Transcript MovieZone Live-217

Už mi píše, že natáčíme.

My jsme dneska taková vyšegrádská čtyřka.

Máme tady ctěných hosta.

Jak se daří na Slovensku, Juro?

No úžasné, všetko je to tu perfektné, výborné.

Volby dopadly dobré a odtedy to jde jedna radost smerom.

Konečně jste šťastní.

do západné civilizace, ale opačným smerom, než to běžně se děje v Evropě.

Ještě tě nezavřeli za protirežimní povídání?

No, to, když začne, tak... Jeden z prvých na raně.

Jo, furt se nebojí říct svoje názory na Facebooku.

Tak toto ještě neje no, ale jsou lidé a budeme od nich i hovořit, kteří už jsou potom na takových všelijakých zaznámoch, všelijakých, nazveme to dezolátou, lebo mi nenapadá teraz jako nějaké rozsiahlejší a budeme hovořit o jednom filmě, kde mnohí lidé bojkotovali ten film, protože tvůrcem je někdo, kdo je jiný názorový průt.

Takže to máte ještě takhle vyhrocený, jo?

No já jsem celkem jako, normálně jsem zaváhal, že či se k němu přiznává, že je to můj kamarád, ale zatím to v Facebooku stalo.

Koukal jsem, že jsi přiznával docela nekompromisně, že jsi tam říkal, že na něj musí být aspoň u tebe lidi hodný, jinak budou banovaný.

Ano, jak začnou tam jako, lebo do něho začali, hovoríme o Arpadovi Šoltejsovi, který je teda scenaristem,

Vojny policajtov a viděl jsem diskusy na nějakých běžných zpravodajských, alebo i na filmových weboch, kde lidé jako se předháňali v tom, kdo ohnivejší vyjadří, že na ten film nejde, protože nějaký obrezaný žurnalisti, kteří nenávidí Slovanov a Slovákov, takže na to, jako nepůjde, tak jsem upozorňoval na svojím

pod svojou recenziou na tento film, že to tolerovat nebudeme.

Názor si můžu povědět různý, ale také, že na něho už také tyto všelijaké, že antisemitici a podobné, tak to už ne.

To je správné.

Já jsem se chtěl zeptat na velkou myšlenku, ale stačilo se mi zapomnělo.

Jak často tam benuješ na tom Facebooku nebo na svých sociálních sitích?

Chceš něco jako to měla u Kamura u nás, že benuješ všechno?

Nebo oni musí... Ne, ne, ne, ne, ne.

Víš co, ne, já, že bych dával nějaký ban, nebo něco, že zablokujeme, tak to se mi stane za tři měsíce nějakého jedného možná.

Ani to ne, ani to ne.

A dlouho, dlouho nebylo.

Kedysi jsem měl takových takových fanoušků, takových čitatelů, takových, co z té moje slovánské fantasy, tak jako všelijaký, takový.

A raz jsem dával recenzi na Savlou Hosina, co byl takový maďarský

známý maďarský film o holokaustě, o Svěnčime, výborný, a přišlo pár lidí do diskusie, i mojich čitatelů, že či jako ještě stále sledujeme tyto židovské rozprávky, jako o tom, že jich tam vyhladzovali.

Tak tam jsem vyprášil pár lidí, zabanoval.

Máte ten antisemitismus takhle vyspělý, jo?

Takhle rozšířený?

Stále je téma taková,

Ty vole, to je zajímavý, to já jsem ji nepochopil.

Hele, píšou, že duro je na hlas, ale mně to nepřijde.

Vám to přijde?

Mně to nepřijde.

Tak já budu mluvit na hlas.

Já to nevím ovplyvnit, jako nevím, čím bychom to ovplyvnil, to nevím.

No, nevadí.

Tak hele, už tady máme nějaký lidi, tak začneme.

Dokonce jich je tady sto, takovou pozdní hodinou a jsou ze Slovenska.

Ptájí se mě, jestli, to se ti zeptám během natáčí, to by bylo škoda, kdyby to zaniklo, ty moje, ty moje fóry na Slováky a tak.

Doufám, že neznáš všechny.

Tak jdeme na to, jo?

217?

217.

Jo, jseš fakt potichu, Hlade, mi přijdeš.

Já zkusím trošku povrtat se v mikrofonu, možná to je trošku lepší.

Můžeme.

Nebudete řvat, že jsem nahles.

Tak jo.

Tak.

Zdar, zdar, zdar, je tady 217.

Movie Zone Live a jsme tady v extra napěchovaný sestavě.

Je tady Mr. Hlad.

Čau, Mates.

Zdar.

Je tady Jokolo, neboli Marek.

Čau.

Ahoj.

No a je tady ctěnej host, zde slovenská legenda, filmový publicistiky, popkulturní guru a hlavně slavnej spisovatel Džuro Červenák.

Čau.

Dobrý večer.

Jsem moc rádi, že jsi zavítal z takový dálky, z takového krásného státu.

Pokusím se jeho obyvatelství dneska neurazit, takže si odpustím svoji oblíbené fóry o Slovácích i možná čtení ve slovenském jazyce, ale ještě uvidíme.

Chci se tě zeptat, pamatuješ si pořád rytmik?

Mě zapýtaš, ano.

Jsi vydržel přesně 4 vteřiny.

Pamatuješ si ho?

Pamětám, ano, ano, to uvádzal to Míroš Bírka kdysi.

Meký.

Meký, Meký, no.

No, já si to pamatuju do dneška, do dneška se snažím citovat jeho.

Já do dneška bych povedal, že někde bych vyhrábal VHSky, kazety, kde jsem si nahrával videoklipy odtiaľ, takže.

No, vidíš, tak to jsou.

Vrátání jeho nějakých, jako, fórov k tomu, jako.

No, vidíš.

Máme stejný popkulturní zdroje, nějak to uměl ještě Meduzu a ESO.

Ale my jsme se tě pozvali k něčemu jinému.

Ještě než začnem, tak se tě zeptám, umíš říct takhle zhlavy tři nejlepší filmy roku 2023 za tebe, nebo ne?

2023?

Ano, ano, ano, jsem se zamyslel.

Já jsem si nerobil žádné takéto jako rebríčky, ani na Facebooky jsem to nedával, ani nějaké seriálové velmi, ani knižné už vůbec ne, lebo tak nečítám velmi takůže

že bych hltal aktuální produkci, ale filmů, co se mi tak líbilo.

Z takových žánrov, tak Dungeons & Dragons.

Ne, že bych to dal jako TOP 3, to nevím, ale možná ano, protože mi to přišlo.

To byl film, který jsem si rád pozřel i znovu.

A ještě si ho znovu rád pozriem.

A či bych išel po nějakých Oppenheimeroch, já velmi ne.

To už mě skvěle bavilo za Barbie asi, ale nevím, nastřel mi, co bylo také v lani.

Spider-Man byl dobrý, Godzilla.

Ano, ano, ano.

Babylon.

Ano.

Dobře.

Ano, Babylon se mi těž velmi páčil, hoci to mělo takové velmi rozporuplné recenzy, ale jo, i Godzilla se mi páčila, ta japonská.

Dobře.

Tak Mission Impossible jsem byl poměrně spokojný, i když... Já to viděl teď po druhé a moc to na mě nefungovalo, ten příběh mi přišel, že mi fakt hapruje.

To byl covidový film, strašně na tom vidno, že to točili, že každý je samostatně někde ostatní v růžkách a jsou přestříhávané tak dialogy, že vidíš, že

že všichni ostatní v růžkách a toto a prázdný rým a tak a narozeně se teším z nějakých seriálov a filmů, kde už vidíš, že už to točili tak jako normálně, že dubové scény a tak.

Na tom Mission to bylo hrozně vidět, že tam Tom Cruise běhal s dvojmetrovým nějakým tým a dodržovali rozostupy a všechno.

Hele, to máš pravdu a to mě vlastně do toho teďka vůbec nenapadlo.

Považoval jsem Právný hříb za něco normálního a máš vlastně pravdu, že to tak je.

To je covidový film, ale celý je.

A na dialogu má to štve.

Nikdy tam, tam skoro nikdy nesu, no ty dvaja, že on s Haley, Ethel je a tak a ďalej, ale jsou tam například dialogy toho týmu,

Každý z nich je sníbaný samostatně, je to přestříhávané a málo kedy je, že jsou všetci naraz v jednom obraze, v jedné městnosti a to má tam dost štvalo, lebo to tam vidno na tom filme.

A tak čo narobíš, taká bola doba.

Přesně tak, ale otřepali jsme se a už tady máme filmy s dalšíma scénama.

Dneska si jednou proberem, samozřejmě velmi důkladně, protože jsme se přihlásili už po 14 dnech, protože jsme viděli Dunu, ale než se do ní ještě pustíme.

Hlade, proč se není kareér?

Je to nenávistí uči Slováku?

Je to spíš respekt vůči slovenským celebritám, protože on v podstatě má respekt vůči komukoliv, protože jak být na té dědině, tak ty lidi nevidí vůbec.

A když vidí někoho, kdo je slavnej, tak to regulárně fyzicky nezvládá.

Dobře, takže Kareo dneska bohužel nedorazil.

Jinak máme tady dotazy s herohero.co lomeno moviesonlive.

Máme spoustu podporovatelů.

Děkujeme moc.

Děkujeme za všetečné otázky, které jste nám položili.

Zkusíme je zodpovědět.

A máme tady na YouTube i superchat.

Už jsem viděl tři lidi, kteří nám posílají peníze za to, že s náma můžou strávit čtvrteční večer.

To je nádherný.

No, tak se do toho rovnou pustíme a pustíme se do té druhé duny.

Velkofilm, který já jsem si užil v IMAXu.

Duro, kde jsi si to užil?

Máte tam IMAX?

Já teda rozmýšlám, či je v Bratislave IMAX, ale asi ano, ale to je pro mě

Nevím, co by to muselo být, aby jsem išel, tak cestoval.

Ale cestoval jsem do jiného města, nad Banskou Bystricí je tma.

Kolik hodin jsi cestoval?

To je necelá hodinka autom.

Chodím tam pravidelně, lebo máme také malé kino, příjemné, i tu v Šťávnici, tak tam chodím na Marvelovky, ale když jsem jdu na nějaký film, tak to kino v Bystrici je tu také v dosahu.

je také, že lepší, trošku lepší obraz a o mnoho lepší zvuk teda.

Takže na Dunu jsme byli tam, navíc tam byla předpremiéra taková ta středejší, takže byli jsme tam.

No a jak se ti tady bylo?

Celá familia.

Já jsem byl velmi spokojný.

Celý film jsem si tak jako chrochtal.

Jako na začátku seděli přede mnou tři paně v středném až pokročilém věku, které

se potřebovali strašně rozprávat.

Cez trájlery jsem ji nechal a potom jak začal film a už tam Zendaya uměšala atmosféru a oni blá blá blá.

Tak jsem byl zlý, ale nerozhodilo mě to, film jsem si užil.

Promluvil jsi hlasem Tymoteho Šalameta.

Něco podobné, povedal jsem, že ale nebudete se rozprávat celý film, však ne.

A ona jedna se otočila, ale budeme.

a já ti za každým kopnem do sedadla.

A tím skončila celá táto epizóda.

Film byl vynikající, epický.

Věděl bych, kdybych chtěl ho kritizovat, věděl bych napísat mnoho věcí, které

jsou na tom filme, že by se někomu mohly nezdať, nepáčit.

Čítal jsem Pavlovského, co písal o tom a úplně souhlasím a například si myslím, že pro jistého diváka, který se na to naladí a který pochopí, že ten Denis, on se tady někde, byl s ním rozhovor, že on nezná šatočit dialogy.

A to je přesně to, co chápu, on je prostě hlavně vizuální,

a teda jako i to audio, ten zvuk a hudba k tomu, tak on je režisér tohto typu a pro něho ty dialogy jsou také dobré, aby to držalo pokope ty obrazy, které on vytvárá, ta atmosféra celková, takže k tomu rozumím, že... Základný dojem, že je vynikající a teda nevím, co tento rok to prekoná v rámci takých blockbusterů,

nějakých epických trikových velkofilmů.

A tou Vítkou by byla nějaká dialogová strnulost?

Nebo ještě něco?

Kdybych to měl... Víš, to je takové... Ale to je jako Denis prostě.

Je takový studený.

Ty emoce tam takové nefungují moc.

A i když tam vlastně jsou, ale...

já s tím tak jako nesouzním a i na konci jsem se jako opájal epickostí té bytky, ale že bych se tam nějak jako byl v napětí, že jako to dopadne jednak jako, protože vím, ale ale i tak, že nevím, víš, pan Prsteňov je příklad toho, že jako to funguje, že tam

uprostřed trikových orgii je zrazu dvojminutový dialog, při kterém máš slzu v oku a tu teda oni jako slzy mali, aj používali, ale toto tam neje, ale pro mě, keďže Denisa Villeneva poznám až po ty kanadské také ty filmy, kde jen dva lidi se rozprávají, že celkom mám nasledovaného, tak pro mě to je, že dobré, to je styl tohto režiséra, to přijde.

v pořádku a užil jsem si to.

A ty jsi četl knihu, byla pro tebe nějak zásadní v tvém životě?

Já jsem knihu čítal v ještě nějakých 90. rokoch, takovéto klasické vydání v češtině.

A... Tě se musím přiznat, že to je jeden z mála sci-fi románov, které jsem čítal.

Akože jsem možná přečtal nějakých 10 science fiction knih a tento je, tento je určitě nejlepší.

Tato je nejlepší a to je nejlepší knižka.

Mně se to jako, vtedy má to dost, se mi to jako páčilo.

Dokonce jsem nedočítal Pána Prsteňov vtedy a Dunu jsem zvládl a hrozně se mi jako páčilo.

A i když to je taková jako těžká kniha, v té knihe, ta kniha je postavená na dialogoch a nielen na dialogoch, ale

tam on se snažil ten Frank Herbert vlastně jako keby zobrazit nějaké to myslení těch lidí v nějakém roku desát tisíc, že oni předtím, než povědí jednu větu, tak tam jsou tři věty, co si pomyslí a různé verzie, co by měli povědět, jak to ti druhé budou asi vnímat, potom poví jednu větu.

Takže tam neustále to takové psychologické vnitřnost, myslím, že David Lynch to řešil nějakými voice-overmi a to se nedá.

To se to jako nefungovalo.

A Denis se na to vykašlal, ale ta kniha je o jinom.

Neustále je ponorený text, rozprávač v tom, co si ti lidé tam neustále přemýšlejí, několik ťahů dopředu, že když toto povím, tak co oni a tak dále.

Takže kniha je hrozně slovná o slově a o řeči a o takovýchto věcech.

o výrazoch a film je jen audiovizuální zranice, takže je to dost vzdělené té předlohy, ale dej to zachytává přibližně, nějaké odklony už tu byly, ale mně nevadí a nějaké odklony od předlohy to až tak nerieším při žádném filmu a přitom to už vůbec ne.

Takže bys řekl, že je to dobrá adaptace nebo ne?

Podle mě ano, lebo je to dobrý film, čiže je těžko to odlišit od toho, že je to dobrá adaptace.

Když je to dobrý film, ale někdo poví, že je to dobrý film, ale není to dobrá adaptace, jak není, co to znamená.

Čiže i Pán Prsteňov je výborný film.

ortodoxní tolkienisti stále existují, kteří ti říkají, že ty filmy jsou na hovno, že to není dobré, že to neznášají, že blá, blá, tam chybalo jen to a přidali tam to.

O Hobbitovi to ani nehovorím.

Ale je to výborný film na motivy dost jinak vystávané nebo jinak rozprávané knihy.

Ten děj je přibližně zachytený, jako je v předlohé, ale

ta atmosféra, alebo ten způsob, jakým je podávaný ten příběh a postavy, všetky ty motivy.

V tom filme nemáš nějaké velmi, že motivy, tam je stále, že on je nějaký mesiáž a že, ale ať, či je to pomsta, alebo je to nějaký osud, alebo čo, ale až tak moc se ať v tom nerýpu, že o čo komu jde a tak dále, to už hlad bude, tyto jako věci určitě skoro bude vypichávat, ale mně tyto jako výhrady, které k tomu jsou a které

Chápem, že někdo jako má, mně to jako vůbec nevadí.

A pro mě ten film je, nevím, jako jinak to nazvat, jako atmosférou toho filmu, s tím zvukom.

A já jako Hansa Zimmera strašně už asi 10 rokov nerád počívám na počúvání hudbu, lebo jsou to také jako hukoty, nějaké bez jednoznačných motivů, ale vo filmoch to vždy funguje strašně dobré, a i v Supermanovi a tak dálej.

takže, alebo v těch nolanovkách a tunák to je jako úžasné, že jako mi přijde, že se fakt, nejenže zložil hudbu a teda to tam nalepili, ale precízně to skládal po sekundách, jako doslova k tým záberům, takže je to

Na tom filmu je jednoducho vidno, že ten režisér měl absolutně jasnou představu o každé scéně, ale i o každém jednom záběru.

Přesně věděl, že ať se o něm hovorí, že on je ten, co přijde a jen úplně metodicky natočí to, co už má dokonale přemyslené,

A to, co tam chybí, ty motivy těch postáv, co se děje v pozadí scény, tak on ti dá dojem a podle mě to tak je, že on jako režisér to vše ví.

On ví, že toto, ale do zobrazení si vyberá jen nějaké věci z toho části.

Tak Marku, ty jsi to viděl teď před chvílí, před 2 hodinami.

Jak se ti to líbilo?

Já mám dojem, že vlastně ty výhrady jsou asi u všech stejný.

A teď jenom záleží na tom, jak moc nám ty jednotlivý výhrady vaděj.

Že vlastně to, co všechno říkal, nebo bude říkat hlad, ale už to tak nějak všichni tušíme, tak jako taky tam cítím.

Ale ve výsledku je to film, který určitě by měli vidět všichni, si myslím, protože je to velkolepý, je to super.

Já jsem z toho byl úplně odvařenej, ale prakticky jenom z toho vizuálu a jenom z toho zvuku.

Ty scény, kdy tam je ten první náskok na toho červa, tak to úplně jede jak svině.

ale že bych byl úplně nějak vycákanej z nějakých dialogů nebo něco takovýho, to ne, což ten Vilenev přiznal, že jako nechce dělat, tak OK, je to prostě jeho volba.

do toho vizuálu si opřel o to víc a to je teda úplně jako neuvěřitelný, co tam jako je za jak, jak je to vymazlený, vypyplený všechno, jak i prostě takový situace, který v běžném filmu by vydali na nějaký jako jeden random střih, tak tady jsou tak jako

vizuálně podmanivý, že fakt mi z toho jako padala brada.

Ale fakt jenom jako z toho vizuálu.

Potom takový ty věci, že je to strašně uspěchaný a že ta motivace těch jednotlivých postav tam asi není úplně tak

tak vypiplaná, jak by mohla být.

Hlavně mě to asi štvalo nejvíc u toho Paula, kde vlastně celá ta sága stojí, nebo minimálně těch prvních dvou knih, potenciálně prvních třech filmů, stojí býhradně na něm.

Vlastně všechno se to točí a vztahuje k němu.

tak mi to vlastně přišlo úplně strašně úspěchaný.

Vlastně, že bych asi potřeboval několik dalších scén u něj, kde on by se nějak jako rozmluvil o tom, kde on by nějak jako více vopřel do toho svýho konfliktu, nebo kdyby to víc nějak bylo prodané skrz ty ostatní postavy, tak bych to prostě potřeboval víc, takhle mi to přišlo takový trošku jak

Já nevím, jako Anakina v Pomstě světů, že prostě jako najednou boom a je to takhle a diváku smiř se s tím.

Ale jako zase, nějak extra mě to nerušilo.

Spíš jako na to, jak je to skvělý film a jak jsem si to strašně užil, tak to mohlo být podle mě ještě jako mnohem lepší z tohohle hlediska, ale pořád je to jako neskutečná palba a užil jsem si to hrozně.

Dobře, tak to jsem rád.

Tak se zkusit zesílit trošku nebo jste dal blíž?

Tak jo.

Hladé.

Chceš si poslechnout můj názor nebo už tě zseru?

Ne, ne, ne, já víš co, já už v posledních několik dní přemýšlím o tom, že mě společnost tlačí do nějaký škatulky hejtra, ale já vlastně jsem spokojený a já budu svým způsobem chválit, jenom asi ne tak hlasitě, ale... Tebe drží ve škatulce hejtra, ty jsi vyjádřil stezky mnoha generací a mnoha lidí u té jedničky.

To je dost možný, no.

Asi jsem mesiaž.

Seš prorok, vyrozveš, seš mahrýb, nebo jak tomu říkají.

Tak no.

No tak chceš si teďka chválit, anebo mám být já?

Jestli si chci pohonit, klidně ještě řekni svoje námitky a já to pak přebiju.

Absurdní názory.

Přebiju to honěním.

Ne, já vlastně souhlasím se všem, co tady už padlo.

Jenom já zkrátka nemám u filmů obecně rád, když nějakej prvek nefunguje opravdu výrazně a ty ostatní velmi výrazně fungujou.

Že to je prostě, že ta jedna část toho filmu mě až ruší tím, jak není dokonalá oproti tomu zbytku a tady to bylo výrazný.

Musím teda říct, že se mi to celý líbilo o dost víc než první díl, který jsem nedávno viděl znovu a už ho nevidím nikdy v životě.

Minimálně ty první dvě hodiny jsou opravdu audiovizuálně něco úchvatného, hlavně v kinu s dobrým zvukem a velkým plátnem.

Tam opravdu stačí se na to koukat a vůbec nemusíte poslouchat, o čem se ty lidi bavějí, protože je to nádherný.

Ale ta poslední hodina je opravdu uspěchaná strašně moc a mě to vlastně nechce asi úplně říct štvalo, mě to vlastně mrzelo, protože ty témata, které tam jsou nějakým způsobem nakousnutý,

jsou dotažený jenom napůl a je to velká škoda, že za celým tím filmem vidím něco, co by mohlo být mnohem

chytřejší, podětnější, trošku víc provokovat diváka, aby nějakým způsobem s těma myšlenkama pracoval a třeba si na ně hledal nějakej jinej úhel pohledu, než mu vyloženě ten film se pokouší dávat, anebo naopak nedávat, prostě aby to trošku stimulovalo i to přemýšlení o nějakých těch tématech, který tady byly

vlastně hrozně rychle přejede a mě to prostě mrzí.

Já si myslím, že ten film je dobrý, ale zároveň jsem přesvědčený, že by mohl být mnohem, mnohem lepší.

Akorát by to muselo být třeba o půl hodiny víc nebo malinko jinak postavený tempo.

Ale ten kontrast těch prvních dvou třetin, které opravdu hodně sázejí na ten vizual a na ty divácky atraktivní věci, je tam mnohem víc té akce, mnohem líp tam fungují konečně nějaké ty dialogy mezi postavami, které k něčemu vedou.

To mě na jednice vadilo, že obvykle, když ty lidi si nějak povídají,

tak vlastně to nemá vůbec žádný vliv na ně, ale tady ty emoce jsou, ať už třeba nějaký to milostní tokání, anebo dialogy se Stilgarem, který tam nějakým způsobem reprezentuje tu maniakální víru, ale nevede to k ničemu, co by mě uspokojilo.

Furt si myslím, že z toho mohl být uvařený film, který by byl i podnětnější a nejenom hezký, ale zároveň je dost hezký na to, abych na to fakt jako každýho poslal,

ale já na to po druhý nechci jít.

Asi to časem uvidím po druhý, nebo určitě to uvidím po druhý, ale teďka vím, že bych šel do kina s tím, že budu zase odcházet zklamanej, že to není dotažený a mě to mrzí.

Mně se to líbilo moc.

Já jsem se kochal, užil jsem se to.

Ale říkají úplný kraveny, že ne?

Jako rozumím, chápu tam to vedení dialogů, to jsem si asi v půlce filmu říkal, ty vole, proč ty dialogy jsou vždycky takhle jako podivně úsečný a proč se ty lidi vlastně nebaví živě.

Jestli si to správně vybavuju, tak je tam nula vtipů, ne?

Nebo je tam nějaký... Je tam nula vtipu, pokud nebereš jako vtipu, že tam jsou ty myšky.

Ten stilgár je jako urobený jako komická figurka, v jednom tom, že něco se stane a on tam potom, a ten even, nevím co, tak tam se celé kino jako...

smělo a myslím si, že to byl zámer, aby to tak, ale... To teda jenom taková suvka mě tohle popravdě teda dost rušilo, protože mu tam na začátku ten jeho fanatismus je tam udělaný jakože humor, jakože sranda a já už jsem se pak po celou dobu toho filmu, kdy se tam projevují tyhle jeho fanatický sklony, nemohl zbavit toho, jakože teďka tohle to má být ta humorná situace, kdy se máte smát, takže tam byla nějaká strašně vážná scéna.

On tam projevil ty svoje fanatický sklony a na mě to pořád působilo, jakože to má být vtipný, ale vlastně to by

Jirka Pavlovský napísal, že to je taky jako život Brajna ve vesmíru trochu.

No ale já se přiznám, že já jsem nebyl úplně stržený, když jsem na to koukal.

Ty scény se mi líbily, ale vlastně ten celek mě dostal do kolen v podstatě až během té úspěchané finální třetiny, která přeci jenom byla zkratkovitká, trochu jsem se tam ztrácel mezi těma různýma romádama, trošku jsem vlastně se chtěl ještě mnohem víc pochat s tím úderem těch červů, ale

A když jsem na to fakt přemýšlel zpětně, nebo když to tak ve mně doznívalo, tak jsem si říkal, že je to vlastně fakt jako nádherný kus té filmařiny a že najednou být někde v Kanclu nebo v té Praze,

A oproti tomu být někde na planetě Arrakis a nechat se ovývat tím pískem, tak vlastně, že je to kůrevský rozdíl a že bych byl chtěl být radši tady v tomhle světě.

a vlastně ten svět, jak tam máš ty obrovský harvestry a máš tam ty útoky těch fremenů a teď prostě všechno vybuchne tak, aby to vypadalo precizně a nádherně a mohl jsi si to zarámovat, tak vlastně tohle na mě zpětně šíleně dolehlo a po půl dní jsem měl na jednou strašnou chuť si to dát znova a vlastně znova si užít ty totální vizuální orgie a

Vizuální orgy je zároveň provedený s postavama, který mě bavily.

Bavil mě vývoj Paula, bavil mě zápora v podání Ostina Butlera, baví mě i Zendaya a její smutné oči.

Já jsem si to užil fakt jako komplexní, vydatnou podívanou a jsem fakt happy.

Ďuro, rozumíš mi, ne?

Ano, ano, toto, co ty hovoríš, že s tím, já jsem tam jako v Lani byl, jako točili to v Jordánsku.

A nevím, či je i dvojko jednotku, ano, ale zdálo se mi, že i dvojka je, vlastně ty exteriéry jsou točené v Jordánsku, já jsem tam byl v Lani na dovolenky, i v těch půjšťách takových těchto, takže, takže ano, takže,

Tě chápem, už bych nešel do Jordánska, už je to příliš blízko, už to tam začíná být divné, ale... Takže jsem tam byl a... Ty jsi z Rybavskou v sobotu vyměnil za Jordánsko i teď.

No, jasné.

A z Rybavské je kdo?

Petr Pavlík je o tebe, no.

A kdy jsi z čeho?

Baňská Šťavnice?

Baňská Šťavnice, no, v pohodě.

Od vás z toho pohledu je to úplně... Tam od vás z té vzdělenosti.

Ale já jsem k tomu chtěl říct ještě, že Duna je rozhodně můj, tato dvojka je rozhodně můj nejoblíbenější maďarský film vůbec, lebo jako, jak jste si pozřeli na ho do chvíli, jste odstali při závěrečných titulkoch, tak je to samý Láslo a Zoltán, protože vlastně komplet všetky interiérové scény se točily v Budapešti v študiách maďarských.

Bude tam i nějaký český jména, mám pocit, že jednou z těch gradiátorů hrál Čech.

Je velmi možné, že tam bylo i nějakých slovenských, českých, že ty Sardaukary, na nich bylo vidno, že jsou to takový stredoevropský typkovia, na konci ty, co chrání Císára a tak, takže bylo vidno, že jsou to nějaký šermiári od nás, takže ten film je trochu takový, že jsou někde jako v jaskyni, těch fremenských, a vyjdou někde von,

tak jako prechádzali z Budapešti do Jordánska, ale tak to si netřeba nechat kaziť, kaziť.

Ale teda jako všechny ty kulisy, které já jsem viděl i nějaké z natáčení, z jednotky teda,

tak jsou pozorůvodné, co všechno tam reálně postavili.

Jinak já mám takovou výhradu kvůli filmu, je to další věc, kterou vím přesně, že to Denis natočil takto zámerně, že ten svět je takový prázdný.

Že tam ty obrovské kulisy, ty obrovské nějaké kozmické lodě, všechno je takové strohé například, že mi tam chybí takové detaily,

že na planétě Harkonnenov je tam ten DAW na těch tribúnách, ale bylo tam i něco, že něco tam vypili, nějaké jedlo, ale že se tam to jako nehemží všelijakými, všetkým možným, jako Georgeovi Lukasovi, ale plně chápem, že toto byl zámer, aby to tak nevyzeralo nějak, přeplácaní, přeplnění digitálně, všetky možné nějaké, byl tam život či mimozemský, něco tam je, ale

také prázdná, i ty prelety nad tými městami, že se tam nehemží a lidi, co je jako pochopitelné na té planete Arachy, že všichni jsou zalezeni někde v těni, takže preletají nad městem a není tam to, že trh a haltačí ohňa a podobné záběry, které tak dívají, ale že je to prázdná, lebo jsou všichni schovaní a ten život se odohrává někde pod zemou a tak, takže vím přesně, že on to má zdůvodněné jako nějaký autorský zámer, ale

Ta Linčová duna byla taková načančaná, tam byly všechny ty kostýmy a císar měl nevím jaké medaily a všechny možné ty uniformy, až také barokovo to bylo celé a toto je takové strohé, jako kdyby prázdné a například k tomu.

Ale vím přesně, že to je zámer.

Ale to je také věc, která nesedí s knihou.

Kniha je taková živá, přeplněná takovými všelijakými detailami mimozemskými a planetárnými, ale tam nejsou vůbec takové, že palác, nikdy jsme neviděli palác, ten původný na té vodné planétě a některé jsou tam jako velmi stroho,

Těžé ty Harkonnenovci jsou jeden záber.

Nějaký zvonku, taky ta nočná zvláštní bůrka, tam je jako keby taková světelná.

A jinak je to velmi šikovně natočené.

A kdyby mi někdo povídal, že to stalo 150 milionů, tak mu verím.

Stalo to údajně nějakých do 200.

Ale například, že to vypadá epicky, tak jako když se nad tím zamyslíš, a celá ta závěrečná bitka s těmi červami je skoro celá v traileru.

Prostě jdou červy a sardarkávři utekají a padají a vybuchne tam nějaká jednatá ornitoptéra, či jak se to volá.

A je to tak jako, šikovně obchádzali některé věci.

Si zuběř, že bytka o minastýry na Pelennorských poliach, že co tam je trikových záběrov je víc jako, jen za 5 minut útoku Rohanských je asi víc digitálních nějakých

prostě digitální grafiky, než obi dvě duny dokopy.

Je strašně velká scéna, kde se dva lidi rozprávají buď v reální kulise, nebo jen tak v půšti, takže, co je fajn, to se mi páčí, že to není jako ty disneyovské Star Warsy, že před tím volumem, že vidíš, že to je všechno, že jsou jen někde stále, jen v studiu a okolo se to odebrává na těch obrazovkách, takže, že je fajn, že je to jako v nějakém reálném prostředí, je to hmatatelné,

Alebo celý, chápeš, že jsou tam scény z toho nějaké planety, kde žije ten císár.

Věš, absolutně tam není taká scéna, že by letěl záber nad nějakým, že je dobré, že to je planéta, na které žije ten imperátor, který vládne celý

takže by tam mohlo být aspoň jeden digitální záběr, jako letí nad nějakým městem, nejakými palácmi, nebo nějaké nabu, ale něco takového.

A je tam nic, je tam jedna záhrada, tam sedí při jednom stole.

Já by to bavilo, kdyby tam bylo více

něčeho ještě taky, jako že by byl ten svět taky živší, pestrejší.

To si musíš počkat do trojky, tam ti říkají, že dostaneš velkou válku světů a všechno to tam bude.

Líbí se mi tvoje touhy, sice si říkám, abyste se z toho vašeho pána prstenu neposrali, že to je furt ta vzývaná meta,

kterou... Ne, to byl jen příklad filmu, který je například tomu, že byl často točený v reálném prostředí a normální lidi v lese a tak dále, tak to množstvo trikových záberů, ani nehovorím o nějakých Star Wars, samozřejmě tam už je všetko, v podstatě každý jeden záber je trikový doslova.

A ještě v každé epizodě je přidana, teda v každé verzi je přidana jedna stíhačka navíc, aby to bylo zábavný.

Jasné, a netvrdím, že to tak, jako má být, a toto je

oproti tomu je to úplně prázdné z tohoto hladiska výpravnosti někde inoplanetárnej, vesmírnej.

Ten Denis má prostě obráz, že tam budou ti Harvestery, které budou ale takové obrovské chrobáky.

Celou scénu si s tím postavil a vyhrál se s tím.

Nič tomu nechýbá, trikovo je to výborné.

Velké věci tam maskují tím pieskem takovým vyříjacím.

Varneráci toto mají, že keď jsou nějaké godzily, že se to dohrává potmé, nebo v nějakých dažďoch a podobně, aby tam toho

toho renderování, aby ty triky byly lacnější a jednoduchší.

Tu trošku těch červů s těmi pěsočnými burkami, jako to ztratili v tom, aby to... Ale je to tak, že mi je to sympatické, že to je takový starý způsob točení, že natočíme mega epos za rozumné peníze a vyřešíme to takto.

A člověk jde z kina s dojmou, že to bylo totálně epické, přičom jako příjazd Gandalfa do minastyry je

pomnoho epickejší a trikovo náročnější atd.

Ale ten třetí díl má teprve před sebou.

Každopádně mě to přijde dobrý už v tom, že ten film zjevně nebude moc stárnout.

Podle mě Duna první evidentně moc nestárne.

Ty dojmy z ní budou dost podobný a Duna 2 taky nemám podle mě kde, aby ten zub času na ní hodal, protože to tempo už je vlastně takový trošku rozhodněnější oproti

s tím současným hollywoodským nějakým standardům a trikově ti to vlastně nebude stáhnout vůbec, protože je to vypiplený.

I tady mám takovou klasickou otázku, je to pro tebe lepší než Logan, Duro?

Než Logan?

Ještě minule jsem ho pozřel a už mě tak jako nenadchol, jako kedysi, jako mi to přišlo, ale mám rád, jako asi, asi mám někde na čase 5 hvězdiček a co, ale, ale, tak.

Toto je určitě lepší jako Logan.

Dobře.

Marku, chceš ještě něco dodat?

Jenomže jak říkal Duro, takže mě vlastně došlo, že ten imperátor tam vlastně až na ten konec, tak on tam fakt celou dobu jenom jako sedí v zahradě.

Že to je takový jako hezký, že takovou většinou jako vládce ve filmech nevídáš.

ani náznak nějaké trónné síne nebo čohokoliv, alespoň nějaké stlpy.

Mně to přijde hezky, mě to nevodí.

Ale mně se to vlastně líbí, že to vlastně hodně staví na kontraste.

V televizních seriáloch tak to rieší, že jsme někde na planétě, která má nevím, co všechno možné, ale

Mně se to vlastně líbí, že se tam střídají ty scény, kdy ty dialogy, na který se to v tu chvíli má soustředit, tak je to prostě v nějaký holí místnosti, nebo jeskyni, nebo přesně v zahradě.

A potom najednou přijde nějaká scéna prostě v aréně, kde je milion lidí, kde ta velkolépost o to víc na tebe dopadne.

Že tohle je vlastně taky za mě plus, taky se mi to líbí.

Tím je to podle mě šikovně vymyslené, že vlastně i ta arena u těch Harkonnenov vyzera absolutně megaepicky.

A přitom je to podle mě trikovo dost jednoduché, jako oproti, já nevím, avatarový útok vrtulníkov na prastrom, alebo něčo, kde je toho prostě obludně.

A toto mi přijde, že se jako...

že to zvládli a tím, že to mali jednoduchší, to mohli vymákat jako, že jako podacíval, že to nebude stárnout, lebo, lebo tam nemuseli natlačit prelietávající draky, alebo nevím, čo, jako kolo toho, aby... To je zvláštní.

Ta prázdnota mi tam jako trošku, trošku vadí.

Já bych se jako bral, že dobré, alebo do kontrastu, že ta Duna je prostě pěsok, hotovo, a to město je prázdné, lebo jsou všichni zalezení někde,

a potom by jsem tam praskol tu planetu toho císára, že je jako mega přeplněná a všechno možné tam lietá a tak dále, takový korusant by jsem z toho zpravil, že ten kontrast toho života a toho, že tam se všechno dohrává pod povrchem v jaskině.

Well, tak toto je.

To jsi chtěl říct Marku ještě?

Že by mě vlastně jenom strašně zajímalo, jestli ten třetí díl vznikne a jestli jo, tak jak oni k tomu vlastně přistoupí, protože ta vlastně knížka, ten Spasitel Duny, to je něco vlastně úplně jinýho, že ono se to jako zdá, že to bude epičtější, ale vlastně tím, že tam přijde jako velkej časovej skok a vlastně ta kniha skočí už rovnou do nějaký jako situace, která je vlastně jako naprosto odlišná.

od toho, kde končí ta první knížka, ta Duna, respektive druhej film,

Tak já jsem vlastně jako jsem strašně zvědavej na to, protože si myslím, že ten Villeneuve by k tomu fakt přistoupil tak jako, že by nešel jako naproti tomu divákovi, že by tam dával nějaký obrovský velkolepý bitvy vesmírní, aby se to jako zdálo zdálo epický jenom jako na efekt, ale že by fakt asi do toho skočil tak, jak to asi ten Herbert prostě zamýšlel, že by se to fakt zaměřilo na ten vývoj toho póla a na ten pád ty jeho mesiážský figury.

Takže vlastně jsem na to strašně zvědavej a hrozně bych si přál, aby to vzniklo, ale asi by to bylo vlastně dost odlišně pojatý snímek než ty předchozí dva.

Já si myslím, že to vznikne za 10 let a dokonce si myslím, že to spojí tady tu mesiářskou figuru jako ten pád s nějakýma válečnýma orgiema.

Myslím si, že se to odchýlí od těch předloh, respektive nějak pospojuje.

A vlastně si nemyslím, že by... Prostě jako Rainmaker.

Jo, toto byla slabá epizoda, ale na konci to slovuje, že v další budu... To je seriálová diskusia, to by si musel...

To byla slabá epizoda, ale na budoucí to bude určitě epické.

Vyzvalo to, že to bude epické a tak to vyšel jedenáct sezon Walking Dead, což stále to bylo.

Stále jen slubovali, že to bude další.

Ale vlastně si myslím, že by z toho prostě neuhlí k něčemu úplně, co to popírá a rozvrací nějakým subtilním způsobem.

Hlade, co ty používáš jako nejčastější láchadlo, aby na to teda lidi zašli na tu dvojku, která tě srala méně než jednička?

Protože mě to stavilo méně než jednička.

Dobře, a co jim na tom nejvíc doporučuješ?

No ten audio-vizual, opravdu je to velký a je to strhující, je to nádherný na pohled, skvěle se to poslouchá, jenom to má zkrátka trošku horší dojezd a obsahově to je možná, nechci vyrodeně říct mdlý, ale

asi ne tak obohacující, jak by chtělo bejt, nebo jak by možná mělo bejt.

Tak si na to každopádně zajděte.

Je to velká filmová událost se shodném asi všichni.

Je to jeden z těch zásadních filmů letošního roku, který jsou potřeba vidět v kině.

Určitě víc než třeba nějaký právě Marvels nebo Flashové nebo Ant-Man 3.

Je to...

Výkřiky DC Cinema se teďka budou v příštích dnech ozývat ve velice pravidelných intervalech, protože tohle opravdu vás nabije tím pozitivním přístupem ke kinematografii, k těm velkým obrazům a velkým příběhům a sami uvidíte, jestli vás to strhne, jestli se zařadíte mezi ty nadšený,

nebyl mezi ty lehce pochybující, ale je potřeba si podle mě udělat vlastní názor na základě návštěvy kina, který je vybavený parádní zvukovou aparaturou a promítačkou s adekvátní světelností.

Určitě je to film, kde je zásadný rozdíl mezi kinem a pozeraním to někde doma, a nevím, jaké velké televízi a s dobrým zvukovým systémem.

Už jenom, abys člověk nechoukal na ten second screen, jak se říká.

No, posuneme se teda dál.

Tohle si určitě si nejdejte, protože je to velký a zásadní film.

A teď si projedeme film, který není tak velký a není tak zásadní, ale točil ho jeden z našich nejoblíbenějších režisérů celé historie, John Woo.

John Woo, kongeniální autor filmů jako Hard Boy nebo Killer nebo Tváří tvář, kteří jsou úplně nespochybnitelný v IMK, máme tam myslím i Lepší zítřek, to natočil taky on, ne?

Ano, ano, první dva díly.

Natočil i fajnové akční fláky jako Výplata,

živý terč, operace, zlomený šíp.

Jeden z deseti nejlepších tu může natravovat, že Hlade?

Ano.

Mission Impossible 2.

Mission Impossible 2, nejhorší Mission Impossible.

Ale ani...

Vlastně nevím, jestli nás Mission Impossible 2 připravilo na film Silent Night, který se měl docela slibný trailer, ale ten trailer podle všeho sliboval větší věci, než jak jsme dostali.

Hlade, jaký dojem máš, že Silent Night Johna Wu?

Mám z toho dojem, že Johna Wu bude brzo 80 a potřebuje vydělat pro svoje praděti nebo vnoučata, pravnoučata nějaké peníze.

Takže točí cokoliv, po co se může podepsat, protože teďka chystá i remake vlastního Killera, který pravděpodobně nebude dobrý.

A Silent Night je velmi průměrná akční věc postavená na fakt blbým nápadu, která, kdyby ji netočil John Woo, tak si myslím, že vlastně vůbec nikoho nemůže zajímat.

No a ten nápad je jaký?

Ten nápad je ten, že ten film je natočený bez dialogu.

Není natočený bez zvuku, ale bez dialogu.

Dokonce tam slyšíme i jak si lidi povídají, ale slyšíme to třeba z rádia.

Čeho?

Jak bez dialogu?

No lidi se mezi sobou nepovídají.

Tam jako není scéna, kde by si dva lidi povídali.

Nebo kde by kdokoliv cokoliv řekl.

Všechno vyprávěno.

A proč si nepovídají?

Protože je to umění.

Aha.

No ale tam je důvod, jakože jeho... Ano, ano, je tam důvod, že... Když jsi to neviděl, je jako hlavný hrd

On ho zraní.

On ho střelí, takže on nemůže mluvit, ale na něj nemluví ani manželka, ani policie, nemluví tam nikdo.

Takže je to umění, bohužel.

Dobře, ale že manželka na něho nehovorí, tak to je jako normálně ze života.

To je pravda, to je pravda.

Ale je to vlastně vymyšlený nápad, který si myslím, že na papíře vypadal docela zajímavě, je zajímavý, ale v tom filmu je to vlastně hrozný problém, protože ty postavy spolu prakticky nemůžou nijak komunikovat jenom nějakýma

nějakýma pohledama.

Režisér tomu nijak zvlášť nepomáhá, že by vizuálně vyprávěl nebo vizuálně pomáhal nahradit ten dialog.

A v podstatě se celou dobu čeká, až Joel Kinnaman se bez dialogu vytrénuje, aby se šel pomstit.

A čeká se teda bohužel docela dlouho.

A ta pomsta jako taková je

Obstojná střílečka, ale jako pod filmem od Johna Wu si představíš tu kvalitu asi trošičku někde jinde.

Takže ten film je vlastně dost nudnej, protože... Jsou tam holubice.

Cože?

Myslím, že tam jsou holubice, ale nejsem si jistý.

Nejsou?

Ne, holubice tam určitě nesou, já jsem si na to dával jako speciálně, nechce tam zlítně nějaký...

A něco, ale vysloveně to tam je, protože já bych povedal, že v Olubice netumáte toto.

Já jsem si právě nebyl jistý, já už jsem to viděl před nějakou delší dobou, ale ten nápad, na kterém to je postavené, je tady hrozně kontraproduktivní, protože celý to je vlastně o tom, zabili mi dceru, já nemůžu mluvit, takže budu trénovat a pak je postřílim a nic jiného se na tom stavět nedá.

Joel Kinnaman, já si myslím, že není špatný herec, ale myslím si, že to je ten typ herce, který není pro žádného režiséra v žádném případě první volbou.

Že vždycky bere ty role, které odmítne někdo jiný.

A tady je opravdu v těžké pozici, protože nemá s kým hrát, nemá ty prostředky, kterými by mohl hrát.

Zároveň je v celkem jednoduše vystavěném akčním bejčku a v podstatě to fakt nudí, než se začne střílet.

A jak už jsem řekl, to střílení je taková spíš rutina.

Juro, souhlasil bys s tímhle verdictem, nebo bys to nějak zrevidoval?

To není to film, který bych byl nějaký nadšený, nebo že bych to někomu odporučil, že musíš vidět nového Johna Wu a tak dále, ale neznalo se mi to až také strašné, najmé, když si vezmu, že i ty staré filmy Johna Wu, jaké ty zajtrajšky, i Killer,

byly takové, že to spělo hodinu až skoro dvě k nějaké polhodinové přestřelce.

Že to těž byly filmy, kde... Ale potom už ta závěrečná přestřelka byla brutální.

A to je ještě takový film, který se tak jako hodinu něco vyvíjí, ani nějaký dějá.

I to nepřišlo ani nezaujímavé, i ten nápad byl takový, že no dobré, vymysleli si takový for, že to bude bez dialogů, akční film.

A ne je to John Wick, ale už ty pokročilé John Wickovky, nějaký čtvrtý, že by se tam lomili neustále.

Je tam jedna celkom pěkná scéna, jak jsou ty scény na jeden záber, akčné, které se často dávají do... Ako se berou, že když chci natočit dobrý akčný film, tak tam musím mít nějakou...

čo nejvíc minut na jeden záběr a toto John Woo v podstatě, a nevymyslel, ale jeden z Hard Boiled je taková scéna, kde vlastně prechádzají u toho nemocnicov a trvá to kolik, má to nějakých 5-6 minut, že jdou na jeden záběr, velmi pekná akčná choreografia.

Tu je taková scéna na schodoch, vychádzá vlastně nějakým domům po schodoch, po tom schodišti takovému vnútornému kino a na všech tam

střelá, seká, nevím, co všechno možné.

Je to taková jednohubka, která podle mě neje až taková márná, ale kdo čekal, že John Woo se zrazu vrátí v nějaké, nevím, co s nějakými fanfárami a bude to Woovka jako hardboiled nebo killer, tak to určitě ne.

No mu podle mě jako završil celou životnou drahu to,

tím čínským velkofilmům, takým, co to bylo, Red Cliff.

A to těž malo takový jeden film, zostříhanou verziu, a byl to takový ten čínský, viděl jsem ten zostřih, který má dokopy asi 4,5 hodiny, ten takový epos a vím, že se mi to dost páčilo a že to bylo takový jeho dost vysnívaný projekt.

A byla to samozřejmě čínská propaganda, ale tak to už patří k věci asi.

což to bylo jako jeho vrchol a ne nejlepší film, ale také jako závršení a teda už jsem tam asi si švihne takovou to jako nějakou drobnost mal ten, jako se tovalo Manhunt, alebo jako to bylo úplně, to bylo nič.

Silent Night má aspoň ten nápad.

Já mám Joella Kinnamana celkom rád od čas, když hrál v takovém seriáli, rychle jak se volá ten seriál, The Killing.

a tam byl výborný a vlastně se mi on páčí v každém filmě, v kterém hrá, že on tam je celkom, že je fajn, je sympatiák, alebo hrál i v tom Altered Carbon, v tom seriáli, takže vždy je OK.

A tu prostě hrá takého jako nasratého, podle mě presvedčivou, pomstichtivého chlapíka, který na město

A město kriku jen otvára ústa, zúrivo, zúfalo.

A je to taková akčná jednohupka, když má někdo jako chuci pozrět 1,5 hodinový film, který má zopár celkom slušných střílačík a krvi, tak je to takové dobré.

Tak jo.

Vlade, je za tebe nějaký důvod, proč to vidět reálně?

No ta představka na těch schodech je určitě zajímavá.

A ke konci je to slušná akční podívaná, když teda člověk si odmyslí to, kdo to točil a jaký věci točil dřív.

Ale v podstatě si myslím, že stačí si vyzovat tu akci na YouTube.

Dobře.

Je tam tanker?

Tanker tam není a se mi tam není žádný větší dopravní prostředek, jenom auta.

Dobře, škoda.

Tak Marku, ty jsi teď sešteloval zvukově.

Ty jsi viděl Manželé stodolovy.

Film, který má trošku smůlu, že přichází dva měsíce potom šílený masakrů na filozofické fakultě, kde si začali všichni lidi ptát, jestli je vůbec dobrý točit o zločincích ty true crime story.

Ale podle všech indicí se zdá, že u Manželé stodolovy

že to není taková ta bulvární skandalizace a honění se na slavných kriminálních kauzách, ale že to je film nějakej, který má smysl a nějakou vnitřní hloubku.

Je to tak?

Je to tak.

Jako přesně, jak si říkal, taky jsem se trošku bál, že to bude přesně... Povídej, já si jdu pro pivo.

Dobře, děkuju.

Že to bude přesně tam ta snaha svýst se na té vlně těch true crime serií.

Ale není to tak.

Je to vlastně hrozně zajímavě pojatý v tom,

že spousta těchto filmů, které staví na zločincích a strašných vraždách, tak se vyžívá v tom ukazování těch traumat těch hrdinů a toho, jak měli hrozný dětství a jak je prostě, tady mám kocoura, pardon, jak je prostě rodiče prznili a tak.

Ale tady to tak vlastně vůbec není.

To je vlastně, tady to jde jako tím směrem, že vůbec to nějak nevysvětluje to, kde se to vlastně vzalo.

Ta stodolová je tam prostě vyobrazená jako

prostě absolutní čirý zlo, bez jakýkoliv motivace, bez jakéhokoliv vysvětlení.

Prostě je zlá, je nechutná a přeber si to diváku, jak chceš.

Což mně se vlastně líbí, že to nejde tím laceným směrem prostě tak, aha, je to proto, že je takhle zlá, tak už tomu rozumím.

Je to vlastně předveden jako nějaký absolutní zlo, který ale vlastně je hrozně hmatatelný tím, že ona tam osciluje v těch scénách jako mezi tou zlou polohou a zároveň si takovou strašně miloučkou sousedkou.

Že vlastně je pak hrozně snadný říct, aha, teď takovýhle lidi můžu potkat na vesnici kdekoliv skoro.

V tom je to vlastně jako tisivější.

Takže ta snaha přeživit se na těchto seriích tam fakt není.

Naopak to vykračuje velmi zajímavým směrem, že to prostě jenom předkládá fakticky to, že prostě tak výlezlí lidi jsou.

Do toho je tam přidaný ten Stodola jako takovej prostě submisivní slabý týpek, který si vždycky jako poddá tomu, co po něm ta Stodolová chce.

Prostě jako takovej ňouma, prostě už krtí babičku, protože paninka si to žádá.

vlastně to strašně jako silný, že ten můj jako to přemýšlení nad tím, jestli má smysl tohle točit, jako by mizelo prakticky okamžitě tím, jak ty scény jako působily fakt mrazivě a doteďka to ve mně jako zůstává, zvlášť ten závěr, protože ty samotní zločiny tam vlastně po většinu času nejsou vidět, ty vidíš ty následky, ty vidíš, jak se o tom bavějí a pak ke konci ti to jako vmetou do ksichtu.

A to teda bylo dost jako strašný.

Jako filmařsky skvělý, strašně dobře natočen, ono je to celý takový chladný, sterilní, ale potom tam přijdou jako ty scény těch zločinů a jsou tam strašně dobrý ty vedlejší postavy jako herecky, ty důchodci, tak úplně jako fakt mě z toho mrazí, když se na to teďka vzpomenu.

Takže fakt to bylo jako silný.

Takže chladný, mrazivý, psychologický drama vlastně.

Jo.

ale vlastně psychologický fakt ne jako lacině, že to se nepouští do nějakýho vysvětlování, je to fakt jako prodané skrz ty dialogový výměny, kdy oni tam ani nejsou nějaký jako snahy o to, že by tam bylo, jakože nad tím pláču, jako co jsme to provedli, to je hrůza, že ono to fakt jako nejde v tomhle moc naproti tomu divákovi, že to je fakt takový ty věci se tam dějou spíš tak pod povrchem, ale jako je to fakt psychologicky hrozně dobře.

Máme si na to zajít zhadem,

jako když nebudete úplně počítat nějakým romantickým mazlivým večerem tak jo.

Romantický mazlivý večer zjevně čeká tebe, když vidím tam to zvíře, co se na tebe chystá.

Juro, u vás taky takhle vprčejí ty true crimey a true story nebo na to nemáte peníze?

Slovenska kinematografia, ještě tu o něj bude řeč, ale jako

To jde jako hodně mimo mě a televizná tvorba úplně a dokonce i ta lepší a tak jako v podstatě, jak mám nějakých šest streamovacích služeb, tak ale tam si občas, víš co viděl, úplně vod obnovy, do polovice jsem to dopozroval a nevládzem, na třikrát jsem se dostal do polovice, moc sralo a zkušal jsem, že počasem si pozriem.

Český.

Takže nekoukáš ani na český, ani na slovenský filmy vlastně.

Ano, občas ano, v Lani jsem byl na Invalida, byl jsem nadšený, to je slovenská taková komédia, action gangsterská, tak

Mě zaujalo to, při tomto filme, o kterém teď mluvíme, že tam se moc nerýpali v těch příčinách toho zla.

Že někdo týral v dětství a také.

Těž souhlasím s tím, že má to na základě toho celkom láka, alebo mi je to sympatické.

A i v Dune se mi pačilo, že ty Harkonnenovci jsou jednoduchá absolutně, že psychopati, dokonce kamibaly a také to, že absolutné zvery.

Možná jsem otrávený ze všech těch Marvelověk a ze všech těch DC a těchto filmů, kde už není čisté zlo.

Že není tam naozaj zlý, psychopatický... Jsou nepochopení a ne zlý.

Začínek mě byl a proto...

Ale tak to je princip zrovna u těch vrahů docela vděčný, že jo, to je bylo vlastně trošku Veslunovi, Gasse, Fanzanta, že vlastně autenticky se připojíš k nějaký postavě, která páchá nějaký zvěrstva, trošku ti to mítě to namáhá v nějaký psychologický drobnokresbě a vykreslení těch vztahů a těch věcí, ale zároveň se o to intenzivněji můžeš ponořit do těch

do těch nepříjemných hoven.

Marku, chceš k tomu ještě něco dodat, nebo jsi to dostatečně natýzoval?

Já myslím, že jsem to natýzoval dostatečně.

Fakt stojí za to to vidět, je to film, který by podle mě obstál i na mezinárodní scéně, ale fakt to není příjemný zážitek to vidět.

Měl šanci obstát, asi neobstál, když to nevzali na žádný festival.

To asi ne.

Ale tím vůbec neříkám, že by to nebylo zajímavý, slyším na to samý dobrý reakce, tak se na to.

Já si to teda asi nechám na domácí kino, ale jsem na to zvědavej.

Tak teď si projdeme další film, já asi teda vlastně možná můžu říct, jaký to je, protože jsem ho viděl.

a je to I am Neeson in the Land of Saints and Sinners.

Motivoval mě k tomu náš host Duro, protože má takový zajímavý koníček, nebo nevím, jestli máš rád svůj život, že jsi se schopen naordinovat během krátkého časového intervalu čtyři Neesnovky za sebou.

Co tě k tomu vede?

Je to nějaká dekompenzace, manželka je na tebe ošklivá?

Vzniklo to právě tím, že jsem viděl toto, o čem hovoríme, In the Land of Saints and Sinners, a to byl celkem příjemný film, tak jsem si věděl, že dlouho jsem se, dost dlouho jsem Nysona vynechával, takové filmy, které natočil Martin Campbell, všetkému jsem se vyhýbal a potom to jsem si povídal, že OK, že jdem, dám si,

pár večerov za sebou, že si dám pár jeho filmů z minulých dvou roků a že za dva roky natoču pět filmů, takže jsem si dal takové jazdy Smrti, Retribution, Marlow, což jsem byl velmi zvědavý, protože to napísal William Monaghan, scenarista Departida nebo Královstva nebeského.

natočil to Neil Jordan, čo je teda jako i Oscarový režisér, pokud já vím, Crying Game nebo něco také bylo minimálně nominované.

Ano, ano.

To jsem byl například zvědavý.

Martin Campbell známý, Zorro, Bondovky, výborné, tak s ním je memory.

U nás je to nějaký

Išlo to o nějaké, na čeho se chodí, je to jako nějaký... A všechno to byly stračky... Zabijáková pomsta, nebo nějaká nějaká blbost, jako.

A všechno jsou to také, víš co, všechno ty filmy jsou takové, že mně přišly, že se dají pozrět, lebo pozrávám i horší, ale teda jako žádný by jsem neodporučal, možná okrem tohto nakonec toho In the Land, že to bylo také jako příjemně civilné.

Není to taková ta Neesonovka, kterou on točí s těmi

s dcerami a s těmito režisérmi, ty všelijaké, které se tváří jako, že jsou strašně, nějaké, vo vlaku bylo něco s ním také, že dostával, nebo v lietadle dostával nějaké SMSky a taky jako, to tvarilo jako něco, bylo to jako jen blbost, ale toto je taky jako, navíc se to dobrá v nějakých 70. roce, tuším,

Je tam Ira a je to takový milý malý film, v kterém by na místo Liam Neesona mohl hrát nějaký Brendan Gleeson nebo něco a byl by to fakt skvělý film, ale i s tím Neesonom je to celkem fajn.

On se uvědomil, že hrá v něčem konečně, co má hlavu a petu.

A tam jako příjemně hrá, se mi páčilo, že tam tak hrál.

On v tých jako, i v tom Marlovovi byl takový Neeson, on tam chodil a

nechápal, že kde jsem se ocitol v tom filmu a proč.

Takový Qui-Gon Jinn, že?

No, taky, jako on je, no, přesně, meravý, že nic, že to až, jako na nájem, no.

Čiže, tak jako, zahral i tak, s tou, nějakou, má tam nějakou takovou susedu, s kterou rozvíjí a nějaký pseudoromantický taký trochu vztah a to tak je celkom milé a on je taký zabiják,

nějaký miestný čistič pro nějakého ozaj malého, někde v Jírsku, někde dědinského gangstra a pochovává mrtvých při takovém potvorčíku a každému posadí stromček na hrob a už tam má takový pěkný hájík, celkom z toho, takový lesík, takže...

A ne, ne je to Nisonovka, teda ne je to tak, že by se tam jako strýlalo nevím čo a že by to chcelo být jako nějaký, nějaký jako super prešpekulovaný thriller a pritom blbost, ale je to len také jako, taký malý jako skoro western, nebo něčeho by jsem to nazval, že.

A hra tam, co se jmenuje, Jake Gleeson, těž je z těch Gleesonovců, pohrál Geoffreyho, toho odporného,

princa v Game of Thrones a tu hrá poměrně sympatickou postavu, co je zaujímavé a hraje to fakt dobré, je možná i nejlepší herec v tom filme.

No hele, já bych k tomu dodal to, že

Já to jako nýsnovku vnímám, ale vnímám to jako nýsnovku upgradovanou.

Nýsnovku, která byla uvedena na prestižním festivalu Benátach, což už samou sobě vypovídá o něčem lehce zvrhlim.

Ale mně se to líbilo už v traileru a já se nestydím to doporučit.

Jakože když víte, že jdete do nýsnovky v podstatě takového specifického subžánru, tak tohle je, bych řekl,

jako v rámci toho žánru velmi dobrý, neli vynikající zástupce.

Mě to fakt bavilo od první do poslední vteřiny.

Já jsem si užil už ten trailer, který pracuje s tou jirskou krajinou, takže to vypadá jak nějaký spin-off Wheels in the Sherinu.

Ale ta krajina opravdu funguje a právě ten westernový setup, který se točí mimochodem vokolo, opravdu fajnový

ženský záporačky, což je docela nezvyklý, že ta dámská figura tam opravdu hezky fungovala.

Já si nevím, jestli vzpomínám na to, jak se volá ta herečka, ale já ho dost dobře poznám.

To byla Carrie Condon, která hrála třeba Danny the Dog, myslím.

Vrím, když si ona tak, jako začínala v tom seriáli a občas se tak, jako v něčem objaví a vždy je fajn.

Takže mně to fakt sedlo.

Přišlo mi to, neříkám, že je to nějaké umění, ani neříkám, že bych tomu dal bez problému čtyři vizičky z peči na čelesofonu a říkal, musíte se na to podívat, ale rozhodně i kvůli, myslím, velmi příjemnému tempu a působivý kameře a rozumný stopáži,

bych tomu palec nahoru úplně bez problémů dal a doporučil to a dokážu si představit, že i v tom výročním bilancování nejlepších filmů roku tohle dám do té kategorie oblíbený film, to znamená ne film, který je nějak jako něčím fascinující, ale je prostě fajn.

Takže... Ano, a kdybyste mali takovou... Já jdu jako já, že s Neesonom několik filmů za sebou, tak z posledného období a z posledních troch rokov, tak...

Já jsem viděl skoro všechny jiné, že Marksman, to bylo nějaké takové Al Rambo proti tým nějakým kartelu někde v Půšti na Pohraničné, tam hrál takového pseudokoboja, všechno možné jsem s ním viděl.

Oni se s ním stále snaží natočit nové Taken, jako 96 hodin.

To bylo super a bylo to úspěšné a odtedy se snaží to nějak zopakovat v těch filmoch, ale jako

A přitom on je skvělý chlapík, on má strašně dobré nějaké videa takové vtipné, jde sám seba, reflektuje na YouTube.

Je fajn chlapík, který má nadhlad, ale například je v tom Marlowovi, to hra úplně studeně a Phil Marlow má být takový ležerný, známý detektiv Raymonda Chandlera.

Jednak by nemal být už taký starý, jako si myslím, ale dobré, jako keď natočí a že dobré, tak Phil Marlowe, když byl starý, tak to zažil, zamiloval se do nějakej Diane Kruger, alebo kdo tam hra.

A takže úplně to, že nič do toho nedává, tu dával v tomto England, to bylo příjemné.

Takže když máš takovou sériu Neesonověk, tak toto bude.

Tak se podíváš hlade.

Jo, podívám se.

Mě se taky lákalo z těch trailerů a líbí se mi to prostředí, líbí se mi takový to menší měřítko a trošku jsem se bál, že to bude taková takhle vždycky průměrná nísnovka, ale mluvíte o tom pěkně, takže já to uvedím určitě.

On tam chodí v gumákoch a strýlá lidi jako zalamovacou brokovnicou starou.

Pořádku.

To je mimochodem hrozně hezký, jak je ta postava stylizovaná a vedená.

Že on tam prostě přijde někdy v desátý minutě na záhradu, nějaký důchod k ně, a má takhle tu brokovnici, ty vole, tak si říkáš, jako představ si, že by chodil takhle po český vesnici.

No a pak když si řekneš tady tohle, tak sedne do auta.

Po Slovenském moře.

Má tam fajfku jak Trautenberg, takže to je jako fakt hrozně vtipný, jak si to hraje s těma proprietama.

Pusíme se ještě do dalšího filmu.

Ten vlastně si dělal takový Oscarový ambice.

Jmenuje se Železní bratři nebo i Iron Claw.

Je to životopisný v podstatě příběh familie von Erichovy, která ovládla wrestlingová kolběště někdy

Jsou osmdesátý leta.

To je přelom osmdesátých, devadesátých let ten film.

Osmdesátých letech.

Producensky je potom podepsaná renovovaná společnost A24 a velice šikovní tvůrci.

Měl to hezký trailer, takže se čekali velký věci.

Špičkový herecký obsazení Zak Efron si kvůli tomu nechal předělat celé svoje tělo.

Jeremy Ellen White, hvězda medvěda, tady má

Minimálně to vypadalo, že bude mít nějakou výraznější úlohu, ale celkově je to super vyobsazený.

Moje oblíbená půvabna Lily James tam se objeví, ale já se přiznám, že jsem byl zklamanej, že po velice slibném rozjezdu, velice působivém rozjezdu, mi přišlo, že se to do těch psychologických hloubek a temnot noří až příliš nedivácky.

že se to samozřejmě vědomě vyhýbá nějakým velkým wrestlingovým atrakcím, nebo navopak ti to třeba neukáže nějaký sebevraždy, smrti, nějaké velké trápení a trýznění, že je to vlastně taková

trošku chladný pozorování, trošku takový jako jsme A24, tak nepůjdeme těm divákům úplně naproti, ale já jsem se vlastně trošku nakonc v té druhé polovině ztratil a trošku mě to zklamalo.

Marku, tebe to ale nesklamalo, ne?

No mě to zpočátku nesklamalo, ale tak nějak jako

nezraje ve mně ten film, spíš jako naopak, že postupně to ze mě strašně rychle vyprchává a veškerý ty pozitivní dojmy, který jsem z toho měl, když jsem z kina vylejzal, tak vlastně strašně rychle mizí, že v určitých částech to na mě tak jako v rámci nějakých emocí, na který jsem se těšil hlavně, tak to na mě jako působilo, ale vlastně to bylo hrozně jako na sílu a vychtěný a je to prostě tím, že pro mě jsou vždycky citlivý téma jako děti,

Takže jakmile je tam prostě nějaký dítě, tak já brečím vždycky.

A tady jsem ani moc jako nebrečel, i když tam tu dítě bylo.

Ty už s tebou mě baví svět?

To ne, to nemám rád.

To brečím taky, když to vyhrájí titul Veselá hra s tohle dítě.

No ale vlastně hrozně jsem se na to těšil, zvlášť kvůli těm hercům, protože jako všechny, co tam jsou, tak mám rád, sešla se tam skvělá herecká sestava, ale přišlo mi, že vlastně to vůbec nefunguje z toho hlavního hlediska, ze kterého to fungovat mělo, a to jsou ty rodinný vazby, že když jsem nad tím zpětně přemýšlel, tak mi přišlo, že tam bylo hrozně málo

nějakých dialogových výměn mezi těma bratrama, který by nějak posilovali ty jejich vztahy nebo ti ukazovali nějaký jako větší jejich konflikt.

To je přesně to, jak jsi říkal, že jako nejde to tomu divákovi naproti, což je vlastně jako asi v pohodě, je to prostě nějaká volba toho tvůrce.

ale pak to prostě jako nefunguje ty věci, který se tam dějou a který jsou fakt silný a když si to jako ten příběh zpětně pročítáš, tak já jsem si třeba říkal, jak je možný, že to vlastně nikdo nesfilmoval, zvlášť jako když vidíš, že v reálu oni měli ještě dalšího bratra, který ještě taky spáchal sebevraždu a to v tom filmu vůbec není, tak to vlastně jako vůbec nefunguje a když jsem přemýšlel, proč, tak podle mě to právě proto nebo pro mě

že ty bratři tam vlastně nemají moc žádný jako prostor, kdyby se nějak navzájem jako šli do nějaký větší hloubky.

A když už tam nějaký emoce jsou, tak je to strašně vichtěný a doslovný.

Třeba ten jako závěr tam u té řeky, to je úplně takový jako, kdyby člověk přesně měl ty emoce cítit, ale je to spíš takový jako, že se mu kroutěj prsty u nohou, že je to takový moc na sílu.

To jako zklamalo mě to, těšil jsem se na to hodně.

ale vlastně to ve mně jako nezůstává ve mně nic moc z toho.

A tak Ondru to třeba zasáhlo a já vlastně to dokážu pochopit, on říkal, že ho to bavilo jako porter nějaký toxický masculinity a to tam vlastně je, že tam taková ta silná nepodajná ocovská figura, která furt je vlastně trošku tyrannizuje a skrz to vlastně, když tam vystihneš tu nějaký odsízení, tak to jako může fungovat.

To jo, silný témata tam jsou určitě.

Nechci, aby to znělo, že je to úplně totální provar, co se týče tohohle tématu.

Tak vlastně tady se mi zase ta nediváckost líbí, že vlastně ty tam celou dobu čekáš na nějakou katarzi, kdy prostě ten otec tý odrediny je tam de facto vyobrazený jako záporák.

A ty čekáš na nějakou katarzi, která by měla přijít na nějaké vyústění toho jejich vztahu, která vlastně moc nepřichází.

Tak to se mi vlastně jako líbí, že je to takový hodně jako subtilní na jednu stranu a zvlášť jako v tom tématu, který se líbilo Ondrovi, který v něm jako rezonuje ty nějaký toxický maskulinity a ty touhy jako pomoci a jak tě to strašně ničí.

To je tam vyobrazený fajn, ale já se těšil hlavně jako na ty nějaký rodinný vztahy.

A ty polonohý chlapi v tom ringu.

Přesně a to tam za stolik není.

Já se těšil, jak se to bude lesknout všechno, jak tam ten pot bude cákat a dostal jsem jenom koženýho zaka Efrona.

Dobře, nevadí, nějak to musíš ustát.

Vládnu to.

Podíváme se na Slovensko, tam vzniká spousta... A já bych k tomu filmu taky chtěl něco říct.

Jo, ty necháš Matěje vůbec.

Já jsem se na něj těšil.

Já jsem to viděl a já se tady chci vymezit.

Aha.

A proč jsi mi to neřekl?

Já jsem ti to psal dvakrát už, ale tebe nezajímá, co jsem viděl já.

A kam jsi mi to psal?

Jo, jako na Facebook.

No.

Tak to jsem s tím nezapomněl.

Tak sorry, takže ty jsi byl nadšenej.

Já jsem nebyl nadšenej, ale vlastně to, co vám tady vadilo, tak mně na tom přišlo nejzajímavější.

Mně se vlastně strašně líb

Že se to vyhejbá těm emocím, ale že to téma toho filmu mi přišlo, že je trošku jiný.

Že to celý je o těch hrdinech, kteří dělají všechno pro to, aby se vlastně zavděčili tomu tátovi, který je tam trochu jako kreten.

A hraje ho můj velmi oblíbený Holt McElhenney, hraje ho teda skvěle.

Hele, odkud ho znám?

Jenom z těch malejch rolí?

Ne, znáš ho určitě z Mindhuntera od Finchera a byl záporák třeba v tom Guy Ritchie, Jason Statham, jak tam vozej ty peníze těma dodávkama.

Jo, tak možná to znám.

Mindhuntera jsem neviděl, vole.

Ale myslím, že je v každý Fincherovce už od Vetřalce 3.

Jo.

Ale mně prostě připadalo, že je super, jak ten film je odměřenej

Tím, že to vlastně jenom chladně sleduje totální průser, do kterého se ta rodina řítí a nikdo tomu neuteče, jak to tam vlastně pracuje s tím tématem rodinné kletby.

o kterých se tam mluví, že vlastně všichni z té rodiny budou nějakým způsobem trpět a všichni nakonec trpějí.

A jak jsou všichni nesmířený s tím, že se to stane, ale jsou na to připravený a když se to stane, tak je to ani nepřekvapí.

Že opravdu to je o těch hrdinech, který vědějí, že ten život nebudou mít snadnej a že to pro ně pravděpodobně nedopadne dobře, ale nevědějí vůbec, jak z toho utíct.

A

Vlastně jsem celou dobu čekal, že tam dojde opravdu nějaký vyhrocený moment, kdy někomu z nich jako rupnou nervy a začnou se hádat, začnou se rvat, začnou na sebe křičet.

A ono to tak není, protože ty

postavy, i když se pohybují v tom extrémně maskulinním prostředí, ať už kvůli tátovi nebo kvůli tomu wrestlingu, tak vlastně všechny mi přišly do jistý míry hrozně slabožský a zbabělý, že sami si celou dobu hledali nějakej, nebo hledali, oni si nedokázali najít způsob, jak být šťastní, jak uspět, že oni opravdu od začátku života byli vychovávaný jedním směrem,

který je postupně ničil, ale oni nejenom, že neuměli utíct, ale většinou ani nechtěli.

Když teda nepočítáme ten úplný závěr u té řeky, který je opravdu kýčovitý a nelíbilo se mi to.

Ale když jsem na ten film koukal čistě jenom jako na záznam jednoho pomalinku krok za krokem blížícího se průseru, který je nevyhnutelný, tak v tomhle směru se mi to moc líbilo.

Ale zároveň naprosto chápu ty vaše výtky.

Dobře, tak jsi to doporučil.

Mají si na to lidi zajít do kina?

Já si myslím, že... proč ne?

Myslím si, že to je zajímavý.

Projevuje se na tom, že máš rád ty zpocený chlapi v malých slipáčích?

Určitě jo.

Za mě to taky stojí za to vidět, jenom mě to vlastně zklamalo, protože jsem byl moc přehypovený.

A ještě teda musím říct, že mi připadlo, že v některých scénách je z toho cítit až takový skoro až asterovský horor, že jsou takový fyzicky nepříjemný a máš pocit, že někde v pozadí se objevuje nějaká ta hrozba.

Není to pochopitelně horor, ale myslím si, že kdyby chtěli, tak by klidně mohl být, že režimě to je občas takový nepříjemně znepokojivý, ačkoliv tam vlastně žádná hrozba není.

Jenom ten posraný osud.

Tak Džuro, máte... Já k tomu len dodám, že já to nenávidím z duše filmy, které jsou v boxeroch, v wrestleroch,

viděl jsem všechny roky, všechny křídy, čistou duši a čokoliv, takže toto jako, nejsi mi tak, že možná o tom budeme rozprávat, takže bych vám... Víš co, ano, ale... Bresler, roky čtyři... Ano, jasné, já jako i roky mám rád, ale například, že Bojovník, nebo Bojovníci... Warrior, Warrior...

Tak to je jako film, který jsem zabudol do nasledujícího rána a už absolutně nic.

Ty nemáš bratra.

Ale má žilka má ráda takových spotěných chlapů v ringu, kteří si rozmlatěvají plamy, takže uvidíme zřejmě i toto.

Ale toto není takový športový film, že by to vrcholilo nějak?

Ne, je to jenom to chlapské prostředí, ale kdyby se to třeba odehrávalo mezi těžařema nebo horníkama, tak by to fungovalo podobně.

Jenom samozřejmě formulovat, že musí se stát dobrým horníkem je trošku míň kompetitivní, než musí se stát dobrým wrestlerem.

Takže se nedíváš ani na filmy o Attilu Vega, jediné slova, kterého v Česku znáš.

Já jsem o tom uvažoval, že mě to nebaví kvůli tomu, že tam není konflikt, v kterém by šlo o život.

To bylo roky, ale když jsem byl v Rusku, tak tam bylo trochu.

Ale celkově športové filmy nemám rád a ty je to speciálně.

A druhá věc je, že když člověk sleduje trochu na sociálních sítěch, když vidí těchto reálních, kteří jsou...

těžko jako nějak fandit, alebo vůbec projevovat záujem o tento typ lidí, i když vzýšli z těch kruhov například The Rock, alebo John Cena, kterého mám v poslední době strašně rád, lebo se mi zdá, že strašně s chuťou hrává o filmoch různých, i že vedle šugulů si dává, že je zábavný, je fajn.

Ale tyto reální dneska, ty všelijaký MMA, ty Paitry, že hrozně vymletí lidi.

Nevadí.

Chybělo jenom, kdybys řekl, že s Gandalfem jaké jde do minastirice, to nedá srovnat.

Pustíme se do slovenského importu, který přišel i do českých kin.

Moc tam nezaválil, udělal 2000 diváků za úvodní víkend.

Přitom my, když jsme dali jakýkoliv materiál z toho filmu, tak nám to tady strhalo servery a Facebooky.

Je vidět, že Rytmus je hodně oblíbený v Česku.

Nadávali mu tady všude do kolaborantů a tak, takže jako svoji virální úlohu splnil.

To je i na Slovensku.

Na Slovensku je to jisté, také to diskusie jsou, že na to nepojedeme, nebo je tam tento.

Válka policajtů každopádně sice nenalákala moc diváků, ale hodnocení má lepší, než bych čekal.

Hladé, než předáme slovo na Slovensko, jak se ti to líbilo?

Proč vlastně si dal palec nahoru celkem bez uzhardění?

Líbilo se mi to velmi.

Nečekal jsem, jestli mi to bude takhle líbit.

Protože je to film, který si myslím, že audiovizuálně v tomhle žánru poměrně nekompromisní.

Neměl jsem u toho pocit, že bych koukal na slovenský, respektive československý film, že by tam byly nějaké nutnosti někde šetřit.

Zkrátka to vypadá dobře.

Odehrává se to v těch 90. letech a je to sympaticky atmosférický.

Ty 90. tam jsou prostě ošklivý, všichni jezdí hnusnýma autama, baráky jsou...

s opadanou omítkou chlastá se ten nejlevnější alkohol,

A ta iluze toho světa je v podstatě bezchybná.

Samozřejmě trošku komornější, nejsou tam žádný velkolepí záběry nebo tak, ale atmosfericky to funguje výborně a zároveň mě bavil i ten příběh, který je rozdělený nevyloženě na kapitoly, ale na takové třetiny, které jsou tempem, stylem a vlastně i tím způsobem, co o jak vyprávějí, malinko odlišný.

Takže i přes tu větší stopa, nebo další stopáž, to vlastně rychle utíká.

A hlavně, pokud vymění to podle skutečných událostí, jenom to řekněme, asi vychází z toho, co se tehdy nějakým způsobem dělo, takže ten film se nebojí být žánrovka, protože ho neomezuje to, co se opravdu dělo a ty postavy se můžou chovat trošku víc vhodnějiž tomu žánru a provádět věci, který by asi v realitě udělat nemohly, nebo doufejme, že by udělat nemohly.

A dost mi to atmosférou připomínalo i tím tempem, i tím, že tam hodně prostorů mají ty záporáci, který jsou takový výrazný, sedmdesátkový detektivky třeba z Itálie nebo chobotnici a podobné věci, jak je to všechno propojený a jak to vlastně mezi sebou šlape a zároveň jak se z těch zloduchů nedělají chytrý postavy, ale že to jsou prostě akorát zlí, agresivní debilové, který mají moc.

A občas je nutný se jim postavit úplně stejným způsobem, protože jinak to nejde.

A myslím si, že to je velmi dobrý žánrovej krimitriller s retro atmosférou, který fakt nevypadá jako domácí produkt.

Tak Juro, ty se v tom vyznáš, tak to nějak zreviduj.

Strašně vela by jsem k tomu mohl hovořit.

Hlavně já jsem čítal i knihu, tak

Arpad Šoltes, který je autorem předlohy a vlastně i scénára, ale on má s těmito hrdinami více knih, teda přesnějše dvě.

To tam bylo evidentní, že tam v té poslední třetině se objeví nějaká ta další postava, se kterou se asi má někde nějak pracovat, to bylo vidět.

V skutečnosti toto je jako prequel.

To, co by mělo nasledovat, byla Arpadová první kniha, která se volala Meso, vtedy na východě.

Arpad je novinár, v tomto filmu vystupuje takový novinár, kterého volají Schlesinger, který se tam míhne občas a je takový zlahkání, co se zapojí do děje, tak to je vlastně jako Arpad, jako ten autor predlohy.

On byl novinár v té době v Košiciach, tedy na našem dalekém

divokém východě.

A toto, když si říkám, že to vlastně není podle skutečnosti, tak to není celkem pravda.

Arpád vlastně v těch knihách, i v tomto knihu, která je toto na to, že se jmenuje Hněv, protože má takový zloděj, meso a tak dále, takové jednoslovné názvy, tak

Je to takový kompilát všeho, co on zažil, alebo co se dozvěděl z různých zákulisí.

On chodil na malou Becherovku, tedy Decovu, poznal se s tymi malými cigánskými gangstrami, jako je tam ten rytmus.

On to zažil, zažil, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráželi, že se mu vyhráž

Už jeho první kniha byla taková, že jsem si řekl, že to je úplně špičkovo napísaná věc.

Ta výstavba příběhů je taková, jak jsi řekl, že na různých kapitolech je to taková mozaika všeho, co si pamětáš a jak to pospájí do příběhu.

Někdy ne celkem, že by tam byl ten voblouk nebo něco, ale jsou to takové různé příběhy.

On něco z toho zažil a je to hodně inšpirované skutočností, i když jsou tam pomenené jména postav, ale tu na Slovensku víme, že... Poznáte ty svoje?

ten gangster z těch Tatír, který tam neustále je, ty obložené chleby.

Což je mimochodem strašně zajímavá postava, tam mě hrozně bavilo.

V knihe se volá, tuším, Lepenák, protože u nás se volají ty chleby, že jsou lepeňáky, ty také, máš vnitř, jako rezeň a tak.

Takže to je inšpirované jednoznačně reálnými postavami, i ty gangstry, všelijáky, košický a tak dále, ty východňářský, i ty siskáry, který tam vlastně, teda naša tajná služba, která tam vlastně zamečiara s nimi jako spolupracovala, to byla jen jako s mafiou jedna organizácia, která čili jako bojovala o moc mezi sebou, bojovali ty siskáry a tak dále.

Takže já se jako s Arpím poznám, mám strašně rád ty knihy,

A byl jsem zvědavý, že jak to bude ve filmu, protože sám si k tomu písal scenář a já jsem se s ním mnohokrát... Arpi je takový kamarád od grillu a piva.

Takže jsme se mnohokrát o tom rozprávali a myslím si, že to dopadlo dost dobré.

Je to tak jako... Přiezvo stroho nátočené.

Mně se zdá, že ten film je hrozně vtipný.

Nevím, jak to působí například na českého diváka, ale tu na Slovensku, když jsem byl na tom v kine, tak jsme se jako dvě a půl hodiny neustále vlastně...

buď uchechtávali, nebo vysloveně směli, i když ten film je o desivých věcech, těmných věcech, které se teď masivně vrací na Slovensku.

Takže je takový směšný.

Proč jste se směli?

Proč jste se směli?

Víš, jsou tam takové...

To je jako kdyby hlášky takové jako u nás východňářské, jako tu Hlad hovořil, že vlastně i ty záporáci jsou všichni debili a je tam celá jedna pasáž rozsiahla, kde budují mýtus takového zabijáka, volají ho tu inžinier, to bylo skutečně postava tzv.

lojzočistič.

To byl chlapík, který zabíjal pro mafiu v 90. rokách a pro siskárov, pro mečiarovských všelijakých takovýchto lidí.

A byl jako naozaj výkonný zabiják, hovoril se o něm, že je jediný z těch slovenských, kteří dokáže střílet obojručně.

Že jako vo vůvkách, že střílej.

Krvní bratři, byli konové.

A tu s ním budují, shádám, polhodinu, že tohoto na nich pošlu, vlastně na toho policajta hlavného.

A nějakou má tam tajnou kopku, kde mučí děvčinu, zabijí katanou a je to totálna psychopatická postava.

A přijde na ten východ do těch košic.

Promo jednoducho vkrčme, jako v dvojminutové scéně ho ožeru, nadroguju a zlikviduju, jakože je okamžitě, víš, jako sorry za spojlery, ale je to tak taky gangsterka, žánrovka, ale má jako vychytané ty také slovenské a špecificky východňarské také reálie tam u nás, jako ty košické.

Takže je to super.

Nečudejme se, že to v Čechách moc jako nějak nerezonuje, lebo je to jako také typické naše nějaké reálie.

Je to také vtipné takým způsobem, že jako se rozprávají, lebo je to také, že si povíš, že vím, přesně takto se rozprávali lidi a tyto malí gangstry.

také jako hlášky celkom.

Takže je to celkom zručně, solidně natočené.

Jsou tam výborní herci.

Vrátání toho rytmusa, který sedí do té úlohy v pohodě a ti, co tam hrají těch policajtov, jako Barta a Jakáb a Loj, tak jsou výborní v těch postavách podle mě a jsou to takoví herci, kteří dobře vyzerají v takových našich

Bavil jsem se výborně.

Nevím, nakoliko jsem ovplyněný tím, že poznám celé to pozadí a čítal jsem knihu, která se mi naozaj páčila, ale má to takovou trošku strukturu, že se tam odohrávají možná tři filmy a je to dlhé, dvě a půl hodiny, nějakou hodinu a půl hodinu.

To jsem slyšel, že to vypadá jako třídělná miniserie.

Ono to tak v skutečnosti bude vysílané.

Bude i takový zostřih někde v telce, na nějaké jojce někde.

Takže ono to má i takovou trošku štrukturu, je to tak mierně zasekané do filmu.

Skoro dvě hodiny se odehrává nějaká story, něco vyšetřují, tam je zvrat, protože je to jen o tom zabijákovi, který má za to přijít zabít.

Takže je to tak, jako kdyby to nemalo konzistentný takový tvár, takový ten žánrový, že

to speje k nějakému vyvrcholení, ale pozerají se na to dobře, jsou tam výborní herci a je to naozaj velmi dobře zachytená ta realita těch 90. roků, těch gangstrovšeli a policajtov, kteří tak jako se snaží žít na té hraně někde.

Standardní slovenský film, prostě kvalita do českých filmů.

jak se stane několikrát za rok.

Hlade, myslíš si, že na to máme jít, nebo si máme počkat?

Myslím si, že jo.

Fakt jo.

Ty posloucháš Rytmu se nějak, nebo co?

Znesi to i stream.

Stream to asi snese, ale myslím si, že budete překvapení, jak je to dobrý, tak proč to nevidět v kyně.

Rytmu se poslední dobu moc neposlouchám.

Dobře.

Tak jo, tak to máte další doporučení.

Dneska jsme pozitivní skoro ve všech směrech, skoro všechno jsme doporučili.

Tak to uzavřeme poslední krátkou.

Jo, vlastně.

Umíš říct ve dvou větách Marku ty hlasy mrtvých, jestli stojí za vidění nebo ne?

Jo, nestojí, je to z prdele.

Puste si traileru, vidíte všechno.

Dobře, tak to jsme vyřešili rychle.

Asi mrtvých nebrat.

Těším se, jak tohle kapitolu budeme označovat.

Teď o to přemejšli.

Ale máme tady ještě jedno finální doporučení.

Duro, ty jsi nějak vycákanej z toho šuguna seriálovýho.

Ano, ano, ano, ano.

Kolik z video dílů, prosím tě?

Tak zatím byly jen dva na streame, oficiálně, nevím, dávaly nějaké screenery novinářské, ale myslím, že byly i dva části.

Ale jsou takové hudné, je to vyše dvě hodiny materiálu.

Takže velmi, velmi pěkné, velmi pěkné.

A to je nějaká historická, azijská, není to seriálové verze legendárního Shogunama Edy?

Není.

Dobře.

Až jsem byl v klinice.

A, jasné.

Je to klasický román Jamesa Clavela.

Obrovský, masívný román, který jsem kdysi čítal jako možná ještě nějaký mláděnec.

Byla podle toho velmi slávná miniserie s Richardem Chamberlainem a Toshiro Mifunem z roku 1980.

To byla na tu dobu jako velkovýpravná, která u nás išla zostříhaná do dva polhodinového filmu jako Zajetec Japonských ostrovů.

Je to slavný román o prostě anglickém náborníku, který v roku 1600 z Troskota

v Japonsku a musí se tam přetlkať a zpoznávat tu kulturu.

A i ta původní miniserie byla vynikající.

Toshiro Mifune hrál takového hlavního toho toranagu, toho šlachtica, který se snaží prežít a prebojovat a stát se vlastně tím shogunem, tím vládcem.

A ten Blackthorn, který ho hrál Chamberlain,

tak má tam takovou prekladatelku, která je kresťanka, velmi pěkná Japonka, tak dále je to akčné, jsou tam ninjovia, jsou tam i výprávné bojové scény, je tam velká scéna s zemetrasením, počas kterého on zachrání život tomuto ranagovi a stane se tam potom jeho pobočníkem, takže... Dobře, to, že tohle je mládí, bychom měli za sebou.

Ano, ano, ano, dobře, no a tak je...

V podstatě podobné to platí i pro tuto novou verziu.

Vidíme, jaké to bude, má to myslím, že 8 častí.

Ale ty názory jsou extatické.

Je to vynikající, má to filmovou kvalitu, má to vynikající atmosféru, je to výpravné.

Kostýmy super a hrozně se mi páčí dialogy, jak je tam dynamika mezi tím,

mezi tím kresťanom, tím Europanem a tými Japoncami.

Mají velmi dobrou chemii, oni dva hlavní hrdiny, vlastně ten Europan a ten vládce, kterého hrá Hiroyuki Sanada, takový univerzální japonský herec, hollywoodský Japonec.

Hrájí tam více známé tváře.

Hrá na dobu Asano, tak to je také celkem známé.

Tak velmi známých japonských hereců tam hrá.

A jsou tam lodě, výpravné, všelijaké pevnosti, vojska, kostýmy, velmi dobře napísané postavy, dialogi, dobře jim to člape jako taková chemie.

Protože jsem se toho bál, protože je to takový zvláštní hlavní představitel.

A nakonec se mi zdá, že bude jako překvapivěji vynikající.

Jsou tam japonské ukrutnosti, varí tam těch kresťanů v kotli a podobné věci.

Je to výhivně zobrazené.

Takže tento seriál určitě.

A Zoši Kmovky ještě teraz jde na Netflixe, Last Airbender, čo byl kdysi film Štajmalanou, kterým jako pohorel brutálně podle takého animovaného seriálu fantasy.

A to taky stojí za pozornost, jo?

A teď jsou urobili jako seriál na Netflixe a je to překvapujíco výborné, je to výpravné, je to o mnoho trikovou a celou výpravou o mnoho epickejší než ten Shy Malanov film, který byl na tu dobu celkem drahý a tak dále.

Je to vernější tomu povodnému seriálu animovanému, který je strašná kultovka mezi mnohými divákmi a hlavně čím mají rádi všelijaké ty anime a takovéto věci.

A toto je milé.

Tam jsou dětské hrdinové a ty děti to nehrají až tak moc dobře.

Občas jdou mimo hlavně ten hlavní, co je ten Avatar, ten Last Airbender, ale... Celkově je to dost epické, jsou tam výborné triky, všelijaké monštra, všelijaké ty prostředí, takové ostrovy, města.

Je tam i něco, co se podobá přijazdu Gandalfa do Minostyry.

Naozaj také město velmi podobné, na jakých perasách někde a s tom také prelety pěkné nad tým a tak, jakože je to pro... Moja dcera čtrnáctročná je nadšená absolutně, je to fantasy, je to výpravné,

akčné, dobrodružné, plno trikov, ohně, vody, tam všechno možné.

Dobře.

Namákal jsi nás, ale taky to neuvidím.

Jeba ne, na serii ne.

Ale jsem rád, že jsi zvládl.

Ale toho Soguna by jsi mohl zkusit.

To je jako filmová věc, vysloveně.

Ale když to bude odvysíláno těch 8 dílů a zostane to na těch 95%, tak to klidně zkusím.

Ale líbí se mi, že jste zvládl za hodinu a půl dát nový running joke s Gandalfem a Minastyrit.

Vážím si toho, že jsi takhle hezky zaciklený.

Takže to byly recenze a názory na nová audiovizuální díla.

A teďka si projedeme dotazy, který nám pokladáte na herohero.co.cz jsme za to moc rádi, moc si vážíme vaší podpory a moc si vážíme toho, že se ptáte, že vás zajímá náš názor, což je zajímavý, protože někdy nás nezajímá náš názor ani třeba uvnitř redakce, ale...

Takhle si to aspoň můžeme všechno dozvědět, jak to cítíme.

Lifty, nazdar emzáci, nedávno byste ho vzpomínal na to, jak ho sere, že je spozito, nebudu trápit sívela jeho jménem úplně všude.

Máte ale herce, u kterého vám to nevadí.

Já to mám tak s Hiroyuki Sanadou ze Shoguna, který sice hraje každého druhého Japonce, ale vždy ho rád vidím, díky za odpověď a gratuluju první fanince.

Nevím, co tě myslí, ale já Hiroyuki Sanadu teda mimochodem vidím všude vždycky rád.

Když si vezmu od Sunshine až po Shoguna...

Tak on prostě, jak má ty rysy a jak se tváří vážně, tak je super.

Určitě bych ho dal ještě na tu úroveň Kena Watanabeho.

Ale máte takovýho herce, který je všude... On je taky jako... Že to byla celkom výzva v tom Shogunový, lebo původnou hrál Toshiro Mifune, jako náslavnější herec.

Tak jsem byl zvědavý, ale on si jako ten Sanada uvědomoval, že kráče v stopách velikána a že hrá v dobrém materiálu, je tu tak naozaj vynikající.

Výborný, takový jako ten japonský samuraj, který nesmí projevovat emoce, například k tomu, jak jich tam vidíš.

A hrá to vynikající, takže jsem rád, že to hrá právě on.

No a máš nějakého herce, kterého vidíš všude a nevadí ti to?

Já?

Ano.

Rozmýšlím, kdo by takový byl.

Tak rozmyšlej, já se tě zeptám.

David Harbour.

To je takový hradec, který často hrál divokého santa.

To mi přijde, že je takový v pohodě.

A ten Joel Kinnaman je takový hradec, který neby hrál všade, ale

Rád ho vidím, kdekoliv je, i když je to takový ne úplně ačkový herec, dokonce i v tom Suicide Squadě a tak dále.

Co ty hledeš?

U mě to bude Sanada, pokopitelně, protože tam souhlasím se všem, co bylo řečeno.

Ale jinak jsem rád vždycky, když někde vidím Karla Urbana, na kterém vidím, že ho to hraní strašně baví.

A Šarel Tokopli, který poslední dobou mi malinko zmizel z radaru, ale vždycky ho taky rád vidím.

Teď má asi 10 vedlejších rolí.

Právě no, on už do po těch vedlejších ty hlavní role neutáhne od Districtu 9, ale taky mi připadá, že má v sobě takovou energii, která mě vždycky dokáže zaujmout.

No, Charles to kopli bude v tom Monkey Manovi.

To bude dobrý.

Nebude vedle sebe mít Monkey Mena a Boy Kills World.

Ne, já nevím, jestli je v Monkey Manovi, ale určitě je v tom Boy Kills World.

No, on je vyhubou.

Vyhubou, no tak super.

On přešitl scénář a pak s omylem přišel na placi v obou filmů.

Tak to je hezký omyl, to se těším.

Marku?

Hele, z těch, co jsou teďka všude, tak mě se vybavil Pedro Pascal a toho moc nechci vidět nikde.

Ty vole, toho jsem viděl včera u Almodovana, ten je fakt sere vole, vůbec nevím, proč je všude.

Ale jako co mě napadlo dřív, mám pocit, že když jsem byl malej, tak ve všem, na co jsem se díval a viděl jsem ho strašně rád, tak byl William Fichtner.

A toho bych viděl rád ještě někde a nevím, jestli ještě někde v něčem bude.

Von William H. Macy a tyhle byly úplně všude.

Já jsem to u Fichnera někdy viděl, nedávno v něčem.

V tom rodriguezově posledním, v tom Hypnotic.

Jojo.

Někde byl a byl v pohodě.

Nebo takový Michael Vincott a tyto klasický herci.

Petro Pascal, já vím, proč má série.

Já jsem s ním viděl takovéto video, kde má ten meltdown, kde tak jako odejde od směchu do plaču.

A mi přišlo, že ne.

Já mám spíš problém s tím, že mi připadá, že v obličeji vypadá jak nemluvně, akorát má fousy.

A mě to z nějakého důvodu strašně znervozňuje, ten jeho ksicht.

A to už jsi někdy říkal, ne?

Říkal jsem toho a budu to říkat dál, protože je to pravda a já za pravdu budu bojovat.

Pojď až tvoje hned bude hrát tady Fantastic Four, to mi přijde, že se tam jako nehodí, zúfal.

Ten Krasiński by tam byl výborný.

Jo, taky bych to měl krastinskýho.

Projde pouze velký kadizník.

Děkujeme za skvělou práci, hoři, posíláme peniaze, abym měl cílo na urolovický čaj.

Zkusíme jeden dotaz.

Máte rádi filmy, ve kterých hlavní hrdina, hrdinka projde trénovací montáží, objevění sebe sama, díky čemu se...

z nuly dostane na vrchol svých sil?

Máte tipy na nějaké méně provařené filmy s touto tematikou?

Příklady za nás jsou třeba Matrix, Zordotajm na tváře větme začíná, nebo třeba i Poslední samuraj, Díky moc.

Ještě než odpovím za sebe, tak jsem zapomněl říct, že rád vidím, že je i v menších rolích Bolek Polívka.

Teď jsem si pustil týdnu v obecnou školu a jak on tam říká, jak na něj řve ta manželka, on říká, mě úplně buší srdce.

Tak to mi prostě srdíčko povokřeje.

Boleh polívka všude dobrý a jsem rád, že v Suchu se podívám,

jak je jako zuřivý invalida.

Ale abych zodpověděl na tuhle otázku, já miluji tréninkové montáže.

Je to vrchol každého filmu.

Samozřejmě tréninková montáž v roky čtyři je nejlepší, ale když si pustíš jakýkoliv krvavý sport nebo

všechno, všechny ty osmdesátkový akčňáky, bytky a karateky dají, tak prostě tréninková montáž je základ všeho a miluju to, zbožňuju to a i když se díváš na slabýho roky tři, tak když tam prostě sprintujou a nakonec se obejmou a vypadá to, že si začnou vzájemně honit, tak já jsem v blahu a cítím, že svět je v pořádku.

Co ty, Hlade?

Já to mám stejně, já tréninkovým montážem miluju,

Bylo mi jasné, že zní roky čtyři, ale já bych chtěl zmínit film, který nemám rád, ale myslím, že s montáží pracuje nejlíp a to je Tým Amerika, kde k tomu mají vyloženě písničku do the montáž a během tým běží tam montáž a vodi se trénují na to, aby vyrazili za usámou.

A tam jsem s tím, že to dosahlo tohleto režiserské řemeslo vrcholu.

Jo, ještě mám hrozně rád ta Robina Huda Kraus Bojníku, jak tam takoví ty demenči, který nedokážou ani chytit lůk.

Jo, jak ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty ty

A mě napadl animovaný Herkules, to mi nejlepší tréninková montáž.

Ty vole, to mi jakože ten devadesátkovej.

Jo, jo, jo.

Tak ta hudba dělá u polovinu nebo možná víc ještě u všech tréninkových montáží a právě proto mám třeba radši

montáž v Rock'em Trojce, ještě jak tam jsou, že ho lesklí na konci vobí, mají se tam na té pláži.

V těch vlnách a mají takový ty hnuský trička, který jsou... A má takový to tílko, to je úplně nejkrásnější.

Mají úplně ty mini trenírky a do toho tam jsou ty šplouchající vlny, že jo.

To je taková nádhera, jo.

A lesknou se vždycky.

Takže to je šílený.

Tak, Duro, jakou ty bys vytáhl tréninkovou montáž?

Já jsem ještě chtěl zmínit Kokosy na sněhu.

Tam je tréninková montáž, jakože, co dělaj

Běhaj a běhaj, dobře.

Ano, ale tam je například, že trénují i tu zimu, takže jeden je v tom nějakom mraziarenském boze, otvore a takže tam jsou takové... Víš, to tréninková most... Já mám rád vyzbrojovací montáže.

taky jako v komandě jsou ty, že nož toto zapne, je to například i s pánovým prsteňem, aby se o něm dnes alespoň raz vzpomenul.

Tam se berou meče, ne, ty ženy?

Helmovou žlabou je ta montáž, potom si Gimli dá tu dlhou, príliš dlhou, ten panciér.

Takže tyto vyzbrojovací mám celkem rád, i někde v Matrixe jsou samozřejmě atd.

Takže já mám rád sport, je to.

Dobře.

Dobrý názor.

Borec, jedenáct seská, zdar.

Pomimo mé zkušenosti s civilovou slovenštinou, píšu koji zdraví mi chuší pro tentokrát v češtině.

Otázka.

Viděli jste někdo z vás filmy z kategorie, původně byly zamišleny smrtelně vážně, ale vzdešlo z nich neskutečně špatné a nechtěné vtipné dílo?

Myslím tím například filmy Edda Wooda, The Room od Tommyho Vizzoho,

Faithful Findings, nejrozporu úplnější film na ČSFD od vizionáře Neela Breana a podobně.

Osobně jsem viděl The Room a Faithful Findings, považuji za filmy tak špatné, že prostě filmový fanoušek musí vidět, aby zjistil, jak špatné to může být.

Navíc při nějakém tom pivku a dobré partii je z toho parádní komedie.

Díky za odpověď a všechno dobré.

Zajímavý dotaz.

Hlade, máš tady tyhle funšmekroviny?

Ne, nenávidím to.

Fakt to nemám rád, protože si myslím, že špatnej film je prostě špatnej film, takže já s ním nebudu ztrácet čas, abych se smál tomu, jak je špatnej, na to jsem moc starý.

Když jsem u Trelyna viděl Kapitán Zoom, kde Ron Perlman nosil žílený šroub a pak jsem ti o tom vyprávěl, tak ses smál, až ses za břicho popadl.

Jo, abys přestal vyprávět.

ale jinak jako takový ty Sharknada a ty The Room, já vůbec jako nevidím důvod, proč bych na to měl koukat, to je, někde bych se měl smát postiženému díti, to prostě není hezký.

Dobře, Marku, ty k tomu máš jaký vztah?

Já tomu taky úplně jako neholduju, já si svýho času pustil Megažerolog vs. obří chobotnice, myslím, nebo nějaká taková.

To je jedno, já ti rovnou řekl, že to je jedno.

No něco takovýho, nějaký velký zvířátka a úplně mě to teda nenadchlo, viděl jsem nejlepší filmy.

Dobře, tak Juro, co ty?

Ty jsi Guilty.

Já to mám podobně jako Hlad, že vlastně těchto nějakých Edo Woodov a podobně, samozřejmě ne od Burtona, ale jako jeho filmy.

Já občas si dosledovávám nějaké moje oblúbené žánrovky, říkám jako fantasy filmy z 80. roků.

a tam jdem důsledně až do úplných, jako do nějakých sraček, nebo do nějakých, nebo nějaké staré westerny a jdem už, už jsem viděl sto nejlepších na IMDB a viděl jsem mnoho dalších a už teď brusím také dno, takže občas zachytím něco, nějaké bizarnosti, že Lex Barker 20 rokov před Olcet Hendo v nějakom westerně a často jsou to také, jakože hrozné, ale ty jako fantasy filmy italiánské, které napodobňovaly Konana například byla, že

Handra, hundra se to píše.

A to byl jakože Conan, myslím, že tam hrál ta Sandal Bergmanová, která hrá Valeriu v Konanovi.

A tam, ale nesmím si teď zjistit, já tam hrál, myslím, ona hlavní postavu a to bylo, že Conan, jen je to z ženských hrdinků a tam už jako

Jsem schopný to odpozerať kvůli tomu, že je to nějaká žánrovka z mojich žánrov oblúbených a že jdem důsledně.

Navíc pokud to není žádné, navíc je to žádné, který vlastně nemá vela zástupců fantasy filmy.

Dnes jsou už celkom rozšírené, ale v 80. rokoch jsme brali všetko možné v tomto, všichni barbarský bratia a také to všelijaké bizarnosti, takže toto mám celkom rád, a jestli to rád pozriem po rokoch,

A smejím se na tom.

Dobře.

Petra, moc zdravím.

Máte doporučení na nějaký opravdu dobrý životopisný film, kromě Lenského Oppenheimera.

Mám pocit, že pokaždé, když se v klinich něco objeví, tak se to úplně nesetkává s příznivými kritikami.

Díky moc za odpověď.

Hele, mně teda přijde, že právě ty životopisný filmy a ty filmy podle skutečných událostí, tak se docela setkávají s příznivými kritikami, že jsou vlastně automaticky vlastně...

Je to jak pro moji mámu, jako víš co, pustí si průměrný film třeba z období komunismu a já jí říkám, ty vole, to byla nuda a ona mi řekne, ale takhle to bylo, Petře, to by jsi měl uvědomit, takhle to za komunistů opravdu fungovalo, proto je to dobrý film.

Takže já mám teda jinou zkušenost, ale kdybych měl doporučit takový ty úplně přímočarý životopisy, a to vás samozřejmě naseru, myslím to s velkou nasázkou, první, co mi napadlo, bylo Statečné srdce, který má asi k té realitě oparodu hodně daleko, ale

Napoleon.

Napadly mě vlastně takový ty filmy, který jsou podle skutečných událostí, ale nějak hezky dramatizovaný a napadlo mě vlastně Mafiáni a Casino, který jsou vlastně zpovědi těch reálnejch gangstrů nebo nějakých, jak to říct, lidí žijících na hraně.

A ještě mě napadl JFK, který dramatizuje ty skuteční události.

Takže já jsem to převrátil někam možná trošku špatně, ale zároveň doporučuju báječní filmy.

Mistře Hlade, co byste řekli jako životopis, který vám imponuje?

Hele, mě imponuje, ale vlastně nevím, jak moc je pravdivý nebo není.

Mám tady dva.

Jeden se jmenuje, český název nemá, A Futile and Stupid Gesture.

A je to na Netflixu.

A je to o zakladatelích časopisu National Lampoon, což je strašně slavný komediální časopis, který je velmi drsnej v tom humoru a ty jeho zakladatelé na tom byly podobně.

Je to velmi vtipný.

Jakže se to kurva jmenuje?

A Futile and Stupid Gesture.

A to je o nějakým jakoby, o kom to zdraje?

Dva týpce na věžce založili brutálně vulgární komediální časopis, ze kterého se stala legenda a potom inspirovala se tedy Nightlife a takový.

A je to super.

A další věc, kterou bych chtěl doporučit, to jsou soukromé neřesti.

To jsem zrovna chtěl říct, že to určitě doporučíš, jsou soukromé neřesti.

To je vlastně, to je film o Howardu Sternovi v 90. letech, možná i dřív a vlastně dodneška.

velká persona, která dělá talk show rádiu a vůbec s nikým se nesere a spoustu lidí nesere během té svý kariéry.

Je zajímavý, že v tomhle filmu hraje on sám sebe.

Jsou tam okolo něj herci jako klasicky vystudovaný herci nebo profesionálové, ale tu svoji roli hraje on.

A je to taky zábavný.

Taky je to komediální.

Nevím, do jaký míry to je pravdivý.

A vlastně třetí věc jsem neviděl, ale docela bych ji chtěl vidět, to je ten Vít Aljankovič, jestli jste to viděli, s tím Danielem Redcliffem.

Počkat, jsi to viděl?

Já jsem to právě neviděl, ale myslím si, že by mě to bavilo.

Jo, nevím.

Tak to se nechám překvapit.

Marku, co ty?

Já moc nemám rád životopisný snímky, je to všechno takový přijde uchcený trošku, ale mám rád Walk the Line Johnem Cashovi, to mi přijde super.

A potom, co z poslední doby nebo z posledních let, tak První člověk od Chazella, to mě dostalo dost.

Ale nejlepší jako životopisný snímek je asi Lawrence v Sarabii.

Já myslím, že řekneš Amadeus.

Já myslím, že řekneš Jara Zimmermann, lidi spící.

Juro, co tam u vás promítáte, když jdou o životopisy?

Film Mečiar od Terezín Votové?

No, a uvolá se to svině, ale to je v skutečnosti o jiném politikově, který je aktuálně opět dobrý, to je jedno.

Tak já nevím, životopisné filmy, tak jsou teda ty takové, že i na Netflixu je ten Maestro, ale přiznám se, že jsem to neviděl, že se toho celkom bojím.

Alebo Blond, ale podobně, že mě baví životopisné nějaké filmy, pokud jsou to zároveň žánrovky.

To znamená, že například Wyatt Earp s Kevinem Costnerem je zároveň western, taký jako má být.

Alebo co já vím, Aleksandr Velký s Tounou, nevím, něco na ten způsob.

Asi bych se neodporučoval Napoleona, hoci mě se celkom páčil, ale v tom jsem musel uznat všechny výhrady, hlavně historiků, chalanov, kamarádi známý, všelijaký, kteří robí historické weby a tak dále, tak ty, když dali suhrn, že proč je to zlé, tak jsem musel uznat, že ano.

Ale na to celkom, jako, sami to zdává.

Abo klan Gucci a tak, jako tak.

Teraz Ridlisko, čo jde?

Nemá on teraz niečo zase opět za nějaké reálné?

Má gladiátor dvě, to je taky reálně to.

Hlade, máš to otevřený nebo ne?

Mám to otevřený.

Přeští Boris se poláká, já se půjdu vyscat.

Dobře.

Počkej, to je slovenský, já to nechám přečíst Jura, nebo on to nemá asi před sebou.

On to nemá přece.

Zkus to přečíst, to zvládneš.

Pěkný den želám.

Když s chuťou čítám vašu hororovou encyklopédiu, tak se ponuka jedna otázka.

Ak byste se mali zajtra ráno prebudit jako ústředná postava hororu, tak kterou byste si zvolili?

Podotázka.

Ako byste následně sejmuli týpka, čo v kyně neustále něčem suchotí?

Dělal jsem, co jsem mohl.

Hej.

Hezky to bylo.

Tak Marko, začni.

Ale mě napadlo akorát, co, protože mám rád unikovky.

A jinak bych si asi nechtěl zbudit žádným hororu.

A co se týče té otázky, co bych udělal někoho, kdo šustí v kyně, tak já mám už dlouhý roky neodbitný pocit, že vždycky si nějak jako vedle mě v tom kyně nebo poblíž mě sednou vždycky ty největší...

Šustiči.

Prétejní, jsem chtěl říct, ale šustiči jsou asi lepší, takový kulantnější, ale to je prostě fakt vždycky, vždycky tam někdo šustí, vždycky s tím popcornem a je to hrozný.

Takže bys jim nějak jako kreativně oblížil nebo prostě no?

No já bych asi nebyl tak asertivní jako Giuro, že bych jim jako řekl, to si budete povídat celý film, tak já bych spíš tak jako mlčel a byl nasraný a pak doma na ně nadával a měl zkažený zážitek.

Jasný.

Tak co ty, Giuro?

Nejprve k těm šťustičům, tak to, já jsem když se i robil v kine, také malom kine, našem tu městě, uvádzača, mezi moje povinnosti patrilo, že vlastně tam být celý film a dávat aj pozor, aby lidi nevyrušovali, takže jsem jako se naučil jednoducho jich upozornit, který samozřejmě slušně dnes už tohle jako civil, jako divák bežný, tak

Mál jsem i konflikty v kine, ale já si to povím.

Tak na to je ta hláška Vedonova, že pro nich je to nejhlpší po schodě pekla, jako pro těch lidí, kteří vyrůstují v kine.

Tak to je o těl asi zřejmě pocházející otázka.

Ale myslím si, že jim třeba povídat, tým lidem.

Stačí, prosím vás, že nerozpráváte se na... Nerozpráváte se na... Oni se tak často ani neuvědomí, že ruší.

No, znamená, ty popcorny jsou také, no, čemu povíš, když to patří k tomu, jako kino, k té kinokultúre, že to žraní toho popcornu a chrumání těch načost, tak je to také, jako že srkaně koli, tak... No, ale například kvůli tomu už málo kdy chodím na horory do kina, skoro vůbec, lebo to je vždy plné teenagerov.

A oni se prostě smejí, aby odburali stres nebo takovéto napětí z toho filmu, takže to nechodím, protože tam bych se rozčuloval.

Takže v jakémkoliv horóře, tak proč tak dobře jsou všichni ty tinežerské horóry, kde se nějaká pěkná slečna snaží ztratit panenstvo, tak proč bych se nezúčastnil, i když tam dobehne nějaký vraž, tak to už nevadí.

Hele, rád bych tebe upovrhoval, ale napadlo mě úplně to samý.

Říkal jsem si, že bych přesně chtěl být nějakým osmdesátkovým, devadesátkovým hororu se slečnou.

I v těch nových vreskotoch například, alebo víš, Jenna Ortega.

Mezi slečnama v opnutých tilcích a využít příležitosti, jak je nasměrovat stříc smrti.

A jinak si myslím, že nemám nervy na to ty lidi neokřiknout.

Že jim vždycky řeknou, ať držej hubu nebo ať mě neserou.

Mně by se líbilo být Ash Williamsem z Evil Dead a tam by se to všechno dalo řešit asi motorovou pilou místo ruky.

Ale teď na projekci Duny byl nějaký člověk, kdo se tam dvakrát začal smát a velmi nahlas a velmi dlouho.

A poprvé dostal samozřejmě šance se na to vykašlat, po druhé už jsem se na něj ozačil a velmi nahlas jsem mu řekl, že to, co se tam děje, kurva není vtipný a v ten okamžik na něj začal řvát někdo další, takže pak už to bylo dobrý.

Já jsem slyšel někoho dalšího, to jsem neviděl ani, že jsi to inicioval.

Jo, jo, tohle byl někdo z té řady nade mnou, jak seděl Karel, ale byl to někdo vedle něho.

Ale většinou opravdu těm lidem stačí říct, třeba i nahlas, jak se na to vyserou, protože

To ponížení před sálem, že se o nich ví, že všechny serou, většinou stačí k tomu,

Aleš Chládek, zdravím se u redakce.

Zajímalo by mě, jaké nejlepší a nejhorší zážitky máte spojené s Karlovarským filmovým festivalem.

Zároveň navrhuji během Karlovarského festivalu sraz pro Hero Heroes, redakci Zvonapanáka.

Díky, oborci, mějte se a užívejte vatu, co posílám.

Díky, Aleši.

Dňuro, byl jsi někdy v Karlových varech na festivalu?

Ani v tom městě, ani na festivalu.

To je Ačkový festival, to nemáte v tý vašich...

Ty vole, přijde dovaru, to je něco jiného než ty festivaly, co jsou tam od vás v Kazachstánu.

Ano, ale já nechodím ani na ty, co jsou tu blízko.

Dobře.

Marku, ty jsi byl, nebo taky jsi žvidlák?

Já jezdím už dvanáct let, jsme se tam viděli spolu asi pětkrát.

Ty vole, to víš, že si tě pamatuju, jak krasla krava.

Jaké máš nejlepší a nejhorší zážitek?

Já to mám spojený v jednom zážitku.

Já jsem tam jednou nějak jako si to špatně vypočítal a neměl jsem kde spát, tak jsem si řekl, že jako večer mě někam zanese, tak jsem tak jako popíjel v termálu s krosnou a tak.

A pak jsme nahoře v nejvyšším patře objevili, že tam je nějakej pokoj, který se rekonstruuje, ale je normálně zařízený a otevřený.

Takže já jsem si říkal, tak já budu pěkně napána, spát v termálu.

Tak jsem to tam šel zkontrolovat asi ve 4 ráno a nikdo tam nebyl, tak jsem šel ještě lejt, tak jsem tam pak šel asi v 5 ráno a když jsem otevřel, tak tam někdo nakládal na tom pokoji.

Takže jsem se omluvil a vylezl jsem ven a to ještě nekončí.

Šel jsem dolů, přemýšlel jsem, kde teda budu spát

už tak jako všichni ožrali i odcházeli, takže já jsem se tam ustal na zemi v termálu, jak tam jsou nahoře ty malý sály.

Tak jsem se tam hodil k rosnu na zem, jak tam jsou takový ty skleněný dveře a lehnul jsem si tam na bezďáka.

Asi půl hodiny jsem tam spal a pak mě najednou vzbudila obrovská taková skleněná rána.

Já jsem tam žehovo slintanej ležel a to byl Karel Och, ten umělický ředitel festivalu, tam na den mou stál a čuměl na mě, jak tam spím.

tak jsem řekl dobrý den, tak jsem se omluvil a vstal jsem a odešel jsem, vzal jsem si krosnu a šel jsem na hajzl, abych nebyl za úplnýho bezďáka, tak jsem si tam začal čistit zuby a když jsem si tam takhle bezďácky čistil zuby, tak najednou se ozvalo spláchnutí z kabinky

a z té kabinky zase vyšel Karel Och, takže já jsem mu zase s plnou hubou pasty řekl, dobrý den, já se omluvám znova, tak on se tak jako usmál a odešel.

Počkej, a co znamená skleněná rána, jako že ti dal tečku Karel Och?

Ne, ne, on asi jako bouchnul veřma, aby mě zbudil, nebo tam prostě vešel.

Jo takhle, já myslím, že tě insultoval.

To nevím, já jsem byl trošku mimo a měl jsem tak třináct promile.

Někdo něco hodil do toho čtrnáctého drinku.

To je hezký, že jsi nám tady udělal takovýhle hezký renomé.

Vlade, co je pro tebe nejhorší a nejlepší zážitek z Karlovarského festivalu?

Já o tomhle se nechci úplně mluvit.

Dobře, já jsem si říkal, já jsem nejhorší zážitek říkal minulým územ a jak můžete si ho najít, nejlepší zážitek

Tak co tam vybereme?

Můži v černém, Blade... Já bych se nezazbrojil řešit, jak je předběh ve frontě na jízdenku Igor Bareš.

Ne, to bude Igor Bareš, ať si dělá, co chce.

Jaká byla nejlepší projekce?

Poseidon, Můži v černém, Blade 2?

Já začal jenom Poseidona.

Tak já řeknu Poseidona, protože tam se mnou byl hlad.

Prostě lidi výzkali pokaže, když Fergie umřela a to se mi líbilo.

Petr Tomáš, zdravím vás, panové.

Vím, že se seriálu moc nehodujete, ale i tak se zeptám, už jste viděli metodu Markovič, pokud ano, co na ní říkáte přede mě, díky té odpověď.

Já to neviděl, ale mám pokušený se na ní podívat, protože nejenže to dělal šikovný Pavel Soukup, ale hlavně to má neuvěřitelný ratingy, má to strašně pozitivní hodnocení, takže jsem na to zvědavej.

Hlade, viděl jsi to?

Neviděl, uvidím.

Marku viděl jsi to?

Neviděl a asi neuvidím.

Džuro, tam tady vznikají krásný True Crimes v Česku, proč si to nepustíš?

Většinou, protože to je asi normální telka a to už jako nepozorám.

Naposledy nějaké případy prvého oddělení a něco jsem, něco jako pozriem občas nějaký seriály, takový běžný, že v TV.

Ale kdysi ano, teda už ne.

Fakt jakože.

Nenadchnemte.

Filip Roup.

Dobrý a krásný den, pánové, dotaz na Hlada.

Jelikož vím, že inf nebude, tak tušíš, prosím tě, zda viděl poslední závod, pokud nějakou záhadnou náhadou není pan režisér Mr. Hlad, tak dotaz na Ondru, jestli viděl Pěstírnu.

Ty vole.

Já jsem věděl, že se Brook zeptá, tak jsem se zeptal Infa.

A prej ještě ne, protože ve Švýcarsku momentálně není snih.

Juro, viděl jsi Pěstinu nebo Poslední závod?

Pěstina?

No.

Film?

Seriál, webseriál.

Seriál o větnamcích, vole, pěstujících marihuanů.

Aha, OK.

Český to je původný názov, nevolá se to původně Fisting.

To je jiná pěstírna.

To jsem viděl, něco jsem zachytil.

Toto jako asi ne.

Většinámci tam nebolí.

To je za 10 minut.

Fine life.

Čusíček, ňuňánci, děkujeme za oslovení.

Otázka si nejvíc nadzývala, ale dneška každý své dojmy sdělí.

Pomoty se svojí Josef Fröder jasně konstatuje.

že by jen tak neprodal.

Máte to stejně, berete značku MZ a všechno to nohou klemní jako vlastní dítě a neprodali byste nebo jestli na nějaká suma, o které by byl prodej na spadnutí a emoce by šly stranou, už jste nějaké nabídky naodkupnili, dostali díky a jdou na hype.

Fine Life, my už jsme muizom prodali asi za nějaký dokonce sedmicifernou sumu,

pak nás tři roky živili celou redakci a pak zjistili, že je to totálně nerentabilní projekt, takže nám ji pak za šesti cifernou sumu prodali zpátky, takže toho už jsme podstoupili a my víme, že

My jsme tam stěžení my, takže bychom to vlastně prodali komukoliv, protože buď by nás tam musel živit, anebo bychom si s nulovýma nákladama založili něco vedle, ale bavíme se o směšných sumách, když to srovnám s ČFD a jeho nabídkama na půl miliardový prodeje, tak je to dost bída a jsme nezajímaví.

Na druhou stranu, já si každou nabídku velmi rád poslechnu.

Přesně, já to klidně prodám za 100 tisíc a za dva roky to za 50 odkoupím.

Mirek Procházka, ohyda, nemáte nějaké nové informace o chystaném filmu Stevena Spielberga jménem Bullet?

To je vše, dík.

Vlade, víš něco?

Hele, nevím se nic novýho, od té doby to se o tom mluvilo, to znamená furt se okolo toho motá Spielberg a Jeremy Renner a neměl by to být remake, ale měl by to být nový příběh s Bullittem, ale vlastně nevím ani, jestli se píše scénář nebo něco podobného.

Nic zásadního se neděje.

Je to tím, že ho přijela ta rouba?

No to nevím, ale myslím si, že to může být ten důvod.

Jo, Dňuro, ty bys chtěl... Ale všechno bylo v pohodě, jako Renner je, tak jako viděl jsem... On by teď nějaký reklam někde pil nějaký juice nebo něco takovýho a hrozně u toho se jako hejbal, že ho to dává dohromady, to bylo takový docela vtipný... Byl i v nějaké, nějaké talkshow, byl a jako byl o paličce, išel, podopíral se, ale už byl jako... Vizuálně byl jako... Chtěl bys vidět novýho bulletálu?

Ty by mohl sedět, jako.

Co to?

Chtěl bys vidět nového Bullittu?

Ale jako, proč ne, já bych si pořádal cokoliv.

Ten starý je klasika.

Jinak, že Jeremy Renner na místo Steve'a McQueen, to mi přijde jako celkem zaujímavá taková volba, že ano, že to by celkem šlo, že mohl by hrát jakože v pokračování.

Johnny Kladno na Superchatu má zajímavý dotaz.

Přátelé kinematografie, jak se stavíte k hodnocení na ČSFD?

Můžete v procentech přiblížit, jak máte nastavenou škálu odpad až 5 hvězdíček?

Je to pro vás 5 hvězdíček jen 100% nebo i 90%?

Já myslím, že je to jasný, že pět hvězdíček i 90, 91% je už prostě pět hvězdíček a odpad je 0 až 10%.

Že ohlade?

Ne.

Jdi do prdele.

Já naprosto odděluji svoje hodnocení na Movies, kde máme desítkovou škálu, Česefr, která má šestkovou a nějaký procenta už vůbec nevím, jsem se s někým kdyžsi hádal, jaký je teda rozdíl mezi filmem, kterým udává 67 a 68%.

Takže já většinou to samozřejmě nějakým způsobem odpovídám, když dám 6 z 10, tak dám 3 hvězdičky, ale sedmičkový hodnocení můžou být 4 i 3, tam jde prostě o to, jaký z toho mám celkově pocit.

A nejspíš o ten text, který je k tomu napsanej.

Přičemže jsem schopný samozřejmě dát plnou palbu filmu, u kterého vidím nějaký nedostatky, ale zároveň tam cítím výjimečnost.

A paradoxně nedám pět věřeček filmu, který je papírově dokonalej, ale vlastně

nepřináší nic novýho a mám pocit, že to je akorát dobře odvedená práce.

Já tuhle práci beru zodpovědně.

Dobře.

Hodnočíš načasovat Marku s nějakým takovýmhle rozmyslem?

Ne.

Hodnočíš seriózně, pravidelně?

Já se snažím hodnotit velmi seriózně.

No a devadesát jednaprocentní film má kolik hvězdiček.

No já, Matěj to řekl velmi krásně a já se pod to plně podepisují.

Vidíš vole.

Tak dňuro, jak to máš ty na tom, co se podel?

Mimo, že si vždycky něčemu dáš pět hvězdiček, napíšeš, že je to přelomový film a pak za půl roku napíšeš, oproti tomu přelomovému filmu je tohle nářez, tam to byla sračka.

Ano.

To se stalo možná párkrát, ale já jsem člověk, který se rychle natchne pro něco.

Dům jsem dal 5 hvězdiček i prvé části Shoguna a tak dále, takže já se rád natchnem a si to užívám, že se vím natchnout, že něco mám a že se tak těším z toho.

Aby jsem to hodnotil, že připřinášu něco nového.

Dobré, ale...

Co já vím, už jsem tam dávno, možná v letě, dávno jsem nenapísal nějakou, hodnotení asi ještě dávám, ale čisto, aby jsem si pamětal, které filmy jsem viděl.

A hlavně, když pozerám ty staré westerny, tak tam si potřebuju mít hodnotení, protože už při některých po pár rokoch pozerám znovu, že aha, že toto jsem už viděl, OK, dobré.

A to nemusíme to rozebrat, ale jak se to stalo tak, že je tam 100 klonů verbala, tak já se tak dívám na hodnotení a pozerám, ale pozriem takhle zcival hlad a tak pozriem si, že kolko hodnotili a to je tak celé, ani nepozriem na to percento, alebo či jsou červené, či jsou modré a tak, tak to jako mi je úplně blahostajné, skvěle pozerám naozaj takových lidí.

Naozaj si pozriem těch lidí, kteří mě zaujímají.

Tomáš Hasmanda, zdravím, chtěl bych se zeptat, zda se někdo z vás těší na poslední film Quentina Tarantina a jaký je váš neobjevnější film od Tarantina?

Děkuji.

No tak hádej Tomáš, jestli se těšíme na poslední film Tarantina.

Samozřejmě se, já se těším určitě moc a nejlepší jeho filmy si myslím, že jsou Gaunéři a Nespoutaný džango.

Hlade.

Já mám nejradši Osm hrozných, protože jsem si ty hry strašně užil ten návrat k té komornější dialogové formě.

A že to nebyl velký film, přišlo mi to osvěžující.

Ale mám vlastně rád úplně všechno.

Těšíš se na movie kritika?

Samozřejmě, že jo.

Jediný, co mi úplně asi nesedí je autozabiják, ale i to by bylo palesnohoru bez přemýšlení.

Marku.

Já se těším velice a nejradši mám asi taky 8 hrozných a tenkrát Hollywood.

Juro, ty se těšíš na movie kritika?

Ne.

Nevím, já mám Tarantino samozřejmě velmi rád, ale co já vím, toto mi půjde taková téma, ale verím, že to bude dobré.

Nějaký čuráci, co píšou o filmech, co?

No, právě taková téma, že

Ale verím, že to bude srdcovka, že to bude dobré.

U mě nejlepší film jeho je Pulp Fiction, podle mě jednoznačně.

Ale mám tak na jedné úrovni, na nějaké hodnotě, nějaké džanga.

A mně se ten Hollywood dost velmi páčil, i když jsem se ho neodvážel znovu pozorovat odtedy.

Budem to muset udělat a jsem zvědavý, jak to na mě bude působit.

Viděl jsem asi před týždňou

Ples úpírov, kde hrály vlastně Polansky a Sharon Tatová a ona teda... Kdy jsi to pustil?

Já jsem to taky viděl před týdnem.

Nevím.

Prostě jsem... To jsi pustil kvůli mně?

Ne, nevím, z nějakého... No, je to možné.

Mě stoupuješ?

Byla to hrozná sračka, jakože... To bylo to divný.

Mně to přišlo, že... Pak tam byl Dobrý den konec, tedy takový bezvýchodný, ale jinak jako, nevím.

Je to strašně takový kultový film a známý i z našich kýn, to se přemětalo kdysi i v socialistických kynách.

A lidé odpadávají při té scéně, kdy ona se koupí a zjaví se ten upír hore na tom okně a všichni jakože vynášali lidi vtedy.

Ale je to také ani vtipné, to hrozně pěkně natočené, má to dobrou výpravu, kostýmy atd.

Douglas Klokom to natočil, který točil Indiana Jonesova, to vidno, ale prostě úplně mi to přišlo, že to vymýšleli přímo na place a že vůbec nevěděli, že co, jdeme točit jupýrský film.

A jak ses k tomu dostal?

Já jsem k tomu chcel povědět, že tam hrál Sharon Tate.

že se mi tam hrozně páčila, ale byla úplně příšerná herečka, ale měla to čarovat, něco jako Marilyn Monroe možná, že také byla herečka, ale něco s ní vyžarovalo, tak mě to zaujímalo asi možná i kvůli tomu, že ji uvidím prvníkrát, ale ne, asi jsem je viděl ještě.

A ten nespoutaný džungel pro tebe jako westernovýho funšmakera, byl to takový orgáč a takový nějaký splněný... Ale ano, to je film, který jsem viděl mnohokrát, určitě to mám radšej než těch 8 hrozných, i když to je fajn, ale já mám ráda i těch původních džungelů a těch bylo strašně velké a potom samozřejmě šlo nějakých napodobitelů, ale

Je to super.

Potom se to tak jako zvrhne po té perfektní přestřelce v tom domě, kde jeho vezu a je tam Tarantino v takovém skoro civilním obleku, takže natáčel v klobuku, tak si tam i zahrál v tom klobuku.

Potom je takový zvláštní dojazd, to má ta poslední část filmu, je divná, ale po tu přestřelku je to absolutná dokonaložení.

Ale čítal jsem scenár, podle kterého to točili, kde byla ještě ta úloha pro Kurta Russella a podobně.

Ten scenár byl tedy o dost lepší.

Robil řádné kompromisy, když to už filmoval.

Podle mě je to super.

Ondra Letožárský.

Zdar o gaři.

Když je teď v kinech Duna, nabízí se otázka, jakou další velkou sci-fi podle knihy byste si přáli vidět na plátně?

Já si docela těším, až Denis Villeneuve udělá to setkání s Rámou podle A.C.

Clarke.

Má to teď v Merku, tak věřím tomu, že by to mohlo být zajímavé.

A jinak beru každou velkou sci-fi podle kvalitní knihy všema deseti.

Co ty hlade?

Já jsem těch z cechy knížek asi zas tak moc nečet, ale chtěl bych vidět adaptaci Mariňáků od Roberta Fabiana, což je taková variace na Alliance, parta drsnejch vojáků, proti nim spousta monster a je to docela našlapaný čtení, takže si myslím, že by to bylo dobrý.

Marku?

Já taky doufám, že vznikne odbylené latosetkání s Rámou a dost by se mi líbilo, kdyby někdo sfilmoval někdy Bradburyho, třeba jeho povídky podobným stylem jako třeba je na Netflixu takový to Love, Death, Robots, něco takovýho, tak v nějakém takovémhle stylu to by podle mě bylo hrozně dobrý.

Juro, máš něco?

Čítal jsem velké fantasy, ale science fiction dost málo.

My víme deset knížek a Duna byla nejlepší.

No, no, no.

Tak nějak... A nedá se to srovnat s Gandalfem?

To je těžko, s Gandalfem to neporovnáš.

Vlastně nevím, nějaké střetnutí s Ramou budeme mít ráno v kuchyni, ale... Přiznám se, že netuším vůbec, o čem to je.

A že...

Ale od Denisa se těším na čokoľvek, tedy jako

Hej, takže pokud to natočí, tak to bude v pořádku, hej.

Dobře.

Simi Maza, nemáte k uci někdo v šuplíku rozpracovanej scénář na nějakej kratas do 10 minut?

Váš bych si rád něco natočil a hrál v inspiraci.

Líná Hůba, hoj neštěstí, mějte se fajné.

Simi Mazo, nic nemám a kdybych měl, tak ti to radši nedám, abych ti neskazal kariéru.

Vlade, máš něco?

Momentálně se tam něco nachází.

Marku?

Taky ne.

Juro, máš nějaký scénář pod náklady 100 milionů dolarů?

To jsem právě chtěl říct, že já třeba čekám, kdy Ridley zavolá, že mu z toho Gladiatora 2 zůstalo ještě dalších 300 milionů a že mu ponuknem něco, ale povědky na amatérské sfilmování.

Těžko z toho, co já píšem teda.

No jestli nejsi jak ten Stephen King, víš, co to dá za korunu?

Ten dolardíl, jak dělal.

Dával mladým filmovým studentům za dolard.

Ale ty tam máš vždycky nějaké skromné povídky, které akorát se odehrávají v Jeruzalémě třináctého století, ne?

Něco podobného.

Konstantinopole v desiatom.

To doma nenatočíš, to je pravda.

A možná ano, protože by si s tím poradili, že by to nějak digitálně, že něčo, ale... Za rok to koupí od tebe za korunu a pak to zadá AI a vyjede z toho epická věc.

Tak poslední dotaz.

Jdu na 2 miliardů dolarů nebo ne?

Já si myslím, že spíš ne, ale bude to hezký i tak.

Co myslíš, Mates?