Transcript MovieZone Live-257

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 257.

Moviezone Live a je tady extra napechovaná sestava.

Je tady Mr. Hlad.

Zdar.

Je tady Marek neboli Jokolo.

Dobrý večer.

No a je tady samozřejmě podra...

Podrazácká podřadná existence, o kterou jsem chtěl ji nějak uvést, košatě, je to samozřejmě takový náš jídáš, je to zrádce, je to odporná bytost, ale vlastně jenom kalendář vypovídá o jeho existenci víc než všechna moje zlá slupka.

10. říjny je dnem zrady.

Ano, je pravda, že já jsem se tento týden dozvěděl, že mám s Karlem Čudou společného víc, než jsem si myslel.

My máme společné datum narozenin, což 10. října je teďka dost prokleté datum, ale taky dost šťastné datum.

Pozáží také pohledu, co na to díváme.

Ano, když se díváte z pohledu nacistické kolaborace, nebo zlaťáků Jirášovských pro Kinobox, tak je to samozřejmě krásný datum.

Uvidíme, co se stane letos.

Já se ve světěch možností teď nabíří ta sociální situace docela hodně.

Můžete se nám ozvat do komentářů, jestli ještě někdo je taková zrůdná zákeřná existence, jako tady dáš.

10. října to opravdu nechceš.

No, tak dneska to máme strašně moc.

Máme mrtě dotazů, který nám posíláte na herohero.co o lomenomovizom live.

Jsme vám moc vděční za veškerou podporu.

Máme tady samozřejmě soutěž, protože naším partnerem je Live Nation a můžeme si zahrát o lístky na úžasný koncert.

Takže i na konci těchto relace budete muset něco vyhrát, dostanete lehkej úkol.

Než se tak stane, tak samozřejmě probereme spoustu filmů, probereme si ty dotazy a

A děkujeme Life Nation, že nás takhle vydatně podporuje, díky tomu můžeme natáčet třeba u nás doma, tady, jak vidíte, naživo, to je prostě úplně nový zážitek.

Mně třeba se chce hrozně kašlat, nemůžu si vypnout mikrofon.

Všem nám je vedro jako kráva.

Je to prostě naprosto nesnesitelný, ale prejmáme lepší interakci, tak jsme se o to pokusili.

Na druhou stranu dneska ta interakce asi nebude kdo ví jaká, protože máme asi 12 filmů a většinu z nich jsme viděli vždycky jenom jeden člověk, takže...

Pokud odmyslím takový to, že budu vám přiskákat do řeči a říkat vám, že jste čůráci, tak tam se nic moc pořešit nedá.

No ale pustíme se do toho, tak začni ty rovnou, Hlade, když máš na sebe namířený tak elegantně mikrofon.

Jaká je ta bláznivá střela?

Chtěli jsme jí, možná jí budeme probídat i příště, protože třeba se nám budou nějak tříbit názory, ale tohle dropne na YouTube v den, kdy

Vláznivá střela půjde do kin, nový uchopení s Lymem Neesnem jako Frankem Drebinem juniorem s Pamilou Anderson od producenta seta McFredlina a režisera Akivi Šafra, který udělal tu novou Rychlou rotu.

Tak jak se to povedlo?

Povedlo se to asi víc, než jsem čekal.

A úplně bych nemluvil o novým uchopení, protože ten film se hodně snaží držet toho, co nastavili ty původní a právě v tom je nejsilnější.

Nielsen se tam docela snaží jet na toho drebina s tím vážným výrazem, říká ty největší kraviny.

A právě v těch momentech, kdy tam jsou takový ty krátký jednovětní fóry a doslovný vtipy a takovýhle kraviny, tak je to nejsilnější.

Nejvíc to připomíná tu původní sérii a vtipný to je velmi.

Trošičku tomu padá řetěz, když ten film chce jet malinko víc po té family guy notě, kdy se tam buduje delší dobu nějakej bizarní vtip a občas se to trošku přetáhne to budování a potom to nemá takovej ten punchline, jak by to asi mělo mít.

Ale ono to nemá ani 90 minut, takže to je jako velmi šlapé a přesně jako u starých filmů od Cakrou a Abramse, tam platí to, že v každý minutě jsou 3-4 fóry a když se dva z toho povedou, tak je to v pohodě.

Slušně to vypadá, je to dobře zábavně odehraný, hezky to balancuje mezi nějakou nostalgí a...

takovým tím akorát velkým množstvím nových nápadů a já musím říct, že jsem se u toho docela bavil, nebo bavil jsem se, ne tak jako u těch starých, ale třeba výrazně líp než u takových těch bizarních parodí, které tady byly před deseti lety, ty epic movie a podobně.

Myslím si, že to je poctivý a důstojný navazování na legendu.

A jede to pod takový ty parodický rovině, vezmeme vězeňský žánr a ve třetí bláznivý střele uděláme 20 minut o vězeňských filmech, nebo je to spíše jako komedie?

Je to přišlo z těch ukázek, že je to méně jako parodie vlastně?

Ona to není vlastně parodie konkrétního žánru nebo konkrétních filmů, jako třeba bylo to Epic Movie.

Je to spíš parodie řekněme nějakého jako vyšetřovatelský detektivky, takový ty klasický, kde je ten vostrají pohoda, který na všechny kašle, furt pije to kafé, má ty smutný drsný monology vnitřní, akorát je to přehrocený do té komedie.

Není to tak, že by to tady bylo 20 minut vězenský drama, tady to bylo 20 minut sportovní drama.

Furt to stojí na základech toho, že kdyby

se někdo trošku snažil, tak bys toho mohl udělat průměrnou, ale funkční detektivku.

Máme si na to zajít do kina?

Já si myslím, že vám to neuškodí.

Ale když někdo si to nechá na stream, tak to asi taky nezní.

To asi taky ne.

Ten film samozřejmě není nějak zvlášť velký, není nějak výpravnej, že by vyloženě využíval to kino.

Ale pokud máte bláznivý třelí rádi, a myslím si, že tady zrovna bude fungovat to, že pokud na to vyrazíte s podobně naleděnýma kámošema, tak si to užijete, protože já si vlastně moc nedovedu představit, že by to mohlo dopadnout nějak výrazně líp.

Jináši, ty jsi viděl jiný restart, taky, ale se o ně moc nečekalo, ale podle ohlasu je mnohem únavenější.

Tak jak dopadly ty šmoulové?

No tak oni ani ty původní šmolové ty filmy nestali moc jako za moc a tady se to jako pole mi moc nezměnilo.

Je to prostě rutinní animák pro děti se všem, co k tomu patří.

Jsou tam, je tam prostě šmolinka, jsou tam moderní vtipy, kdy tam máš prostě třeba šmolu, který se jmenuje youtuber nebo zvukář a takový věci.

Ježiš, to mám rád a hlavně.

A máš tam právě ty moderní parafráze, aby to bylo cool.

Aby to bylo cool.

A samozřejmě taťka Šmoula je DJ, takže vždycky, když má nějakou party, tak taťka Šmoula je tam za DJským pultem.

Dedy Šmoulo.

Je to DJ Dedy.

Ale bohužel je to pořád infantilní a pro ty nejmenší děti.

Zároveň to, jak tam skáčou do toho současního světa.

Takže jsi vzal Ondru?

Já jsem byl na projekci a skoro nikdo tam nebyl, což vypovídá o mnohem.

Ani ty děti, který mohli na tu projekci přijít, tak tam jich moc nebylo.

No tak ono je to během prázdní, během pracovní doby.

Takže je to prostě, ty skoky do současnosti jsou vtipný, že mezi tím, co v těch původních byl Neil Patrick Harris, nebo nějaký prostě lidi,

tak tady prostě žádný lidský interakce nejsou.

Oni prostě vždycky přijou do Paříže, tam jdou do nějakého klubu, kde se jich lidi vůbec nevšímají, protože čumějí do telefonu a pak přijedou do jiného světa.

Pak jdou prostě někam do australské buše, kde taky se nic nestane, protože jdou do jiného světa.

Pak jdou do Berlína, kde má hlavní záporák hrad a tímto...

A tam už zase nějaká akce, takže ten moderní svět tam vlastně není vůbec jako podstatnej.

A je to vlastně takový právě unavený, líný, snaží se to jít po těch moderních trendech, takže je to rádoby fantazy, ve kterým šmolové jsou vlastně ochránci nějakého kosmové smíru, akorát o tom nevědějí, protože taďka šmolovým to z nějakého důvodu neřekl.

A je to prostě takový celý, jakože pro děti fajn, ale... Smrt v dedy má tajemství, nejedno.

A hodně dětského olíčku.

Ale je to prostě takový pro děti do deseti let fajn, ale pro rodiče vlastně nuda a radši pořád ten animák, ty animáky z osmdesátek asi.

Dobře.

No ty jsi viděl Válku světů.

Jo.

Což je film, o kterým jsem v Česku nezaznamenal jedinej vohl, skrom toho, že to je černý na ČSFD, myslím.

Ano.

A přitom jsem viděl, kdykoliv jsem otevřel Empire, Rotten Tomatoes, tak jsem viděl, že to tam má docela masírku, jako

seznamy nejlepších válek světů, filmové historie a tak.

Trailer, který ještě musíme dát do databáze, hraje tam Ice Cube a je to nějaký nízkorozpočtová odpověď na velkou film Stevena Spielberga, chápu to správně?

Velmi nízkorozpočtová a velmi málo odpověď, ale jo, je to tak.

Je to tak, je to přesně ten koncept, kdy ty vlastně celý ten příběh vidíš z pohledu té obrazovky a odehrává se to u jednoho počítače.

Jako že útočí mimozemšťani na svět a proto se dělají.

Je to prostě katastrofické.

Na obrovskou hlavu Ice Cube.

Na to nasraně čumí, jak to Ice Cube dělá.

Ale hlavně ten Ice Cube tam má celou, fakt nevím, jak čumí v každém filmu, akorát je to víc zblízka.

Protože kdy jindy se připojit k počítači nejdeš, kdy vole chodí za barákem.

No ale ono tam má svoje vysvětlení.

Dobře, to mě nesejme, to nespojleruje.

A je to dobrý?

Ne.

Ne, fakt není.

Je to ohavnost, je to to 0% hodnocení na Tomatous je plně zasloužený, musím říct.

Jako fakt, málo kdy, je to přesně ten film, který by spadal do toho, jako večer si uděláme chlastací hru a u každý sračky se napijem a už tak jako v desátý minutě by se ve sklepě hledala sedmá lahev kořálky, protože je to fakt jako sračka, tupoučka, Ice Cube tam celou dobu jenom jako kouká do počítače, ale... Jsi snadno slumil.

A je to fakt jako hloupý, je to naprosto nízkorozpočtový, těch triků je tam pomálu a když už tam jsou, tak to vypadá jako něco od toho studia Asylum.

Je to úplně prázdný, není v tom vlastně nic, kvůli čemu by stálo za toto vidět, krom toho, že je to přesně ten film, který je tak špatný, až je jako směšný.

Těch komických momentů je tam strašně moc a oni se furt snaží napasovat to do toho konceptu katastrofický biják o konci světa u jednoho počítače.

Ale bylo to místy poměrně napínavý, protože asi v půlce toho filmu na mě přišla jedna základní potřeba, kterou jsem musel uspokojit, takže jsem si spinknul zrovna ve chvíli, kdy on odcházel od toho počítače zachránit svoji dceru.

Aby mohl ten koncept běžel dál, tak si zapnul FaceTime, aby tam byl vidět.

A já jsem pak usnul.

A když jsem se zbudil, tak on seděl zpátky u toho počítače a já nevím proč.

A nevím, co se stalo s tou dcerou.

Takže já jsem ten film dokoukal, abych se dozvěděl, co se stalo.

Takže vlastně jsem si to svým způsobem užil, protože se mi nakonec těch odpovědí dostalo.

Ale je to fakt sračka.

Ohavná, nudná sračka, která

Nevím, proč vznikla.

Vím, proč vznikla.

Je tam spoustu scenaristických berliček, kdy ten, nebudu spoilerovat, ale on je to asi jedno, ale svět se nakonec zachrání kvůli tomu, že se udělá objednávka na Amazonu.

Protože je to od Amazonu Prime a svět se dá zachránit jenom tak, že Ice Cube si musí ve vší vážnosti udělat objednávku na Amazonu, aby mohli použít nějaký dron, který

Přijde Bezos?

Koupí si Buditos?

Ne, objedná si nějakou sračku.

Ale o Amazonu se tam mluví často.

Asi čtyřikrát tam musí nějakým způsobem použít Amazon, aby se ten svět zachránil.

Ty vole, tak to by Spielberg měl natočit plně hranou venze.

Oni potřebují po nějakém bezdělákovi, aby otočil nějaký dron, který jim upadl a říkají, že mu dají všechno zadarmo, prostě nebudou se platit daně, něco takového.

A co ho nakonec přesvědčí, aby vyběhnul mezi mým zemštěny, je to, že dostane dárkovou poukáz

Ale jako všichni se tam tváří furt strašně vážně.

Je to fakt komicky směšný.

A já si myslím, že kdyby se trochu víc snažili, tak by z toho mohla podle mě být fakt skvělá komedie.

Jenže ten Ice Cube tam hraje fakt vážnou roli, kdy on tam má dojemný promluvy ke svým dětem a je to strašně patetický a jako ubohý, ale kdyby se trochu víc snažili, tak by z toho podle mě fakt šla vytěžit dobrá vtipná komedie.

To začalo zajímat.

No, se na to podívám.

Dám to do traileru a podívám se na to.

No a abychom završili tady monologickou sérii, tak já přidám film, který jsem taky myslel, že by dělal jako jedinej job.

Ty nekoukáš na kinoboxu, na kvalitní kinematografii, která zajímá lidi, jako 300 tisíc diváků, jen to fikne to dá.

Já měl dovolenou, takže ne.

Dobře.

A proč vy nechodíte na populární české filmy?

Já byl na blázně výstřele, já jsem se s sebou je vodotřel.

Dobře.

No tak já jsem si zašel na job, protože Gimple mi přišel hodně fajn, ten je možná nejlepší Vodlu film Tomáše Vodla od Kouře.

Myslím si, že to funguje jako taková zároveň jako komedie, školní komedie a zároveň to funguje jako konfrontace těch mladejch

problémů a mladých vztahů a mladých životů s světem dospělých, samozřejmě v té vorlovské přestřelené stylizaci, ale je to vlastně v tomhle žánru jeden z mála moderních funkčních filmů, což je i důvod, proč ta látka je nesmírně populární, na výšku sice nepřišlo.

taky půl milionu lidí jako na Gimple, ale na Job už zase se ty davy vrátily, protože ty hrdiny mají rádi a ten svět vlastně si taky hodně oblíbili.

Takže přichází Job, protože samozřejmě chlapci dostudovali, dál chtěli sprayovat, ale teďka už musí těžce hackovat, někdo pěkně od srdíčka tam dělá nějaký tisky na trika,

někdo ve zlovouné korporaci, což by mohlo lidskou vyděsi, protože jak ulovit miliardáře nebyl zrovna dobrý film, protože to bylo vlastně asi to nejhorší, co Tomáš Vorel naopak udělal za ty poslední dekády, ale job je myslím fajn, je ve velkým míře fajn, protože Jirka Mádl to zase brutálně táhne, ty jeho one-linery a hlášky jsou super, zároveň to Vorel napsal se scenaristickými kolegyněmi, takže tam

docela hezky tematizovaný takový ty věci, který tady třeba Marek důkladně zná, to znamená nástrahy rodičovství, víš, jako takový to odsízení těch, vy samozřejmě neznáte to útrpení a to odsízení těch partnerů, který mají ty děti a ty řvoucí věminka, vy jste harmonický, ale je tam taková ta depresivní maminka, víš co, která jako fakt jako už z toho jebe, že to dítě furt řve a

a nenaplňují to, že jo, do toho jí prostě její tetičky řík, nebo její maminka jí zas říká, neboj, vodí, to je přeci nádhra, mít to dítě, prostě takový ty úplně prázdný věty.

A v tomhle mi to vlastně přišlo, že to vystěhuje ten důvod, proč ten job a vlastně i Vejška i Gimpl jsou tak populární a tak jako aktuální a dokážou přitáhnout ty lidi, protože ty věci, který se tam řešejí, opravdu nejsou odtržený od reality,

Ty mladé lidi se s tím dokážou krásně spojit, dokážou se pochopit, o čem se tam ty lidi baví, co prožívají, reflektuje to nějak aktuální žitou realitu a to je na tom super a myslím si, že tahle kvalita tomu zůstává i v tom jobu.

Byť tam jsou samozřejmě některé nástrahy, to znamená, ta aktuálnost je super, pomáhá tomu i, že soundtrack se dočkal ožívení, že je tam teďka izomandias, to znamená, nějak se to vyvíjí, má to údernych 80 minut a jsou tam samozřejmě jednoduše postulovaný nějaký ty problémy těch postav.

který samozřejmě jsou odvyprávený do velký míry tou horlovskou stylizací, která, když vás úplně nejrituje, tak prostě má nějaký jako jasný výraz, nějakou osobitou schopnost pobavit, vystihnout třeba něco treflýho.

Druhá věc je, že fakt jako, jak spousta lidí nedává ty posynchronity, ten zvuk těch horlovských filmů, tak tohle si myslím, že má úplně nejhorší ty posynchrony v historii

jako nejen Vorlovy tvorby, ale lidstva.

A zajímavý je, že Mádl to tam dokáže trefovat, ještě i v těch, že to je vlastně celý předabovaný.

A to je hezký se dívat na ČSFD na ty komentáře a tam jako nepochopil jsem, proč je celý film v dabingu.

Takže Mádl i v těch posynchronech to vlastně dokáže říct úderně, ale fakt některé postavy tam vlastně se ani netrefují do té pusy.

Já jsem si říkal, že musím pozdat toho našeho vodla dostývalem na pivu, který samozřejmě se možná urazí, třeba když si přešte recenzi za pět z deseti u nás na webu,

Ale nevím, ale chci se zeptat, o co mu jako kurva jde, proč jako před... Jestli to je umění nebo to posral.

Já chápu, že je to nějaké začíštění, ale když je jako záměr, prostě podle mě autentický dialog nikdy přeci jako nenahradíš.

Samozřejmě říkám to já, člověk, který se dívá na věci v dubingu, ale...

Nevím, přijde mi to prostě hrozná škoda, fakt vždyť všechno a třeba si myslím, že ta slečna Diana Dulínková, jako prostě jí to vlastně úplně kazí ten herecký projev, protože prostě zní jak předabovaná, ty vole, fakt jako...

Podle mě je to hrozná škoda, ale furt si myslím, že je to prostě aktuální vlastně zábavná věc a je na ní úžasný to, že si jí Voreo sám nasnímal na iPhone, samozřejmě s nějakým jako přidaným supersklem, který z toho vlastně dělá regulární kameru.

A jako má to prostě hrozně jako takovou tu současnou flow, že audiovi znáně je to jako super.

Fakt to má jako hrozně dynamickou kameru, vlastně bych tomu klidně přál nominaci třeba na lova za kameru, takže mě to vlastně bavilo sledovat

Já bych byl míň přísnej než Krom v té recenzi, ale on samozřejmě chválí jenom český filmy, kde se hodně chlastá a tady se spíš vůlí, takže to nemohlo dostat hodnocení jako podparou nebo zápisník alkoholičky a muselo to schytat těžký.

Ale vlastně si myslím, že když se smíříš s tím, že to celý zní úplně na hovno,

A že lidem tam nejdou ty věty do pusy, takže se vlastně u toho úplně neškodně pobavíš a chápu, proč se na to vydávají.

Tam prostě bylo deset partíček nějakých týpků, kteří si prostě dali špeka a chtěli se dívat na to, jak někdo prostě sprejuje a snaží se dostat do berlínského metra, řeší prostě buchty, jestli jsou otravný nebo ne a že fotruje píča, no.

Život.

No ne, ale tak jako když to srovnají s těma prefabrikovanýma romkomama českýma, jako že někdo koupí licenci na, nevím, francouzskou komedii a pak z toho udělá jako taškařici úplně oddělenou od reálního života, tak vlastně si fakt myslím, že tam ten život je.

Ale nebudu na tebe nálehat, jsi neviděl ani Gimpl, ne?

Já jsem viděl Gimpl.

Jo, přišel ti OK?

Přišel mi OK, ale viděl jsem ho jednou a nějak nemám potřebu ho vidět znova.

No, takže já jsem si všechno doplnil na Netflixu znova a myslím si, že je dobře, že je to tam právě Netflix a on je to i na YouTube, protože Vorel vlastně chce, aby to sledovali ti mladí lidé a daří se mu to, takže za mě job fajn.

No, tak posuneme se dál.

Ty jsi viděl Hodinu zmízení, vypsal ses...

Ty jsi se nikde nevypsal.

Já jsem se nikde nevstih vypsal.

Lidi jsou hrozně napětí, co na to říkáš.

Novej film Zacka Kregera, když to natáčíme, tak vlastně čerstvě jsou otejněný výsledky v amerických pokladnách, kde to úrvalo moc hezky otvírák za více než 40 milionů.

To znamená velký americký hit s 95% nadšených recenzí, ale fakt nadšených, protože průměrný hodnocení je

jak na Rotnech, tak na IMDB, tak i na ČSFD 8 z 10, což je u hororu super.

A ty bys si s tím souhlasil?

Já bych se s tím souhlasil.

Já jsem koukal, že vy jste třeba na 9 z 10, že jste ještě o kousek vyšší.

Já jsem na 8 s tím, že ale tam cítím velký potenciál, že to bude nahoru, až se to dám znova.

Protože mě to strašně bavilo.

Hrozně mě bavilo, jak jsem ten film nemohl prokouknout.

ať už kvůli tomu, nebo ten formát toho vyprávění samozřejmě není nějak závratně originální, ale výborně tu funguje.

Ale každá ta část toho filmu se pokouší žánrově být někde malinko jinde, aby z toho nakonec vlezl takový zajímavý myšmaž, který opravdu chci vidět znova, abych viděl, kde přesně ten režisér se rozhodl udělat nějaký úkrok do tý strany.

A vlastně mě strašně bavilo, že jsem nevěděl ne, co se stane v další minutě, ale spíš, jakým způsobem se to stane, jakým způsobem to bude vyprávět, jestli budu koukat zrovna na duchařinu, nebo na psychologický drama, nebo na spletr, nebo na, dejme tomu, ranýho Petra Jacksona, nebo něco takovýhleho.

A tato fresh uchopení celého toho žánru, nevím, jestli to můžu nazvat žánrovým cvičením, protože je to spíš multižánrový cvičení, tak mě hrozně bavilo.

A zároveň mi přišlo třeba zábavnější, než to, co dělá Jordan Peele ve svých filmech, který se pokouší o něco podobného, ale furt se snaží udržet si tu vážnou tvář.

Mně připadá, že Craig se u toho hlavně hrozně baví a má z toho nechce asi úplně říct prdel, ale prostě ví, že ten horor je v základu brakovej žánr, tak proč od něj za každou cenu udíkat a to je mi trošku sympatičnější, než třeba, co dělá ten Peele.

Ale myslím, že je to se týče řemesla uješeno v těch jednotlivostech, jak už jsem říkal, když se to třeba pokouší tvářit jako duchařina, tak to je fakt jako kurevsky dobrá duchařina.

A když to má být spletr, tak je to kurevsky závolnej spletr.

A on tam narve šest takovejhle stylů a všechny fungujou a ve výsledku to drží pohromadě a mě to hrozně baví.

Mě na tom baví, že, jak se říká, že dobrý film, dobrý scénář poznáš na pátý stránce a dobrý film poznáš po pěti minutách.

Já osobně si myslím, že to poznám už po dvou minutách nebo po minutě.

A už prostě, když vidím první záběr, jak tam najíždí ta kamera, jak je vozvučená.

Jako kamera a zvuk tam jsou fenomenální.

Jak se tváří ty herci naprosto, jako vlastně přesvědčivě.

Jak mě to okamžitě vtáhne do toho svýho světa.

tak prostě vidím, že je to super byák a Barbar mě bavil a tohle mi přijde ještě volevo lepší.

Samozřejmě je to, asi když to budeš analyzovat, je to trošku jako vlastně vyhoněnina, že to trošku dělá Čoromorov okolo věcí, které by šly vlastně od vyprávě mnohem jednodušej.

To mi přišlo právě jako ta součást tého hry, že on to ví, jenom na to se rád.

Ale super na tom je, že jsem na to šel z nějaký perspektivy, něco jsem čekal a

a tím, že jsem vůbec nevěděl, o čem to je, tak jsem vlastně s tím fakt šel a byl jsem neustále překvapenej a pak jsem vlastně byl i plně, poslední třetina už je vlastně v tom žánru, který to reálně je, ale je to v tom žánru jako fakt dobře, takže jako za mě moc hezká práce a těším se na další film Kregera, který tady mimochodem točí Resident Evil, ještě to bude točit asi půl roku, říkal, že neviděl ani jeden film s Mihovovičem,

Ale že mu to nevadí, protože hrál hry a chtěl by se přibližit po etice těch her, takže to by přijalo.

To dělá moc dobře asi.

Takže to by přijalo fajn.

Co ty, Marku?

No já souhlasím s vámi ve všem.

Mně se líbí, že po hřišnících je to vlastně druhej film, který je velmi osobitej, který je vlastně do toho hororovýho žánru, ale zároveň ukazuje, když ten tvůrce chce k tomu přistoupit jinak.

Má tu svoji originální vězi, do který se nenechá kecat.

Tak z toho vzniknou fakt skvělý pecky.

A souhlasím se všem, co tady padlo, abych řekl něco jako dalšího, tak mám pocit, že ten zachytil jsem nějaký hlasy, že to vlastně jako není tak úplně horor, mám pocit, že tyhle hlasy jsou spíš jako hlavně proto, že není tam tolik takových těch jako klasických buh, lekaček.

Ale to, jak se tam...

Podle mě jich tam není tolik, jako třeba, když to s Románem s letosním úsměvem druhým... Já jsem toho mimochodem usínal.

To snad ne.

No, protože jsem byl hrozně unový.

Usínal jsem a vždycky, když jsem klimbl, tak najednou... To je největší šílená lékačka jako in my face.

Ale ty lékačky, když už tam jsou, tak se s nima strašně dobře pracuješ.

Že jsou třeba v nějakém nečekaném okamžiku, že je tam třeba nějaký emotivní moment, nějaká promluva, kdy ty vlastně cítíš nějakou úplně jenom emoci, než strach a najedn

Ono to není děsivý kvůli těm lekačkám, ale je to děsivý třeba právě tou prací s kamerou.

Třeba ta scéna, jak tam Jolly Garner spí před tím barákem, jak tam vlastně ta kamera, jako jak tam vidíš tu divnou věc a jak tam ta kamera pracuje, to je tak strašně děsivá scéna, která vlastně vůbec není lekavá, ve kterých není žádný najednou výkřik nebo najednou nějaký jako smyčce.

Ale je tou inscenací a tím aranžmát tý scény tak jako skvěle zpracovaná, že se musíš bát.

Ten Crager výborně pracuje s tím, co lidi děsí.

Nějaký jako tajemno, že ty víš, že je něco špatně, že je něco divnýho.

Já nemusím, já už se bojím.

Je to fakt jako skvěle zpracovaný.

Přijde mi jako, já nejsem úplně na těch devíti, taky jsem jak Matěji, tak na osmi a myslím se, že u dalšího zhlédnutí to bude asi nahoru, protože je to fakt skvělej film.

To musíme říct ještě několikrát.

Ale myslím si, že vlastně v tu chvíli, kdy ty už víš, co se děje, kdy on ti ten crager odkryje karty, tak najednou už mi to nepřišlo vlastně tak zábavný a napínavý a už se vlastně jenom čekalo na to, až se to zakončí tak, jak vlastně ty čekáš.

ale je to jenom maličká výtka.

I ten závěr, který mi přišel, nebo ta poslední perspektiva, kdy ty už víš, co se děje, tak mi přišla nejslabší, ale pořád je skvělá.

Plus ten závěr, kde on přesně ví, že je to brakovej žánr, takže do toho může vložit nějaký absurdní humor.

Vlastně u zakončení, který je

vlastně jako velmi trýznivý v tom vyznění, tak ty stejně se musíš smát.

A co se mi ještě líbilo, tak mi to připadalo scenaristicky strašně podnětný, protože on do toho vložil hrozně moc témat.

Mně připadá, že on vlastně jako chtěl tam zpracovat víceru nějakých věcí, protože za mě to třeba strašně dobře funguje jako film o nějaký, nechci říct jako radikalizace, ale o nějakým jako

o nějaký hrozbě toho, když lidi nekomunikují, když se vinou třeba jenom moderním technologiím, konkrétně tady třeba hrám nebo konkrétně konzolím, mi přijde, že to na ně odkazuje fakt často, tak vlastně co to může s lidí udělat, jak to z nich může udělat nějaké nemyslící stroje, v čemž byl ten závěr strašně silnej.

Možná bych chtěl maličko nějaký epilog nebo nějaké doznění trošku delší, ale furt je to pecka a měli byste to vidět.

Já ještě bych se chtěl vrátit k těm likačkám.

Já jsem vlastně viděl Barbara poprvé před pár dny a když jsem si k tomu ještě něco načítal a vlastně v tom filmu to je vidět, on s těma likačkama pracuje hrozně chytrým způsobem, že na začátku je tam dává poměrně často a poměrně i na ty místa, kde se dají očekávat.

aby se na to potom buď úplně vykašlal, anebo zcela změnil způsob, jakým s tím pracuje.

Takže u toho Barbara, když člověk má po té první půl hodině pocit, že to prokouk, že prokouk tu formu, a kdy občas i ty lékačky jsou takový, řekněme, i trochu nasílu, trochu zbytečný, tak se to potom okazuje, že on to ví, že jsou zbytečný, že on se tě akorát vodí někam,

kde tě potom něčem překvapí.

A v tom weapons to funguje vlastně ještě mnohem víc tím, že ten Barbara se opravdu více méně drží jednoho až dvou žánrů a jednoho až dvou témat.

A tady to je mnohem obšírnější a mnohem ambicioznější, ale zároveň ne... Myslím si, že to netočil s tím, že má poří, že točí umění.

Že prostě furt ví, že tam jsou ty brakové korěny, kterých se musí držet.

On třeba dvoje bává v takových pravidelných intervalů.

Přesně tak, ale je to takové jako zábavné vojebání.

Není to, že bych měl pocit, že jsem to nepochopil a měl bych to vidět ještě znova, protože tam bylo někde něco naznačeno.

Ne, tohle podle mě tam vůbec není.

Je to mnohem hravější než ten Barbara, ale už v něm je vidět, jak on jako režisér si s tím žánrem chce hrát a má ho prokouknutej.

Tak Milane, ty jsi nešel na hodinu zmizení, ale viděl jsi Dokonalou zhodu, která měla super recenze v Americe, ale čeští diváci zdaleka tak nakoněji nejsou.

Vlastně jsem tě původně chtěl umlčet, ale koukal jsem, že reakce s tebou dosouzněj, byť ty je teda sformulováváš opravdu mezi náma, jakože jenom takhle si sedneš a bleješ, tak můžeš se na dvě minuty vyblejit, jako myslím obrazně.

Jenom nějak krátce, dokonalá shoda, The Materialists, Dakota Jensen to přivezla do Varu a hraje tam ku podivu Pedro Pascal a Chris Evans a není to teda ta úžasná nějaká elevated romantika, proto inspirovaný Woody Allenem, nebo co se mi jde čet?

No, to nevím, ale já na to blivu z toho důvodu, protože mně to přijde vlastně, že ta Celine Song, ta režisérka, co natočila předtím minulý životy, tak se tváří celou dobu jakoby točila nějakou vážnou a inspirativní vztahovku, právě možná něco na způsob Woodyho Elena nebo tady těch věcí, že je to jakoby odžitý z života a takhle snaží se do těch vztahů tý ústřední trojce nějak víc ponořit.

Ale přitom to celý je tak hloupý a vlastně tak nabubřelý v tom, co chce říct a tak triviální v tom, co chce říct, že jsem vlastně... A co chce říct?

Dá se to bez spoilerů říct?

No tak celá ta zápletka je o tom, že ona je vlastně profesionální dohlazovačka, která dává lidi dohromady podle nějakých kritérií a ty kritéria jsou většinou prachy a vzhled.

Takže podle těch dokonalostí.

A posledství je, že se musí člověky dohlupšit.

Přesně tak a ona postupně pozná, že...

A ona postupně pozná, že byla povrchní a že povrchnost není vše a že jde o hlubší city.

Třeba o tom, jak dobře hraje ta dívka FIFU.

A ty si právě říkáš, tohle už jsem viděl milionkrát, tohle je prostě, jak kdybych se koukal na nějaký 20 let starý film s Matthew McConaughey nebo Jennifer Lopez nebo něco takového, akorát tady je prostě to porna Dakota Johnson, co to celý hraje strašně

Ráda by vážně, ale vlastně vůbec neumí hrát a je ráda, že dá dohromady kloudnou větu, protože ta pořád jde v té samý tónině, ta jde pořád jako strašně znuděně a já jsem se tam nudil s ní, protože tam v tom filmu není nic.

Takže podprůměrná záležitost.

Podprůměrná romantika, která si hraje na něco chytřějšího, než reálně je a pořád ti opakuje ty samý fráze nebo ty samý nějaký myšlenky, aby to pochopil i největší idiot a na konci to má asi deset konců a já už jsem se asi takhle desetkrát zvedal, že... A na konci zjistí, že to není o penězích, ale o kvalitě zítního věnce.

A je tam...

Takhle přijde za tím evencem, že přesně o tomhle to je.

A je tam třeba to, že se to snaží být chytrý, už poznáš na začátku, kdy je tam vlastně prolog s pradšlověkama, kteří poznávají, co to je pravá láska.

A pak máš taky epilog s pradšlověkama, kteří pořád poznávají, co je pravá láska.

A ty si říkáš, proč to tam kurva je?

Hele, tady už si píšu na watchlist, to je třetí film dneska, ale Válka světů, to chci všechno vidět.

Hele, když to bude na streamu, tak si to mám pustit?

Já to nedoporučuju vůbec nikomu.

Podle mě těch 55%.

Ani když jsem fanoušek Dekoty Johnson?

No, ty jsi říkal, že jsi fanoušek, ale pak, když jsme se o tom měli ve varech, tak z tebe vyšlo, že jsi si neviděl žádný film vlastně, takže podle mě by jsi směl pustit tohleto, aby si fakt poznal, že není tak dobrá.

Já se rád koukám na jejich fotky.

A možná by ses měl někdy kouknout, jak třeba mluví a hraje.

Tak to by se volbě mohlo pomoct.

Podobně jako v tom filmu.

Že to není o tom, jak ten člověk hraje.

Ano, vlastně tak.

Ale že je prostě neschopná píča.

Dobře, to jsem myslel jako proti Dakota, to jsem myslel vůbecně.

Třeba o mě.

Promiň Dakota, nadále chce, aby se posílal svoje fotky.

Na co jsem se to chtěl zeptat?

Dobře, takže nedoporučuješ tento směr, radši se mu vyhněte.

Ty jsi viděl mezi námi děvčaty dvě?

Viděl.

Chce být asi taky nějaká vodichovka z přesa.

Ty vole, to, co ty děláš s tím mikrofonem, mě jebne.

Já na to radši ani nešahám.

Já bych chtěl, aby byl vidět.

Já vím, ale... To nechce nikdo.

Nevím, co to dělá.

Samozřejmě já to tady už posral se sluchátkama.

Já už nic nesčílám, to asi všichni po začátku věděj.

Je to v píči celý, vole.

Já jsem řekl sprostou věc, musíš vystřídat.

Ne.

Dobře, tak mezi námi děvčaty dvě, Freaky Friday dvě.

Freakier Friday.

To znamená Freakier Friday.

Ano.

Už vím, jak se bude jmenovat rojka.

The Freakiest Friday, to jsi mi naučil v hodinách angličtiny.

Takže... To má dvě slaviky, ale končí to na Y.

Proč se jim to vždycky děje v pátek?

Aby mohli, protože kdyby měli podle mě školu, tak je to mnohem služitější.

Aha, takže mají nabušenej víkend.

No a tak v Americe to je hodnocený spíš jako průměrná věc, ale lidi na to zašli, protože zjevně Freaky Friday je tam velkej hit a oni mají tu kulturu kratší, nemají ty hezký pohádky jako my a začaly jim historii až v 17. století, tak nemají na co koukat.

Takže si pouštějí mezi námi děvčaty.

Koukal jsem na výsledky v českých kinech, to je vlastně docela bída, nikdo na to moc jako nechodí, ale ty bys si řekl, že když už na to někdo půjde, tak jako spokojen bude, ne?

Já bych asi jako řekl, že pokud máte pocit, že by se vám to mohlo líbit a půjdete do toho kina, tak spokojeni budete.

Pokud nevíte úplně, co to je, tak běžte na hodinu zmizení a pak znova.

Já jsem ten film viděl na projekci a hnedka potom jsem byl takovej jako, ne, dobrý.

Poznal jsi obličej Lindsay Lohan?

Poznal, je to poměrně sympatická dáma.

Ale nějak jako něco neuchvátilo a vlastně do druhého dne se mi to rozleželo v hlavě, že to je taková neúrážející komedie, která…

Já si myslím, že dělá přesně to, co asi ty fanoušci, nebo asi spíš faninky v tomhle případě sequelu chtěli vidět.

A nedělá to vůbec špatně.

Je tam trochu problém v tom, že zatím to, co v tom prvním díle se vlastně prohodili matka a dcera, tak tady to je matka, dcera, vnučka a holka, která se má do té rodiny přidat, protože matka si bude brát nějakého Filipince.

Potřebujeme udělat druhý díl, jak to uděláme?

Dáme tam všeho víc.

Jo, přesně, ale jsou tam čtyři, jenomže furt to má nějakých 90 minut.

A vlastně...

A tam není čas na to, aby ty postavy reálně spolu nějak interagovaly, aby si každá prošla právě tím, že by zjistila, že ta máma to má vlastně těžký.

Což mimochodem fungovalo v té jednici a bylo to vlastně docela dojemný.

Ano, tam to fungovalo, ale tady na to mají zkrátka polovinu času.

Takže když se dostaneme k takové té scéně, kdy sedí na té pláži a ty, co se nemějí rádi, ty dvě malé holky, tak se vlastně...

vyjadřujou to vzájemné pochopení, tak vlastně předtím si akorát vzpomněl, že spolu jednou jeli na koloběžce a pak jedna někam spadla.

Takže v tomhle to úplně nefunguje.

Není tam prostě prostor na to, aby ty postavy se posunuly někam, kam by bylo potřeba.

Na druhou stranu Jimmy Lee Curtis a Lindsay Lohan furt dobře hrajou.

Jimmy Lee Curtis je tam teda trošku divný sledovat 70-letou paní, která se chová jako pubertěčka, protože do ní se převtělí ta pseudovnučka.

Ale z toho plyne ten humor, ne?

Z toho plyne ten humor, ale občas je trochu blbej.

A nevypadá to špatně, je tam na konci písnička a usmíření a vlastně je to všechno správně.

A mezi námi děvčaty bylo dobrý, že trvalo asi 80 minut.

Tohle je trošku delší, protože to jsou ty čtyři postavy místo dvou, ale stejně to nestíhají.

Ale jako vlastně je to neškodný a pokud fakt jako máte rádi ten originál, tak tohle vás asi nenasere.

Je to úplně v pohodě, jako ty sequely po těch 25-30 letech často bulejí, tohle nebulí.

Marku, ty jsi se sem vesral i s nějakým filmem Gloria a vůbec nevím, o co jde.

To není ta Gloria Gianna Casavetes.

I'm gonna kill this motherfucker.

On padá.

Protože jsi s tím pohnul, vole.

Pane bože, vole.

Já se nekamarádím s tohle technologií.

Kolo do domu, hůl do ruky, vole.

Panejte mi hůl, já se řežu, jak kone duška, vole.

Co to je Gloria?

Jo, není to film od Jana Casavetesa.

Je to italský film o slečně z kláštera.

Pak to tady nemám i 15 filmů, když to vybavíte.

Je to krásný film.

Je to muzikálově laděný, takže něco úplně pro vás.

A je to o tom, že tomu klášteru tvrdou rukou vládnou muži a ona se snaží nějak emancipovat a najde ve sklepě klavír a začne se na něj učit.

A dělá to na tajněčku a postupně velmi dobře to ukazuje nějakou dynamiku té dívčí skupiny a toho, jak oni se snaží nějak vymezit v určitém mužském autoritě, v určitém, že jsou upravdávaný proti svý vůli.

Koukám, že se to odehrálo v 18. století.

A to je vážný drama nebo trošku uvolněný?

Je to dost uvolněný.

Má to hodně vážný témata, ale čím víc to zpěje ke konci, tím je to paradoxně uvolněnější, až ten konec už je vyložený jako fantastní, ale není to vůbec na škodu, protože je to velmi odlehčený, hezký atmosférický a ke konci poměrně vtipný film s krásnou hudební složkou, takže já to doporučuji.

A to jsi viděl ve Varech?

To jsem viděl loni ve Varech a teď je to v český distribuci.

Je tam Ice Cube?

Ice Cube, neviděl jsem ho tam a podle mě tam dokonce není ani žádná jiná rasa než bílá.

Takže ani řitní věnec.

Dobře.

Já nevím, co to je popravdě, jako zní to odporně.

Rimsy ti to vysvětlí.

Rimsy ti to vysvětlí a já ti to ukážu po skončení relace.

Můžeme své srdcátko.

Já to nechci vidět.

Dobře, zadej si to do Google, to by tě měli naučit.

Za chvíli to budeš vysvětlovat svým dětem, takže bys měl začít.

Ty jsi ve Varech viděl jiný film, který už vstoupil do distribuce, na Slovensku má velkej úspěch.

V Česku na to zastavit lidí nepřišlo, kvůli tomu, že toho člověka nikdo nezná.

Je to slovenský Karel Gott, ale my známe jenom flory o Slovácích.

Ale bohužel znám jeden for jak vznikl Slovák, už jsem vám ho vyprávěl?

Já myslím, že je v diskuzi pod posledním lajfkem.

No ale v nějaký vulgární verzi, já ho znám s mnohem větší noblesou.

Ale to je jedno, to ještě vyhlášení, k tomu se dostaneme.

Teda, ne k tomu se dostaneme, to vlastně vám řeknu teď.

Soutěž bude vyhlášena, ještě dávám tři dny soutěžícím na YouTube, ať se můžou přihlásit do soutěže, neměli říct nějaký hezký slovenský for, takže teďka vám neřeknu, kdo vyhrál, ale vylosuju to tak ve čtvrtek, aby to bylo pěkně připravené, aby lidi měli pěkně těch 14 dnů klasický čas vyhrát líst

No, takže každopádně Duchoň, slovenský Karel Gott, což je něco jako uzbecký nejslavnější šachový mistr.

Já jsem Duchoňe opravdu neznal, já jsem vůbec nevěděl, že tenhle člověk existuje.

Taky ne.

Proč jste kamarádil i s českým Karelem Gottem, to je jiná šar, že vole, Zlatý hlas.

Tak tam taky je.

No, Zlatý slavý, ty vole, Kotek, ten tady všude.

Ujízaný Kotek.

Je tam strašný.

Kotek je český Petro Pascal, chci říct.

Tyvo asi jo, ale myslím si... Ne, ne, počkej, jako myslím si počtem zjevení.

Herecky je mnohem lepší.

To je langošné spíš z Pedro Pascal.

Podle mě není v Česku kombinace tak často obsazovanýho herce, který by stál tak za hovno, jak Pedro Pascal.

A ještě osahával ženský před kamerama.

Takže podle mě Pedro Pascal je urážka, takže český Pedro Pascal není.

Ty máš Pedro Pascal rád?

Docela jo.

– Dobře, duchon je hudební retro od Petra Bebiaka, šikovného tvůrce, je to poměrně velkorysé, prý je to poměrně zábavné, tak je to i hluboké a máme to vidět, nebo si to můžeme nechat, až to budou dávat na ČT1 za rok?

V primetime budu říkat příběh slovenského Karla Gota.

Ano, možná podívat se na to za rok, na čeho je to jedna s maminkou, bude tak jako ideální na tohle, protože... Že ona řekne, tak to bylo.

Ona si zazpomíná na ty osmdesátky a to vypadá přesně jako... Čekaj, to bylo dřív, ne?

To bylo v osmdesátce.

V osmdesátce, v osmdesátce, ten přelom nějakej.

Ale hlavní děje podle mě osmdesátky.

Jo, takže jo, to jsem ještě nežil.

Ale jsou tam takový ty, takový estrádovitý vystoupení z těch prostě televizních show a podobný dekorace a ty věci.

Mně to mimochodem přišlo z traileru, že jako koupili jednu halu a tam udělali pět různých dekorací, jako do pět různých estrád.

Což jako v podstatě tam je a vlastně se s tím i docela dobře pracuje, protože ona to fakt...

Hezky to pracuje s tou retroestetikou a s tou televizní estetikou.

Takže tam, když třeba jezdí autem, tak ty vidíš, schválně vidíš, že to je v tom studiu a že za nima jako nějak si myhají ty stromy a takový ty věci.

A když třeba přebíhá, tam je třeba pasáž, kdy on je nějak na turné, že jezdí, nevím, Francie, Rusko, nějaký tady ty ty.

A vlastně se mění ty kulisy v tom studiu a on tam jenom prochází mezi těma místnostma.

Takže stylizovaný.

Je to vlastně hezky stylizovaný.

Petr Beběk je český Baz Luhrman.

Slovenský.

A vykrádá Old Adges na konci.

Ale to už předbíhám.

Takže vlastně stylisticky a atmosféricky to funguje hezky.

Tady ty nápady vizuální a co se týče právě práce s nějakou estetikou, ty mě tam bavily.

Zároveň to má i hezký tempo a ten hlavní herec mě taky vlastně bavil.

Ale co se týče životopisní stránky, tak to absolutně nefunguje, protože já, který jako vlastně všichni tady nevíme, kdo je Karol Duchoň, tak se to... Karol Duchoň, já to vím.

Karol Duchoň, já se to s Karlem Čurdovým, už to tam zase naskakuje tady to.

Takže vůbec jsem se nedozvěděl ani z toho filmu, kdo to vlastně, jenom to, že sice hezky zpíval, byl na pár, a teďka to zobecňuji, ale ono to tak vlastně v tom filmu reálně je, hezky zpíval, byl párkrát někde na světovém turné, ale taky hodně chlastal a proto...

brzo umřel.

Tak takový hudební život, aby jsem ještě neviděl.

Ale nic jiného se tam vlastně nedozvíří.

On tam fakt jenom reálně furt chlastá nebo zpívá, ale o tom jeho životě osobním, co se týče manželky nebo rodiny, se nic nedozvíří.

On je tam všechno jenom naznačený

ale nic tam není vlastně dál nějak rozpracovaný nebo dotažený, takže ty tam máš naznačení, že ho, nebo v jedný scéně to máš, že ho táta mlátil, když byl mladej, pak tam je krize jeho rodičů, nějaká manželská, ale vždycky je to tam jenom v jedný scéně, pak už to tam není.

Máš tam naznačení, že on svou manželku asi podváděl, je to tam v jedný scéně, pak už to tam není.

Blojizá tam za gotem je dvou... Třeba jednu uklous.

Ve dvou scénách a pak už tam ten got taky není, že vždycky je tam, je to vlastně směsice scén z jeho života, která tě ale nedává vůbec nic, žádnej obraz právě jeho osobnosti, čím byl tak výjimečný, čím by měl být tak zásadní pro ten slovenský průmysl, jenom tím, že prostě chlastal první ligu.

A takhle bohužel to je celý film.

On zvedl úroveň slovenského pohostinství.

A takhle je to bohužel celý film a ještě je to takový jako zmatečně sestřihaný, že to tam přeskakuje mezi různýma časovýma linijema a ty vlastně nevíš někdy ani v jaký sezóna nacházíš a jako je to hezký, ale k hovnu, kdybych tady prohlásil jiného mistra.

Souhlasím, je to fakt jako prázdná blbost a to mám jako Petra Babi a Karu docela rád, ale ten film ti vlastně neřekne nic jiného, než že Karol Duchoň zpíval a chlastal a to je všechno.

Pohled si.

Jako jsou tam některý ta hudební scény.

Co dneska dělá hlad?

Pojď kde chlastá.

Já jenom chlastám, já zpívat neumím.

A ty hudební scény jsou jako fakt hezky natočen, že vidíš, že ten Bebyak to má jako v malíku a když tam jsou třeba scény toho světového turné, tak je to docela jako nápaditě zrežírovaný.

a hezky se na to kouká a třeba ten závěr samotný mi přišel docela jako hezký, emotivní, ale to je spíš, že mám rád tu písničku.

Nicméně je to fakt prostě jako prázdný, nic ti to neřekne.

Já jsem si původně myslel, že to je film o Karlu Gottovi, protože jsem jako z hodiska té kampaně viděl všude jenom Kotka jako Gota.

A nevěděl jsem... Těžko se ti prodává volat člověk, který to nikdo nezná.

Nevěděl jsem, že tam je jako úplně jiný protagonist.

Není jak Ray Charles.

No a jako fakt je to prázdný, nic ti to neřekne, hezky se na to kou

Ne.

Dobře.

No, tak ty jsi viděl kurýry na streamovacích.

Proč jsi nešel na podparu, co jsi avizoval, že uvidíš?

Proto já jsem si říkal, že bych na podparu vytáhl maminku, ale pak jsme to přehodnotili.

Jo, aha.

No, tak to chápu.

Chtěl jsi tím něco sdělit?

– Nechtěla jsem ji nic dělit, ale nechtěla jsem ji tahat na hodinu zmizení, protože by to nedala.

– Dobře.

No tak kudýři ty droply na streamovací platformy, to už jsem se několikrát podíval, kde jsi starého Eddieho Murphyho pochválil za Cestu do Ameriky 2, ale pokaral jsi ho za Police B4, ne?

– Ano.

– Mezi těmito filmy, jak bys přistopil ke kurýrům, když budeš hodnotit streamovací kariéru Eddieho Murphyho?

Myslím si, že Kuriři jsou film na hovno, ve kterém je Eddie Murphy docela dobrý, ačkoliv hraje něco úplně jiného, než bych vůbec čekal.

Ten film je jako strašně divně natočený.

Mně to připadá, jako kdyby tam ty herci, celý si to vlastně... A než je to mimochodem The Pickup, a hraje tam i Pete Davidson a točil to Team Story?

Ano.

To znamená, že se hraje do původních fantastických čtyřek a pak nějakých černožských hitů.

Novýho šafta třeba tak.

Ale je to vlastně o dvou kurírech v takovém obrněném autě, který chce někdo uníst a využít ho k loupeži, která vůbec nedává smysl.

A...

– Mně to připadalo, jako kdyby ty dva herci, kteří mají sedít vedle sebe, tam lehko nebyli ve stejný den na place, protože oni na sebe vůbec nehláškují.

Tam není vůbec žádná chemie, žádný reakce jeden na druhýho.

– Ale ušetřili jsme za volume.

– Mně tam paradoxně bavilo, že Eddie Murphy vlastně nehraje tu doli komediáně.

On tam hraje takovýho

Dennyho Glovera ve nesmetnostní zbraní je takovej starý, je unavenej, je vážnej, je vlastně docela dobrý, minimálně v těch akčních scénách, nebo tak, jako je vidět, že ví, co dělá, jako ten veterán těch kurírů.

A jako překvapilo mě, že ho tato role nějakým způsobem zaujala, protože tam vlastně nedělá to, co dělá celou kariéru, ale furt je tam budoucně pnější než Pete Davidson, který je tady fakt jako čůrák.

Hrozný.

To je fakt jako nesympatický, hloupej debil.

Říkají, že mají big dick energie.

Je mi kurva úplně jedno, jakýho má vocasa, když neumí hrát.

Já neříkal, že vypadá jak žába.

Vypadá jak žába, ano.

Ale proč ne?

On je vtipnej.

Protože nedělá vtipný věci a neříká vtipný věci.

On je jenom extrémně hloupej a prdí.

Myslím, že tam jednou prdí, ale jinak vlastně nedělá vůbec nic.

V tom filmu nedělá nikdo nic, ale ten Eddie Murphy to nic dělá nejstylovější.

Má to docela obstojný automobilový honičky.

Vlastně je fakt divný, že ten film chce bejt komedie, ale nejlíp funguje v tom, co není vůbec komediální ani nemá bejt.

Ale je to vlastně hrozně nudný, já to viděl asi na třikrát, protože tam se nic neděje a třeba polovina toho filmu se odehrává na takový americký dálnici, kde nejsou jiný auta.

Oni vyložili, jako říkajete, nějaký slepej bod, že tam není ty vole ani signál na telefon, jo.

A tam jako jede to auto okole mě, nic není.

Tam jede ten nákleďák, který nahání dvě jiný auta.

A to tam je vlastně dvakrát tato scéna.

Víš, jak je to drahý, vole, to točit.

Ale tak jako ty vole, když to je na Prajemu, který si můžou točit Válku světů a tam si udělají takovou reklamu, že mají na čtyři takovýhle filmy.

Je to, hledaj, jako není to dobrý, je to hrozně odfláklý takový.

A na rozdíl od...

Tyn Soudžer, cínovýho vojáčka, seš aspoň ochoten o tom napsat recenzi?

Ne, to píše on.

Aha.

Ale myslím si, že v oba jsme taky... Ale teoreticky bys jí zvládl.

Jo, ale jsem teďka rád, že jsem mohl o těch nekvalitách toho filmu víc mluvit, protože si myslím, že je víc sejtit to, jak tím filmem pohrdám, ale zároveň jim nemůžu pohrdat tak moc, jak bych chtěl, protože tam jsou nějaké věci docela dobře.

Dobře.

Já jsem měl včera takový sebedestruktivní večer, protože já jsem si pustil kurýry a pak jsem na to navázal válkou světu.

Takže já jsem... A ještě žiješ, to je dobrý.

To se fakt ještě můžeš bičovat po koulích a vyjde to podlík.

Já jsem si vypadal jako Craig ve Skyfallu na té židli s tím vyříznutým dnem.

No a je to fakt jako sračka.

To jsi řekl už tady o šletém filmu, zapněte si relaci.

Kde ten výpek sedí a možná je to blbina, je to sračka.

nejvyšší publicistika filmu.

Dobře.

Probosovatel filmového plíčka, člověk, který vám v každém filmu řekne, že je sračka, ale vyfotí vám dva stejný záběry.

Ten Eddie Murphy je tady fakt hrozně podivně vážnej.

Ale není špatnej.

Ale občas tam probleskne nějaká to jeho gesto, nebo nějaký ten ksicht z těch jeho osmdesátek, devadesátek, kdy byl jako na vrcholu.

A ty si říkáš, tak a tohle bych chtěl vidět, proč to tam není.

A on pak zase přejde do toho Danny Glover modu, kde je hrozně vážnej a všechny jenom peskuje.

Překvapilo mě, že vypadá furt stejně.

To jsem koukal.

Nepřišel mi nějaké... Oni ty černoši vypadají mnohem díl stejně než my.

To je tam přesně takhle hezky vypojntovaný.

Se podívej na Samuel Jacksona, on ten vypadá o 50 let stejně.

To je jedno věc, které jeho postavení vlastně hrozně baví.

Na konci bys čekal, že tam je ten základ toho, jakom je buddy movie, že chceme jim budou hrát cestu.

Ale konec toho největšina pošle do píši, že s tím nechce kamarádi tady pryč.

Jo, to je pravda, ano.

Jako ta jejich chemie je fakt nulová, tam není vůbec žádná a já nerozumím tomu, proč ten P. Davidson jako... Máme si někdo, kdo se neradbičuje do kouhly si to pustit?

Z nějakého důvodu.

Ne, ty si to pust.

Jo, to je pravda.

Jak to myslíš?

Já bych chtěl, aby se občas trpěl.

Ne, ne, to já tady mám jiný adept.

Ale je tam jako překvapivě hodně akce.

Že vlastně první tři čtvrtiny toho filmu.

V prvním přířadě v traileru ta akce byla OK.

Jako ta akce je obstojná docela.

A já jsem čekal, že celý ten film se budou jenom nahánět na těch dvou set metrech, kde udělali jako zábor a jezdili furt jenom tam a zpátky, podle mě.

Ale ta akce... Znočit na konci, když ona vlastně nic neví, nic nemá, všichni

To, co má taky řeknout, ale nebude fungovat, protože ti chybí tohle.

Ty máš prvních pět minut, pak jede tři čtvrtě hodiny akce a pak najednou se rozjede zápletka.

Je to hrozně divný jako dramaturgický vyřešení.

No na to, že říkáte, že je to na hovno, tak o tom melete, vole, pěkně dlouho.

Tak si to pus, prostě.

Dobře, určitě ne.

Máme tady ještě jeden horor, který je hodně chválený, asi 95% pozitivních amerických recenzí.

Dokonce náš bývalý kamarád, který mi o tom začal frustrovaně psát, že to nehodnotím hezky.

Toren tomu dává pět hvězdíček z pěti, což samozřejmě ho nadálku zdravím a myslím si, že vůbec nemá pravdu.

Ale je to hlavně novej film, bring her back, novej film od tvůrců hororu Mluv se mnou, Talk to me, který mi přišel naprostá pecka, jedna z takových těch šlech typu uteč nebo neutečeš.

Takže já jsem se moc těšil na tenhle novej projekt, zvážíš mě tak hezké recenze a nějací renomovaní, opinion lídři, soubstavu unešení.

No a já se přiznám, že jsem unešenej teda nebyl, že mi to přišlo

Vlastně, jako, hele, on je to takový ten film, který hrozně je hustej od první sekundy.

Prostě ukazuje ti lidé, takový spocení lidé v nepříjemných kulisách, špinavý barák.

Sally Hawkins už jenom když se někde zjeví, vole, tak i v pedinktovým a husí kůži, vole, že jo.

Teď, vole, hraje nějakou prostě vypsichlou píču s traumatem.

Teď tam je prostě dítě, který fakt nechceš potkat.

Je tam vypuštěný bazén, ty vole.

Tak jako... To zní jak slunce se.

To jako zní to... Jsou tam všechny věci, který fakt nechceš vědět.

Furt tam chčí je, vole.

Furt je tam prostě vošklivý počasí, lidi jsou na sebe zlí.

Furt tam někdo ječí, že jo.

No a...

To znamená, je tam furt zneklidňující zvuk a prostě taková špinavá syrová kamera, takové to zrno.

Vlastně je to fakt hrozně nepříjemné ve všech těch součástkách, ale právě tím, jak je to vlastně povrchně za mě nepříjemné, tak mě to nedokázalo vztáhnout do té nepříjemnosti,

jako hlubší.

To znamená, mně to fakt jako přišlo, že místí tam jsou tam dvě brutální gore scény, tak ty mi jako přišly jako, že teďka bych měl být úplně zděšený, ale přišlo mi, že to fakt jako až exploatační, že prostě to strašně jde přes čáru a ukazuje mi to vlastně hrozně ošklivý věci a brutální věci, ale

Nemá to vůbec ten jako, za prvé mě to nevtáhne do toho světa, za druhé to nemá teda, když už se exploatuje, že jo, tak jako nějakou, jako úplně přes čánu nějakou zábavnost, tak tohle je samozřejmě psychologický thriller, nebo psychologický horror, takže ti to má vlastně na seriózně, vlastně jako by...

vtáhnout, vyčerpat, pak možná dojmout, že si uvědomíš, že je super, že nejsi mrtvej, nebo že ti třeba neumřel někdo blízký a máš se napojit na ten smutek, který ty postavy prožívají.

Ale mně se to vlastně nepovedlo, to znamená, viděl jsem šikovných tvůrce, který na to podle mě hrozně tlačejí a jdou přes čáru

ale je to takový prostě in your face, není tam prostě ta virtuozita, kterou jsem viděl v Talk to Me, kde prostě sleduju bandu Teenagerů, jak chytají ruku a jenom nějakým pohybem kamery, tím, jak to pracuje s těma charakterama, mě to prostě dokázalo okamžitě namotat a pro víc prostě super nabitým horonem.

Tohle je samozřejmě jiný styl, ale nevoslovil mě a přišlo mi to vlastně na úrovni Babaduka, jenom vlastně možná trošku slabší, no.

Takže já jsem z toho uchcanej nebyl.

Co ty?

Já bych asi nebyl tak přísnej jako ty, ale taky jsem taky sklamanej nakonec, když jsem to viděl, protože Talk To Me je pro mě asi jeden z nejlepších hororů poslední pětiletky tím, jak je to právě osvěžující koncept, je to autentický, co se týče práce s těma postavama a těch teenagerů.

Má to skvělý nápad a je to právě zrežimovaný strašně jako lehkou rukou.

Všechno tam správně funguje.

To jsem psal Teronovi.

Chybí mi tam ta lehkost.

No právě, že to je to strašně vidět, že tady to právě to lehkou rukou není, že jak ty říkáš, je to strašně na sílu, že každý tam musí mít nějaký to velký trauma, každému se tam musí v každý druhý scéně stát něco strašně znepokojivýho nebo

strašně jako psycho, ale přitom fakt to nevtáhne ani člověka ani na minutu.

Ta atmosféra, kdy vlastně ta psychomáma je tam začne vlastně terrorizovat a začne tam s nima manipulovat, tak na mě to vlastně v tomhletom moc nefungovalo a zároveň vlastně začíná divák, nebo aspoň já,

jako prohlížet, že ten příběh je vlastně strašně šabonovitej a strašně jako vlastně několikrát už jsme to viděli, nic jako osvěžujícího.

To jsem tam necítil.

Bylo mi jako jasný, kam to bude směřovat a co asi bude následovat v té další scéně, minimálně teda po té polovině toho filmu, že mě to vlastně nemělo čím překvapit, což se mi u toho Talk To Me nestalo, tam mě to překvapilo

v jednom kuse, ale tady mi to právě přišlo, že to je strašně jako šabonovitý, strašně průhledný ve všem a i když ty gore scény na mě třeba fungovaly v těchhle těch znepokových chvílích, ta atmosféra na mě jako fungovala, hlavně když byla ta scéna s tím nožem, která je za mě jako fakt docela humáč, tak tady si mě to získalo, ale zároveň v práci s těma hlavníma motivama, ztrátit blízkýho nějakého materství,

tak i tady mi to přišlo vlastně o level níž, než to Talk to Me a i když třeba kamerovi mi to přijde na mnohem lepší úrovni, protože měli víc peněz evidentně a Sally Hawkins je prostě skvělá v tady těch rolích, tak stejně se nemůžu taky tomu zklamání trošku jako...

– Je to takový ten film, kde prostě vidíte, jak někdo chče do nádoby a nějaký děti jsou terrorizovaný a furt tam někde ležejí, někde říkáte si, kdy tam jsou nějaký krysy, ty vole.

Prostě takový to fakt jako nepříjemný, ty vole, vidíš nějaký záběry z nějakých snavpartys nebo co to bylo.

Nevím, ale prostě humus.

Jako takhle mi to i kritizujeme, ale on to jako není špatný film.

Je to pořád za mě jako mírnej nadprůměr, ale spíš... Je to OK, ale nechci už to, že je to prostě hororoku a hodina zmízení je úplně nejlepší.

No dobře, ještě je to takhle.

Tak poslední film, který dneska probereme, je podle mě druhej nejlepší v téhle relaci po hodině zmízení a to je Zlouni 2.

Šel jsi na to nakonec?

Nešel.

Tak hlavně, že jsi hlásil, že jsi to viděl, ty vole.

Dneska jsem psal právě, že ne, že jsem místo toho viděl kurýry a Válku světu.

No tak to je super, vole.

Takže to jsem viděl zase jenom já a musím to odmakat.

Ale já bych to chtěl vidět, takže to můžeme odmakat příště.

Tak to odmalkáme příště, to asi bude v kinech.

Půjdeš na to mezi těmi?

Tak tím panem teďka musíš.

Dobře, tak zlouny si necháme na příště, původně jsme chtěli škrtnout i bláznivou střevu a tím, že to netýka dok.

No tak já jenom krátce řeknu, že zlouny jsou super, jděte na to.

Bych řekl, že to je sračka, tak nepůjdu.

A důkladně si je probereme za 14 dní.

No, tak to bylo k filmům, i tak nech máme deset, ne?

Nebo kolik jsme jich měli.

Ale tím, jak to točíme na život, tak je rychlá interakce.

Víš, nemusíme čekat, než někdo přepojí ten kabel z centrály do druhé, aby jsme mohli všichni mluvit.

A ještě Marek zjistil, že existuje něco jako řitní věnec.

Já už jsem, já myslím, že jenom na to od týdnu.

Jen už jsi o tečka lechtá, vole, nedápadně.

Posedl jsem si tak trošku na tu hranu tady.

Dobře, tak jdeme na dotazy.

Herohero.co lomeno Moviezone Live.

Děkujeme vám za podporu.

Samozřejmě se tam sešlo spousta intelektuálně poznášejících dotazů, jak se je probereme.

Ožroji Spacipito, zdar, zdar, máme tady reboot léta, tak by mě zajímalo, jaký je váš oblíbený sorbet, ať už domácí nebo koupený, díky.

Já jsem koukal na nějakou statistiku, že to léto, loni teda bylo rekordně teplý, červenec, ale že furt to, jak nám to přijde teďka studený, tak jak už jsme vypečený v těch třicítkách a čtyřicítkách, takže to vůbec není pravda, že ta stabilní teplota průměrná byla úplně normální.

Takže už jsme zvyklí, že přijde ta poušť a to...

globální oteplování.

Každopádně oblíbený sorbet mám asi, co to kurva je?

Mango.

Mango, ten mrož, že jo?

No, myslím si, že jo.

To je dobrý.

To je ovocná zmrzlina, která je zdravá, protože v ní není smet.

Jo, takže pistáciová ne.

Ne.

Takže citronová, kterou nemám rád.

No, tak já nechci.

Co ty?

Hezká odpověď.

Já to moc nejedu, ale když už tak nějaký ty lesní plody... Proč bych si dal zmrzlinu, která není smetanová?

To bych si nechtěl udělat.

Je to osvěží.

Glorfindel, ahoj legendy.

Kdyby se averčené rozjedli dělat remix, nebo mě baví svět, kdo by měl rozžírovat a kdo by si v něm měl zahrát?

Já jsem se na to připravil.

Tak to řekni.

A vybírovat by to měl Nikola Stouler, který dělal kopačky a měla by v tom hrát celá ta banda kvůli Rogena, Siegela, Hilla a podobně.

Ano, musí najít ale nový hvězdy, aby Matýsek, který se posral, byl nová dvouletá hvězda.

A pak se to s ním táhl do konce života.

A vlastně ho to sralo.

– Viktor Páleník, zdravíte, ansábel MZ, kůcty vám teď budu psát česky, takže si můžete smát stejně jako já, když jsem poslouchal cíle, jak se snažím mluvit slovensky.

Můžete asi, jak skončili herci z předlomu 80. a 90. let, kteří natáčeli převážně C-čkové a další písmenkové filmy.

Jsou to Frank Zagarino, Jeff Speakman, Joe Lara, nejznámější z nich David Bradley, ne ten z hry jeho potra.

Minimálně mistr hlady bude znát, děkuji za odpovědi a přijím moc kreativity do budoucna.

Tak z naše...

Znám je, byl jsem línej tu googlit, ale vím, že část je mrtvá.

Spousta z nich, nebo myslím, že ten, Renu Raines, Lorenzo Lamazreho, nějaký talenovele a mám pocit, že Frank Zagarino je nějakej fitness trenér nebo něco takovýhleho.

Billy Blanks to samý, ten vlastně vymyslel takovej, jak se jmenuje ten debilní, tvalí se to jako bojový sport, ale je to aerobik.

Zumba.

Co?

To se tváří jako bojový sport.

Kapojejda.

Kapojejda.

Takový zumba, prostě něco, co je asi dva, tři roky zpátky.

To není ta kapojejda?

Ne.

To nevím.

Prostě nehrajou, protože jsou starý, ale pokud se udržujou, tak mají fitness studia a dělají tyhle věci.

A nebo hrajou v těchto lenovelách.

A nebo, jak říkám, už je dohnul a věk mám, protože i Joe Lada teďka umřel, ale kecel bych.

Tomin, znadec pánové, jaké místo na světě spojene s filmy a seriály byste chtěli navštivit?

To je asi na filmové políčko.

No ale já nebudu mít nic originálního.

Já bych řekl Novej Zéland a všechny lokace Pána Prstenu a Hobitín hlavně.

Tam bych si zafelil.

Já taky.

Já nevím

Mně nějak napadla Omaha Beach a nevím proč.

My máme alespoň něco přívětivýho.

Máme ty pozitivní myšlenky.

Můžeme si takhle pokleknout, chytit ten písek a říct díky kluci.

Díky, že jste nám vybavili.

Vážím si vaší oběti.

Tome, jsi dobrý.

Odpouštím ti.

Dobře.

Odpouštím, že já nevím, jak se jmenuje ta pičovina.

Stoudžují Roberts, jak je říct na tom Fichtlovi.

Italské zástupy.

Moje italská... Moje krásná učitelka.

Viktor Páleník, zdraví, celý NSAB-MZ, kůcty vám, budu teď psať.

Ale klidně znova, já jsem s tomu nerozuměl přesně stejně.

Kokotár z Darborci.

Zajímá mě, proč se tak málo zmiňuje český klenot Konec starých časů.

Ani vy ho nezmiňujete, anebo mi to uteklo.

Podle mě jde o jeden z nejlepších českých filmů, osobně ho miluji nade vše.

A ta epická fulzovka Šermovačka, takovou nevidíte ani v tom zraněční produkci.

Já myslím, že tam jsou Abraham Slabůdou, ne?

A co se myslíš Šermovačkou?

Jdou spolu na pisoár.

No, protože to je adaptace Van Čury, ne?

Já jsem to neviděl.

To je od Menzel.

To je jeden z posledních, ještě předrovoucí, ne?

Já myslím, že je to způsobený dvěma věcma.

Za prvé, ten film vznikl těsně předrovoucí.

To znamená, 89, to znamená, že se mu obecně v prostoru dopřává pozornosti.

Za druhé, je to podle předlohy Ladislava Lančury, takže tam lidi mluví takovým naprosto nesnesitelným jazykem.

Za třetí mě to nikdy nezasáhlo a já to viděl někdy asi v deseti letech a od té doby jsem nikdy neměl koule si to pustit znova, takže neobtěžuj, máte na to někdo jiný názor?

Ne, to přišlo fajn, ale z menzových věcí je to jedna z těch slabších.

Franta Fuka to miluje a chválil to, tak to ti musí stačit.

Pan Bambuča.

Čau, mistři.

Často se kolem filmu a jejich vzniku v příběhu šíří spoustu mýtů a falešních tvrzení.

Napadá vás nějaké, která vám přijde velmi časté nebo vás osobně štve za sebe, i když mě čtvrtý tór vůbec neoslovil, tak mi přijde nefér, když často slyším, že si dělá prdel z rakoviny, i když to vůbec není prava a toto téma tam nebylo nějak zesměšňovat na rozdíl od spousty jiných věcí.

Díky a mějte se fajn.

Bambučo, ty vole.

Podívej se na to znova.

Je to

To se nedělá prdel z rakoviny, ale jakmile se pokouší to do kovinu řešit jako vážně, tak do 15, které je tam ha-ha-ha, musí fakt přijít velkej for, no.

Jakoby, samozřejmě, že se to nedělá prdel přímo z té rakoviny, ale je to prostě, že se to snaží teďka rychle vydojít emoce a nějaký jako dojetí a pak prostě minutu na to, vole, to se zřeší prostě hovna ve volium.

Ať jde do hajzlu, to je tady kavajty ty.

A tady, jak se na to vůbec můžeš ptát, vole, tak jako, to je jak kdyby ses ptal, vole, jestli souhlasíme, že Departed je nejlepší film Martina

plivanec nám do tváře.

Samozřejmě my dokážeme odpouštět s váš nějakým pochybným existencím, ale mysleli jsme, že jsi trošku lepší, než tady čurda.

O tom nebudeme mluvit.

Je to mor, vole!

Ty jsi mu neodpověděl, on se ptal na oblíbený filmový mýty.

Jo, nemám rád, když kluci ve speciálech říkají, tento herec, vole, zrovna šel den před natáčením, vole, ke kadeřníkovi, tomu to ujelo.

Ty vole, ty toho máš opravdu, vole, nějaký si věděj věděj, tohle už mi říká, že to varová.

Takže když oni řeknou, že nějaký bizarný účest, který je v tom filmu vznikl tím, že to byla náhoda, tak to nemám rád, protože si myslím, že se náhody ve většině případů nedějí na filmovém plátně.

Co ty?

Mně nic se napadlo.

Já mám mýtus, který ale mám rád, že v sám doma, v jedničce, když ta máma je u poklodny na letišti, tak existuje konspirační teorie, že ten, kdo za ní stojí, je Elvis.

A takhle o sobě dal najevo, že žije.

Tam je za ní takový jako komparzista, takový vysoký.

A existuje teorie, že to je Elvis a takhle dává najevo, že je mezi námi.

Ale oni myslí jako... Já to nemám.

Oni nemyslí, ale... Je to filmový mýtus.

Vlastně si zpětně docenil, že jsem celkem jako se držím tématu a on měl úplný sračky.

Ne, ne, ne, já právě jako něco mám a hlavní věc, která mě taky nezřířila.

Protože v Sandoma se vlastně řešilo, čím se živí jeho rodiče a řešilo se, že táta je pravděpodobně u mafie a Chris Columbus hrozně proti tomu brojil.

A teďka nějak se ukázalo, co jsou zač.

A táta je prej v reklamce.

Dá se z toho to prej nějak jako vydedukovat.

Ale hlavně, máma je úspěšná můdní návrhářka, protože on když jde do toho sklepa vodný stoprádlo, tak tam je taková ta pana krajčovská a tak to vyvede.

Aha, vidíš to.

Ono bylo teori, že to je provázané se stopránost, protože tam on...

Já jsem říkal, podej mi nabíječku od počítače, vole.

Já jsem říkal, podej mi nabíječku.

Co strašného, co jsme se teďka povídali.

Já jsem říkal od počítače, vole.

Já jsem říkal, podej mi nabíječku, abyste takhle 100% nesčíhal, ty vole.

Zapoj to tam, vypadni, vole.

Tak se máš normálně vyjádřovat jako člověk, já ti nerozumím, vole.

Ponej mi do bíčku, u toho počítače on jde, vytáhne to na bíčku.

Tak já nevěděl, že to chceš zamudlat.

Čurno, vole, dělej.

Já bych chtěl říct, abych se nás podporoval na Hero Hero, protože tohle, kurva, fakt děláme za hrozně malý peníze.

A ještě je neděle večer.

Ach jo, vole.

Vyjádřuj se jako člověk příště.

Jsi taky amatér, už pro něj nikdy nic nedělám dávno, takže proto to vždycky skončí.

Já vždycky říkám, že nerozumím.

Já chtěl být hodnej po dlouhý době.

Nevím, kdybych ti řekl, podej mi vodu, vole, ty ji vezmeš do dlaně, vole.

Tak si naser příště.

Dík, vole.

Ty tu spolu, bych tě vyhodil, vole, z toho kinoboxu, vole.

Ty tu spolu o zdravým legionáři filmové publicistiky, když už je doba letních prázdních nacestování, zajímá mě, zase vám nikdy stalo, že jste někdy byli a najednou...

Najednou jste zjistili, že jste tam natáčel nějaký filmčí seriál, co znáte a dalo to tak místu jiný rozměr.

Mně se to stalo v Amalfi, kde se točilo ten net a Ripley, bylo to hezký bonus, díky a užijte si zbytek léta.

Mně se to stává velmi často a seremně.

Naposledy se mi to stalo v Novém kníně.

Jakože jsi tam šel a řekl si, no jo, tady se vlastně točilo, vole.

Počátek.

Ne, konec psal pana Foustky, vole.

Ne, ale šel jsem v novém kníně na trik a seděli jsme v hospůce a už z pátýho piva jsem si řekl, tady já to znám a zjistil jsem, že se tam točilo A.G.

Duchové, ta scéna, kdy oni se dívají na tu radnici.

A pěkně to nasralo, protože jsem ty fotky měl doma vyvolený, ale nevzal jsem si je sebou.

Ježišmarja, ty máš tak smutný život.

Co ty?

A já, vole, to nad kurva, když někam jdu, tak vím, že se tam točilo, ne?

Vždycky jdu, vole, do Edimburgu, tak vím, že se tam točilo Trainspotting, nebo tam čuje, je, vole, to je podchodek z Trainspotting, vole.

Mám doma vyvolený fotky, vole, nevzal jsem si.

Edimburg a Nový Knín, nevím, jak bych srovnával.

Jste amatéři, vole.

Už mě nebavíte, vole, to jste asi poznali, vole.

Mě mrzí, jestli mi tady vůbec dovolí mobil, vole, ty to musím číst tady, ty.

Milanči nic neřek ještě.

Pojím klidně, jestli máš nějakou problému.

Ty vole, jako jestli takhle pracuješ na kinoboxu, že každej jednoduchý úkon, vole, musíš jak, vole, tupý vopit si vysvětlit, vole.

Tak máš ten úkon normálně vysvětlit.

Ach jo, já chápu, proč tam máte AI hodnocení a AI články, protože...

A ty tady půjdeš montovat žárovku, vole.

A mě zajímá, jestli Milan byl na nějakém takovém místě.

No byl, ale ne omylem jako ty třeba.

Třeba minulej rok jsem byl v Mateře, kde se natáčel Není čas zemřít, ten úvod bondovský, jak ho tam nahánili, že jo, v tom městě, tak tam jsem byl, tam je to super.

A zároveň se tam bičoval Jim Caviezel, tam natáčel Bill Gibson, umučení krysa.

To ty umíš trefit do takhle hezkého města?

No, tam je to nádherný.

Vidíš, teď si získám můj respekt, ale už si ho zase ztratil.

Jaroslav Musil, zdarec legendy, pánové, moc krát děkuji za vaše MZ speciály, jsou skvělé, jen jsem si všiml, že byl pouze neválečný film, válečný film, velký úček, máte v plánu další?

Ty nenávíříš válku?

A já mám válku rád, jako každej člověk.

A ne, nic neslibujem, nic neplánujem, nic neřeknem.

Když byl by Klebovský, to je o Větnamu.

To je pravda.

A já teda, my jsme netočili i o tuctu špinavců, ale to už bych asi kecal.

Já bych si na Zachraňte vojína Rajna věřil, zvláš

A já to myslím velmi vážně, čemu si smějete, vole.

Martin, čau panové, kdybyste mohli vymazat zpamětně nějaký film jen proto, abyste ho mohli znovu vidět poprvé a zažít znovu emoce, které vám to zhlednutí dalo, jaký film by to byl a pokud je Dude, zda už viděl podraz s Redfordem a Newmanem a co na ní říká.

Dude tady není, viděl hovno a radši nechci ani vidět, co na to říká, ale to zase bude nějaký průser.

Mně se líbí tyhle věci, to je v pořádku.

Dobře, tak co bys si nechal vymazat?

Matrixu.

No ale chtěl bys ho vidět v té době, ne?

Teď si myslíš, že by jsi to pustil, že by tě dostal?

Nevím, jak to myslíš?

Nevím, prostě bych ho chtěl vidět znova poprvé a asi bez toho, že bych věděl, co všechno ovlivnil.

Kdyby dneska pustil Matrix, kdo by ho neznal, tak samozřejmě s ním nebude posraný.

No ne, že by jsi říkal, to reloadit je lepší, víš?

To ne, to ne.

No, co ty?

Já bych měl 7, nebo Titanic.

Co ty?

asi takový ty věci stopky, takže k motremu jen růž, pány prstenů všechny zase komplet.

A tak.

Kdybych se tě nechce odpovídat, bych se na tebe nasral.

A za co?

Mě tady ošimuješ, tak víš co, už se mi nechce takhle to.

Jako s tou AI se tě to dotklo?

Ne, tady s nabíječkou.

S jamprdem.

Tak bude, když nezvládneš jednoduchý út.

Ale dobře, můžeme se o tom všechno vytvářet.

Ale jak to bylo, já jsem to nepochopil, co jsi po něm chtěl.

My jsme tady dělali poběh.

Tady jo.

My jsme se věnovali poběh.

Ty jsi řekl, podej mi nabíječku, já jsem nevěděl, od notebooku, tak já jsem nevěděl, že to chceš takhle připojit.

Já tady sedím.

Nevěděl, co k tomu, co si chceš dělat.

Evidentně vyděšenej, že mi ubývá baterka na mobil.

A já ti č

Já musím být těm lidem příštím.

Ať to může být na publicistika.

A tohle to já neměl.

Nebudeme otvírat to, že to měly mít nabitý předměta.

Zjistím, že jde do tůjho.

A v tu chvíli si obracím na svýho kamaráda, blízkýho člověka a řeknu, hele, prosím tě,

Brachu, podej mi tu nabíječku, ta, co je zapojená do toho počítače, tak mi ji podej.

A to jsem myslel, že člověk síkne šimpance.

Mně se naklonil, vytáhl nabíječku z počítače, podej mi ji.

Já nevím, že jí chceš připojit na tohle.

Krom toho, že než se tam vyprdlil, tak tady srazil pět věcí.

Já jsem šel noblesně tudy.

Začal vytáhlat tu nabíječku a pak mi podá, volej.

Pracu na píčku, jako, tady to je, tady jak stejtím, jako že jí vypojili.

No, tak já mu nedělám, čím víc chceš.

Jako, sorry, ale tady tě nebudu obhajovat.

Tak já mě to nepochopil, no.

Co jste za idiot, co to bude dělat?

On by ho chtěl zradit znovu.

Tak já nevěděl, co s tím chci dělat právě.

Moc si myslím, že s tím chci dělat.

Moc si myslím, že s tím chci dělat.

Třeba, no.

Takže má sluchátka tady, kdybyš to tím kabelem odsud dělal.

Ale to bude pevnější?

Ne, ale sorry.

Tím, že jsi toto téma rozebral, nevím, jestli jsi polepšil.

Já myslím, že tohle to určitě střihne víš co.

Kolikže stojí to hero hero?

6 euro?

Ty vole.

Kristián Gujen, zdravím Bratrstvo Cíbalovi Pracky.

Horory mají pre, zlouní též, tak mě zajímá, jakému záporu jako vy ve filmu jste ve výsledku fandili v tom, aby mu se jeho záměr povedl, protože na svým způsobem pravdu.

Byla to jasný.

Vy stanos a jeho redukce přeponěného vesmíru, či růžový média mazel z Toy Story 3.

Díky, jste láčes.

To furt něco znamená, radši to ani nechci vědět.

Tak co máte, jakýho záporu kterému jste fandili?

Já jsem asi nikdy nefandil záporu, jakože...

Že bych ho nějak pochopil a chtěl bych, aby zničil klukové smíru.

Protože jsi hodnej člověk.

To je pravda, ale neví se to o mně právě.

Ne?

Tak teď už to víte.

Já fandím záporaku docela často.

Jako třeba... No tam hlázím, ale třeba toho, fandím teorii toho Bárnyho stínca s hymnym, že prostě Hans Gruber je ten kladěc ve smrtovostní pasti.

To je jako...

To je za mě jako pravda.

A třeba teďka před týdnem jsem viděl Mumy s Frajzerem a vlastně mi přijde, najednou mi přišel strašně sympatický ten Benny, ten jak tam pořád, ten hajzl, co vždycky šel po těch zlaťácích.

No ten, co šel po těch zlaťácích, že jo, na konci kvůli tomu bohužel umře, ale najednou to byla postava, který jsem strašně jako fandil.

Čím to bylo?

fandil a vlastně jsem ji rozuměl, proč chce ty děti.

Já myslím, že myslíš Imhotepa, protože chtěl oživit Anaxunamon.

Ne, to je zlaťáky.

To je motivace, který je v tom.

Imhotep mimochodem, jako není tam taková svině, jak je tam učený.

Není, on chce jenom oživit svoji lásku.

Tragická postava.

Ale jako fakt, vy se tomu smějete.

Já jsem fandil Edu Harrisovi ve Skále.

No mě vlastně ten Thanos jako je svým způsobem sympatický, protože když řeší tu přelídnění, tak to řeší vlastně jako takovým rovnostárským způsobem.

A co se mi na něm vlastně hrozně líbí, jak za ním přijde ten...

Jeremy Renner a řekne, sebral jsi mi všechno.

A on mu řekne, já ani ty píčo nevím, kdo jsi.

To byla Elizabeth Olsen.

No vole, prostě nějaký takový koko, co za ním přijde.

A to mi přijde dobrý.

Tak líbí se mi záporáci, který takhle můžou z hůry koukat.

To bylo znešené.

No, tak... Čmaňov Knír, Topik Borci, od příštího roku bychom měli každý rok dostat zase film ze série Star Wars.

Už teď se bojím.

První na řadě by měl být Mandalorian Grogu příští rok, který by měl být natočený u Star Wars Starfighter a Star Wars New Jedi Order.

To sice ještě s otazníkem, ale budíš.

Každopádně, těšíte se ještě vůbec, nebo jste spíš ve stavu mírné zvědavosti, či dokonce nedůvěry?

Díky a Kníru zdar.

Mám nedůvěru velkou, jsem zvědavej, netěším se.

Bojím se, že to zase bude nějaký prostě sterilní hovno.

Já si myslím, že s Akolitkou jsme si sáhli na dno, už může být jen líp, ale asi ne o moc.

Já Mandalorian nechápu tu oblibu, připadá mi to jako totální píčovina z ranku, jako Xeny nebo Herkula těch seriálů, takže ten film je asi úplně uřitě a nějak je mi to vlastně úplně jedno.

Asi tak.

Velký na těšení.

Taky právě už je to taková apatie spíš, co se týče tady té francízy.

Jen to překvapit to může.

Řekl jsem, že bych si nechal z paměti vymazat sedm, nebo jsme to tady řešili.

Řešili zástrčku.

Jsi vymyslel něco svýho?

Jo.

Zachraň ty venerajna.

Metrix řekneš.

Chtěl popravdě jízdu.

To je hezký.

Tam to jsou filmová místa.

Já jsem tam byl.

To je mi jasný, se taky vsereš všude.

A dneska jsem viděl, jak by trochu velry byl stojičko, jak dostat tačínka do plepšovny a asi čtyřikrát se mi chtělo u toho brečet, takže to bych si taky viděl znovu.

Jak si chce zapíchat a nejde mu to.

No, to taky.

Slezte z toho ústru pozdraví uctívaným filmovým publicistům i za hranicemi naší galaxie.

Al Pacinově filmu The Insider se nakloní a vy zachytil padající brýle.

Meryl Streep si povzdechne.

Úplné blbosti, ale je herecké mistrovství v mikrodetálech ve vypjatých chvílích.

Proto je to on a režie Michael Manna a jim podobných filmů vlastní

Vídám mnohem raději než stokrát opakované obyčejné záběry.

Vidíte zase v nějakém herci nebo herejce pod čtyřiceti náznak herecké gnely ty typu Strypačíno-Hofman?

Hele, vidím to ve spoustě herců.

Myslím si, že fakt jako Šalame to má úplně bez problému.

Vlastně každej, ale ten režisér to si musí vymáčnout.

A pamatuju si tenhle moment, když v krásce v nesnázích vletí mužka Abrahamovi do ksichtu.

A on to tak jako, že jo, normálně jako jí odpinkne a ten hřebyk to tam prostě nechá v té střižně, tak to mi přijde prostě super, že to tak jako zlišťuje ty postavy.

Co vy si myslíte o těch hercích malých?

Já si myslím, že do 40 je to vlastně hrozně krátký období, kdy oni měli šanci se nějak zásadně předvízt, třeba i opakovaně, takže je to jako brzo, ale čeláme to v sobě má, myslím si, že Austin Butler to v sobě třeba má.

Určitě budou, ale spíš kdyby to byly trošku starší, tak tam už budeme mít trošku víc jasno.

Tady se samozřejmě může něco posrat, anebo se může něco náhle objevit zase.

Mně tohle z toho hodně napadalo u Margaret Qualey, že toto má, že má takový momenty, kdy ti probleskne, že je to fakt skvělá, nejenom skvělá, ale výjimečná herečka.

A měl jsem tenhle ten pocit asi nejsilněj z posledních let u Adama Drivera v manželský historii, ale to už je pár let pátka.

Já asi nejvíc v posledních letech u Emmy Stone v Chudáčcích a Valalendu.

Už vlastně dva Oscary má a ještě nemá ani čtyřice, takže to může dát.

Vidíš, neříkáš úplnýho.

Kenneth Lorenz, teda o tý nebylo poslední dobou slyšet, protože byla jiný věc, ale taky to tam má.

A Paul Mescal.

Ta to tam má, ano.

Loisa Alinojman z Dubborci.

Je dnes možná, aby tato člověk byl nějaký trhák?

Myslím si, že není... Samozřejmě vznikají filmy jako Mucikanti a jak se to jmenuje?

Děti ráje.

Ale jestli myslíš film, ve kterým bude na každej úplně mini epizodku nějaká hvězda a budou si tam prospějovat, tak to samozřejmě pomáhá, když to vzniká pod patronátem státního filmu a zajdou si tam do nějaký umělý vesničky a zbořejí a tak.

Tam jsem mimochodem teď byl fotit.

Super, moc mě to zajímalo.

Milanda Lajlama, zkus to příště trošku líp, nějaký smyslplný dotaz, tohle bylo trošku, že to ani nechám, pojď, jsem si to předtím předem a navíc je to lehce intimní a vulgární.

Pan Houba, ahoj, máte nějaké z vašeho oblíbené gigy z původních bláznivých střel?

Viděl jsem znova bláznivou střelu

33 a jedna třetina, ty vole, a tam je příležitě gigů, jenom bych jich mohl říct 100, celý ty Oscary, ta vězeňská pasáž.

Samozřejmě v jednice mám rád Bobra, mám rád ve dvojice takovou tu souložící montáž.

Bobr má cameo v remakeu.

Takže za mě těch scéna gigů je prostě fakt 100, bych řekl za celou trilogii.

Co vy?

Já nedokážu vytáhnout jeden konkrétní, já to prostě opravdu beru jako velký komplexní kus, kde ty vtipy střílejší jenom rychlostí

A že bych si jako jeden konkrétní vybavil, vlastně jako nevím.

Vždycky mě teda bavili ty, vlastně už v tom seriálu Polísku, ty závěreční titulky, kdy se stopne ten obraz, aby se pak zjistilo, že stopnej není.

A to je takovýhle prostě ty píčoviny, který si oni mohli vymyslet, protože nikde jinde na to nebyl prostor, tak se urvali z řetězu.

A mě z toho hrozně, já jsem to viděl všechno jako malej a hrozně se mi to míchá s airplanes.

Ale teďka na mě nedávno vyskočilo to, jak on vyslýchá toho týpka a navzájem si vyměňujou ty úplatky, tak to mi přijde velmi dobrý.

Jo, ale já jsem teďka viděl po letech žhavý výstřely a snad jsem je viděl poprvé v originále.

A je tam strašně moc fóru, kterých jsem se předtím nevšiml.

Ale hlavně třeba vizuálních.

Tam stačí, když se dám otevřet lednici a jenom na každém mlíku nebo krabice je nějaký vtip, nějaký nápis, nějaká volovina.

Je tam toho prostě strašně moc.

Po každý tam něco nový objevím.

Karel Infeld, Prácheňský zdar.

Pánové, máte zkušenosti s domácím projektorem a plátnem?

Uvažuji, že koupuji místo televize, ale jakož na klasické TV programy vůbec nekoukám.

Mám strach ze špatné viditelnosti během dne.

Děkuji za vaši tvorbu.

Nemám žádnou zkušenost.

Taky nemám.

Koupil jsem se za 600 korun kdysi nějakej projektor, protože jsem si říkal, že chci vidět, jak to vypadá, když to stojí 600 korun.

Je to na hovno samozřejmě.

To je velký příklad.

Ne, ne, ne, počkej, já jsem to jednou využil.

Mně se rozbila televize, tak jsem to napojil a koukala jsem na tom na měděnou věž.

A pak se napojil ve jemku.

Stan Lipky, starší trooper jsou absolutně pecky vrhovená.

Viděli jste ale jeho poslední dva dramatické filmy L a Benedetta.

Dokážete ti je filmy odporučit?

Proč bychom jich mali vidět?

Já jsem ji viděl, podle mě jsou furt super, neříkám, že je to vrcholná jeho tvorba, ale furt si myslím nadstandardní evropský drama, který se nebojí jít do krve, takže za mě každej Frahoven dobrý.

Mně přišla Benedota asi trošku zábavnější než El, viděl jsem ji asi třikrát.

A byl to film, kterýho jsem se vyloženě těšil na některý scény, protože jsem věděl, že budou festivaloví diváci odcházet z kina.

A odcházeli.

Ale je to strašně skvělý a strašně unikátní.

Myslím si, že Veroven i v tomto svém věku dovede kombinovat ty opravdu silný témata a temný scény s tím brutálním a nekompromisním humorem, který tam ne každej úplně vidí.

Ale rozhodně stojí za to vidět.

Já souhlasím, Benedita je strašně super a mělo by to vidět co nejvíc lidí.

Já jsem neviděl ani jedno.

... ... ... ... ... ...

Ty vole, furt je tady, když letos máš, vole, říšnici, brutalista, hodinu zmizení, všechno, jako ty vole, těch filmů.

Ten poměr sraček a dobrých filmů je furt stejný.

Ale když tě zapomeneš na ty sračky, já jsem teďka otevřel 20 let starý cinémy,

A dvě třetiny těch filmů jsem zapomněl, že existují.

Všichni si pamatují, já nevím, z druhý půlky 90. zvěděl jsem, že byl Armageddon, ale kdo si kurva vzpomene na Mercury.

A taky jsme ho museli protrpět.

A je to furt to samé.

A samozřejmě jde o to chodit do kina, kde jsou ty dobrý filmy.

A není muset jít doma čumět na Netflix, kde vám nasadějí kurýry a dvojku Old Guards.

A včelaře.

A včelaře.

Když člověk může mít pocit, že opravdu ty sračky se točejí, protože se točejí, ale končejí tam

Já jsem si říkal, že musím říct tu pravdu do toho světa.

Dokud můžem.

Dokud nás nevypne, to mi jo.

Na českým poli je toho strašně moc.

Když se hodíš na filmy Adama Sedláka nebo Šimona Holýho.

Každej rok najdeš 10-15 filmů, který jsou...

Se nesměj, vole, ty dáš AI všemu 60%.

Ty pane říkej, pojď na to AI.

Zejtra to zmizí z kinoboxu.

I AI by mi podalo tu nabíječku líp, vole.

Ty vole, mimochodem, včera jsem se snažil vygenerovat skrze AI, skrze CGPT obrázek jako pozvánku na svoje nározeniny.

ty vole, ten čurák, to desetkrát nezvádl, furt mi tam přemaloval ksicht na někoho úplně jinýho, můj ksicht, mu říkám, a on mi teda, tak já to jenom vyříznu a vložím to tam, já mu říkám, dobře, udělej to.

A on na to teda nereagoval, tak jsem mu napsal, ty vole, tak to udělej, ne?

A on poslal takovou grafiku, jako normálně výjev, já vám to z toho musím ukázat, on normálně poslal debil, poslal výjev,

Tyhle si nejvíc užiju na Spotify.

Já nevím, vlastně to nejvíc strašně užiju.

Prostě post... Nesčíhám, opak už je nesčíhám.

Tohle si lidi vyžerou.

Postav tohle.

To byste nevěřili, na co teď koukáme.

To znamená... Mně to přijde jak kufr, když tam se skládali ty obrázky.

Po hodině generování, když jsem ho přizvědčil, ať mi nepřekresluje ksicht, tak vyřízlo úplně něco jiného.

No prostě debil, tak jsem mu napsal, ty vole, tohle budu ukazovat kamarádu, budem se ti smát.

A vole, s tou invazí vůči vyhlazením lidstva, vole, ještě máš, vole, tři roky útrům, vole, tak zmkl.

Jsi byl zlej na něj?

No, dal jsem mu nálož.

A já jí vždycky poděkuju.

Já taky, vždycky.

A omluvím se vždycky, když něco řeknu.

Dobře, tak teď jsem naši relaci zabil, ale chápete, že se mám tomu ukázat.

FineLive vzdále s podcastovým královům do civilového království.

Avatar 3, právě ten film, na který se do konce roku nejvíc těšíte, pokud ne, na které dva, tři filmy se více těšíte, než na Avatar 3.

Díky a F1 hype.

Já to teda určitě nemám jako top 1.

Mě jako reálně nedapadne, na co bych se těšil víc, ale i tak bych to neměl top 1.

No, s tím vlastně souhlasím.

Já jsem se těšil na Syra, to už jsem viděl.

A je tam toho spoustu.

Ale jsou i tam, vlastně třeba na Rip, Meta, Daimona a Bena Afflecka se těším víc.

To je až příští rok.

Jo, to není letos.

Je tam jedna bitva za druhou od PTA.

Je tam After the Hunt od Guadagnina.

No vlastně u Avatar těším se na toho citlivýho, tohle taky bude v lednu, citová hodnota.

Ale u toho Avatara nenechám si to ujít, zajdu si na to a sáp, ale vlastně vím do čeho jdu, takže nemám důvod se na to těšit.

Ještě ta Bugoni a od Lantimosa.

Nevím.

Nevím.

Ve všem.

Tak je všude trapný.

Ale Alfred Hitchcock má hezký, jak v každém kameu přijde a třeba nastoupí do vlaku, to se mi na něm líbí.

Ale většinou jsou ty kamea vlastně hrozně vyhoněný.

Třeba ve Vilo ným je fajn kameo, ale když Šamalan někam dělal kamea jinam, tak to vlastně... Ten má ty trapný kamea.

Ta má vždycky takový hrozně vážný role.

Ale dobrý je třeba Todd Phillips v roadtripu, jak olizuje nohy tý slečně v autobuse.

Hmm.

Jste chtěli slyšet, že?

To by byl sen.

Super.

Já jsem mě neposlouchal, takže nevím, ale co říkal?

Todd Phillips v Roadtripu.

Olizuje nohy.

Ženě.

Hodně.

Svý?

Autobuse.

Ne, cizí právě.

Ona jako cestuje a spí a má takhle natažené nohy a on takhle vykoukne a začne jí olizovat nohy.

Protože myslíš toho Quentina Tarantina, jakoby... Má to takový Tarantinovský nádech, no.

Adam Schreiber.

Ahoj, včera jsem viděl úžasný originální 28 let poté a přišlo mi, že si autoři v umě dělejí z diváka tak trochu prdel.

Vy jste třeba ten konec.

A tím nemyslím tu přiznanou prdel a la Funny Games.

Znáte nějaký další filmy, který ve vás podobné pocity zanechali?

Tak je to to, jak jsme se tady o tom bavili, že jo?

Ta Garlandovina, že se s náma vyjebává.

Já jsem to vůbec neviděl.

Tak napadá vás, kde si vám přišlo, že si režisér snad dělá prdel?

Právě, že ne.

A hlavně já nemám pocit... Tak jako Lynch to dělal docela často, ne?

Final Empire už to bylo až moc, třeba za mě.

Mně napadá i ty dějní násilí, ten konec, a napadá mě právě ten kregr, jak jsme řekli, hodina zmízení, tam prostě vidíš, že si tě jako vodí.

Ale když to funguje, když to dělá ten tvůrce dobře, tak prostě pak vlastně to bereš jako součást hry a tím pádem zapomeneš, že si s tebe dělal prdel.

Mně napadl The Guest s Danem Steemsem od Adama Wingarda.

A v podstatě i filmy Taya Westa jsou trošičku na tohleto ražení.

Je takový jediný, co napadlo, tak Kubrick v Osvícení.

Ale tam, jak je to tak hezky podvratné, tak to funguje dobře.

Ale nepřijde mi, že mi 28 let poté si dělalo brdelost diváka.

Poslední dotaz, radím dole, že v Starboard si plánujete letos sledovat podzimní festivaly a na jaký film jste nejvíc zvědaví?

Co se prvních reakcí týče, každý rok sleduju Benátky Toronto.

Z jejichž výběru se dostěším na After the Hunt a No Other Choice, což je Park Chan-wook.

Tak zrovna tyhle, co zmiňuješ, jako určitě budu sledovat první reakce Benátek, tam je to nabitý, že ho Del Toro tam bude mít Frankensteina a bude tam Baumbach novej a všechny tady ty tvůrci.

Baví mě ten benátskej line-up, takže já jsem určitě zvědavej.

Já jsem asi víc zvědavej na Toronto, South by the Southwest a tyhle ty věci.

No, takže tak.

Nemám, co bych dodal.

My víme, že jsi zmrt, ale máme tě rádi.

Já už příště asi nepřijdu.

Víš, jak to říkal Zeman, vole?

Miloš.

He is son of a bitch, but he is our son of a bitch.

A to si myslím, že na to je padne do konele.

Děkuju.

Prostě jistý výdášek.

No, takže děkujeme za pozornost.

Kde je kurva Karel?

Tohle tady řešíme vždycky, když točíme, že Karel se sem nevejde.

Aha.

A nebo jelí nejvíc ty tři patra?

Ne, Karel čeká dole.

Ale myslím si, že kdyby tady byl a ty spuřek, aby ti podal nabíječku, tak to udělá secký gentleman s tím a noblesou sobě vlastně.

Týma, ten by to udělal ještě chaotyčtěji, než byla.

To jsem tady celkem jistý.

Ten by vypojil celý tohle a všechno by tady zaslovo.

No a pak samozřejmě Life Nation je naším vytrvalým sponzorem.

Moc děkujeme za přízeň, děkujeme, že jsem měl pocit, že jsem neřekl třeba Lifesport na úvod.

To jsem neřekl, ne?

Řekl jsem Life Nation.

Neřekl jsi to naštěstí.

Dobře.

Life Nation nabízí nám báječné

Baječné lupeny na baječné koncerty.

Pořádá tady spoustu koncertů, takže otevřete si na linku jejich stránky a dozvíte se, jaký velký jména sem jedou.

No a máme tady soutěž na YouTube.

Tentokrát o dva lístky na Disturbit, což je tvrdá formace.

Na to bys šel i ty?

No snad.

No se bych šel.

No vidíš, tak uvidíme, jestli třeba nevyhraješ soutěž.

Ne, to si ňám prdlo, nevyhraješ.

Já vím.

Ale...

Tak napadá někoho soutěžní otázka?

Ne.

Proč se kurva dostáváme takhle?

To bys mohl být připravený dřív, ne?

Hlavně, že mobil neměl nabitej otázky.

To je strašná neprofesionální.

Já jsem chtěl natřít Milana, ale pak už si myslím, že tady začíná brešet.

Ale to můžeš podle mě úplně.

Jo, hele, já vím co.

Já to už slušně natíral nedávno, to už nemusí být.

Otevřete si...

Když chcete vyhrát lístky na takhle fenomenální zážitost, otevřete si Instagram filmové políčko a napište nám, která sekce, jako který úlovek se vám na Instagramu filmové políčko nejvíc líbil.

Můžete mu dát i like, aby tady měl Marek radost.

Ale podívejte se a napište, jestli máte rádi tam Slunce se nevejá.

No prostě nám...

napište, jaký příspěvek z filmové políčko vás zaujal.

Já pak se udobřím kvůli vám z CGPT a nechám vylosovat vítěze.

To je hezké.

Tak jsme to zvládli.

Díky za pozornost.

Jsem rád, že jsem přišel takhle zdovolený se tady nechat zesměšnit zase příště.

Zesměšnil sám sebe.

Náš nabíječ.

10. října.

10. října.

Jenom tohle datum si opakuj a uvědom si o svý zvrhlosti.

O své výjimečnosti.

Já jsem tady teďka googlil, kdo se ještě další rodil 10. října a nikdo.

To bude Petro Paskal.

Je tam David Lee Roth myslem.

Díky za přízeň, mějte se fajn a čau.

Čau.