ne, Rimsy?

To je těžký, no, těžký.

Ale ono tam je super, ale jinak to prostě není zdaleka tak dobrý, jak to asi mohlo být a jak by se nám líbilo.

Takže je to na hovno, vlastně.

Vlastně jo.

No radši jdeme od toho, ale zpátky na Patreon, to bude bezpečnější.

Jarda Musil se nás ptá, teď jsem na toho zvědavej, Civali, když to nečteš ty otázky.

Čau lidi, vyberte tři nejlepší krimitrillery z devadesátých let za mě, ne za mě, ale za Jardu.

Musila.

Kasino, úprchlík a sedm.

A protože ty seš trouba a nepřečet si ty dotazy předem, tak máš šanci, jako se teď předvést.

Dáme ti prvnímu šanci, aby jsme ti nevykradli ty nejlepší.

Tak já jsem samozřejmě chtěl říct sedm.

To už ti ukradl Jarda.

Nechápu, co se Jarda do mě naváží.

Ale... Podle mě si chtěl jsi to Casino.

Jeho definice krimi thrillerů je široká.

Mě by nenapadlo, že tam patří Casino.

Já vím.

Když tam dáš Casino, tak to má víc zrovna nejvítost, než z oboj.

Nenaváži si do Jardy a řekni svoje typy.

Pozor, Jarda už je krimi lomeno thriller.

Jardo neser, podívej.

Pojď ven Jardo.

Ale řekni jeden třeba aspoň.

No víc se mi řekne Vítostní souboj.

No tak fajn, to považujeme za OK.

Tak já za sebe říkám Miluj blížního svého.

A já vím, co řekne Hlad.

Já mám ten film rád.

Samozřejmě problém u Miluj blížního svého je, že pokud jste ten film už viděli, tak na ně asi nebudete koukat po druhý.

Má to kouzlo opravdu jenom na to první zjídnutí.

Nebo já to viděl tak desetkrát.

A jako jo, z hlediska výstavby děje a všeho, i když víš, co se tam stane, tak je to furt hezký, kouzelný a herecky to skvěle funguje, ale... A když vidíš, co se s člověkem stane po té, co je 20 let neprávem, drženej ve vězení, Šošenku, tak jaká svině z něj vyroste, jak to chce všem vrátit?

Dobrý, miluji blížního svého, milujte Civala a podívejte se na to.

A samozřejmě bych třeba ještě řekl, no ne, já si to nechám nakonec, kdyby to náhodou nezměnili ostatní.

No Hladec, já vím, co řekneš, povídej.

Co řeknu?

Co?

Co řeknu?

No řekneš toho prznitele těch patnáctek.

No jistě, obvyklý podezřelý.

A protože to je strašně super a už o tom nebudu zase nic říkat, protože jinak zase něco vykecaš.

Dál bych asi dal základní instinkt,

A z takových těch, co bývají trošku přehlížený v těchto žebříštích, tak si myslím, že hodně nedoceněná je hra od Fincha, která je skvělá.

Vole, tady ten triptych si tam loupil úplně parádně.

Na pána, že jo.

Tak, Rinzi, pojď.

Nic maďarskýho, prosím.

Chtěl jsem říct hru taky, ale řeknu, anebo si, no, řeknu Volnej pád.

Nevím, jestli to naplňuje jako... Tady nějakou podivně vymezenou škatulku, ale prostě říkám Volnej pád.

Říkám Spáče.

A... A tak to mlčení jehnátek, ne, by šlo uznat.

No tak to je, vole, tak blízko ke Krimilomene Thrilleru jako k obrováčům, no.

A já dám ještě teda to, co jsem tady měl napsanýho a co nikdo nezmínil, Nebezpečný hry.

Zrovna který jsem koukal kvůli úplně jiným scénám, ale nakonec mě překvapil svojí koncovkou.

A já bych řekl čas zabíjet.

Zabíjet je super.

Dobrý, dobrý.

Tak jo, to myslím, že jsme dali krásně.

A teď přichází na scénu Kadimur.

Dneska jsem na něj myslel zrovna.

Tohle je mimochodem... To jsem toho dělal.

Sral.

Tohle je mimochodem dotaz, který přesně určuje a usvědčuje ho z toho, kolik mu je let.

A je to mimochodem, milý Kadimoure, věc, kterou zmiňujeme snad v každém, v každém sedmím MZ Live, takže kdybyste na nás koukal pravidelně, tak byste nedotaz vůbec nemusel pokládat.

Já to řeknu a Cival... Ne, ale ty se okamžitě chytneš, sledu, jo?

Počátkem devadesátých let v televizi často běžel strašidelný film pro děti o klukovi, kterému rychle rostly vlasy a potom ho někdo unesl do strašidelného domu, kam se chodilo přes obraz.

Zažil někdo z vás tento dětský fenomén?

Ale já byl první, kdo o tom psal.

Já byl první, kdo o tom psal.

Napsal jsem v.i.m.ko.

Napsal jsem v.i.m.ko, ne?

Asi jo, ale ve chvíli, kdy jsi ho napsal, tak jsme ti všichni řekli, já, Kocour, no všichni ti řekli, že to taky známe, protože každý, komu je mezi 30 a 40, to zažil v té televizi.

Já to v životě neviděl, ale vím, o čem mluvíte.

A já to prostě zpropagoval, já jsem řekl, já jsem těm lidem ukázal cestu.

To je něco jako Ježíš, no.

Tak Ježíši, řekni, jak se to jmenuje.

Úkaž, kady mluvíš.

Je to Peanut Butter Solution a má to u nás v IMko a já ho teďka nalinkuju na Facebook Moviesong a uvidíš, jak to zase s těma lidma zamává.

V češtině je to Dům plný strachu, je to kanadská produkce, mimochodem jeden z autorů scénáře je Vojtěch Jasný.

A je to opravdu takový až surreálný v některých momentech, je tam ten Jasný trošku cítit.

Je to výborný, je to film, který si myslím, že ovlivnil naše dětství.

Já jsem si vzpomněl ještě na jeden film, který ovlivnil moje dětství, tak spáně, jestli to dáte, je to českej film.

Kam doskáče raní ptáče.

A je to taková kombinace dětskýho filmu a takový bizarní sci-fi.

Pochází z toho mimochodem kultovní hláška Musil, musil, málo si zkusil.

A hrajou tam dvojčata Divišovi a je to o tom, že do nějakého kluka uhodí blesk a on se rozmnoží asi na dalších pět klonů a ty klony mají ale jiný povahové vlastnosti než on.

Zatímco ten kluk je takovej jakoby ušlápnutý a je obě čikany, tak ty ostatní děti, ty kolony jsou takový trošku víc odrány.

Je to fakt zajímavý.

Jestli jste to neviděli, tak to je film, kterej ovlivnil moje dětství, protože... A koukám, že to dávají na filmboxfamily.cz, což je opravdu hezké nasazení, takže nové generace budou mít zase z toho debky.

Jmenuje se to teda Dům plný strachů, jak jsi říkal, a má to ještě alternativní názva, Arašidová pomazanka.

Ano, ano, ale pod tím jsem to viděl.

Já jsem to prostě viděl na nějaký školní projekci a opravdu jsem, ne že měl dům plný strachu, já jsem měl kaloty plné strachu, já jsem opravdu... Kaloty plné arašidové pomazánky.

Arašidová pomazánka se objevila na všech částech mého těla.

Vytejkala ti nohavice, no.

A hrozně jsem se bál, že když usnu, tak mi narostou vlasy, což se naštěstí nestalo, no a pak mi vypadaly.

A od té doby vypadám takhle.

A bál jsem si, že se s to budou dělat nějaké štětce a byl jsem s to úplně v děsu.

A pamatoval jsem si to a pak jsem o tom nikdy neslyšel, až se mi podařilo nějakou investigativní cestou někde na pomezí nejlepšího kriminálního thrilleru 90. let zjistit, že se jmenuje Peanut Butter Solution,

A v roce 2009, 18. října jsem o tom napsal vejímko na Movizone, který je napsaný takovým jako lehce klopotným stylem, ale je to napsaný lehce klopotným stylem člověka, který se lehce připosral, když si na tenhle film spomněl.

Takže já myslím, že je to úplně logický.

Výborně.

Tak jo, tak jdeme ještě na další dotaz a pak poslední a pak jdeme domů, protože... Tu se bojíš, tu se bojíš.

Jan Procházka, jeden z našich nejštědřejších patronů.

Tak bacha na to, co se odpovíte, já teda odpovím upřímně, já Honzo.

Ahoj, odmysleme si na chvíli, že jsou zavřená kina.

Rozčiluje vás také, když kolem vás ostatní křupou popcorn.

Byli byste pro, aby byly vyhrazené projekce bez těchto oslíků o třese?

Hele Honzo, ti děkujeme za ty peníze, které nám posíláš, ale mě teda lidi s popcornem vůbec nevadí.

Já musím se přiznat, že u určitých filmů, většinou třeba u letních blockbusterů, si občas ten popcorn taky koupím.

Já bych byl docela pro, ne ani kvůli, asi jsem jako schopnej přežít, že někdo vedle mě ten popcorn má, že s tím šustí, mně mnohem víc vadí ten smrad, ale už jsem tak jako asi zmlsanej z těch novinárských projekcí, kde nikdo nežere a nedělá takovýhle kraviny, že jsem si na ten klid v tom kyně docela zvyknul a docela mi vadí, když ho tam nemám, takže kdyby bývaly projekci, kam se může třeba jenom s pivem, protože to lidi zvládnou pít potichu,

a já bych pil taky, tak by to byl ten krok k lepšímu světu, po kterém všichni toužíme.

Tyvole, já nevím.

Já jsem v pizzerii Galaxie si vždycky dal jako takový ten kotel pizzovýho popcornu.

Tyvole, náramně jsem si to užíval.

A teďka přijdu do, každý týden přijdu do Cinema City, nebo jak se jmenuje ty kina, já už si to úplně nepamatuji, už jsem tam rok nebyl.

A dám si vždycky

takovej ten šunkasýr, velkej, a pak si vždycky říkám, tyvole už si to nikdy už nesmím dát, je mi stalo blbě, je mi stalo to strašně peněz, mám z toho rozežraný ruce, mám z toho rozežraný jazyk, a stejně pak vždycky přijdu a prostě si to dám.

A nestíním se za to.

Protože u toho filmu čumím na filmy jako Můj přítel Yeti a Ledové království 2 a Lorax.

Takže já, podle mě, kdybych si u toho jako dal ty moje tři lajny, tak jsem jako úplně legitimní.

Ale já si u toho dám šum, kasír, popcorn.

Já jsem podobně jako hlad zmlsanej těma novinárskyma projekcema, ale vlastně o to víc.

mi přijde, že když už jdu na nějaký film s běžnými lidmi,

tak že si rád vychutnám i ten zážitek toho trpení a toho zla, kdy musím překonat tyhle věmy všechny.

A většinou teda, když už jdu na filmy za peníze, tak jdeme s Vladem na nějakou ukrutnou českou sračku, kde jsme úplně sami, takže tam vůbec nic takového nehrozí.

Takže pro mě to zase takový velký téma není.

Jako chápu, že kdyby jsi přišel na zemi nomádu, už jenom kdyby jsi šel do Cinema City a že jsi si k tomu koupil kolu a popcorn za dvě kila, tak by to bylo lehce bizarný.

No já si pamatuju, jak vedle mě seděl nějakej zemilovanej párna na barveném ptáčetě a ladoval se na čas.

To bylo taky takovej podivnej zážitek.

Víš co, jak tam ten chlapec trpí zahrabanej v tý země a já slyším, jak tam chroupou takovej ten stůlej sejra.

A v odpovídání na SMS-ky přišlo mi, vole, boty ze Zalanda, vole.

Ty vole, to je docela drstný, že jo?

A zrovna třeba v těch scénách, kdy tam, kdy se tam píchávají boči a tak, viď?

No tohle bylo s těma havranama.

Podle mě jim chce hrozně spát, ale neví, že dneska půjdeme do pěti do rána, vole.

Miláčci.

No tak myslím, že jsme odpověděli uspokojivě.

Já mám pocit, že až ty kina otevřou, tak ten smrad z toho popcornu bude to nejmenší, co by nám tam vadilo.

To máme jeden dotaz, ne?

Že to všichni přijmeme.

Ten dotaz poslední je takový velmi specifický.

Michal Kola říká,

se nás ptá, jestli známe nějaké pořádné výpravné filmy o Konquistadorech.

Že je to podle něj dost nevyužité téma.

No to má pravdu, ne?

Michale, to máš pravdu, protože to téma je trošku omezený na to objevění Ameriky.

Michale, vyhráváš cenu za nejlepší dotaz dnešní relace.

Vyhráváš Rimjob od Rimseo.

V tý kinematografii je to omezený na to objevění Ameriky.

Napiš adresu, nějaký časový možnosti a domluvíme se.

Ale po lockdownu, kluci.

Ne, buď Rimsy, nebo Roza Woodpike, ještě budeš losovat.

A až se sejdete jeden nebo druhej, taky můžeš všechno o těch Conquistadorech říct.

No ale nějaký filmy jsou, ne?

Docela se to řeší.

Fontána, ne?

Cože?

Fontána, ne?

Ve Fontáně, ano.

To byly takový konuky stadoří od mělou, ne?

To bylo v jednom nějakém ateliéru.

Pak byl ten kinsky, ten Aguer, hněv boží.

A pak je to všechno soustředěné právě na to objemí Ameriky.

Ještě je ta mise, která je podle mě trošku

Ty jsi zase snížděl nějaký ževřičky jako já?

Ty vole, já koukám na kvalitní filmy, já myslím, že jsi... Ale já jsem, na rozdíl od vás, Aguiere hněv boží viděl asi před rokem, ty vole.

Já jsem to neviděl ani já.

Ty jsi to řekl jako týpek v hospodě po štripěch.

Aguiere.

Liguere, Aguiere.

Já jsem to řekl jako týpek po třech pivech, za prvé, a za druhé, ono se to hrozně těžko vyslobuje, zvlášť nevíš, jak se to vyslobuje.

Ale myslím si, že to prostě není úplně poutavý a strhující film.

Já jsem se vlastně na to těšil, protože Hercoga mám rád, Klause Kinskiho nemám rád, ale právě mě děsí, takže se na něj rád koukám.

Ale právě v porovnání s misí, nebo misí, je to úplně nebea dudy, jakože misie tě fakt strhne a sjedeš jí

si je ryší jako fakt poctivě a rychle a ještě ti to chutná, zatímco aguere, liguere, je prostě takový utrpení.

Myslím, že není vyloženě podle mě o tom objevování a dobývání té Jižní Ameriky.

Je to trošku už po tom, co byla vlastně asi částečně dobytá, ale asi to k tomu má nejblíž a hlavně je to fakt dobrý film.

De Niro, Irons, nádherná hudba, je to výpravný a taková ta poctivá velká filmařina.

Takže tak.

To bylo hrozně hezky.

Děkuju.

Tak co ještě vymyslíte na koncovku?

Já jsem, já hlej, nedávej mi radši slovo, nebo já se rozjedu.

Tím jsme pověstný, ano.

Já jsem zvládl si povídat, já jsem v tom tvrdém lockdownu.

Jsem tady mezi čtyřma stěnama.

A právě se potřebuji bavit s lidmi jako jste vy.

Co jste naposled viděli?

Já jsem viděl parfem ty vole poprvé.

Já jsem si dobře vybral.

Tíbie Horaha?

Ano.

Já předtím neviděl.

No a jak tohle tady působilo?

Působilo to na mě asi tak, jak mělo.

Jako kvilkama odpudivě, kvilkama naprosto fascinujícím způsobem zajímavě.

A nechci říct, že to bylo hezký, ale bylo.

Bylo to dobrý.

A docela mě se ráda, já jsem to neviděl na velkém plátně, protože tam bych si to asi ještě vychutnul.

Já to viděl tak desetkrát a přijde mi to fakt dobrý.

Já vím, že ty to máš rád.

Přijel jsem to dvakrát, slyšel jsem to i jako audioknihu.

Je to vynikající věc, o toho Patrika Siskinda a stejně si myslím, že je vynikající ten film.

A když Jirka Strach při vší úctě prostě říká, že to je sračchodní adaptace, že on by to natočil mnohem líp, ty vole, tak jako fakt nevím, kde.

Mně to přijde fakt vynikající.

Cítil jsi tam ten smrad?

Cítil jsem tam ten smrad.

Cítil zvůni.

Cítil zvůni z rzek?

Zvůni z rzek jsem cítil velmi intenzivně.

Ale ještě intenzivnější byly takový ty momenty, když tam vlastně Tikvér zoomuje do té mrtvé krysy a vidíš, jak jí tam rozžírají červy a podobné věci.

Myslím si, že to dobře prodalo, ty pachy jako ten smysl.

A bylo to vlastně docela strhující na to, jak je to dlouhý.

Myslím si teda, že mám trošku problém s Benem Whitleyem.

Já si nejsem úplně jistý, jestli to je tak dobrý herec, že nevím, jestli tu roli utáhlo... Čekaj, ty jsi řekl Ben Whitley a myslel jsi Ben Whishaw.

Ben Whishaw, ano.

Proto ho nemám rád, protože já si ho pletu s Benem Whitleyem.

Takže nevím, jestli Vyšo je prostě tak dobrý herec, aby utáhl takovouhle roli.

Na druhou stranu byl asi celkem OK, ale... Ale on hraje záprtka, který nemá ani vasí smrad, takže mně přijde, že tam jako je dobře nakastovaný.

Jako jo, ale... Já nevím, já ho mám prostě už zafixovaný... Tak jako Ryan Gosling by tam asi nepasoval.

To je pravda, no.

Ale že ho mám už zafixovaný od třeba toho fakt divného Q z těch Bondovek.

A mně přijde akorát prvoplánově divnej a nějak mě jako... Trošku mě míjí herecky.

Co jsi viděl ty, Imfe?

Já vás mám rád.

Ale... Musíš jít spát.

Mně se třeba chce hrozně chcát, už asi půl hodiny.

Já už byl třikrát chcát a když se vychce, my to i dořešíme.

Ne, nikam nechoď.

Já právě přemýšlím, jestli si dovolím více vychcat, když vidím toho impa.

Jestli volejdeš, tak tě vykopnu z toho.

Ne, když se vychce, mazej.

Neposlouchej vůbec.

Ty hlasy, ty hlasy si zase protiřeční.

To nesnáši.

Nikam nechoď.

Ne, bude to poprvé, to se pomočí, když nahráváme.

Naštěstí tě zabíráme jen od krku nahoru.

Podle mě jsi udělal schybu, když jsi vzal ty kalhoty do začátku natáčení.

Vím si, když se vychce dost chodničky a jimfetiku nekáž.

Viděl jsi nějaký film nebo ne?

Viděl jsem Uprchlíka, je furt geniální.

Dokonce si myslím, že je furt geniálnější.

Hrozně jsem si na tom užil mimochodem.

Viděl jsem ho ve fakt dobré kvalitě a užil jsem si na tomto filmový zrno a zjistil jsem, že mi je hrozně chybí.

Protože jsi si to pouštěl doma z 35 mm.

No to ne, ale jako i na té digitální kopii je zkrátka to zrovna vidět, dneska se točí všechno na digitál, je to super, noční scény vypadají čistě, ale vlastně až moc čistě.

A ten film je, ten film je prostě skvělej.

Je?

mohl bych o tom vyprávět hodinu, ale místo toho si radši na uprchlíka zahraju, jenže já nemůžu, protože to stehno odešlo, no.

To je vidět, jaký máš vliv na lidi.

Prostě řekneš a on poslouchá.

Přece ho nenecháš, aby se pomočil.

Ty bys začal nechat pochcat?

No a jakou tam máš rozhlášku?

Kosmovy, kouzly, my, poběhu a kafé?

No to ne, ale to Millie Jones je tam samozřejmě úchvatný.

Hlavně jsem si přitom celou dobu uvědomoval, jak moc to Spielberg vykradl, když dělal Minority Report.

To mi asi musíš povědět, to jsem tedyka nepochopil.

Tak se nad tím zamyslit.

Jasně, že uprchlický žánr samotný pracuje s podobnýma zápletkama,

V podstatě je tam spousta styčných bodů.

Je tam to narafičení toho zločinu.

Já jsem to vždycky sjížděl na Nově, jsem to měl nahraný z VHSky.

A tam je takový ten moment, jak on už je jako takový,

nevím, v jaké je to přesně pasáži, typo abych třicátá, druhá minuta, nepamatuji si to úplně přesně, ale on jde takovej smutnej po těch kolejích a prochází do nějakýho tunelu Harrison Ford.

A tam na Nově vždycky byl záběr takhle, že jakoby ti tam také najela kamera ze zhora.

A ty jsi ze spora viděl, jak jede vozík s tou kamerou.

Že to bylo jako blbě oříznutý.

Tak to vždycky byl takový můj oblíbený záběr, že jsem si uvědomil, že ty filmaři jsou vlastně jenom lidi.

Zvlášť když je pustíš na televizi novou a blbě to ořízneš.

To je vlastně krásná historika.

Rimzi, co ty jsi viděl ještě, než nás jim vypne?

To byl krásný konec, ale ty si to chci zase blbě oříznout, takže necháme ještě prostor tady.

Ne, my jdeme do pěti do rána a ty si ještě to nevíš.

Já za to nemůžu žít, Rimzi má nefunkční svěrač.

Svěráč?

Ty hnul jsi to?

Svěráč nebo svěráč?

O čem mluvíme?

Můj vnitřní svěrák?

Ten se ještě neprojevil úplně.

Ty máš manželku, ty máš vnitřní svěrák.

Co jsi viděl na poslední film?

Poprvé jsem viděl všechny troje Homolkovy za sebou.

Ne, viděl jsem po třetí jedničku a pak kdysi dávno jsem viděl nějaký útržky z dvojky a trojku jsem nikdy neviděl, tak jsem si říkal, že to dám teďka všechno zaraz.

To jsi neudělal úplně dobře, ne?

Ale už konečně chápeš hražku, to jsou panorámata, že?

Jo, já už to chápu konečně, já jsem si říkal, že tam asi bude, no.

Nicméně...

Ta kvalita tam stejně klesá, ne?

No jako podle mě v té dvojce ještě neklesla zas tak razantně.

Tam mě vlastně bavila dost, ale v té trojce jsem vytrpěl teda hodně, no.

Tam je hrozně mučivá ta scéna, podle mě honění té lišky.

Jo, to je... Ty vole, to je to pravděpodobně nekonečný, ty vole, tady ty myslivecký, vole... Jednak je to dlouhý a jednak je to takový jako zlý, že jako cítíš, že ta činnost je tak nějak v nepořádku lidsky, no, tak... A Homolka a Topolka, to je vlastně podobný jako u Absolvent versus... Jak se to jmenuje infe s tím Jennifer Aniston?

Rumor heret.

To je, co je šeptem.

Že vlastně absolventa máš takovou tu úplně jako podvratnou věc, takovou tu sociálně kritickou, takovou tenhle fakt jako rebelii a prostě nebudu žít v tom konzervativním uspořádání a nebudu žít prostě spoutaný těma společenskýma konvencema.

A o 30 let později natočíš

Co je Šeptem?

Tuctovou romantickou komedii, kde prostě Kevin Costner naprcá o dvacet let mladší Jennifer Aniston a jako je to vlastně úplně rutijní romantika.

A Homolka a to bolka versus Ed Seymour Homolka je úplně to samý.

Ed Seymour Homolka je že vlastně taková satyra.

Ukazuje ti to, nastavuje ti to zrcadlo, jak my si tady žijeme v těch

před tou normalizací, ty vole, jak prostě se tam hádají ti lidi a jsou na sebe nasraný.

A pak, o deset let později natočíš úplně konvenční komedii o tom, jak jsi hezky za tý normalizací žil.

Od tři doky jenom.

Co?

Od tři doky později jsi, no.

Tak od tři doky později.

Bylo rychle, no, ale o to víc je to vidět, no jasně, no.

Měl zlomenou páteř, měl zlomenou páteř.

To bylo těžký.

Hele, ale já vidím ještě někoho, kdo má tady zlomenou páteř.

Já to sleduju, ty vole, to je utrpení, to je set flag.

My jsme ráno to čili ještě hodinu a čtvrt dlouhý, tenhle musí být fyzicky zničený.

Nejde o hodinu a čtvrt ranní.

Já mu sežedu voucher na masáž audu v Bernu a uvidíte, že ještě bude rážit sama.

To je tři a půl hodiny odsaď, to se mi nevyplatí.

Ale já mám rodinný život na rozdíl od vás a vzhledem k tomu, že natáčíme už přes hodinu a půl a je skoro půl noc, tak nevím, jestli můj rodinný život ještě existuje.

Moje manželka mi pravděpodobně utrhne ruku a umátí mě s ní.

Tak jako v tom uprchlíkovi.

To já myslím, že mezi těma všema praktikama, co jsme dneska probírali, je to jedna z těch lepších variant.

No naštěstí Eliška nepovstouká MZ Life, to bych asi jako měl zakázáno se s váma stýkat.

Máme na tebe špatný vliv, jo?

Hele, tak skončíme, no, co s tebou?

V rámci tvýho spokojeného manželského života to utneme.

Ale jenom kvůli tomu, že to seš ty, ty vole, já se hrozně, to zase budou komentáře, ty vole.

Já myslel, že dvouhodinová stopáč je vyhrazená jenom těm tvým rozhovorům, víš?

No ten točím zejtra.

Nechceme ale ještě nějakou otázku pod pultovou, kterou by se to zakončilo.

A vidíš, jeho se taky nechce končit.

Tak nech nás tady to dojet, vole.

Jdi tam.

Ne, já od vás lidi nevědím.

Chci udělat druhý dítě, ty vole, a dej nám pokoj, vole.

Nevyhrožuji.

No lidi nevědí, že to točíme experimentálně a že já od vás potřebuju jako vaše videa i audia, abych to pak mohl spojit do co nejlepší kvůli... My tě spojíme, ale vidíš, že jsme v ráži a ty to těm lidem chceš semrát, vole.

No právě, že já pak nevím, jestli budete schopný... Budem.

...při vaší mizivé techniky... Budem, jdi do hajzlu.

...to poslat.

Viděl jsi psí odpoledne?

Viděl.

Viděl jsi Carlitovou cestu?

Ještě ne.

No tak jdi do hajzlu, vypadni.

Budu se vyhodit sám sebe a teda jako pověřím Matěji, aby to tady... Já jim pak řeknu, co mají dělat.

Jo, vy klidně můžete jako dát stop recording a můžete... A děj se nám, my jsme úplně v pohodě.

Tak hlavně ta relace už je nějakých 20 minut pro ty lidi absolutně nezajímavá, protože to je úplně malička.

Ne, oni právě jsou rádi, že tam vzniknou emoce.

Odpoj se.

Jdi udělat malýho Carlita.

Tak já jdu, já odcházím.

Jdi, jdi, jdi.

Opravdu jdeš.

Opravdu.

Přesně, já už jsem u tého odchodu.

Nová doba.

Já teda stopuju nahráváním.

Ne, počkej, ty to nestopuje, ty to stopneš, my domluvíme.

Ty nic nestopuje.

I přes zdar.

Já si to pak pustím.

Hele, dokud se nepodíváš na karditovou cestu, a to myslím vážně, to musíš do příčina koukat, tak tady vole vůbec nás ničem neotravuje.

Hele, protože Matěj je z vás jedinej rozumný, tak ho pověřu řízením debaty.

Dobře, dobře, dobře.

Zbohem a šáteček.

Dobrou noc.

Zdar.

Pa, pa.

Ty vole, to jsme zase dopadli.

Nám to mám zkazil tu relaci, teprve se rozjíždíme.

Hele, Carlitova cesta, tak Hlade, co ty si o tom myslíš?

Já jsem to viděl před lety, ale je to strašně dobrý.

Je to strašně, strašně dobrý.

A pamatuješ si to dopodrobná?

Dopodrobná asi ne, ale pamatuju si, že to má velkolepou přestřelku na konci.

že mě tam hrozně bavil Luis Guzmán, ze kterého vždycky máš ty prdel, ale tohle byla jeho dost možná největší role.

A podle mě tam je super.

A Pacino, který vlastně vždycky hrál Italii a podobně, tady hraje týpka od Kutluňe.

Z Portorika, ne?

Z Portorika, no.

A naprosto na pána, jako vím, že to bylo dobrý.

Vím, že to bylo hodně dobrý.

Já jsem to možná už někde říkal, já bych to fakt dal do TOP 10 nejlíp nasnímaných filmů všech dob.

Prostě tu má nádhernou takovou floating kameru, která prostě lítá furt po těch klubech a tak se točí.

Je to takový ten De Palmovský styl, kterej vlastně vychází z Hitchcocka, že to jako mapuje furt ten prostor, ale je to přetavený prostě v něco mnohem formálně opulentnějšího a je to prostě neuvěřitelná záležitost.

Pamtej si na ten účest Shauna Penna.

Jojo, takovej Šaša Krasty.

Takovej sympatiák, co?

Ale ty jsi to viděl, Rymzi, když se tak cuníš?

Ne.

Ne?

Neviděl.

Rymzi, dej si to do příště, dáme to jako pátý film v naší sbírce.

Mám to už dlouho v plánu, takže tohle mě hecne.

A pří odpoledne jsi viděl?

Pří odpoledne, jo.

Jo, za to už se nás zmrdelo asi půl roku zpátky, než jsme to dokoušeli.

A dobrý, ne?

Tří odpoledne za mě super, no.

Nadšenej jsem byl.

To bys mi vlastně hledal udělat speciál, kde budeš mluvit o Sidney Lumettovi jako... Vlastně asi o 25 jeho filmech, ne?

To je šest a dva půlka.

No.

Který tam máš nejradši?

Já mám hrozně rád dvanáct rozměvaných mužů.

Samozřejmě.

Tak to je taková, vole, klišé, to je i v TOP 10 na čase FDL, ne?

No, je to dost možný, no, ale počkej, já se podívám, co ještě se mi hodně líbilo, protože mě se toho líbilo strašně moc, tak to se mi líbilo nejvíc.

Musím teda říct, že příodpoledne mezi těmi úplně oblíbenými jako nemám.

Jako ty jsi se snad taky podíval před půl rokem a zklamal tě to?

Docela jo.

Vražda v Orient Expressu je samozřejmě skvělá.

Pahorek mám asi z těch jeho věcí nejradši.

Ty vole, to psí mu odpolední nesá.

Jo.

Se najednou sekáš, ty vole, týdovi, co odešel jim.

Předal tu nástěnku a... Už se to zbortí, no.

Možná současně tohle jede fifu, no.

Kdyby se to zbortilo, tak jak to uložit v Audacity víte?

My jsme úplně v pohodě, my to víme, ty vole.

Dobrý, dobrý, dobrý.

Ty to jaké víš, Remzi?

Proto je tobě zrovna nevěřím.

No, jak uložit zvuk vím, jak jako video jsem ještě neukládal.

Když vypneš Zoom, tak ti to řekne, že to bude ukládat video, tak budeš uložit.

Jo, ty vole, to zvládnete.

Když jsem to zvládl já, tak to zvánočím.

Povídej mi opahorku, kolikrát jsi to viděl?

Já jsem to asi třikrát.

A nebo mrzí se to, co?

Nebo mrzí.

Konady tam je skvěle, je to hrozně...

Hrozně jako nelidsky zlý, tam ten záporák, takový ten uchcan, je tam fakt jako strašná svině.

A jako Labet byl skvělý režisér, úplně jakýkoliv žánr, i vlastně ten jeho poslední film, než Ďábel zjistí, že seš mrtvý, tak je skvělej.

No hlavně, tak ty bys zhodal do toho desítky nejvýznamnějších režisérů?

Asi jo, asi jo, protože si myslím, že měl právě ten obrovský rozsah žánrový.

Tak přihoď ještě, co tě tam baví?

Co mě tam ještě baví?

Nevím, já jsem si to vypnul.

To by bylo, když jsi z toho googloval dvě hodiny, pojď tam, abys si to pak vypnul.

Serpico je tam super, že jo.

Serpico, to mě vlastně přišel hrozně silný film.

Pojď tomu, jak tam máš za prvé ten New York sedmdesátých let, takový úplně jakoby odcizený, že tam fakt jako ten pačino je úplně ztracený.

se tam tak potácí v tom velkoměstě, ale on se potácí vlastně i ve svým životě a potácí se i v tom sociálním kontextu toho policajního sboru.

Že mi to přijde fakt takový ten vlastně jednoduchý film od člověku v nějaký tísni, ale rozhraný natolika v platformách nějakých výrazových, že vůbec si nedokážu představit, že by to dneska takhle soustředěně přesně dokázal někdo natočit.

Mám pravdu, že?

Máš pravdu.

Viděl jsi to, Rymzi?

Viděl jsem to, ale už si to vůbec nepamatuju.

Akorát si říkám, že bych si to chtěl připomenout.

Rozsudek je skvělej.

Celkově jsem toho teda hodně neviděl.

Měl bys doplnit mezery a nedopadneš jak jim dneska.

Vyhozený takhle na sílu, za neznalost.

Ale tam předám se, že jsem byl překvapenej, že mě vlastně zklamala televizní společnost.

Co si děláš prdel?

No.

Tě zklamalo?

To já jsem neviděl.

Co tě na tom mohl zklamat?

No, zklamalo mě to, že mi to nepřišlo až tak dobrý.

Tak jsi to viděl.

Hele, dívám se, 2015 jsem to viděl.

Ty vole, podle mě nemáš zkus, jako Network je opravdu film, který má naprostý přesah.

Je hrozně trefný, je to prostě jak dneska, když se díváš na Vyměnu manželek, je to, to dokonale to vypovídá o té společnosti.

Vypovídá to o mených, o té honbě za senzacema, o tom, že jdeš přes mrtvoly, o tom, že ty mrtvoly necháš jelezdy zastřelit.

Přijde mi to úplně skvělý.

No ale mně to vlastně přišlo, že se to neposunulo přes tohle,

přes tuhle myšlenku úvodní, která je ti vlastně jasná od začátku.

Že to byla myšlenka, kterou sformuloval ten film jako první, ty vole, před 50 lety skoro, vole.

No tak jasně, no.

No před 50 lety.

No.

No, 75 ne, nevím kdy to je.

76, no.

To, že seš teď chytrý jak hovno, to neznamená, že... Ale já proj tomu filmu nic nemám, já jenom říkám jako ten důvod, proč mě nechyt, že vlastně mě ničím dneska už nedokázal překvapit a můžu se na ně dívat, že právě jako má tu historickou hodnotu a důležitost toho poselství v 70. letech, to jo, ale... Ty vole, ale on má i tahno hrozný na bránu, ty vole, dneska.

Jak je tam třeba ukazaný ten rozpad manželství, kudy nějaký mladý bič, ty vole, to je přeci úplně hrozně výstížný.

Až se ti bude rozpadat manželství, vzpomeni si na Fem Network.

Čím jsem tě chtěl pogratulovat, to je hrozně hezký zážitek.

Vlastně jsem ho viděl zrovna v té době, kdy se rozpadalo, ale stejně mě to nechytlo.

Rozpadalo se ti manželství a dělal jsi na tebe prima, ale nechytlo tě to.

To už fakt nevím, jaká by ta životní konstelace musela být.

Ještě jsem viděl jednu klasiku.

Koukal jsem na Rebella bez příčiny.

No ty vole.

Moc se mi to líbilo, moc příjemně mě překvapilo, jak to je vlastně docela svižný na to, jak to je starý film.

A James Dean byl teda fakt jako eso.

Herecký.

Strašlivý.

Hrozně pěkně to vypadá a ty témata tam jsou... Vlastně mi to přišlo dost... Nadčasový, že?

Nadčasový.

To herectví, třeba ty konfliktní situace s těma rodičema, na kterých to vlastně hodně stojí, tak bylo takový teatrální moc a chápu, že v té době se prostě takovýmhle způsobem hrálo, nemám s tím problém, ale to samotný téma a ten samotný konflikt byli fakt jako nadčasový a dobře prodalý tedy.

Já hlavně tuhletu dobu nemal z těch filmů ze stolik nakoukat, no v podstatě dá se říct jenom třeba z pomády, takže mě bavilo, jak i drsný to bylo v nějakých momentech.

No ne, ale hlavně si představ, že to vznikalo v kontextu klasickýho Hollywoodu, kdy se prostě jeli přesně to, co ty říkáš, jako strojené rodinné scény.

A prosím, najednou tam máš týpka, kterýho Joe Jim Carrey paroduje jako You're Dealing Me Apart.

Prostě jakože se tam nejednou krčí a topí se v nějakých existenciálních depresií, které jsou abstraktní.

Jakože tématicky i prožitkama té postavy je to vlastně hrozně... Tam přeci úplně cítíš ten dobový kontext, že je to prostě úplně něco novýho a zároveň to funguje i dneska.

Jo, jo, jo.

Když by si k tomu pustil Billy Eilish a viděl tam nějakého týpka, co prostě se mu nechce do práce, tak to furt funguje úplně stejně.

Přesně tak.

Jo.

Zároveň říkám, bylo to překvapivě svižně natočený a docela dobře to gradovalo.

Natalié Wood je tam teda fakt jako hrozně krásná.

A... Jak se jmenuje?

Natalié Wood.

Jo, jo.

A jako fakt bych, kdybych jako samozřejmě nevěděl, jak je to starý... A tam je ta slavná scéna nad tím, že s tím makárama, ne?

Přesně, no.

Jako ona je tam vlastně odmávná, aby startovaly.

že klidně bych jako uvěřil, že to není, já nevím, skoro sedmdesátostarej film, ale že je starej třicet let, akorát stylizovaný do padesátejch let.

Jo, že fakt mi to přišlo na svojí dobu extrémně dravý.

Nevím, jestli na co koukáš, nakupuješ chůvičku?

No, na toho chůvu, nažím se vzpomenout si na něj.

Já nevím, jestli jsi to viděl nebo ne.

Viděl jsem ho, ale snažím se si vzpomenout na nějaké dojmy své z toho.

Ale vím, že jsem to docenil víc než tu televizní společnost, ale...

Ty vole, už jenom to, že tomu říkáš televizní společnost, mě naprosto děsí, ty vole.

No tak já vím, no tak já se držím těch názvů oficiálních, ne.

A ty vole, ještě před půl rokem to tam nebylo napsaný, to asi z reprízu byl nějakej, vole, posraný Cinemax, ty vole.

Taky mě to zaujalo, no, že jsem to tam kdysi neviděl.

Vždycky tam byl jenom The Network.

Televizní společnost.

To je ten nejmíň chytlavej název pro film, jaký můžeš vymyslet.

Televizní společnost Ladíbíra Tišnovského, vole, ještě by tam moh

To jsem vám vlastně tehdy říkal, že jsem, v tom minulém liveku jsem vám říkal, že jsem viděl ten drahokam, nebo ne?

Ne, neříkal.

Já jsem se s Lizou viděl jako už dávno, jako všichni.

No předminulý liveko.

Já ho viděl asi někdy před 14 týdnama nebo před měsícem.

A je to zlej film, že jo?

Ty vole, mě právě nepřišlo, já jsem viděl 29.1. před dvouma livekama.

Říkal jsem to v liveku, nebo ne?

Ne.

protože jsem asi cítil vinu, že jsem to nedal do výročního žebříčku, že jsem se podíval až po výročných žebříčcích, takže jsem to výrazně srazil.

A teda bylo to po dlouhé době film, který jsem mu sem fakt dal pět hvězd, přišlo mi to úplně vynikající.

Přišlo mi to... Mně ani nevadilo, že je to takový jako... Přišlo mi to, že tam opravdu o něco jde ve smyslu, že něco prožívám s těma postavama, že prožívám nějak... že vlastně cítím reálný feeling nějakého života, ty vole.

Ale pokud se ti to líbilo, tak jsem myslel, že bys měl vidět hubyho Halloween.

No tak ty vole, to chci skazit.

Ale stejný kalibr, jo?

Tak jako Sandler je výborný, je to trošku jiná rola, ale Sandler si to tam dává úplně stejně.

Ale co se mi hrozně... Mně se vlastně líbí tady to současné výrazivo.

Mně se líbí, jak oni, ty savlíovci, jakoby mají ten vizuál, jak pracují se zvukem, s hudbou a jak vlastně se nebojí takhle natvrdo vlastně, že tam nemáš vyloženě scény, tady se budete smát, tady ho budete brečet.

Že je to vlastně nekompromisní.