Transcript MovieZone Live-179

Good morning, Vietnam!

Zdar, zdar, zdar, jsme tady!

Ale ne!

Ale ne!

Zdravosti, tábole!

Od dlouhé době!

Zdar, zdar, zdar, jsme tady se... Teď jsem nervózní trošku.

Zdar, zdar, zdar, jsme tady se 179.

Movie Zone Live a je tady strašně, ale strašně napěchovaná sestava.

Je tady Mr. Hlad.

Zdar.

Je tady Rimzi.

Čau.

Je tady Dude.

Čau.

Je tady Dudeův pes.

Doufám, že nevyleze... To je Fena nebo pes?

Je to Fenka a možná pozdraví Sága Vyskoč.

Ty vole.

No bohužel z toho vyplývá jedna nepěkná věc a to, že Karel dneska chybí.

Karel chybí, protože Karel má panecký strach z psů i přes Zoom.

Jo?

Že na film Pes s Chainingem Tatumem se divo nebude?

Nebude.

Nebo říkal, že možná jo, ale nesmí štěkat.

Ani jeden z nich.

Inf je ve Švýcarsku a strašně maká, navíc jsme mu poslali seznam filmu, který musí nakoukat a když se podívá, že je tam rekordních 13 položek, tak se lehce zesral a řekl, že se tohohle rozhodně nezúčastní, že na to nemá část lidskou kapacitu a že to estetično by si vyplýtvalo takhle prostě šíleným způsobem.

ale my jsme hrozně drsný, takže to zvládneme bez něj.

Máme tady 13 filmů a dovolím si tvrdit, že většina z nich nestojí za řeč a přesto se jim budeme věnovat, protože jsme hrozně, se pro vás rádi obětujeme, sešli se tam samozřejmě nějaký ty streamovací želízka, nějaký kinofilmy, protože kina jsou průotevřený, už asi možná zůstanou otevřený, nějakej závan takový ty Oscarovky,

A pak samozřejmě ještě, co dům dál, takový ten sběr, co se různě potuluje, ale dneska byli minimálně tři z nás, jestli se nepletu v kině, a protože nenatočili video dojmy, to se taky nepletu, nenatočili.

Ne, ne, ne, řekli jsme si, že to nemá význam, že tomu filmu nechceme věnovat víc pozornosti, než je třeba.

tak vám řeknou, jak se povedl Moonfall, katastrofický velkofilm Rolanda Emmericha, který slibuje velkou destrukci a samozřejmě takovou tu Bčkovou, ale snad guilty pleasure, zábavu a já samozřejmě vím z vašich zhnusených výrazů, že neslibuje, respektive nedonesl a hlade můžeš začít a rozmetat ten film na hovna.

Já ho rozmetal nebo možná už jsem rozmetal v recenzi, ale není důvod to neudělat po druhé.

Já jsem se na Moonfall těšil, věděl jsem, do čeho jdu.

Všichni jsme věděli, co to bude.

Je to Emerich, velké peníze a velká destrukce.

A věděli jsme, že to bude blbý a vlastně by nám to asi vůbec nevadilo, kdyby to bylo zábavné, jenomže není.

Ten film je poměrně dost nehezký, bych řekl.

Je emerichovsky hloupej, ale je to prostě strašná nuda, protože tam jsou nezajímavý postavy.

mnohem víc bizarných zvratů, než byste vůbec mohli čekat.

A to jsme v posledních upoutávkách viděli, že měsíc je vlastně mimozemštěn, který žere planety.

A čím více to blíží k tomu konci a čím víc epický to chce být, tím víc je to debilní a otravný.

V podstatě jo.

V podstatě bych akorát dodal, že na začátku jsem byl připravený tomu filmu dát alespoň šanci.

Doufal jsem, že to bude blíž k prvnímu dní nezávislosti než k tomu druhýmu.

Ukázalo se, že ne.

Emerich víceméně natočil mix všech svejch dosávadních filmů, včetně Hvězdný brány, která se ozve až ke konci a už to vůbec nedává smysl.

Okolo půlky jsem na to rezignoval a nemělo to smysl.

Není to dobrý.

Mrzí mě to.

Rimzi.

Já jsem tak hledal takovou, hledal a moc nenašel, takovou výhodu v tom, vlastně jak staromilsky je to udělaný, že je to fakt film, který jako kdyby vypadl z těch devadesátejch let, což se o Emmerichově produkci posledních dvaceti let dá samozřejmě říct často, ale že vlastně dokážu si představit, že leckomu

To přijde i fajn tím, jak je to předvídatelný, nepřekvapivý, jak to tak jako plyne tím jako nejočekávatelnějším způsobem, až na teda to, že některý ty vysvětlení toho, proč jsou tak za rohem, že nemá vůbec smysl o tom přemýšlet a je to jako úplná šílenost.

Ale jako celkově se ten film ubírá takovým jednoduchým, nekonfliktním směrem, že si vlastně dokážu představit, že stejně jako

Clodzilla vs. Kong minulej rok byl takovej nenáročnej býplach, kterej dokázal uspokojit nějakou poptávku po těchhle velkejch hlučnejch filmech, který jsou z pohledu, když o toho chceme něco víc, tak jsou na hovno, ale vlastně dokážou na tu chvíli zabavit, tak tohle rozhodně podle mě nezabaví tak dobře.

ten loňský příspěvek, ale dokážu si představit, že tohle s komu bude stačit.

tady říká, že to je devadesátkový, já s tím vlastně souhlasím, ale myslím si, že to je špatně devadesátkový.

Ten základní mustr tam funguje, on je koneckonců téměř stejný, jak u 2012, u všech těchto filmů, ale mně prostě připadá, že tady mám méně zajímavé herce, méně zajímavé postavy, které se vlastně nikam neposouvají tak, aby to kohokoliv jakkoliv překvapilo.

Umřou přesně ty, o kterých to čekáte, a umřou přesně tak, jak to čekáte.

A přišlo mi to vlastně hrozně líný od toho emerycha.

Přišlo mi, že má pocit, že tohle se od něj čeká, že tohle umí a že se vlastně vůbec nesnaží a že ví, že to může být jakkoliv pitomý a ty lidi mu to vždycky sežrali a pravděpodobně přijdou znova, možná jich bude trošku míň, ale že hraje na jistotu, jenomže už tam prostě není to, co na tom bylo zajímavé, už jsme dál.

Já jsem si o tom třeba vzpomněl na ten

Greenland s Butlerem, což je podstatně levnější a menší film a trošku vážnější pojátej samozřejmě.

A to mě zajímalo a bavilo mnohem víc.

Tohle to je taková ta věc, o které si člověk říká, že to je něco jako 2012, ale horší.

Něco jako Den nezávislosti, ale horší.

Fakt jsem jako těžko hledal důvod, proč by to měl někdo vidět, namísto toho, aby si znovu pustil tyhle věci.

Co člověka vede k tomu, aby obsadil Petrika Vilsna, Halle Berry a tlustého mladšího bratra Zdenka Prince do jednoho filmu, posadil je do kokpitu a čekal, že lidi na to přijdou a že budou zajímaví, to přijde úplně nejnudnější cast ever.

Tak ten film byl nezávisle financovaný a je tak na to měli 140 milionů.

A pravděpodobně si prostě spočítali, že vybuchující země a měsíc, který žere lesy a vyvolává tsunami, je zajímavější, než libovolný herec.

Paradoxně bych řekl, že zrovna třeba Wilson je takovej univerzál, že tady mě vlastně nevadil, ale samozřejmě to není Bruce Willis Farmageddonu.

Ty lidi tam přišli, udělali to, co se po nich chtělo, ale věděli, že tu hlavní roli tady nehrajou.

Druhá věc, co mě strála u traileru, proč mě to nebavilo, že tam prostě nebyla přílivová vlna zdrtivýho dopadu, padající mrak od Raps Armagedonu, ta vlna ohňová, která vybuchuje, autíčka v dní nezávislosti, pomalu se otvírající.

Vůbec tam nevidím ty eye candy momenty, ty money shoty.

Oni tam jsou, no.

Oni tam jsou, ale jsou tak strašně digitální a jsou tak strašně obyčejný a už jsi viděl tolikrát v jiných filmech a líp a zajímavějc a jakoby v napínavějších chvílích, že vůbec ti to jako nic to s tebou nedělá.

Ještě teda k těm hercům, podle mě i Halle Berry tam byla jako v pohodě, uhrála takový svůj standard, ale prostě ten film jakoby jí nedal ani příležitost k tomu, aby udělala něco víc no.

Žádný jakoby epickej proslov tam nebyl a

Jinak ještě jsem si vzpomněl, mě vlastně hrozně sralo, jak to lezlo Číně do zadku.

Já nevím, jestli jste si toho všímali, ale tam bylo jako enormní množství narážek.

Ale oni v tom byli podle mě čínský prachy.

Asi jo, došlo mi to během filmu, no.

To jsou čí peníze, Jardovo peníze, když tam pětkrát zmíníš Jardu.

Rimzi, nemusím se tě ptát samozřejmě, jestli je to lepší než Logan, to je jasný, že prostě Logan je úplně kde jinde, ale

Vlastně našel bys tam něco, co se dá zhodnotit jako umělecká kvalita?

To jsi teda vystřelil docela vysoko, jako umělecká kvalita.

Jako za mě bylo třeba zajímavý, že přestože jedna z těch hlavních postav,

John Bradley, který ho tak jako trefně okomentoval, takže je sice konspirační teoretik, což je společně s výskytem smartphonů jediná věc, která podle mě dává najevo, že se to odehrává ve 21. století, ale zároveň

je až fascinující, jak záměrně z toho nevyplyne vůbec nic, jak třeba bez rovnání s takovýma filmama, který chtějí k těm katastrofám přistoupit trochu jinak, jako to Nedávník z Zemi hleď, jak vlastně je úplně jedno, že on je konspirátor a je to zase jenom taková ta emerichovská postava, která tam má mít ty heroický momenty a má v člověku vyvolat ty emoce a je vlastně úplně jedno, o koho jde a tyhle...

dobový reálie nebo dobový prostě prvky tam vůbec nejsou reflektovaný.

Takže jako za mě fakt vlastně bylo nejzajímavější, jak to nechce dělat nic jinýho, než pošimrat Emmerichovy tradiční fanoušky na těch správných místech a dát jim přesně to, co očekávají, bez jakýkoliv odchylky.

Tak jako umělecká kvalita to není, ale

To mi přijde, že Americhoví fanoušci už vymřeli a už na ně nechoděj a noví jako nenastoupili.

Potom ještě u 2012 byl jakej taký sprůnik, nějaký přeživší, jako ještě polovina z nich odecházela vlastně zklamaná, ale pro mě je tohle vlastně úplný myšmaž, když to vidím v trailerech a no, absolutně mě to neláká, ale asi jsem vědma vlastně, protože jsem viděl, jak to dopadne.

Remze, je to vlastně ještě konspirační teoretik, když má pravdu?

To by mi přišlo jako zajímavý, kdyby to bylo takový rejpnutí, že co když většina z nich má vlastně pravdu.

A ono se ukázalo, že většina z nich měla pravdu, i ten Vihul, co tam byl.

No a zároveň, co jsem četl o těch konspiračních teoriích, které tam jsou, tak Emmerich prechtěl vycházet z těch reálných nějakých, ale všechny mu přišly tak na hovno, že si vymyslel vlastní.

Tak já už nevím, to už je taková metaúroveň, na kterou nerozsahuje asi ani ten Matrix poslední.

nevím, co si o tom myslet, no, ale jako úplně jako poselství, že konspirační teoretici jsou taky lidi a měli bychom se k ním chovat hezky a poslouchat je, tak to jsem si z toho úplně neodnes.

Hlavně má na to někdo jít?

Jako pokud máte pocit, že by vás to mohlo trošku bavit a jste smířený s tím, že vás to bude bavit méně, než byste asi chtěli, tak možná.

Wow, to bylo hodně hlubotý.

Něco jako, že 51% lidí se to bude líbit, bude však víc než polovina, který si to líbit nebude.

No takhle bych to přesně popsal.

Dobrý, máme ještě 12 filmů, takže to musíme zrychlit, takže hledaj, ukaž, jaký jsi mistr.

Na Netflixu je Mnichov, mělo to nasrat nějaký lidi, ty jsi říkal, že to nenasere, pak jsem zase slyšel, že je to opravdu nasere, je to film o nás, bez nás, jak se to jmenuje, jestli to mají ty lidi vidět, i když oni si to asi pustí, protože na Netflixu si vlastně pustí úplně všechno, pověz nám něco o tom.

No, Mnichov na Prahou války.

Já si myslím, že vás to může potenciálně nasrat v tom, že to většinou času vlastně funguje docela dobře, minimálně v té politické rovině, kde se ukazuje, o co vlastně šlo a že Chamberlain do toho nešel z toho či toho onoho důvodu a dávalo to smysl a vlastně

bylo možné to nějakým způsobem pochopit, ale bohužel potom přijde takový asi dvuminutový přílepek, kdy se Angličani poplácejí po zádech, jak tím vlastně ne úplně vyhráli válku, ale kdyby se snažili trošku víc, tak by se jim to asi povedlo.

Který z toho vlastně dělal film, který záleží na tom, jestli se necháte takovouhle jako pitomostí nasrát, anebo si jenom řeknete, že to je opravdu jenom blbej film.

Takže lehký flusnutí do tváře vlastence tam je.

Je to lehký flusnutí do tváře vlastence od někoho, kdo je debil trošku.

Takže nevím, jak moc tě to může urazit.

Já se fakt myslím, že ten film není dostatečně zajímavý na to, aby si zasloužil jakoukoliv seriózní debatu o tomhletom.

Ten film je reálně docela hloupej, protože pro mě ty realistické a skutečné

části se tomu řeší vlastně i věci, který jsou zcela fiktivní a tváří se to jako špionážní film, ale neskutečně pitomej, nudnej a úděle zrežirovaný a vlastně ti je jakoby, nebo mně osobně a myslím si, že většině lidí by mělo být úplně jedno, jaký mají ty tvůrci názor, protože nejsou dost zajímavý na to, aby jsi ho chtěl poslouchat, takže to je jak když ti opravdu nějakej průměrnej kašpal řekne

že ten Mnichov byl vlastně dobře a že angličani se chovali správně a máme do živou a zůstat mlčet tváři v tvář ději nám, ale vy si řeknete, ten člověk je trochu debil, tak proč byste se tím měli zabajovat.

Jako fakt si myslím, že to může nasrat jenom někoho, kdo opravdu čeká na to, aby se mohl nasrat.

Ten film za to nestojí.

Ani naše rodiče by to nezaujalo, když by to běželo s dubbingem.

Jeremy Irons se tam objeví, víš co.

Jako na to fakt není špatný, na takovou tu menší historickou dialogovku, jo.

Jako film české televize dobrý.

Jo, jako film české televize dobrý, s velmi úsměvným podotekem, který opravdu nestojí za nějaký vážnější rozebírání.

Dobře, takže já si to pouštět nemám, bych umřel.

Ne, ne, si to podle mě nemá pouštět nikdo.

Dobře, dobře.

Tak my si to nepustíme.

Děkujeme za doporučení.

Není za co.

Rymzi, ty jsi viděl mimořádnou událost.

Dělal jsem mimořádnou událost.

Byla to pro tebe mimořádná událost?

Já jsem přesně, já jsem si, teď se mi tahle věta honila hlavou a říkal jsem si, už jsem ji slyšel v posledních dnech tolikrát, nebudu takhle bez fantazie a neřeknu to.

A vidíš, já jsem bez problému.

A dokonce vymčím i tvou mini recenzi zakončím.

Tak teď mě napínáš, no.

Dobře.

Mimořádná událost to pro mě nebyla, navzdory tomu, že se mi vlastníci předchozí film Jiřího Havelky vlastně velmi líbil a přišel mi jako, nevím jestli úplně nejlepší, to už si nepamatuji takhle, ale určitě jeden z nejlepších v tom roce 2019, kdy

i se objevil.

Takže jsem doufal, že by něco takového podobně vydařeného mohla být i ta mimořádná událost, ale vlastně není, protože je to

Je to vlastně strašně v mnoha ohledech podobný nebo úplně stejný princip, který chce být něčím víc, ale nedaří se mu to.

Vychází prostě už jakoby se je vidět, že se ten základní koncept na rozdíl od vlastníků, který se vlastně dokázali udržet jako téměř v té jedné místnosti a o té jedné sérii témat se bavit tu hodinu a půl způsobem, který

přesahoval někam dál, tak mimořádný události se opravdu mísí spousta takovejch mediálně provařených historek, který nás tak jako všechny bavili jako bába pod kořenem a tak, ale je to všechno takový

takový jako na sílu vplačený, jako kdyby člověk skládal ty jednotlivý věci za sebe, který by tam měly bejt, aby to bylo prostě hustý a zábavný, ale ve výsledku to vlastně nefunguje jako o nic silnější výpověď o naší společnosti nebo český povaze než ti vlastníci nebo většina podobných satirických filmů.

No mě, já když jsem se dozvěděl, že to právě tam jsou terorista balda a baba pod kořenem, tak jsem si teda první, co jsem si pomyslel v hlavě, že to bude pěkná sračka, abych se přiznal.

Že mi to vlastně přijde trošku lame v tomhle celovečerním formátu, že jako Blaníkovi super, ale takhle mi to přijde fakt trošku na sílu naskakovat na tyhle provařený mediální kauzy.

Takže můj pocit byl, moje šimrání bylo adekvátní.

Ono to nebylo šimrání, to bylo svrobění právě spíš.

A samozřejmě tohle jsou jenom takový jako drobný vložený epizodky, který vlastně by tam vůbec nemuseli být a nic by se nestalo.

Hlavní příběh pojednává o jako skutečný události, kdy vlak na nějaký lokální trati pár let zpátky jel asi čtvrt hodiny bez řidiče a ono to tak jako fabuluje, co se všechno mohlo v tom oboze dít, jak se tam klasicky odhalovaly charaktery a tak dále.

Ale zase většina těch postav je dost šablonovitá a ty, který nejsou, tak mají vlastně tak málo prostoru něco rozehrát, něco otevřít.

že to vlastně ani nikam nemůžou posunout.

A ještě je tam několik takových dost divných, znepokojivých momentů, který... Co, objeví se jezevec v kabině řidiče?

No, jako, je tam postava, kterou hraje Jaroslav Plesl, která je samozřejmě tak očividnou variací na spalovačem mrtvol, protože je to prostě majitel pokřebního ústavu a je to jako tak moc spalovač mrtvol, že to vlastně není zábavný a jeho

A on se skrz nějaký takový deklamativní fráze napříč celým filmem dobere až k takovýmu, jakoby sexuálně znepokojivýmu momentu na konci, kterej... Bavil jsi v traileru s tím děckem, co tam bylo?

Je to on?

Je to on, je to on, no, nechci o tom jakoby nic moc říkat, ale jenom, no, ale jenom prostě, že je tam pár takovýchhle momentů, který vlastně ještě víc dokazujou, že se ten film snaží být místy taková rozháraná řachanda, místy taková ta, taková ta jako přísná tepající satyra a v těch jednotlivých postavách se vlastně ukazuje, jak je to takový rozklížený a že to chce dělat tak moc věcí, až to žádnou nedokážou dělat pořádně.

Více jsi vypsal v recenzi, jak říká Arnold Schwarzenegger, I lied, kecal jsem, nevzeptám se ti, jestli je to lepší než Logan, protože vím, co bys mi odpověděl, ale spíš jestli bys tomu dal plec nahoru nebo dolů, když bych se tím měl zeptat frází z jiné relace.

Dal bych tomu asi lehký palec dolů.

Nemůžu říct, že bych vůči tomu cítil nějakou nenávist a napoměry naší tvorby.

Je to furt docela zábavný film a ve většině momentů

jako slušnej, myslplnej, ale přece jenom po těch vlastnících tyho očekávání byly dostatečně vysoko na to, aby je tenhle film prostě nedokázal naplnit.

Ale když jsme se tak hezky rozjeli, tak dojedeme to kolečko filmů, ono jich je teda ještě hodně, který viděl jenom jeden člověk.

Takže teďka vyzvu Duda, aby nám něco řekl o thrilleru Clean, ve kterém Adrian Brody se dostavil na streamovací platformy.

Je to takovej, bych řekl, vlastně skoro nezávislárna, vlastně možná nezávislárna,

nízkorozpočtovej Trillen, jde i pianista, uchopí zbraň a po letech pacifismu a schovávání se v polskem gettu se rozhodne, že si zjedná pořádek.

Je to důležitý film nebo bezvýznamný film?

Je to tak napůl.

Je to tak napůl, protože kolem toho filmu se tradovalo, že to je takovej populářský John Wick, on tam totiž, Adrian Brody... Chutky, mluvět, ty mi to umíš prodat.

Právě.

Ono takhle se to prodalo i mně.

Ale problém je, že on sice je populář, ale už ne tak moc ten John Wick.

Ono vlastně to Wickovský, tam je akorát to finále, ale to čekání na to finále je brutálně dlouhý, zdlouhavý a je to jako protkaný takýma zvláštníma divnýma monologama Brodyho, kde on vlastně skoro i šeptá.

Mně přišel ten film celý dobu hrozně potichu, ale on prostě šeptal, takže skoro nebyl slyšet.

A jestli jste viděli, nikdy nebyl takovou artovku s Phoenixem, tak tohle stojí na stejné brdo, akorát možná nějakým způsobem brutálnější a zejména na konci mi přišlo, že měl i paměti hodnější to finále.

To nikdy nebyl, Mojmírove se to možná asi nejspíš líbilo, já jsem si to moc neužil.

No, každopádně jako Brody je fajn, ale fakt jako nebylo to ničím speciální, ničím, nedostalo mě to nějak jako.

Hlad jako ctita beček, by si to měl pustit?

To je otázka, jakoby to čekání na to finále by ho mohlo, mohlo by mu ublížit a nevím, jestli by na konci uznal, že jako mu to stálo za tom, spíš asi radši ne.

Otázka je, jak je to dlouhý?

Ty hele, mělo to,

abych teďka nekecal.

Ne, hodinu a půl nebo dvě.

Já si myslím, že spíš k hodině a půl než dvě, dvě to určitě nemělo.

Takže to není ani populářský pianista.

90 minut, no.

Ne.

Jdem dál.

Hlade, jsi jediný, kdo viděl Last Look?

Jsi ne?

No, já ho viděl, nevím, zbytek.

Neříkám, že jsi jediný.

No, tak jsem jediný.

Last Looks nebo Look?

Nevím.

Lux?

Last Lux.

Charlie Hunnam a Mel Gibson v něco, co vypadá z traileru jako nějaká rozverná, kriminálně thrillerová, polokomediální hollywoodská hříčka?

Je to možný?

Jako jo, ale takhle jak to popisuješ, tak to vlastně nezní úplně lákavě a ono to je přitom celkem fajn.

Je to vlastně detektivka, kde honem hraje bývalýho policajta, který se už pár let z nějakého důvodu schovává před světem?

a tak trochu nedobrovolně musí pomoct vyřešit docela zajímavý případ.

Gibson totiž hraje televizní hvězdu, která je podezřelá ze zabití nebo zvraždy svojí manželky, jenomže je to taky stoprocentní alkář, takže on si vůbec nepamatuje, jestli to udělal nebo ne.

A je docela jako zajímavý, že on k tomu přistupuje, takže chce, aby se to vyřešilo a že je připravený do toho vězení jít, pokud to opravdu udělal, že prostě z toho je špatný, že ona je mrtvá a že

že možná kvůli němu.

A toho humoru jako takového tam moc není.

On je takový spíš jako lehký bizar, který hodně stojí na divných postavách.

Mě to vlastně dost připomnělo Byklebovsky.

Není to tak strašně cool, není to tak strašně výrazný, ale máš tam vlastně ten Hollywood,

Máš tam ty bohatý a ty celebrity, tenhle svět, do kterého vstupuje hrdina, který je takovej upatlaný a trochu špinavej.

Jsou tam bohatý paničky, co říkají vykouřím ti péro a on řekne skočím si probat do bankomatu?

Jsou tam asi středně vydělávající učitelky z materské školky, který dělají něco takovýho.

Dobře, to zní dobře.

A není to samozřejmě taková divočina a samotný hrdina není takový hovado jako by Klebovský, nechtěl jsem říkat dňuta, abychom se tady nedostali do nějakých nepříjemností.

A jako nechlastá tolik, nehulí tolik a pálí mu to, je to prostě dobrý bývalý policajt.

Má to dobrý herce, má to fakt sympatický postavy, celkem to utíká a vlastně jediný zásadní problém je, že je vidět, že na to neměli moc peněz, takže jakmile mají předvíc něco třeba trošku akčnějšího nebo trošku výpravnějšího, tak od toho ideálně co nejdřív utíkají pryč, aby to nebylo vidět, že to prostě bylo hrozně levné.

Ale vlastně... Jo, něco takovýho.

Takže těch 50 % přijde málo na časopadu.

Jako já by dal 60, ale vlastně jsem si to docela užil.

Minimálně i kvůli tomu, že jsem do toho šel trošku s tím, že to bude taková ta...

Vili Sovka s Gibsonem.

Že Gibson tam bude, protože byl kdysi slavnej, že ho lidi znají a že se dá jeho jméno dát na plagát a on na to bude trochu kašlat.

Ale on tu má dobrou roli, dobře ji odehrál, má tam hodně prostoru a určitě to není takový to B, co byste očekávali, když se v něm objeví nějaká takováhle hvězda 90. let, která už občas musí čáhnout po nějakých těch filmových hovnech.

Je to šedesátka, ale vlastně velmi fajn.

Co Morena Bakarin, nabere si Tatarku Helmanc na prsta, olízne si ho nebo ne?

Hele nic takovýho tam neudělá, ale vlastně ona přijede za tím Hanemem do té divočiny, aby ho naverbovala a dělá proto všechno.

Je to teda tak jako spíš v náznacích, že by se dalo zajít dál, ale umí se prodat, takové to řeknou.

Hezký, hezký.

A krásný kozy.

Ondro, ty jsi viděl... Taky něco jako my.

Taky něco jako my.

Co jsi říkal?

Hezký kozy?

Jo, jo, jo.

Ona si je teda jako nechává to podstatní pro sebe, ale... Jsi taky sexista, šovinista a objektivista.

A pracuje teda jako jedna z těch učitelek z mateřské školky?

Ne, ona hraje vlastně taky soukromý očko.

Hezký.

A její stopáž jako minutáž na plátně?

Sedm minut, třicet sekund?

Jako dohromady těch sedm minut, ale těch postav je tam opravdu hodně a vlastně každýho hraje někdo, kdo... Koho si s někým spojíš nebo s nějakým projektem.

Třeba je tam jediná scéna a tam je Dominik Monaghan a spousta takovejhle herců tam prostě je, že lovili takovým způsobem, aby i ty nejmenší rolečky hral někdo, koho od někud znáš.

Ondro, ty jsi viděl film, který se...

Ježíš, teď vlastně nevím, jestli jsi se ucházel, nebo vyhrál, ne?

Nevyhrál Beneflek Zlatý globus, nebo teď jsem se úplně zamotal?

To po mně chceš zase vědět informace, na které jsem nebyl připraven, ale vydrž vteřinku.

Tak Něžnej Bár si viděl režijní počin George'e Clooneyho, ve kterém... Nevyhrál.

Co?

Nevyhrál, měl akorát dominaci.

Tak se omlouvám lidem, kteří byli teďka zklamaní, že Ben byl oceněn a nakonec nebyl, ale on se objevil v novém firmu George'e Clooneyho, který, jak jsem to tak měřil na ČSF do asi 10 nebo 12 let, nenatočil dobrý film.

ale někdo, let's go, naznačoval, že teď si to změnilo.

I nějaký kritici ho popřes pochválili.

Benefek byl nominovaný na Zlatý globus.

Tak jaký je tvůj verdict nad tímhle?

Jestli se nepletu dojemným dramatem, ne?

Jo, to je správný popis.

Hele, já jsem si to moc užil, já jsem od toho moc nečekal, respektive nečekal jsem nič, já jsem do toho tak trošku naslepil, trailer byl OK, ale nic převratnýho.

A fakt jsem si to užil.

Mimochodem řekl jsem, že se tam najde Něžný bar nebo i Tender bar, asi jo?

Jo, padlo to.

Kolega Spooner na to psal šedesátkovou recenzi, já bych dal dokonce i sedmdesát.

Mně to přišlo fakt velice příjemný.

Kluh netlačí nikde na pilu, má to, první polovina je prostě o tom mladém klukovi, který vlastně zažívá to dětství u baráku svýho dědy, kde žije se svou svobodnou matkou a s tím strýčkem, kterýho hraje Bene Fleck.

a všichni tam jsou většině takový nasraný, smutný, až s výjimkou toho efleka, který je celou dobu hrozně v pohodě a vlastně tím, že ten kluk vyrůstá bez otce, tak ten eflek mu ho nahrazuje.

A je v té roli fakt výborný.

On se někde mluvil o tom, že vlastně tohle jsou role, které by od teďka chtěl hrát víc a že prostě se tam může nějakým způsobem vyřádit na tom a užít si to a zároveň u toho není ten obvyklej blockbusterový stres.

A jako kdyby takhle hrál dál, po zbytek kariéry, asi bych se nezlobil, protože mu to fakt sedlo.

No a co se týče Clooneyho, tak kdyby tohle točil taky dál, po zbytek kariéry, tak bych se taky nezlobil, protože na rozdíl od těch jeho posledních filmů, kdy já si myslím, že poslední předtím měl to s tím...

Ještě jedno?

Kůlnoční?

Kůlnoční nebe.

Jojojo, to bylo hodně úmorný.

To bylo hodně zlý, jo.

Takže tohle je úplně jako nebe a dudy.

A ty dudy jsou lepší.

Ono je to subtilní konverzačka, ne vyjadru.

Nebo ne?

Ne, ono to je takový feel good movie, bych to popsal.

Ono to, zároveň je tam romantická linka, je tam, jsou tam nějaký, jakoby, je to prostě okolo toho mladýho kluka, jak dospívá, jak nějak pak chodí na vejšku a snaží se tak nějak jako zjistit, co má v životě dělat a probíjí se a tak.

Je to fakt, jakoby, má to dobrou atmosféru, má to skvělej soundtrack.

Takže takový, co se bude líbit Karlovi s Tedem.

Jo.

A moje cynické srdíčko to úplně nenadchne.

Přesně tak.

Na druhou stranu dal bys tomu o dvě hvězdičky méně šery, takže to mě dost děsí, ale nebudu ti to takhle veřejně omlacovat v hlavu.

Nicméně, jestli se nepletu, tak nebo Mother Android, to jsi viděl, ne?

Viděl, viděl.

To jsi sestřelil už aspoň.

Ano, to jsem zase sestřelil.

Tady skáčeme z těch úplně opačných konců, protože Mother Android to je zase úplně

To je špatný, no.

To jsi vypsal v recenzi vlastně, to jsi totálně vědět, jo?

Jojojojo.

To je Netflix, je to postapokaliptický sci-fi a je to v podstatě taková horší, nudnější epizoda živých mrtvých, kdyby místo zombíků byly androidi.

A ty androidi byli úplně neschopný, divný a ty lidi vlastně byli ještě víc neschopný a nic se tam nedělo a jenom se tam chodilo.

Říkám, horší epizoda

živých mrtvých, nebo možná už dneska... To zní děsivě, vzhledem k tomu, že je průměrná epizoda živých mrtvých, to mě docela děsí.

Jakoby hlavní hroli tam hrála Chloe Grace Moretz a vůbec nic v té roli, ona tam vlastně neměla vůbec co hrát, takže to prostě, ten film byl fakt tak strašně jako podprůměrnej.

Já jsem si u toho vzpomínal na Chaos Walking z Loňska nebo z Předloňska s Hollandem a s tím.

A tohle byl stejný level.

V podstatě jeden les, jedna místnost, jeden vojenský camp a to je celé.

Takže smutný.

No je dobrý, že se o to takové ty streamovací platformy porvaly a naservírovaly celýmu českýmu národu.

Mě fakt mrzí, že tady z toho žánru postapokalyptických sci-fi se stal taková výplachovka, kdy začínalo to potomkama lidí a takovým druhým Terminátorem a takovýhle filmy a spadlo to sem, kdy v tom hrají teenagery a opakují se furt ty stejné scény.

Je to škoda.

No, pasáž o jednohlasných minirecenzích filmů posledních týdnů uzavřu já, protože jsem viděl Spívej dvě a docela mě děsí, že jsem viděl tři filmy z

Tři filmy vlastně velice renomovaných tvůrců s Oscarovými laureáty nebo otoscarových laureátů a film Spivey 2 je podle mě o level lepší.

Takže ten bych vlastně doporučil.

Bavil mě výsledek Spivey 1, je to vlastně docela velkorysý animák, který samozřejmě má zase úplně jednoduchý děj, protože to jsou zvířátka, která chtějí dobit Las Vegas,

a chtějí tam nadzvičit úplně báječnou nějakou hudební muzikálovou show.

Samozřejmě mají tam různé nástrahy, ale asi tušíte, jak to hezky dopadne.

No ale musím si přiznat, že ta vizuální stránka, ta mi přišla teda úplně fantastická a že ty digitální triky, to teda bylo vlastně famózní, protože já jsem nevěděl, jestli jsem ve skutečním lese nebo sleduju animovaný les, nebo jestli jsem ve skutečný

káře nebo v animovaný káře, nebo jestli ta slonice má na sobě skutečný kašmír nebo animovaný kašmír.

Já jsem byl uvytržený, co se týče kvality tý animace, ale chápu, že už ty počítači asi takhle jako daleko se dostali a celý to jinak bez problémů šlapalo, a zvlášť pokud jste třeba virus Talina

hudbě YouTube, tak na ní jsou postaveny takový tři emocionální vrcholy a myslím si, jako popová výplachovka animovaná, je to úplně bez problému a není to tak dobrý jako Logan, ale je to solidní a myslím si, že v povzdálí se objevil i jeden tanker, ale ještě jsem to neviděl po druhý, abych si tomu objeřil, takže

Rimzi správně nasezuje uznalého Denira, protože tady si uznalý Deniro jako zaslouží pozornost.

A je to teda jako na úrovni těch z Zoetropolisů a těchto hypovaných animáků, který jsou pro děti, pro dospělí?

Ne, jako Úžasňákovi a Zoetropolis a Toy Story 3 jsou výšilevy.

To jsou i nějaké koncepty a příběhy.

Tohle je jako korálky navěšené na jednoduchý náhrdelník, ale ty jednotlivý korálky jsou fajn a úplně bez problémů.

pro sedmiletou dcerku vlastně úplně ideální, no.

Ale jako samozřejmě, že bych vám řekl, musíte to vidět vůbec, ale není to prostě... Nebudeš trpět.

Není to sračka.

Takže za mě solid.

Rimzi, ty jsi neviděl podvaru, co?

Ne.

A viděl jsi Kamon Kamon?

Jo.

To jsi viděl.

My jsme to viděli s Hledem taky.

A vlastně se shodném.

Spolu ne.

Ne, spolu ne, my jsme to i odděleni, ale docela se vzácně shodném.

Mám pocit, že bychom se mohli shodnout i s Rymzem.

Hladen, nechci říct to jednovité hodnocení, které jsi mi říkal.

Hezký helek hovnu?

No přesně.

Ale to už ke terminu z techniků, to tady dneska ještě zazní podle mě dvakrát.

Takže to je pravda.

Tak Come on, come on je vlastně jeden z filmů, o kterých se taky špitalo, že by se mohl třeba na těch oskarech prosadit.

Tam určitě je ve hře nějaká nominace pro Joaquina Fénikse, Jokera a samozřejmě tam úžasná, teda opravdu krásná černobílá kamera, která má takový v sobě nějaký nostalgický opar a zároveň nějakou intimitu.

To je teda opravdu úžasná

A vlastně krásně se na ty scény dívá.

Vidíte tam i opravdu neokázalou, velice živou souhru mezi Joaquinem Phoenixem a jeho filmovým synovcem, se kterým se zbližuje a oni vedou takové vlastně

potenciálně inspirativní hovory o smyslu života, smyslu světa, kráse života, hnusu života, o tom, jaký ten život já takhle jim prolítává mezi před očima, mezi prsty, ale vlastně mě teda spíš vlastně trošku protekl mezi prsty a i když jsem

byl poměrně spokojen z těch jednotlivých sekund a deseti sekund a scén, tak to vlastně ve mně vůbec nic nezanechalo a těch 100 minut mi přijde vlastně neadekvátní nějaká bezdějová seance, která vlastně mi přijde, že si zaslouží

právě spíš ten palec nahoru, ale teda nikomu bych nedoporučil, jak na to jde, teda za mě.

Vlade, ještě to dodej, než Rimsy to trošku postaví do nějaký intelektuální vyšší roviny.

No já s tím vlastně souhlasím, že to krásně vypadá, že to je dobře zahraný, jak od Phoenixe, tak i od toho kluka Mrňavýho, a že někdy ty dialogy byly zajímavý, ale celkově mě hrozně vlastně vadilo, jak moc je ten film

jako dohromady prázdnej, že to jsou spíš jenom takový epizodky o tom, jak oni se o něčem povídají a hledají k sobě cestu a občas ten kluk se zachová jako prostě malý kluk, to je znamená nevypočítatelně a nějak jako velmi emotivně, ale jako celkově mě to nebavilo jako film.

Ale život takový je?

Já vím, to je moc hezký, no, ale jako kolik je lepší.

Ty vole, tak teďka jsem nasral všechny intelektuály, kteří nás sledují.

Vám dvěma se omlouvám.

Již život je krásný a hezčí, ale tam je holokaust.

Jo, ale jako, je to prostě dobrý, ale taková ta snaha nebejt podbízivá, nebejt podbízivé je samozřejmě do znační míry pochopitelná, vlastně i respektuhodná, ale tady, tady je jí podle mě trochu moc.

že klidně tu podbířivost a aby třeba tam ty emoce nějak výrazněji projevily a objevily, bych o tohohle ocenil.

Křičel jsi na pátno, podeber mě, podeber mě, pojď si mě podebrat.

Já jsem měl přesně takovýhle pocit, když jsem

četu tvojí recenzi, kdy jsem tak jako viděl, že to tak píšeš, že jako jo, je to dobrý, ale ať už s tím jdu do prdele, nebo jako co s tím, že jo, jo, přesně takový pocit jsem měl, jako stojí za to to vidět a jsou tam ty věci, který můžeš vypíchnout, jak tady dělal Cival, ty herce, ten vizual a takový, ale... Hezká hudební dramaturgie, ale jako já bych to pochválil, tuto jednotlivosti, ale myslím si, že to nestojí za to vidět.

Spíš.

Pokud chcete se cítit jako intelektuálně bohatší lidé, kteří můžou říkat kamarádům, že viděli černobílej film a vlastně u toho neumřeli a že to je důležitý film, tak tohle je asi ideální.

Nějaký intelektuální kontext.

Hele, pro mě je to vlastně hrozně těžký film, protože já jsem

Mnou to vlastně proteklo dost podobně jako váma, ale furt to tak jako, ale jako zarylo to nějakej drápek.

Občas si na ten film vzpomenu, ale vlastně moc nejsem schopnej říct proč.

Mně se jako líbí, že právě ta

nenutnucenost, ta jako přirozenost a vlastně obyčejnost, jakou se tam odehrávají ty situace, to jsou takový, to jsou takový slova, který v podstatě každý rok používáme u nějakých těch, u nějakých těch filmů s Oscarovými ambicema, ale spíš tam jako cítíme, že je to takový bychtěný, že si to jako hraje na takovej hluboce lidskej film, kterej tak pohladí po srdíčku,

nepřináší nějaký konflikty nebo rozpory a jenom tak jakoby plyne a je to hezký a všichni se můžou dojmout a jít pryč, ale a tohle má k tomu strašně blízko, ale zároveň jsem tomu filmu prostě mnohem víc věřil, že to myslí vážně a což jako vůbec si nedokážu nijak jako obhájit nebo nemám jako, neupírám toho žádný další argument,

Jenom tak pocitově to vlastně zasáhlo především asi v tom, že tam žádná z těch postav není jako zlá nebo žádná nemá nějaký postranní úmysly, ty konflikty, který tam vznikají, jsou vlastně takový jako všední, který jenom se prostě stanou tím, že někdo chce něco dělat, ale třeba nemůže aktuálně, protože na to nemá časovou nebo energetickou nebo mentální kapacitu.

A tak se to tak jako...

to tak na sebe naráží a ten film tak jako hezky balancuje na té hraně, aby nesklous do toho pakosu.

Autentická reflexe života vlastně trošku.

A zároveň, aby ten život jako vykreslil nějak tak, ne jako jenom tak, jak to je, ale zároveň i pro mě docela inspirativně, že jako to, co si tam ty postavy říkají, jak se vlastně snaží pracovat s emocema, jak se snaží komunikovat vzájemně, tak to mi vlastně přišlo prostě hezký a pozitivní a

A užil jsem si to o něco víc než vy, neříkám, že by to byla absolutní bomba, ale vlastně vůči tomu filmu chovám takový neargumentovatelný sympatie.

Takže je to pro tebe lepší než Logan, nebo ne?

No, je to pro mě o kousek lepší než Logan, no.

Ty vole...

To je fakt bída.

Tady mimochodem taky podle mě je tanker v jednom záběru.

Já teď o tom přemýšlím a myslím, že tam něco bylo.

Ale radši to opustíme, protože ty jsi mě trošku zklamal.

Judith, jsi se chtěl na něco zeptat?

Ne, jenom jak jste mluvil o těch černobílejch intelektuálních filmech, tak jsem chtěl jenom dodat, že těch vlastně bylo tenhle měsíc na výběr víc a já se podíval na ten druhej a nevím, jestli jsem to s ním úplně vyhrál.

No a my na něj teďka jdeme.

Tak ukáž, vykresli se do pozice Burana a řekni, jak se ti to líbilo.

Řekneme si The Tragedy of Macbeth, film, který brater Cohen točil sám se sebou, bez druhého bratera Cohena.

Joe Cohen to natočil a on je manžel Francis McDormand, netočil to se švagrovou.

To jsem nevěděl.

Je manžel Francis McDormand, takže toto s ním spoluprodukovala a samozřejmě se chopila jedné ze dvou hlavních rolí, té druhé se chopil Denzel Washington a zahrál si Macbetha, skockého krále, který během těch let stmavl.

Ale nám to nevadí, protože tolerujeme afroamerické hrdce v nejakých rolích, zvlášť v téhle roli, kde teda musím přiznat, že opravdu Denzel Washington...

ať už nechával průchod emocím nebo něco jenom deklamoval potichu, tak mi tam teda opravdu přišel vynikající a přišel mi jako jediný takový opravdu nosný palivo, díky čemu už mě ten film vlastně neutrápil úplně.

Tak Jude, jak se to líbilo tobě?

Mě to teda taky neutrápilo a osobně považuji za velký úspěch, že jsem to dokoukal, protože na začátku mě to velice trápilo.

Jdu se teda vykreslit jako Buran.

Nečetl jsem Macbeta a neviděl jsem žádnou z těch předchozích adaptací celou.

Rozkoukal jsem ten film toho Justina Kursela.

ale nedokoukal jsem ho, protože ten byl ještě daleko horší než tohle.

Nicméně zapřel jsem se a řekl jsem si, dám to, dám to celý.

A nejhorší bylo, že ono to v vyložení má ten samej recitovací jakoby aspekt, co ta hra předpokládám.

Takže tam fakt zní taková ta stará angliština, která se bez titulků nebo i s titulkama prostě špatně tak nějak absorbuje.

A jakoby jo, je to hezky natočený, ta hra se stíny je super, Denzel parádní, ale jako nebylo to pro mě, no.

No, já s tebou vlastně poměrně podněslovasím, když jsem viděl Macbetha s Fassbenderem, tak už v první minutě jsem si cítil, jakože mě někdo fakt strká jezemce hodně hluboko do mýho těla a jako ten film jsem fakt protrpěl.

Takže Tragedy of Macbeth jsem protrpěl míň.

Opravdu jsem si užil vlastně tu práci s kamerou, tu scenografii výtvarnou stránkou, která je úplně famózní, Denzel Boží, pojetí těch jednotlivých scén vlastně velice vtahující a esteticky imponující.

ale ve výsledku si vlastně říkám, proč kurva se na to vlastně mám koukat jako vlastně vůbec.

Mě baví ty jednotlivý scény, nějaký ty vypjatý momenty byly velice fajnově zrežírovaný, právě jako nedivadelně, že tam byly krásný akcenty na ty detaily a velice sofistikovaný střihy, ale ve výsledku

když pak si vezmu celý ten dramatický oblouk a celý to vbíznění, tak jako mi to fakt přišla stará látka úplně, já jsem McBeta teda četl za mladých let a už tehdy jsem vlastně úplně nepochopil jeho, proč je to vlastně řazený mezi ty nejgeniálnější hry na rozdíl od jiných, mě to úplně nestrhlo, ale vlastně fakt nevím, proč tímhle strávit jako dva roky života,

tímhle vlastně výsledným tvarem, který vlastně nemá až na nějaký opravdu emocionálně vratký jedince, co se týče prostě estetična a historie kinematografie.

Vlastně nemá tu sílu, že strhnout, nikdy to nemůže být prostě kulervoucí biják, fantastický drama, přelom nějakej v uměleckým vyjadřování, prostě vždycky to bude

stará divadelní hra napasovaná do nových nějakých podmínek nějakého nádherně nasvíceného ateliéru.

Jak bys to řekl, Hlade?

Já to neviděl, tak nechci úplně... Jak bys řekl tady to, co já říkám?

Máš na to takovou formuli.

Jako hezký, ale k hovnu, jo?

Přesně tak.

Hezký, ale k hovnu.

Tohle je fakt hezký, ale fakt si myslím, že je to trošku k hovnu.

Takže se hrozně omlouvám, jako chtěl bych od nich vlastně vyjít úplně cokoliv.

Já jsem se na to vlastně těšil, já jsem si myslel, že mě to nějak jako vtáhne do té svý temnoty a těch maniakálnosti, ale právě když tam byly takový ty momenty, jako kdy on se propadá do těch haluzí,

tak to bylo prostě slabý.

Rimjope, ty jsi to viděl?

Já jsem to viděl, já jsem to vypsal dokonce.

Jo, já ti musím říkat Rimjope, protože jsi řekl, že Logan je horší než Kamon Kamon.

To se se mnou potáhne chvilku.

Teďka už si v téhle relaci jenom lížeš prdel.

Ty jsi vypsal v recenzi, předpokládám.

A řeknu navíc, že mě i tenhle Macbeth bavil trochu víc než Logan.

Ale furt měm nebavil moc.

Tohle byste si ve studiu nevěděli.

Já o tom přemýšlím akorát.

Bej teď ve studiu, tak už nejsem ve studiu.

Tak zreviduj ta zlá slůvka, co jsme řekli.

Já s ním vlastně v zásadě souhlasím.

Jenom mě ty hezký obrazy a scénografie přišly opravdu hodně hezký a hodně jsem si je užíval k Macbettovi jako původní látce mám.

velmi kladný vztah, protože... Já bych tomu dal českého lva za kameru a za výtvarný počin ropů.

Dal?

No ale českého lva...

A možná i nominaci na Oscara tu pojem.

Lidně.

Bez problému.

No, ale že i ta původní látka mi vlastně přijde furt dostatečně silná a zajímavá sama o sobě, tím jako tím rámcovým příběhem o tom, jak člověk bojuje sám se sebou a snaží se vyhnout tomu sebe naplňujícímu se proroctví, ale nedaří se mu to a sklouzává hloubš a hloubš.

To mi přijde super a i po 400 letech stále aktuální.

Ale vlastně přesně to, co mi potom vysvětloval Sam Vimes z TV Zone, že ten angloamerický svět je furt hrozně, bere vážně ten Shakespeareovský originální text a málo kdo si vlastně dovolí, nebo když si někdo dovolí na tom něco upravit nebo nějak to modernizovat, tak je za to strašně praniřovaný, protože

Je tam braný, že i ten jazyk vlastně patří do toho vyjádření toho smyslu té hry, což mě osobně právě u tohodle stvárnění přišlo jako hrozná škoda, protože kdyby se v tom filmu nemluvilo skoro vůbec, nebo kdyby se tam občas prohodila nějaká věta a jenom se ty obrazy nechaly byznít, takže prostě ten krásnej obraz by tam nemusel trvat štěstí,

40 sekund, během kterého pochopíš to, co se děje za 5 sekund, ale ten monolog musí proběhnout celý.

Ale kdyby se to po těch 5-10 sekundách pro nějaké ponechání významu přihlo někam dál, tak člověk vlastně všechno v zásadě chápe a jenom jenom to tak na sebe nechává působit v novým originálním spěšném pojetí.

Což se tady bohužel nestalo, furt jsem doufal, jaká významová hostina z těch obrazů zejde, ale prostě zůstalo to především jako takovej krásnej doplněk toho, co tam muselo zaznít.

Takže vlastně já tomu filmu fandím, ale

Je mi to líto, protože když si tak dramaturgicky dovolím se na něj podívat, tak bych chtěl, aby byl o dost jiný a myslím, že by pro mě byl mnohem lepší.

No to já jsem si říkal u toho strašně moc, že to fantasticky vypadá a jako fakt je to

vtahuje v nějaký momenty a říkal jsem si, ty vole, já bych se na to hrozně užil, tady tahle scéna by byla parádní, jen škoda, že se tam mluví, kdyby se škrtali ten debilní text, vole, a teď jsem si říkal, ježišmarja, ty vole, chudák byl, vole, teď já ho vlastně uznávám a takhle hejtuju ta jeho písmenka, ale přesně, když tam vidíš toho temného Dencela, jak se propadá do těch sraček,

A on prostě už jenom ten záběr a ten zvuk a ta hudba, tak tě prostě to všechno řeknou a strašně intenzivně.

A on stejně musí začít na pitminu vyprávět, jak vidí krkavce a jezevce a jak se noří do hlubin tankerů svých temných myšledek.

Takže je to škoda.

Já prostě si myslím, že adaptace Shakespearea bez Shakespearea je to, co mělo přijít a bohužel nepřišlo.

Připomíná mi to známý debilní for, jak lidi by šli na marketu a zavřou v její patnáctiminutovém sestřihu.

Tak asi tak bych to viděl.

Hláde, ty jsi se chtěl zeptat, nebo jsi to Petus minul v relacích?

Ne, ne, ne, chtěl jsem se zeptat, jestli máte teda pocit, že takhle pojatý film, který se pokouší být progresivní, aspoň vizuálně, když to vlastně jinde ani být nemůže, jestli má jako reálně šanci třeba oslovit ty Oscary, nebo už si myslí všichni, že Shakespeare, který zůstává vlastně furt tím Shakespearem do velké míry, jestli se s tím dá nějak pracovat v tomto směru?

Myslím si, že je to fakt jenom to, co jsme říkali, že tam může jít nějaký zvuk,

hudba, že jo, toho hodnotě podle nějaký 15-minutový smyčky, Denzels, Frances McDormand můžou mít nominaci, kamera, jako něco tam můžeš pozbírat, to je to prostě vždycky... Ale jako kdyby to vyhrálo film, tak budete asi trochu nasrný, ne?

To je jako úplně mimo, to je jako... Protože tam chybí ten filmovej vstup pro testofonu, drží to důvod.

To by bylo trošku jak když vyhrálo Chicago, no, ale ještě možná víc.

Prostě je to takový anachronismus, taková divnost, kterou vlastně moc principiálně nechápu.

A víš co, že tam je vidět, že když jsi ten šikovný tvůrce a umíš pracovat s kamerou, jí správně nastavit a máš tam toho dobrého herce, tak vlastně

Ti to evokuje, jako co dokázal Lars von Trier v mnohem chudším aranžmách v tom Dogville, jak silný to mohlo být.

A tady si říkáš, jak silný by to mohlo být, že prostě pak tam začne vždycky desetiminutový monolog se slovama, který jsou úplně jako...

jako repetitivní nebo nadbytečný nebo... Takže ta snaha o to zůstat věrný tým předlozem vlastně jim podkopává do značný míry nohy k tomu, aby to mohli prodat jako dobrý film.

Jedinej problém toho je prostě ukecanej scénář.

Nevadí, nevadí.

Jsou i třeba jiný filmy.

Já jsem si uvědomil, Hlade, že jsem v rámci těch monorecenzí nedal slovo tobě a je to tím, že to by byla vlastně nejpozitivnější monorecenze, byl by takový předčasný vrchol naší reálce.

Můžeš to nasadit, tam je taky vlastně hodně černá a bílá, minimálně v hlavní postavě.

Mluvím o Vřízkotu 5.

Řekni nám, proč je to vynikající film.

No já vám neřeknu, proč je vynikající, protože vynikající není, ale je velmi dobrý, ale já jsem se konec konců vypřel v recenze.

Takže ne, já mám vlastně z toho filmu radost, protože už to je

Já nevím, dva týdny, co jsem ho viděl.

A furt na něj, myslím, jako na obrovské a velmi milé překvapení série.

Vždyť to je samozřejmě kultovní, hlavně i tím, co udělala pro hororový žánr.

A vlastně já jsem se nedovedl moc představit, kam to chce posouvat dál, zvlášť když na tom netracoval ani Wes Craven, který zemřel, ani Kevin Williamson, který akorát přispěl jenom nějakou radou.

Ona to je dobrý.

Ona to je velmi zručně natočený.

Dělali to režiseři, kteří dělali Krvevou nevěstu s Samarou Weaving, která byla velmi fajn.

Ty vole, to byla hodně fajn.

Má to velmi podobnou atmosféru.

A ten scénář je opravdu hodně chytrý.

Hrozně moc chytře se to hraje s divákem, protože vlastně ty tvůrci věděj, že ty diváci věděj, jestli z toho dělaj prdel, ale oni to dokážou vlastně tak strašně vyhrotit, až je to lehce absurdní.

A v okamžicích, kdy se směješ tomu, že bys se směl bát, se začneš trošku bát, protože vlastně nevíš, vokolik o nich jsou před tebou.

A jestli

v té jedné scéně, jedna scéna je třeba pojatá, takže tam máš sedm, asi sedm momentů, kdy by měl vyskočit ten bubák, ale ty víš, že jsi ve vřízkotu, takže nevyskočí na poprvé, tak by mohl vyskočit na podruhé a taky ne, tak na potřetí a pak začneš být takovej nejistý, kdy to přijde a jestli to přijde a ve výsledku ta lékačka funguje.

Je to opravdu šíleně hravý a šíleně odvážný v tom, jak daleko je to schopný zajít té hře s tím žánrem a s těma pravidlama a s celou tou metarovinou a finále je

Finále je, co se týče scénáře, nápaditosti a celkový pointy, prostě velmi dobrý a mám z toho radost.

Nehledě na to, že Neve Campbell, David Arquette a Courtney Cox tady jsou velmi fajn, ale ta omladěna taky, je to kravavější, než předchozí vřízkoty, i když je tam teda nečekaně vodosnější bodycount, ale vlastně bych si před třeba měsícem nedovedl vůbec představit, že z toho filmu budu mít takovouhle radost.

Proč to má takový mrtkotrailer?

V něm jsou totálně necharizmatický.

To nevím, ale jako on to hodně stojí samozřejmě na těch starých postavách.

Advokát to posral, jak se říká v Šošinku.

Advokát to posral, ale jinak samozřejmě je to furt úřízkot, který nestojí na nějaký pointě a na těch třeba zrovna těch hororových cenách, kterých jsou samozřejmě lepší než v tom traileru, ale spíš na tom celku, kdy to všechno začne do sebe zapadat a zjistíš, jakým způsobem oni s tebou vlastně hrajou a že je vlastně pořád

stejně zábavný jako třeba u jedničky, nechat se jim a obehrát.

Mám si na to zajít?

Já si myslím, že jo.

Tak já půjdu, když to říkáš ty.

Dobře.

Hele, dude, jsi viděl Bodvaru a dalším pět hvězdíček.

Ano.

O co ti jde?

O co mi jde?

Hele, já nevím, mám rád dobrý filmy, no.

Jo?

A proč je tenhle dobrý?

Já bych dokonce řekl, že on je výborný.

Je to film na jeden záběr.

Já mám velice rád, když si tady filmaři dají tu práci a snaží se odvyprávět něco tímhle způsobem.

A tohle je z prostředí kuchyňského prostředí, je to z prostředí takové luxusní restaurace, kde samozřejmě je to velice hektické, je to velice...

náročné tam pracovat a zároveň to je místy i nějakým způsobem tak nějak běžné nebo prosté, protože prostě chodíš do restaurací na jídlo, takže víš, jak to tam funguje, víš, jak to tam vypadá a jakoby ten film mixuje prostě tady ty dva světy a chvíli ta kamera sleduje ty zákazníky, ty stoly, chvíli sleduje to, co se děje jakoby za oponou v uvozovkách

A hraje tam hlavní roli Stephen Graham, který poslední rok má jednu lepší roli za druhou, jednu skvělou roli za druhou.

A je tady opět výborný, fakt jakoby jde až na dřeň.

To se mi neznají mne, ta miniserie.

Čas, jojo.

BBC, všichni doporučujou, tak to si dejte.

No.

A já jsem z toho byl fakt jakoby nadšenej z toho filmu, no.

Já jsem ho viděl na Silvestra taky v kině.

Přišlo mi to, šel jsem na to na jednozáběrový gastrotriller a vlastně dostal jsem jednozáběrový gastrotriller, který samozřejmě není úplně thriller, ale spíš psychologický drama.

ale ta forma jednozáběrová je tam úplně super vychytaná, nejenže obdivuju, jak to všechno natočili a zařídili, ono samozřejmě to bylo asi nějak pospojovaný zase nějakých 6 záběrů, bych si tip, dokonce bych si tip, v jaký momenty jsou, ale herci parádní, velice efektivně a místy i efektně vystavěný scénář,

poutávost celý té story.

Měl jsem trošku problém s koncem, který mi přišel, že přeci jenom je takovej, sledujeme výsek hodinu dvacet z něčího života a musí to mít nějakou pointu, možná až příliš nějakou moralistní, nevím, jestli je to to straný slovo.

Co?

Přepálený.

no možná právě přepálený, něco subtilnějšího by mi nevadilo, ale i tak si myslím, že je to skvělá práce po té realizační a technický stránce, i té herecký, i scenaristický, ale že to opravdu dokáže zachytit esenci nějakou hlubší, jednak to ti vypoví o tom oboru, jak je ve skutečnosti náročnej a frenetický a intenzivní a bolavej a

nemáš vlastně čase pomalu nadechnout a díky tomu ta forma vlastně souzní s tím obsahem.

A samozřejmě jsou tam rozehraný velice elegantně i různý momenty, který bys asi neměl normálně napěchovaný do hodiny 20, ale třeba do...

dvou týdnů, ale ty postavy se tam různě vykreslují a vybarvují.

Samozřejmě, když se na scéně objeví pověšená kůžka, jak se říká o divadle, tak se z ní vystřelí, tak to se tam samozřejmě děje mnohokrát, ale

Myslím, že to nevadí a že je to vlastně velice působivá podívaná jak v kinech, do kterých to nakonec míří.

Myslím, že už teďka v únoru, jestli se nepletu, tak to stojí za vidění i až to uvidíte potenciálně na domácím kyně nebo na monitoru, že tím, jak je to 80 minut, což je teda nádherná stopa, až to si musíme přiznat,

Tak tu nejeden, to jako jak tady lamentuju a budu za chvíli lamentovat, tak to je jako velice příjemná stopáž a je nabita až po okraj a spoustě elementů, které patří do našich životů.

Chtěl bys, Judy, ještě něco dodat, čím byste lidi nalákal, nebo bylo řečeno vše?

Já si myslím, že bylo řečeno vše, jako fakt by se na to měli zajít, je to hodně dobrý.

Myslím si, že většina lidí to zařadí do TOP 30 letošního roku, co to uvidí někteří i do TOP 10, takže stojí to za vidění a vlastně tam můžeme asi jednoznačně jednohlasně doporučit.

Na rozdíl od, jestli se nepletu, není to už poslední film v našem seznamu, no je, ty vole, už máme třináctý film, což je báječný, už bychom mohli jít spát, kdybychom přece neměli ještě 18 dotazů z Patreonu, pozor, spoiler, tak ten poslední film se jmenuje Ulička přízraků a má teda 150 minut.

A já jsem si říkal celou dobu, zachovám se jako člověk, jako není to prostě na dvě hvězdičky z pěti, není to jako špatný film.

Ale když bych já byl ten palec zonucený někam dát, třeba na Rotten Tomatoes, to bych dal asi dolů, protože vlastně si nespomenu na film Guillerma del Toro, teď už Oscarového tvůrce, který by mě vlastně takhle úmorně vlastně nudil,

Nuděl je možná silný slovo, ale vlastně míjel.

Já to asi rovnou, už to řeknu všechno.

Ujička přízraků je vlastně takový mysteriozní thriller, mysteriozní retro thriller, trošku z prvky nějakého noáru, který

který je vlastně vystavený okolo postavy Bradleyho Coopera, je tam asi dalších 10.

Co tam jako děláš, to teďka nechápu.

To je hovno?

To je opravdový Jezevčík, který mlsám, zatímco poslouchám tebe vždycky.

Jezevčík?

opravdový jezevčí hovno, tak... Jo, takhle.

Nenech se vůbec rušit a pokračuj.

Dobře, gratuluju.

No, tak.

Je to vystavení kolem postavy Bradleyho Coopera, je tam asi další deset postav.

A já se přiznám, že já dělím filmy na dva druhy.

Jedno, kdy vlastně těm postavám věřím ten život, ale procházím s nima tím příběhem a prožívám, jak...

jak strašně mají těžký vlastně to bytí.

A pak jsou takový to, kde vidím toho herce, jak si obleče ten kostým a teď jako stojí před tou kamerou a snaží se někoho hrát a předstírá se, že je to nějaká story.

A tady se měl vlastně celou dobu pocit, že je to prostě nakašírovaný umělej příběh nějakýho týpka, který mi vlastně celou dobu byl úplně uprdele.

Bylo tam prostě postav jak na Orloji.

Když bych byl dramaturg, což nejsem, a je to samozřejmě nefér, ale tady si to můžu dovolit, protože to jenom propuluje etherem, tak bych prostě z toho hodinu vyhodil, vyhodil bych z toho pět postav a celý bych to postavil na tom hlavním dramatickým obouku, který je tam prvních pět minut a posledních pět minut, ten mě bavil, ale všechno ostatní mi vlastně přišlo nádherně nasnímaný, výtvarně vypulírovaný, krásný storyboard,

Hezká hudba, úžasný kostýmy, hezký, ale úplně hovno.

Ale vlastně fakt to, jako vlastně jsem si říkal, ty vole, já mám před sebou ještě 100 minuta i tohodle, čemu prostě nevěřím nic, nic tomu nevěřím.

Takže jako za mě...

Jako fakt krásný, ale jako fakt to ujezevčí u Bobku.

Fakt jako úplně mi to minulo a nejhorší bude, že jsem ani tomu brdlímu Cooperovi vůbec nevěřil tu jeho roli.

To mi přišlo, že tam přijde někam do cirkusu jako nějakej elef dvacetiletej ty vole.

A já jsem mu vůbec... No ne, tak já jsem takovej jako rezervovaně spokojenej.

Rozhodně jsem tu nedůvěru dokázal potlačit líp než ty, protože ono samozřejmě jaksi Del Toro zakládá na tom, aby to vypadalo hezky, tak ono to má celou dobu takovej pohádkově fantasy vizuál.

původní film, respektive první adaptace té knížky, kterou Del Toro adaptoval znova, tak... Co tam předvádí ten pad, to je fakt neuvěřitelný, mimochodem.

Sorry, no povídej.

Takže ta starší adaptace z roku 1947 je vlastně nějakou mnohem klasičtější noárovkou z klasického období Hollywoodu, že jo, a podle toho vypadá taky mnohem umírněnějc, než když

del Toro vlastně používákovou až jako by místy pohádkovou hudbu, že jo, a takovej načančanej vizuál a vypadá to samozřejmě jako velmi umělé a těch pár násilných scén, který vlastně tam, kdyby tam nebyly, tak by ten film, ten R-kovej rating vůbec nemusel mít a asi by to ničemu moc nevadilo.

Takže tenhle styl je tak načančaný, až je na škodu vůči tomu sdělení, protože to od toho člověka zbytečně oddaluje.

Ale nějak jsem se na to dokázal vyladit.

Ta 150-minutová stopáž je teda mnohem problematičtější zároveň.

ve srovnání s tou starší adaptací, která je o 40 minut kratší, tak vlastně to, co tam bylo přidaný, tak jsou podle mě docela smysluplný motivace postav a jejich psychologie, která ten zážitek, pokud se na to člověk dokáže aspoň trochu vyladit, tak ho podle mě prohlubuje.

Jestli adekvátně dvou a půl hodinovýmu sledování, to nevím, spíš ne, jako sám jsem byl z toho

k závěru takovej utahanej, ale beru to spíš jako problém asi tý původní knížky, protože i v tý starší adaptaci, která ubíhá rychlejc, tak se vyskytujou takový zákruty příběhový, který to zbytečně prodlužujou.

No, ale jako je to takovej problematický film, docela chápu, že to propadlo v kinech, protože jakoliv to vypadá hezky, tak ti to rozhodně nenabídne tolik atrakcí tak širokým masám diváků, aby to prostě stálo za návštěvu kina, no.

A obzvlášť teda v tý střední části se to vleče docela šíleným způsobem, ale

Nevím, no nějakou takovou lehkou sympatii jsem si k tomu najít dokázal.

Ale já u toho nebyl ani mysteriozně napětej, ani kriminálně napětej, ani jsem jako neprožíval něco s těma postavama.

Jediný, prosím, co mě bavilo, byl ten vlastně ta pojinta, která mi došla 10 minut někde k konci nebo trošku dřív a vlastně na tu jsem se těšil a přišlo mi jako fajn.

Ale celý je to pro mě a to mě zabijete, já si myslím, že ten scénář na ten příběh

je dobrý v tomhle podání, tak ty vole na 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem nebo bakalářský příběh, že mi to přijde taková, mi to přijde jaká soudíčka, takové jako kriminální jako příběh s poučením nebo s nějakým jako dramatickým jako zakoňením.

který je ale vlastně jinak strašně prázdnej a všechno, co se stalo mezi pátou a sto třicátou minutou, mi přišlo úplně vlastně, že to se hezky na to koukalo, ale plynule to takhle odtýkalo před očima a já jsem si říkal, kurva, proč jsem si nepustil, vole, po druhé ten lhý tajden k motra, vole.

A nikdo se mi nemůže divit, že se furt dívám na toho Komotra, protože když si pozitíš novej film od oscarovýho tvůrce, kde vole i posledního vole nějakýho komíníka vole hraje nějaká oscarová hvězda, tak si říkáš, kurva, ty lidi se vole zbláznili, vole.

Ale já se na to furt těším ku podivu, respektive furt mě to zajímá tak nějak, i po tom, co jste tady říkali, i předtím, já jsem na to fakt zvědavej, i z hlediska toho vizuálu, no.

Ale nejsou tam žádný kulervoucí nádherný scény.

Mohl bys si je dát print-screenovat a dát si je na plochu, ale neřekneš si, ty vole, tak tohle je mistrovsky zrežírovaná scéna.

Ale má to takový ten noárovej nádech, ne?

Je to fakt noárový ekvivalent tváře vody.

Akorát podle mě ještě umělo hmotnější.

Ještě něco, co je jakoby hezký, ale úplně to plyne před ksichtem zbytečně.

No, jako rozhodně to není tak, že by si člověk super zapamatoval a oblíbil nějaký scény, ale myslím si, že vlastně strávit v tom světě nějakej čas, dvě a půl hodiny asi ne, ale nějakej jako čas by bylo docela fajn, no.

To jo, jako s tím jsem neměl potíže a myslím si, že ten závěr je bez vá, jakoliv je vlastně

prohlídnutelný docela, takže ten závěr je vypointovaný a zrežírovaný moc hezky.

No ale samozřejmě jako už tou dobou je člověk takovej umořenej tím, že je to v jádru pořád takovej šablonovitej příběh o vzestupu a pádu prostě ambiciozního

Bošousta, který je od začátku předurčený k tomu, aby to nedopadlo.

Ale tak to je prostě trochu problém tý toho, že je to přece jenom adaptace starší a asi spíš relativně rutinní noárovky a ne prostě něco originálnějšího, odvážnějšího.

Hlady, jak to, že jsi to neviděl, když je to tvůj milovaný Guillermo del Toro?

Nebo kdy jsi milovaný už?

Milovaný ještě asi jo, ale já nevím, já jsem od prvního okamžiku, kdy se ten film oznámil, se říkal, že mě to bude srát.

Vlastně úplně všechno, co tam je, tak je mi nesympatický.

Myslím, ten casting, který je sám o sobě strašně hvězdnej, ale je poskládaný tak jako podivně.

Prostě fakt se tam nedovedu představit,

dvojici Bradley Cooper, Cate Blanchard.

Ty lidi jsou pro mě, já je vůbec mám rád, velmi, ale vůbec si nedovedu představit spolu.

Do toho Circus, ty vole, já nenávidím filmu z Circusu.

Ty vole, to jsem taky chtěl říct, že já to taky nemám.

Do toho ta napálená délka, já prostě automaticky vidím Tima Bartna, což ty trailery mi trošku ují, trošku i jako postrčují navíc.

Do toho ta přepálená délka, zápletka o nějakých manipulátorech, který,

který dělají nějaký iluze, který nejsou iluze.

Já se říkám, ty vole, jděte do prdele.

No ono to je trošku jak Dumbo.

A kecal jsem, že jak jsem řekl, že je to nejhorší Deutoro, tak to jsem kecal, že je to vlastně na úrovni Pacific Rim, asi Pacific Rim a Purporovýho vrchu.

Já vlastně čekal přesně to, co tu říkáte, že

To nebude špatný, že to bude ale spíš zajímavý než dobrý a že bude všechny trochu srát to, že se na tom podíjelo tolik strašně šikovných lidí, kteří mohli dělat něco mnohem zajímavějšího.

A má to ještě takovou tu pointu jako třeba dokonalý trik?

Něco v tom smyslu?

No jako méně sofistikovanou, výrazně méně.

Ale jako právě já jsem si myslel, že bude dohraná právě do takovéhle nějakého úplně mindfucku, to by mi přišlo hrozně cool, ale je to jako přízemnější, ale jako samozřejmě smysluplnější.

Ale dělal to kameraman Ligy Výjimečných, víš to.

To byl jedinej důvod, proč jsem se těšil.

tvýho milovanýho filmu.

Ne, samozřejmě dvorný spolupracovník Dilemma del Tora a na tom filmu je to vidět, ale fakt ty vole, já už tyhle megadlouhý filmy, který jsou vlastně vyjádřen úplně voničem a jsou jako hezký, ale k hovnu, to už fakt jako už to nedávám.

No ale Rim si to snad uzná, že tohle je horší než Logan.

Jo, jo, jo, je.

Je to horší než Logan.

Ale ne o moc, věď?

No jako, jako už jsme tady, dneska jsme tady řešili i horší, ale... Ty už jdeš jako spát, jo?

Proč jsi tam zasunul?

Já jsem si udělal pohodličko trochu.

Jako, že jsi... Ježiš, pane, to je všechno.

Už má pyžámka, víš.

Už větrá koule v trenýrkách.

Počkej si vědět, co se děje mimo ten bířec kamery.

Všichni věděj, co se děje.

Dobrý, dobrý.

Důsí je zevce jednou rukou a druhou rukou se šivná.

Hele, třináct chvíl máme za sebou, bylo to náročný, ale teď máme před sebou

18 otazů na Patreonu, tyvole už to musíme začít redukovat, protože my vás sice máme rádi a vy nás máte ještě víc rádi, protože nám posíláte svoje těžce vydělané peníze, které pak si užije daňový úřad České republiky, ale my jsme za to strašně vděční.

A díky vám přežíváme, díky vám existujeme a taky proto se vy nás snažíme zodpovědět.

Všechny dotazy, které jste poslali, ale projedeme je trošku rychle, protože jinak tady budeme do nekonečná.

A jako fakt, jako mě bysme dát, že posíláte dotaz pouze, pokud chcete něco důležitého sdělit světu.

Takový ty... Jo, tak to určitě zafunguje, tohle.

Takový ty rozverný dotazy, jako jestli jsme Filip Brouk, zdar pánové, dotaz na majitě, jak daleko si vyloustounu a tvoje dojmy zatím, to je přesně to, kudy se chceme ubírat, nechceme dotazy typu, už si viděl pěstírnu.

Přesně, přečíst dotaz a záměrně ho nezodpovědět, krásný.

Děkujeme za peníze, Filipa.

Mám rovnou odpovědět?

Rovnou odpovědět.

Viděl jsem první řadu, líbila se mi, ale ne nějak extra, na druhou stranu jsem věděl, že ten rozdíl je pomalejší, takže na tu druhou se těším, těším se vlastně hodně a v únoru bych se jí chtěl nějak věnovat.

Jak je to teda strašně velký a výpravný a hrozně šredinovský, kostnerovský a byzantický.

Já vím, jak se to četří.

Ty jsi to hypeoval, dude, proč je to tak dobrý v jedné větě?

To nemůžu v jedné větě to volat.

A bude se to líbilo i mně, když bych si to pustil po ukončení celé série?

Mně se třeba ta první série moc nelíbila, ale ono se to pak jako strašně rozjede, ale úplně jako kulervoucím způsobem.

A jakmile si zvykneš, trochu si zvykneš na ty postavy a na ten svět, tak já nevím, já jsem z toho fakt jako byl úplně hotovej.

Kelly Riley tam má život.

Kelly Riley, Kelly, devadesátky, pozor, devadesátky jsou skvělej seriál.

Můj komentář skončil i na jednom nejmenovaném bulvárním webu tenhle týden, bacha na to.

Ne, jako, prostě Yellowstone je boží.

Taylor Sheridan v seriálových vodách je úplně někde jinde, než v těch filmových.

Přesně vole, bulvární guru probluvil.

Tak Ríša Vašíček se ptá, chtěli byste, aby natočil Peter Jackson zase nějaký horor ve stylu Braindead živý mrtvý?

To si kurva, Ríšo, piře bysme chtěli.

A chtěli bysme hodně, ale já bych chtěl jedno, aby se vysral na ty digitální triky, vzal tu starou kruhu, se kterou natočil Braindead a řekl, teď natočíme Braindead 2 a bude to ještě nechutnější, ještě drsnější, ještě krvavější.

A to se všichni posedete, co jde s praktickýma efektama a novozelandskýma trávníkářema uvařit za puding a všichni se z toho pobléjete, tak to by se mi nebylo.

To bylo hezký, ale já bych se klidně smířil i s tím, kdyby natočil jakýkoliv novej hranej film, ale ne další dokument o Beatles, kvůli kterým už sedí dva roky v nějakém archivu.

Rimzi, co ty?

No hlavně, ať už netočí žádný hobbity a budu spokojený, jinak mu uznám cokoliv.

Jude?

Já se vůbec, jako je mi to jedno, ať se dělá, co chce.

Jan Pangerka, zdravím, zúčastní se jako tým, mluvíš o některý hospodského kvízu kategorii Filmový kvíz, a ano, jako jste dopadli, hlad někde byl, ne?

Já jsem rád, že ten dotaz je ve slovenštině.

My jsme byli s Tedem na Cinematiku na podzim a pochopitelně jsme naprosto všechno vyhráli, ačkoliv tam byly otázky, které byly postaví na slovenských nazvech zahraničních filmů, tam teda ty body můžu nalítali, ale jako nějak jsme to zvládli.

Ale bylo to docela těžký a byli tam docela dobrý týmy.

Ale fotku v novinách jsme měli jenom já a Ted.

My jsme se Spoonerem byli jednou na kvízu s Reálovým proti Karlové a porazili jsme ho.

Ale první jste nebyli tehdy, myslím, že ne?

My jsme byli několikrát první, několikrát jsme byli druzí, několikrát třetí a několikrát jsme se neumístili.

Ale tehdy jsme, myslím, byli druhý.

Já nechodím poražit Karla.

Přesně tak, to byl hlavní cíl.

Já nechodím, protože bych vyhrál.

Miloslav Novotný.

Psaní článku na Movizone jistě cool a přináší nehynoucí slávu, ale toho se člověk nenají.

Co děláte mimo psání článku a natáčení těchto podcastů v pracovním životě?

Tak Dude přispívá filmovými recenzemi na Super CZ, nebo kde to bylo?

Extra.

Extra CZ.

Ne, nevím si, co děláš v civilním životě.

Tanečníka?

Tanečníka exotických břišních tanců, ale jenom takových těch vulgárních, těch fakt jako na objednávku, na vyžádání.

Já dělám popeláře, ale už jsem seniorní popelář, takže film Clean mě hodně láká.

Právě si představuju, že to bude prostě exotické.

Takže vozíš už jenom jako...

tříděnej odpad a tu směs už neřešíš ty odpady.

Popelářský auta jsou takový tankery s kolama.

No, ale to byste jako nevěřili, že to vydělá jako třikrát víc než psaný recenzí napříč celým jako mediálním tom.

Vlade, ty teďka děláš co?

Ty jsi změnil práci, ne, Vladnu?

No, já jsem šel taky k těm popelářům a měl bych být od března takovej ten, jak stojí vzádu za těm vozem, který ty řídíš.

Já budu točit ty popelnice.

No počkej, ale já jsem ale říkal, že ty nebudeš jízdit se mnou.

To jsem říkal šéfovi, že ty jako bych se hrozně bál, že tě setřesu někde v nějaký dotace a úplně tě vidím, jak se tam budeš mají kutálet pak.

No a diudety?

Já chci taky být teďka s váma populár, že jo?

Tak to se musí zasloužit.

Já mám hrozně nudnou práci.

A nechceš třeba spíš pomáhat rymzimskému?

Ne, nic co souvisí s rymzim.

Já mám pár čísel v hlavě, který jsou pro dva lidi, ale nemůžu nikoho přesvědčit, aby do toho šel se mnou.

Jezevci mi došli.

To radši budu s hladem sbírat popevnice.

No počkej, ale... No to by chtěl každej, vole.

Ale my víme, dude, že se živíš jako metač psíchoven, ale to neznamená, že bysme ti jako výhledově nedali šanci.

Když budeš v tom, v tý vaší firmě na metání psíchoven zaměstnanec roku, tak pošli CVčko a mi to u šéfa protletí.

Tak já se zeptám, Remziho, jak se to dělá, že se někdo stane zaměstnancem roku?

To jsme probírali, stříváme na pivu, to si určitě pustete, hrozně zajímavý.

Fikifuda, ten má vždy dobrý oslovení.

Čest legendy.

Ve kterém filmu byste chtěli žít, proč?

Přejdeme díky za odpověď.

Rimzi, kde bys chtěl žít?

Tak chtěl bych žít v Matrixu, ve kterém už žiju, takže já jsem spokojený.

Ty žiješ v Matrixu?

Ty ne?

Ty o tom ještě nevíš, veď vlastně.

Já rozhodně v Matrixu nežiju, vole.

Ve čtvrtém Matrixu žiješ.

No ale hovno, vole.

Hladé, vole.

Kdy bys těho žil?

V jakém filmu?

Hele, sám doma a bohatý.

To podle mě naprosto vystihuje můj životní sen.

Jo?

Mít hodně peněz a žádný lidi, kteří mě serují okolo sebe.

Já bych chtěl žít...

Samozřejmě člověk vždycky chce to, co nemá.

A to je někdy i velice negativní věc.

Já bych chtěl být ve filmu Showgirls nemanželský syn nějakých z těch tanečnic.

Takový ten šestivetej, který skočí v 18. perníku, ale do té doby je v obklopění nádherných na alkoholu a kokainu závislých žen.

Ondra, to je dobrý, když z toho nic nemáš.

To je to nejhorší.

Ježišmarja.

Ondra, kde bys chtěl žít?

Já bych si to prohodil s tím hlavním hrdinou Něžnýho baru a chtěl bych mít za strejdu Bena Efleka.

By mi vyprávěl, jaký to bylo, když chodil s Anou Darmas.

Taky chce být malej kluk.

David Lintimer, jak vnímáte přítomnost Vogue v nových Marvelovkách?

Štve vás nebo máte radost, že se velké filmy zaobírají důležitými společenskými tématy?

Davide, ty vole, ty jsi mi otevřel starou ránu, vole, to jsem tady ještě vlastně neprobíral a naštěstí už je půlnoc, takže už nemáme čas, jo.

Ale dude tomu dal 8 z 10, vole, za to, abych ho tady nejradši mutnul, vole, doživotně.

Eternals, vole, to byla taková sračka.

To byla taková sračka.

Jakoby já furt nechápu, co na tom je Vogue.

Já taky ne, já si právě říkám, že... Počkej, já jsem to vlastně neřekl.

Eternals je strašná sračka, ale ne kvůli tomu, že je to woke.

No právě no.

Já si myslím, že Eternals je jedna postava je gay a myslím si, že to nemá vlastně vůbec žádný vliv na cokoliv v tom filmu.

Já myslím, že pokud tam Marvel tyhle věci dává, já nechci říct cpé, protože prostě homosexuálové existují a pokud jste se s tím dodneška nevyrovnali, tak je to blbý.

Ale vůbec nemám pocit, že bych odcházel s pocitem a říkal jsem si skvělá akce, ale moc teplej nebo něco takového.

Ale byl s tím umí zacházet furt, co jsou jako postavy jako postavy.

Jako na mě to tam bylo přeci jenom uměle vsazený.

To si fakt jako myslím, že prostě zničilo... Ale bolestivý to není, ne?

Nebo jako že bys měl pocit, že tě to jako sere.

To ne.

Ne, to ne, ale jako přišlo mi tam uměle a jako říkal jsem si, proč jako zase to takhle jako tlačit, jako by...

Víš co, Moonlight jsem si hrozně užil, ale to byl prostě autentický film o prostě nějakých gay, já už se nepamatuju, někdo byl dealer, někdo byl zmažka, někdo byl normální a úplně jako v pohodě autentický a velice jako vlastně

příjemný působivý zážitek.

A tady mi to prostě přišlo... A tak, ale já to beru, že třeba jsou filmy, kde to na tom vůbec nezáleží a je to tam a je to tam jenom, aby to tam bylo, ale zrovna tady ten film, který vyloženě prostě volá po tom, že ty eternálové jsou různorodý a čím různorodější, tím líp pro lidstvo samotný, i pro ty celesty, ale pro celou v podstatě to fungování toho světa, tak mi to přišlo jako velice smysluplný, no.

Já jsem se nemohl zbavit pocitu, že ty kvóty tady Marvel opravdu plnil a trošku nemotorně, že tam musel být přesně Hispánec a Pakistánec a jind a dva gejové a tak.

Ale myslím si, že ten film má prostě

Tohle tam prostě je, nějak mě to netrápí, ale přijde mi to trošku na sílu, ale myslím si, že ten film má prostě sto dalších problémů, od šílených stopáže a úplně směšný akce a debilní scenaristiky a úplně směšný mytologie, která se snaží narovat Marvelovku s nějakýma historickýma

faktama, že to fakt stojí za hovno.

A podle mě se špatně vyspal.

Ale to jako, já se nechci vyloženě držet těch Eternals, že jo, to autorské postavora na Marvelovkách.

Nevyspal jsem se, době, vole.

Že třeba Tessa Thompson, která hraje v třetím torovi tu Valkyru, tak má být bisexuálka a je to vlastně úplně jedno, ty filmy tohle jako neřešej, nebo nemám fakt z toho pocit, že by

tam někdo seděl a velženě jako vymyšlel scénu kvůli tomu, aby mohl říct, že to má geje.

Ty chytenost možná, ale zároveň to dává smysl díky tomu, jak říká Ondra, že mají být různorodí.

To, že to udělali blbě, je jiná věc, ale

Já si myslím, že to není jako pravda, že to vymyšlej to jako na schvál, aby tam byla bisexuálka, tak tady tu postaví bisexuální stejně, tak jako na schvál vymyslej, že Idris Elba je v komiksu sice bílej a tam bude černej, aby bylo zaplnění etnikum, ale... Takhle, já teďka nechci plácnu blbost, já nevím, jak to je v tom komiksu, ale ta postava té hluchonimé, ona je i ta hrdinka hluchonimá i v těch komikůch, to je předlozené.

To se nevyučuje, ale... Protože to je to samé, jestli tam je někdo homosexuální, jestli tam je hluchoněme, jestli tam je hispánec, jestli tam je jind, to podle mě všechno souvisí s tím, že nějakým způsobem to odráží ty různý etnika, ty různý etnika, který pak od těch celestiálů vznikaly na té, nebo respektive vyvíjely se dál na zemi.

Že v podstatě oni nějakým způsobem jsou ten základ pro to, jak se rozvíjel ten svět.

Dobrý, hele, určitě nám nevadí.

Určitě nemáme problém.

Když se líbají dva kluci nám pádně, tak nám to vůbec nevadí a nemyslíme si, že by filmy měly být jenom o bílých mužích.

Ale nic to nemění na tom, že Eternals je trapná komiksárna pro blbce.

Ale pokud jde čistě o to Vogue, tak většinou filmy, který na tuto notu tlačejí, tak reálně jsou špatný vlastně v úplně všech filmovských podstatných parametrech, takže stačí se podívat na nový Black Christmas, který je akorát Vogue a blbý, nic víc, a problém je, že je blbý.

Kuba z Brna se ptá, zdarec, proze, které mám vaše nejoblíbenější guilty pleasure, díky.

Action Jackson, vždycky.

Pána a paní Smytovi.

Ne, tak tím líp.

Nezvratnej osud.

Třeba to je taky ve Jem, mle.

Dva.

No dobře.

A tak Armageddon je taky ve Jem, co jsem psal, ale je to spíš takový Guilty Pleasure, ne?

To bych uznal.

Filmy, který ty zdal do Jem, bych tady vůbec radši nezmiňoval.

Zvlášť po těch Eternals.

Ty mají teda doživotní banu, ty proudu nejhorší.

Ty jsi mi nedovolil ani Watchmen, já se nedivím, že mi Eternals doučil.

Tak to se ti nedivím, že jsi mi ti to nedovolil.

Hele, moje oblíbené Guilty Pleasure, to je strašně složitá otázka, na kterou mě aktuálně vlastně... To není vůbec složitá otázka, akorát jsem zapomněl, že existuje klub růzy.

No to mě samozřejmě napadlo, ale to je film, který když jsem viděl po druhé, tak už můj oblíbený Guilty Pleasure přestal být.

Ale myslím si, že to musí být nějaká debilní komedie.

Já vlastně ještě něčím můžu topnout klub Hrůzy, to jsem vám možná už taky říkal.

Asi když mi bylo tak 8 let, tak mi můj Guilty Pleasure byl Já nejsem já.

Taková ta ultradementní

ultradementní komedie s Oldřichem Kajzerem a s Pavlem Nárožným.

No, tak teď se ten stream seklo, tak nevím, jestli se odsekne, ale budu doufat, že jo, kdybyste viděli, jaký máte nádherný výraz.

A celou tu cool historku.

Já jsem to právě se to nahrál, takže vy jste se sekli, ale podle mě to nahraný.

Takže... Máme se teďka smát?

Takže už nemusíte, ale přesně to tak vyšlo, že jste se tam celou dobu smáli a já jsem něco vyprával.

Takže tenhle pokleslá komedie, ta byla mým guilty pleasure, ale už...

Více méně není, no.

Tak jsem vám to cejpo vyprávěl a už... To byla taková variace na Smoljakele.

Nesekejte, je to variace na úplný hovno.

Teďka jsem to viděl znova a je to fakt šílený.

Ne, já bych se o tohleto tvoje historika, kterou nikdo z nás neslyšel.

Jo, takhle.

A třeba ji uslyšíte v Movies Alive.

Hele, hodina 36, to si zapamatujte k tu kótu, kdy řekneme infovi, že se to znovu seklo.

Dobře.

Lukasek.

Přeskušil jsi podle mě několik lidí.

Co?

Podle mě si přeskočil Kadimoura.

No já vím, já to vím.

Dobrý, dobrý.

Dramaturgie, vole.

Takhle.

Čau borci, kam dál se dá technologicky ve filmařině ještě jít?

Doufám, že se to nevstaví k naší relaci.

Kam ještě dál můžeme technologicky jít?

Kromě vypiplání CGI, a myslím si, že je vůbec možné, aby Avatar 2 zase ohromil něčím novým,

Já když si vzpomenu na úroveň triků ve Spivej 2 a tý animace, tak si myslím, že Avatar, který to ještě posune dál, tam už bude realistický i vymačkávání beděrů.

Takže já si myslím, že furt je kam se posouvat.

Co myslíš ty, Hlade?

Myslím si, že vždycky se něco vymyslí, ať už to je třeba víc využití nějaký virtuální reality, nebo třeba to dlouho splanovaný digitální oživování mrtvejch herců.

umlázování už to teďka máme, že jo, vypadá trochu divně, ale jsme na začátku, takže já myslím, že filmaři furt budou mít nějaký nový hračky, se kterými asi můžou hrát.

Co ty, Judith?

Hlavně, ať si jednou ve filmech nekupujeme NFT.

To jsi kopinom debil.

Remzi, máš k tomu nějaký přístup?

No nikdy jsem moc nechápal, jak se dají tyhle prognózy smysl úplně dělat, protože těchto konců historie a těch takových momentů, kdy si lidi mysleli, že už je všechno vymyšlené a hotové, bylo vlastně stejně jako v jakékoliv jiných období.

Takže se to děje vlastně furt a furt si myslíme, že už je to všechno a pak zjistíme, že ne a jsme šíleně překvapení.

Takže určitě se vymyslí ještě miliarda způsobů, jak ten film někam posunout jako médiu.

To jsi řekl hrozně moudře.

Hele, Kadimour tady má dotaz.

To je dotaz z ranku.

Ty jsi dal tam tomu před 25 lety 4 hvězdičky a proč si nedal 5, jo?

A vím, že bydlíš.

Cíval jednou v MZ Life prohlásil o Thanosovi.

To je podle mě úplně směšná postava, která vypadá jako pandňuák fialovej, takovej oupcapek, který se tváří drsně, ale podle mě je směšnej.

Je to prostě clown.

Nemá zbytek, redakce chudá Cívalovi do držky.

S tímhle to nemá nic společného.

Protože, přesně, protože dodržky mám, mi chcete dát i tak, ale tohle jsem podle mě neřekl po Infinity War, ani jsem to, nebo jsem to řekl po Infinity War?

To jsi podle mě řekl po těch straxích galaxií, nebo kde on se poprvé objeví na tom trůnu?

No, jak tam sedí na tom trůnu, jak úplný debil.

Jak na hajzlu.

A jako hlavně tehdy vypadal jinak, byl mnohem modřejší, mnohem hnusnější, jenom tam seděl na trůnu, vole, a pravděpodobně si sral do svých plen, tak jako sorry.

Ale to, že z něj pak udělali půl postavu, jako nemohl nikdo vidět, takže ty vole, to je jak říct, že jsem viděl v přípravce Dominika Haška dostat dva góly a řekl jsem, vole, ten tránek je tánic moc, vole.

Přesně, je naprosto přirozený, že postavu, která má místo brady všourek, neocení nikdo jiný než já, takže v pořádku, civale, jen tak dál, jen buď přísnej.

Díude, chceš něco dodat nebo o Maravovkách už se nikdy nebudeme bavit?

Petr Hrošík, Svoboda.

Zdar borcí.

Já bych se rád zeptal, jestli si ještě někdy dokážete filmy užít jako normální diváci a ne jako filmoví kritici.

Já už mám nakoukáno asi tolik ne, takže občas hodnotím střih a soundtrack a přistihnu se, jak to vlastně takhle analyzuji.

Rošíku, já se přistihuju, že se na to furt koukáme jako divák a sice si říkám hezká kamera, hezký střih, ale taky taky řeknu, je to hezký, ale k hovnu.

Takže já potřebuju, aby mě to chytlo, aby mě to urvalo ty...

Aby mi to urovalo ty koule, aby mi to rozjedralo srdce, abych si to právě užil jako divák.

Třeba včera jsem si pustil tenet.

A užil jsem si to samozřejmě mega po té technické stránce.

Říkal jsem si, ty vole, jak on to všechno udělal.

Ale ten základní důvod, proč to pro mě prostě není

víc než čtyři vizičky z pěti a ředím to vlastně k těm podprůměrným filmům Christophera Nowlena, je to, že prostě, když tam vidím Kenneta Branaga, tak mu vůbec nevěřím, že je to nějakej vole ruskej drsnák a všeny ty postavy tam přijdou úplně vlastně umělý a vůbec mě nezajímaj jejich, takže já se na to koukám jako divák a předpokládám, že Hladety taky ne.

Já určitě, já se vlastně cíleně snažím na ten film koukat bez toho, abych se nějak zaměřoval na nějakou jeho konkrétní stránku, protože to je vlastně špatně, že jo, to se jako říká, že když začneš řešit třeba jaká tam je hudba, tak ji nevnímáš, takže tvoří tu atmosféru, ale fakt jako řešíš jeden prvek, já se tomu pokouším vyhnout,

a přemýšlím o tom cíleně až potom, i když samozřejmě, když vidím ve filmu blbej střih nebo slyším blbou hudbu, tak si toho všimnu, zapamatuju si to, ale během toho sledování se pokouším tím nezabejvat.

Ne nějak jako nad nějakej zásadný rámec, furt se pokouším koukat na film jako na celek, jako divák, jak tady píšeš.

Já se jako furt úplně snadnou dokážu ponořit do toho filmu, nechávám se tím jako pohledit a tak.

Možná i proto si užiju víc věcí, než vy staří páprdové, když to řeknu takhle hezky.

Jo, ale třeba Terminátora ne, že ne?

To je zas nějaká moje jiná... Pusíš Sherry a Terminátor 2 a ujíš, co se ti víc líbí a napiš o tom člověk na moviezone.

Já ti můžu říct teďka, co by se mi víc líbilo, ale ty bys to nechtěl slyšet.

Já myslím, že v tvým zájmu, já bys to nechtěl slyšet, jestli nechceš za chvíli Kadimor hodí, ale civilet je možná zajímavý jako format článků, že by vlastně člověk srovnal dva filmy, kdy má rád jednu píčovinu a nemá rád jednu objektivně dobrou

klasiku a teď by v článku vysvětloval proč a teďka by v diskuzi mu všichni řekli, že je debil.

A tohle bychom dělali furt a bylo by to podle mě hodně čtený.

No ale víš, co na tom je smutný, že vy to děláte, vole, protože Hlad je schopen, jo, my jsme mu to naštěstí nenechali napsat, ale je schopen tvrdit, vole, že si přání Ježíška užil víc než Dunů, vole.

No přesně, ale to je jedna věc, že to tady takhle prohodíš.

Ty jsi řekl, že Logan je horší než Come on, Come on a Tragedy of Macbeth.

No přesně, a teď vytvoříš prostě článek, kde si napíšeš, chtěl bych vidět znovu Dunu.

Ne, děkuji, dám si Přpání Ježíškovi.

A už se ti to roste pod rukama a vytváří se tady něco fantastickýho.

Ať nám lidi napíšou do komentářů pod video, jestli by chtěli číst takovýhle články na hovno a potom se sbíráme inspiraci.

Hele, když si představíš článek,

Proč je Sherry lepší film než Terminator 2, tak mi je to fakt fyzicky nevolno.

Ale to je ten účel, že jo?

Já bych to klidně udělal, ale přispívat by do té diskuze mohli akorát lidi, kteří nás podporují na Patreonu.

Protože podle mě spousta lidí bude ochotná dát pět dolarů za to, aby řekli Ondrovi, že je kreté bez zkusu.

Já se fakt chcem blajit.

Dobře, ale já bych nenapsal, proč je Sherry lepší než Terminator, já bych napsal, proč jsem si já, Sherry, užil konkrétně specificky více než Terminator.

Ne, ne, ne, to už je zbytečný, to už je bez tak spjatý s tebou jako osobou a o tom ten princip právě je, že jo, že lidi k nám samozřejmě zlížej jako k autoritám, legendám, prostě těm, kteří jako

určujou, co je dobrý a co ne.

A teďka viděj, že vlastně jsme úplní debilové, protože se nám nějakou anomálií líbí něco naprosto absurdního.

Takže se můžou nám vysmát a za to si zaplatěj, za to, že se snížíme na jejich úroveň a tak, je krásný přece.

Napiš teda, jestli byste měli o podobnou službu zájem.

Třeba já to odmítám vydávat, založte si druhý web.

Movie Zone a Area 51, ale něco takový, jo.

Uděláme tady nějakou revoluci, o který se... O který se... ...třeba vždycky s těma redakčníma matadorama baví naplivů po každý, jak se zakládala Movie Zone, tak stejnou revolucí tady prostě vznikne, kde budeme psát, proč jsou horší filmy lepší než ty lepší.

Ne, já vždycky vyprávám na pivu, jak jsem musel odebrat hladový recenzi na Dunu, protože jsem nechtěl, aby se to zdiskreditovalo a to objevoje Spidermana, protože prostě já jsem ten, který objektivně pozná významný film a nenechám vás je utopit bez významnosti, protože pak by se taky mohl stát, že nám vyjde za rok Duna 6 z deseti, Spiderman 7 z deseti, Sheriff 9 z deseti a

Klub Hrůzý VVIM, takže to nechci zažít, je to tak strašný.

Tak, jdeme dál.

Pan Bambucha.

To je sofistikovanej dotaz.

Ty vole, fakt blbej dotaz.

Těma dolarama, vole, tady se nešetří.

Tam fakt jako v klopou jdu.

Kdybyste museli prožít, v uvozovkách prožít jeden film jako hluší a druhý jako slepý, co za dva filmy byste si vybrali?

Měřím tím tomu, u jaký sníhůku by vám nevadila pouze zvuková lomeno videostopa,

Bylo by volitelné zapnout si titulky, no radši to nebudu komentovat.

Každopádně já bych si, když bych byl slepej, tak bych si, pokud bych chtěl audioprožitek,

jako jenom estetický, jenom si podsuchat ušní bubínky, tak bych si pustil Posledního Mohikána.

Když bych si chtěl užít i dramatický děj, tak bych si pustil Kmotra, protože moje fantazie by tam zvládla snadno doplnit všechny scény, navíc se tam hodně mluví a ještě tam k tomu hraje hezká hudba, takže to bych si určitě vychutnal.

Když bych byl hluchý a mohl čumět, tak to bych úplně si pustil cokoliv.

Showgirls třeba.

Vlade, co ty?

Já kdybych byl slepej, tak si pustím třeba Pink Floyd in the Wall, protože bych jenom poslouchal muziku a myslel jsem si, že by to bylo dobrý.

Ale musím říct, že jsem jednou byl v kině na Avatarově a přišel tam člověk se slepeckým psem, co tam dělal, ale prostě neviděl Avatara.

Bylo to 2D nebo 3D?

Nevím, nevím.

Ale kdyby to bylo 3D, tak by i tomu psovi muselo dát, podle mě, ty brejle.

No a kdybych byl teda hluchý, tak vlastně nevím, fakt jako nevím, jestli bych koukal na filmy, když bych si nemohl pustit zvuk.

Asi něco krátkýho, ať to mám za sebou, co nejrychlejiš.

Kdybych byl slepej, tak si pustím Le Mans, protože to má vynikající zvukovou stopu.

A tam bych se na to byl schopnej úplně nádherně.

Ale tohle by mě regulárně bavilo.

No a kdybych byl hluchej, tak nevím.

Nevím.

Asi nějakej Anima, kdybych si pustil jako hluchej.

Mě napadl nějakej Blade Runner, protože tam jsou hezký obrázky, nebo nějakej western epický, nebo tak, ale... Jen počkej za jíce.

No, rymzi, obojíš jak maestrovi symfonie.

Když už by takováhle situace nastala, tak bych chtěl bejt obojí a pustit si Sherry.

Ti do prdala.

Jo, to bych si později, kdybych měl slapit, tak bych si ten internos taky nadělil, vole.

To by bylo ideální.

Vilí Zanej.

Ježíšmarja, když to přečteš na hlas, tak to je vlastně něco jiného, než Vilí a Zanej.

No, ten dotaz je teda...

Čagoška, dotaz na cíle, ale jak se připravuje na pokračování filmu Stracená kůlka po prohrané sázce s mistrem Mladem o kojitách posledního souboje?

Já si vůbec nepamatuji, že nějaká taková sázka byla.

Já taky nevím, podle mě jsme oba čekali, že to bude dobrý.

Nevím, co jsme se vsadili.

Asi jsem možná řekl, že...

že to nebude tak dobrý a že když to bude dobrý, tak se podívám na film Stracená kůka, ale nevím, jestli to nemělo nějaký rozdíl.

Ne, tady se píše o pokračování Stracený kůky, že se dvojka točí, ale jestli jsi neviděl ani jedničku, tak nevím, ale podívej se na ně, dobrá.

A nebylo to o tom, že se natočím film o tom, jak se ti ztratila kůka?

Že ti zalezla do břicha.

Je to dost možný, ale to by byl podle mě do toho směřovaný spíš na mě, protože kdyby to bylo moje kůlky, tak se nebudou ptát tebe.

Dobrý.

Adam Schreiber se ptá, ehm, nejstylovější outfit akčních neboli jakýkoliv hrdinek, no nebo hrdinu, jak chcete-li?

Nejstylovější outfit?

Já vždycky říkám, že já mám vlastně v hlavě nejstejovější outfit, nevím, kdo má nejstejovější outfit, ale vybaví se mi vždycky ta Malina Ackermann v těch Watchmenech, jak jí tam lezla ten zadek, ty vole.

A o tom by mohlo být Vimka.

To byl šílený, to byl fakt šílený, to jsem z toho byl úplně rozrušenej tři dny, vole.

Já myslím, že celá série Underworld stojí na tom, co má na sobě Kid Beckinsale, dokonce i ta trojka, ve které nehraje.

Jako, že Rona Mitra si vzala její outfit, nebo jak to myslíš?

No, že co budou vpát, že tam ta Kate Beckinsale bude.

Jo, takhle.

No.

Já si pamatuju, jak už byl vyloženě trapný ten outfit v tom tajemství loňského léta dvě nebo jedna, jak tam furt ty... Ještě tam, jak má takovou tu promoklou halenku s tím jedným knoflíčkem... Jennifer Love Hewitt tam měla takový ty promoklej, vole, tu košilku, která vystala úplně na tom jednom knoflíku, fakt jako sílou vůle.

To už mě vlastně uráželo, to už jsem si říkal, vole, tak psici, nejsme taký hovada, vole, my lidi, vole.

Dude, máš k tomu něco?

Ana de Armas v posledním Bondovi a ještě se mi teda... Co je?

Že v každý větě řekneš vždycky Ana de Armas.

Tak ptáme se na nějaký dobrý outfity, ne?

Ženský hrdinek.

Já mu to uznávám.

No proto.

Ale že řekl i v Tenderbaru, že by tam chtěl být a poslouchat o tom, jaký to byl s Ana de Armas, to mě jako zaujalo.

Tak o čím jiným bych se s Benem a Flekem bavil.

Samozřejmě o Batmanu ještě, ale tak jako...

Jsme lidi.

A bavil by ses o Batmanově mámě taky, nebo?

Jak se jmenováš?

Už po druhé, běž do prdela.

Spomínáš si na to?

Já si něco víc teďka.

Něco mi to říká, ale nevím přesně.

No a proč ty vole, ty můžeš prožít nějakej film?

A když si tohle bys přál, být v nějakým filmu vedle Ani de Armas, anebo být jako její nabíječ, tak si přeješ, jako sám s ní na ostrově.

A to by bylo ale moc jednoduchý.

Tak si přeješ vyprávět od mě do Afrika, jak v úplně jiným filmu spas Ani de Armas má téma.

Představ se, že bych ti řekl, že to stalo za hovno.

To by mi neřekl.

Podle mě by byl smutnej, podle mě, já bych ho chápal a podle mě by to byl jako... Nebo stejně tak si můžeš stát Batmanem, ty vole, ale ty ne, ty si radši necháš vyprávit za barem.

Já jsem chtěl být tématický, tak jsem řekl, že bych byl tady v tom půl filmu.

Jak by to bylo, když byl dvakrát rapnej Batman někde, ty vole.

Ježíš.

S váma je to těžký.

A on by se tě zeptal, a jak se ti líbil Sherry?

Ty vole, ještě pět dotazů, nevím, kde to skončí.

V kybersíkaně.

Já nemusím.

Zdanec Pánové, na který komiksový film letošního roku se nejvíce těšíte?

Animovanej Spidey.

Batman.

Nic.

Já se nejvíc těším na Doctora Stranger ve Spider-Verse, nebo jak se to jmenuje?

Multiverse of Madness.

Tak, S-man, prdelný borec, největší kamarád Rim Joba, vždycky se potkají a vymění si aktuální know-how.

No to jsi ještě nečet tu otázku, podle mě, když děláš tyhle fóry.

Já je nečtu, nikdy přijdem.

Ahojborci, viděli jste někdy, pokud vůbec někdy byl v mainstreamovém filmu seriálu nějaký rimjob?

Pokud ne, byste v takovém díle rádi viděli, kdo by měl být dávající a kdo přijímající?

Ty vole, viděl jsem náběh na rimjob určitě v Sexu ve městě, že to jako nějakej Borec vystrkoval prdel a žádal si ho.

Nebo čeká, on ho vlastně dělal i, on ho dělal, jak se jmenuje ta právníčka?

Cynthia Nixon.

Pak řešíme rim joby v sexu ve městě.

Tak tam on jí začal lízat prdel a pak to chtěl naspátek a ona se najednou takhle otřásla a řekla, to já dělat nebudu.

A pamatuju si, jak tam tak vystrkoval na ní, špujel na ní tu prdel a ona se tomu snažila vyhnout a pak ho vyfátla.

No ale to v dnešní době, to bylo samozřejmě před 20 lety, kdyby dělali teďka, chtěli mít takhle akční ten sequel, ze kterého jsem teda vydělal jeden díl, tak tam by rim job dělali, vole, to už je mainstream, vole.

To už, jak říká kamarád, když se bavíme o sexuálních otázkách a

outlocitnosti a, jak se tomu říká, cudnosti dnešních mladých lidí, tak on říká, ty přemýšlíš o tom, jak by jsi naroval jazyk do pusy a ona už v duchu zpřádá pány na to, jak ti vylíže prdel.

Takže dneska už je to prostě mnohem ostřejší a přímo očařejší, takže Rim Job by byl součástí všeho.

Rimzi, kde jsi viděl Rim Job?

Hele, no právě, že asi nikde, nebo nikde, kde bych si to pamatoval, tak jsem se to pokoušel vygooglit, ale nepřál bych vám vidět, co mi internet nabídnul za odpovědi na moje intelektuální otázky, takže ani tam jsem neuspěl a nevím, kde hledat dál teda, no.

V lidský stonožce je takový rimjob proti svým vůli, který se převede až v něco hodně nelidskýho.

Jakou z nás by to šlo?

Jste byli rimjob kluci?

Ne.

Dobrý.

Tak jdeme radši pryč a já už teda tady nebudu vtipkovat o Rimjobě, protože pak vidím, že se tady skončí nějaká šílený dotaz.

A nemáš nějaký favority na přijímajícího a dávajícího, jo?

Jak je druhá část té otázky.

Já myslím, že Ondra určitě má, nevím, jestli přijímající nebo dávající, možná ve obou pozicích by si vymyslel tu samou stylově oblečenou dívku, ale nebudeme jí... Bena je fleka?

Za barem?

To má Holanda.

Hele, chtěl bys tu Anodea Hermas jako přijímající nebo dávající?

Ty vole, já vůbec nechci tohle z toho řešit, jako.

Radši.

Takže dávající.

Jasný.

Pavel Přiby.

No prdele, to je strašný.

Já doufám, že to spadne a neuhoří se to.

Ahoj, píše Pavel Připěr.

Ale ne, zase, nejhorší otázka dne, Tobi.

Fakt?

Nevím, určitě to.

Už přemýšlíte, co budete mát další knihy, akce, komiksy a fantazy, byli boží, jen teď moc nevím, kam půjdete dál.

Bude to spíše encyklopédie hororu nebo českých romantických komedií?

A nepánovujete audioknihu, ideálně načtenou Rimsim?

Díky.

No, audiokníha by byla asi fajn.

Rým, si nechceš ji nadčíst?

No, já už si na tuhle nabídku brousím jazyček dlouho, no, takže... Jak to robujíme?

A máme už asi vybráno, už to dáváme dohromady, mělo by to vyjít za rok.

A asi nebudeme říkat, co to je, ne?

Nebudeme říkat, co to je.

A bude to ještě teda namáhavý.

Bude to velký, vypadá to, že to bude 500 stránek.

A to není možný, ne, ale jako to napíšem.

To budeš si muset máknout, vole, poprvé v životě.

Nenapíšeš, vole, 35 uchcenech stránek, ale 50, vole.

Ty vole.

Sračko, vole.

Hlavně, že to chceš načítat, ale máknout to ne.

Děkuju, děkuju šéfa.

Já jsem úplně otřesenej z toho, co se tady stalo v tý předchozích situacích.

Tomáš Rábek, já už to se bojím číst.

Ahoj, který film, který je v Production Hell byste nejradši zasypali tušnými šekmi z Patreonu, aby konečně vznikl?

No, Hlade, máš něco?

Druhý Warcraft.

Ty vole, tenhle trademark tady ještě chyběl, ty vole.

Já jsem si říkal, že dneska mi Ondra bere trochu moc prostoru, když se dělá ten prdel jenom z něj, takže jsem to ušel trošku naproti.

A ten druhý Warcraft je v nějakým helu, jakože něco na Warcraftu neposouvá?

Hele, film asi ne, možná nějakej seriál, ale plně bych asi to nevyhlížel minimálně, ne jako klasický sequel se stejnýma hrdinama a kvůlcema.

Nejo.

Asi ne.

Škoda.

Já jsem totálně otřesený.

Tak řekni Krusej, tam máš to z krku.

To není v Production Hell, to je mrtvý.

Co je v Production Hell?

Na co se těšíme?

A furt se to nevzniká.

Podle mě, kdyby to bylo dobrý, tak to vznikne.

Mně nápadla jenom film, na který se netěšíme.

Kolovdut je třeba.

Už se několik let ne a ne protlačit na obrazovky.

Já si pamatu, jak jsem měl akce, akcie těch celovečerných Friends, vole.

To kdyby vzniklo, tak to bude podle mě nejhorší film všech dob.

Ale to je jedno.

Hele, Oli, poslední dotaz, jestli jsem nic na nepřihlíd.

Má úcta.

Děkujeme.

Předpokládám, že jako filmoví publicisté v úvozovkách musíte nakoukávat veškeré trailery k očekávaným snímkům, musíte být v obraze, to je jasný.

Já to dělám tak, že na některé trailery záměrně nekoukám a díky tomu mám potom v knihe ze samotného snímku mnohem větší zážitek, protože některé ukázky vyzrazují příliš a některé třeba je vše zásební.

Nemrzí vás, že se takhle jako diváci připravíte o nějaký moment překvapení?

Nebo jak to děláte?

A kdy naposledy vás třeba nějaký spoiler z traileru z tohoto důvodu vyložil na sravo?

Díky za odpověď a děkuji za vaši dlouholetou práci.

Sleduji váš již o trailerzom Astala Vistra.

Astala Vistra to je Oli jako Oli G?

Nebo Oli?

Já nevím.

No, tak děkujeme, Oli, za hezký dotaz.

Já jsem dřív, jako dělal, že jsem si u nějakých vybraných filmů nepouštěl trailery, ale teď si je vlastně pouštím u všech.

Ono se tomu nedá utýt.

My jsme se třeba říkali, že někdo nebude koukat na nic z Bonda, protože se na něj těší, nebo z Nolena, nebo tak, ale prostě předtím se zdrnout nedá.

Ty, když si díváš

Když se nedíváš na Bonda, přesně si říkneš, že se vyhneš trailerový kampaní na Kingsmany.

Máš pět let klapky na očích a říkáš, že se vyhneš od všeho krývýho materiálu.

Dělal jsem to u nějakých filmů, když jsem byl mladší a takový natišenější, ale teďka už to nedělám a vlastně si myslím, zrovna tím motrým příkladem, že vlastně, když ten film znáš třeba na spamě, nebo když máš vyspoilerovaný, tak ten dobrý film tě prostě natchne, i když všechno už znáš a viděl jsi a stejně to funguje.

A je teda potom hodně časté, že třeba, když si vzpomenu na Kickass,

nebo Interstellar, tak mi přišly ty trailery velice tučný a stejně jsem si říkal, ty vole, tak to jsem dostal nářez, to jsem ještě dostal třikrát víc, než jsem čekal, wow, wow, wow, pojď do mě, dík.

Já k tomu asi nechci dodat nic, říkám, o tý se předtím nedal a většinou, když ten film je dobrý, tak je úplně jedno, co nám proketnou trailery.

Rimzi, chceš něco dodat?

No, že podle mě, já předtím docela utíkám většinou.

Já se na ty trailery, který nějak jako nemusím řešit pracovně, tak se na ně většinou nedívám a jsem pak spokojenější.

Já jsem rád, že mám možnost jako vidět něco z toho filmu, udělat si obrázek a začít se těšit a nějak mě to nepřekáží.

a vydrželi dvě hodiny, ty vole, dvě hodiny, vole.

Ale zas tam nebyly žádný technický potíže, takže se to bude infovi stříhat jedna dvě, to je super.

Jako myslíš, že to bylo celý v hajzlu?

No ne celý v hajzlu, ale pár vrásek mu to podle mě přidělá, no.

Ty vole, to je prostě v prdeli, ty vole.

Já jsem chtěl končit na optimistickou dotu a jak jsem se zapomněl, já jsem furt otřesený z těch věcí, co tady padly.

Ani vlastně nevím, jak jsem se do toho dokázal tak otřást.

Ale děkujeme vám za pozornost, děkujeme, že nás podporujete na Patreonu.

Vidíte, jaký jsme postivci, projev jsme všech 18 dotazů i 13 filmů.

A příště dáme můj Zoom Live tak 20-minutový, protože tohle se nedá.

Mrzí mě, že tady nebyl Karel, ale myslím, že jsme to výjimečně zvládli i bez něj a to je důležité.

Tak se mějte, pánové, uslyšíme se za 13 filmů.

Zdar.

Zdar.

Ahoj.