Transcript MovieZone Live-259

No, tak asi jedem.

Jsem ti skurvil začátek, já se strašně omlouvám, ty vole.

Zdar, zdar, zdar, je tady 259.

Moviezone Live a je tady extra napěchovaná, zatím taková podvyživená sestava.

Je tady MrHlad. Čau Mates.

Zdar.

Takže my jsme tady dva lidi a jeden podčlověk?

No, dá se to tak asi říct, no.

Je tady čurda české filmové publicistiky.

Jídáš z ruda v lidské podobě, plíseň chodící, člověk, který by za 30 stříbrných prodal svoji matku, babičku, psa, možná i svoji holku, to už je teprve v jednání.

sestřenici, bratrance, možná další sestříbrných, podle mě ty bys udělal úplně cokoliv a dal všance kohokoliv.

Jsi člověk, který vyměnil krásnej pelíšek u Movie Zone, strašně chytrý lidi, strašně fajn kolegy, strašně vřelý kamarády, který tě naučili, jak prostě fungovat v tom světě velký filmový publicistiky.

My jsme ti otevřeli dveře k těm DiCaprium a Pitum a ty jsi nám dal nůž do zad.

Tak je mi s tebe na blítí, ale i tak tě mám rád, Milane.

Vítej, je tady Spooner, neboli šéf redaktorky na boxu Milan Rošafný.

Já jsem trochu čekal, že na to dojde, protože jsme se ho vypiplali od toho miminka a člověk ho musí pustit do světa, ale potom nečeká, že skončí na killboxu.

To je jak kdyby se přiděl k NSDAP nebo něco takového.

Já jsem čekal Variety a ty místy toho kinoboxu.

Tak musím to vrát postupně, ne?

No, ale dneska to máme speciální, v Praze šíleně chčije, takže jsme všichni šíleně zmokli, nebo aspoň já.

Já taky.

A musím běžet za kulturou, takže máme na to jenom nějakou hodinu dvacet, ale ani nemáme tolik filmů, kdyby přišlo, že se všichni podívají na to samý.

No je to tak, ale o novky nech není moc co brát.

Právě, takový ty pecky jako Sirat nebo Jedna bitva za druhou, ty přijdou až v příští relaci.

Do té doby nám můžete nadávat, že jsme šuleni a že jsme vaši důkladnou dávku zábavy ochudili.

Ideálně nám to píšte na herohero.co, kde si nás můžete předplácet a psát nám pěkně napřímo, že jsme hovada, pokládat nám dotazy.

Takže všetečné dotazy, jsem rád, že minule jste pod komentářem a napsali, že dotazy chcete zachovat, protože se u toho bavíte, líbí se vám, jak jsme na sebe milí, jak obnažujeme svoje tajný, jak se tomu říká, tajný nedostatky.

jakože třeba Ondra si hrozně dbá na tom, aby měl imič toho filmovýho vědátora a toho experta, nevadí mu, že mu omlacujeme o hlavu Eternals nebo Indiana Jones 3 a jen tak z fleku vybalí, že nesnáší taksikáře až Joker a Joker 2 jsou mnohem lepší filmy, no tak ty vole toho takového vocasa bych nikdy v životě už do relace nepozval a už je tady ten vocas ale je tady úplně jiný vocas

Takový zanedbanej dneska.

Co ty jezevčí hnído?

Už ses někdy... To je jaký bezdělka.

A on si ještě chudák nastavuje mikrofon, tak dál ho můžeme hezky popisovat.

Jaký bezdělček, no trošku.

To vy sračky, vole, už vás slyším.

Ty vole, ty vypadáš jak postava z filmu To vaše vorla, vole.

Cesta z lesa a tam ho zase... Já to spíš vidím raději ze šílen z dívočině.

Vohol se ty, šupáku.

Podívej, jak já jsem se hezky vyvonil, vole.

A já jsem taky takovej, vole, hezoutký.

A jenom na obličej, nebo jste to pojali nějak?

Já i prdel.

Ježišmarja.

Ale i triko máš nějaký přihnusně líp.

A nemáš nějaký EZO přívěšení?

To mám firemní ještě.

A ty seš úplně v kundě.

Ale když tam nepokážeš asi pět let, ne?

Jo, jo.

Triko vydrželo.

Triko vydrželo ještě.

Já jsem dneska pouštěl Kudy běží zajíc, od kterého jsme pokoukali ten zoomovej format.

A tam se strašně hádali na téma hlavně si neskákejte do řeči, nic víc lidi tolik nesere, takže jsem si říkal, že my jsme, tady je svět ještě v pořádku, tady si můžeme skákat do řeči a posílat se do piče, neže bychom jenom si tak hezky hovořili, každý by měl prostor.

No a samozřejmě prostor máme díky tomu, že nás tak hezky podporujete na tom Hero Hero, to už jsem říkal, můžeme tady díky tomu mít třeba mikrofony klovitní a internetové připojení a samozřejmě děkujeme našemu partnerovi, což je Live Nation, úžasná skupina, která sem veze na koncerty legendy hudebního nebe jako Robbie Williams a Lenny Kravitz a Sting a

Co jsem to viděl?

Bruce Springsteen, Billie Eilish, Dua Lipa, no prostě báječní jména.

Dneska budeme na konci téhle relace, možná to nebude úplně na konci, protože možná budu muset brzo zmizet, to se ještě uvidí.

Možná to bude uprostřed a kluci pak dojedou dotazy, to mají moc rádi.

Tak budeme soutěžit od Valísky, tentokrát na One Republic, poprockový band, který má spoustu fanoušků.

Takže tak.

No a vyhlásíme soutěž o Volbeat.

Redakční lístky už si uzmul Jokolov, ale mu zasvítily očička, tak se mu je dál, ať má radost.

Ale jsou tady ještě dva soutěžní, který nějaký z vás kulturychtivý existence vyhrajou.

Tak jak se máš, Mojmíre, ty stará čupko?

Jak vás vidím, tak hnedka dobře.

Jo, přecež taky chlupatej.

Já nevím, nějak nemám motivaci na to holení, no.

Jo?

Nemáš breberku na koulích?

Ukáž.

Čekal jsem, že to přijde až ve druhé hodině vysílání, ale... Ale to už to právě možná celá nebude, to už by se neměl kdo stědět.

Tak ty to nejsi tak často teďka, tak se to musí...

Já chci vidět, jak tam lezou ty brouci, víš?

Ty muňky.

V tom publickém oklopeji.

Tak co jsi viděl, ty vole?

DJ Ahmed.

Co?

Co to je?

No, je to makedonské drama.

A to s kým nás chceš otravovat s makedonskýma věcma?

To jsme začali dobře teda.

Ale proč jsi mě vyvolal, když tě seru já i ten film, aniž by se ještě cokoliv stalo.

No tak DJ Ahmed musíme probrat, protože to bylo někde na festivalu a je to s českou stopou, ne?

No, ale jako nehereckou, nebo ne takovouhle zjevně výraznou, ale myslím, že se na tom podíleli někdo, čeští zvukaři, nebo prostě někde takhle někdo ze štábu, který není až tak vidět.

Ale je tam čeští lakírníci.

Je tam česká částečná koprodukce, protože ten režisér makedonský, jehož jméno tu nemám otevřený, takže ho nedokážu říct, tak studoval na FAMU a je absolventem FAMU, takže je tam i takováhle česká stopa.

A zdá se, že FAMU vedle Evy Toulové dokáže produkovat i velmi zdatné tvůrce, protože ten režisér, na to, že to je jeho první film, tak DJ Ahmed je

Je vlastně velmi zábavnou, takovou festivalovou, na první pohled artovkou, takový prostě drama z makedonský přírody o dospívání, ale vlastně je to takový hrozně vtipnej, hrozně svižnej film, který není vůbec tak...

vůbec si tak nepoťapkává v tom, jak to mají mladí v Makedonii těžký, ale vlastně s takovou lehkostí zobrazuje ten jejich život, který samozřejmě skítá spoustu útrap, stejně jako ten náš a hezky se na to dívá, hezky to uteče, je to zábavný.

A on to je přitom takovej ten vzorovej film toho teroru z těch festivalů, víš co, jak se říká film o makedonských pastevcích ovcích, ale přitom je to asi zábavný, ne, to jsem pochopil.

Je to zábavný, opravdu, je to o pastevcích ovcích, je to o rodině, kdy ten mladý, dospívající 15. nebo 16. letej kluk by...

baví ho nejvíc hudba, chtěl by být DJ-em asi, ale vlastně ještě vůbec neví, ale rozhodně by chtěl být vlastně ve škole s kamarádama a nějak s nimi trávit čas, ale jeho otec, takovej velmi tradicionalistický pastavec ovcí ho nutí, aby pomáhal doma na farmě

Takže je tam tenhle generační střet, do toho se samozřejmě ještě zamiluje a tak dále.

Jsou tam tyhle z ty tradiční motivy, typický pro ty filmy o dospívání, ale je to vlastně podaný tak, že spousta těch scén má takovej nadhled, který ne, že by z toho dělal úplně...

který kdyby šel ještě v okus dál, tak by z toho mohla být přeštěná komedie, která vlastně ty myšlenky schazuje, ale ono to tak balancuje na hraně, že je to vlastně zábavný, že se pobavíš na tom, že ta scéna je natočená vtipnějším způsobem, než by musela být a zároveň pořád chápeš, že se tam děje něco docela dramatického a že to pro ty postavy není úplně jednoduchý.

Takže ono to tak má tak hezky tu

humornou a dramatickou složku vybalancovanou a díky tomu, především díky tomu, se na to dívá tak nějak příjemnějc a snás než na většinu podobných filmů.

Já jsem si otevřel ČSFD, takže už vím, že to dělal Georgi M. Unkovský.

Distribuje to Artman a Artcam, to znamená náš kamarád a kumpán Marigot, Vítek Šmarc, čelistník, no a stříh dělal Michal Rajch, to je vynikající dramaturg a můj oblíbený spolupracovník, takže ta česká stopa, zvuk Miroslav Chaloupka, česká stopa je vydatná.

83% na ČSFD, tak to souhlasí s tím, že na to by lidé měli jít, pokud jsou takový jako funčmakersky naladěný a dobře se pobaví.

A zároveň ten plagát s tou ružovou ovcí, ten sepové, ten vidím docela dost různě v metru a přijde mi kůl.

Takže jsem rád, že o tom mluvíš vřele, to se u tebe moc krát nestává.

No, za posledních pár dnů jsem byl vřelejší na dva české filmy než krom, takže...

Něco se děje.

Je DJ Ahmed lepší... Ty mi připomínáš sršku DJ Ahmed.

Tak si ho představuju.

Je DJ Ahmed lepší než Logan?

Jo, to je.

Tak to si může dát Marigold na... na bannery

Přichází film lepší než Logan.

Mojmir Ahmed Sedláček.

No, tak hladé, vole, ty jsi viděl i něco, co lidi zajímá.

Fakt.

Čtvrteční klub amatérských detektivů Netflixu.

Nejsledovanější věc tam za posledních 14 dní.

Pierce Brosnan, Helen Mirren, Ben Kingsley, vole.

To je multi-Oscarový cast.

Je tam i Jonathan Pryce v malý roli?

Je tam i Jonathan Pryce, točil to Chris Columbus, natočil to podle detektivního bestselleru a vypadá to jako taková ta oddychovka pro to nenáročné koukání, ale není to nenáročné koukání až moc nenáročné, hlade.

Je velmi nenáročné.

Já jsem trošku doufal, že to bude taková ta svižná komedie říznutá detektivkou nebo detektivka říznutá komedií,

Ale ten film je hrozně takovej, je to jak koukat se na Jessica Fletcherovou.

Opravdu tam chodí ty staří lidé, mají takové ironické hlášky.

Vizuálně to není nějak zvlášť strhující, vypadá to strašně konzervativně natočený, ale spíš jako cíleně, aby to postarejší publikum nebylo nějak moc jako zmatený tím, že ta kamera se moc hejbe.

Není to vlastně moc hezký, herecky to je vlastně docela fajn, protože ty postavy jsou sice poměrně jednoduchý, ale dost jasně definovaný, že Pierce Brosnan tam hraje nějakého bejvalýho šéfa odboru, takže to je takovej starý punkáč, Helen Mirren je tak cool, jak ona umí bejt ve svým věku, ale je to takový hrozně jednoduchý, nesnaživý a bohužel v té detektivní rovině se to potom posouvá do takového bizáru, kdy vlastně všechno, co ty postavy dělají,

je tak nějak jako trošku k ničemu, veškerý to jejich pátrání se dostane k pointě trošku omylem a myslím si, že jako ta cílovka bude asi spokojená, ale tou cílovkou v tomhle případě fakt asi nejsou ty diváci, kteří se třeba těší na třetí na nože, protože tenhle film se vůbec nepokouší být nějak vychytralý.

Cílovko jsou lidi, kteří zapnou Netflix a pak jdou prcat.

Tak mi krásně vypadl, takže vůbec nevím, co řekl.

Aha, já jsem říkal, že cílovkou jsou lidi, který zapnou Netflix a pak jdou prcat nebo žrát bramburky a jim to úplně, úplně ne.

Ale já si myslím, že ani na tohle toto jako úplně není.

Ona tam opravdu vypadá jako taková levná televizní věc.

A vlastně toto levnou televizní věcí je, jo.

Fakt to je takovej film spíš pro ty babičky, který jako chtějí vidět ty lidi, který měli rádi v těch devadesátkách, kdy byly mladší a hezčí lidi.

Tady jsou starší, ale pořád poměrně hezčí, ale celý ten humor, celý to pátrání je opravdu strašně takový důchodcovský, což jako chápu, že to asi bylo zadání, že podobná je asi i ta knížka, ale pokud na to člověk kouká jako na krimikomedii, tak zkrátka nedostane tam reálně nic moc zajímavého.

Není to jako úplná prohra,

Myslím si, že ten film je přesně takovej, jaký asi opravdu měl být, ale myslím si, že není pro nikoho z nás a ani pro nikoho moc ze čtenářů movie zone.

Spíš pro jich maminky až babičky.

A takhle je i natočenej, takhle je i odvyprávěnej, takhle je i zahranej.

Je to takový jako nekonfliktní, hezký, je to v takovým krásným zámku se to odehrává, mají tam lamy, je tam paní, která pořád peče dorty a všichni se na sebe usmívají a vedou takové ty štíplavé babičkovské řečičky a

A to je všechno.

Já nevím úplně, jestli to je to, co bych od takového filmu chtěl.

Zároveň nevím, jestli mu to mám vytýkat, protože očividně to takový bejt mělo.

Ale když to opravdu beru jenom čistě jako žánrovku, tak si myslím, že to je taková polovičatá práce.

Souhlasím s tebou, já bych řekl, že je to takový, ono to ani není hezký, ale k hovnu, ono je to takový spíš starý, ale k hovnu.

Takový jako usedlý, připomnělo mi to, proč nenávidím light crime, fakt mi to evokovalo, tady ty Big Benny a Doktory z hor, akorát s lepšíma hercema, který si to vlastně docela užívají a s trošku šikovnějším režisérem, který působí spoza kamery, že každou chvíli umře.

Někdy to přirovnávalo k vraždám v Mitsamuru nebo k takovýmhle těm britským detektivkám, který jsou všechny zasazený do nějakého malého městečka a v každém tom městečku mají, já nevím, svýho řezníka, svýho nějakého pošťáka, všichni se znají, všichni se mají rádi a někdo tam náhodou umře.

Tady to je akorát všechno narovné do důchodňáku.

Čurda, jak to vidíš ty?

No já s váma souhlasím, mně to přijde ne ani tak jednoduchý, ale spíš strašně líný, jako ve všech směrech fakt jako líný, že ono se to snaží bejt jako ta, fakt jako ty britský detektivky, jako ten Erkil Párod a právě ty vlaždy v Midsommaru, ale chybí tomu právě ta lehkost nebo nějaká ta hravost, ať už v té atmosféře nebo v tom scénáři, je to strašně takový zaprděný, strnulý, nic se tam neděje.

to obsazení, sice jako hra je hezký, ale vlastně hra je na volnoběh, nemá tam moc co hrát, třeba polovina vlastně toho kubu je úplně zbytečná, kdyby tam byly jenom Miren a Brosnen, tak to úplně jako v pohodě stačí.

Jo, Ben Kingsly tam v podstatě akorát sedí a dvakrát něco řekne a pak pomalu řídí, myslím.

A pak ta čtvrtá, ta paní ta tam, jenom aby na začátku se jako divák seznamovala s těma postavama, ale jinak tam nemá vůbec žádnou úlohu.

Takže kdyby se to třeba i o půlku zredukovalo tyhle postavy, tak vlastně vůbec to nevadí, protože tam jsou úplně k ničemu a pár denů si by to tomu prospělo, protože by to aspoň mělo dvě hodiny, ale třeba jenom 90 minut a bylo by to hned trošku snesitelnější.

Nefunguje tam vůbec ta linie toho pátrání, protože vlastně, jak jsi říkal, tam vlastně to moc nevypátrají, nebo moc to vlastně nefunguje.

vedlejší postavy, kde jsou prostě herci jako David Tennant nebo Naomi Ecke a takový známý ksichty, tak je vlastně totálně nevyužitý a je to takový vlastně, že na to jenom koukáš a říkáš si hm, tak jako kdyby mi bylo fakt těch 70, tak se možná trošku bavím, ale takhle se nebavím vůbec a přije mi to jako strašně ponomarněný potenciál, ať už co se týče nějaký jednoduchý detektivky nebo i toho obsazení a je to prostě, už si vlastně nepamatuju skoro o čem to bylo.

Takže za nás palec dolů, jak my říkáme.

Rymzy, když jsme u té hravosti a zábavnosti, ty jsi viděl nové srnky, divadlo Mír, kreativita, zábava.

Ano.

Tak kdyby jsi to srovnal s análním znásilněním, co by ti bylo příjemnější?

Těžká otázka, protože těch rovin, jak to hodnotit, je celá řada, ale...

Ne, ne, ne.

Nebylo to pro mě záleka tak útrpný, jak jsem si myslel.

No vidíš, jak hezky mluvíš.

Krom byl z toho vyloženě zničenej, zděšenej.

Ještě druhej den mi mluvil o tom, jak to potřeboval rozdejchat a že se mu ten film vrací do hlavy, i když nechce.

Ale takhle špatný zkušenosti s tím filmem já nemám.

Je to velmi...

bizarní, rozstřelený a nesmyslný a těžko říct, jak moc záměrným způsobem.

Asi, no, naprosto jako cokoliv, co v tom filmu je, tak by mohlo být jinak a nedá se říct, jestli je to tvůrčí chyba nebo špatnej tvůrčí záměr nebo dobrý tvůrčí záměr nebo co to vlastně je, ale je to fakt takový šílený, zbysilej film, který se ale...

Nutný asi hlavně vědět, že se od předchozí tvorby divadla mír docela odlišuje, a to jak od skečů Tří tygrů, tak od toho jackpotu, což byla vyloženě jako...

buranská, hrubozrná komedie, která střílela nesmyslný frky každejch pár sekund.

Tohle je spíš než projekt divadla Míru, tak bych řekl, že je to projekt, který se Tomáše více jak 20 lety napsal stejnou jmenou divadelní tace té hry, samozřejmě pro film nějak upravená, ale přece jenom nějaká taková divadelní stacionárnost je zní cejtit a...

Přijde mi, že i tím způsobem vyprávění je to spíš jeho projekt, než něco, co by patřilo mezi produkci.

Ale samozřejmě to zase skýtá prostor pro zběstivý kreatace Štěpána Kozuba a Robina Fera, Vladimíra Poláka a Alberta Čuby.

Vypadáš jako Robin Fero, ano, tak to je.

Že jo, že jo.

Vypadáš jako moje čuba.

Robin Ferro stráví většinu toho filmu obnaženej, takže to jsem velmi oceňoval a v jeden moment se tam dokonce mluví o souložení s Jezevcem, takže už jenom za tohle to za mě získalo nějaký body, který chápu, že jsou takový velmi subjektivní, ale jsou tam.

Každopádně,

Ten film teda pojednává vlastně o třech takovejch podivínech, outsiderech, zoufalcích, který mají nějaký tělesní nebo duševní vady, nedostatky, který nám jsou postupně představený, oni je vyprávějí do kamery takovým metafikčním způsobem, který není moc motivovaný nebo spravdelněnej, ale prostě je tam a...

je vidět, že v tom filmu je spousta nápadů, který jsou takový naťuknutý, ale nejsou úplně uspokojivě dohrany.

No a...

seznamíme se s těma třema postavama, ty jsou nám nějak představený a ve chvíli, kdy by se to mohlo nějak rozjíždět dál, tak to vlastně skončí takovým deus ex machina způsobem.

Což je tvůrčí záměr, který byl už takhle udělaný v té divadelní hře, která je schválně taková surrealistická, bizarní

ale neviděl jsem jí, ale jenom z toho, co jsem o ní slyšel a ten film je velmi vulgární, především v typama o sexu, zprostej a zároveň vůči těm svým postavám takovej docela citlivej, melancholický a jako dá se a tím, jak tam se může stát a taky se tam hned kdy děje poměrně cokoliv, tak se dá k tomu najít cesta, kdy ty obrazy na sebe necháte působit a

něco to třeba s váma bude dělat, co pro vás nebude tak toxický, jako pro našeho redakčního kolegu, ale mě to vlastně nevadilo, necítil jsem se tím nějak uraženej, pohoršenej nebo znechucenej, ale že bych v tom viděl nějaký smysl, který by mě obohatil nebo vyloženě bavil, protože ani ty vtipy nejsou nějak vyloženě vtipný, tak to úplně ne, takže

Jako dobrý film bych to neoznačil, ale jako nějakej odpudivej propadák taky ne.

Takže to není lepší než Logan.

Není to lepší než Logan.

Kolikátý minutě by to zabilo hlada?

No, hlada... Štěpán Kozub je hned v té první z těch tří povídek, takže si myslím, že by to šlo celkem rychle.

Já s ním jako reálně problém nemám, ale když jsem viděl tu upoutávku, tak mi to přišlo jako takový...

podivný režiserský cvičení několika kamarádů, který to prostě poslali do kin.

Já jsem šel doleva a oni doprava a nepotkali jsme se vůbec nikde nikdy.

Takže myslím, že nebudu ani zkoušet, co to se mnou udělá.

Řemeslně to nevypadá špatně.

Je vidět, že tam je spousta nápadů a

kamera, střih, zvuk, je to nějak profesionálně udělaný, akorát to, co se tam děje, tak k tomu jako fakt se nedá podle mě předvídat, jestli si k tomu každej z vás jednotlivě i z potenciálních diváků dokáže najít vztah nebo ne, je to jako velmi subjektivní a

Já bych řekl, že spíš asi ne, ale zároveň tam nějaký potenciál tam vidím, který jsem nedokázal pro sebe úplně rozkrejt, ale asi tam trochu je.

Nevadí, zajdi si po druhé a zkus to.

Milane.

Ty jsi viděl Bláznivě, to znamená film, který je hezký diváky hodnocen po té, co byl uveden ve Varech.

Je to nový film Paola Genovese, který dělal naprostý cizinci a udělal na tom obrovský vejvar, protože to prodal asi do 70 zemí světa a všichni si natočili svoje vlastní verze.

Tohle vypadá taky, že by si mohli točit všichni svoje vlastní verze, protože je to taková ta romantická

vztahovka s komediáními aspekty i nějakým dramatickým přesahem.

Vypadá to jako hraná verze v hlavě, to znamená, že dva lidé se snaží dát dohromady a zároveň tam jejich různé vnitřní hlasy s nima mluví a polemizují a hádají se a pochybují.

Tak je to pro tebe zábavné a úžasné?

Chceš českou verzi nebo jaké to pro tebe bylo bláznivě?

Jako českou verzi bych asi nechtěl, protože asi tam nepotřebuji uvidět starého Sledona.

Miroslava donutila, jak někomu říká, jak má prcat nebo vybírat kondomy, ale jinak se mi to docela nebo docela, byl jsem z toho velmi překvapen a velmi mě to bavilo, když jsem to viděl ve Varech v rámci tamních projekcí, tak mi to vlastně přišlo jedna z těch nejpohrovejších a nejvtipnějších věcí, co tam letos proběhla a

Musím říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen tím, z jakou lehkostí to vlastně to téma těží.

Je to, jak se říkal, prostě dospělý v hlavě.

Ono to je tam jako koproducent Disney+, takže já si myslím, že se by tam nemuseli nějak ošefovat i práva, aby to fakt jako měli nějak pořešený v tomhletom směru, ale to se nesem jistý.

Takže je to vlastně právě o tom střetu ženy a muže, o těch romantických kliše na prvním rande, o tom rozdílném myšlení v určitých situacích a za mě to funguje velmi pěkně v tom, že ty hlavní dva hrdinové jsou sympatický, zároveň se tam skvěle pracuje s těma jejich myšlenkama, kdy tam má každý samozřejmě nějakých čtyři nebo pět rozdílných osobností v sobě a ty se hádají a

Nějak tam jsou různé vtipné interakce a v tomhletom to funguje úplně skvěle.

Má to tempo, má to ani asi hodinu a půl, takže to fakt je nezastavení.

Funguje to jako milá konverzačka v tom, že se tam fakt střídají hlášky, má to skvělý komediální timing.

A to téma je vytěžený úplně domrtě, až teda na tu poslední třetinu, která je postavila na tom, že už se vlastně opakuje všechno, co se předtím stalo a je to takové jako schrnutí nějakých mouder životních, jak se mají mít muži a ženě rádi a jak je láska důležitá, blablabla, tak tam už to jako ztrácí řetěz, protože už to nemá takovou tu hezkou bezprostřednost a zároveň to není tak jako...

jak bych to řekl, není to tak jako na všechny ty témata, že se tam prostě předtím řešil sex, řešily se různý jako věci, jenom ty osobní, tak tady už je to hodně takový fakt jako na ten patos a na ty zamilovaný moudra, ale to už tak jako nefunguje, protože už ti to vlastně říká všechno, co víš a spadá tomu řetěz, ale do té doby

Mě to bavilo a když to srovnám s těma sourozencema, který byli taky z Itálie a taky to ve Varech mělo docela silný ohlasy a bylo to v divácký ceně hodně nahoře, stejně jako to bláznivě, tak tohle mi přišlo daleko přirozenější, daleko plynulejší, daleko víc nahláškovaný a líp napsaný a jestli chcete na nějaký hezký ideální rande nebo si udělat pěkný večer, tak to jedině doporučuji.

Tak to je hezký.

A jsem rád, že jsi to tak úderně řekl.

Na rande, to jsem si přesně myslel, že tohle bude.

Jo, to podle mě nikdo nevodejde takhle zklamanej z rande.

Pokud se třeba neuvědomí, že sedí vedle někoho z nás, to myslím, že by jistý zklamání přineslo.

No, tak Hlade, co ty jsi ještě viděl, ty stará vojno?

Já jsem viděl dlouhý pochod novou adaptaci Stephena Kinga, která teďka zítra vstupuje do kin.

No pochopil jsem, že pro tebe byla spíše průměrná, ne?

Já jsem myslel, že byla průměrná víceméně pro všechny, plus mínus.

Je to teda podle poměrně slavné novely, nebo já jsem minimálně pochopil, že je slavná a že je asi dobrá, nebo minimálně mi říkal můj kolega, že to je jeho oblíbený King.

Kocour?

Kocur ne. Můj kolega v práci, kde mi platěj.

A je to vlastně docela zajímavý, zajímavý i tím, že to točil Francis Lawrence, který dělal vlastně všechny Hunger Games, kromě těch prvních a je to takovej trošičku podobnej svět.

Hlavně dělal Constantina, ne?

Dělal Konstantina, ale ono to má právě blízko k těm Hunger Games, k tomu, že se to odehrava v dystopickém světě, kde nějakých 40, tuším, mladých kluků vyráží na dlouhý pochod, to znamená, že mají prostě jít a kdo poslední přežije, ten vyhrál, že mu splně jakýkoliv přání a dostane spoustu peněz a slávy a zbytek umře.

Kdo zpomalí, kdo se odchýlí z trasy, kdo se zastaví, tak dostane kulku do hlavy

A je to v podstatě o nějakém tuším pěti, šesti denním teroru chudeckým a o postavách, o hrdinech, který na něj vyrazili a celou dobu si povídají.

Je to v podstatě bez flashbacků, což si myslím, že je možná trošku chyba.

Nevím, jak to je v tom románu, ale je to vlastně hlavní problém toho filmu, že ty postavy...

Jsou strašně načitelný, u spousty z nich člověk vlastně vůbec neví, co je motivuje na ten pochod vyrazit, přičemž oni od začátku věděj, že všichni až na jednoho umřou, ale paradoxně pokaždý strašně překvapí, když někdo umře a jsou z toho šokovaní a zděšení.

A postupně se ukazuje, že někdy ty postavy jsou fakt jako asi dementi, nebo já nevím, protože někdo se tam jde hledat kamarády, někdo to jde prostě zkusit a takovýhle věci.

A má to možná fungovat jako takový nějakej příběh o budování přátelství, který je ale ve stínutý smrti.

Ale vůbec to takhle nefunguje, protože prostě tady se umírá za pochodu divák, to od začátku ví,

Ty postavy to taky vědějí, ale vlastně to neřešejí a já měl celou dobu pocit, že jsem jako obklopený dementama v tom filmu.

A ona to vlastně vrcholí nebo od druhý poloviny, když už se to trošku profiltruje a zůstane tam třeba nějakých deset hrdinů, který mají křesní jméno a nějaký aspoň nějaký základ nějakého charakteru, tak se to celý režim přesahá takový

poměrně jako laciný vějičce, že nějaká vedlejší postava se najednou začne povídat s těma dvěma hrdinama, který tedy jsou ty hlavní chodci, se kterýma stravají mě nevíc času, a má nějakej monolog, proč se tam vydal a co má za trápení a pak umře.

A pak přijde někdo další a vlastně udělá úplně to samý.

Ale reálně tam vůbec ty postavy nefungujou, protože u nich tu motivaci buď neznáme, nebo je úplně absurdní.

A díky tomu to vlastně není vůbec napínavý a od začátku je v podstatě jasný, kdo se dostane k té cílový rovince.

A já nevím, nevím jestli to je špatná adaptace nebo nevhodná kniha k adaptaci, ale reálně to na mě příliš nezapůsobilo.

Docela hezky to vypadá, má to pěknou minimalistickou hudbu.

Je to očividně dostlivný, ale vůbec to tomu nevadí.

Mark Hamill, který tady je asi největší herecká hvězda, tak většinu těch scén musí uhrát hlasem, ale jde mu to samozřejmě úplně skvěle, protože on jako dabér v počítačových hrách patří k absolutní špičce.

Ale nějak to ve mně nerezonovalo, protože mi to celé přišlo tak trošku jako pitomost a byl to trochu problém.

Když nevíš, tak se zeptám Rymzyho, ten to viděl a když poslouchá tvoje zlá slůvka, tak radši začal chlastat.

Rymzy, jak se to líbilo tobě teda?

Byl by jsi vřelejší?

Moc ne.

Souhlasím s hladem, vlastně některé prvky na mě působily trochu líp asi, že nepřišlo mi to, že by to byla látka, kterou by bylo nějak

kterou by jako nebylo vhodný filmovat, nebo jako, že by to, že by to nutně nemohlo fungovat, že mě vlastně přišlo dobrý, že je to takový...

No, mně přišlo dobrý, že je to vlastně takový komorní drama, který se akorát neodehrává v místnosti, ale za pochodu, ale je pořád u těch postav, je na jako jednom čase, jednom místě, až na vlastně jeden flashback v podstatě a že je to takový vlastně stísněný drama o těch postavách a jak se vyrovnávají s nějakou bizarní nebo jako prostě opravdu extrémní situací.

což je OK a díky tomu, že ty postavy pořád někam jdou, tak se to tempo film udržuje

docela obstojný a na těch 100 minut mě to docela zabavilo, neměl jsem s tím potíže, ale a zároveň i některý věci se dají pochopit, jakože když ty mladí kluci viděli, že viděli třeba v televizi, jak ten pochod probíhá, že tam ty ostatní umírají, tak je to něco jinýho, než když potom člověk vidí, jak někoho zabijou pár metrů bodněji, takže

Jako z tohohle úhlu pohledu chápu, že jsou třeba víc šokovaný, než si původně mysleli a že to vlastně zvládají hůř.

A stejně tak i to, jak spoustu času spolu tlachají vlastně o blbostech, tak jako chápu, že zase jsou nervózní, potřebují se nějak zabavit, nějak se uvolnit a tak dále.

Takže jako spousta těchto věcí se dá pochopit.

Problem je v tom, že stejně to není moc...

Jakoby zábavný a od někud někam směřující, protože opravdu se o těch postavách nic moc nerozvíme, pořád nás moc nezajímají, je v zásadě jasný plus mínus, kdo vydrží do konce a pak je otázka, co se s tím koncem odehraje, ale...

Taky jsem byl skamanej, jsem pořád chtěl, aby se z toho vytřískalo něco víc a to jsem úplně nedostal.

Myslím si, že na spoustu těchto poddivností se dá omluvit tím, když by se na to člověk chtěl dívat jako na nějakou...

Alegory třeba toho, jak mladí kluci vstupují do armády, že taky vlastně si představují, že to bude nějaká pohoda nebo něco zajímavého, kde objeví kamarády, poznají svět a tak dále a potom vlastně zjišťují, že je to zlá, nesmyslná řezničina nebo něco takového, ale to vlastně už je takové, že tomu

musíte jít vyloženě naproti, není to něco, k čemu ten film vyloženě vybízí, možná ta kniha nějak zřetelnějc a nepovedlo se a ten film, který musí tu knížku do znační míry osekat, tak se vlastně koncentruje na tu explicitní rovinu těch lidí, který od někud někam jdou a už tam není moc prostor na nějaký subtilnější interpretace, nevím, ale

Takže jako chápu, že si k tomu někdo může najít cestu.

Jsem překvapenej, že třeba v Zámoří to má tak velmi dobrý reakce.

Nevím, jestli v tom právě vidějí kulturně něco značně jinýho než my, nebo že my v tom vidíme opravdu tenhle příběh, který nás moc nezajímá, nebo nemá nás...

tolik čím zaujmout a jestli oni tam, oni si to jak dokážou vztáhnout k té rozpolcený Americe, zmítaný v tom filmu nějakou ekonomickou krizí a tak dále.

Nevím, ale jako po těch reakcích ze Zámoří jsem vlastně čekal mnohem takový podnětnější a zábavnější film, než jaký jsem dostal.

Takže nějaký, něco z toho, co říká Hlad si... Hlad si si nezasloužíš.

Co si nezastoužím?

No lepší film.

Jo, jo, no tak... Zlobil jsem.

Zlobil jsem, no tak jejda.

Ale... A už nech mluví Milana, vole, ty taky nech se vykecaj.

Jo, jo, jo, tak já jenom jsem chtěl říct, že jako některý, že s těma výtkama, co říkal Hlad, tak pocitově souhlasím, když bych se hodně mentálně snažil, tak leco z toho dokážu nějak omluvit, ale vlastně moc se mi nechce.

Tak co ty čurdo, souhlasíš s nima, nebo jsou příliš přísní a tobě stačí málo?

Vlastně souhlasím.

Ještě bych na začátek doplnil můj míra, že to je vlastně jako alegorie na ten vojenský nábor.

Minimálně ta kniha, co jsem četl, tak on to fakt jako psal jako odpověď na válku v Větnamu a toho, jak se tam malí vojaci jako slepě přihlašují.

Takže v tomhletom to má být fakt jako vojenská a protiválečná alegorie.

Ale v tom filmu to právě moc nevyzní a moc to nefunguje, protože já si to mám také vlastně jaký rozpačitý dojmy.

Na jednu stranu jsem se u toho nenudil, vlastně to těch 108 minut nebo kolik to má, to skvěle to uteklo.

Je tam z toho ten kink dost cejtit v práci s těma dialogama, s těma postavama, s i tou atmosférou, která mi občas přišla taková hezký staromilská, takový trošku oldschool, mi to přišlo jak z osmdesátek a devadesátek.

Vizuálně určitě.

Vizuálně i tou atmosférou, ta hudba mi taky přišla skvělá, ale právě tím, jak to pracuje s tím scénářem nebo s tím celým námětem.

Samozřejmě nečet jsem knížku, tak nevím, kde je chyba nebo jak oni to pojeli, ale mi to přišlo, že to fakt postrádá.

Nějaké napětí i v těch pasážích, které by napínavý mohly být.

Tam je třeba pasáž, kdy se jde do hodně prudkýho kopce a člověk se bojí, co se tam posere, kdo tam může umřít a něco takového.

Ale vlastně ten Lorenz se s tím vůbec s tou pasáží nevyhraje, rychle se to odbude.

a nic napínavýho nebo nějak kamerově zajímavýho se z toho nevybruslí.

To samé, není tam žádný třeba prvek nějaký větší svině, která by tam byl nějaký záškodník nebo někdo takový, ale proti komu by musel jít, když samozřejmě nepočítám toho Hemila, který je tam jako ten major někde vzádu, ale ten vlastně nemá moc prostoru něco udělat.

Je tam takový nevyužitej, takže vlastně nejsou tam tady ty dramatické chvíle, tady ty dramatické oblouky a vlastně se to pak fakt jenom dobere do té druhé poloviny, kde, jak říkal Had, všichni začnou pomalu umírat za toho samého schématu, kdy se vypovídají u mře, vypovídají u mře a začne to být vlastně strašně...

No právě schematický, i když herci, ty dva hlavní, co jsme tady možná neřekli, ty jsou jako, ty hrajou skvělé, Johnson, který byl v Romulovi, tady má za mě jako nesmírný charisma a trošku mi připomínal Červika Bouzmana, podle mě, kdyby z něj udělali třeba novýho Black Panthera, tak já bych se rozhodně nezlobil.

to samý Cooper Hoffman taky je výborný ale vlastně je to strašně nevyužitý i v těch motivech toho přátelství nebo toho hledání toho pozitivního myšlení v těch tragických situacích se z toho dal vykřesat víc a i když ne, že bych byl vloženě zklamanej tak vidím, že ten potenciál byl jindé a mohl to být mnohem silnější a depresivnější

Já ti jsem chtěl dodat, že mě tam mrzí, že nám nebyl víc představený ten svět, že nám je řečeno, že došlo k nějaký katastrofě a to tam teda je i vidět, že ekonomicky ten svět na tom není úplně dobře a že tam vládne nějaká vojenská diktatura.

ale celou dobu tam není pořádně řečeno, o co se hraje, ale zároveň se tam několikrát zopakuje, že do toho pochodu se vlastně hlásí snad jako úplně každej z těch kluků, ne jako z těch 40, že by tam byl někdo dobrovolně, ale že je to zkrátka akce, na kterou se může přihlásit kdokoliv chce a pak se losuje, kdo se jí zúčastní a

Mně to vlastně přišlo jako nesmysl, když jako všichni vědějí, že šance vyhrát je, já nevím, jedna ku dvěma nebo jedna ku dvěma a půl.

A v podstatě jsem nevěděl, na jakých základech je vybudovaný svět a tím pádem ta motivace těch hrdinů do toho jít, navzdory tomu, že třeba to beru tak, že jsou pitomí nebo naivní.

jako ta alegorie na Větnam nebo na válku, to funguje, ale tím, že vlastně nevíme, jak funguje ta společnost, ve který se to má odehrávat, tak je to takový, člověk se musí hodně snažit, aby našel důvody, proč se to vlastně děje a proč se to děje tak, jak se to děje.

A myslím, že to je vlastně základní problém toho filmu.

Hele, mrzí mi to, ale už z traileru jsem to trošku cejtil.

Já bych tě, Hladenom, statisticky poupravil, že to není šance tak jedna ku dvěma, ale jedna ku čtyřiceti nebo padesáti.

Až budeš sázet, tak opatrně, jo?

Až uvidíš nějaký kurz, co ti přijde super výhodné.

A když tam máš to vyšší číslo, tak máš větší šance vyhrát, ne?

Je to tak, je to tak.

Třeba remízy basketbalu, to tam vždycky tam naper raketu, to je zlatej důl, no.

Já teďka ve volbách půjdu po monarchistech, ty to mají taky vždycky vysoký.

Podle mě je ten film alegorií k česko-slovensko hledá superstar.

Všichni tam nadšeně vstoupí a pak všichni umřou a už nejsou kamarádi a zůstane jenom jeden odsaz.

Ale jako má to víc hlavu a patu, než asi ten film celý.

Takže Hlade, řekl bys, že to je pěkný

Ono to není jako moc pěkný.

Ono to nemá být moc pěkný.

Ono to je takový šedivý.

Ta atmosféra je vlastně docela fajn, protože ono to vypadá jak vystřížený ze sedmdesátek.

Všude jsou takový ty starý, veliký auta.

Lidi chodí v oblečení v takových polopracovních hadrech všichni.

A v tomhle směru si myslím, že na to, jak to je komorní, tak to dovede prodat ten nějaký svět nějakého bezčasí nebo něčeho takového.

A k hovnu to jako taky není.

Ale...

Trošku je.

No, co ještě víc hovnu, tak je Rudá Sonia.

Čekali jsme na ní 40 let, než se vrátí tady tahle legendární rusovasa bojovnice, která se tak jako špičkovala s Arnoldem Schwarzenegerem, ale byla to tak girl power.

Před 20 lety jsme mysleli, že se vrátí v kůži Rosie McGowan, která zrovna tehdy, jestli se nepletu, souložila s Robertem Rodriguezem a ten jí slíbil asi po nějakém hezkém kojitálním dýchánku, že z ní udělá hvězdu s mečem.

viděli jsme pár nějakých obrázků, kde byly udělané nějaké grafiky, kde se tady tahle sexy slečna tak jako připravovala na tuhle roli, to se ale nestalo, pak se to různě zazvoživovalo a umíralo a konečně jsme se dočkali, konečně ten trhák přišel a stojí za ním MJ Basec, což dřív byla

byl Michael J. Bassett, jestli se nepletu, režisér Solomona Kejna, což teda byl jedinej slušnej projekt ve filmografii tady téhle osoby.

Bohužel teďka přišla rudá Sonja, kdy už stojí za kamerou MJ, ale to není ten hlavní problém.

Problém je, že to vypadá šíleně lacině a já jsem v tu chvíli si říkal, ještě že jsem se třeba podíval na toho novýho Hellboye, který byl lacinej, trapnej, zoufalej, nudnej, který mi nastavil tu lačku a rudá Sonja s vypětím všech sil jí dokázala

A přeskočit, ale to je asi tak všechno, co dokázala.

Pro mě to bylo vlastně ultralaciný, Bčkový, vomšelý.

Vlastně nechápu, proč mě to točí, ale výpravnou jako adaptaci...

fantazii Howarda, ještě si tam vymyslí nějakýho obří monstra, když vlastně, když neumí, když na to nemá prachy, neumí natočit vlastně něco, co vypadá velkofilmově, neumí to ani vymyslet, aby to teda, když už není velkofilm, aby to působilo třeba syrově nebo intenzivně, je to prostě fakt jako takový ten Barbar Conan zvyše a Rudá Sonia původní je oproti tomu

výpravnej film s krástejma kostýmama a s úžasnou výpravou a s pocitem velkofilmového dobrodružství, protože tohle se prostě nepovedlo.

Burácí tam furt hudba, takže máš pocit, jako že sleduješ nějakej Basil Poledouris velkofilm, ale zrovna ta rudá Sonja v tu chvíli kouká někam vle z krajiny na jeden kopec, takže je to úplně neadekvátní.

Nebo jsem na to přísnej hlade.

Já myslím, že na tom nejseš přísnej.

Ten film není dobrý, ale myslím si, že je hlavně strašně nudnej, protože oni tam vlastně nic hezkýho nemůžou předvízt, protože na to nemají peníze.

Já vím, že v těch trailerech se objevil nějaký ten obr, nebo kiklop, nebo co to tam je,

V tom filmu je asi sedm vteřin a pak něco rozbije a pak zmizí.

Ale jinak to je takovej cosplay jako divnej, nebo nějakej larp mi to připomínalo.

Nikdy není moc lidí, celá ta říše toho záporáka je v podstatě nějaká prdel, ve který žije sto postav.

bytky jsou docela jako nudně natočený, nejsou teda ani krvavý, to prostředí taky není vizuálně nějak atraktivní a já jsem se po půl hodině začal, já jsem nebyl jako zhnusenej, já jsem byl extrémně znudenej, protože tam se vlastně neděje vůbec nic zajímavýho, vůbec nic jako

strhující by bylo slovo, které bych tady vůbec nechtěl používat, ale něco, co by mě trošku bavilo, s něm tam jako fakt není vůbec nic.

Ta Matilda Lutz se jako víceméně snaží, moc jí to sekne.

Ona hrála tuším v Revenge, což byl film od režisérky Substance, který se mi teda nelíbil, ale

Tam ona ukázala, že tu nějakou drsnější polohu celkem zvládá, ale tady to je takový, já nevím, je to jak koukat se na epizodu Xeny, ale nějakou jako jednu z těch velmi slabých epizod Xeny.

Fakt jako těžko tam hledat cokoliv, co by bylo zajímavý nebo povedený.

Tak byly tam nějaká pomrknutí, dívčiny mně přišly, že mají poměrně charisma, mají samozřejmě hezky vystavěné ty svoje tělesné schránky, ta voka, ta čarodějnice byla vlastně...

sympatická nebo jako cool mi přišla.

Rozhodně ženské část toho sezenstva byla zajímavější než ten vole uchcípej záporák nebo všichni ty jako poloná mrdi, co si tam motali okolo těch holek.

No to určitě no, ale jako reálně, když to srovnám třeba i s tím novým Conanem, který samozřejmě měl rozpočet vyšší, tak tam ten feeling toho dobrodružství byl

No prostě nějakým způsobem tam existoval, ale tohle jenom tak jako velmi, velmi plyne od začátku do konce takovým stejným tempem.

Ani to jako k ničemu velkýmu negraduje.

A já nevím, solo Monakey nemám vlastně docela dost rád, některých scény si pouštím celkem často.

Tohleto z toho je takovej devadesátimiltovej blábol nezajímavej.

Je to zajímavý, že na to čekáš 20 let a pak dostaneš takový vlastně úplně podvyživený hovno.

No jenom, ale tak jako v jednu dobu to měl být asi mnohem větší projekt, protože se kolem toho motal třeba i Brian Singer, mluvil jsme o tom Rodríguezovi a jednou se často někdo prostě s nějakou dresnější fantazii zkusí, ale to potřebuje mít nejenom jako víc talentu a schopností než MJ Bassett, ale i trošku lepší nějaký zázemí než tohle.

Jo.

Souhlasím s tebou, nedoporučuju to nikomu, k komu to přistane nebrat.

Tak Mojmíre, ještě máme jeden film na holení.

Na druhé straně léta vlastně takové týnežerské drama, z něhož se vyklube fantazi.

Vojtěch Strakatý, jeho druhý film po Afterparty.

Tak co jsi na to říkal?

No mě se to vlastně velmi líbilo.

Afterparty pro mě měla takovej

takovej trochu energii nenaplněnýho potenciálu, že vlastně mě to dlouho bavilo a pak mi přišlo, že ten film tak trochu vyšuměl, což chápu, že byl dramaturgický záměr, ale se mnou se to úplně nepotkalo.

A přišlo mi, že v tomhle případě se zase ta poslední třetina ubírá někam úplně jinam, nebo ne úplně jinam, ale do takových dramatičtějších poloh než ta předchozí hodina.

což taky mi nepřišlo jako nejlepší rozhodnutí, ale minimálně ta hodina předtím mě vlastně velmi bavila a musím říct, že jsem si tohle letní dobrodružství nebo takovou atmosféru toho končícího léta, končícího dospívání

několika holek, který mají takový provázaný vztahy, ne nijak dramaticky, ale poměrně uvěřitelně a sympaticky, takže jsem si to užíval, že to na mě působilo velmi dobře a ten mysteriózní prvek mi dlouho přišel jako takový zajímavý

zajímavý způsob, jak trošku vyhrotit ty vztahy mezi těma jednotlivýma holkama.

A tím, že se v té poslední třetině ten mysteriózní prvek dostává do centra pozornosti a vlastně je z něj odhalováno víc, než by podle mě bylo nutné, tak tím ten film trošku jako se odklání někam, kde ho tolik vidět nepotřebuju.

ale vlastně mi to přijde jako o něco dospělejší a zdařilejší film než After Party a chovám k tomu poměrně velký sympatie.

Já s tebou vlastně souhlasím, byť After Party se mi líbilo víc, ale souhlasím s tím, že je to fajn film, vlastně skromnej českej film, který vlastně mu funguje, tady ten podle mě úhybnej manévr do toho fantazy, který je tak jako originální, takový jakoby nevtíravý, takový jako lehký,

Je zajímavý, že u Vojtěch Strakatý je vidět, že si prostě už během těch filmů dvou vybrousil nějaký jasný rozpoznatelný rukopis, práci s těma hercema, práci se zvukem, práci s obrazem, kdy tom pracuje s takovýma atmosférickýma vtahujícíma kompozicema.

Přijde mi to vlastně fajn festivalovka, stejně jako afterparty, takže já jsem rád, když tady tyhle první filmy nějakých tvůrců mají rozpoznatelný styl a zároveň nějakou svéráznou výpověď.

Na mě to bez problému fungovalo, takže za mě fajn.

Ty jsi to neviděl, Milane, proč jsi na to nešel?

No, protože jsem to ve vadech minul, nějak se mi to s něčím krylo a od té doby jsem ještě neměl čas, ale rozhodně to chci dohnat.

Jak vnímáš, Mojmíre, to, že tam jsou hlavní hrdinky, přitom je to mužský autor?

No, po... V obou těch filmech, myslím.

No, po tým novinárský projekci, na který jsem byl a na který potom nám ty herečky s tím režisérem něco vyprávěli, tak zdálo se, že všichni byli s tou spoluprací spokojení a že to nebylo jako něco, že by, jestli se ptáš tímhle směrem, že by muž, autor nějak jako využíval trendy, témat nebo jako

trendů, že je... To jenom přijde zajímavé, že nevypráví jakoby mužskou perspektivu, ale vypráví ženskou.

Jak to vnímáš?

Mě to jenom zajímá, to není žádný výtaz.

Jo, jo, no přijde mi, že to, že zjevně

to dokáže zpracovat dostatečně smysluplně, aby to třeba i pro ty samotné herečky bylo fajn a že se můžou nějakým způsobem podílet na tvorbě toho filmu a replik a tak dále.

Takže když to takhle dohromady funguje, tak nevidím s tím žádný problém.

Je to asi podobné, jako když...

Šimon Holý, že jo, taky natáčí ty filmy většinou s ansáblem hereček a zdá se, že to pro všechny strany funguje, takže dobrý.

Ať to dělají tak, jak jim to funguje.

Je to pro tebe lepší než Logan?

No, je to...

Ale jo, ale jo.

Mně tam chyběl tanker, to se musím přiznat.

Je tam hodně vodních ploch.

Hodně vodních ploch, ale tak jezero někde v Čechách zase nemůžeš od toho chtít úplně všechno, víš?

Vodička tam je.

Vodní tam nejsou jenom Čechy, co si budeme nalhávat.

ale nebudu to tady rozpitovat.

Tanker, myslím si, že to je cesta, jak ještě to přitáhnout víc k diváku, jak zvýšit atraktivitu.

No, tak to jsme si probrali všechny filmy, prakticky

Prakticky jsme je rozdělili na takové více lákavé, méně lákavé, ostatně jak si to zasloužíme.

To nejlákavější, ta rudá Sonja, to úplně nevyšlo, ale třeba příště, třeba za 20 nebo za 40 let, třeba se ten Robert Rodriguez ještě rozjede.

No máme tady spoustu dotazů, ještě než se na ně vrhneme, hodí se říct, že Pavel Přibyl nám poslal krásnej donate, 250 korun na lazebníka ProRimsyho, Honza Hrbáč, taky dvě kila na Superchatu.

To jsou, to jsou karaktery, to jsou, to jsou hodný lidi.

To je, to nejsou hovady, jak by.

No a já jsem mezi tím vylosoval s pomocí z chat GPT Jirku Štrauba,

Napsal jsem mu pod minulý live, že jeho odpověď, že hlad ho nejvíc bavilo, když hejtil tajemství a smysl života, chat GPT vyhodnotil jako smysluplnou a tím pádem se Jirka Štraub může těšit na lístky na Volbeat, tvrdáckou formaci, může si to užít s Jokolem a děkujeme Live Nation, že nám umožňuje takhle rozdávat tu radost, moc si toho vážíme.

No, aby jsme rozdali tu radost ještě víc, tak si můžeme zahrát o dva lístky na OneRepublic.

A dotaz je jednoduchý.

Napište nám, pokud chcete získat dva lístky na OneRepublic po řadí tří nejlepších a jeden nejhorší filmů, co jste do posud viděli.

letos v kinech, tři nejlepší a jeden nejhorší, uděláme si taky předběžný průzkum, ať víme, jak se připravit na ty topky, protože už se to blíží, už to za čtyři měsíce začne, všechno to bilancování, taky jsme připraveni.

Life Nation pořádá krásné koncerty, jedným z nich One Republic, můžete vyhrát do valízky, než napíšete top 3 a nejhorší film letošní kino nabídky podle vás.

Budete šťastný, budete poslouchat hudbu, budete tančit.

Co víc si v životě přát?

No tak kde jsou ty posraný dotazy?

Ty vole.

Hlade, kolik jich je?

24.

Ty vole, tak to je... To je vidět, že lidi takhle uprostřed září už chodí do školy, jo?

Nebo se musí starat o svoje ratolesti a tak to... Už to neberou tak důkladně s takovou vehemencí, ale za to jsem jenom rád.

Psychor!

Čakos Pardálové, chci se zeptat na vaše tři nejoblíbenější filmy s Louis Definé.

Pokud je hlad, může jich jmenovat i pět.

Díkes.

Sebebravžda, ketamin a kůka do hlavy, ne?

Ne, mám rád Fantomasa, ale přišel jsem mu na chuť vlastně docela pozdě, protože jsem si ho pamatoval z dětství a nějak to ve mně vyvanulo, moc jsem nevěděl vlastně, co se tam děje.

A když jsem se to před pár lety pustil, tak jsem se to fakt užil jako takovou retrošpionážní komedii, která je fakt výpravná, má spoustu nápadů, takže to mám rád, ale jinak nejsem úplně Fanda Funěze a toho jeho afektovanýho, uřvanýho humoru, nebaví mě to.

Já bych řekl jednoznačně četník ze Santropé, četník a mimozemšťané, četník v Americe.

Co ty, Milane?

První četník samozřejmě, pak mám rád Velký flám a pana Septima asi taky docela může.

Rymzi?

Já bych řekl Fantomas, Fantomas kontra Scotland Yard a co byl ten... Fantomas se zlobí dvojka.

Se zlobí.

Já mám ty Fantomase radši, protože jak tam ten finés není sám a nestojí to jenom na něm, tak vlastně je tam víc takových opěrných noh, na kterých ty filmy stojí, takže to mám rád.

Dušan Vojtíšek, čestí kogaři, jak se díváte na filmy od Beatles Help a Hard Day's Night, případně jiné kapely, ale já znám až jen Bažanty a ty si vynechme.

V obojí jsem viděl, v obojí mi vlastně tehdy nic neřeklo a neříká mi to dodnes.

Ale ty to máš rád hladené?

Já jsem možná kdysi dávno viděl Perný den, ale fakt to je hodně dávno, ale Help mám hodně rád, myslím si, že Ringo Starr tam je herecky naprosto brilantní a má to takový Monty Pythonovský humor, je to strašně přestřelený, Beatles, hudbu mám taky rád, takže tenhle ten film si docela užívám, docela hodně.

Milane?

Perný den je fajn, ale nemám k ním nějaký srdcový vztah.

Rimzi?

No já jsem během dospívání jsem měl Beatles hodně rád, takže jsem viděl i ty další filmy, jako Žlutou ponorku a tak a vlastně všechno se mi to líbilo, protože jsem prostě byl v tom ponořenej, ale nějakýma potom dospělejšíma, střízlivějšíma očima už jsem se na to nikdy nepodíval, tak jsem zvědavl, jestli třeba ty chystaný filmy mě pak hecnou k oprášení téhle mojí vnitřní Beatlemánie a jestli se podíváme na tyhle filmy.

Vlastně by mi to vůbec...

Nevadilo se tomu zase pověnovat.

Ježíš Nazarecký, zdravím svoje ovečky a toho pána, který mi za 30 stříbrných kopek kříž a řebíky.

Co se stalo s mou ovečkou, tenem Georgem, jestli ho cílo drží někde ve sklepě, tak někdo třikrát mrkněte na kameru a zaručím se, že se dostanete do nebe.

Děkuji.

Bůh s vámi.

Ted George si vybral relaxačně zdravotní dovolenou.

Myslíme na něj, komunikujeme s ním, máme ho rádi.

Chceš něco dodat, Hlade?

Teď se určitě vrátí a máme ho rádi, já to chci jenom zopakovat, že to platí.

Dobře.

Furdr, to je něco mezi furdr

Zdar legendy dal už Mr. Haller šanci nejlepšímu filmu letošního roku 28 let poté.

Jak tu pecku vnímáte s odstupem a věříte, že sequel dopadne obstavně přes změnu režiséra?

Osobně jsem na Dua Ralph Fiennes vs. Jack O'Connor hodně zvědavej a doufám, že to Garlandův scénář podrží.

No tak, určitě to není nejlepší letošní film.

Trailer si myslím, že vypadá super, vypadá to vizuálně nabušeně, takže já docela věřím, to Nia Da Costa zvládne.

pod tím scenaristicko-producenským dohledem a hlad to určitě neviděl, ne?

Ještě jsem to neviděl, ale ještě nebyla ani příležitost, já si počkám, až se to někde objeví na streamu a zatím to nikam nedorazilo, v kyně už to nechytnu a ani úplně nemám touhu na to do kina jít, ale určitě to uvidím.

Jak ten film vidíte vy, Rimzi s Milanem, těšíte se na dvojku, věříte jí?

No já tu jedničku vlastně úplně mi nesedla, ale zase si myslím, že je dobrý ji vidět, protože mi to taková jako správná divočina a rozhodně to není jako úplně zklamání a na dvojku se těším.

Mně přijde, že to jde zajímavým směrem, bude tam víc Ralfa Feinze, který mě tam bavil, takže jsem s tím a myslím, že Neade Costa bude pohlídána Garlandem i Boylem, takže neočekávám nějaký rozantní režisérský pád v tomhletom.

Já jsem bohužel nezvlád zatím vidět ani ty předchozí díly série, takže jsem se vyhnul i tomuhle a tak čekám, jestli nějak zvládnu do toho už zase na moje poměry trochu rozjetýho vlaku naskočit.

Ožrojí zpací pýtají, zdá se, prvně se chci ohradit proti výpadu VBčka z minulé, protože odpověď na nejoblíbenější sorbet je rychlá, a sorbet je součastí loreu MZ, takže tak.

Změnili vám streamy chování, co se sledování filmů týče, myšleno, takže když si chcete pustit konkrétní film a není k dostání na žádném tom SVOD, tak ho neuvidíte, nebo si ho klidně koupíte na nějaké online videotéce, případně v uvozovkách koupíte jinak.

Blu-ray je taky možnost, jde to...

Ale to už musíte mít.

Nestačí dvakrát kliknout.

Díky za odpověď, Sorbetum zdar.

Moje chování asi výrazně nezměnil.

Když to není na streamovací platformě, tak si to pustím pirátsky a je mi to uprdele.

Pardon.

Moje chování taky ne, ale to je hlavně tím, že když tam nenajdu tu věc, co chci vidět, tak mám prostě desítky dalších, který vidět chci.

Takže když mám čas a chuť na film, tak si vždycky něco najdu.

A jinak teda blučka si pořád kupuju, ne zas tak moc, ale takový ty věci, u kterých nechci být nasranej, že někdy chyběj, taky doma mám.

Milane?

No a jsem asi částečně zlenívil, že už tolik nepirátím jako dřív, ale občas si fakt počkám, až to někde dropne na ten Netflix nebo tak, což se týče hlavně teda seriálu třeba o tý země gangů, co byla na Sky Show Time, tak tam jsem čekal, až to bude na Sky Show Time, no.

Ale je to hodně jako případ od případu, no.

Moje chování to změnilo v tom, že dřív jsem šel vyloženě po tom filmu a nějakým způsobem, po tom filmu, který jsem v tu chvíli chtěl vidět a nějakým způsobem jsem ho viděl a teďka Let's Gry, vlastně vím, že na každý té streamovací platformě jsou nějaký filmy, který chci vidět a tak a tak si občas zapnu jenom nějakou tu platformu a nějaký z těch filmů, co tam jsou a který mě zajímají, si vyberu, že jako jsem to v tomhle trochu posunul, ale

Je to jenom taková drobná odchylka.

Já si, jako, tak samozřejmě se to něco posunulo, že prostě na Netflixu si mnohem víc pouštím ty český klasiky.

Vesničku má středisko, já vám už se nedávám jednou za rok, ale čtyřikrát za rok a na OnePlay si pouštím prostě taky v dubingu nějaký věci, který tam dropnou, ale jinak si myslím, že se to dost tak nemění.

Na což se ptá tady Alfred Vemenko, zdravím, nabité osazenstvo vnímáte na sobě za poslední období roky, že máte jiný oblíbený žánru u filmu než dříve, například ač nějaký nahradili vyšperkované trillery nebo dramata?

Já ne.

Vlastně možná seš, tohle jsem měl vlastně vždycky, vždycky jsem se bál hororu, já se pak nechci připochcávat, když jdu spát, takže, ale jinak ne.

O mě taky ne, já jsem žánrově poměrně jako nevyhraněnej, já si užiju více méně jakýkoliv žánr a spíš zjišťuju postupně, kolik jsem toho neviděl, takže se držím vždycky toho, co mě bavilo, ale furt je kde objevovat nové věci, takže já jsem se v tom asi nezměnil nějak zásadně.

Já taky nemyslím, taky moje oblíbení žánry zůstávají, možná některý typu gangsterky nebo historický věci si užívám víc, protože si jich točí málo, ale to je asi tak všechno.

No tak já když začnu velmi zeširoka, podívám se do minulosti hluboko, tak jsem byl odkojený těma akčňákama, že jo, a ty už vyhledávám opravdu mnohem míň, ale i jak jsem někdy během dospívání přesedlal na takový ty slavný hardcore artovky a tak, tak musím se přiznat, že i ty umělecký filmy mě nějak v poslední době...

Že mě to všechno, mě to nějak baví míň, jsem takovej okoralej, okoralejší, zapšklejší, prázdnější, nějak mě ten život semlel trošku, takže... Je to na tebe vidět, no.

Třeba bych znova najít nějakou vnitřní vášení, rozmíchat to.

Mare, tak vole, nejří se vohol, vole.

Běž mezi lidi, právě vyhoň si, prostě pak najdeš svoji vnitřní vášeň.

Tomáš za to, že jsi odcházel z kinoboxu.

Nemůžeš jenom se věnovat nočníkům, svých ratelestí, tam jde uprostřed hvozdu a chodit.

Kinobox to právě ve mně udusal, ty zbytky lásky profil.

To vypadalo hezky, podívej se na sebe.

To je nádherný objev a tu kinematografii.

No je právě, právě že je, právě proto mě, racionálně to vím, proto jsem tak nespokojený, že jako emočně je to pro mě takový ploší, ty filmy.

A ty seš plochý, vole.

No právě, no právě.

Tak se zpamatuj, vole.

Zpamatuj, vole.

Najdi si motorku, najdi si milenku.

To je to řešení, který v našem věku všem tak spolehlivě funguje.

Právě.

Prozáří život a vyřeší všechny problémy.

Screamer, zdravím naštepnou sestovu.

Co je podle vás nejlepší režiserský debit všech dob?

Díky za odpověď a hodně zdaru.

No tak, ty vole, jako, tak podle vás, co znamená podle vás, tak samozřejmě nejlepší režiserský debit všech dopě je úplně objektivně Občan Kane, ne?

Jako, to je prostě tak mistrovsky natočený, že když to vezmeš úplně seriózně, tak to vlastně nejde udělat nic líp, no.

Jako mému srdci nejbližší je možná třeba americká krása, ale nejlepší debit objektivně je Občan Kane.

Já to trošku srazím z těch uměleckých výšin a dám tam mizery.

Ty vole, to jsi to zrazil.

Ne, já měl taky napsanou americkou krásu, koukal jsem ji na Darabonta, ale on před Čehošenkem natočil ještě nějakej televizní horor, takže se to asi nepočítá.

Mizrave mě napadly teďka, ale jako samozřejmě občan Kane a americká krása jsou naprosto zásadní věci a jako debit totálně jako vyzrálí věci.

Milo, ne?

Já tam mám ještě jednu klasiku a to je 12 rozdělaných mužů.

To je taky debit a taky si myslím, že líp to prostě scenaristicky a režimě natočit nejde, takovýto věci.

Co ty, Remzi?

Jo, je to vtipný, říkal jsem si, mám tady občana, která je na 12 rozdělaných mužů a americkou krásu, to mi určitě nikdo nevyfoukne, aspoň něco z toho.

Ještě mám

Gaunery, to bych taky řadil hodně vysoko.

No a jako to takový, no potrošku níž než tyhle filmy, ale přece jenom beru jako super debit mazací hlavu, protože prostě to je, je to jako zběsilost, ale je to fakt dobrý.

Něco pro tebe.

Sten Lýbky, zdravím v tomhle legendy, které dvě Tarantinové filmy si dáváte nejčastěji a čit si vás změnil názor na Kill Billa, kterému dal jen tři hvězdičky?

Určitě jsem názor nezměnil, myslím si, že to prostě na čtvrtou nemá, že ta akce je taková prostě toporná.

Je to celý takový nějaký mechanický, nefunguje to podle mě úplně, jako není to cool, nejdyš s těma postavama, ty dialogy jsou tak jako Tarantinovsky, jako seděj na prdeli, nemá to ten drive na tuto energii, nemá to tu energii ty pomsty, ty vole.

nemá to tu zaťatost, je to přeceněný, čímž neříkám, že to není nějak vizuálně významný a významný v dějinách kinematografie, ale prostě nešlape to jako krvavá cesta pomsty, takže ani hovno.

Takže nejčastěji si pouštím asi určitě Djanga, toho jsem viděl nejvíckrát a pak se budu asi dělit

Pak se budou asi dělit Pulp Fiction a Gauneři, ale teď jsem si říkal, jestli pustím Auto Zabiják, že se na to těším.

Dám Rewatch.

A pak dám možná Rewatch Bastardů a třeba po letech zjistím, že to není tak na hovno, jak si myslím, že to je.

Co ty myslíš, Hlade?

Ty určitě Bastardy, ne?

Ne, ne, ne, u mě určitě právě ten Django.

Já si myslím, že to je takový nejvíce mřený Tarantino, který nejmíně pracuje s těma jeho režisérskýma hrátkama, s tím časem a s tou povídkovou strukturu, se kterou třeba začínal.

A že to je takový film, na který se asi nejsná zkouká, protože krásně vypadá a je takový našlapanější.

A nejvíc krát jsem asi viděl Pulp Fiction, i když to spíš dřív.

Ale teďka jsem se shodou okolností pustil jedničku, i dvojku Kill byla a ta jednička ve mně mě velmi pří

když už člověk trošku ví, do čeho jde a že tam třeba nejsou nějaké věci tak super, jak by měly bejt, ale už na to kouká bez toho pocitu zklamání, který možná bylo v té době premiéry, tak jsem se to fakt velmi užil, ale i protože za tu dobu jsem stihl docela dost nakoukat ty japonský věci a myslím si, že to je velmi hravý film.

Milane, vole.

Vždycky překvapení, že pohledovým mluvíš ty, vole.

Já jsem nevěděl, jestli ještě něco nedodá, vole.

Ano, když mlčel 10 sekund, tak nedodá, vole.

No, tak za mě je Pulp Fiction, protože jsem to viděl asi nejdřív a od té doby, kdykoliv to někde vidím, tak prostě u toho zůstanu a dokoukám to.

A pak asi ty hlavní pancharty, protože já je mám jako strašně rád, mě se tam právě líbí ta scénaristická, někdo toho říká Onanil a mě to vlastně přijde strašně hravý, tím, jak ty scény jsou vygradovaný, vypointovaný, mě to

strašně ta scenaristika jeho mě tam vlastně přijde na nejlepší úrovni, což nedávno řekl i on v nějakém rozhovoru, že mu to přijde jako jeho nejlepší film a já s tím souhlasím.

Na mě poslední dobou na YouTube vyskakují nějaké scény a reelska z hanebných panchartů a přistihuju se, že to vždycky rozkliknu a vždycky u toho zůstanu chvíli a vždycky mě to baví.

Takže cíleně jsem si žádný film nepustil už dlouho, jako od Tarantina, ale ty hanební pancharty bych řadil no možná nejvejš a v zápětí ty gaunery asi pořád.

Mr. Wong, nemám ani tak dotaz, jakobych si rád dal zpětnou vzpůk CIO-lové marketingové operace, kdy se třeba před měsícem v MZL prohlásil, máte to všechno zadarmo, tak nás koukejte podporovat.

Zafungovalo to díky za kontent, mějte se.

Tak to je hezká zpráva, pane Wongu.

I ostatní by si mohli dát příklad, že tak hezky krmíme a podpořit nás aspoň skrz to hero, hero.

Matt Barbecue, ahoj na pěchom a na sestovom, mám teď dotaz z trochu jiného soudku, nedávno skončil magazín Vortex s kluky Jirkou a s Denkem, se znáte z let minulých, kdy jste moviezone dělali v redakcích, kde oba kluci makali, no známe se s nima, nedělali jsme v redakcích, ale to je jedno.

Jaký je váš názor na současné trendy videoobsahu či zájmové žurnalistiky filmhry?

Jaká je vaša rada, jak na trhu přežít, když děláte okrajové téma?

Vy na trhu jste už spoustu let a chápu, že můj zvon děláte spíš jako koníček, každý máte ještě další zaměstnání, ale nějakým způsobem pořád přežíváte.

Třeba by takový pohled či drobná rada od vás mohla pomoci dalším tvůrcům?

Dotaz tedy zní, jak přežít v dnešní době na internetu.

Třeba se na to kouknou i kluci z Deněka Jirka.

Díky za to, co děláte, toho obsahu pro nás postižení činá tím méně, proto se tak blbě ptám.

Pokud bude čurda filmové žurnalistiky, možná by nám mohl říct něco z kucharských kinoboxů, ale přitom dává pozor na nabíječku.

No tak to je zajímavý dotaz, myslím si, že Moviesom přežívá jenom díky tomu, že to prostě nemáme jako hlavní obživu, to je vlastně ten základ.

Děláme to jako koníček a děláme to v tolika nadšených lidech, kteří se mají vzájemně ve směs rádi, že si dokážeme rozložit tu v úvozovkách práci.

tak, aby jí bylo pro každého vlastně víceméně málo a za ten nějaký drobný příspěvek od vás nebo z reklamních kampaní si to bral jako drobný přivídělek a drobnou radost.

Je to tak hladené?

Jo, řekl jsi to přesně.

Člověka to musí bavit a musí být obklopenej lidma, se kterýma by šel na pivo i bez toho, že by spolu psali o filmu.

A asi je důležitý, že ta redakce u nás funguje bez nějakých zásadních nutných zásahů.

Jednoduše si řekneme, co kdo udělá, on to udělá, když to neudělá, tak to udělá někdo jiný, tak když ani ten negocival se řve.

Ale prostě to funguje a myslím si, že to není pro někoho z nás nějaký trápení a takže to zvládáme dělat i v těch podmínkách, že nás to neživí a jenom je to nějakej větší či menší přivídělek.

No a když to někoho nebaví, tak odejde do prdele a přijdou nějaký mladý, který se zrovna chtěj někde vyřádit, ne?

Jo, asi tak.

Máte k tomu ještě něco, co byste dodali, chlapci?

Můžeš...

Dobře, já nevím, jestli to to zabrušo.

Chci říct, Milane, můžeš říct, jaký je to super biznis ten Kinobox pro majitele LiveSportu, pana Hajka, že určitě se to strašně vyplácí dělat filmový web.

Nepochybuji o tom.

Já o tom ani nemůžu moc mluvit.

To je jasný.

Možná radši nechceš.

Nechci.

Ale tam se musí vzít i nějaké jiné věci, že kluci psali o hrách a přece jenom hraní her tě zaměstná o trošku víc, než se kouknout na dvouhodinový film a když o tom musíš pak ještě psát, točit videa a jste v redakci jenom pár lidí,

tak prostě to vyhoření je daleko větší, než když my si to tady děláme v ozovkách pro zábavu a ve volném čase, že jo.

No hele, filmy jo, ale co třeba takový seriály, že jo, to máš 8, 10, 12 hodin seriálu, to už je tak jako dohrání nějaký menší ry.

Tak si se podívej, jak funguje TV Zone, vole.

Tam, vole, šuvině nešli měsíc ani na Facebooku, ale nebo musíš najít uchyláky, jako je Ondra, vole, který si před spadím pustí 12 hodin, vole, nějakej, vole, hoven vždycky.

No, tak je to řehové, tak jako kdybychom to dělali pro raz, protože nás filmy furt stejně se na ně koukáme, tak pak chceme sdělit náš názor, no tak jako je to prostě, tak je to hezký koníček, ne, někdo má v zahrádku, někdo se hrabe v autech a my se hrabe ve filmech.

Nevím, jestli je to dostatečně motivační odpověď, která má nové, mladé, nadšené, neokornelé tváře.

Já myslím, že to měla být motivace pro Zdeňku Sirko, tak to jsou samozřejmě majzlu, to jim už nic nepomůže.

To už motivace je potřeba.

Děla to naplno a ještě, no, a oni to aspoň dělají za nějaký peníze chvíli, ale ty vole, já se nedivím, že se na to vysrali a že zhořeli.

Spíš vyhořeli, než zhořeli.

Tak, tak.

Radim Doležel, zdorborci, pokud bude Rimzi, můj dotaz.

Slyšel jsi o, po případě plánuješ někdy omrknout film La Bête, The Beast s Leo Seydou a Georgem McKay z minulého roku?

Původně jsem na film narazil v zahrničním šánku a stejně jako autor jsem si u více pazáží vzpomněl na lynče, nevšak ve smyslu, kdy se někdo násilně snaží lynče napodobit a naopak si vypůjčuje různý motivy a přetváří je ve vlastní osobitou vizi.

Doporučuju.

Tak co, Rymzy?

Neviděl jsem to, vím o tom, myslím, že to bylo loni ve Varech a slyšel jsem na to právě takový dost rozporuplný reakce, že někomu to právě sedlo touhle neortodoxní atmosférou a pár lidí z mýho okruhu to poměrně intenzivně sralo a prohlásili to za nejnenáviděnější film Plonských barů.

Takže to mě trochu odradilo, abych to nějak aktivně vyhledával, ale

tak opatrně, ono to má dvě a půl hodiny snad, nebo něco takového, tak opatrně zbírám reakce a čekám, jestli se k tomu odhodlám a zatím ještě odolávám, ale asi mě to čeká výhledově.

Vlade, označuješ si, který dotazy byly, nebo ne?

Jo, jo, mám to tady promazaný.

Takže to pak, když tak zvládneš, aniž bych ti to poslal tady.

Jo, jo, zvládnu.

Tak jo, tak ještě dám tak tři dotazy.

Viktor Páleník, zdravím se, ansábo MZ, který z dílu Ságy Karate Tiger máte nejradši a proč?

U mě vítězí týmovka nejlepší z nejlepších s Ericem Robertsem a Jamesem Earl Jonesem.

Děkuji moc za odpovědi a přeju hodně kreativných chvil do budoucna.

Tak Rimzi, který...

Dobře.

Děkuju za dotaz.

U mě taky nic.

A já jsem to viděl všechno, takže za mě... To víme, že to řekneš, tak jsem chtěl nejřív... Já vím, že ano.

Za mě dvojka a čtyřka asi, protože dvojka je takovej sympatický Rambo, ve kterým je Matthias Hughes, kterýho si mě jako záporákám vždycky rád, takovej ten gigantický Němec a nakonec ho se žerou krokodíly.

A pak mám rád čtyřku, kde je, což je vlastně arejnovka, je tam naprosto maniakální Billy Blanks a má to opravdu našlapanou dlouhou a extrémně intenzivní bytku na konci.

Jako je mi jasný, že asi DAF bude na tyhle akční bečka koukat trošku zkrz prsty, ale oni to hodně dělali i lidi z Hongkongu a je to na tom vidět.

Myslím, že to pořád v tomto žánru je velmi dobrý.

A ta trojka je taky fajn.

Hezky jsi to řekl, protože tady máme tak rádi.

Jakou vyčítá?

Ozdravím nejlepší v mojí podcast.

Je možné, je tam obří smilík, nevím, co tím myslí ten člověk.

Je možné, že jsem to přehlednul, ale už se ví, jakou knihu vydáte letos na podzim a jaký film vám letos udělal největší radost.

Děkuji a pěkný zbytek dne.

Další obrovský smilík.

Tak knihu jsme ještě neotajnili a ještě ji otáhnout nebudem, protože chcem, aby rovnou, když budou lidi v tom prvním šoku, aby si rovnou klikli na předobjed

Největší film, jaký film vám letos udělal největší radost?

Měl jsi Brutalista.

Co tobě hlade?

Mě potěšily Hříšnici a Hodina zmizení.

Milane?

Měl jsi ta F1, který jsem se jako Formula E fanoušek hodně bál, ale nakonec mě to nenasralo a hodně mě to potěšilo, takže asi tak.

Rymzy?

No, mě nejvíc potěšilo to vzkříšení, co bylo v Bevarech, ale z těch normálních filmů, co byly v kinech, tak asi Říšníci.

Pan Bambuča, zdravím borci, půjde někdy recenze a probrání K-pop Demon Hunters?

Oproti ostatním snímkům se seznamu nejsledovanějších filmů Netflixu si to zaslouží určitě nejvíc a šance na alespoň dvě oskravené nominace jsou vysoké.

Díky a hezký podvečer.

Když se na to někdo podívá, tak budou, ale já doufám, že nebudou.

Tak budou, Vlade?

No já to nikomu nenutím, pokud se toho bude chyt někdo ujmout z recenzentů, tak samozřejmě dostane prostor, ale já tím recenzentem stoprocentně nebudu.

Milane?

No já taky tím recenzentem rozhodně nebudu.

Poškej, zamyslím se, ne, ne, ne.

No, což nám připomíná, že Syrat si probereme příště, až na dno s Denzlem Washingtonem si probereme příště a v zajetí Demonu 4 musíme taky někoho donutit, aby se na to podíval a probereme příště.

Teďka jsme probrali prostě jiný filmy.

Probíráme vlastně, to je spojený s to otázkou, to Mad Baby Cube, probíráme vždycky jenom to, co vidíme a není žádná páka, protože to není naše full-time job, aby nás někdo nutil koukat na něco

na co koukat nechceme.

Maximálně občas zabrnkám na takovou tu vyděleckou notu ohledně stavovské cti, ale zrovna stavovská čest u K-pop Demon Hunters mi nepřijde zas tak důležitá.

No tak hlade, tak já se rozloučím, já musím běžet.

Tak užij si divadlo, nebo kam to můžeš.

Tak dík a zdar a děkuji za pozornost a za podporu, děkujem za Hero Hero, za všechno, jste milí.

Čau.

Čau.

Tak jo, tak dále jdeme bez civala.

Babybox nám přeje pěkný večer, klasavci inteligentní.

To jsem si právě šetřil, tenhle seš cival vory, nevíš.

Je zpětně ve světle posledních přírůstků do Alien Univerza, koukáte na tehdy nenáviděná Bčka, Alien vs. Predator.

Spíš na TV asi.

No tak jako u mě je to asi jasný, ale já jsem o tom přemýšlel, v podstatě jsem došel k tomu, že ten seriál je horší, protože je delší.

A vlastně si dovedu představit, kdyby někdo vzal ten koncept AVP a dal ho lepším režisérům a trošičku tam někde přidal, někde ubral, tak to můžou být solidní akčňáky.

U Alien Air si myslím, že to je věc, kterou je potřeba akorát spálit, pak ten popel pochcat a pak ho hodit do moře a to moře taky spálit.

No já si myslím, jako Alien vs Predator jsou to sračky, ale jako kdyby se to právě vzal nějak hezky, jako nějak jako fakt přiznaně Brakově s nějakým nadhledem, tak by to fakt mohlo fungovat, ale bohužel ani v jednou z těch případů to tak nebylo, navíc to je fakt jako objektivně fakt strašně natočený, ta akce tam je jako...

Já jsem teď oba ty filmy viděl, protože jsem si chtěl dát vlastně komplet ty věci.

Ta jednička se jakoby ještě dá, tam to samozřejmě narazilo na to, že to mělo být vyměkný, mělo to být PG-13, ale vlastně je tam nějaký řemeslo.

A dvojka, jak byla levná, tak je celá natočená v noci a není tam vidět vůbec nic.

No jo, ta dvojka je fakt jako peklo.

Tam se nedá už podle mě nic víc pokazit, než se pokazilo.

Takže i když Alien Earth podle mě je oproti tomu fakt klenot.

No jo, ale co by si spustil?

10 hodin Alien Earth nebo 2 hodiny AVPčka dvojky?

Já vím, že to je vybrat se, do jaký nohy se střelíš.

Tak já jsem s Alien Earth začal spokojený.

Ještě jsem tam šel dva díly.

Takže a já určitě Alien Earth.

Ale ještě jsem neviděl ty poslední dva, to si ještě musím dokoukat.

Rymři, co na to říkáš ty?

Máte vynikající názory, děkuju za ně.

Já jsem neviděl nic, ani ty starý Alien vs. Predatory, ani teďka ten novej seriál, pochopitelně.

Jsi šťastný člověk.

To mě strašně překvapuje.

To mám silný názor, ale nechám si ho pro sebe.

Tak jo.

Adam Schreiber.

Čau, kterou doporučujete filmovou událost mimo aktuální filmovou nabídku v distribuci a MZ naživo v Praze?

Promítání klasik, letní kino se zajímavý filmem, cokoliv.

Letní kino bych nedoporučil podle toho, jak dneska chčí je.

Ale jinak jsem řekl, že v Praze...

V Praze se děje pořád něco a to kino Aero dělá klasik spoustu.

Těch, který promítají starý filmy, je čím dál víc.

Jsou tady kina, který dělají brakové věci.

Každých pár měsíců je tady nějaký zajímavý festival, takže jako v Praze si myslím, že filmoví fandové si přijdou na svý.

Ale jako konkrétně něco, co se třeba teď blíží, to úplně v merku nemám.

Ale myslím si, že příští týden promítáme sedm nebo přes příští a to by mohlo být hezké.

No, asi nemám co k tomu dodat, no.

Nevím, nemám tým žádný maraton v Merku, že by se něco, že by se něco chystalo, ale jak říkáš, no, areo přítomnost, tady ty věci rozhodně by to měl člověk sledovat.

No, tak já ještě doplním, že v PONREPU je takovej nárazovej cyklus film řeka, kde se promítají extrémně dlouhý filmy.

a nabízí to extrémní kinematografické zážitky na mnoho hodin a je to rozhodně něco, čemu byste měli věnovat svou pozornost.

A to jsou takový ty dlouhý filmy typu Lawrence Arabia nebo Wachek?

No spíš asi vachek, ale jako samozřejmě míň známý věci.

Já si myslím, že jsem takhle před dvěma rokama jsem tam viděl a to asi nevím, jestli bylo v rámci toho cyklu nebo ne, ale viděl jsem tam takhle 20. století od Bertolučiho, který má asi 4,5 hodiny nebo něco takovýho.

A jsou to samozřejmě jako...

Béla Tar by zaplesal, že jo, a tak.

Takže jsou to takový prostě dlouhý filmy, který jinak na plátně neuvidíte, tak to se vyplatí sledovat.

A z takového velmi opačního ranku, jak jsi právě říkal, ty brakový kina, tak fandím kinu Bald s těma všema alkoholickýma sedánkama, rumovýmu promítání, rum a tak dále.

To jsou události, kterými taky přijdou hodně zábavný.

Kořenový vězeň.

Jo, jo, jo.

No, tak jdeme dál.

Martin se ptá, čau pánové, jakou filmovou adaptaci knihy či povídky od Stephena Kinga máte nejraději a proč?

To je otázka pro mě.

A myslíte si, že ještě v současnosti furt píše dobré knihy?

To je taky otázka pro mě.

Protože jste frajeři, zkuste to bez změňování adaptací od Harabonta, ale pokud je zase půlnoce a už jste unavení, tak tam hoďte i tu mlhu aspoň.

Takže bez mlhy a bez čohošenku a bez zelený míle.

No, tak já si myslím, že tam je furt docela dost dobrých filmů.

Já mám rád Nadanýho žáka, Miserie je samozřejmě skvělá, Stůj při mně a těch věcí je tam spousta.

Co se týče Stephena Kinga a jeho psaní, já jsem se s ním úplně nepotkal, zkoušel jsem to, myslím, že docela jako hodně, ale jak říkala moje matikářka, dobrý je za tři, takže takhle nějak bych to jako asi ohodnotil já, ten jeho styl.

No já jsem od Kinga četl vlastně Kerry plus pak nějaký povídky a je to vlastně jeden z těch spisovatelů, co má podle mě vždycky jako dobrý nápad nebo nějaký dobrý format, ale vlastně to nedokáže vytěžit úplně, jak si představuju, nebo ke konci se to zvrhne nějakým způsobem, který se mi nelíbí.

Takže asi takhle, ale už jsem dlouho nic, jako ty aktuální věci jsem vůbec nečetl, byla jsem jenom tady ty jako starší věci od něj.

A co se týče těch filmů, tak jak si říkal, no Nadaný žák, toho mám hodně rád a vlastně oboje to, i to televizní z těch devadesátek mám vlastně svým způsobem rád, i teďka ten, to je tu první část o tom mušketiho, ta druhá už byla docela natahovaná sračka, ale jednička byla v pohodě a mizery samozřejmě, to je geniální.

Já jsem od Kinga nečet nic, takže nejsem zasaženej tím, že bych od toho měl nějaké očekávání a tím pádem mi ani nevadí to, co nechápu, že tady nepadlo a to je usvícení, ještě nejlepší horor všech dob, takže... Tak to mi přišlo z té obvius jako ten darat.

Já jsem ti ho právě nechal, víš co.

Děkuji, děkuji, ale obvius možná, ale v té otázce zakázaný nebyl, takže to klidně řeknu a samozřejmě zvědomím toho, že si s tím Kubrick udělal

co se mu zachtělo, ale to je za mě naprosto legitimní způsob adaptování.

Takže osícení mizery taky mám moc rád a mám rád i takový typ běžícího muže, vlastně takovým tím brakovým infantilním způsobem a jsem asi jedinej a pořád se na to nechci podívat znova, komu se před těma lety, když jsme to viděli i

když jsme to viděli, tak komu se líbila temná věž, který mi náviděli, asi oprávněně, já nevím, ale mě to tenkrát vlastně bavilo, nemám k tý předluze žádnej vztah, že jo, a vlastně mi to přišlo jako taková fajn jednohubka, ale byl jsem pak překvapenej, že jsem říkal, jo, s...

sedmička, docela zábavná, v pohodě a ze všech stran jsem slyšel absolutní nenávist, takže bojím se na to podívat znova, ale jenom si na to občas tak vzpomenu, že je to takovej můj asi subjektivní úlet, který nedokážu nijak vyargumentovat.

Finelife, zdarec, nelze si nevšimnout let, kdy dosti emocionálních komentů a reakcí civila na sociálních sitích týkajících se fotbalu.

Dotaz je na snadě, jak emocionálně prožíváte sport, jestli vůbec, a jak film, případně více přibližte, jaký je pro vás rozdíl mezi prožívaním emocí při sportu a při filmu.

Díky, jste borci a Avatar 3 Hype.

Já na sport, na sledování nemám úplně tolik času.

Dřív jsem sledoval hodně hokej, teďka už si vybírám, když mám čas, tak si občas postěm nějaký NHL.

Mistrovství začínám většinou sledovat až od playoff a prožívám to, myslím si, že se ctít džentlemenstvím a noblesou, tudíž bez nějakého křiku a neberu si osobně, když dostaneme gol a nežádám linčování brankářů a podobné věci, ale umím se to užít.

A občas zajdu i naživu na hokej a tam se to užívám trošku víc.

Já koukám hlavně na ty motorsporty, takže tam úplně, že bych vášně koukal na ty formule a řval, to už nedělám.

Už je to spíš takový poklidný sledování.

Ale když u něčeho občas jsem trošku vášnější nebo fakt jako fandím, tak to jsou olimpiády.

To je takový můj svátek, že vždycky olimpiáda to je jediná věc, kdy koukám skoro na všechny sporty.

A třeba když byl loni ten šerm o to třetí místo, tak to mi přišlo napínajší než polovina filmů, co jsem viděl ten rok v kině.

Takže to jsem jako hodně byl napětej a mám z toho zážitek vlastně do dneška.

Loni jsme se spolu na disolimpiády dívali na dráhovou cyklistiku.

A na basket taky.

Na basket taky, no.

Já většinou nějak aktivně sleduju Českou a Anglickou fotbalovou ligu, ale z nedostatku času se nedívám většinou na ty zápasy, ale jenom na živý informace o výsledcích, takže se...

nasírám a raduju jenom nějakých číslíček v mobilu a vůbec k tomu nemám jako ten prožitek toho samotného sportu.

Takže je to takový, že se u toho a většinou moje

Moje oblíbené týmy si vedou spíš hůř, takže já se nasírám u něčeho, z čeho nemám vůbec požitek z toho samotného sportu.

Ale tam zažívám ty emoce poměrně snás a intenzivněji, než u filmu, kde to ke mně musí promluvit nějak hloubš, aby mě to zasáhlo.

Takže u sportu je to jednodušší.

Kristián Guen, zdar Borečci, má podle vás nějaký český herec či herečka na to dostat se do Hollywoodu a kdo aktuálně má nejvíc našlápnutou či kdo by podle vás by se tam nestratil?

Díky a ještě Láčes, jestli Cival furt neví, co to znamená, ať se ptá v Brně na cejlu.

Víte někdo, co znamená Láčes?

Podle mě to bude něco hrozně zprostýho.

No já si myslím, že takhle se o tom vůbec nedá uvažovat, kdo má šanci dostat se do Hollywoodu, protože ti herci, kteří budují kariéru u nás, tak si myslím, že Hollywood reálně jako nezajímají, že to nefunguje jako draft z NHL, kde sledují ty nízký, nižší ligy a podobně a vybírají si, kdo by se jim líbil z Česka, kdo by se jim líbil z Bulharska.

A občas se to samozřejmě stane, někdo dostane lano, někdo natočí velkej evropský film, který zaujme i v tom Hollywoodu, ale jinak si myslím, že pokud se někdo z českých herců dostane do Hollywoodu, tak vlastně půjde úplně jinou cestou a bude to někdo, kdo je jako velmi mladej a vlastně si tu kariéru bude budovat už přímo na tom západě.

Jako nějaká představa, že někdo uvidí, já nevím, Ivana Trojana,

a bude mu chtít zavolat, jestli nechce hrát záporáka v Bondovce, tak ta šatře asi moc velká není.

Takže myslím si, že se tam někdo dostat může, ale kdo to je, tuhle dobu asi vůbec ani nemůžeme odhadovat.

No asi tak právě, by musel člověk už tam studovat a hned tam od začátku asi přijímat ty nabídky, ale zase hollywoodský rybníček je tak rozsáhlej, že když asi tam nepřestanou nebo neskončí jako číšník, tak je to taky zázrak v tomhletom případě.

A takový případy jako Roden, který to vlastně vzal, který se tam dostal díky tomu, že Guillermo Del Toro si odtady vyhlídl u Blade a dvojky, to je takový... On se tam dostal přes těch 15 minut, protože vlastně hrál roli Čecha a uměl anglicky, což byla samozřejmě výhoda.

No ale Blade dvojka byla předtím, ne?

Myslím ještě.

Ne, ne, myslím, že 15 minut do 2001 nebo 2002, že to byla vlastně, to vlastně byla přesně taková nějaká ta klika, že on seděl do té role, kterou potřebovali a zvládnul ten hollywoodský projekt, ale jinak, já nevím, většinou se tam ty lidi dostanou podobně jako třeba jako ten Rodin, nebo jako třeba Michael Nyquist, nebo třeba Peter Stormer, protože jsou nějakým způsobem exotický,

Charakterový rysy, co potřebují.

Hollywood každé tři čtyři roky potřebuje nějakého novýho evropského herce, který bude hrát ty zlý rusy a podobně.

Ale třeba jako Marek Vašut samozřejmě v tom Hollywoodu má ty malinký role už x let, ale třeba teďka má i celkem velký role.

Mám pocit, že byl ve Slough Horses jako nějaký regular nebo tak.

Takže vždycky tam někdo je, ale samozřejmě jde o ten jazyk a jde o to,

už si tam to renomé nějak budovat, buď už od začátku, jako jsme mluvili o těch mladých hercích, anebo přes ty malinký role u nás a mít samozřejmě i nějaký třeba to, tady asi spíš než o talent, nebo nějaký to charisma, protože velkou hlavní roli, kdyby mohly reálně jako předvízt to hraní, asi málo kdo dostane na první dobrou, ale lidi jako Marek Vašut jsou zkrátka jako výrazný, takže i v těch menších rolích mají šanci se k něčemu většímu dostat.

Já jenom doplním, že možná s tím draftováním, jak jsi říkal, by to trošku mohlo fungovat, kdy u těch filmů, co jsou nominovaný na zahraničního Oscara, že to přece jenom v té Americe takhle trochu zdonucení vidí víc lidí, než by třeba chtělo a je možný, že když se tam zrovna objeví nějaký výraznější herecký výkon, takže si pak někdo na toho člověka vzpomenuje, myslím, že už to takhle

už to takhle letskdy bylo, že ti evropští nebo azijští herci se takhle přes nějakej výraznej domácí film, který měl Oscarový ambice, takže se potom dostali k nějakým mezinárodním nabídkám, nebo k nějakým třeba větším evropským a potom možná i k americkým produkcím.

Takže jako nějak takhle trochu se to rozsada.

Letos

s tím výběrem dokumentů ještě nejsem kým chci být, to asi úplně neklapne, tam se asi nějaká nová herecká hvězda Hollywoodu nezrodí, ale že jako tohle je nějaká možná cesta, kdyby to jako někoho mohl potkat, ale spíš je to o tom štěstí, nebo jako o absolutním štěstí, spíš než jako o nějakém asi cíleném budování kariéry, no.

Já jsem někde četl, že když byl Danny Boyle, měl vlastně točit poslední bondovku a nedopadlo to, tak to nedopadlo třeba i z těch důvodů, že původně on byl scénář, mám pocit trochu jiný, ale on chtěl jako hlavního záporáka toho polskýho herce, který byl ve studený válce, který byl výborný.

Ale to je samozřejmě veliká rola a v těch bondovkách, tam po těch Evropanech jdou samozřejmě hodně, že jo, Mads Mikkelsen tam byl, Matěj Amlarik a tak, ale to je samozřejmě klika, ale plus se samozřejmě dostáváme k tomu, že ten herec, který si vybuduje tu kariéru u nás a je mu třeba 40 a dostal by se tam přes ty Oscary, tak furt jako odjet do Hollywoodu je...

natáčet jeden film je práce na půl roku a oni tady mají rodiny, mají tady kariéry, mají tady závazky v divadle, takže tohle opravdu je buď o tom fakt velkým štěstí a zároveň asi i ochotě něco tomu opětovat a nebo dostat se tam ze spoda jako stejně jako ty americký herci.

Tak, jsme byli docela chytrý ty vole.

Ale Čmaňův knír, topík Borci.

Nevidím, zda se již probíralo, jak na tom jste vlastně s literaturou.

Čtete?

Pokud ano, dokážete si vychutnat plnými doušky film podle knižní předlohy, kterou jste četli, nebo jste hnídopiši a vadí vám každý odklon.

Díky a kníru zdar.

Já čtu hodně, já jsem včera dočetl svoji 40. knížku letos, takže...

Takže načteno celkem mám, ale vlastně málo kdy se mi stane, že bych viděl film podle nějaký předlohy, spíš se snažím ty předlohy čísti až potom, ale když už tak mi to jako rozhodně neschazí, nejsem ten typ diváka, co by koukal na pána prstenu a kněural, že tam není tomu bombadil a podobné věci, furt to jsou jako jiný média a bez tý zkratky to jednoduše nejde.

Já poslední dobou jsem takový knižní barbar, poslední dva, tři roky nemám moc na čtení čas, ale taky právě většinou nejdřív kouknu na film a pak až si přečtu knížku, protože mě ten svět nějak zaujme, nebo ta zápletka, tak si říkám, že knížka by mohla být lepší.

Ale když už to mám navopak, že nejdřív čtu knížku, tak

Samozřejmě, když je tam nějaká jako razantní změna, tak občas jsem trošku jako, že mě to mrzí, ale zase jako třeba u Ready Player One, kde jsme změnili ty hry, tak tam jsem to vlastně pochopil a dává mi to jako logicky smysl, proč to bylo, takže se na to zkouším většinou koukat z tady toho úhlu pohledu, proč se to udělalo a že bych byl jako velmi nasraný, to se mi asi nestalo nikdy.

Já v posledních letech čtu Belletry minimálně, spíš jsem se nějak věnoval různým odborným knížkám a tak, takže mi ty adaptace nic moc nekazej, ale pamatuju si třeba, že když jsem v mládí četl Kmotra, ještě předtím, než jsem viděl ten film a pak jsem viděl ten film, tak vlastně spousta těch scén ve filmu byla slabších, než jak jsem si je představoval já a že toho, co bylo v

v knížce rozepsaný na 20 sránek a bylo to velmi atmosférický a takový napínavý, tak se logicky ve filmu potom odbude během minuty a než se do toho člověk stačí dostat, tak ta scéna, kterou si prožil v té knížce, tak je vlastně rázem pryč, což je samozřejmě pochopitelný, ale vadí mi to a jako spíš než odklony od příběhu, jako tam vlastně beru, že naopak mi přijde

Komerčně pochopitelný, ale umělecky blbý, když je filmová adaptace nějaký knížky botrocky, jenom převedenej příběh příběh

z toho románu, protože mi to vlastně přijde, že je to jiný médium, který pracuje podle jiných pravidel a když je to udělané tak jenom, aby to nenasralo fanoušky předlohy, aby užilo to ty její oblíbenosti, tak je to něco, z čeho potom vznikají umělecky míň zajímavý a odvážný filmy, než ty, který jako třeba to osvícení, který tu předlohu úplně rozmrdají a úplně s tím jako udělají něco úplně jinýho a

Toto mi přijde úplně jako fair strategie, takže to nadávání, že tam je potom nějaká odchylka, beru jako, že toho jsou ti hardcore fanoušci, kteří jsou logickou cílovkou potom toho filmu, ale mají hold smůlu.

Oni do toho kina stejně přijdou, že jo?

Oni do toho kina stejně přijdou a vlastně stejně ti hardcore fanoušci budou kafrat, že tam tohle je jinak a tohle si představovali jinak a tak dále, takže to podle mě nemá smysl si moc se podle toho řídit a ať jsou ty filmy prostě jiný, no, ať si ty knížky, ať zneužijou nějakej nápad knížky a udělají z toho něco úplně jinýho pro to jiný médium a ať je to prostě zábavný trochu.

Tak.

Slezte z toho lustru.

Pozdraví do intergalaktické filmové studny moudrosti.

To je krásný.

Díky za vaše načení pro tenhle dream job.

Už jste podle mě řešil, že to není úplně dream job.

Dotaz na všechny.

Už jste viděli řád, co na něj říkáte.

Dotaz na Ondru, kterému děkuji za dobrý tip.

Dal by raději 260 milionů na Eternus 2, nebo natočil 13 filmů za 20 milionů, jako je The Order.

Teda dotaz bych klidně chtěl příště, jo.

Ale jinak já jsem Odr viděl, to vlastně vyšlo hnedka na začátku roku, nejsem z toho tak nadšený jako Ondra, ale to je jenom kvůli tomu, že Ondra je z toho totálně nadšený, myslím se, že to je velmi povedená oldschoolová detektivka lomeno drama, která má ten feeling 70. let, který je mám hodně rád.

Hodně mi to připomnělo třeba Hořící Mississippi a každý takovýhle film si strašně užiju, takže tohle nebyla výjimka.

Čutlo tam je skvělej a je to dobrý, pokud jste to neviděli, tak si to najděte.

Je to na nějakém streamu, nevím, jestli to byl Prime nebo něco takového, ale je to velmi povedená věc.

Já souhlasím, taky nejsem na nějakých dvěstě z deseti jako Ondra, ale za mě je to solidní osmička.

Ondra to vyhlásil nejlepším filmem roku tuším 4. ledna.

A od té doby se klapé, aby u všeho, co se mu líbí, nebylo to ještě lepší.

Ale za mě je to skvělá žánrovka, má to fakt strašně hezky drsnou a špenovou atmosféru a ten Jude Law podle mě neměl tak skvělou roli, nevím, posledních 10-20 let a trošku mi to její atmosférou připomíná první temný případ.

Tímto mě to taky hodně bavilo.

Ty jsi to viděl?

Já jsem to ještě neviděl, ale mám to ve výhledu toho, co chci do konce roku vidět, abych naplnil požadavky Ondrova žebříčku zbeřejněného čtvrtého ledna.

Rád bych to viděl, jsem na to docela zvědavej, ale ještě si o tom nic nemyslím.

Ale já myslím, že ten první lednový týden byl docela silnej.

Tam byl i Brutalista, tuším, a možná i Anora.

Nosferatu tam byly štěvky.

No právě, tak stačí chodit do kina prvních 14 dní v roce a máte vybráno.

Poslední dotaz tady máme Levin Trenemann McGill.

Zdradec medvědovití kvůli hráčci, tak jsem si konečně zhlédl Linklaterovou Before trilogii a padla mi brada úžasem až na zem a plněla se mi slzami.

Kde byste chtěli, aby se točil čtvrtý díl?

A chtěli byste ho?

Za mě můj rodný mělník, který má, co se týče filmových zářezů, téměř všechny kameňáky, dva muži hlásí příchod, nějaký básníky, Bonnie a Clyde dvě, hudba z Marzu nebo gondíci SRO, no do prdelech.

To je současí toho dotazu, já tady nenadávám.

Přeji hezký zbytek dne a děkuji, že jste.

Ale tohle to je... To mi máma nikdy neřekla.

To je hezký.

Tohle je můj velký rest.

Já jsem zatím viděl jenom jedničku, ale strašně jsem si ji užil, takže jsem se dostal do té fáze, jestli další díly prostě šetřím.

Ale já myslím třeba jako mladá bolestavě taky nebyla špatná.

Nebo ústí třeba.

To je jako hodně depresivní.

Jirkov.

Most.

Ale já si myslím, že ta čtyřka už vlastně není potřeba, že už se tam polemě řeklo všechno.

Všechno, co bylo potřeba, co se týče toho vztahu i co se týče těch vztahových nějakých témat a mě už to vyšťavilo, ta dvojka a trojka mě myslím vyšťavily dost a radši si je pustím znova, než abych se bál toho, že už to nebude ono.

Ale ona ta štiska je nějak v plánu, nebo byla v plánu, něco o tom mluvilo, ne?

Jako spekuluje se o tom vždycky jednou začastu někde vytáhnout a Ethan Hawke, že jo, samozřejmě řekne, že by do toho šel, ale jestli se to reálně jako dělá, to vlastně otázka, že jo, Linklater má podle mě rozpracovaných tolik věcí, ten vždycky rád experimentuje, takže nech se k tomu vrátí, tak je otázka, jestli si najde něco jiného zase.

No, tak já se přiznám, že jsem ještě o stupínek horší člověk než hlad, protože já si to taky šetřím, já o tom vím, já jako s tím tomu velmi fandím, sympatizuju s tím, ale šetřím si to tak moc, až jsem neviděl ještě ani jeden díl, takže...

Takže bohužel zatím.

Jiníčka a dvojka jsou fakt jako masterpiece, co se týče těch konverzaček.

No, ale těch máš hned deset, takže si to nepustíš dneska večer.

Ale má to třeba 80 minut nebo 90?

Já vím, že jo, ale já už teďka vím, že kdyby jsi mi řekl, že to musím do zítra vidět a já bych to viděl, tak se to prostě neužiju tak moc.

Jo, to chápu, to chápu, to by mě taky sralo, ale...

Prostě jsou to takový fakt, jak tohle, jako co se týče scenáristiky a toho Linklatera celkově, tak je to jako pík, no.

No, tak to máme z dotazu všechno a je to všechno i z Moviezone Live.

Měli jsme trošku slabší filmovou nabídku, ale za to my úplně nemůžeme.

A děkujeme za pozornost, děkujeme, že nás podporujete na YouTube, na Hero Hero, že chodíte na naše akce a snad šetříte na naši novou knížku, o který vám stejně pořád neřekneme, o čem bude.

A loučíme se.

Takže zdar.

Tak zase příště.