Transcript MovieZone Live-211

Podle mě, pokud jsem to dobře zmáčknul.

Aha, nazdar!

211, jo?

Ano.

Hele, Rymzi, uspal jsi?

Uspal, uspal.

Přece dvě minutama, akorát.

A hlídá osobu někdo jiný, nebo jsi sám doma?

Hlídá, hlídá.

Neboj.

Všechno je pod kontrolou.

Máme strach o tvoje potomky, že jo?

Budou cest.

Vidíte, že někdo přijde, nebo všichni čekali na 22.30?

Podle mě nikdo nepřijde, nikdo nikde nechodí.

Já se tam radši ani nejdu podílet.

A nebo jo.

Já to jdu embednout.

Já tady udělám nějaký hezký obrázek.

Tak počkej, tam je lidi.

Dva lidi, já vidím dva lidi.

A oba pozdravili, ale to je pěkný.

To prosím mě úspěšnost.

Teď už je jich 33, tak to je dobrý.

Já jsem si říkal, že tam jsou dva lidi a vidíme to já a Bašek, tak to je panečku sledovanost.

Tak jak jinak byste utrávil středační večer?

Teď mají ty lidi jedinečnou šanci během těch dvou minut, než se civil zmátoří a připraví si ten úvod, tak se nás můžou i na něco zeptat, protože pak už bude prostor jenom pro patrony.

Teď probíhá premiéra Její tělo, na kterou jsem mimochý, tohle za pornoherečkama a modelkama a pavkyněma.

Máš těžký život.

Chce se skončit s váma, ale... To je těžká konkurence ovšem.

Ale řekl jsem si, že radši se budu dívat na ty vaše nepříliš mužná těla, jak nám psali pod prvníma dojmama.

Ano, ano.

Vachlé riády.

O kterých se dneska nesmí moc mluvit, že, Rymzy?

Cože?

Mě neposloucháš?

Jo, ty ses mi seknul teďka dokonce už mi...

už se zdá, že mě, že se mě někdo pokouší odpojit, no, tak.

To vím, to vím.

Že dneska to bude s cenzurou, jo?

Tak.

Tak bude to složitější.

Vy se si, vy se si nesekáte, jenom já se sekám?

Jenom ty se sekáš.

Tam se sobě sekáš.

Jseš sekáč.

Počkejte, že ty se sobě sekáš?

Ne, no já se sobě nesekám, ale vy se mi sekáte a tak asi je to u mě, no.

To je kvalitní úvod.

Moje analýza dospěla k tomu, že problém je ve mně, to se mi stává často.

Co říkáte na něco na té berie?

Já teďka hodně si pouštím starý komedie z devadesátek, tak to jsem si ještě nepustil a mě nikdy moc nebavilo.

Já jsem to viděl 20 let.

Myslím, že máš výborný účest k tomu, aby jsi docenil ten nejslavnější for z toho, takže... Už to je dobrý základ.

Ale to není for, vole, to je všechno života, všechno lidní realita.

No, to by byl tvůj středečný večer, kdybys šel s těma pornohercema na přetrhu.

Ne, ne, ne.

Sybal by měl to pair of zipu, víš?

Myslím, že bych se svoji nemužnou postavu zasunul.

Tak ty třeba ne, ale třeba bys byl zasunut.

Měl nějakej jinej úspěch, no.

Ty vole, ty dokážeš no.

Tak si jdem na to.

Jdeme na to.

Ještě tady aspoň 100 lidí?

Je tam stovka.

110.

To by se Igoru Chaunovi nestalo, měl na live streamu 110 lidí.

To tuplené hnízdilo.

Počkej, za chvilku na nás bude koukat.

Za chvilku se v tom chatu objeví fanoušci tajemství a smyslu života.

To je prvé naberek rády.

To bych nikomu nepřál.

Propojení těchto dvou bizarních světů.

Ale podle mě budeme stejně dlouhý.

Jo?

Dvě a půl hodiny typuješ dneska?

Tak většinou to už atakujeme tyhle ty.

Tak máme máme 10 filmů plus dva rimsy jo, takže jako jsme výchozí pozice není úplně pozitivní.

Ale necháme se překvapit.

Takže 211 jo?

211.

Tak dobrý večer, co tady jste?

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 211.

Movies on Life a je tady klasická napěchovaná sestava, je tady Mr. Hlad, čau Mates.

Zdar.

Je tady Rimzy, neboli Rimjob, neboli Mónia, neboli Mojmír.

Zdar.

Dobrý večer.

Tomu už tuhne úsměv, protože ví, co budeme probírat.

Já ho v tom nenechám.

A je tady INF neboli Vašek, švýcarský exulant, který se zase jednou připojil, protože jsme mu nedali na výběr.

Vítejte, vítejte.

No, tak máme asi deset filmů velkých, dva malých, které chceme probrat.

Máme spoustu dotazů na Patreonu.

My se do nich pustíme.

Hlade, víš, kde je Karel?

Perel šel na tajemství a smysl života a teďka hledá tajemství a smysl života, takže nemůže.

Šel na premiéru v těch Hodkovičkách nebo kde to bydlí?

No, myslím, že v Hodkovičky měli vyprodaný velký sal.

Dobře, tak doufám, že tu ten smysl života objeví, docela bych mu to přál.

Ale my začneme trošku jiným filmem.

Ještě teda samozřejmě dojdu na dotazy ve finále téhle relace, která bude předpokládám docela dlouhá.

Děkujeme za vaši podporu na Hero Hero, je tam furt dvě stovky podporovatelů, díky kterým můžeme točit různé rozhovory, scházet se tady, občas něco nakoupit a Mr. Hall si díky tomu kupuje prvojakostní.

Co si kupuješ?

A to je Glen Morangela Santa.

Co to je?

Lahodná singlemoldka a rymzi napůl závistivě, napůl s respektem v očích kouká.

Dobrá volba, dobrá volba.

V té palírně jsem byl dokonce osobně, na prohlídce.

Jo.

Zazl jsi takhle pod ty kohouty a pouštěl jsi to přímo do držky.

Takhle to tam přesně chodí, no.

Já jsem se to vyslal.

Oni vybízejí ti lidi, aby to dělali právě takhle.

Na benzíce jsi sháněl benzín v těch kanistech, který jsi vylil na zahradě a potom jsi to pouštěl do toho, že jo?

To je můj život.

Rimsy si vytrhl chlup z pod paží, hodil ho do té varny a ty to teďka piješ, destilát z jeho tělíčka.

To by z toho hlad vyšel ještě lacino celkem.

Já mám spoustu ještě jiných zákupcí, které... Hlasomak edition právě, no.

Jo, jo, no.

Hele, Civele, víš, že tohle není takový to plkání před show, ale že už jedeme na živo, takzvaně.

Tak jdeme na to a začneme s hurta.

Začneme komiksovkou Marvels.

Říká se, že komiksový žánr upadá, že to jde všechno ke dnu a samozřejmě

Vidíme to, že to jde ke dnu.

Od Endgame to jde vlastně už po Endgame to naskočilo na takovou tu šedesátkovou úroveň, kdy všechny ty Black Widow, Shang-Chi mohly být, dejme tomu, OK, ale šlo to strmně dolů.

U Eternals už se ty tábory rozbořily a tenhle rok na nás vyskočilo několik komiksáren s hodou okoností i ze stáje DC, i ze stáje Marvelu, který by si prostě nekompromisně zasloužili palec dolů

maximálně nějaký hodně domlácený vodorovný palec.

A Marvel z toho vlastně všechno zakončuje.

Nejenže je to mega propadák kasovní, ale je to i film, který ukazuje, že tady ta cesta s těma

půzovkách kvotama, na sílu ženskýma hrdinkama, etnicky rozrůzněnýma hrdinkama a zároveň spojováním věcí, které lidi zas tak nezajímá, to znamená nějaké seriály, nějaké různé postavy dohájené a naopak z těch vedlejších jsou najednou dělané ty hlavní, takže to úplně nefunguje a Marvels jsou toho všeho prý finálním důkazem.

Tak hlade,

Je to definitivní známka úpadku, respektive jak vzpomínáš na ten film, po 14 dnech, když si ho budeš zkusit vybavit, nebo po 10 dnech?

Ale já bych tam právě o úpadku jako takovým nemluvil.

Já si myslím, že úpadek jsme zažili při těch pokusech pojmout to jinak, někdy třeba jakože podvratně, nebo někdy jako u Ant-Man, kdy to bylo příliš ambiciozní, ale v rukách režiséra, který si myslím, že má svý limity vodost níž, než by Marvelovky potřebovaly.

A takhle zpětně na mě Marvel způsobí jako normálně špatnej film, jako něco, co

by mohlo za jiných okolností fungovat jako taková ta výplňová komiksovka, které bychom dali šest, možná sedm, kdyby ji prostě točil někdo šikovnej a byla trošku zajímavější.

Ale vlastně si myslím, že ten základ, který v ní je, který nefunguje, tak není špatnej.

Jenom je z toho prostě blbej film.

Není to úplnej omyl, úplná prostě cesta do nějakého zatracení, nějaká slepá ulička, jenom to není dobrý film.

Což je samozřejmě taky průser.

Já nechci vůbec, aby někdo měl pocit, že tady chválím, protože nechválím.

Promi vašku.

Ne, ne, vůbec, neomluvej.

Já jenom, že jako Matěj to skoro v prvních dojmech pochválil, takže já jsem na základě toho vyrazil do kina, samozřejmě.

Okamžitě, tady za 8 stavek ve Švýcarsku.

Tak Matěj poslavili Blue Beetle, vole.

On je v zásadě hodnej člověk.

Ale kde tady začít?

Já musím uznat, že jsem pochopil, odkud Matěj jde, protože řada z těch věcí je pravda.

To jádro toho filmu

teoreticky by mohlo být dobrý.

Částečně i proto, že tam je ten vztah mezi těma holkama a je tam ta Miss Marvel, která je až tak jako taková nakažlivá, optimistická.

Myslím si, že to jako hrozným způsobem táhne dopředu.

I když tam ten charakter development moc není, ale tam je problém v tom, co jsme už viděli a tušili v těch předchozích Marvelovkách, že, no já fakt jako nevím, kde bych měl začít, takže já to vezmu rychle a kdyžtak mě zastavte, jo?

Ale celý ten film vypadá, že je prostě točený na dvou lokacích, jako řve z toho studiu, úplně neskutečně.

Dějově to vypadá, že to vymyslelo 30 nějakých exekutivců a že ta režisérka, která je teda jako, myslím si, že je to jeden z nejmladších režiséru, co vůbec jako u Marvelu kdy byl, nemá toho za sebou zase tolik, Nia Da Costa,

A ještě předtím, než to mělo premiéru, tak se samozřejmě profláklo, že ona byla na tom place poměrně taková osamocená, neměla tam nikoho, kdo by jí poradil, absolutně nechápala věci v tom scénáři a volala těm režisérům, co dělali dřívější Marvelovky a ptala se jich, co tohle má znamenat a jak má tohle dělat.

No prostě evidentně totální chaos, který tak trošku zrcadlí, jak to u toho Marvelu momentálně funguje.

Že tam opravdu jako je třicet nějakých chytráků, jak se říká v angličtině too many cooks in the kitchen.

A zkrátka každej si tam přiřejvá svoji polivčičku a ve výsledku ten film pak podle toho vypadá jako frankenstejnovská věc.

Kdy scény na sebe nenavazujou a občas jako takovým způsobem vystoupíte z toho konceptu někam do strany.

Že si říkáte, že někdo se v té střižně musel zbláznit a že najednou je tam 10 minut z nějakého úplně jiného filmu.

A to v tomhle případě platí doslova.

Tam jsou dvě scény, kdy přemýšlíte nad tím, jestli si z vás ty tvůrci teda dělají srandu.

S nějakýma kozama nebo co?

Ne, kozy jsou v torovi.

Tady jsou kočky.

Aha, sorry.

No, jsou tady kočky a pak je to něco, co jsem podle ukázek si myslel, že to je nějaký bollywoodský číslo a přikládal jsem to ty Miss Marvel, ale v skutečnosti je teda, nebudu spoilerovat, v skutečnosti je teda mnohem horší a děsivější.

A nesmyslnější.

A nesmyslnější.

Je to fakt jako studená sprcha, v důsledku úplně zbytečná scéna.

Ale problém je v tom, že ten charakter development a to vršení scén na sebe bez hladu a skladu je ta nejodpornější věc, kterou můžeš vidět.

A krásně to rozkrývá ten rozklad, ve kterém ten Marvel momentálně je.

Já si chci samozřejmě některé věci nechat do Marvel Zone, kterou budeme časem natáčet.

Já chci, abys to zkrátil, ale už to zúderní nějak.

No jde o to, že prostě oni před sebou jako tahnou tu kuličku z trusu, do který každý něco přidal a ta kulička čím dál tím víc smrdí.

Je to taková hromada hoven.

Ano, ale ani nemůžeme říct, že by to bylo hezký, ale k hovnu, protože ono to hezký není.

Ten film je opravdu ošklivý, ať už jde o triky nebo o tu určitou studiovitost.

A to, že si tam každý dělá, co chce, to mimochodem naznačuje i casting hlavní záporačky, což je, myslím, že manželka Toma Hiddlestona.

A ve čtvrtém toárově jsme zase viděli dceru Krise Hemswortha.

Takže evidentně se z toho dělá takový předražený home video.

A já jsem z toho smutnej, no.

Nevím, jestli to kormidlo půjde ještě někdy otočit, ale tohle si myslím, že je pro...

pro to publikum, že tohle si musí včimnout fakt už i slepej, nejzaslepenější fanoušek Marvelu, že tady teda jsme sešli na scestí a každý den se vzdalujeme Bohu a že teď už teda konečně tam tomu někdo pláchne trubky.

MZ, ještě než se tě zeptám na obligátní otázku, chtěl bych ti říct, že jsi trošku čůrák.

Jo.

A jako jen tak, aby řeč nestála, nebo máš pro to nějaký... Ne, protože po projekci Marvels si dal Marvels stejné hodnocení na čase foto, jako si dal po projekci Logenovi.

Tak to seš, no.

Tak ono, to tak zhruba.

No ano, obligátně, otázka se nabízí.

Je to lepší než Logen?

Ne, je to horší než Logen, je to horší než Logen, rozhodně.

Proč jsi k tomu tolerantní?

Protože ten žánr tě vůbec nezajímá a je ti vlastně jedno, když se tam něco hýbe rychle, barevně.

Co se ti na tom líbilo?

No tak jako líbilo to říct úplně nemůžu, ale na rozdíl od mnoha jiných komiksovek mě to až tak nesralo, až na právě ty dvě scény, o kterých mluvil Bašek, tak to si vzpomínám, že u toho jakoby bollywoodskýho čísla jsem se podíval na tu

naší řadu v kyně a jenom jsem viděl Hlada jak nechápavě kroutí hlavou a o kousek dál Karla, který se výjimečně nesmál, takže to jsem pochopil, že opravdu je zle a nelíbí se tohle už vůbec nikomu.

A byl jsem z toho zděšený, zároveň ale mi to přišlo jako taková ta bezelstná, prostoruchá komiksovka, jako z devadesátejch let, takovej jednorázový příběh, kde se rychle zbastlí několik...

postav, který vlastně nám můžou být celkem jedno, mají za cíl zachránit svět nebo potažmo celý vesmír a tak jako nějakým rychlopříběhem, kde není moc čas na nějaký důkladný vysvětlování a kde je to všechno zabalený v hromadě pseudofyzikálních keců, který vůbec nedávají smysl, tak se tak nějak řekne, co se všechno musí stát, pak tam je pár akčních scén a potom to prostě po těch zhruba 100 minutách skončí.

Že mi to přišlo jako...

takový opravdu jako míň toxicky otravný, než prostě takový rozmáchlý 2,5 hodinový nebo 140 minutový Marvelovky, který se snaží přispět do toho světa, ale vlastně je vidět, jak jsou bezradný, tak tady byla ta bezradnost aspoň taková přiznaná, přišlo mi, že opravdu si tam každý dělá nějak, co se mu zlíbí a

A jako neurážilo mě to, ale nedokážu o tom říct nic moc hezkýho.

Já bych chtěl, že bys měl dva, dvě hvězdičky.

Asi bych jako měl, no.

Jsem tak na té hranici těch dvou a tří hvězdiček a přemýšlím, jestli být hodným nebo ne.

Ale je mi to vlastně nějak jedno.

Ale jenom jsem ještě chtěl říct k tomu, co jsi říkal ty, Civale, že

Tam tady podle mě vůbec není problém nějaká etnická rozmanitost těch postav, protože ty postavy jsou vlastně docela OK a jejich zázemí není nijak urážlivý.

Ani ta indická rodina tam mě nějak nevadila nebo nepřišla mi jako nějakej na sílu tlačenej element, ale spíš to, co

to, co vidíme u Marvelu poslední dobou, že bez ohledu na to, jaký ty postavy mají etniku nebo gender, tak s tím nedokáže udělat nic smysluplnýho, udělat žádný kontinuálně rozvíjenej děj napříč filmama o seriálech, o těch se vůbec nebavím, že jo, to je tady specifikum jenom pro funčmakery v bledě modrých polotričkách a

vlastně, že se v tom tak plácaj a celá tahle fáze nedává nějakej ucelenej smysl, no, takže to je větší problém, než co jsou ty samotný postavy zač, ale když se tomuhle filmu přistupuje jako k izolovaný nějaký oddychový jednohubce, tak si vlastně myslím, že někoho, kdo chce vyloženě jako zabít 100 minut času v kině nějakým způsobem, který ho nesere, takže to jako může i fungovat, no, což je to nejkrásnější, co o tom dokážu říct.

Rymzi, já ale neříkám, mě nevadí etnická rozmanitost, ostatně mě všichni nadávají, že jsem bouk a že jsem pro kvóty a tak, jít to poslouchám dva roky.

Já se bavím o tom, že ty pohlaváři,

fajgí a spolu si tam sednou do toho kanclu a řeknou si, teďka tady máme Captain Marvel, k ní dáme tady tu malou intku, tady tu černožku a pak natočíme to tady a tady.

A to poslední, co je zajímá, je prostě kulervoucí příběh, kulervoucí atrakce a kulervoucí režisér nebo nějaký herci, který tomu prostě vtisknou tu patinu té blockbusterové události.

A to mě prostě neskutečně seré.

že se dělají tady tyhle rozhodnutí od stolu, který samozřejmě mohly fungovat, když se dařilo a když to bylo nějak zajetý, měl tam šikovný tvůrce, měl tam neokoukaný postavy, který si lidi rychle zamilovali, nebyla tam ta inflace, tak chápu, že si řekneš, mám tady kapitána Ameriku, chytl se,

Ve dvojce ho hezky propojím s Winter Soldierem, vezmu si tam Nicka Furyho, rozjedu si tam Anthony Mackieho a ve trojce ho pak postavím proti Downymu a bude to pecka.

Ale teďka se pracuje s mnohem zoufalejším nějakým plánem.

A je primárně zajímá, přesně, teďka chceme ženskou týmovku, teďka chceme čínskýho hrdinu, ale nezajímá je, aby si řekli, tak teď už jsme natočili 20 těchto filmů, nebo 25.

Potřebujeme, aby si z toho zase sedli na prdel.

Tak co uděláme?

A to se povedlo třeba u Ogena, byť si o tom můžeš myslet, co chceš, ale tam se podařilo s toho udělat tu událost.

Ale já tady náznaky těch událostí vůbec nevidím, což je ještě o to horší, že se opravdu definitivně zajelo, že se tam

Já si myslím, že se to teda mimochodem převrátí, že ty nonameové to nebudou režírovat do nekonečná a nebudou tam pozvaný automaticky prostě první černožská režisérka, která se namane, protože hrdinka je černožská třeba.

Prostě takhle oni je vybírají a dají jim prostě ještě malej plat, ale...

Je potřeba to celé zrestartovat, přestatočit v tom hnusném volium jenom v těch studiích a přistoupit k tomu nějak prostě zodpovědné a chtít vyprávět krásné filmy, krásné blockbustery, krásné příběhy a nejenom jako uměle sestavené hovna mechanicky.

Jojo, a já s tímhle, co říkáš, naprosto souhlasím, jenom jsem chtěl říct, že není problém v tom samotném etniku nebo v gendru, ale právě v tom, že touhle definicí ty postavy vlastně do znační míry končejí a rezignuje se na vytváření nějakých silnějších příběhů a propojování linek.

Dobrý.

Ale myslím, že se hlásil Vašek až z dalekého Švýcarska.

Ano.

Já si myslím, že u tohohle filmu se zdaleka nejvíc obnažuje to, co se oni snažili udělat.

Oni tomu říkají u Disney Always On Franchise, to znamená, že prostě s tím Marvelem žiješ každej týden, každej měsíc, pořád je něco, ať už je to film nebo seriál.

A tady v Marvel se to snažili všechno pospojovat.

To není úplně náhodný, že najednou se tam objevily tyhle tři holky, oni vzali tu Captain Marvel

K ní přihodili dospělou verzi tý dcery tý její kámošky z jedničky, která se objevila v seriálu Wandavision.

K ní dali ještě její největší faninku, což je Miss Marvel ze seriálu Miss Marvel.

A ještě v podtitulkový sekvenci se objeví jedna postava z nějakýho jinýho Disneypu seriálu.

Takže pokud nemáte modrý polo a nekoukáte na všechny ty seriály, tak samozřejmě jako čumíte jak péro z gauče.

protože ta charakterizace v tom samotném filmu je nulová.

Vy tam dostáváte hotový ty postavy a najednou vidíte prostě kvílející indickou hojčičku s kompletní její rodinou, nikoho z těch lidí neznáte a velkej kredit teda té herečce, že prostě tím svým entuziasmem to dokáže prodat a dokonce jako strhnout na svoji stranu.

Jestli tady někdo tahá za krátkou sirku, tak je to Brie Larson, velmi oblíbená na internetu samozřejmě,

tak já jako upřímně řečeno nevím, co jí řekli před natáčením toho filmu, protože ona z toho děje vychází jako ještě trošku nesympatičtější postava než v těch předchozích filmech, ať už to byla ta soulovka nebo ty vedlejší role.

To znamená, že pokud jí jako internet neměl rád, tak teď má ještě mnohem víc důvodů k tomu, aby tou postavou opovrhoval.

A všecko ostatní je tam prostě nalepený tak, jako, hele, tady si zpropagujeme ty seriály, oni na ně ty lidi teď začnou koukat, aby jim to všecko docvaklo, což samozřejmě fungovat nebude.

Naopak, ten divák je otrávený, protože nemá ty pojítka.

A vůbec tam nefunguje to představování těch postav do dalších filmů.

To, co krásně fungovalo v té první fázi, kdy jsme se dostali k těm Avengers, protože na konci každého filmu byla představená postava, která byla v tom filmu, který následoval.

A teď jsme se bohužel dostali do takový situace, že tady máme prostě na konci eternus nějaký divný CGIčkový trpaslíky a postavy, který pravděpodobně už nikdy nikde neuvidíme.

Na konci Doktora Strange máme Charlize Theron, která je jako teda good luck.

Taky si myslím, že už ji v Marvelu nikdy neuvidíme.

A všechno se to bortí takovým způsobem, že i to, co nám Kevin Feige před dvěma rokama nebo rokem slavnostně představoval, ty fáze 5 a 6 a všechno s tím Kangem, tak dost možná v následujících týdnech a měsících budeme svědky prvního velkého přepisování.

kdy se i ten Marvel bude muset chytit za nos a najednou říct lidem, hele, podělali jsme to, ale naštěstí máme fantastickou štyřku a X-meny, takže zase bude dobře.

Ale je otázka, jestli se ještě najde dost fanoušků, který na tu údičku znova skočí.

Marvelos ještě uvidíme.

Info.

Určitě bude druhá sezona Miss Marvel, což je ta jindická holčička a naznačuje se tam v jedné té potitulkový scéně vznik něčeho, co by mohly být mladí Avengers, respektive mladé holčičí Avengers.

A v tomhle případě už se to dá víceméně poskládat z hotových postav, který diváci znají, ale jaký je potenciál takový týmovky, nebo jaký bude zájem mezi divákama, to je skutečně ve hvězdách.

Hlady, čím bys to uzavřel?

No uzavřel bych to tak, že po Marvels je podle mě Marvel definitivně v prdeli tak moc, že s tím musí něco dělat.

A já jsem vlastně rád za to, že to propadlo a že se někdo opravdu teďka pokouší něco dělat, jako by říkal Vašek s těma změnama u dalších Avengers a podobně, kterým už teďka pomalinku dochází, protože se zkrátka ukazuje, že po té čtyřce Avengers vyrazili s špatným směrem, špatnou nohou, ale ještě se myslím, že je často prostě nějakým způsobem zachránit.

Dobře, takže malá douška optimismu.

To je o tebe hezký.

Tak vy jste viděli i film Její tělo, který má teďka zrovna premiéru.

Docela dost se od něj očekávalo, je to český film, je to příběh skokanky do vody, která pak začala prcat před kamerou.

To znamená úspěšné atletky, která... A pak umřela.

Fakt?

Ano.

Já myslím, že ono není na té premiéře.

No není.

Jako doufejme, že ne.

To jsem ani nevěděl, že to mě mrzí.

Úspěšné spotnovky...

Když se mluví o tomhle filmu, tak je otázka, nakolik je tohle vlastně spoiler, protože to, že se pak rozjela pornokariéru, je jakoby základní premisa toho filmu, ale taková jakoby dodatková premisa toho filmu, nebo něco, co prostě k tomu příběhu neodmyslitelně patří a bez něj by nebyl daleka tak zajímavej, ale už se o tom míň ví a tak je otázka, nakolik to říkat nebo ne, tak to jsme si odbili hnedka.

Ale jako já si myslím, že je fér to říct, protože minimálně v tiskových materiálech se prostě zmiňuje, že tvůrci spolupracovali s její sestrou a podobný věci a že prostě mrtvá je, nebo já nevím.

Dobře.

Takže ty fotky, kde jsem viděl tu skutečnou hrdinku s její představitelkou, byla ve skutečnosti režisérka s herečkou.

Chápu to správně.

Nevím, jaký jsi viděl fotky.

Já bych to řekl tak, že při vzpomínkách na to, co jsi dělal během dnešní obědový pauzy, třeba tak tě trochu zamrazí takhle zpětně, protože to rázem má takovej trochu nekrofilní podtext.

Rešerši jsem nedělal.

Každopádně ten film byl hodně očekávaný.

Myslím si, že dokázal vzbudit pozornost povedenými trailery i plagáty.

Ten námět je jednak

peprnej, ale i to uchopení vyznívá jako docela zajímavě, když to pozoruješ z dálky.

Přišlo mi, že se i, že to má takovou tu pozitivní zákulisní šeptandu, že se trošku špitalo, toto bude významný film.

Povedlo se tomu procpat i na nějaké festivaly, ale hle, první ohlasy to docela schladily a spousta lidí mi naznačuje, že to není významný film a zásadní české drama.

Hlade, co si o tom myslíš?

Já si myslím, že to není významný film a české drama.

Já si myslím, že to není úplně povedený a je to škoda, protože to téma, ten příběh je opravdu potenciálně hodně zajímavý.

Minimálně si myslím, že to obstovně vypadá, je to dobře zahraný ze strany Nataly Germany, ale

Není to dobře natočený.

Je to film, který se strašlivě na sílu vyhejba jakýmkoliv emocím a jakýkoliv práci s těma postavama.

Kdy to vyloženě samozřejmě žadoní o nějaký ty konfrontace s rodinou, která zjistí, čím se po neúspěšný sportovní kariéře živí jejich dcera, nebo aby to nějakým způsobem víc řešilo právě to, jak ona se vyrovnává s tím, že nepojede na Olimpiádu a musí dělat za kasou.

ale každý takovýhle potenciální situace, která tam je třeba naznačená, že by mohla proběhnout, ten film rychle uteče pryč, ty věci tam prostě nejsou.

A je to ve výsledku jenom takovej záznam jednoho života, jední trošku podivuhodný kariéry, který

K ničemu nesměřuje, nic neřekne, nic zajímavého se nepokouší sdělit a pak skončí.

A je to fakt škoda, je takový strašně mrtvolný.

Ten styl formální uchopení dá se přirovnat k nějakému známému zahraničnímu filmu, který jsme viděli?

Mně se nic konkrétního nenapadá, ale je to...

moderně natočený, solidně natočený a dobře vypadající drama jako Evropskýho střihu.

Já to zacivala jenom dořeknu.

Prospělo by tomu, kdyby to bylo víc jako filmy Craiga Gillespieho?

No, prospělo by tomu, kdyby to bylo víc jako filmy kohokoliv, si myslím, protože právě ta strašlivá rutina a ta strašlivá neochota něco zkoušet, někde riskovat, někde cokoliv vyhrotit, neříkám přímo, že by to mělo soudit, to právě naopak, ale prostě udělat něco, co by vlastně z toho jejího života udělalo zajímavý příběh, který pravděpodobně zajímavý fakt byl,

To by to tomu prospělo.

Což vlastně podle mě není zas tak moc, když bych něco takového chtěl.

Na mě to z traileru trošku působilo, že se tam pokusí takový ten moderní evropský festivalový styl mít.

Takový trošku odtažitej a...

Já nevím, já vím, že existují dvě verze.

Je verze jako R-ková a verze, která je nějaká uhlazenější.

Nevím, jak mu nám pouštěli, ale myslím si, že jsem tam viděl nějaký presat, takže to asi bylo R-kový.

Takže určitě na tam, nebo předpokladám, že tam nechyběly nějaký scény, které by byly třeba vulgární, co se týče nějakých dialogů nebo tak.

Takže tady prostě chybí z nějakého asi režiserského rozhodnutí a opravdu tam máš třeba nastavený nějaký moment, kdy ta konfrontace vystí ve vzduchu, ale je řešená tím, že někdo řekne jednu větu a pak se to odstřihne.

Někdo, ten druhý se na ní jako zle podívá nebo nebo chápavě podívá nebo tak, ale pak se střihne pryč.

Vlastně se tam opravdu nikdy nestane nic, co by bylo nekomfortní pro kohokoliv.

Vovšem se jenom jakoby

Ani na je šeptá.

Ty to vytušíš jako divák, co tam asi mělo být, ale nikdo to neuvidíš.

Prostě to tam není.

Rimzi, jak bys to charakterizoval, ty ten snímek?

No já bych samozřejmě rád bych se Hladovi vysmál, že to nepochopil a že nedokázal docenit nějaký jemný nyance, který v tom filmu byly, ale jsem na tom bohužel stejně jako on, takže to vysmívání musíme nechat na někom jiném.

On se ten film opravdu tváří jako taková moderní

evropská festivalová artovka, která je právě taková podchlazená, odměřená, která prostě nedává jednoduchý odpovědi, ale myslel jsem si, že v té první části, kdy sledujeme tu sportovní kariéru, která je prostě taková

chladná, odtažitá, ať už tím zaměřením na ty vrcholové výkony, i tím, že v životě té vrcholové sportovkyně moc zábavných okamžíků nebylo, a že to bylo naopak založené na plnění toho pevního řádu a tak dále, plus samozřejmě ta modrošedá paleta, nebo modrošedé barvy těch bazénů a tak dále, že to vybízelo k tomuhle stylu, říkal jsem si, OK,

Ale ta druhá půlka, kdy už vlastně sledujeme ten svět porna, který je samozřejmě mnohem barevnější a takovej hýřivější nebo smyslově opojnější, tak vlastně probíhá stále stejně.

Ona se dostává do společnosti, kde je víc lidí, jsou extravagantnějc, oblečený, občas vidíme nějaký

ale vlastně nic z toho nevyplne, že by jsme se jí dostali pod kůži, chápali, jak se ona cítí, že by byla líp definovaná prostřednictvím vztahu se svýma nejbližšíma.

Nic takového.

Takže takový dokjur českej.

No, ale to je samozřejmě... Ta neuspokojivost v těch filmech může být podnětná nebo nepodnětná.

U Killera je to pro mě podnětný a u jejího těla to pro mě moc podnětný není.

Takže jsem si právě z toho až do konce jsem čekal, co to vykrystalizuje, jestli z toho jejího těla bude nějakej...

tvar filmovej, který mi bude dávat smysl a něčím mě obohatí, ale vlastně mám pocit, že nic jsem sem nedozvěděl, jenom to tak prošumělo, jak říkal Hlad, tak ani emoční dopady ty scény nemají.

Takže jako nepotřebuju ani biografii, která mi nasází ty jednotlivý události, který se v tom ne moc dlouhým, ale výrazným životě odehrály.

Nepotřebuju tu biografii uchopenou takhle, mohlo by to být klidně právě přes nějaký ty jednotlivý zážitky a jejich zprostředkování, ale prostě ten film nakonec je tak vlastně chladný a tak vykalkulovaný nebo promyšlený, až vlastně v něm nic moc nezbývá a není čeho se chytnout a nedává člověku nic.

Bude princezná zakletá v čase nominovaná na České hovoře podle tebe?

To je otázka trošku odinut.

Děkuju za ní.

No, princezna zakletá v čase dvě, jestli bude... On to netuší, on to nechápe.

Já jsem to na rozdíl od Remziho pochopil.

Já taky, ale Remzi nemá nakoukanej ten mainstream, musíš trošku polopatě.

No, princeznu jsem viděl, ale... No právě, já ne, já stejně jsem to pochopil.

To je sama herečka.

Jo, myslíš jako herečku, jestli bude.

To si myslím, že by mohla klidně, tak ona dělá, co má, ona...

Nedělá nic špatného, co by šlo zjevně proti těm režijním nebo scenaristickým instrukcím.

Akorát vlastně jejím hlavním úkolem v tom filmu je tvářit se neprostupně a to se jí daří.

Uživatelé webu Norník.cz si přijdou na svý?

Jsou tam nějaký vylizovačky?

Moc ne, moc ne.

My jsme to s Hladem viděli spolu.

Jsem přesvědčený o tom, že to byla ta pikantnější verze, ta 18+, protože tam byla jedna explicitní penetrace, ale opravdu to je pár sekund, které jsou vyloženě hardcore a ten zbytek je takový

lehký soft, takže jako poměrně... Znovu jsem neuspěšný.

Dívali jsme se s Vladem po sobě, jestli něco bude, ale nic nebylo.

Dobře, takže spíš nedoporučujeme.

Nevadí, nevadí.

Když jsme u těch sportovců a výkonů a porna a skutečných osudů už skoro mrtvých lidí, tak my jsme viděli na Netflixu Dokuments Live,

Tenhle oslý můstek si nečekal jim, co?

Já jsem furt čekal, kam to směřuje, ano.

Portrét italského hřebce neboli Rokyho nebo Ramba.

Dává to smysl, ano.

I když zrovna o tom filmu, který naznačuješ a o hřebcích, tam není ani slovo.

Tam se ale používají nějaké archivní záběry a přišlo mi, že některé ty archivní záběry byly z italského hřebce, jak tam pobíhá v tom parku New Yorkskému.

Jo, no tak ty máš nakoukáno.

No, je vidět, že je to další z takových těch dokumentů, dneska je to hrozně populární samozřejmě, těch dokumentů přibývá, ale je to jeden z těch dokumentů, kdy ty potřebuješ přístup k té hvězdě a ta hvězda ho dovolí jenom výměnou za to, že bude mít absolutní kontrolu nad tím výsledkem.

To samozřejmě trošku otupí ty hrany.

Já vím, že Matěj mi hned říkal, hele, viděl jsem prostě milion dokumentů, desítky tisíc rozhovorů, už mi to vlastně nemá co říct, nemá mi to co dát.

A já jsem s tím, než jsem na to začal koukat, tak jsem vlastně byl připravený úplně na tohle, to znamená na takovou tu dokumentální rutinu, zvlášť potom Arnoldovi, který

Není úplně skvělý, ten třídílnej, který byl na Netflixu před měsícem a půl asi, ale nakonec mě to příjemně překvapilo, protože ono si to ani nehraje na nějakou všeobjímající procházku po tého filmografii, ale místo toho je to spíš takový na pivu se Sylvestrem Stallonem.

jako kdyby ty si s ním seděl a prostě jste tak jako povídali o životě.

On by byl ten, kdo povede ten rozhovor, nebyly by tam žádný otázky, spíš by to byl sled takovejch asociací a reminiscencí, ale v tom mi to vlastně přišlo cennější, než kdyby to jelo mechanicky film za filmem, milník za milníkem.

Nechci to nějak skvěle chválit, protože, jak říká Matěj, pokud něco už o Stalanovi víš, tak se nedozvíš nic moc novýho a naopak je tam spousta věcí u mě skryta, včetně takového toho jeho hovackýho období na konci osmdesátek, kdy byl opravdu primadona s velkým P. A to tam samozřejmě není, protože to se nehodí úplně do toho krámu a do toho vykreslení imič, tak, jak si to pan Silvestr přeje.

Ale přesto mě to překvapilo, jak to bylo takový autentický a osobní.

Jako když to vezmu čistě se zaměřením na to, v jaké fázi života on teď je a co chtěl těm lidem asi sdělit.

To ale neviděl, ne?

Já jsem to neviděl.

Takže ten to hodnotil z dálky.

Já jsem to viděl.

Dal bych 6 deseti.

Samozřejmě po prvních reakcích jsem ani nečekal víc a musím s tebou souhlasit, že je to taky krátký, rychlý.

Teďka ta inflace těch portrétovacích dokumentů je hrozně velká a samozřejmě

Je to o dva levely slabší než Last Dance a o level slabší než Backham.

Tady je to hodně taková ta psychoterapeutická spověď, kdy v podstatě polovinu času vypráví o to, že jeho autoritativní otec se choval jako násilnický vocas.

A ty nějaké rány a komplexy z toho tam docela poutavě reflektuje, ale je to spíš taková ta neškodná 90-minutová spotřebka, která, myslím, jako nestrhne, určitě neurazí, ale časem si myslím, že spíš skončí v té modrý noči, že není to ničím zásadní dílo, ale

když už máte povinnost strávit hodinu a půl u Netflixu, tak si myslím, že je to jedna z těch lepších variant.

To, že se tam neprochází, po každém filmu mi nevadí, ale naopak si myslím, že docela hezky se tam dokáže reflektovat význam těch filmů, těch sérií Rocky Rambo a těch postav, co znamenali pro něj.

Není to určitě špatný a není to prázdný a povrchný, takže

bych řekl, že spíš lehce dobře splněná nějaká zakázka, nějaká událost, která není ničím významná, ale každej stalového fanouše, když si to pustí, tak myslím, nebude nějak výrazně rozhořčený.

Přestože jsem se dočetl na ČSFD a ty hajzlové neukázali tu fázi, kdy kouřil ty péra za prachy.

Ale to si budete muset počkat na jiný dokument pravděpodobně.

Dokument jeho tělo.

ne v jeho produkci.

No ne, já jsem se právě trošku neobratně snažil to Matějovi prodat, víš, aby se na to podíval třeba i zpětně, protože si myslím, že to má větší hodnotu než ten Arnold, ale paradoxně to povede k tomu, že v tom modrým to skončí mnohem rychleji, protože ty lidi od toho velmi pravděpodobně očekávají něco úplně jinýho, než co to je.

Oni nechtějí vědět, co ty postavy a ty kariérní zlomy znamenaly pro Stallona, ať už tehdy nebo dneska s nějakým odstupem času.

Oni chtějí vidět toho svýho borce v záři reflektoru a chtějí si s ním znova prožít a pokecat o těch největších hitech.

Ale to už je od začátku úplně jasný, že o to tomu Stallonovi nešlo.

Ale myslím si, že v tom je ta přidaná hodnota, že je to ten pokec s ním a o něm a ne o těch filmech a není to to opakování té trivie, kterou už více méně známe.

Jakoby jo, ale když vidíš ty možnosti,

Zaprvé v případě Beckhama třeba ten popkulturní, společenský, dobový rozsah.

V případě Last Dance opravdu důkladné zmapování nějaké éry s obrovskými emocionálními vrcholami.

A nebo ty dokumenty Asifa Kapady, Diego Maradona, Amy Winehouse, Sena.

Chtěl bych připomenout ten letošní dokument, taky jsme ho myslím v live řešili, Michael J. Fox.

To je samozřejmě od Guggenheima a teď to sebralo někde ceny hráběma.

Myslím, že to dostalo asi pět nějakých dokumentárních cen.

A to je...

krásný příklad dokumentu, který dokáže být úplně úžasně osobní a na komoru.

A zároveň dovede hrozně lehkým stylem se ohlídnout za celou tou kariérou.

Ale to fakt musíš mít prostě profíka za tou kamerou a musíš se mu tak nějak odezdat.

Což v případě Arnolda nebo Sláje si myslím, že k tomu nikdy nedojde, protože tam ty ega jsou jako mrakotrapy.

Dobře.

Posuneme se k dalšímu filmu Netflixu.

Film Netflixu, naše oblíbené souslovy.

Film, který byl s Netflixem spojovaný odjakživa, protože se vědělo, že se tady zahájila zjevně dlouhodobá spolupráce s režisérem, kterýho já jsem považoval za nejlepšího na světě na přelomu století.

Byl i můj nejoblíbenější, takže k němu mám velice vřelej vztah.

Jmenuje se samozřejmě David Fincher a natočil super klasiky jako Klub roháčů 7, Z mýho pohledu i Hra, lidi hrozně milují, Social Network, vlastně i Zmizelou, extrémně vysoko všechno hodnocený.

Douglas má rád Muži, kteří nenávidí ženy.

Prostě každý si v téhle filmografii něco najde.

Ale když si pustíš Menka, první film, který skončil v modrý na ČSFD,

ale stál jenom 30 milionů, tak samozřejmě vidíš, že ta spolupráce s Netflixem nebude úplně vrcholným obdobím jeho kariéry.

Nicméně,

The Killer Zabiják s Michaelem Fassbenderem je jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku.

Je to něčím výrazná autorská vize a myslel jsem, že se o tom budeme hodně hádat, ale samozřejmě včera předevčírem jsme viděli tajemství a smysl života a to nám trošku vzalo vítr z plachet, takový ten emocionálně kritický, takže dneska už budeme jako beránci a budeme rádi, že vlastně, jestli se nepletu, tak k tomu filmu

Všichni by jsme přiznali vlastně pozitivní recenzi.

Na Ratontou Metous by za naší redakce bylo 100%.

Ovšem to průměrné hodnocení by rozhodně nepatřilo k těm nejvyšším a vlastně by jsme se možná i mohli teoreticky zhodnout navzdory tomu, že Hlad a Inf určitě, myslím, že i Rimsy jsou vesmí spokojení, že se to řadí k těm jeho nejslabším filmům.

Lade, jak bys to zařadil?

No já s tím asi souhlasím, protože tady mám asi nejmenší chuť vidět to znovu, protože si myslím, že by to ani podruhý tolik nefungovalo, protože ten film, jak je poměrně nedějovej, tak je hodně o tom emočním prožitku, který se asi na podruhý nedá zopakovat tak dobře.

Ale rozhodně mi to přijde jako zajímavá věc, ale my jsme se vlastně bavili, že každému to přijde zajímavý z jiného úhlu pohledu.

Já jsem se to vlastně užil v tom smyslu, že jsem se toho filmu trošku bál, protože David Fincher se tvářil, že tady bude točit film ve stylu Jean-Pierre Melville a samuraj nebo Osudový kruh, což jsou totální krimi klasiky z Francie, který já osobně fakt nemám vůbec rád.

Ani trochu mi nesedly.

A ten film mi připadá, že si z nich možná neutahuje, ale spíš si hraje s tou jejich formou a posouvá je někam malinko jinam.

A malinko si hraje i s celým tím pojetím těch samotných cool, chladnokranných filmových likvidátorů, který jsou na všechno připravený a nic ti nerozhodí.

A připadalo mi, že v tomhletom je Fincher strašně hravej a vlastně strašně ironický vůči očekávání těch diváků.

A na výsledku mi to přišlo mnohem diváčnější, než jsem si myslel, že to bude.

Samozřejmě není to divácký film jako třeba Sedm nebo ta hra, ale beru to spíš jako takové nějaké jeho velmi osobité cvičení nebo

v podstatě doznačním její osobitý pokus o nějaký jeho úchylnej humor, protože si myslím, že ten film musí spoustu lidí strašně nasrat, až ho uvidí.

Ale mně se povedlo na tu volnu zkrátka nasednout a užil jsem si to, užil jsem si, jak pracuje s tou postavou, kam se jí pokouší tlačit.

Můžeme se asi bavit a asi začneme bavit i o tom, jestli to, co se tam děje, je právě humor nebo opravdu neschopnost scenáristy nebo neschopnost postavy.

Ale já jsem se to vlastně fakt nečekaně užil.

Tak já jsem si užil první 25 minut.

Tam vlastně ten pobyt v tom hnízdě zabijáckém mě vlastně nečekaně bavil a první půl hodina utekla tak rychle, že jsem až zíral.

Že jsem vlastně nevěřil očím, že jsem... Vidím tam ten styl, vidím tam to řemeslo, vidím tam tu technickou preciznost.

Samozřejmě tam vidím i to, že se to točí v nějakém studiu a doklíčovávají tam průhled skrz okno, což mě trošku děsí, protože

to vlastně jsem přešoutroval k nějaký kritice, asi výrazně dřív než jsem chtěl, že film za 175 milionů dolarů fakt si myslím, že je úplně absurdní, že ten film vypadá, jak kdyby stál 30.

A myslím si, že je chyba, že dostává obrovský budžety a má úplně uvolněné ruce.

Protože si tam sice vyhrává s každým digitálně přidělaným autem, ale tu syrovost, tu autenticitu, to definitivně ztrácí.

a přijde mi to velká chyba.

Myslím si, že Fincher by fakt měl točit tak, že dostane 30 mega, je vyhnanej do ulic a do skutečných kulis a je donucenej k tomu, aby zase točil nějak jako opravdově a ne si tam dělal svoje onanistický, stylistický zvičení.

Nicméně problém s tím filmem mám v tom, že jsem mu úplně nerozuměl.

Vlastně asi souhlasím s tím, co říkal Gonzi, že se hrozně říká, že je to jako satyra, ale že ta satyrická linie je tam na moje poměry a na moje vnímání vlastně hrozně málo akcentovaná.

Málo vypíchnutá.

Já jsem nevěděl, jestli sleduju debila,

nešiku nebo satyru na to, vlastně nebyl jsem v tom významově úplně pevně ukotvený a doteďka nejsem, že spousta těch věcí mi vůbec nenávala smysl a přišla mi what the fuck jako elitní zabiják, který přijede jako výtahem z popelnicí, jako mně to nepřijde jako satirický výsměh, mi to přijde prostě v větší části

jako úplně debilně napsaná píčovina, stejně tak, jako když rozstřílí notebook hřebíkama, což je teda úplně what the fuck, jako jestli jste byli někdy v IT oddělení a tam vám vyměňovali disk.

Nebo když řekne, chci být nenápadný a pak přijde doprostřed ulice před takový ty kamery na ulici a tam začne rozšlápávat mobil a vůbec ho nezajímá, kde je simka.

Takže mně to přišlo...

prostě hrozně takový jaký rozpadlý a zároveň mě to už pak vůbec nebavilo tolik jako v těch prvních 30 minutách.

Jasně, bytka je hezky udělaná, ale přijde mi to buď nedotažená satyra teda, nebo

takový nedomrlý, ne úplně dobře propsaný a ne zábavný ve smyslu, že bych jako s tím filmem šlapal a jel a nemohl z něj uhnout na to, že bych se ho chtěl pustit znova.

thriller o zabijákovi.

Takže já jsem z toho částečně zmatenej, ale i tak, když jsem to viděl, tak jsem viděl, že lidi v tom novou klasiku vidět nebudou a že to potvrzuje moje obavy, které jsem měl z toho traileru, trošku nedomrlýho, že Zlatá éra Davida Finchera odešla,

A že jsem samozřejmě věděl, že třeba Douglas tomu dá pět vezíček, protože bude rád, že je to takový chladný, perfekcionistický v tom nějakým stylovým výrazu, ale myslím si, že ta divácká rozkoš, která byla prostě maximální v době sedm, že už tam není.

Imfe, pojď mě říct, že jsem kokot.

Ne, já nebudu říkat, že jsem se vypsal v recenzi, protože od té doby, co jsem napsal recenzi, tak jsem se bavil s šesti různýma lidma, kterým se ten film různě líbil a nelíbil.

Každý měl

úplně jiný jakoby názor a způsob uchopení toho filmu.

Každému se nelíbily trošku jiný věci.

Někdo v tom řešil takový detailíčky jako ty si teď předvedl.

Někdo v tom řešil naopak jako tu charakterizaci, že na začátku máme hroznýho killera.

A já bych to chápal, kdyby na začátku jsme o něm nic nevěděli, my se nikdy nerozvíme jeho jméno a tak.

A kdyby teda potom, což vlastně startuje už po té úvodní dvacetiminutovce, jak ty říkáš, kdy on tam zápasí se zámkem na skutru,

A od té doby se tam vršej takový jakoby buď průšvihy, nebo omily, nebo porcenění situace, nebo i ta popelnice, kterou zmiňuješ, tak je tam komentovaná vlastně jednou z vedlejších, vedlejších postav ve stylu jakože, haha, já vím, co v té popelnici máte.

Takže jsou tam takovýhle situace, kdy ano, jak říkáš ty Agonzi, to lze číst jako takovou louký satyru, někde schovanou ve druhým, třetím plánu.

Ale zároveň nám ten Fincher různýma vodítkama naznačuje, že teda ten Fassbender je asi úspěšnej v té svojí branži.

Není to John Wick, ale má nakoupenýho hodně na dobička, evidentně má na svém kontě jakoby hodně úspěšných zářezů.

A to je trošku v kontrastu s tím, jakým způsobem se tam on potom chová.

Chová se trošku jako takový ten gaučovej kritik, co jakoby doma všecko ví nejlíp a může kritizovat ty hrdiny těch filmů a sportovní zápasy a cokoliv dalšího, ale když on sám by se ocitnul v té situaci, tak samozřejmě začne jakoby vršit jednu chybu za druhou, ať už z neznalosti nebo z nějaký nabubřelosti.

Takže tohle všechno tam je.

A zároveň je nám pořád ta postava prezentovaná jako, hele, tohle má být jako ten borec.

Takže tam se to pro mě trošku mlátí a argumentaci tímhle směrem jsem chápal, ale já jsem si v tom našel

nějakou polohu, nějakou jako relativně i neotřelou adaptaci toho žánru, která se mu, ano, poměrně chaoticky, střídavě vysmívá a střídavě to vypadá, že to jako hrozně žere a snaží se natočit ultimátní asasinskej film.

A pak mi to ty lidi začaly svýma názorama a svýma pohledama trošku kazit.

A teď jsem tady o 2-3 dny později a vlastně mám pocit, že bych tu recenzi napsal úplně jinak.

Takže jsem z toho teď trošku takový zmatený.

Nechci vás objevňovat z toho, že jste mi to skazili.

ale je to film, který ve mně tak nějak jako pracuje, žije.

Jsem z toho trošku neklidnej, zároveň jsem trošku spokojenej.

Rozhodně to vystupuje z takový té škatulky rutinní Netflixovky.

A no, takže, takže jako momentálně převládá to zmatení, i když předtím jsem byl celkem spokojenej.

I když teda musím přiznat, že už po zhlídnutí samozřejmě jsem věděl, že tohle nebude ten topkovej film, který se bude ucházet o místo v tom toptenu letošním.

Ale furt jsem měl pocit, že mi to teda něco dalo a že jsem si některý ty pasáže poměrně nezřízeně užíval.

A teď, když je podrobím zpětně kritickému rozboru, tak už to není taková hit paráda.

Grimzy, dej to zpátky na koleje, ať nás můžou obviňovat, že kvůli tomu, že je to David Fincher, tak všechno obhájíme.

A což si teda mimochodem samozřejmě myslím, že je pravda, že by to dělal nějakej španělský no-name, tak řekneme, že je to průměrnej assassin film, nebo vy řeknete.

No, možná je to blbost.

Ale prostě spousta lidí to obhajuje, když je tam nějaká evidentní píčovina, tak řekne, to byl úmysl, to je satyra, to je reflexe jeho psychopatičnosti, nevím.

Jo, tak s tím, s touhle rovinou určitě pracují i ti samotní tvůrci, že jo, jako rozhodně Fincher, rozhodně i spoustu dalších, že jsou si vědomi nějakého svýho odkazu a že nemůžeš se na to dílo jako dívat bez znalosti toho kontextu, no, takže jako to mi přijde automaticky, no.

Ty jsi zase mluvil s Beloutárem, co, ty vole, jsi ta schytrej jak hovno.

No ale že, že souhlasím s Vaškem, že ten film ve mně taky pracuje a pracuje ve mně jako velmi vlastně zábavným způsobem, že jsem třeba, když o tom tak přemýšlím, tak oproti tomu Mankovi to podle mě opravdu je

do nějaký míry návrat do formy, protože i když jsem si docela toho Manka užil, jako rozhodně asi víc než většina z vás, tak stejně je to film, který je takovej nehybnej, že jo, plnej nějakých odkazů a tak, který prostě buď se na to člověk chytne nebo ne, buď ho to prostředí baví nebo ne, ale tím to vlastně končí.

Ale tohle je takovej divnej, unikavý

tvár u toho zabijáka, který si vlastně furt vyžaduje, aby to člověk nějak přehodnocoval, nějak s tím pracoval, i jako nepochybnitelně v kontextu tý Fincherovit borby.

A vlastně opravdu jsem to relativně od začátku četl jako tu satyru, vlastně ne těch prvních

15 nebo 20 možná minut, než dojde k tomu selhání.

Ale pak už jo, protože pak už se to vlastně posírá všechno a pak ten kontrast mezi tím, co slyšíme, že by se mělo dít, nebo co se jako v jeho hlavě jako by děje a co vidíme na té obrazovce, tak je to vlastně všechno jako úplně diametrálně odlišný a on vlastně

posírá jednu věc za druhou a to, že se mu občas něco podaří, tak je spíš dílem nějaký náhody, než toho, že by byl opravdu tak dobrý, jak se tváří.

A je to vlastně podle mě hrozně zábavnej tvár.

Je to taková černá komedie, která si střílí z toho, z té

dobový touhy po perfekcionismu, profesionalitě, touhy po tom, že se každý z nás vlastně tváří, že chceme být nejlepší, chceme vlastně neužívat takový

takový hodnotní aktivity jako jogu nebo meditaci jenom v to, aby jsme je přetvořili ke zlepšení svýho výkonu a že prostě tohle on všechno dělá a on jako zosobňuje spoustu věcí, které jsou na té západní civilizaci špatně a je to vlastně hrozně zábavný sledovat tímhle

Tímhle způsobem.

A jako přesně tou optikou, když chceš vidět cool film o cool zabijákovi, který dělá cool věci, tak je to hrozně neuspokojivý, protože v lepším případě je to nezábavný a v horším je to naprosto selhávající.

Ale vlastně tímhle způsobem mi to přijde, jak jsem říkal, oproti tomu jejímu tělu, film, který je neuspokojivej a který jako jde proti těm očekáváním, ale způsobem, který pak v člověku nutí se nad tím zamyslet a nějak teda si vlastně říkat, co se tam vlastně dělo a proč.

A ten příběh podle mě má mnohem víc smysl jako právě nějaká alegorie na dnešní dobu,

korporáty a tak dále, než jako prostě příběh o tom, jak to asi mezi nájemnýma zabijákama chodí nebo něco takového.

Takže vlastně pro mě je to vrstevnatej zábavnej film, jehož sledování nebylo tak zábavný jako to následní přemýšlení, ale stejně mě vlastně v obou ohledech

velmi uspokojil.

Takže já jsem velmi, velmi spokojený.

Vy jste vlastně všichni, jak jsem tak viděl po tou infovou recenzí, jak to i INF psal v té recenzi, což nevím, jak mohl vědět, ale dobře, tak prostě všichni jste to tam nějak jako to vyčíslili s

sedmičku, já bych dal ještě jako odvážnej bodík navíc, protože prostě jsem s tím spokojený a na to, kolika způsobama se mi ten film mohl nelíbit, tak si myslím, že to, co Fincher udělal, je vlastně velmi dobrý a zajímavý.

Je to lepší než Logan pro tebe.

Je to lepší než Logan pro mě.

A ten kluk mluví jako kniha a potvrzuje to, co jsem říkal.

Ten film nemusíte vidět, ale když tak učiníte, tak se připravíte o úžasnou věc a to je to přemejšlení o tom filmu potom, který může být pro vás zajímavější a podnětnější než ten film samotnej a to i v případě, že na něj budete navštvaný.

Takže já v tomhle případě bych toho killera doporučil i vám, který z něj prvoplánově a úplně jasně budete zklamaný a naštvaný, protože to ve vás aspoň vybudí nějaký reakce, nějaký emoce a začnete o tom přemýšlet.

A to samo o sebe je podle mě jako hodnota, která je samozřejmě jako mimo ten samotný film, mimo to samotné dílo, ale stojí za to.

Já mám takový drobný podlotek na tuhle adresu, že samozřejmě mě mrzí, že

Třeba sedm, samozřejmě moje maminka miluje, nebo tatínek, to je tak vlastně pro všechny.

Ale tohle, kdyby mi řekli, že si to chtějí pustit, tak samozřejmě bych 90% lidí, kteří nejsou synefilové, bych jim řekl, ať si to rozhodně nepouštějí, že jim to jako absolutně nic nedá.

A hlede, ten můj podotek k tomu plítvání tím rozpočtem,

Vnímáš nějak, nebo stresuje tě to, že mu dali dvě kila, on udělal tohle, dali mu volnost a udělal tohle, což samozřejmě dává smysl, protože ve studiovém systému by takováhle alegoricko, lehce satirická věc nikdy vzniknout nemohla, protože vlastně je neprodatelná.

To budeme brát striptly business.

Ale máš v tom nějaký postoj?

Já k tomu vlastně mám...

Celkem čelestvej postoj, protože jsem teprve nedávno zjistil, že to stálo, takových peněz.

Já jsem to opravdu typoval nějakých třicet až šedesát milionů nebo něco normálního.

A asi bych chtěl za tyhle peníze film, který by byl hezčí.

Já říkám konkrétně tenhle ten film, jo, ale že si dovedu představit,

že kdybych měl jako investor narvat někomu 170 milionů a on mi dal tohleto, tak budu asi trochu nasranej.

I kdyby mi k tomu potom postěl nějaký behind the scenes video, jako třeba u Zodiaka, kde vidíš spoustu těch digitálních věcí, které jsi vůbec nemyslel, že jsou digitální, přijde mi to jako takové plejtvání.

Nemyslím si, že by to bylo třeba.

Zrovna v tomto případě.

Na druhou stranu, jak u toho vždycky říkám, nejsou to moje prachy, mi to vlastně úplně jedno.

Je to plejtvání, Planeta to určitě nemá ráda, ale jak říká Matěj, i když se byznysu tomu zákulí si filmu věnuju, tak když to nejsou moje peníze a je to dobrý film, tak jsem vlastně rád, že je někdo utratil za mě.

Ta částka je šílená.

Je to krádež zabílýho dne, určitě.

Určitě si tam kluci rozdali velký prachy, teď jsem nedávno slyšel, ale nevím, jak moc je to ověřený, že za ty zabijáky rozkvětlýho měsíce tak DiCaprio dostal 40.

což by v životě ve studiovým systému mu nikdo už dneska nedal.

No jasně, tam by měl zase procent na stržep, že jo?

No, který by ale byly velká tlustá nula, takže... Jo, no, myslím takhle, z normálního studiovým systému u jiného filmu by měl ty procenta, který by mu vydělali, tady je nemá, tak si řekne o 40.

No, no, takže ty dohody jsou naprosto šílený.

My víme samozřejmě u Finchera, že je to piplal a že klidně jede prostě 60, 80 takeů, než se mu ten záber povede a...

Ale i když vezmeme tohle do úvahy, tak prostě se tam ty prachy pálily ve velkým, ani se tam nějak moc necestuje.

Cestuje se tam na Floridupa, nebože, není to žádná bondovka, že bysme jeli někam na opuštěný japonský ostrov.

No ne, ale jak vidíš v tom featuretu, v tom natáčení, to je z většiny samozřejmě dělaný ve volium nebo podobný technologii, to znamená,

že to je prodražený kvůli tomu, že on to netočí v reálných kulisách během jednoho natáčecího dne, kdy bude jezdit s autem na přívěsu po ulici, ale je to prostě všechno v zadní projekce, ale samozřejmě na technicky tak precizním levelu, že to vlastně ani nepoznáš.

Je to utrácení, je to nesmyslný, ale furt ten film vypadá líp než Red Notice.

který je prostě jako úplně hnusnej, šílený greenscreenovej mes.

Takže tady můžeme aspoň děkovat za to, že je to Fincher a že i když ten film má nesmyslně přepájený rozpočet, tak to aspoň má nějakou zemeslnou úroveň.

Zaznamenal jsem správně zprávu, že Red Notice bude ze všech těch projektů Netflixu jediná věc, která se dočká sequelu?

Já jsem viděl jenom titulek.

Já nevím, ale podle mě je to zdaleka nejsledovanější film jako v té jejich dlouhodobé topce.

Nicméně teď samozřejmě v rámci těch škrtů se od všech těch streamerů po všech těch stávkách ozývá, že teda se budou soustředit na kvalitu, to říká Bob Iger.

V Netflixu teď řekli, že místo 50 těch svých original celovečeráků už budou dělat jenom 25.

Takže je otázka, jestli to teda znamená, že budou dělat 25 filmů, který jsou jako Red Notice, to by samozřejmě byla špatná zpráva pro nás, nebo jestli tam někdo dostane rozum.

Asi všichni, jak tady sedíme, víme, jaká odpověď je pravděpodobnější, ale teda jako Red Notice 2, pokud chtějí zachovat to obsazení a na něco je nalákat, tak bude prostě, to bude ten film za 300 milionů dolarů.

A bude furt stejně hnusnej.

A bude furt stejně hnusnej a blbej a zbytečnej jako ten první.

Když jsme u ošklivých filmů pro velkých drahých filmů pro streamovací platformy, tak se můžeme dostat k Hunger Games, který určitě budou za pár let ozdobou streamovací platformy Lionsgate+, o který nám Ondra řekl, že existuje, takže za tom moc děkujeme.

A ten film jde teď do kin, viděl ho Mr. Vlad.

Snaží se navázat na tu tradici těch Hunger Games, které byly vlastně hrozně populární.

Byla to jedna z těch možná nejúspěšnějších Janko Dow série, nebo byl úspěšnější?

Tak já bych tohle úplně nesrovnával.

Žádnou bych si myslel, že to je něco trošku jiného, nebo vlastně docela hodně jiného.

Hunger Games pro tebe byly trošku vejš, ne?

Tak určitě.

Tvoje lejce už jsem dokonce ani neviděl poslední dva díly a to bylo zkrátka utrpení.

Tady se aspoň zabíjeli lidi.

Každopádně jsi mi říkal, že i v té nové verzi, ve které je Peter Dinklage nebo Rachel Zegler velice taky oblíbená na internetu, zejména u mužů, že ten film se podle tebe úplně nepovedl.

Podle mě se úplně nepovedl.

Ten film je návrat do toho světa Hunger Games, ale je to prequel, odehrává se tuším nějakých 60 let před tou jedničkou.

V době, kdy už Hunger Games fungují, fungují asi 10 let, vypadají malinko jinak.

A hlavní hrdina je mladej záporák, ze kterého vyroste Donald Sutherland, který je superzlej prezident, který šéfuje té zemi.

A já si myslím, že to není úplně dobrý film, protože za první nevypadá příliš vábně.

Já jsem se docela aspoň těšil na ty Hunger Games jako takový, zase na takovou tu arénovku, která bude samozřejmě ne až tak divoká, protože furt to je ten young adult genre, ale v tomhle směru se to není to úplně uspokojující, protože se to zaměřuje opravdu na tu postavu toho snova, který tady je vlastně vysokoškolský student, který touží po nějakém velkém stipendiu a musí se ujmout jako takovej trenér, lomeno motivátor jedných z těch nedobrovolných soutěžících.

A hodně to je o tom jejich vztahu a o tom jeho životě a pozici v té fašistické společnosti.

Na to vlastně dohromady moc nefunguje, protože se tady děje spousta věcí, které vlastně nedávají moc smysl a já mám pocit, jako kdyby mohly dávat smysl v té knižce, ale nepovedlo se je zadaptovat do toho filmu.

Mám pocit, jako kdybych tam něco nevěděl, že mi někdo něco neřek a tváří se, že to přece každej ví.

Samozřejmě knižku jsem nečet, vůbec to nemám v plánu, takže je možný, že problém je někde úplně jinde, ale zkrátka se tu dostáváme do filmu, kde ty postavy dělají naprosto iracionální a nelogický rozhodnutí, bizarně řešejí svoje problémy, zároveň jsou prostě schopný udělat nějakou opravdu fatální věc, která má fatální nástatky a na to zapomenout.

A já vůbec nevím, proč šli všichni pryč a už o tom nechci mluvit.

Mělo se o tom mluvit asi tak minutu a podle mě šli všichni společně chcát.

A teďka tam hraju bludnýho holanděna.

Aspoň jeden se vrátil.

Já jsem odešel demonstrativně.

Já vím, že jo.

Že odešli ti ostatní.

Ale Rimzi má bezdrátový sluchátka, že on sice chčije, ale slyší těprej.

Tak to je hodně hezký, no.

Ten film je strašně dlouhej, ještě bych tomu chtěl říct.

A vlastně opravdu se točí kolem jední postavy, která není příliš zajímavá, nebo její osudy nejsou podaný příliš zajímavým způsobem.

Je dobře zahraná, ale ten film je v podstatě pro někoho, kdo není její asi velký fondat těch knížek, naprostá zbytečnost.

No vidíš to.

Lionsgate samozřejmě potom jde, protože je to velkej stroj na peníze, uvidíme, jak se to o víkendu projeví, pravděpodobně spíš ne.

ale hlavně oni musí udržovat tyhle ty mini studie, musí udržovat aspoň ty poslední značky, který oni mají, oni toho zastolik nemají, to znamená, že pokud jako budou chtít potom mít kůži na trh, aby je někdo případně koupil a zachránil takzvaně, tak prostě musí oživovat, generovat, prequelovat, takže podle mě budeme do budoucna ještě svědky mnoha, mnoha ze zbytečných filmů a slepých uliček a tohle teda evidentně asi jedna z nich.

Jako je to takovej přílepek, o kterej člověk, kterej asi fakt není fanoušek, nemá moc jako důvod se zajímat.

Jim se to snažil navést na Johna Wicka 5, ale já jsem vám už po proměře čtyřky říkal, že když budou hezký tržby, tak jako John Wick 5 bude úplně suverénně.

To je jasný, že bude.

Bude, myslíš, dvojka tady toho prequelu Hunger Games a prequelová trilogie, nebo to nějak navazuje hned?

Ale já vůbec nevím, jakým způsobem je to napsaný, protože to je adaptace knížky, tak jestli to adaptuje celou, nebo jenom její část, nebo i ty prequely mají víc dílů.

Prostor tam samozřejmě je, protože to končí

pár let po začátku toho filmu, ale je furt nějaký půlstoletí před klasickýma Hunger Games, ale ta postava toho snova, ačkoliv říkám, že ten chlapík, Tom Blytce, myslel jmenuje, hraje velmi slušně, tak ta postava je zkrátka vyčerpaná, tam není vůbec na čem stavět a vůbec nevím, o čem by to chtěli vyprávět.

Zase by to bylo nějaký druhořadý politikaření těch lidí, který řídí ten fašistický svět a on by nakonec všechny vochcal a otrávil jako tady.

Podle mě, když to nebude mít úspěch, jakože to nebude mít úspěch, tak do roka, do dvou maximálně.

Tady máme nějaký seriál.

Přesně to jsem si myslel.

S úplně neznámyma dětskama, který budou buď jako v té samé éře, nebo ještě o deset let dřív na tom úplným startu, jak říká Matěj.

Nebo se k tomu udělá reality show, kde budou moc tiktokeři běhat a mít vlastní Hunger Games.

Prostě podle mě to budou vždy mít úplně jako do mrtva.

Není to za mě průser, ale vlastně stavinkou bych to doporučil, kromě lidí, kterým se fakt ty Hunger Games extrémně líbily, těm by se to líbit mohlo, protože to jsou Hunger Games, ale dobrý film to není.

No, jak říkal INF, tak mám opravdu bezdrátový sluchátka, ale byl bych radši, kdybych je neměl, protože prostě poslouchání in na hajzlu o téhle zračce mě naprosto zlobilo, tak zkusme jít někam dál.

No, Rimzi, když ses vypráznil, pojď se dovypráznit a řekni nám, jak se povedl film Jak přežít svého muže?

Tak to, abych šel znova, to ve mně vyvolává nějaký další potřeby tělesný.

Já si musím přiznat, že jsem samozřejmě věděl, že na to nepůjdu a že tenhle žánr nevyhledávám, ale nezávisle na sobě mi asi čtyři lidi, kteří to viděli, psali, že je to opravdu v tom žánru docela děsivý.

Tak povykládej.

Jako v tom žánru mých filmů je to velmi průměr.

Viděl jsem trapet horší, ale viděl jsem taky lepší.

Měli jsme jít společně s Hladem, ale ten se vymluvil.

Ten se radši vymluvil na nemoc, protože si řekl, že tohle ne.

A tak jsem vyrazil sám.

Jsem slaboch, já to přiznávám.

Bylo to hrozný.

Jediný klad toho je, že opravdu ta

Nevím, jestli je to penězma nebo šikovností lidí, ale možná částečně, aspoň v nějaký limitovaný míře obojím, ale prostě kamera dokázala zaostřit tam, kam zhruba zaostřit chtěla, což prostě v tomhle ranku těchto českých romantických komedí rozhodně není standard.

To se u seznamky a jak se moří revizoři nestalo.

No, to se tam právě nestává.

Aby byl vidět mikrofon třeba v nějakém záběru.

Jestli budu v nějakém záběru vidět mikrofon třeba.

Nevšiml jsem si, nevšiml jsem si, no.

Takže skoro až profesionální produkce, jo?

Ale vidím, že u Vaška se tam něco zvedá, no, ze spoda, no.

Ruda Merkner je zkušený televizní a filmový producent a režisér, že jo?

No, tak technicky to jakž takž pohlídáný bylo dokonce i bylo rozumět těm postavám, což se taky u těchhle filmů lec, kdy nestává, ale... Teď mi chce říct, že se jim fakt rozuměl?

No počkej, dobře, dobře, tak jako by odlišme několik úrovních porozumění, ale to bylo, myslím, tohle jsou, myslím, že ty důvody, proč jsem tomu udělal ten čestnej druhej bodík z deseti, ale jinak samozřejmě všechno ostatní je tam maximálně špatně a je to hruza, no.

Ale je to zlej film?

Tyhle ty romantické komedie jsou většinou strašně zlý,

No, je to spíš takový, že se to trochu snaží tvářit progresivně, že vlastně ty hlavní, jak ta hlavní postava, kterou hraje Jana Bernášková, tak její kamarádky, se kterýma řeší samozřejmě vztahový patálie, tak se vlastně snaží tvářit, že jsou takový přizprostlí a že měly spousty

sexuálních partnerů, že to nejsou takový takový konzervativní maminy, ale vlastně ten film je jenom o tom, že se všechny tyhle ženy nepokoušejí o nic jinýho, než si najít nějakýho partnera pro život a zase prostě až s tím chlapem můžou výst nějakej spokojený život.

Takže ono to dál utvrzuje

ty stereotypy, není to nějak tak jako ofenzivní, že by tam byly nějaký postižení lidi a z nich se dělala alegrace, ale podle mě jenom proto, že jsem nepodařil o nikoho takovýho sehnat, jinak neměl jsem pocit, že by se tomu ten film chtěl běhejbat, naopak se párkrát snažil tvářit, že je takovej modernější, odvážnější, ale není, je prostě hloupej, špatnej, po všech stránkách mizerný.

Takže sex ve městě zvyšil.

No.

Sex ve městě z... Ještě něco horšího než vyš, takový to, že když chceš něco... Aliexpress?

Aliexpress, no, tak... Ne, milý bazar, sex ve městě z milý bazarů.

Jo, jo, jo, tak to by asi šlo, to by asi šlo uznat, no.

Hele, je Jana Bernášková horší režisérka, nebo, teda scenáristka, nebo herečka?

To je taková příliš osobní otázka.

Já nechci nadávat na ty samotné lidi, ale ani v jedný z těchto úloh mě úplně nepřesvědčilo, že bych z nich chtěl vidět něco dalšího.

Dobře.

Je tam nějaká epizoda, kvůli které stojí za to si to pak pustit na Netflixu, kde to samozřejmě strhne zase vždy rekordy, že všichni čumějí na romantické komedie?

No jako pár takovejch lehce nasexuálnělých scén, který nejsou moc ani sexy, ani vtipný a jsou spíš takový terapný, tak těch tam pár je, no.

Tak jako jestli si budeš chtít takhle zasmát tomu, co jsem já musel vidět v kině, aniž by vedle mě seděl hlad, tak s touhle optikou se to na tom Netflixu pustit dá.

Ne, je nějaká bizarnost, jestli nám něco popíšeš.

Nemyslím prdění u sexu.

První úsek soudí nepřijde jako bizarnost.

No co tam je?

Jsme lidi, ne?

Pohodíš něco, dej na mě něco ochutná.

Počkej, počkej, to jsem nečekal, že na mě vytacíš takovejhle požeravek.

Co tě lehce zašimralo?

To mě lehce zašimralo.

Ježiš, ty jsi v prdelej, ty vole.

Počkej, počkej.

Než se rozhodne, tak tady někdo v chatu se ptal, co piješ, Civale.

Je to samozřejmě limitovaná edice Movie Zone piv, ale pokud chcete pít to, co pije Cival, tak si najděte preštický pivovar a najdete tam piva, jako je Klokan nebo právě ten Strakáč, který ho piješ, myslím.

a jsou to úplně ty samý piva a jsou výborný.

Chceme hrozně moc doporučit, chceme poděkovat klukům z pivovaru, který nám na narozeniny právě přinesli tyhle limitky s vlastníma unikátníma etiketama.

No a teďka teda to prdění.

Teďka teda to prdění.

No je tam jedno rande, kde se odehráje dialog, kde, nevím, jestli jsem to psal do recenzen nebo ne, kdy ona, ta postava Jany Bernáškový si tam jí

Cezar Salat, ale vlastně se v něm jenom tak rejpe.

A ten její protějšiek se jí zeptá, proč jste si objednala Cezar Salat, když nejíte tady většinu věcí, které v něm jsou.

A ona mu odpoví, že Cezar Salat je jedinej salát, jehož název dokáže vyslovit.

Ty vole, ty se šprdili úplně.

A vlní odpoví, že on to má stejně.

Dobře, tak... To je fantastický, ne?

Zůstaňme chvilku v tom okamžiku.

Prostě to je, jako by to je takhle, tohle se přece nezažije jinde, než na střídu.

Takže horší scenaristka, chápu to.

Dobře, nevadí, jdeme dál.

Ty jsi viděl i film, který byl oceněný v Cannes a je vlastně o podobných věcech, to znamená o žrádle a o sexu a milování.

Umění jíst a milovat, ale korát tam hraje Juliette Binoche, Benoit Majimil a...

Je to velice velebené francouzské, v Cannes oceněné, drama, dobové.

Slyšel jsem vlastně super teasing od Šimona Holýho, který říkal, je to super, dvě a půl hodiny se tam jenom žere, super vaří a baví se o vztahových otázkách, což mi vlastně přišlo super.

Je to super, máme si na to zajít.

Jak by na to reagoval Mr. Hlad a jak jeho maminka?

Hm, to je, jako s nima už jsem dlouho v kyně nebyl, no, takže ruku do vohně bych za to nedal, ale myslím, že by se jim to oběma mohlo líbit.

Je to vlastně hrozně zvláštní film, protože já třeba doteď nevím, jak se k němu přesně postavit, protože opravdu jsou to dvě a čtvrt hodiny, z nich určitě dvě třetiny tých stopáře jsou naplněný tím, že se tam v detailech vaří hrozně dobrý luxusní jídlo a potom ho ty postavy labužnicky pojídají.

A je to vlastně hrozně takový...

hrozně takový smyslný, je to taková teze bodu Varu nebo toho seriálu Medvěd, protože tady se opravdu nikam nespěchá, všichni jsou v pohodě, mají se rádi, nějaká samozřejmě osudová neplecha se tam odehrává v pozadí trochu, ale vlastně opravdu je to o tom vychutnat si ten okamžik, o tom uvědomění, že některý dobrý věci chtějí,

prostě dlouhej čas a důslednou přípravu.

A je to takovej měkce nasvícenej, nádherně nasnímanej film s jemnym humorem, se spoustou přírody a takovejch jako uvolněnejch, příjemnejch požitkářských okamžiků.

na který vlastně se nedají aplikovat nějaký úplně běžný kritéria toho, že vlastně chceme nějaký dramatický příběh a tak dále, protože něčeho takovýho se tam dočkáme, ale spíše to opravdu o tom požitkářství, který tam je na vyšší úrovni než možná v jakýmkoliv jiném filmu letošního roku.

Takže hrozně zajímavý divácký zážitek a určitě bych ho doporučil,

Nevěděl bych úplně, jak ho hodnotit, ale strašně zajímavý a takovej vtahující film to je.

Hlade, víš, o čem mluvíme?

Jo, nic z toho, co řekl Rymze, mě nedonotí k tomu, abych se na to chtěl podívat a vlastně se na to chci podívat méně než třeba před půl hodinou.

A viděl jsi trailer?

Neviděl, ale jakmile jsme se dostali k tomu, že to je jako medvěd nebo botvaru, tak jsem vypnul, protože medvěda jsem nikdy neviděl a neuvidím, a botvaru jsem v půlce vypnul.

No, ale je to právě, že opak toho.

Rozumíš?

Že bych to vypnul v té druhé půlce?

Že bys to od půlky zapnul a potom bys prokoukal.

Ne, že to právě není o tom hektickém vaření a o těch nervech okolo, ale právě o té pomalosti, vychutnávání a tak.

Prostě o tom úplně jiným přístupem.

Film, ve kterým se vaří, mě prostě nepřipadá zajímavě.

Já požiju to jen o něčem jiným.

Ale je to takový jako rozfilmování těch fotek, který si každý den spolu posíláme.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Takový dobrý to nebude.

Jo, já bych to doporučil, určitě.

Jo, jo, ať jdou, ať jdou.

Dobře.

Lidi se docela houfně vydali na hororovou komedii, nebo co to je, videoherní adaptace Pět nocí u Freddyho.

Jakou to má žánrovej příznak, Hlade?

Nepotří to do téhle knížky.

Já bych řekl, že to je čistě horor, ale spíš pokud by se mělo užít nějaký adjektivum, tak asi dětský horor.

Což nemyslím v tomhle směruji pejorativně, protože to je vlastně taky subžámer.

Ale do komedie bych to vůbec netlačil.

Každopádně ty jsi u toho hodně trpěl.

Já jsem u toho hodně trpěl, no.

Já si myslím, že to je sračka.

Ale myslím si, že si to myslí prakticky každej, kdo nezapadá do té cílovky, což jsou hráči mladšího věku.

pro který to je točený, kterým se to asi bude líbit a já jim to vůbec neberu, ale myslím si, že jako horor to není zkrátka dobrý, protože je to velmi krotký, hodně nesmyslný, není to vůbec napínavý nebo děsivý, ani se tu, jako nedočkáme se nějakých krvavostí, což by samozřejmě nevadilo, ale se vlastně nedočkáme ani nějakého strachu, protože tady se nepracuje s nějakým budováním napětí,

s nějakým tušeným zlem nebo něco podobného, to zlo tam najednou prostě je a má bohužel podobu rostomilého žlutého kovového medvěda, který najednou někde stojí a všichni se ho bojají a tak se to děje v posledních asi 40 minut a pak to skončí.

Já si myslím, že to je hrozně špatně natočený film.

V jakém jsi tam špatně natočenej?

No, protože neumí pracovat s těma žádnovýma proprietama.

Máme tady samozřejmě takový velký prázdní skladiště, spousta míst, ve kterých můžou být i bubáci a spousta prostoru pro budování nějaký nejistoty nebo šponování napětí, aby potom přišlo nějaký leknutí, ale k tomu tam vlastně moc nedochází.

A celý ten film v podstatě spolehá na to, že na něj půjdou lidi, kteří věděj, o čem je ta hra a budou tleskat, až se objevěj ty monstrastí hry, který jsou strašně populární.

Je to jak jít na film o Pokémonech.

Taky prostě lidi budou, buď prostě nebudou tušit, o co jde, nebo tam nebudou ty filmový kvality, který by měl mít jakýkoliv žánový film jakýhokoliv žánru, protože na to všichni serou z toho publika, který to chce reálně vidět.

Takže tam není atmosféra a lékačky.

Vůbec, vůbec.

A já bych o toho cítil.

Ta osoba, co to točila, tak podle mě v životě neviděla žádný horor.

Nebo možná viděla dva,

Promiň, Paško, teď jenom přeruším, ještě myšlenku vlastně dokončím nebo navážu na tebe.

Mně to přišlo zajímavější v těch úvodních momentech, kdy se toho stváří jako sociální drama.

Minimálně vizuálně.

Jako sociální drava se to tváří, já vyspojleruju první tři minuty filmu mimochodem, jo.

Jako sociální drava se to tváří tak, že sledujeme Joshe Hutchersona, který furt vypadá jako takovej ten chlapeček, co vypadal jako v těch Hunger Games původních.

Prostě furt bys mu nesvěřil ani pistolku na vodu, natož opravdovou.

Hraje tam sekuriťáka.

A Rymzy, hele Rymzy, teď mě pochopíš jako táta.

On tam prostě hraje sekuliťáka a někde jako zevoluje.

A najednou vidí, že na kraji nějakého obchodu, je to v obchodním centru, na kraji nějakého obchodu prostě kouká chlapeček.

A čumí do blba, tak prostě jako... A najednou přijde ze strany záběru, přijde jeho táta

oboří se na něj, chytne ho za loket a jako táhne ho někam pryč, jo.

Což je podle mě jako naprosto standardní otcovská situace, každý to někdy zažil.

Natěž Josh Hutcherson si asi myslí, že ta osoba chce to nebohé dítě někam odvléct a v lese s ním dělat různé vykutálenosti.

A tak ho doběhne,

narve ho takovým tím způsobem jako v americkým fotbalu do kašny a pak mu zamlátí obličej do betonu.

Že mu dá třicet pěstí.

A už mi tam chyběl pod tím akorát takový ironický titulek, toto je hlavní hrdina našeho příběhu.

Vlastně totální magor, se kterým kvůli té první scéně rozvážíš jakýkoliv poutok, který by si s ním měl kdy navázat a už se to nikde jako nepovede nějak vrátit.

Nicméně ta osoba, která to točila, a je úplně jedno, jakýho je gendru, tak podle mě neviděla nikdy žádný horor.

Míchá tam dohromady několik různých žánrů, včetně psychologickýho thrilleru, který je tam ale totálně random v nějakých na sebe nenavazujících flashbackích, který ti mají něco říct, ale ve skutečnosti to ještě víc zamotávají.

A ten film nenásleduje absolutně žádný žánrový jakoby ustálený kliše nebo mechanizmy.

Zkrátka to jako začne a pak to skončí.

Ty máš v hlavě ještě větší bordel, než jsi tam měl.

Ale

Prostě to nefunguje, nefunguje to v tom úplně jako základním tvaru, který to má mít.

A já, já na rozdíl od Matěje se nedechám uchlákolit tím, že to je teda jako pro ty hráče a že je to teda vlastně ve výsadku úplně jedno, protože by stejně přišli, což je teda pravda, opravdu přišli.

Takže jako Jason Blum se může jako za břicho popadat, že i kdyby natočil úplně cokoliv, tak mu na to lidi přijdou.

Já mu fandím jako businessmanovi, ale tohle byla hrozná minela.

Protože všechno, co jste četli jako ty kritiky, ty minimální hodnocení na Rotten Tomatoes jsou pravda.

Protože tohle opravdu snad ani není film.

Tohle je jako, že když někdo někomu řekne, jak má vypadat horor a pak to tichou poštou projde přes 30 lidí a na konci je režisérka tohohle filmu.

A ještě jí někdo řekne, že to musí být PG-13, což teda je jako horor pro děti.

To není ani PG-13, tohle je podle mě jako od sedmi let úplně v klidu.

Je to horor pro děti, to je jako porno pro ženský.

Prostě nedostaneš od toho to uspokojení, který očekáváš a místo toho jsou tam určitý pasáže, který nemají trvat tak dlouho, kolik trvají a pak tam chybí ty záběry na to, co chceš vidět.

A na konci dojde uspokojení úplně někdo jiný, než u koho jsi to čekal.

Tebe manželka potřebovala koukat na feministický porno, nebo co?

A vypadá, že to úplně nesedlo.

Je to jako zkratka, ale vlastně to úplně přesně vystihuje pocity z toho filmu.

Dobře.

To myslíš, Matěj?

Hele, jestli máš doma nějaký problém, třikrát mrkni.

A my ti počteme domů ty správné videokazety.

Já bych se asi úplně k tomuhle srovnání jako nesnížil, ale rozumím, co Vašek myslí.

V podstatě s tím spouhlasím.

Jak už jsem říkal předtím já, ty horodový

A žánové věci, které chceme vidět, nebo které od toho žánru očekáváme, tady jednoduše nejsou.

Ne, že nefungují, oni tam nejsou.

Takže u toho filmu se člověk nikdy nebude bát, nebude ani nervózní, nebude se lékat, nebude ani zhrusenej nebo nic takového.

A děcka budou tleskat, protože tam je medvěd.

Medvěd stačí někdy.

Posuneme se už do takového dvojfinále našeho dnešní recenzní rubriky.

Na tohle samozřejmě se nepodíváme.

Nepodíváme se ani na druhý díl, který asi neodvratně přijde.

Ale viděli jsme film Přišla v noci a ten se nám docela dost líbil.

Rimzi, tvůj názor vlastně neznám.

Jak se ti líbilo Přišla v noci?

No, jsem s výhradama spokojený.

Je to nový film Jana Vejnara a Tomáše Pavlíčka, dvou velice šikovných třicátníků, kteří by měli točit jak na běžícím páse, ale netočejí, takže si mezi tím střihli takový malej film, který

Vlastně se snaží za málo peněz udělat hodně muziky, to znamená, je přizpůsoben tomu, aby se odehrával v jednom bytě, jestli se nepletu, v jednom bytě Jana Vejnara.

A je vymyšlen velmi šikovně, to znamená, je to příběh zlobivé tchyně, respektive maminky, která začne prudit mladý

mladý milenecký pár a já jsem se o tom moc bavil, viděl jsem to třikrát, moc mě bavily ty konverzace.

Hodně často je tomu vytýkáno v finále,

A já se přiznám, že s ním nemám problém, že mi přišlo takový, asi jsem si tam dokázal najít tu alegorickou rovinu, respektive takový ty uhybný manévry, ala Sunshine, kdy to dvě třetiny je něco a pak je to třetina něco, mi vlastně vůbec nevaděj, takže já jsem s ním filmem naprosto spokojený.

herecky, režimě, scenaristicky a moc jsem si ho užil a užil jsem si ho i na potředí, tak co chceš víc.

Tak Rymzi, rychle jsem ti vzal slovo, tak to rozeber trošku víc.

Ne, no já souhlasím s tím, že ten film je tu první zhruba hodinu je velmi divácký, velmi zábavný, rozhodně ta nejlepší, nejdiváčtější v tom dobrým slova smyslu česká komedie letošního roku.

A ve který samozřejmě se spousta z nás i pozná, kdo zažili nějaký... Zažili mámu.

Vtíravý mámy, tchně a libovolné jiné postarší ženy.

Ale...

Ale já jsem to viděl už ve barech, asi stejně jako ty, tak viděl jsem to ve barech a bylo znát, že v těch dvou třetinách zhruba tomu opravdu spadne řetěz, nebo jak se to žánrově změní, takže tomu spadne řetěz, který se pro většinu diváků už pak nepodaří do konce tí stopáže nahodit.

Taky jsem k tomu závěru dokázal zaujmout nějaký alegorický postoj, ale je to takový tak moc odvážný tvůrčí rozhodnutí, že tě vlastně ten film nijak nepřipravuje na to, že v nějaký okamžik bude po tobě chtít něco jiného, než co po tobě chtěl do posud, což je trochu pak nešťastný v tom, že opravdu pak chápu ty lidi, pro který to končí neuspokojivým způsobem.

A sám jsem si to musel vlastně, i vlastně tím, že znám tvůrce a vím, kolik energie a přemýšlení do toho vložili, takže jsem musel tomu jít trochu naproti a vyvinout nějakou extra snahu, kterou bych u filmu Jak přežít svého muže prostě nevynakládal, kdyby se tam stalo něco.

Ne, ale že jsem jako ochotnější věřit tomu, že ten závěr má nějaký smysl, který jsem si v tom já dokázal najít, než co mi vyloženě nabídnul ten samotný film.

Takže pak jako chápu ty lidi, kteří k tomu přistupujou jenom tak, že o tom filmu nic moc nevědějí, jsou zvědaví, dívají se hodinu na...

se skutou, vděčnou a bezesporu zdařilou zábavu a pak z ničeho nic se začne dít něco jinýho, čemu se rozumí mnohem hůř, takže si říkaj, no tak to je prostě chyba, fail a posrali to.

Tak jako rozumím tomu názoru.

Je pravda, že v 82% recenzí a ohlasů čtu po hodině nevěděli, co s tím, tak to otočili někam jinám.

Hlade, mimochodem ta Simona Peková, ta je teda opravdu noční můra a je teda úplně geniální.

Já jsem s ní mluvil po premiéře a stalo se i mojí noční můrou, ale do té role je dokonale nakástovaná a skvěle tam funguje.

Hlade, jak ty bys to zhodnotil, přišla v noci?

Já s váma v podstatě souhlasím, ale musím říct, že jsem čekal o těch reakcích Skrlových horů možná malinko něco odvážnějšího.

Mně bylo samozřejmě jasný, že i když se o tom filmu mluví minimálně v PR materiálech jako o komediálním hororu, že se do hororu úplně nepůjde.

Ale byl bych rád, kdyby jo, protože já jsem se úplně nenaladil na to, že bych se tam měl něčemu smát, mně to přišlo jenom jako taková ta brutálně hořkej, brutálně huřkej humor, takovej jako nepříjemnej až, ale ne komediální, takže jsem trošku doufal a zvlášť paradoxně v té poslední třetině

když se začnou objevovat nějaké ty nový postavy, že se to nějakým způsobem do něčeho vyhrotí, do nějakého malinko jiného tvaru, což se nestalo.

Ale samozřejmě respektuju, že to bylo nějaké režijní rozhodnutí.

A celkově mě to moc bavilo samozřejmě po té stránce herecké i po té stránce práce s těmi postavami,

asi jsem nebyl nikdy v tak extrémní situaci, že bych se dokázal s těma hrdinama zžít nebo je pochopit.

Pochopit je asi můžu, ale prostě jsem to neprožil takhle intenzivně jako asi oni.

A rozhodně si myslím, že to je velmi dobrý film, ale přece jenom jsem od něj čekal možná, že bude malinko tvrdší, ať už jakýmkoliv způsobem, jakýmkoliv směrem.

Hele a ty jsi to viděl sám?

Já jsem to viděl, no viděl jsem to sám, viděl jsem to na projekci.

Tam je, tam je, jo, jakože na projekci v kyně nebo doma?

V kyně.

Jo, takhle, v kyně, jo, jo.

Když si říš, že kolektivní zážitek je nutný, že se směješ, máš ten love track.

Chtěl, protože vzpomněl jsem si na svůj zážitek ze Ščokyho a Mortyho, kterýho jsem prvně viděl sám a vlastně ne...

nenaplnilo to, co potom to naplnilo pro většinu z vás, když jste to viděli společně s lidma, což funguje bezespolu mnohem líp.

A tady musím říct taky, že jak na té Karlovarské projekci, tak i na těch jiných následných projekcích, co jsem slyšel, takže opravdu to, že se všichni tak nějak společně smějí takovým tím vyděšeným smíchem,

ty zkušenosti, kterou lec kdo buď zná, nebo si ji aspoň dokáže představit, takže to je něco, co tomu zážitku rozhodně hodně přidává.

Tomu samozřejmě docela věřím.

Na druhou stranu ve varech se opravdu emoce podejují u jakýkoliv sračky, což tohle není samozřejmě ten případ.

A paradoxně u novinárských projekcí bývá většinou klid a ticho i na těch komediích.

Takže je možné, že bych se nechal strhnout, vlastně je to i dost pravděpodobné, protože

jsem si v těch černohumorných nebo vyloženě humorných scénách to užíval, tak jak jsem asi užívat si to měl, jenom zkrátka jsem se neprojevoval nahlas, protože za prvý to v kyně úplně nedělám ani já a za druhý ani vlastně ty lidi okolo mě, pokud tam nejseš ty.

Asi bych ten zážitek potom mohl mít i díky tomu trošku jiný, což jako chápu, ale jako vůbec tady nemluvím o nějakému zklamání nebo něco podobného, jenom možná jsem zkrátka po té pověsti toho, ty největší český Karlovarský pecky, očekával něco, co pro mě bude ne jako víc nekomfortní, ale víc překvapivý možná.

Tak mě ty hororový citace tam vlastně bavily, to když se pomalu někde otvírají dveře a vychází tady tahle přemalovaná paní a najednou něco pošeptá, tak to mě bavilo podobně jako ty drapnou humorný, nebo když tam máš nějaký náznaky body hororu ve sprše,

tak to mě bavilo úplně stejně jako trapnohumorný dialogy typu hrdinové si chtějí zasloužit a najednou otevře matka a řekne Amar Korth je nádherný film a buďte otevření, já si před vámi klidně prdnu.

Takže mě to v tomhle směru fakt naplnilo.

Samozřejmě

je to takový problematický spíš z hlediska prodeje toho filmu.

Že jak jsme začali říkat, že je to horor, tak odrazuješ automaticky nějaký lidi, ještě tam máš prostě hororový takový plagát.

Vlastně mě trošku mrzí, že to není celý pojatý jako ty Hátkovy, víš, jako takovýhle, že by celá ta prezentace filmu byla takhle jako třeskutě vtipná, vlé z lávo, otravně a ty by jsi zjistil, že uvnitř je jako fakt hezký film.

To mě vlastně trošku mrzí.

Tak co, Infe, nalákali jsme tě nebo vůbec?

Ne, no určitě já jsem připravený, až přejdu před Vánocema, zase lovit tyhle ty věci po všech čertech.

Jsem hrozně vděčnej za to, udělám tady tak jako nenucenou reklamu na Karlovarskou streamovací platformu.

Protože občas, když ty filmy nechytnu v kinech, jako třeba Anna is Missing, tak najednou, voilà, za pár týdnů se objeví takhle online a já si je můžu za cenu jedné stupenky koupit, stáhnout legálně a můžu je mít a můžu si je vychutnat i tady ve Švýcarsku.

Takže to je pro mě taková záchrana, ale v tomhle případě samozřejmě doufám, že to ještě chytnu někde v nějakým zapadlým pražským biografu až za měsíc přijedu.

Tak víte, kdo hraje Ereda Richardsa v Fantastické čtyřce?

Povídej.

Víme první.

Ehm, Pedro Pascal.

Jako fakt?

Jo.

To si děláš to?

Bole, ten člověk je k hovnu úplně.

Jo.

Ve všem, v čem hraje, je k hovnu.

To by varianty Krasinski nebo Gyllenhaal přijdou teda mnohem lepší, vole.

Počká, už je teda jasný, kdo bude hrát jeho milou?

Nevím, asi nějaká bitch.

protože jestli to bude Vanessa Kirby, tak za prvý Ondra bude velmi nadšenej, ale tu dvojici úplně v tom nevidím.

Petro Pascal mi nepřipadá jako největší intelektuální mašina celého MCU a největší mozek na planete.

Když obsadí Pedro Pascala, tak k němu dají Sidney Sweeney, že jo, to budou takový to, kdo nám aktuálně trenduje.

Tak to už je, ty vole.

On hraje vždycky takový ty otcovský charaktery, ale tohle teda bude Sugar Daddy úplně největší.

Tak ještě by to mohl být milý Bobby Brown, že jo.

No, to se nám to rýsuje hezky.

Mně se ulevilo, že to není Adam Driver, ale nevím, jestli tohle je dobrá zpráva úplně pro koně.

Jeden Krasinski by tam docela seděl.

Krasinski by byl dobrý.

Dobře, tak jdeme dál, jdeme už k poslednímu filmu dnešní rovnace, jestli se nepletu.

Počkej, já si jdu pro něco k jídlu.

Ne, počkej, já jsem ještě chtěl zhodnotit obchodníky s bolestí na Netflixu a zvládnu to během dvou minut.

Dobře.

David Yates natočil něco, co chce být jako Craig Gillespie, to znamená já, Toně, pamat to mi, nebo Vlh z Wall Street, to znamená taková freska o lidi, který... Myslíš peníze těch tupců, ne Vlh z Wall Street?

nebo vlh zval stříhnout peníze těch tupců.

Taková ta freska podle skutečných událostí o lidech, který podpáceli nějaký doktory, aby předepisovali nějaký léky a namastili se na tom kapsu.

Kritika kapitalismu, kritika buranství, freska z korsisijovské niance, teda ne niance, z korsisijovské

jak jsem to chtěl říct, ne reference, no prostě takový Scorsese z Mimi Bazzaru.

Režíroval to David Yates, který tam používá všechny ty postupy, který právě viděl u Gillespieho a Scorseseho a moc mu to nejde.

Má tam moc hezký production values, má tam super herce, má zajímavý námět, ale ty vole, styl ve smyslu výběr formálních prostředků, který budeme používat, abysme působivě vyprávěli,

je úplně k hovnu.

Jako ten týpek nemá žádný styl, ten režisér hry ho potvrdil, že na to prostě nemá.

A chápu, že když tomu Dude dá 7 z 10, tak pak když vidí třeba Finchera, který nějaký styl má, tak tomu musí dát 9 z 10.

To znamená úplně průměrná Netflixovská podprůměrná spotřebka, která si myslím, že nestojí za vidění a je místy trochu cringe sledovat to zmatení výrazových prostředků, který on používá.

Takže bych vám spíš řekl, ať se na to nedíváte, byť chápu, že zrovna je to ten film, který když si pustí moje máma, tak ho pravděpodobně dokouká a bude jí připadat celkem v pohodě.

Jsem vás nalákal, co?

Takhle se šetří čas našich uživatelů, než se vykecává dvě hodiny jak vy, ty vole.

Tak jaký je tajemství a smysl života a hlady?

Nevím.

Já nevím, mě ten film zničil.

Já jsem před chvilkou dopsal recenzi, která vyjde ráno.

A... To není film vůbec, to nemá s filmem nic společného, to je...

přednáška na dvě a půl hodiny, natažená přednáška, ve kterých se člověk nikdy nedozví a ten přednášející po 20 minutách zjistí, že má materiál jenom tu čtvrthodinu a dál musí vařit z vody a opakovat to, co řekl už předtím, takže se průběžně začne popírat.

Do toho to prokládá velkýma facebookovýma moudrama, který čtete na těch stránkách svět úspěšných a u těch lidí, kteří se fotějí u Ferrari, který nemají, protože jezdí tramvají.

A je to vlastně strašně smutná podívaná.

Jejiš jedinou asi výhodou je to, že není tak jako duškovsky agresivní v těch svojich bizarních ideích.

Je to takový film, u kterého člověk

Kdyby teda fakt jako neměl dvě a půl hodiny, ale třeba těch dvacet minut, tak jako člověk může chápavě se říct, no jo, on to asi myslel dobře, no tak jdeme dál.

Ale ty dvě a půl hodiny, pokud nejste opravdu naladěný na tu samou jako ezovlnu, jako Petr Wachler a nehledáte odpovědi na velké vesmírné otázky ty vole úplně všude, tak podle mě u toho musíte zákonitě umřít.

Je to film, který když jsem viděl, tak jsem u něj hodně trpěl.

Jak to tam říká, že čas neexistuje.

Tak kurva existuje, má minimálně dvě a půl hodiny.

Pojetí času tváříktář tomuhle filmu je hodně tvrdý, protože už v desátý minutě jsem se díval na hodinky a říkal jsem si, ty vole, chcete mě zabít nebo co?

A...

Protože třeba tam je během, poslouchej mi infekurva, tam je během prvních 20 minut víc pomalovaček, víc pomalovaček, než kolik je ve filmu Zakaz na jidra.

Já jsem viděl ty pomalovačky, jak tam Honza Buda spadá na postel a podobně.

Nebo ty pomalovačky, ty bouračky.

Jeho...

jeho pohled na režii.

Dobře, ten film natáčel 10 let, takže možná tady tyhle hraný scény natočil před tolika lety, že tehdy to ještě mohlo

vypadá to jako líp, vypadá to fakt hnusně, vypadá to jako bakaláři, a ještě tam jsou hnusný zpomalečky, ty zpomalečky jsou úplně absurdní, to je prostě, schopnost inscenovat scénu je nulová.

Ale ty to máš prokládaný všema těma prostě moudrama poučkama, relativizacema všeho, jako tam ti to vysvětluje, že jsme z atomů a proto můžeš projít zdí,

Ale pak ti to samozřejmě ukáže, že nemůžeš projít zdí, protože kurva, samozřejmě zdí projít nemůžeš.

Vysvětluje ti to, že když dostaneš raka, máš v podstatě 30 dnů počka, protože se ti vymění všechny buňky v játrech.

Jako ty vole...

Máš od toho žrat zeleninu a být pozitivní.

To jsou prostě totální bludy, píčoviny, který když mi řeknem, tak jsme samozřejmě alkoholici s nemůžnými těly, kteří jsou konzumeristický a nedokážou se otevřít světu.

Ale zároveň je to fakt ekvivalent, jakoby

Nějakého letáku.

Je to takové to, co si říkáš u strážní věže u vesmírných lidí.

U lidí, kteří dají 100 tisíc za to, aby si zaplatili nějakého léčitele, který jim poradí, ať pijou hodně javorového syrupu a vykadí rakovinu.

To znamená, je to kombinace šarlatánství

narcistní potřeby někomu furt něco promluvat do duše, což když si pustíte rozhovor Igora Chauna s Petrem Wachlerem, tak to tam jako okamžitě vidíte, že to jsou prostě vlastně úplně nezřízený ega, psychopatický, který potřebuje furt někoho utvrzovat o svý otevřenosti a o duševnělosti.

A poloamatérskýho

pohledu na to, jak vypadá dneska kinematografie.

Je to prostě hnusný.

Má to vyprávění ala bakaláři, to znamená, co jsme si, to jsme si, hezké lidské emoce.

A do toho věci, které musely strašně stát peněz a strašně moc námahy, to znamená nějakých šílených trikových orgíjí.

ale ve výsledku komukoli s nějakým zdravým rozumem, fakt jako s racionalitou.

To musí připadat úplně jako what the fuck.

Samozřejmě lidi dneska to mají těžký, jako život je těžkej a někdo se upíná k víře v Boha a

Někdo v Allaha a lidi prostě potřebují tady ty zjednodušený pohledy na svět, aby něčemu věřili, aby jim něco dávalo smysl, aby našli v nicním pokoru a tím se otevřeli tomu životu a s tím se vyrovnali s tím, že

je opustil manžel, prostě potřebují, dají klidně guru Járovi 200 tisíc za to, aby je odháčkoval, ani si nepšimnou, že je někdo znásilnil.

To znamená, jsou náchylní tady k tomu a tady to s tou ezoscénou,

Koreluje to s těma, který říkají, že covid neexistuje a lidi nás chtějí očipovat, když nám chtějí píchat i někce.

Ale je to prostě absurdní a ten tvar je spíš jako komický, respektive taky komický.

Mě na to fascinuje to, že i přes tu dýlku to vlastně...

Nikdy se to nevymáčňuje, nikdo to nemá žádnou pointu, protože když už se k nějaký pointě blížíme, je tam asi třikrát to, že ten hrdina stojí před nějakým životním rozhodnutím a neví, co má dělat, po tom, co mu hodinu někdo se snaží naznačit, že mu dává ty indicie k tomu správnému rozhodnutí, tak mu ten čmelák řekne, hele,

Dělej si, co chceš, takže máš takovýto chvilkový zdání nějaký, jako že vlastně máme svobodnou vůli.

Minimálně jako z pohledu těchto ezomagorů.

Ale vteřinu na to ten čmlák řekne, ale.

A jede se znova, prostě furt se tam točí nějaký pokus o to, aby ty hrdinové měly pocit nějaký viny.

kterou ale mají pod kontrolou tím, jak se budou chovat nebo jak se postaví vůči vesmíru.

A když už na to jakože přijdou, tak jim stejně řeknou, že jsou čuráci a že to dělali blbě, protože ta reinkarnace, o které jsem mluvil o poslední půl hodinu,

Vlastně reinkarnace není a je to nějaký nebe s divnýma dveřma, za kterýma je schovaný Petr Wachler.

A když už si řekneš, že asi to má být takhle, tak stejně přijde někdo a řekne ti, že jsi pořád čurák, protože je to zase úplně jinak.

A furt se to točí a točí a točí.

A nedohrabe se to k žádným pointě, respektive na konci je pokus o nějakou pointu, kde to tady svý smysl života má být, že máme být vyladěným se svým vesmírem a neubližovat živým tvorům, což je kurva věc, kterou se učí děti ve školce.

A

Je to vlastně jako hrozně obtěžující poslouchat, že dostáváme během těch 150 minut takovejhle blábol, zabolený furt do toho samýho.

Je to jako kdybyste měli před sebou obrovský dálek a sundávali z něj jednu vrstu a jednu vrstu a jednu vrstu a vlastně furt tam je jenom to zklamání.

A to mluvím teďka jako z uhlu pohledu člověka, který na ten film jde s tím, že mu dá nějaký ty odpovědi, ale on mu je nedá, protože oni je kurva nemají.

Je to blábolivý, je to kýčovitý a je to takový to, že přesně vidíš tady tu cílovku, kterou to prostě dokáže oslovit, dokáže jí to zpeněžit a teď jí to bude dvě a půl hodiny říkat, přemýšlej o svém životě, všechno jsou různé perspektivy a jim nestačí, že vlastně nic neřekneš, jim prostě můžeš také nabízet a oni budou mít pocit duchovná,

a otevření obzoru a vyčištění čakerů.

Ale ta pointa tam je, že oni tě nenechají, nebo nenechají ty hrdiny, aby došly k nějakému tomu poznání.

To je, když už k němu dojdou, tak jim řeknou, ale takhle to vlastně vůbec není.

A jak to teda je?

No, to záleží na tobě.

Ale a rozjedou vlastně ten samý balábol znova.

Fakt je to jak zaseklá deska, která je blbá.

Tak Rimři, to by to pustil sám mistr bez bod, tě donutil na to koukat a ty jsi určitě neměl sílu mu říct, mistře, není to můj šálek kávy.

Já jsem tady chlapcům přiznával, že se s Petrem Bachlerem často vídám, takže vůči tomu nebudu takhle... Ukaž nám na figurce, kde tě mistr ublížil.

výmluvnej jako vy, ale ještě jsem se s ním o tom nebavil od té doby, co jsem to viděl, no, ale cílovka opravdu nejsem, ačkoliv jsem si myslel, že bych mohl bejt, nebo měl jsem takovou představu, že jsem těmhle jako z hlediska nějakýho svýho

jakoby akademickýho zázemí, takže jsem vlastně spousta těch myšlenek otevřenější, než bych čekal od vás, ale přiznám se, že stejně to na mě bylo v součtu moc, jako především tím, jak se ten film snaží vyjadřovat úplně všemu a že to není něco jako, teďka řeknu Hladův oblíbený příklad, něco jako

humor, který vlastně si taky nějakým způsobem zpracovává téma společenských rolí, vztahů ve společnosti a tím, jak mají tu důležitost i pro ostatní a tak dále, jak je to něco, čím se prezentujeme a tak dále, ale je to prostě jedno nebo dvě témata, které jsou nějak dramaticky uchopené, rozepsané a za mě je to naprosto pořádku.

Ale tenhle film se právě snaží

pojmout naprosto všechno, snaží se prostě, vyjadřuje se k lásce, smrti, penězům, přátelství, nemocem, vztahu k přírodě a tak dále a tím pádem všechny myšlenky, který by mohl mít, tak tam jsou odbitý jednou větou vytrženou z kontextu a určitě tím pádem zdá se, že podle všech těch hodnocení lidí, kteří chodí na ty

předpremiéry, tak to vlastně funguje tím způsobem, že si z toho lze vycucat, co se komu hodí a v tomhle ohledu to asi leckoho uspokojí.

Ale chápu to, co tady říkali chlapci, protože mě to vlastně taky neuspokojilo a tím přišlo mi, že to tak vlastně nestíhá nic jiného, než jom klouzat po povrchu a nabízet nějaký rychlý rozhřešení, který si leckdy protiřečejí a nic vlastně smysluplného.

Neříkaj, no.

Takže ani za mě ten palec nahoru pomyslnej nebude, ale... Kdybys třeba řekl, že je to sračka, tak by ti Petr Vachler ublížil?

Jako neublížil, ale... Tak by neublížil nikomu.

Více k tomu už asi radši vyjadřovat nechci, no, ale... Dobrý, já ho zachráním, jenom... Takže se ho trošku boříš.

Já se chci na něco zeptat.

Ne, tak počkej, já si jenom řeknu poslední věc.

Nebojím, nebojím.

No, že bojím, nebojím, jako vím, že Petr do toho šel opravdu velmi upřímně a od srdíčka a snažil se zanechat po sobě nějakou stopu, ale bohužel je to asi stopa, kterou nikdo z nás

tří, co jsme to viděli, potažmo čtyři, co tu sedíme, tak asi nedocení.

Hero u nás asi podporovat nebude.

Je to důvod, proč jsem nedal jednu hvězdičku z deseti, ale dvě.

Protože ten tvar je opravdu impozantní.

Je naprosto jedinečný.

A takový film už nikdy v životě neuvidíte a je to fakt jako obrovský kus autorského díla,

Bohužel samozřejmě ve směru, který je naprosto katastrofální a tragický a zoufalý a zbytečný a šarlatánský a svojí banalitou a kýčovitostí a vlezlostí neskutečně otravný a zabijácký, ale šel do toho na plno, to musím uznat.

Aspoň to zkusil.

Ale je to fakt úplně prdele.

Dobrý, tak je to fakt doblba, takzvaně.

Vlastně doblba bylo ještě horší, takže ještě dvacet filmů a za dvěstě let jeho pátá reinkarnace, vole.

No ale já jsem se chtěl... Mimochodem to je ještě vlastně vtipný, tady oni věřejí na tu reinkarnaci, tady ti oduševnělí lidé.

A to je přesně jako, ty prostě se nedokáží smířit s tím, že život je těžký, je na hovno.

kolikrát tam jsou úplný sračky, tak se radši budeš jako kot upínat k tomu, že když umřeš, tak tam říkají, přijdeš do harmonické barevné zahrady, ty vole.

Hovno, chcípneš, tma, už nikdy nezažiješ, tvoje tělo se rozloží na sračky a je konec.

Ale ty místo, aby se s ním smířil, že prostě tady jsi ještě pár let a žili nějak naplno a snažil se s ním vyrovnat nebo něco, tak si budeš říkat, ne, čeká mě tam harmonie, tak to jsi prostě falešnej vocas.

Slyšeli jste slovo boží.

No a já jsem chtěl ještě rozebírat ten marketingový potenciál, protože to, co se dělo s těma předpremiérama, to je jako fascinující a schopnost zhypnotizovat takové množství lidí.

Já se trošku bojím, že Petr Wachler se rozhodne, že si všichni sundají boty a jako Lumíci ho budou následovat někam mezi Domažlice a Bavorov.

To musí být strašný smrad v tom kyně, když se tam 500 takovýchhle lidí sundá boty.

Tam si založí nějakou samostatní správní republiku a Petra Vastara by se mohl dostat nový Viktor von Dum.

Ale nebudu to rozebírat, konec s trapným štipům.

Jsme tady už dvě hodiny, to je, myslím, ideální příležitost.

Matěj už se to pokusil dostat na tu správnou kolej, přesunout se k diváckým dotazům.

Myslím si, že stopáží dneska Petra trumfneme.

Dobře, tak to je krásný, tak já si jedu najít, kam jsem si je stáhl.

Jo, já jsem si je stáhl sem a tady jsem si je smazal.

No tak nesmíš takhle náhle, vole, to na mě hodit, vole.

Tak já za tě můžu říct, že samozřejmě herohero.co, lomeno Movizone Live.

Vy nám přispíváte, máte možnost nám pokládat dotazy, občas dostanete něco o pár dní dopředu, občas dokonce i nějakej bonus.

Máme vás hrozně rádi, už nám to takhle hezky funguje, překlopili jsme se z toho Patreonu na českou platformu, díky tomu je Cival ještě větší milionář než vždy dřív a my vám moc děkujeme.

Ale já jsem ještě chtěl říct, že mě strašně ty Wachlerovy bosní nohy evokujou toho Davida Carradina, jak kopal v těch žabkách.

Tak já úplně vidím, jak zítra Rivzi přijde do worku

poblíž studia pokrok a tam přijde drobný pan Wachler a udělá ten finální kop a Rimzi končí.

A dobře mu tak, neudržel hubu na špagátu a ty vole, teď jsem viděl, že z kinoboxu ten lamp, vole, vopelka nebo jak se jmenuje, ten to mu taky dal dvě hvězdy zpětí, takže jako pravda je povolená, vole.

No ale to

Jéno.

Ale musíš tě zkazet opatrněji, že jo, Rybzi?

Někdo píše na YouTube, že Rybzi připosraný teta má moje nakladný.

Je to tak, je to prostě střet zájmů nebo střet nějakých energií, které cítím v tuhle chvíli.

Je to střet energií.

Tak děkujeme za dotazy a jdeme na to.

Martin Sugar.

Zdravím Dynamické kvarteto.

Čau.

Budoucí rok budete slávit dvě pecky desáté výroče.

Interstellar a Mad Max Fury Road jsou v pláně špeciální.

Díky.

Mad Max Fury Road bude za deset let až příští rok, který bude 14.

Vy to víte nebo ne?

Já to nevím hlavně.

Tak on to asi ví, když se ptá.

Bohužel, Martin, zdravíme.

Nezná základní pravidlo klubu dvačů a to základní pravidlo je, že o speciálech se samozřejmě nesmí mluvit.

Vidíte, že jsem genius, že jsem zapochyboval a samozřejmě mám pravdu, je to 2015.

Takže na mě si nepřijdete, ale Interstellar budeme...

To asi můžu prozradit předem, budeme v lednu promítat flyeru k desátýmu výročí, takže pokud si tuhle vesmírnou Odiseu nechcete nechat ujít, a já to fakt mám za nejdůležitější film minulý dekády, nebo ne nejdůležitější, ale nejlepší, tak si určitě zajděte.

Speciál na to je podle mě moc brzo a není to asi zas tak zajímavý, ale podívaná je to.

No a i kdyby nebylo, tak jedno z prastaných pravidel, Matěj mě určitě to odkejve,

Pokud si někdo o něco napíše, tak to je spolezivá cesta, jak to odložit minimálně o půl roku, nebo třeba o pár let.

My vás chceme překvapovat, samozřejmě, že občas jedeme tyhle výročí, takže není tak těžký si dopředu odhadnout, co asi bude příští rok, ale nemluvte o tom nahlas, pane Bože.

Pan Prso, těpé ropánové, sleduju teď konečně Sex Education na Netflixu a napadlo mě, jestli jste v 90. letech taky žrali nějaké ty Beverly Hills 920, Melrose Place nebo Pobřežní hlídku.

Já vždycky přišel ze školy, dal díl 2 a šel se učit a otázka v otázce, co říkáte na ty různá pokračování Pobřežních hlídek a Beverly Hills, co před pár roky vznikly.

Ty pokračování, to je největší zlo a nuda, ne?

Já jsem na Beverly Hills nekoukal, víc jsem to nějak respektoval.

Když Kelly konečně dala Brennovy, tak jsem byl úplně u vytržení a nerozně jsem to tomu klukovi přál.

Byl to takový, on jí hrozně chtěl.

Já jsem se do něj trošku projektoval.

Já jsem se projektoval do Stevea, protože měl Corvettu.

Ale já jsem spíš koukal na jiný seriály.

Koukal jsem na mnohem horší seriály.

Jak se to jmenovalo?

Baječný léta, ty nebyly tak horší, ty byly docela v pohodě.

A já jsem se třeba klidně koukal na Helena a její chlapci.

No my víme, to vždycky rád opakuješ.

A bylo nás pět, to byl zase superovej seriál.

Ano, to bylo Beverly Hills české produkce.

Tak co vy a Beverly Hills?

Ne, bylo samozřejmě takový ten popkulturní, i když jsi na to nekoukal díl od dílu, tak jsi znal ty postavy, protože o tom mluvila celá škola.

To je ta éra, pardon, že jsem do toho Matěja vyskočil, to je ta éra, kdy všichni koukali na ty tři seriály.

A i když jsi na ně třeba nekoukal a místo toho jsi šel odpoledne hrát radši doupě, tak jsi tomu prostě neutek, protože to prostě řešila lavice vedle tebe, lavice za tebou, takže jsi stejně ten děj věděl.

Ne, já jsem samozřejmě respektoval pobřežní hl

Ale Beverly Hills a Marlowe Space jsem otevřeně pohrdal, samozřejmě za to nemohl úplně můj vkus, ale fakt, že jsem měl mladší sestru, která tyhle ty věci celkem nakoukávala, nebo minimálně Beverly Hills a já jsem se potřeboval v dětství jako distancovat od toho, co nejdál.

Ale jak říká Vašek, věděl jsem, kdo je kdo a momentálně kdo s tím spí a kdo z těch hrdinů začal mít problémy s alkoholem a podobně, ale mám pocit, že jsem možná nikdy v životě neviděl ani jeden celý díl.

Já jsem se na to vlastně díval na všechno.

Pro mě nastal problém, když se ty seriály kryly mezi sebou a pak jsem třeba proti Beverly Hills dal přednost Hvězdní bráně nebo

něčemu takovýmu, ale prostě dokavať, dokavať to bylo, dokavať to šlo, vidět všechno, tak jsem prostě seděl u televize a sledoval jsem všechny tyhle píčoviny, jako naprosto.

Já si pamatuju vánoční speciál někdy v šestý sezóně Beverly Hills, kde je to celý o tom, že jedou nějakým autobusem a do toho autobusu má narazit nějaký kamion a všechny je tam rozmrdat.

A je tam anděl a jde nějakej ďábel a celou dobu si povídá jako, no ale zasloužili by si to, protože dělali tohle a tohle.

Prostě tady si pošukávají místo toho, aby se učili na zkoušky.

A ten anděl, no ale jsou to mladí lidé a mají velký potenci a blablabla.

Spoiler, nakonec samozřejmě ten autobus projede úplně bezpečně a celá show pokračovala ještě další dvě sezóny.

Ale kdyby to skončilo tehdy a tam, tak dám o dvě hvězdičky víc.

To jsi si nevymyslel, jo?

Ne.

Dobře.

Hromek.

Zdravím včipné chlapce z Movies on Life a ze jména Remziho.

Já už jsem měl tu čest otravovat svými opileckými názory na film na MFDF Jihlava a on se celou dobu tvářil, že ho to ani moc nesere.

Za to všechna čest.

Dotaz je jednoduchý.

Jaká production value kromě tankerů u vás automaticky zvedá výrazný hodnocení?

Pro mě je to například výtrh.

Kropit před kameru z konvej umí ledeskdo, ale rozhodnit většinou krajinu, tak jako například v krásném rumunském dramatu afery umí málo kdo.

Ty krávo.

A tohle jsou naši fanoušci taky, ano, a s nimi se bavím já.

Byl taky opělej, ne?

Jo, byl, ale bylo to dobrý.

Pozdravuju.

Já mám rád, když je v akčním filmu ze řetězu utržená těžká technika.

Ideálně, když je to nějakej táč s cisternou a udělá takovej ten smyk, kdy ta cisterna jede bokem samozřejmě a pak do všeho narazí a všechno vybuchne.

To miluju.

No já mám vlastně taky v akčních scénách hrozně rád to fyzično, tu upravdovost.

A nemusí to být zničení celý ulice jako v Terminátorovi, ale třeba momenty ve Vítejte v džungli, kdy tam Dwayne Johnson skočí a takhle loktem zlomí betonovej sloup a od toho vodlítávají ty kousky toho betonu a ten prach se usazuje.

Toto mě baví hodně.

No je to neuvěřitelný, jak zrovna včera bylo 20 let od premiéry Master and Commander.

Tak jak ty filmy fakt jsou prostě teďka studiový, sterilní, člověk by si myslel, že s pokrokem to bude všechno lepší a lepší, ale ty fakt jako jsi teďka fascinovaný, když najednou vidíš loď, jak pluje, vole.

Ti přijde vlastně neuvěřitelný.

A tady ta opravdovost, a pak se díváš na Killera, kde jsou prostě

všechno naklíčovaný, ulice, průhledy a říkáš si, že je to zlo, to znamená, já opravdu tady tu autenticitu a syrovost, matatelnost tuplem u těch reálných lan a lodí a lodních šroubů a plachet, to já ocenuju.

Takže tam vidím ty production values, že někdo utratí za to, že to reálně natočí, to mi přijde hezky.

Já jsem chtěl říct něco podobného a nakonec něco úplně jiného, protože mně přijde dobrý už jenom to, když není na první pohled poznat, že je to ve studiu před zeleným plátnem a toto vlastně já tyhle věci většinou nepoznám, já na tom nemám vytvíčený oko a jako reálně se o to nijak moc nezajímám a možná i proto u toho killera mě to vlastně nijak nerušilo, přišlo mi to

přesvědčivý, že tam ty peníze jsou a přijde mi to k pohodě.

Na rozdíl třeba od těch Marvels, kde jsem i já vlastně, jsem si jak říkal, no tak dobrý, tak to tady vidím, jak udělali a kvůli tomu mě to nebavilo.

Takže já už ani nemám ty ambice, aby museli vyrazit někam do přírody a natáčet to, ale stačí mi, když ta

technika falešná, když je aspoň přesvědčivá, což za mě u toho killera byla.

Vždycky jsi to řekl.

Moc toho nechci.

Filip Dušil, zdravím pánové.

Ty vole, proč to má na 8 duřátky?

Já to přečtu, jo.

Já Filipa znám, on mi píše docela často, on je takový jako velkej fanda.

On do poslední chvíle, do poslední chvíle věřil, že ty Expendables budou pecka.

A to já mám rád tyhle srdcaře, jo.

Občas jsou naivní, ale...

Ale dobrý.

Tak hele, teď Filip doufá do poslední chvíli, že čtvrtý Policies Beverly Hills bude pecka.

Jo, bude na Netflixu, někdy na jaře nebo v letě 2024.

No a teď už to vypadá jako, že to bude super, Filip to tady všecko popisuje a že se všichni úplně vracej, včetně Heróda Faltemeyra, takže jako soundtrack bude velký synťáky.

No a jestli se na to těšíme.

Jo, je to sequel s původním obsazením, Eddie Murphy samozřejmě jedna z legend osmdesátých let.

Je pravda, že lidi, co už to v úvozovkách v zákulisí viděli, tak říkají, že toto nejlepší od prvního dílu.

není tak těžký, není to tak vysoká laťka a já jsem na to zvědavej.

Hele, Murphy mu docela fandím, v posledních letech měl pár pokusů, welcome back, který nebyly úplně o studa.

Je pravda, že tohle má být akční film, ale tak naděje umírá poslední, i pro Filipa.

Vy jste mimo.

Já jsem viděl Cesta do Ameriky 2 a od té doby bych Eddiemu Marshallu zakázal vlízt v jakýmkoliv stavu před kamerou.

Nicméně tenhle týden, před čtyřma dnama, jsem si na Sky Showtime pustil Policies Beryl Hills 1.

Trilogii, kterou jsem nikdy moc nemusel, pustil jsem si první díl, abych po letech jí docenil a za mě je to příjemně oldschoolovejch šestdeseti.

Pardon.

A takže, že bych jako cokoliv očekával od Policajta Beverly Hills 4 s nějakým obezním vyšeptalým člověkem.

Nebo já nevím, jestli je obezním, prostě vyšeptalým.

No je jako, je v normální formě, ale už je samozřejmě starší.

Ale já jsem samozřejmě v tomhle zatíženej.

Na začátku prvního Policajta v Beverly Hills je splašený kamion a pak je tam, myslím, i míchačka.

Mrtvoli bych z hrobu nevytahoval.

Ale tohle už je v preprodukci nebo v development hell minimálně od premiéry trojky, takže možná je, že je dobře, že se zatím konečně udělá tlustá čára, pár lidí to uvidí a budeme si to moct očkrtnout.

Vlade, jseš naivní nebo realista?

Hele, jak říkal Vašek, čekáme na to už

já nevím, 25 let, možná díl, takže já už to neberu jako pokračování, já to beru jako úplně novej film a pokouším se k tomu nemít žádný vztah a doufat v to nejlepší.

Rimsy, slyšel jsi o existenci Poiseit a Verulvy Hills?

No právě, že moc ne.

Právě, že jsem jako malej viděl jedničku a pak nic jinýho a vůbec si to nepamatuju a nenašel jsem důvod, proč bych na tom něco měnil.

Ne, že bych proč tomu něco měl, ale... To byl tehdy kůtovný, protože to byl jediný akční film, kam pustili Černocha.

Zamotný, jo.

A mluvil rychle.

Hroubek, dobrý večer, legendy.

Vybavujete si konkrétní film, který jste viděli ve své mládí, jenž vás natolik dostal, že jste ho přestali vnímat jako jen zábavu a chtěli jste pak vidět více o kinematografii a o tom, jak to celé funguje.

Děkuji za odpověď a přijí hezký večer.

Samozřejmě, kdy to byly všechny tady ty filmy, ne, ty vole, to je jasný.

Prožívali jsme to...

Nacházeli jsme tam ty první cinefilní lásky, ale byly filmy, které ti něco řekly o tom, jak se tvoří, což byly třeba paradoxně pro mě Evil Dead 2 a Braindead, kdy jsem si říkal, jak mohli za takový malý prachy natočit něco tak velkolepýho.

Pak to byly filmy, který jsem obdivuval z toho, jak byly formálně natočeny, třeba Zbytečná krutost od Cohenů, která je vlastně taky nízko rozpočtová, nebo Vertigo od Hitchcocka.

Pak byly filmy, kterým něco řekli existenciálně, takže když jsem viděl Americkou krásu nebo Trainspotting, tak to pro mě byly vlastně neuvěřitelný události.

A pak byl takový ten kánon, kdy jsi říkal, jak je krásný vyrábět filmy, všechny ty Foresty Gumpy a Shawshanky.

A ta mlčení je hňátek.

Tak co, Hlade, máš něco, co tě otevřelo?

Já měl samozřejmě obvyklý podezřelí, což bylo to, které když jsem viděl, tak jsem si ho chtěl hnedka pustit po druhý, abych mohl nějakým způsobem dekonstruovat ten příběh a ten způsob vyprávění a zjistit, jestli to dává smysl a jestli se to všechno dá z diváckého hlediska odhalit dřív a podobně.

A tam myslím, že poprvé jsem na ten film koukal trošku jinak, trošku soustředěnějiš.

A koukal jsem po trochu jiných věcech.

Imfe, co ty?

Tak hele, story time, jo?

Ježiš.

Ne, bude to krátký.

Podívejte, já jsem si pustil jednoho krásnýho dnes videokazety s německým dubbingem a českým voice-overem.

Nevím, jak se ten jednomužný dubbing jmenoval, kdo ho tam dělal, ale to jedno, byl to Karate Tiger 3 s Van Damme.

Dneska už to známe jako kickboxera, ale já jsem si tenkrát říkal Karate Tiger, dobře, tak to je nějaký karatista.

Úplně fascinující film.

Hned další den, nebo možná to pondělí potom, jsem donutil maminku, aby mě přihlásila na karate.

Šel jsem na tu první hodinu a teď co myslíte?

Nikdo tam neokopával palmy nebo bambusy.

Nikdo tam nenamáčel ty ruce a ty rukavice do nějakého skla.

Prostě vůbec nic se tam nedělo, byla to hrozná nuda.

Já jsem v tu chvíli viděl, že ty filmy jsou jenom jako...

Dostal jsem tu stranu z prchu od Osudu a začal jsem se o to trošku víc zajímat.

To byl konec té mojej dětské nevinnosti s těma filmama.

a pak jsem zkoušel ty věci natočit, chtěl jsem, že je to hrozná dřina, ale ne, samozřejmě si dělám z toho trošku srandu, ale je pravda, že jako v tomhle, v této éře a zvlášť u těchto akčních snímků jsem začal jako velmi úzce vnímat, že to, co se objeví v tom finálním produktu a to, co je na tom natáčení, že je mezi tím obrovský rozdíl, pak začaly v televizi dávat hollywoodský specialisty,

Ty vole, zkrať to, hlad usíná a to a říct se, že umře už.

Mě to fakt sereneskalo.

Rimzi, jaký pro tebe byl takový zásadní film?

Pro mě byly, vlastně když jsem během mládí viděl jednak 12 rozněvaných mužů, že jsem si říkal, jak je možný, že to tak hezky udrží pozornost, řekne všechno důležitý na tak malém prostoru.

Potom tenkrát v Americe, kdy jsem nějak viděl tu dlouhou verzi a do té doby jsem žádný takhle dlouhej film neviděl, to bylo ještě dávno před satanským tangem, takže to jsem vlastně byl jako v úžasu nad tím, kolik je toho možný odvyprávět a takhle hezky.

A pak samozřejmě taky tenkrát na západě

co mi tak jako ukázalo, jaký prostě ty filmařský prostředky můžou, můžou být a co je vlastně, jak ta scéna může vypadat.

Tak z toho všeho jsem byl unešenej.

Kdybych chtěl pojmout tu moji odpověď vážně, ať nejsem za dvorního klauna, jako kdybych to chtěl pojmout vážně, tak bych řekl tenkrát na západě, přesně jako teď říká Rimsy.

Protože to je opravdu film, který jsem viděl tenkrát na ČT dvojce, prostě bylo to dlouhý jak autobus.

Byl to pro mě první Leone, pak jsem dokoukával zpětně různě ty ostatní.

Ale to je prostě film tak obrovský a tak úžasný, že fakt začneš přemejšlet nad tím, jak je tohle vůbec možný jako v našem světě stvořit.

Dobře.

Myslím si, že škatulka tenkrát na ČT2 nás spojuje tak nějak všechny, že to byly svýho času opravdu jedna pecka vedle druhý.

Mimochodem já viděl Tinkera na západě asi poprvé v 25 letech, když mi to hlad půjčil do nějaký videokazete, takže já to nemám stejný.

Ale Tinkera v Americe jsem viděl dřív.

Filip Brouk se ptá, už viděl jim v poslední závod?

To jsi nějak přeskočil, ne?

Mělo to být v seznamu později.

No, ještě jsem ho neviděl, Filipe, ale když se tady podívám z okna, tak na francouzské juře už leží první sníh, takže už je čas.

Do Vánosti to stihnu.

David B., zdravím, pánové, tentokrát mimo filmové téma, i když se často nachází v vaší přítomnosti

v průběhu Movies on Life alkoholické nápoje, jaké jsou vaše nejoblíbenější, za které byste dali ruku do ohně?

Vlade, čím se nejradši ožídáš?

Momentálně Glenn Morangy Lasanta, už jsem o tom mluvil, jinak celkově

Mám rád dobrý skotský singlemultky, mám rád kouřový, Artbega mám teďka tady doma připravenýho, ale je mi to ve výsledku často dost jedno.

Jak povokřál, jak povokřál.

Jatýrka, co se jednou za 30 dní vyměňuje, jak si šmakujou.

No já mám rád dobrý pivo, takže třeba tady poutník, osek.

tady tyhle poctivý nějaký takový ty polořemeslný pivovary, ale i plzeň si klidně nám dobře natočenou.

A mám rád ve ferme si dát White Russian, tam mi dělají nejlepší na míru.

White Russian tam mají moc dobrý.

Dokonce jsem, byli jsme ožralí jak psy, to bylo na mých 40 jinách, nebo co to bylo?

Podle mě to byly možná ještě 9 a 30 jiné.

Ne, to bylo tečka podle mě, když jsem vám říkal, tyvole, tady mají výborný White Russian a vy jste tak zbystřili ty vaše jazyčky, protože White Russian máte rádi.

A tak jsem vám to všem objednal a ty to přinesli a opět jsem viděl ty vaše šmakující si držky, tyvole, jak říkají, jo, fakt dobrý, hezky smetánka našlel na...

A tak je pravda, že mám dole v kredencikálu, že bych taky mohl ještě trošku namíchat.

Jimfe, co ty?

Mě to vůbec nezajímá a to moc dobře víš, takže si teď jako měl si mě nechat nakonec, abych to nějak sebral nějakým fórem a mohli jsme jít dál.

Ale je pravda, že teda jako...

Nejsem abstinent, ale když slyším hlada, jak jsem úplně rozsvítili oči, začal to ze sebe sypat, tak já jsem přesně na té opačné straně toho pólu.

Já teďka učím jim papít kafe, takže postupně přejdeme k tomu chlastu.

Takže ty oceníš tajemství smyslu života, nevím, jak se to jmenuje, protože nám píše, že jsme alkoholici.

Ne, to zase já jako white rašna nebo bílýho medvěda si dám a jako třeba s koktejlami rád experimentuju, ale sám víš jako z našich hospodských dýchánků, že do toho piva vždycky koukám, jak husat do flašky, takže jako to mě zase až tak jako nikdy neoslovilo.

Rýmzi, Oda Nabraník, pojď.

Podepisuju hladovy, skocký whisky a přihazuju belgický piva a moravský slivovice.

Jan Pospíšil, zdrav pánové, dnes dotaz především na zástupce Marvel's Home.

Myslíte, že jde horší kohajta posledních MCU filmů a seriálu na vrub Čapkovi a se znovu dosazením Igera můžeme očekávat návrat ke kořenům?

Ano, Karel Čapek ten to tam celý podělal.

Ne, já si dělám srandu, necháme si to do Marvel's Home.

Myslím si, že Bob Čapek, což byl samozřejmě předchozí CEO Disney, odejitej, aby se mohl Bob Iger vrátit na svůj trůn.

tak si myslím, že v tom absolutně nehrál žádnou roli.

Možná hodil pár klacků pod nohy těm filmovým oddělením, ale rozhodně se v tom nevrtal.

Už jsme to řešili u Marvels, takže já se nechci opakovat, nechci prodlužovat dnešní relaci, ale je to prostě tím, že se tam do té kuchyně, do toho rozhodovacího procesu nastěhovalo hrozně moc lidí,

A to, co předtím vypadalo jako jasný plán, kdy jdeme z bodu A do bodu B do bodu C do bodu D, tak teď je to prostě taková chobotnice a nikdo už neví, kde je který chapadlu.

Dobře, Fine Life.

Zdravím druhý nejlepší filmový podcast ve vesmíru.

Jak to myslí, Jule?

Asi poslouchá, asi poslouchá Geekettes.

Jaké pocity a emoce si cival, pokud i on je přítomem od náši z prvního dílu crossoveru s Geekettessem?

První díl byla velká paráda, děkujem, těším se na další díly.

Máte rádi seriál Přátel, jak se vás dotkla Smrt, Petiu a Perio?

Pro mě to je vůbec jeden z nejserošů.

Chandlerov humor, těžko, kdy někdo překoná.

Díky, příště nás nenechávejte tak dlouho čekat s dalším Moviezone Live, to čekání je zdrcující.

Příští Moviezone Live bude už za 14 dní, protože pak se nám tady nahromadí OE 10 filmů a hlad se tváří, že nás OE postřílí, takže určitě to musíme točit s tou 14-denní periodou.

První geeked jsme si užili, doufáme, že letos proběhne ještě druhej.

Mám takový jeden námět, potřebuji ho Torenovi napsat, ale byl jsem línej.

Bylo to fajn a co se týče přátel, já to miluju, dávám tomu pět hvězd, přijde mi to super v dubingu i v originále.

Chandler, jeho smrt je smutná, ale zase tak vlastně mě vyjádrují, nebudu to hodnotit, ale prostě bylo jasný, že je v prdeli už 20 let, takže to tělo musí být zhuntované a

Je to jeden z takových těch hrdinů prvních naší generace, který to schytal.

Pro mě to bylo jednodušší o to, že ta postava v hierarchii přátel pro mě byla třeba až třetí, čtvrtá.

A kdyby umřel David Schwimmer nebo Daniel Rose, jeho dabber, tak je to pro mě mnohem víc zdrucí zíti zpráva.

Hladé.

No přátelé jsou samozřejmě super, ale smrt Matthew Perryho se mu uhnula asi jako smrt každýho člověka, kterýho znám akorát z televize.

Takže nechci být necitlivej, ale tohle jak úplně neprožívám.

No a v podstatě je to kombinace toho, co jste řekli vy dva.

Tam nemám moc co dodat a geeket jsem si užil, samozřejmě jako rád se budu účastnit čehokoliv dalšího.

Já jsem na tom vlastně stejně jako hlad a to jsem měl Chandlera asi na vrcholu žebříčku oblíbenosti těch postav z přátel, ale to už no, všichni tam musíme.

Lojza Alinojman z WC.

Co nás čeká v roce 2024 americké produkce díky stávce?

Otazník.

A co Čechy?

Lojzo, to si docela šetřil se slove sama.

Lojza musí vařit pivo.

Mám trošku problém pochopit, na co se ptáš, ale já v roce 2024 očekávám Dunu 2, na tu se moc těším, a očekávám Mizerové 4, na ty jsem zvědavej.

A určitě tam bude spousta filmů.

Bude to asi vlastně, kvůli těm stávkám se nám to rozředí, že to, co jsme si všechno měli užít 2020, 2023, 2024, 2025, budeme mít roztažený do větší šíře a uvidíme, jak to zamává s tím byznysem.

Ale furt si myslím, že spousta skvělých filmů vznikne na nejrůznějších místech naší planety a bude na co koukat.

Hlade.

Porio za příští rok.

Nic jiného mě v podstatě nezajímá.

Já o tom píšu každý týden, já už nevím, co bych tam dodal.

Všechno bude do prdele, bude obrovská apokalypsa, ale řekl bych až tak v roce 2025.

2024 bude jako jejich půdej rok, snědený krám.

Ale asi se bude pár věcí měnit na druhou stranu.

Hele, nějak bude.

Dokud vždycky na konci roku postavíme top ten, a je úplně jedno, jestli je z hollywoodských blockbusterů, nezávislejch překvapení, který nachytáme na festivalech, nebo nějakých streamovacích novinek, který nikdo nečekal, tak to bude fajn prostě.

Hele, máme rádi filme, vlastně úplně jedno, odkaď přijdou.

To mě samozřejmě přivádí ještě k té české produkci, tam jsem zvědavej, to je si myslím, že to, jak byl třeba bohatej letošní rok,

tak je do jistý míry dědictví covidu, kdy prostě spousta těch věcí se pozdržela nebo se odložila a teď tady zažíváme trošku žně a jako i my říkáme, hele, tak podívejte, ta česká kinematografie se trošku teď probudila,

začínají tam být zajímaví lidi, zajímavé projekty, tak já doufám, že to opravdu není jenom tím covidem a že třeba v následujících letech nedojde zase trošku k nějakému útlumu, kdy ta produkce najede na to svoje obvyklejší tempo.

Rád bych věřil, že to není jenom tím a že se nám tady rodí skutečně generace zajímavých tvůrců.

Nemusíš se bát, Imfe, příští rok nás čeká

Gump 2 a pokračování poslední Aristokratky, takže budoucnost český kinematografie nastává.

Neboj.

To by poslali do mailu teaser na Aristokratku, vyberu, ať to nasadíme, já jsem na to naštěstí dopomněl.

Hlade, odváží se jí na Gumpa 2?

Já jsem neviděl ani jedničku, já na to nepůjdu proboha.

Tam jak nechytneš úvod toho univerza, tak už nevíš.

Já jsem s Kozubem a Krajčem od FR a Brbce, to mi přijde jako zásadní challenge.

Leda s Rymřem.

Já tam chybit určitě nebudu.

Každý rok se koušíme dávat dvě nějaké úchylnosti, já jsem to letos nezvládl, mě to opravdu mrzí, já jsem potom říkal, že na to fakt zehrnu za peníze, ale ten zážitek společný je nenahraditelný.

Tohle by mohla být ta úchylnost pro ten začátek příštího roku.

Ale uvidíme, podle mě tam bude z čeho vybírat.

A budou tam příští rok nebudou skoro žádný komiksy, ne?

Bude...

Deadpool třetí, ale jinak od Marvelu nic, ne?

A bude něco od DC?