Transcript MovieZone Live-266

Skoro nevím, kolikátá je to relace.

266.

To je jakový našmalý rituál, že tohle.

No, ale většinou předtím, až to zapneš.

Zdar, zdar, zdar, vítám vás u 266.

Movies of Life a je tady extra napěchovaná cesta a je tady mistr hladné boli Matěj.

Zdar.

Ahoj.

Ahoj.

To je pravý zrádce, vole, ne nějaká fucking Mia, vole.

Ale Spooner, vole, Milan Rošafný, šéf-redaktor Kinoboxu, tě ojebe, že ještě tři roky koukáš, vole.

Nebo jak dlouho jsi na tom proradném webu?

Dva roky je to teďka, završu druhej rok teďka.

Ještě tě nevyhodili, jo?

No, nevím o tom zatím.

Jako, jako morální dno a hnídu.

Tak já jsem zrádce všech zrádců, mě jen tak nikdo nevyhodí.

Dobře, no tak gratuluju hezky toho, Slav, ty čarové.

A my jdeme na to, dneska máme spoustu filmů před sebou, překvapivě, ještě ne Avatar, ale jiné velké hity.

Děkujeme vám za podporu na herohero.co, Movies on Live, díky které máme i spoustu dotazů, takže ty dneska si určitě neprobereme, moc se na ně těšíme.

No a samozřejmě děkujeme vám za neutuchající podporu, jestli nás máte rádi, dejte odběr a like.

A jestli nás máte rádi ještě víc, tak na BlueShopu v kategorii Movie Zone si můžete koupit naposledy náš merch z této kolekce, ale pak bude odevzdán do Armády z Pásy.

nebo odveze na Ukrajinu.

No a samozřejmě děkujeme našemu partnerovi, kterým je Life Nation největší pořadatel koncertů českých i světových, zejména světových hudebních hvězd.

Subjekt, který sem veze taková jména jako ZZ Top, Ray, One Republic, na metronomu, pomáhají k tomu, vy jste si poslechli Nika Kejva a Stinga,

Nebo Machine Gun Kelly, to znamená jedno SO vedle druhého.

A my dneska budeme zase soutěžit volístky.

Tentokrát to jsou dva lupeny do Pardubické arény na ZZ Top.

Takže tyhle legendární vousáče z třetího dílu Navratu do budoucnosti si díky Live Nation a naší soutěži v závěru budete moct poslechnout.

Tak jdeme na to.

Tak Zootropolis, největší...

největší hit, než přijde Avatar, možná i největší hit letošního roku ze západního popkulturního světa.

Tak jak se tento animák líbil?

Martin, ty jsi ho viděl, ne?

Já jsem ho právě neviděl, Milan.

Víš, že jsi ho viděl jenom Milan?

Jenom já, no.

A ty už jsi vykecal v dojmech.

No, je to tak.

Já to zopakuju.

To je odpich tzv.

z prdele.

Jak ti to vykrystalizoval?

Proč jste na to nikdo nešel?

No, tak asi vzbytek nejdřív.

To byla otázka položená v jedné dvě směry, takže jsem nevěděl, čeho se chytit.

Maťej, proč jsi na to nešel?

Já jsem někde byl, podle mě, někde, kde jsem být musel, ale nevím, kde to bylo.

A tebe nezajímá?

Ty jsi byl v písku, myslím.

Jo, já jsem dělal chytrýho v písku.

Tebe nezajímá Zootropolis?

Mě zajímá Zootropolis, já se za něj zajdu, ale až to bude trošku vyklidněnější a prázdnější.

Jo, já si taky zajdu s dcerkou.

Martine, tebe to nezajímá, protože ho povrhuješ animáky?

Naopak, já jsem velkej fanda animáků a dětských filmů, ale bohužel teďka bylo strašně moc filmů a nikdo nechtěl recenzi zrovna na tohle, takže si to pak taky doplním, takzvaně ex post.

Dobře, tak Milane, jak to uzrálo, řekni ve zkratce, o čem to vypráví a jestli na to mají lidi jít a pak jdeme od toho.

No tak uzrálo to vlastně úplně stejný pocit, jestli to mám, jako jsem měl po tom, co jsem odešel.

No pokračuje to vlastně hned po konci té jedničky, takže ze Zajčice a Lišáka je policejní dvojce, která chce vyřešit strašně moc novej případ a zejména Zajčice chce ukázat, že je fakt dobrá policistka, fakt dobrá detektivka, takže se hodně rychle vrhnul do dalšího případu.

Ten samozřejmě nedopadne, takže mají průšvih.

Ale Judy Hopkava, nebo jak se jmenuje nějak, takhle myslím, zvětří, že se v okolí to nachází nějaký had, což je vlastně zakázaný, plazy jsou zakázaný v Zootropolis, takže se vydává na stopu hada a pak se společně s Nickem Lišákem vydávají po nějakém spiknutí.

A je to vlastně za mě úplně stejný jako jednička.

Já jsem z ní tenkrát nebyl zas tak nadšenej, tomu hype, který byl okolo toho jsem úplně nepodlehl, protože sice mě bavil ten svět, bavil mě to, jak to personifikuje ty zvířata, jak jim to dává ty lidský vlastnosti, jak si to hraje právě s těma charakterama a la lenochod a takovýhle ty hezký detaily.

Ale zároveň mě vlastně moc neseděla ta zápletka, kterou jsem i hned zapomněl, vůbec jsem si ji nepamatoval.

A celá taková ta rádoby kriminální badilinie mi vlastně přišla taková trošku osváklejší.

A to samý mi přijde, že se opakuje i tady.

Ten svět je za mě pořád nádherný, pořád je tam co objevovat.

Podíváme se do novejch zákoutí Metropolis, podíváme se na nějakou

Nějakej poušní festival, podíváme se do zasněženýho údolí, do nějakejch těch bažinovitejch oblastí, kde jsou ty plazy.

A vypadá to nádherně, všude je nějaká akce, takže to pořád pádí ku předu.

v každý té nějaký atrakci dostane člověk fakt nějakou hezkou dynamicky svěží akci, plus pár hezkých vtípků, je tam hezká práce s detailama toho světa, kdy tam jsou samozřejmě zase různý odkazy třeba na filmy, nebo i na nějaký ty různý povolání těch zvířat, takže v tomhletom to odsypá přesně tak, jak má, plus ta ústřední dvojice má docela hezký osobní oblouk, kdy každý se musí poradit s nějakýma osobníma démonama, což taky vlastně...

Mezidruhová erotika ještě neproběhla.

Ani naznačení to tam moc nebylo.

Je to jenom takové to velké kamarádství.

Já myslel, že Lišák z ní udělá opravdu Judy Hopkovu.

But not in this movie.

Musíš nějakou XXX verzi si asi stáhnout.

S těma oblečkama.

Dobře.

Ale zase právě v tomhletom to taky docela odsejpá, ale jakmile tam je ta detektivní linie, tak je to pořád takový strašně předvídatelný, strašně takový líný i v těch zvratech, i v nějakém tom rádobě poselství, který to chce říct v nějakých těch moralitkách, tak mi to přijde, že se to vlastně dost opakuje i v srnání s tou jedničkou.

Takže je to takový...

Myslím, že Mojmír, když jsme točili ty dojmy, tak to srdával v hlavě dvě, který je docela trefný, že vlastně nepřicházejí s ničím novým, opakují v podstatě i ten samej motiv, ale jelikož to jsou postavy, který fungujou a humor, který funguje, tak to de facto na nějakej ten mírnej nadpůrměr stačí a to platí i v tomhle případě.

Za mě to není žádná mega pecka,

ale jako fajn jednohubka, která náká v docela evidentně velkých davech lidi do kina, proč ne.

Docela i ten úspěch přeju, i když přál bych si to takové hravější trošku ještě a sofistikovanější asi.

Tak já mám kolem sebe lidi, kteří všichni jsou z toho vlastně nadšený a milé překvapený.

Je příjemně to zajímavý, ale jestli to odpovídá tomu, proč to má na ČSFD 85% stejně jako ta jednička, což mi přijde vlastně na SQL, hezký významenání.

Hlade, ty víš, že na tom byl kocour, ne?

No, vím, že byl docela zklamanej.

Říkal, že mu to připadalo jako v hlavě dvě, který je vlastně úplně stejný jako v hlavě jedna, ale...

je úplně stejný jako v hlavě jedna.

Takže říkal, že jsi to byl takovej až jako lehce přinasranej, ale že ti to asi líbí.

A vlastně to samý mi říkal, nebo ne stejnými slovy, mi to říkal 15letej kámoš, který učím angličtinu, že říkal, že na tom byl a že už o to nebavil, že to je fakt pro děti, protože přesně věděl, co se stane v každý scéně, jaký bude další zvrat a podobně.

Přesně čekáš na tu postavu, která se tam má objevit nějaká vedlejší.

No, takže já jenom jako interpretuju cizí názory, ale jsou takový jako, že toho je málo.

Že to je fajn, ale málo.

Nechceš příště místo svojich názorů prostě jenom přečíst názory z ČFD a od svojich, vole, 15-letých kámošů, vole?

Hele, klidně můžu.

Jo, to asi bude podobně zábavný.

Já na filmy stejně nekoukám.

Podobně inspirativní.

Dobře, no tak děkujeme za referát, zajděte si na Zootropolis 2, udějte si názor, je hezký, že se na něco chodí do kina a já věřím, že to bude aspoň fajn, že to bude taková jako řemesoná kvalita.

Tak ty jsi koukal Hlade na ruku na kolebce?

Ne koukal.

Jsi nekoukal na ruku na kolebce?

Já jsem říkal, že se zkusím podívat na ruku na kolebce.

Ale mimochodem tohle děláš každý týden, že řekneš, že se na něco zkusíš podívat a pak se na to vymrdáš.

A víš, jakou to má velkou nástrahu?

No, že si myslíš, že se na to podívám, ale já jsem místo toho se rozhodl, že... Má to ještě jednu větší nástrahu, že jsem se na to podíval, abys v tom nebyl sám, ty zmrde.

Ale jestli tě to potěší, tak já jsem místo toho vařil gulášovou polívku a docela se mi povedla.

Ne, nepotěší mě to vůbec a nechám si teda tady tenhle žolík.

Podíváš se na to do příště?

Podívám, určitě.

Tak si to necháme na příště.

Já si dám dvě porce do mrazáku, to je v klidu.

Když jsem to teda nakoukal kvůli tobě, ale minule jsi to taky posral.

Minule jsem taky nic neslíbil.

Ne, minule jsi viděl Podfukáře 3 a nepřiznal si to a zapomněl si to.

Tak řekni dneska, co jsou Podfukáři 3 a jestli stojí za to je vidět a jaký mají příběh a Jesse Eisenbergu už je tam jenom v menší roli nebo ne?

Podfukáři 3 jsou návrat série, po kterém podle mě vůbec nikdo nevolal, ale o to příjemnější bylo, že v tom kině je to vlastně docela fajn.

Já vím, že jednička byla taky fajnová, dvojka už míň, ale ten třetí díl vlastně vznikl po docela dlouhé pauze.

Takže se tady pracuje s tím, že se vracejí ty starý hrdinové, který hral Jesse Eisenberg, Dave Franco, Woody Harrelson, Isla Fisher a vlastně ve dvojce Lizzy Kaplan.

A dostane se ke slovu nová generace kouzelníků, která vlastně tuto partu nějakým způsobem žrala, trošku se za ní vydává a začnou spolupracovat, aby šli po krku někomu strašně zlýmu, což je v tomto případě Rosamund Pike.

Takže zase to je parta iluzionistů, který vlastně dělají nějaký hajst a vizuálně hezky by to mělo vypadat.

A ono to vlastně vizuálně hezky vypadá.

Ono to točil Robin Fleischer, který dělal třeba Zombielandy.

Je to takovej hollywoodský rutinér, ale myslím si, že to řemeslo zvládá.

A tady mu to šlape.

Ona tam je výhoda, paradoxně i nevýhoda toho, že se tam vlastně motá 8 hrdinů nebo kolik.

A žádnej z nich nedostane úplně prostor, aby nějak zářil, ale zároveň nikdo z nich nezačne nudit.

Prostě jeden umí karty, další si rozumí s technikou, další držkuje a jeden jim tak trošku šéfuje.

A hrozně rychle to utíká, moc pěkně se na to kouká, jsou tam zajímavé lokace, vizuálně to vypadá dobře, myslím si, že celé finále nebo poslední třetina se odehrává někde v Abu Dhabi, což je docela neokoukané.

A hezky se tam hrají s Luxusem, blbne se tam s formulemi na silnicích a podobné věci.

A já jsem se u toho vlastně velmi příjemně bavil.

Nemyslím si, že to je nějak zásadně dobrý film, který by bylo nutno vidět, ale zároveň si myslím, že to je solidní řemeslo, kde funguje jak ta akce, tak to napětí.

V tomhle případě minimálně na mě fungovaly i nějaký ty zvraty, kterých jsem úplně nečekal.

To herecké obtezení to samozřejmě táhne, ať už ty veteráni, i když se mi vlastně trošku přijíčí mluvit o Eisenbergovi jako o veteránovi, ale už tady hraje tu střední generaci v podstatě.

Ty mladý herci jsou taky fajn, je tam vlastně Justice Smith, který je docela šikovnej, je tam Dominic Sosa, který byl v těch vánočních prázdninách, nebo jak se to jmenuje, s Paulem Gematem.

A jako majeme se sebou, tak akorát chemie, tak akorát vizuálních nápadů.

Jsou tam zase jednozáběrovky, kdy na sebe vlastně všichni machrujou a zkoušejí nějaký triky.

Půlka toho filmu se odehrává v takovém kouzelnickém domě, kde každá místnost je vytvořená nějakým trikem, nějaká jej v obrácení, nějaká jej zrcadlových sál a prostě to na tebe sype, takže se nestihneš nudit a nestihneš řešit, že to je vlastně celý jako pitomost.

ale velmi zábavná.

A já jsem vlastně za tohle ten návrat, který fakt jsem jako nečekal a rozhodně nevyhlížel, docela rád.

A pokud vím, tak už odklepli čtyřku v tom samém obsazení a s tím samým týmem za kamerou a já vlastně se na ní trošku těším.

A ty na to spokojně jdeš?

Já na to spokojně půjdu.

Dobře.

Takže lidi mají do kina ještě to rohnat nebo už se nemají namáhat?

Já si myslím, že když na to půjdu s podobným očekáváním, todíž nulovým, jako jsem měl já, s tím, že to je prostě nějaká snaha oživit polomrtvou sérii, tak budou příjemně překvapený a uteče jim to.

A vlastně bych řekl, že pokud máte trošku pocit, že by se vám to mohlo líbit, tak se vám to pravděpodobně líbit bude.

Já osobně za sebe bych byl trošku ostřejší, byť nutně rozporuju, co říkal Matěj.

Na mě to přišlo fakt až možná příliš spotřební, hodně předvídatelný a na mě mám celkově problém s celkovým konceptem té série, že když přetavuješ nějaké kouzelnické triky do filmu,

tak jako narázíš na to, že ten jako film už má o sobě nějaká iluze, že jo, máš tam prostě ten střih a tak dále a ta kouzlo, který vyžaduje nějakou interakci s tím publikem a tak dále, tak já, já už mám nějaký jako obecně půdovej problém vyloženě s tímhletím a obecně, že ta série tak jako upíná k tomu konceptu, že to je spíš hajstovka, která teda nějak jako

je to nějaký akční film a tak dále, ale stojí to celý na tom, že prostě v těch jako posledních pěti minutách ti ukážu ten obrovský zvrat, co to vlastně jako bylo, co ti vlastně odhádaj a tak dále.

Na mě třeba jako ten film, mě vlastně ani nebavilo nějak hledat nějaký vodítka, který by vedly k tomuhle jako velkýmu odhalení, myslím si, že ten film to tam ani se nesnaží nějak jako dumyslně klást.

Vlastně ocenuju na tom třeba tu akci, kterou ocenil i Matěj, přijde mi osvěžující vidět akci, která je vlastně akční a zároveň vtipná a nestojí na tom, že ty jako hrdinové říkají vtipy, že prostě ta akce samotná, když tam někomu rozbijejí prostě flašky vo hlavu nebo jako využívají chytrým způsobem to prostředí, v kterém se pohybujou a mlátějí se, tak to mi přišlo strašně zábavný.

Těch segmentů na mě bylo strašně málo a hrozně mě ubíjelo, že tam je spoustu situací, kdy ty postavy jsou v nějaký místnosti, akorát si vysvětlujou, co budou dělat, co dělali, jak se cejtějí, jaký mají pocity atd., že to je vlastně spíš takový to, jako jasně teďka prostě tady máme teda action segment, teďka prostě pojďme do té místnosti, teďka si řekneme, co se stalo, co se bude dít atd.,

fakt takový jako didaktický a v něčem strašně jako mrtvolný no, takže já jsem byl takovej, přesně jako souhlasím s tím, že to v tom kine jako dobře uteče, ale ale vlastně stejně rychle to ze mě i vyšumělo a pak když jsem si to jako zpětně rozebíral v hlavě ten film, tak mě vlastně spíš sral, než že bych si ho užil no.

To asi jo, to vyšumění tam jako je, ale to bylo vlastně u jedničky a dvojky taky.

Mě tady vlastně potěšilo to finále, že já se nechci pouštit úplně do nějakých detailů, že to je celý vlastně otočený ještě jednou a ty tvůrce se podle mě zrovna v něm úplně ani jako nesnažejí řešit to, jak se celý ten podvod vymyslel, protože ten podvod probíhá na trošku jiný úrovni, než by se asi čekalo.

Což mě přišlo poměrně sebevědomý na film, který vlastně hrozně hraje jenom na jistotu a na to řemeslo, takže tohle to mě bavilo.

Ale jo, spotřebka to určitě je, ale myslím si, že zkrátka jako celkem poctivá a asi u mě hraje i v tom pozitivnějším přijetí roli fakt, že jsem opravdu od toho čekal ne úplně sračku, ale ořád horší film.

Jo, jo, jo, souhlasím.

Ale přesně jsi řekl správně, že to je takový návrat, po kterém nikdo nevolá a já jsem pak vždycky překvapenej, jaký to udělali čísla i ty první dva filmy, že to vlastně byly... Ono je to relativně levné, i to dostalo 90 milionů, což je méně než třeba Nový Predátor.

Takže přejme jim to.

Jo, jo, jo.

Třeba já třeba ani vůbec nevím, jestli jsem...

to někdy viděl, nebo jsem viděl jenom trailery.

Že si to dokážu tak dobře představit, že vlastně ani nevím, ty vole.

Já se ty první dva filmy od sebe dokážu odlišit akorát tím, že tam je jiná ženská hrdinka, protože I Stop Fish to tuším byla tehdy těhotná nebo něco takového, takže tam byla Lizzie Kaplan, ale tady jsou obě, tak je to komplikovanější.

Jo, ale že od toho mám časofory, abych fakt věděl, jestli jsem tady takhle kvajitní zábavné filmy viděl.

No, tak jdeme dál.

Martine, ty jsi dneska tady za ty české filmy, český blog, viděl jsi na horách a viděl jsi Milion, dvě taškařice pro šíry lid, tak která je kvalitnější?

ani jedna, obojí je strašný odpad, ale jako já nevím, jako jestli bych měl říct, která je vkusnější, jako obojí trpí vlastně stejnýma problémama, asi bych nedoporučil ani jednu, no, ale začnu tím milionem, protože to jsem viděl dřív teda a to mě vyloženě urazilo kvůli nějakému morálnímu poselství, co ten film jako jí má, to je úplně absurdní věc.

A jaký je morální poselství, mrdejte spolu, dostanete peníze?

Morální posledství je, že nesmíš napotrat samozřejmě a jediná hodnota ženy je v tom, že porodí dítě, takže to je nádherný.

Ale celý ten film se odvíjí od absurdní premisy samozřejmě, polecuje to s nějakou nadsázkou, je to stylizovaná přepjatá fraška.

No počkej, a ta premisa je, že Labus dává dědictví a dá to potomkovi, nebo jak?

Ne, ne, ne, Labus prosím tě prodá rodinný kopec, který je plný štěrků a prodá ho za 25 milionů korun, tedy milion euro,

Takže aby se mohla vystavit dál, něco ve v Karlových varech, tam je to vlastně hezky vysvětlený, proč to stojí tolik ten kopec a rozhodne se, on má 9 potomků a řekne, že chce ještě desátýho, že vždycky chtěli s babičkou toho desátýho, takže prostě kdo se první vymrdá a přinese jako na svět děcko, tak tomu dá jako těch 25 milionů, jo.

Takže vlastně sledujeme, jako zase prostě lidi, kteří se, typický problém českých romantických komedí, jo, toxický vztahy, lidi, kteří se nemají rádi, podle sebe akorát nadávají, pošťuchují se, nerespektují se a vlastně jako dohromady má přivízt to, že si teda udělá jako toho potomka, jo, což se pak samozřejmě jako stane, to vlastně není nějakej spoiler, předpokládám, že to všichni čekáme,

od komedii tohohle spotřebního typu.

Ale co se týče nějakého komediálního timingu, tak tam absolutně žádnej není, spolíhá to na ty tradiční, mě nevaděj vulgarismy, ale tohle jsou tak nevkusný věci, který nevím, kdo se tomu směje, spolíhají fakt na ty nejvíc půdový vtipy.

A je to obecně, vlastně vám jako strašně vadí s těma postavama trávit čas, jako tu hodinu a půl v tom kině, bylo to nekonečný,

Rudolf Merkner, tak po jeho opusu, jak přežít svého muže, kde tepal nějaký reklamní a filmařský prostředí s jenom Bernáškou v hlavní roli, tak tohle je další obludná věc a je to strašný, fakt je to příšerný a ještě se to drží ty strašně otravný, kýčovitý reklamní estetiky, aby toho nebylo málo.

Řekni mi, jak tam jsou vykreslený gejové, protože já vím, že jedna z těch sublinek je, že jeden z těch potomků je homosexuál a hodlá si pořídit dítě takovým poměrně už na papíře dost morálně problematickým způsobem.

Jo, jo, jo, je to tak, on si, že jo, tam prostě se chce vyspat, vyspat s holkou a najedří se jako propíchne kondom, že jo, že to prostě do ní rovnou napustí, tak tohle je jako jeho první plán, to se samozřejmě nezdaří, ale u těch gejov je to dost zajímavý, protože on má teda partnera, oni pak jako samozřejmě proběhnou komplikace a tak dále, ale dohodnou si, že si teda to dítě s jednou tou slečnou udělají, ale protože samozřejmě jako gejové nemohou vychovávat ve dvou dítě samostatně, tak ho vychovávají i s tou ženou a jako mají takhle domá

jako absurdní a ten film fakt končí úplně jako stupidní hláško, já to vyspoluju mnohem naplnout, jo.

Ale prostě celá ta linka tak je završená tím, že oni mají sestru, která jako černá ovce rodiny cestuje po světě, s nikým se nebaví, asi jako nějaký jako alkoholový dýchánky a tak dále, prostě se s nima nebaví.

No a tahle ta sestra tak právě na konci zavolá, že je ve druhém měsíci prostě jo, že prostě se chystá porodit, takže tu sásku jakoby vyhraje, ale že chce jít na potrat, tak ta rodina se prostě semkne, řekne ne, přímo z porodního, no z porodního ne teda, ale přímo z toho jako abortion sálu nebo ty jako místnosti, tak jí prostě vytáhnou, zachránějí to dítě a pak je střih prostě o rok později, ještě jsem mimochodem zapomněl říct, že celý ten film vypravuje to dítě jo, jako v objevou sivru, když už je starší,

A celý to končí tím, že všichni mají ty miminka a to dítě vypráví a říká tam krásnou hlášku, kterou už jako v životě nezapomenu.

A to dítě říká, všichni moji mamince říkali, že se jí v životě moc nepovedlo.

Není to pravda, povedl jsem se jí já.

A tím ten film jako končí, jo, jakože úplně zůvěřilá věc.

Je nějaký důvod, proč to vidět?

Ne, ne, jako fakt ne.

A kdy tam jsou i slavní herci, třeba Jiří Lábus.

Jo, jako já jim to přeju, jako Ježíš Maria, ale Lábus, on tam moc není, on tam akorát ohlásí tu sásku a pak ji vyhlásí na konci.

Kdy tam jsou košilaté scény z podvazky.

Jo, jako jo, cením, ale ne.

Kdy tam jsou vtipné situace, křik během sexu.

A vlastně, no a to je další věc, jakože ten film vlastně vůbec není sexy, jakože to, já jsem čekal, že tam budou aspoň nějaký poctivý, hezký, jakovo sexuální scény, nějakýho jako animálního jako původu a vůbec, je to strašná nuda.

Protože obecně tyhle ty filmaři jsou takový strašně, snaží se mít hrozně jako odvázaný záplatky, ale jako bojí se být nějak jako erotický, já jsem už strašně dlouho neviděl jako český film, který by mě nějak vzrušil, jo, byť se o to třeba snaží, jako těma letněma erotickýma jako peripetiema

Režisér psal pod trailerem, že lidé jsou na to příliš přísní, že mají počkat na výsledný film a vidíš, dočkali jste se.

No tak na horách to bylo jasný, že se to lidem bude líbit, protože tam budou hezké záběry na přírodu, hezké záběry na hezké lidi a bude tam nějaká ta romantická taškařice a bylo samozřejmě jasný, že vy kritici to vyhejtíte.

My to jsme nikdy nic v životě nedokázali a nenatočili.

Proč to hejtíte?

Martíne.

No já to hejtím, zase je to prostě strašně spotřební jako věc, která mimochodem zase zájezdová kancelář Rudolf Havlík tak si neodpustil mít tam prvních 10 minut situovaných do Himalajích, aby se mohl, nevím jestli to je Nepal, to je možná, pardon, jestli to je Himalaj, je to Nepal,

tak je v Nepálu, aby tam jako natočil první segmenty se Zašou Rašilovem, který ho pak zavalí lavina a ani to tam nevidíme, teda tu lavinu, co tak jako krásný záběr, kdy on tam chodí těma hezkýma horama samozřejmě, pak se dozvídáme, že umřel a v dopise tak jako poslal závěď a odkázal to svý dceři, tak odkázal chalupu, která je v Krkonoších,

A on tu dceru nikdy neznal, ona nevěděla, že existuje ten táta vůbec, takže je to pro ní šok, prostě městská panička přichází jako do toho svéráznýho, bodrýho krkonožského prostředí a v té chatě tak nalézá jako Igora Orozoviče, který tam hraje záchranáře horský služby a zároveň tam je ještě Ondřej Pavelka a ty jo, doufám, že to je Adela Gondíková, že jsem si to nespletoméno.

tak ty tam pečou o tu chatu a provozují to jako ubytovnu pro školy v přírodě atd.

Takže klasicky tedy jako fish out of water schéma, zžívá se s tím horským prostředím atd.

Celá ta horská krajina je spíš takového ornamentálního ražení, než kdyby se snažili o nějaké významotvorné záběry.

Snaží se to být jako v tradici ty screwball komedie, kdy máš ty dva odlišné prvky, kdy se ten chlap s tou ženskou pošťuchují, což je teda ten horský záchranař,

a ta Aneta, která tam přijíždí, no a je to zase prostě takové jako trošku jako připravená půda pro nějaký mansplaining, že ta žena má to být teda o tom, že ona si jako uvědomuje svoji identitu, je taková ztracená, hledá sama sebe, ale jako toho sebeuvědomí, tak zase dojde skrz to, že jí prostě chlapi vysvětlují, jak funguje svět, jak to má být všechno správně, že ona ten svět chápe špatně,

A i když teda jako na konci tak jako ona udělá takový heroický čin, který jako postrčí dál, tak je to stejně jenom na základě toho, že se jí tam jako ve snových sekvencích jako zjevuje právě iluze toho Saši Rašilova, toho tatínka, kterého nikdy nepoznala, s kterým se teda jako baví o tom životě a proč jí nikdy nenavštívil a jako co má teda dělat a tak dále, no.

Takže tak, co se týče nějaký inscenace, tak občas tam jsou záblesky nějaký kreativity, že tam třeba v jednom záběru změní třeba dvě velikosti záběru, což je krásný, že aspoň se snaží nejenom tendenčně spolíhat na střih,

je to nasvícený jako pěkně, ten film zase vypadá prostě jako vyprázdněná reklama, absolutně, jste nějaké to i s nějakýma emocema, humor, akorát bych se replikoval, co se týče jako toho milionu, zase prostě jako tendenční jako vtipy, štěky, na který už jsme jako o těchto věcích zvyklí, byť je to vlastně relativně jako komfortní věc, není to něco, u čeho byste se třeba jako morálně naštvávali tolik jako já u toho milionu, ale zase je to prostě opravdu jako dvouhodinová jako reklama na krkonoše a

na to, jak ženy mají poslouchat muže, protože jsou chytřejší.

Ostrov bylo takových 6 dní 7 nocí.

Pak tam bylo Franta, jak se to jmenovalo?

Franta mimozemšťan a pak tam byl ten poklad.

Franta mimozemšťan to bylo jak muži v černém, tak tohle je takový český cliffhanger.

To asi ne, je to takovej anděl na horách pro mileniály, nevím.

Já myslím, že vertical limit.

Jo ne, jakože právě, jakože já jsem toho Havlíka v něčem jako cenil, že se snaží, jako v těch předchozích třech filmech, byť to teda nedopadlo dobře, tak se snaží aspoň ten jako žánr té jako romantiky přeníst do nějakých jako atraktivních, žánrově srozumitelných hollywoodských kulis a tady se mu to jako hrozně třejo, že to je člověk, který chce teda vyprávět ty hollywoodský příběhy v lokálně zasazený nebo s nějakou lokální českou politikou,

ale vlastně elementárně neovládá to hollywoodské vyprávění, že to je evidentně vidět, že to je člověk, který teda si přečetl příručku, jak napsat dobrý scénář, která s psaním scénářů vlastně nemá jako vůbec nic společného teda, ale přečetl si, jak napsat dobrý scénář a úplně vidíte, jak tam jako mechanicky do té struktury dává ty body zvratu, kdy se ten jako postava má změnit, kdy má udělat tohle a tak dále a celý je to vlastně strašně mrtvolný a působí to extrémně neorganicky.

Rudolf Havlík, bude smutný, že ho takhle kritizuješ.

Mimochodem jeden ze dvou lidí, který si mě na Facebooku odebral, je zpřátel.

Spolu s Michalem Půrem, vole.

Jsou nervy.

Ale já myslím, že ten tučnej pejček, co mu za to přišel, že mu to asi vynahradí tady nějakej polemc od bezvýznamného člověka, jako jsem já.

A alespoň jsem rád, že se vzdal teda představit toho, já ještě, pardon, odbočím, jo, ale mě úplně, mě úplně leží v žaludku, když natočil ten šílený film Minuta věčnosti, já nevím, jestli jste to někdo viděl, jo.

To bylo za covidu v roce 2021, myslím, že to vyšlo.

Já, já, já zase bych se musel podívat, jestli jsem viděl jenom trailer nebo, nebo film.

A to byl právě jeho pokus o artový film a on někde řekl v rozhovoru, že kdyby chtěl, tak může natočit prostě pět artových filmů ročně, jakože on na to taky ty skills má samozřejmě, jako mentální, tvůrčí a tak dále, ale že chce dělat jako ty velký hity, tak tohle byla jako jeho představa o artovém filmu, kde prostě Langoš, tyjo, s nějakou mladší herečkou, jejíž jméno si bohužel nepamatu, možná Babišová, nevím teďka.

Parčinou Babišovou.

Já jsem to neviděl, ale Pavel Sladký mi to předvyprávil, takže má

No, takže jsem aspoň rád, že když už se pouštěl do těch hor, tak opustil od téhletý zůvěřilý představy artového filmu, která se rovná jako vlastně tomu, jak o filmu přemýšlí prvňáček ze základní školy.

No, jako takhle nějak si on představuje artový film, takže ať zůstane u tohle komerčního prostředí, peníze si z toho vydělá, takže asi všechno v pořádku, všechno v balancu.

Jo, lidi na to chodí, líbí se jim to 66%.

Co?

Lidi to chcou, je to správně.

66%?

Co chceš ty, vole?

Takže nekritizovat.

Sny o vlacích.

To je film, který vypadá krásně v trailerech.

Zase tam vystupuje Felicity Jones.

Říkám to správně.

Felicity Jones teda vlastně vystupovala i v Brutalistovi a tenhle film vypadal jako Brutalista takový jako light, alespoň v tom traileru na mě působil, tak jsem si říkal, že je zajímavý, že si vybere zrovna dva takovýhle

projekty, které jako hodně staví na té kameře opájející se na ty vizuální stránce.

Na druhou stranu je to film Netflixu, takže já minimálně jsem byl v pozoru, ale ohlasy jsou vesměst pozitivní.

U nás vyšla naprosto nadšená recenze info a i řada lidí je spokojná.

Tak co ty, Milané, jak to zarezonovalo v tvém srdíčku?

No já jsem taky dost spokojený a řekl bych, že to už asi můžu klidně říct, když už je prosinec, je to asi nejlepší jako Netflixovka tohohle roku, co se týče filmů.

Ne teda, že by ta loďka byla nastavená nějak extra vysoko, ale myslím, že co se týče nějakého toho řemesla nebo právě toho, co to chce říct, tak je to vlastně úplně něco jiného než většina Netflixovek nebo většina těch sterilních sraček, co tam jde.

A je to, jestli mám nějak schrnout děj, tak ono to vlastně žádný moc děj nemá.

Je to o staviteli mostů železničních a železničních tratí, kterýho hraje Joe Egerton, který vlastně tráví většinu života po Americe, kde staví právě ty železniční tratě, ty mosty a tak nějak přemýšlí o životě.

Mezitím na něj doma čeká manželka Felicity Jones, která vychovává dítě a

pak se stanou různé události, které vlastně mu trošku nutí, aby přemýšlel o nějakém tom směřování a přemýšlel o podstatě všeho míra a takových těch věcech.

A mě to vlastně na to, že to je hodně jako bezdělový a s tím brutalistou, která to má podle mě jako dost věcí společnýho, ať už co se týče nějaký práce s tou kamerou, tak vlastně i tím, že je to vlastně kronika jedné osobnosti i vlastně nějakého období té Ameriky, nějakých těch

od toho začátku 20. století až po nějaký, nevím, 40.

50. let, alebo kde to končí.

60. dokonce, v 68.

Takže jde to napříč nějakýma 40.

50. lety, takže je to nějaká kronika,

I když se to většinou odehrává v lesích, tak stejně ta aura toho, jak je pokrok moderní společnosti, tak tam funguje za mě hezky i v těch malejch niancích.

A je to vlastně takový intimní, malej, poetický film o tom zamýšlení se nad životem, nad nějakýma těma otázkama.

A na mě to vlastně fungovalo a i to ve mně docela hezky rezonuje.

Právě tím, jak to hezky pracuje s tou kamerou, jak to skvěle pracuje s tou hlavní postavou.

Joe Egerton je tam za mě úplně famózní.

Jestli by za něco už si zasloužil nominaci na Oscara, tak je to podle mě tohle, protože on je vlastně tak hezky minimalistický, ale zároveň ti řekne úplně všechno, i když tam řekne tak deset věc za celou dobu.

Zároveň tam jsou dobrý ty epizodní role, nebo ty vedlejší role.

Je tam výborný William H. Macy, je tam skvělá Carrie Condon na konci.

A je to vlastně tak hezky nenápadný, ale zároveň poetický, lirický, že...

Dokáže to podle mě člověka hezky zasáhnout, ale uznávám, že ho to taky dokáže dost minout, protože tohle je fakt za mě hodně pocitovej film.

Hodně o tom, jak to člověku na začátku sedne a jak se naladí na ty otázky a na ty témata, co to tomu člověku chce dát a když mu to hned na začátku přijde,

bezdějový a o ničem, tak mu to takhle bude bohužel připát celou dobu.

Ale já jsem si tam našel docela dost styčných motivů, docela dost silných motivů a za mě to má i dost silný emotivní pasáže, který jsem si

který jsem si jako dost se ve mně zarili a i vlastně po skončení jsem o nich přemýšlel, takže za mě je to rozhodně Netflixovský překvapení tohohle roku a v top desíce to asi budu mít jako na konci, takže na konci měsíce.

Top desíce?

No filmový jako myslím letošního roku.

Jako já jsem z toho hodně spokojený.

Martíne, ty bys to taky ředil mezi tady umělecky vrcholná díla roku?

Asi se to do topky u mě nedostane, ale jako sdílim nadšení a akorát budu zase nosit jako dříví do lesa teďka.

Jenom chci trošku poupravit, že sice to je jako přesně Netflix, na to hodí svojí brand a svoje jméno, ale je to zase odkoupená a odkoupený film, který odpremieroval Sundance jo, takže to není originální produkce.

Takže přesně mají to jako nějaký prestižní export.

A tak to víme, že to nejsou originální produkce, že to vždycky nakoupí.

Vždycky je to důležité zmínit, protože spousta lidí nemá tendenci vnímat, že se chlubí cizím peřím tady.

Ale za mě taky.

Pro mě ten motiv toho, co tady po nás zůstane, obecně lidskýho odkazu, tak je tam extrémně silnej.

Baví mě, že to je opravdu, jak kdyby člověk listoval kronikou, je to fakt jako listování nějakýma ilustracema něčího života.

Dokáže to být přesně lirický, ale zároveň emotiválně vtahující.

Strašně baví, že přesně ty kompozice obrazový, nestřihá se tam zbytečně, neboje se tam nechat akci, jako ve statickým záběru, klidně minutu atd.

Má to fakt jako nádherný.

meditativní, ale zároveň hodně syrový tempo.

Jako extrémně cením, jak tam ty lidi obecně přemýšlej nad nějakou motivickou funkcí těch jako postavek, jsou rozestavený v tom rámu.

Je to extrémně vtahující, ale zároveň to není tak jako kýčově podbízivý.

Já jsem právě někde četl, že to jako, že to je jako kdyby neněkdo dal jako filter na Instagram, že to je takový jako sebeukájící, se s čím moc nesouhlasím.

Mně přijde, že ty obrazy byť jsou jako nádherný a hraje tam ta příroda jako extrémně důležitou úlohu,

tak právě je to furt významotvorný, jo, není to samoučelný, jako ta příroda, i ten stav, jako kde on tam žije, tak odráží to, jak se vlastně cítí uvnitř a tak dále, je to strašně vynalézavý v tom, jakým způsobem to jako nechává hrát prostředí za ty herce, jako ty emoce, že to vyjadřuje spíš to okolí, než oni samotný,

ten jeho vlastně tvář z toho hlavního herce, jak je spíš taková stoická, utrápená většinu času, než by tam předváděl nějaký velký mimický kreace.

Nádherně subtilní, epizodicky vyprávená věc, takže jako za mě taky jako skvělá věc, ale akorát jsem ji viděl teprve dneska, takže si s tím ještě budu muset chvilku odžít, než si na to udělám nějaký finální resume, ale jinak rozhodně sdílem spokojenost a bylo to jako nádherný a jímavý.

Je to lepší, než budu toho jistá, Milane.

Ne, to ne.

Brutalista byl takový ještě kompaktnější a zároveň těma jako celkově byl velkolepější, epičtější vlastně po všech směrech.

Tohle je takový jako dost menší a fakt taková jako hodně intimní sonda.

Přece jenom tady

Tam, že ho pracuješ i víc s tou architekturou, celkově s tím, s tou jeho minulostí u toho brutalisty, tady vlastně se pracuje vyloženě s tím, co ten člověk zažívá teďka a jak o tom přemýšlí a jak vlastně právě přemýšlí o tom odkazu, co zanechá, nebo o té minulosti, historii a tak, takže...

Tohle není lepší než Brutalista, ale nestrácí za něj tolik, co jsem očekával.

Je tam ještě strašně důležitý právě to plynutí času, jak se mění percepce, vnímání a tak dále, to je strašně chytrý a těším se, že si to ještě rozeberu víc.

Je to lepší než Logen, Martine.

To je jaký interní vtip, předpokládám.

Ne, to je seriózní.

Jo, určitě, já Logena moc nemusím asi.

Já jsem viděl, že požíváš to jako percepce, že jsi tady tenhle typ šumina, co nedocení Wolverina v posledním tažení.

Ale nevěděl jsem to od té doby, co to bylo v kinech, takže možná bych si to měl revidovat.

Možná bys měl, přesně.

Tak proč tady nebyl Karel?

Hele, Karel je zasloužilý otec, takže já počítám, že je čtyřikrát denně na Zootropolis 2, takže na nás nemá čas.

Proč se nenatočil dojmy?

Protože podle mě nestihla mezi projekcema, jenom přebych do jiného sálu.

Milánek dodržel kameru.

Návštěvní redaktor TVZO, Tomáš Bejvo.

A jak to, že jste kurva nejednou shodili ten mikrák, to zvládli i v opice.

Ale mě se nezapojil, mobil mi to nezašel prostě, ten mikrák.

Já jsem to zkoušel, i Mojmír to zkoušel.

A co tam chceš najít, tam píchneš a jede to, ty vole.

Ale ne, jako já to možná chápu, protože jak když to tam dáváš v obráceně, tak ono se tam stejně vejde.

Jenomže to máš v obrácení, tak se to nenapojí.

Takže možná, že jste nezvládli to otočit, víš co.

Já chápu, jestli na tom bude jenom tři, ale...

A tak příště, příště.

Podle mě Milan sice šéfuje webu, ale je taková ta tupá vopice, vole, co když má podat nabíječku, tak ti ji takhle podá, vole.

Jdu prda.

Jako technicky nejsi úplně zdatej, to si budem říkat.

Když má zapojit mikrofon, tak tam nějak narvej, vole.

Já to beru na sebe, já jsem jim ten mikrofon akorát dal, já jsem jim měl ukázat, jak se to strká do té díry.

A příště jim ukážu, jak se zapíná mobil, vole.

Já jsem jenom říkal, hele, musí to svítit modře a ne zeleně, to je jediný problém, který tady je, ale evidentně ne.

A to jsem si pamatoval, tady tu hlášku, to jsem nezapomněl.

A svítilo to na spodně jak?

Jo, blikalo to, no.

Jo, prostě to tam měl obrát seď, no.

Matěj, proč jsi nenatočil Dojmy pětnocí u Freddyho, vole, dvě?

Protože ty dojmy potřebuju v sobě ještě vztřebat a zjistit, kolik umím nacpat z prostých slov do čtyř a půl tichých teznaků.

Hněješ zevnitř?

Já nehniju zevnitř, mě jenom líto každýho, kdo za to zaplatí.

A každýho, kdo tomu věnuje jakýkoliv čas.

A to asi bude hodně teenagerov, ne?

No počítám, že by mohlo být, ale podle mě to nebudou, takhle, podle mě to budou ti mladší ti nejdřít, ti lidi, kteří mě třeba spíš jako třináct až dvanáct, ale... Nejseš vnitřně mrtvej, mě třeba dneska Spotify napsalo, že mě je vnitřně osmdesát sedm, vole, protože jsem si pozděchl, vole, pár songů z padesátých let, vole.

No tak jako víš co, mě mě napsalo sedmdesát osm, takže já to nejsem moc typ.

Taky mám sedmdesát osm.

Mě je sedmnáct.

Je to kurvý starý Soul a Fleetwood Mac a podobný věci, víš co.

Ty vole, to jsou hrozný.

Jako na tom makají ty vole nejdražší programátoři vole a pak vypotějí takovou sračku.

Ty jo, pakhle píšou, že je stará píča.

No.

Tak Pětnocí u Freddyho 2 viděl jsi Pětnocí u Freddyho 1?

Viděl, viděl, viděl jsem to.

A už tehdy jsem to pochcal.

Tehdy jsem tomu dal tři z deseti, tohle musí logicky dostat míň.

Je to ty vole příšerná píčovina.

Je to film, který

Já nevím vlastně, o čem mám mluvit prvně v tom, co mě sralo, ale asi o té holčice, která hraje, teďka jí má být jako 11, takže v tom předchozím filmu byla mladší a tam to samozřejmě uhráš na to, že je malá a je třeba rostomilá a tak jako moc nemluví.

Tady má hrát a ty vole, já jsem si fakt říkal, že ta holka musí být úplně blbá, anebo prostě něco v té hlavě není dobře, protože to byl tak příšerný herecký výkon, jsem to jako v životě neviděl.

Ale nejde jenom o to hraní, nečistě o to chování, protože to jde

že velký vraždící roboti, ona si myslí, že jsou jejich kamarádi a chce se s nimi kamarádit, takže za nimi chodí a oni pak začnou žrát lidi, no, což ty vole, je fakt jako úplně debilní.

Je to strašně ošklivý.

Já jsem se pak jako třeba soustředil na to, že ty roboti, co tam jsou, nevím, jak funguje ta hra, já mám pocit, že když na toho robota koukáš, tak se nehne, když se podíváš jinam a vrátíš se, tak je blíž, což

budiš.

Ale ten robot, který je v pohybu, tak se fakt plouží jak 90 letej důchodce v oberlích.

On se fakt hejbe rychlostí třeba metr za 15 vteřin, jo.

Takže jako jakákoliv, jakýkoliv pokusy budovat napětí jako nejsou, protože buď ten robot se tam najednou objeví, protože tam je, anebo strašně pomalu někam jde a všichni jsou jako vyděšený, ale podle mě by je přišel zabít třeba za hodinu, když by ho viděli.

Je to nehezký, jsou tam fakt divný zvraty.

Je tam jedno nový Monstrum, který trošku funguje jako Monstrum, trošku i podle těch klasických hororových pravidel, to znamená nějaký rychlejší, umí se tam pracovat s nějakou gradací v té konkrétní scéně, ale jinak je to fakt jako koukat se na amatérskej film, už třeba

Jenom nějaká úvodní scéna nebo úvodní vybíječka fakt vypadá jako věci, co mi občas vyskočí v nějakém reelsku na Instači nebo na YouTube.

A je to vlastně hrozně vostudný.

Zároveň se kolem toho buduje jakási mytologie, protože já mám pocit, že ta herní série má včetně spinoffu asi 16 dílů, takže tam asi něco jako příběh a vztahy bude.

Ale...

jako všichni se tam chovají jako úplní debilové.

Všichni jsou překvapený, že existuje těch restaurací víc a nejenom ta jedna, ve který byli bubáci poprvé, ačkoliv všichni věděli, že to byla francíza.

Postavy, který umírají, vlastně se většinou objeví jenom v té jedné jediné scéně a pak už tam nejsou a nikdo o nich nemluvil ani předtím, ani potom.

V Preskytu se psalo, že teda jim u jedničky vyčetli, že to nebylo dost děsivý a dost krvavý, takže to bude víc děsivý a krvavý.

A kurva, jako není krvavý, to není, je to takový to PG-13 ve smyslu, že když už tam má někdo někomu rozdrtit hlavu, tak těsně předtím, než to křupne, tak se střihne na nohy, který se přestanou hejbat a to křupnutí není ani slyš

A jako je to fakt špatný.

A jednoho robota tam mluví Megan Fox?

To nevím, ale myslím si, že ne.

Ale hraje tam Matthew Lillard, který byl už v té jedničce.

A ten je tady zábavný, protože extrémně přehrává.

Zároveň tam hraje Skeet Ulrich, který v jedničce nebyl, ale oba jsou vlastně v razi z prvního vřízkotu, což mi přijde jako jedinej kreativní nápad v celé té sérii.

Ale Skeet Ulrich je tam úplně příšerný.

A pak tam jsou fakt jako momenty, kdy...

Onda hlavnímu hrdinovi hude ten music box, který vyřezal pro svoji dceru, která před 20 lety zemřela, a on s jeho pomocí zastavuje roboty, protože díky tomu, že to slyší, tak můžou usnout.

Ty vole, nevím, fakt to vypadá, jak kdyby si to celý vymýšleli na place, a kdyby to vymýšleli děti, kteří tam nechtějí bejt.

Ale jako já nevím, podle mě, jestli někdo viděl jedničku, tak ví, že dvojku nikdy v životě vidět nechce, pokud má trochu vkus a nepatří do té cílovky těch dvanáctiletejch děcek, kteří se bojují u té hry.

Kterým prostě stačí, že tam ty roboti budou vypadat stejně jako v té hře.

Ale jinak je to strašný.

Po všech směrech naprosto strašný.

Megan Fox hraje takovou tu bacu a tou robotku Toy Chica.

Tak to nevím, to jí přeju.

Ty vole, tam máš hlavní lákadlo, na kterém stavili promluv.

Já to slyším o tebe poprvé, tam hraje Megan Fox tojčíka.

No didě, ale já ti to říkám, vole.

Ale je tam v obrovském kostýmu kuřecího robota, tak já nevím.

Ano, napouklí ho.

Je to fakt špatný ať už jako horor nebo jako dětský horor nebo něco takového.

I samotná realizace těch akčních scén, kdy tam má dojít na nějaké bytky, tak většinou tu bytku nevidíš.

Většinou vidíš půlku robota narvanýho ve okně, kde hrozně křičí a pak ho něco vytáhne ven a on je jako mrtvej.

je to strašně odfláklý, všichni na to serou, protože prostě vědí, že to publikum na to přijde, že do toho nemusí narvat moc peněz, že zastrhnou 300 milionů nebo kolik, tak proč se kurva snažit.

Stmívání v jiném žánru.

Dobře no, tak

Tak na to asi nepůjdeme, že?

Asi nemusíte.

Dobře.

Tak Martiné, ty jsi viděl ještě Family Plan 2.

Jo, jo.

To bude taky jistě hezká taškařice, která má teda výhodu, že jde rovnou na stream.

Plán pro rodinu 2, film s Markem Walbergem.

Což mě osobně, když to jde na streame, je to s Markem Wellbergem, tak mě to naprosto děsí, ale zjevně si to na Apple TV pustilo spousta lidí, takže se mohl vrátit Mark Wellberg.

Michelle Monaghan nebo Kit Harington se tam objevuje, tak to je báječný.

A má to stejně průměrné hodnocení jako ta jednička.

Tak proč jsi se na to podíval?

Jo, ty jsi to asi zase někam psal.

A co ti to přineslo?

Nepřinul se mi to vůbec nic, já bych vzal ten Matějův úžasný rent, co tady měl a použil bych to jedna ku jedný, protože všechny moje emoce tak vyjádřil i za tenhle ten film.

Je to fakt generický blemc, který ani odmítám nazývat filmem.

Je to fakt produkt absolutně vyprázněnej, kde ty tvůrci mají absolutně všechno u zadku.

Z nikoho tam nesrší žádná tvůrčí energie ani energie obecně.

Myslím, že všichni si to přišli odmáknout na autopilota.

schrábnout jako tučnej dolar a jít do prdele, protože nic jinýho tam v tom filmu není.

Ten film je vlastně, to je přesně ten jako nejhorší případ toho filmu, který není nějak extra hrozně špatnej, ale je prostě jako nijakej, že vlastně.

No prostě film Marka Wahlberga.

No, jako odmítá s váma víc jako jakýkoliv dialog, vlastně nechcete tomu filmu jít vstříc,

protože jako ono není čemu, jo, jakože absolutně genericky odfláknutá akce, kde jako inscenace žádná není, prostě spolíhají tam jenom na rychlý střihy, na nic víc, jako žádný jako komediální gagy, jako fakt tam není nic, jo, a vlastně to jsou nejhorší filmy, o kterých se v podstatě nedá psát, nedá se o nich mluvit, protože jsou tak strašně jako k ničemu,

že ten člověk se jako nemá jako čeho chytnout, jo, takže vlastně nevím, co bych měl jako říct dál, no, je to fakt taková věc, která jako jako radši radši si jděte prostě vyšpat, no, na tu hodinu a půl nebo dvě hodiny.

Je tam nějaká hezká akční scéna?

Ne, není tam vůbec nic.

Je tam nějaký forek?

Ne, není tam jako fakt nic, no.

Erotické napětí?

Ne, taky vůbec.

Je tam London, protože je to dvojka.

Záporák?

Ne, ale fakt je to věc, která ještě tím, jak je to strašně blendlí do jednoho generického vizuálu, kdy každá scéna vypadá odporně stejně, furt se tam stříhá stejně, tak ty akční pasáže jsou nastříhány stejně jako ty komediální a vlastně to všechno splývá v takový jeden oblek, který já opravdu, já jsem to dokoukal, já jsem to viděl před dvěma dnama a já si ten film jako reálně nepamatuju.

A stejně jsem si říkal, tyjo, viděl jsem vlastně tu jedničku a vlastně jsem vůbec nevěděl, že takovýhle ten film existuje.

Pak jsem myslel, že tu jedničku jsem viděl.

Já se musím podívat, nač se se podívá, jestli jsem viděl jedničku.

My jsme minule mluvili o tom Playdate s Kevinem Jamesem a Alanem Hustnem a tohle je podle mě třetí film letos z tohoto žánru rodina a někdo z nich je špion a nebo vrah a mě to prostě už irituje, protože

To je podle mě přesně to, co mají ten film, který vymyšlili na těch poradách těch streamů.

Protože všichni vědí, že takováhle sračka by v kinech neobstála.

Ale zároveň to je ten film, kde je trochu romantiky pro maminku, nějaká akce pro tátu, jsou tam vtipy, který se budou líbit všem, bude tam mimino, aby se na to mohli koukat děti, puberták bude řešit, počítá první lásku do nějaký exotický mladý holky, což je v tomto případě angličanka, a holka bude otravná, případně v obrácení.

A to je kurva v každ

To je přesně jako ten kalkul, já tomu rozumím, jo, ale do prdele, ty vole, jako i tenhle ten skurvený kalkul jde prostě udělat jako kreativně, jo, a nějak originálně, ale tady prostě není ambice, není nic, jo, přitom mají, přitom já si myslím, že ten rozpočet, jako, že ten rozpočet musel být jako velkej, jo, takže spíš mě jako štalo, že dáš takovýhle obrovský prachy do něčeho, co pak vypadá jako hovno, jako, no.

Ale jako přesně jako, já myslím, že ta jednička byla nejsledovanější film na tom Apple, jo, což... Vidíš, jeden přesně mířený Mark Wahlberg a z percepce už

Já myslím, že tyhle věci jsou prostě ten ideální marketingovej, manažerskej produkt, jo, ale zároveň, já teďka právě si to vedle googlim a on to režiuje, Simon, Simon Selen Jones, což je nějaká naprostá britská nicka, která od osmdesátekhle dělá televizní seriály a pak natočil tři poslední filmy a to je Family Plan jednička, dvojka a mezi tím ten film s tím psem a Valbergem, jo.

Takže tohle opravdu i může točit úplně každej, kdo zvládne nastavit tu kameru dobře a ukázat ty hezký kulisy a natočit třeba tu akční scénu tak, aby lidi pochopili, že tam někdo někoho bije, ale jinak prostě proč se snažit?

Vezmeme tohoto no-name a dáme mu no-name film s hercema, kterým je všechno jedno.

Ne, určitě, já si myslím, že oni ty scény prostě kropili více do kamerama a pak prostě řekli, dali to střehačům a tak chlapci, dělejte svou práci, dělejte, co umíte, jako tam není, tam není žádný tvůrčí rozhodnutí, který by byl nějak promyšlený, jo, to je prostě přesně, to jsou typický točiči, prostě vezmeme kameru a jdeme dělat pičoviny, jako za obří peníze.

Dobře, tak jdeme na kvalitní film konečně.

Není jiná možnost, než se pustit do kvalitního filmu.

Jistě už víte, o jaký film jde.

Nová věc od Park Chan-wooka, jednoho z největších režisérů přelomu století, korejský démon.

člověk, který nám dal filmy jako Oldboy, Nářezové věci, já jsem ještě dokonce některý neviděl, ale když jsem něco viděl, jako třeba Žízeň, Oldboy nebo Neboha paní Pomsta, tak jsem musel smeknout a říct si, ano, tohle je Ďábel.

Ten ví, jak se dělá virtuózní thriller zejména, virtuózní drama, jak se dokáží

jak se dokáží bortit divácké představy, jak se vedou herci, jak se může dravě inscenovat nějaká scéna, jak se pracuje s kamerou neustále inovativně.

A teď to předvedlové filmu není jiná možnost, který má 100% amerických recenzí, má cenu z Toronto za nejlepší film podle diváků a má celkově velice pozitivní přijetí, počítá se s tím do té soutěže

mezi nejlepší neanglicky mluvené filmy nominované na Oskarech.

A mě samozřejmě zajímá, respektive já jsem si to užil, užil jsem si to docela moc, bylo to divoký, bylo to zběsilý, bylo to neustále překvapující a fascinující tím režijním pojetím, který je jakoby fakt jako

vůbec nikdy neustane, neustrne, neustále se posouvá někam jinam a přitom s neuvěřitelnou suverenitou a sebevědomím a s jistotou, co chce ten člověk sdělit.

Tentokrát chce sdělit nějakou satiru na kapitalismus, chce vypovídat o tom, jak

ten systém, který mačká lidi ve prospěch takového snu o hezkém zaměstnání, tak jak je dokáže v úvozovkách dohnout do krajnosti.

A tenhle příběh muže, který přišel o svoji pracovní pozici, se vlastně rozehrává dost zábavným a leckdy překvapivým způsobem.

Cítíš to podobně, Milan, nebo si ten film přijal třeba nějak jinak?

No, cítím to vlastně podobně, akorát já jsem taky z té projekce odcházel dost nadšenej, dost spokojenej, ale přece jenom to po těch cca dvou týdnech, kdy jsem to viděl, malinko vybledlo, i když ne za stolik.

Souhlasím s tím, že natočení je to úplně fenomenálně v některých ohledech,

Zase je to taková ta klasická jeho režie, že fakt nevíš, co bude následovat v další scéně.

Máš tam vlastně zároveň některý scény, dokážou být tak nějak černohumorně vtipný, ale zároveň jsou strašně mrazivý.

Nevíš, co bude následovat během té minuty, jak se ta daná postava zachová.

Zároveň je to vlastně dost...

dost tak jako i dost hnusný bych řekl a dost právě intenzivní v tom plánování těch jeho akcí, co on tam jako dělá a když ty svoje pak plány realizuje, nechci moc spoilerovat, ale když pak tam dojde k těm daným činům, tak to dokáže být dost vlastně

i nechutný svým způsobem, ale zároveň je tam pořád ten satirický osten právě, jak se říkal, té kapitalistické společnosti, těch korporátů i té střední třídy, která se nechce vzdát těch svých nějakých životních jistot, i za cenu, že by šel třeba pracovat někam jinam nebo něco takového, tak tady ty věci tam všechny jsou.

Zahraný je to skvělé, je tam práce s kamerou nebo s tím střihem, jak se tam buduje nějaká nejistota nebo nějaké napětí pomocí toho střihu nebo pomocí hudby.

To je tam za mě úplně skvěle vygradované v některých pasážích.

Ale právě mě to trošku ztrácelo v té

společenský kritice nebo v nějakém tom, co to chce říct, což říká to samozřejmě zajímavý věci a říká to docela jako dost trhujícím způsobem, ale vlastně jsem, když jsem se pak nad tím zpětně zamýšlel, tak mi vlastně došlo, že to neříká nic moc nového, co už bych v těchto korejských nebo jiných produkcích neviděl.

Ono je to samozřejmě nejvíce srovnáváno s Parazitem i v těch, že jo,

nějakých PR jejich promech a i v nějakých recenzích, tak docela se to tam i nabízí, to srovnávání, ale ten Parazit mi přece jenom přišel ještě o řád sofistikovanější, takový komplexnější v tom, jak to vlastně dokázalo kritizovat obě ty strany té mince.

Možná i kompaktnější, on je lepší.

A právě, že jako přišel mi jako víc dotaženej v těch jednotlivých rovinách, než je tohle.

Tohle ne, že by jako bylo, že by to šlo úplně po povrchu, ale je to vlastně v některých ohledech trošku přímočařejší, než jsem možná čekal.

A takže v tomhle tom ohledu to ve mně tolik nerozhoduje možná, jak jsem právě

od tohohle tvůrce, od tohohle režisera, co má za sebou x, y korejských klasik a hitovek, tak jak jsem čekal.

Ale pořád je to hodně nadprůměrná záležitost a rozhodně na těch Oscarech o tom asi uslyšíme.

Možná i v tom scénáři bych se nedívil, kdyby to bylo a v tady těch kategoriích.

Marčíne, v Čelistech se na to brblalo, tak infikovali tvoji kamarádi z Vrhlých.

Kluci to pochcali nepřiměřeně, podle mě.

Já jsem tak středně spokojený, taky souhlasím s tím tvrzením, že to rozhodně není jeho nejlepší film, je slabší, ale v tom celkovém kontextu je to furt jeden z top filmů roku.

Bavili jsme se o těch top desíci, tak tam ne, ale třeba top dvacítka, jako u mě, za mě úplně s klidem.

Je to věc, na kterou teda přesně jako nebudu tak vzpomínat jako na ty jeho předchozí filmy, já třeba jako zbožňuju, zbožňuju jako Komornou, zbožňuju tu jeho poslední detektivku, co on odtočil, co se mě podezřela, pokud se nepletu.

To jsou jako výborný věci obecně.

On je tvůrce, který s každým dalším filmem tak jako vkráčí do jiného žánru, tohle je fakt jako čistá fraška, což já tenhle ten žánr obecně mám rád a ta sociální, sociálně kritická rovina, tak mně vlastně přijde podnětná, nebo takhle,

začnu tím, že mě vlastně vadí na tom, že na můj vkus sklade až příliš málo otázek, jak jste mluvil o té přímočarosti, tak to určitě je, ale líbí se mi ten podvratnější subverzivní tón v tom, že on si vlastně osvůje mechanizmy toho systému a ve finále bojuje proti lidem, kteří jsou na tom stejně jako on, že on je takový chcípáček trošku, je to strašný nekňuba, který všechno pokazí, je takovej ukňouranej,

Takže tenhle ten jako balans, že to není jako jenom jedna průzračná obejd systému, ale jako velmi ochotně do těch mechanismů, i když to průvodně kritisuje, tak na ně pak vlastně najede.

Má to jako, jak nejlepší záběr toho filmu je ten poslední, který je jako extrémně mrazivý a umocňuje přesně to, jak jako, jak jako zbytečný a nahraditelný všichni jsme a jakýkoliv naše snažení je úplně k ničemu vlastně.

Takže tahle ta vlastně cynická rovina, tam je jako vlastně hodně sedla.

strašně mě bavej ty tonální shifty, ono jako vlastně v jednom záběru, kdy jako vidíte jeden kontinuální záběr jednu akci, tak on najednou změní celý tempo, celou dynamiku a atmosféru té scény na základě třeba změny zvukovýho designu, jo, nebo jako přepnutý jako z diegetický muziky do diegetický atd., jo, je to strašně hravý, je strašně, strašně v tomhletom jako mistrovské, jako málo kdo má tu reži takhle v paži,

má tam ten jeho oblíbený motiv, kdy tou kamerou jede po ty vertikální linii, furt tam nějakým způsobem umocňuje ty třídní rozdíly, který tam jsou prostě citelný.

Já si myslím, že ten film právě trošku naráží minimálně pro mě v tom, jak jsme těma sociálníma satyrama tak strašně přesycený, kapitalismus is bad, prostě rich people, bad people, jsou věci, které si ten západní svět právě po vítězství toho Parazita na Oscarech hodně převzal, tyhle ty vlastně žánový hybridy, jo, ten korejský model, tak jako vidíme furt, ať už to bylo Manu, že jo, Glass Onion,

Trojuhelník smutku, což je sice evropský film, ale jede podle stejných příček nebo k zemi hleď atd.

A ono je vlastně to těžké kritizovat tu jeho korejskou konimatografii, protože by byla stejná, protože tam je to zažraný tak bytostně.

Tam vlastně od těch přelomů milénia tak ty tvůrci tohle to furt jedou.

Tohle ten sociální kritický motiv je tam furt přítomnej.

A takže já to jako beru, snažím se jako odstřihnout od toho, snažím se od toho tím jako nebejt přesycenej.

Ale ten film se pro mě vlastně paradoxně v nějakých momentech dost táhnul.

Ta fraško jední linie tak mi nepřišla tak silná, jak bych očekával, byť jako ta práce s cynismem, absurditou a groteskností je tam furt výborná.

tak ten film mě často hodně ztrácel.

A vlastně mi přišel v nějakých ohledech, kromě nějakých explicitních momentů, dost komfortní.

I v tom, co říká, jakým způsobem je vyprávený.

Co se týče stylistiky, tak to je samozřejmě překvapující každý záběr, ale to vyprávění jako takový, tak mi přišlo dost strohý.

Třeba mě tam strašně mrzí, že tam nebyl víc rozpracovaný motiv té rodiny, která ho vlastně začne přijímat za docela bizarných okolností, kterých původně nečekáme.

Tak kdyby tam byl víc rozkresenej právě ta dynamika s tou rodinou a jak se ovlivňují, tak to by mě zajímalo mnohem víc.

Ale overall je to furt mistrovský film.

Já si furt myslím,

že zábavný to jako je a hlavně mám u takových těch korejských pecek často pocit, jako že mě to třeba úplně dokonale nenaplnilo, což výjimkou byl ten parazit, který mi přišel opravdu jako perfektní a opravdu ta rýzí dokonalost, ale že jsem vlastně vždycky rád, že to vidím a vlastně si to užiju, to koukání na to, než bych si to pustil znova, což platí tady, kde ta stopáž přece jenom je trošku přetažená a nějaká ta

nějaká ta taková odbržděnost na mě byla přeci jenom jako místy příliš intenzivní, ale vždycky jsem vlastně rád, že jsem si to doplnil, že jsem to viděl a tady mi to teda přišel i opravdu takový jako úžasný showreel různých režijních řešení a uchopení, který jako neustále dokážou překvapovat a v úvozovkách oslňovat, takže

Já nikdy nelituju, že vlastně nějakou tu dobrou korejskou věc vidím a tady mně to přesně platí bez zbytku.

Určitě no, ale chybí tomu nějaká ta šťáva navíc pro mě no, jako přesně chybí nějaký ten jako twist, který by tě prostě jako uzeměl.

Ale i tak říkal, že to dáš do nejlepších filmů roku.

Do těch dvaceti by se to vešlo no, ale chybí tam ten punch, jako který on ve všech těch filmech jinak má jo.

U tebe Milane taky?

No ta top 20 asi by to šlo, ale souhlasím.

Taky právě jsem tam čekal, že tam bude fakt nějaký výrazný moment a la kladiva v Oldboyu nebo něco takového, co si člověk fakt jako zapamatuje a bude to signifikantní pro celý ten film a to tady jako není.

Zároveň ta stopáž se fakt táhne a třeba prostředek byl trošku umrnější, takže v tomhle taky souhlasím.

No tak ty vole, kladiva v hotboji máš jednou za 20 let, víš co, to je takový, jak psal Woody někde v diskuzi, nebo byl, myslím, že nebyl, možná to byl někdo jiný než Woody, možná to byl Gonzi, teď už nevím, ale že, Gonzi asi, že jako lidi píšou Avatar 3 je úplně průměrná věc a pak to srovnají s Matrixem a Terminátorem 2, jako víš co.

Jasně.

Průměrný věc tady posloucháme.

Průměrný věc si nakoukává, vlastně už ani nenakoukává hlad, protože ten se tady brodil pro dnešní relaci samýma sračkama.

To ještě jsme neskončili.

To ještě neviděl tu ruku na kolépce.

Tak proč jsi z proboha pustil trola dvě?

Nevím, protože jsem moh a protože ta jednička mě vlastně svým způsobem tehdy docela příjemně překvapila a bavila.

jako takovej malej film, kterej chce bejt hollywoodskej a vlastně do jistý míry je, protože ty hollywoodský pravidla využívá dobře, docela hezky to vypadalo a vlastně jsem se těšil na nášup.

Na nášup šestkovýho filmu, možná sedmičkovýho, kdybych měl hodně dobrý den.

Tohle mohlo být to Godzilla vs. Kong, že?

No jasně no, ale tak jako bylo mi jasný, že to není film, do kterého někdo nasypal dvěsti milionů, ale naroli do něj, dejme tomu dvacet, třicet třeba.

Myslím, že to byl nejdražší skandinávský film.

Ale je to pičovina.

Proč?

Je to film, kterej

Dělá podle mě úplně všechno špatně.

Je to dvojka, takže samozřejmě musí být buď větší monstrum nebo víc.

Tady máme i podle mě jak o malinko větší, tak hlavně víc.

Jsou tady dvě příšery, ale oni na vlastně skoro vůbec nejsou.

Většinou tý stopáže strávíme s těma hrdinama, který se většinou chovají opravdu velmi hloupě, ale úplně nevím, co to je jejich chyba.

Spíš si myslím, že to je chyba režijního vedení, protože je to třeba

Začíná scénou, kdy se zjistí, že jeden trol je schovaný Bůh ví kde, je poměrně dobře zajištěný.

a když se začne probouzet, což se dělá tím, že na něj sáhnete, začnete mu zpívat a máte otevřené srdce, kdyby vás to zajímalo, tak jedna z těch postav prostě rozbije to zařízení, které ho má bránit.

Takže máš takový to jasně, to je ta svině, která to chce nějak zpeněžit a na konci zašlápnout, ale ona od následující scény je najednou hodná.

A ty jako nevíš proč, nikdo to neřeší, že to vlastně celý posral a že to udělal na schvál,

A to je jenom začátek.

Dál se tam potom dějou ty věci, že ty hrdinové vlastně lítají po tom Norsku,

a hrajou si na Indyho nebo na něco podobného, občas se pokouší hláškovat, vůbec jim to nejde.

Za pochodu vysvětlují pravidla toho světa, kterým vlastně vůbec nedávají smysl, ať už logicky, tak i s porovnáním s tou jedničkou.

A občas se tam objeví ten trol, ale objeví se tam fakt jenom třeba jako ve čtyřech scénách, každá přitom má tak minutu, dvě.

Většinou z toho jsme viděli v trailerech.

A asi nejkomikštější je první fight dvou trolů v polovině filmu, který

je asi třeba tři čtyři minuty týzovaný, oni se prostě proti sobě postaví na takovým obrovským ledovým jezeře a ten jeden trol dupne, to jezero praskne a ten druhý spadne do vody.

ani se sebe nedotknout.

Tam ten fight prostě jako není.

Na konti se to jak rozdají znova, ta akce má dejme tomu 10 minut, ale většinu z toho opět čumíme na ty postavy anebo na DAF vojáků, kteří jsou takhle vyrovnaný vedle sebe a střílejí někam úplně do hejzlu z nějakých granátometů.

Vlastně tam nejsou záběry, ve kterých by byl člověk a ten digitální trol vedle sebe, protože na to neměli prachy nebo nevím.

Samotný ty trolové nevypadají špatně,

A když tam ten jeden toho druhého prohodí mostem, tak to je taky docela fajn.

Když tam uroveň kus sjezdovky, tak je to taky fajn.

A když si to člověk sečte, tak to je třeba, nevím, minuta, dvě tohohle toho Monstermeše.

A zbytek je jenom taková jako zoufalá snaha tam něco narvat, aby to mělo tu hodinu a tři čtvrtě.

A absolutně to nefunguje.

Podle mě to fakt nebyly prachy, nebo já nevím, protože

I když tam jsou nějaký v uvozovkách velkolepý scény, velkolepý scény na norskej film o trollovi, tak většina z toho je opravdu o čtyřech postavách, který stojí vedle jednoho vrtulníku a něco si říkaj, anebo jdou nějakým sklepem, kde milion nebo tisíc let archeologové něco hledali a do něčeho jenom drknou a najdou kouzelný meč.

A je to fakt jako utrpení to sledovat.

Všechny ty action series jsou tam vždycky teasovaný, vždycky se tam něco vymýšlí, máš představu, to asi bude probíhat, že třeba armáda má vrtulníky vybavený nějakýma neonovými světlami nebo co to je, který mají ty troly z kamenět, oni k tomu trolově přeletěj, pak ho jednou obletěj, on jeden vrtulník shodí a ten druhý odletí.

Tam jako nic není, nic se tam neděje.

Ne, že by to byla nuda to, co se děje, nebo jako na to nuda je.

A ne, že by to bylo špatně natočený, ono to není natočený ani, jo.

V tom filmu prostě absentují atrakce.

A místo toho jsou tam opravdu nesmyslný dialogy, nějaký pokusy o rozšiřování nějaký mytologie napojený na norskou historii, který asi můžou norský diváci nějakým způsobem ocenit, ale ty máš prostě pocit, že oni akorát šlapou vodu a doufají, že ty závěreční titulky přijdou co nejdřív, aby nemuseli nic dělat, protože buď nevědějí jak, anebo na to nemají prachy.

Takže tohle bylo špatně.

A mě to vlastně docela mrazí, protože jinak od Rohara Uthaga mám všechny jeho filmy vcelku rád, ať už to byl Tomb Raider, nebo První trol, nebo ty jeho starší severský věci, třeba Fritwild, což byl myslím, že švédskej, nebo možná taky norskej slasher, který se promítal dokonce ve Varech.

Ale tohle je fakt jako odfláklá věc.

Stálo to za hovno.

Mě První trol bavil, já jsem si to užil.

druhý troll, stál za hovno, bylo tam toho hrozně málo a bylo tam neuvěřitelné množství, pak jako desítky minut s naprosto nezajímavýma, nudnýma postavama, kteří mě vůbec nebavili, cokoliv dělali, tak bylo na hovno a jenom tam procházeli tu jeskyní, tu nějakým barákem,

Bylo to strašný, bylo to prostě nekoneční čekání na výjevy s těma trollama, kterých bylo podle mě výrazně méně než u jedničky, nebo aspoň byly výrazně méně cool.

A prostě nefungovalo to ani na tom Godzilla minus one levelu, jakoby ve smyslu použijeme tvrdě pár záběrů, abysme

vytvořili pocit, že sledujeme něco epickýho.

Ani tohle tam nebylo a navíc tady prostě byl nudný příběh, nezajímavý postavy a jako úplně směšná věc, prostě klasická věc, která na vás dropne na Netflixu.

Takže... Mě tam teda jako vyloženě pobavil, to jsem se fakt začal smát na hlavu záběr na konci, když ten zlejtrol vlastně

umře a rozpadne se a ty to jako nějak vidíš, jak jako se rozpadá a pak je střih na ty vojáky a takhle z pravé strany té obrazovky na ně někdo nasype pár kamení, aby to jako vypadalo, že teda je mrtvej a že tam byl ten boj mezi těma dvěma stranama, ale očividně tam jako nebyl, protože oni tam fakt nejsou scény, ve kterých by byl trol a člověk v nějakém pohybu výraznějším vedle sebe.

bylo to mizerný, ještě tam byly furt takový ty odkazy na hollywoodský blockbustery, hlášky o Megatronovi, o Supermanovi,

Pak tam bylo, co to tam bylo, jako Megatrona, to teda mimochodem vizuálně kopírovalo hrozně.

Na hovno, mohlo to být super kaiju zase z Evropy, mohlo to být vlastně nářez, kdy si norská kinematografie podmaní celý svět a takhle to celý svět vidí a říká si, tohle fakt stálo za pytel.

Takže... Hele, jako úvodní scény večerníčku o Krakonošovi, který stojí nad těma horama, jsou jako epičtější než cokoliv tady v Trollovi.

Takže my rozhodně nedoporučujeme stále to zapítat.

No tak jdeme na ty dotazy, ne?

Ať to máme za sebou.

Jdeme na dotazy, ať to máme za sebou.

Na YouTube nás podporujete, Kilcho, extra napěchovaná sestava, píše Dan Kverec.

No tak to si píš, jak jinak.

Dík za podporu, buďte dobří.

Čurblin596 poslal dvě kilča, dík.

A Pimpy.cz 49 korun, ty vole, tak to jsme ve vatě, dík moc, moc si to vážíme.

A teďka na ty dotazy.

Ožrový Spacipyteo, zdar, zdar, jak to máte s posledním dílem Rychlá zběsile?

Chcete ho vidět, myslíte, že vznikne, neřeším teď kvalitu a podobně, ale kdyby to po 10 dílech to velké finále nebylo, tak mě to trochu zamrzí.

Myslím si, že to bude stejně v filozofkách velkolepý jako ten desátý díl, ale když jsem jak odsaz viděl 10 dílů, tak se asi podívám i na ten jedenáctý, to už si asi ujít nenechám.

Co ty hlade?

Hele, mě ta desítka docela bavila po té devítce, chtěl bych ta finále a myslím si, že to vznikne.

To byl ten leterier, ne?

Jo, to byl ten leterier.

To byl docela fresh.

To byl takovej fresh výplach oproti té devítce.

Já myslím, že to vznikne, jak kdyby prostě měl přijít Netflix a říct jim, hele, za půl miliardy nám ten jeden díl dejte a hotovo.

Milane, jak to vidíš ty?

Tak já tu sérii mám docela rád, ta desítka byla fajn, takže já si myslím, že to vznikne.

Montera Vin Diesel teďka zní docela utrápeně vždycky, když o tom někde mluví na Instagramu nebo na nějaký akci.

Vypadá to jako když mu Universal sebral všechny hračky, ale já myslím, že do pár let se domluví a nějak velkopě to zakončí.

Nebál bych se toho, že to úplně zaříznou.

Martine?

A poslední, co jsem viděl, tak byl Tokyo Drift, takže já vůbec nevím, co se s tou sérií děje, absolutně nemám tušení.

Adam Schreiber, hluboká otázka, za jaké byste se označili zvíře vzhledem k charakteru?

Hlade?

Já bych byl medvěd všechno sněd.

Milane?

Já nevím, jestli mám odpovídat na tady tu otázku.

Lasíčka.

Ne, jseš jasná krysa přece, teď to víme.

Já myslel, že ty jseš ta kukačka, vole.

Je jasný, že mi to řeknete za mě, takže já se nemusím tady snažit.

Je pravda, že krysa jseš asi nejlíp.

Ty vole, já radši bych lasička aspoň.

Já jsem viděl včera film Mandragora.

který rozebírám v nový a starý, který se zjeví za hodinu na internetu.

A tam Krisa točí gay porno, takže myslím, že jí tenhle aspekt by si splňoval.

Takže mám dobrou budoucnost, když tak.

No.

Martine?

Jaký mrož nebo lachtán, něco podobného, co se jenom válí.

To je dobrý tip.

Já jsem samozřejmě lev a nejen horoskopem.

Petr Bezuška, čau te chlapi.

Který exverser je podle vás nejlepší herec?

Tak já bych asi řekl toho roka, no.

Sorry.

Co myslíš ty, Hlade?

Já si myslím, že Dave Bautista se o to minimálně pokouší a já vlastně cením, že

jde naproti i tomu, aby dostával jiný role.

Zatím to většinou uhrává na to charisma, ale jako cením tu snahu a myslím si, že na rozdíl od spousty jiných wrestlerů, tady může ještě nějakou dobu fungovat minimálně jako ten nějakej herec, že prostě dokáže přerůst ten svůj škatulku, se kterou vstupoval do té branže.

Za mě taky ten rok.

Podle mě má to charisma, má už nějakou tu prezenci, když samozřejmě už posledních pět let nestřídal tílka ani jako ksichty, tak pořád jako nějaký ty starší role mě ho bavějí a v Mátičce je za mě super, takže má dobrou práci s obočím.

A já jsem teda měl pocit, že ho nenávidíš.

Nebo to je Ondra, ne?

To je Ondra, to je Ondra.

Já ho mám od jak živa docela rád.

Jako samozřejmě teďka, jak se dostal do tý, že jo, pětiletky, kdy točil ty sterilní píčovinky.

Filmy za šestdeseti.

Přesně tak, tak to už mě taky jako přestával bavit.

Ale teďka to vypadá, že ten Black Adam a tady ty sračky ho trošku jako vrátili na zem a potým s tou mátečkou se začíná trošku snažit, tak ještě mu fandím.

Milán nenávidí Channing a Tytuma, vole.

Přesně tak.

Takže G.I.

Joe 2 si s Ondrou nepust

Přesně tak.

Martíne, znáš někoho?

To je strašně komplikovaně, protože vždycky ty wrestleri jako herce mají prostě přesně jako deset jako nějakých filmů a pak mají jako jeden dobrý, no.

Mně přijde takový jako na jedno brdo.

Mně se třeba asi, jak já zmíním toho Johna Seenu třeba, který se mi líbil třeba v Kazišucích, což byla taková ta twistlá teenagerovská komedie.

To je fajn.

To je to, jak tam mi přišel jako vtipnej i jako ten, tyjo Punisher, ne, tyjo, ježiš, teď se, teď se ztrapním.

Jak se jmenuje ten super hrdina, co on hraje?

Peacemaker.

Peacemaker

Tak tam mi vlastně taky jako sedí a přijde mi tam jako fajn, takže jako v té komediální poloze se podle mě našel a není tam podle mě tak křečověk, který jako ten Dwayne Johnson, který mi v těch komediálních rolích vůbec nesedne třeba.

Je dobře, že se nevykecáváš, protože teď nám budeš muset zachránit prdel.

Strakamar, zdravím všechny.

Co říkáte na filmy, které točí polský režisér Vojček Šmaržovský, Claire Wollin?

A vidíte v Česku nebo na Slovensku podobně provokativního tvůrce Díky, ať to šlape.

Hele, kdybys se s mnou zeptal, jestli to jméno vygenerovala AI nebo opravdu existuje, tak bych si typl AI, takže asi tolik jsem od něj viděl.

A takový mám na něj názor.

Co ty hlade?

Já souhlasím s těmhle úplně ve všem.

Milane.

Taky nemám názor, neviděl jsem nic.

Tak nasaď tam percepcivu, jinak jsme v piči.

Já jsem hodně viděl asi čtyři filmy teda, přemýšlím, přemýšlím, jestli teda, jestli to shledávám stejně odvážnými, asi, asi tolik ne, byť jako určitě třeba, co se týče rozklidní nějakých těch jako sociálních vazeb a rodinných vztahů, tak je to v něčem asi nekonvenční.

Ale není to jako první režisér, který bych si hned sotočnil s tím, že je nějakým způsobem provokativní.

Já obecně mám problém najít jméno nějakého režiséra, který by provokoval.

Třeba Giulio Ducurno, tam mi přijde taková, že se snaží dělat takový šokatní filmy jako Titán nebo Ro.

To jsou věci, které mají ten správný půns.

Tyhle old school šokující věci.

Gaspar Noé do jisté míry to ponovně taky furt drží, tuhle provokativnost.

ten jeho poslední film, jak byl jako celý přes ty splitscreeny a byla to vlastně taková něžná romance mezi starým párem, tak to bylo vlastně paradoxně jeden z nejodvážnějších filmů, co on udělal.

A co se týče Česka-Slovenska, no, jako, já třeba jako za odvážnýho režiséra, byť ne v tom jako šokantním slovasmyslu, tak považuji třeba Viktora Taušeho, protože Viktor Tauš, jako, který v tak jako sterilním formátu tehdy, jako byla česká televize, tak udělal věci jako Modrý stín nebo Vodník, což jsou jako

fakt jako věci trošku experimentálního rázu, který jako do té doby na veřejnoprávných obrazovkách nebyly.

A i ta Amerikánka je v něčem jako strašně pozoruhodný film na to, že to je vlastně furt mainstreamová věc, ale která nejde po srdci a je vyprávená na základě úplně jiných principů, než jsme třeba zvyklí.

Tak jako třeba provokativní v tomhle hledu mi přijde Viktor Tauš, ale že by někdo byl takovej ten jako von Trierovskej jako týpek, co by tam hážel ty excesivní scény, to mě asi v Česku nikdo nenapadá.

Filibro, který se tady tak i jako samsově pohoní lehce.

Dobrý a krásný večer, pánové, dotaz na hlada.

Nedávno jsme spolu na přednášce na FAMO řešili debity.

Některé pecky studenti vůbec neznali.

Dáš pár tipů na debity, co by lidi měli určitě vidět?

My jsme tam měli asi 40, možná 50, možná i 60 debitů.

Taky řekni 70.

Neřeknu 70.

Vím, že my tam vlastně, že jsme vlastně to měli na různý kategorie, ale že jako mě zaujalo, že jsme tam měli vedle sebe kostku, která podle mě je výborný debit, který i ukazuje, jak se dá šetřit, že se celý nadčí v jedné místnosti, akorát se po každý jinak osvětlí.

Jak se jmenuje ten týpek?

Vincenz a Natali.

Zároveň tam byl Vintriver, což byl v podstatě taky debit.

Ale to už byl film za 10 mega, ale myslím si, že velmi dobrý debit.

On teda teď už předtím má nějakej i film, ale vyloženě říkal, že ho odtočili jenom kvůli tomu, že jeho kámoš, který ho roztočil, nevěděl, jak to má dělat dál.

No a potom, že jsme tam zmínili Terminátora, což vyústilo v takovou komickou scénku, kdy se čtyři ze studentek přiznali, že ho neviděli a bylo jim pohroženo, že školu nedodělají.

A když jsem odcházel, tak jsem slyšel, jak se baví, že se to večer pustí, takže děláme dobrou práci.

Tak se pochval.

Fine Life, byla tam i kategorie nízkorozpočtové debity?

No, byla tam nízkorozpočtové debity.

Vyprávěl jsi, jak Robert Rodriguez na sobě testoval léky?

Samozřejmě, protože tématem té přednášky byly debity, které by bylo možno udělat v Česku.

Takže jsme z Wind River udělali krnap a obsadili tam Ondřeje Vetchého a hned by to šlo.

A místo Indianů by tam byli Poláci.

Točil by to Rudolf Havlík.

Já doufám, že ne, protože to ani nejde, protože už by to nebyl debit.

Fine Life.

Vzdarec filmoví šviháci, kupujete si knihy i z antikvariátů, nebo prostě všechny vaše knihy musí být fungo nové, krásné, vonavé, díky Avatar 3 hype.

No jako pokud tu knihu nenajdu třeba v tatínkově knihovně a mamičině knihovnice,

tak rozhodně si koupím novou, protože já chodím, máme kancel hned vedle legendárního Holešovického antikvariátu na Dělnický.

A když ten pán legendární antikvariátník vždycky vytáhne ty knihy a tam je rozestaví v den, kdy neprší na ten pochcanej patník,

tak mi z toho naskakuje jako takového přehnaného hygienika totálně husí kůže a když si představím, že taková kniha by skončila u mě v postýlce na poštářku, tak jako já vám říkám, že bych spal na zemi v kuchyni týden.

Že to ne.

Co ty, Hlade?

Koupuješ si ty svoje detektivky, vole, v antikvariátu?

Ne, ne, ne.

Takhle, já si kupuju věci, u kterých vím, že jsou.

Že jsou nový a že si je potenciálně budu chtít nechat, tak si kupuju nový.

Ty, co si chci jenom přečíst a vlastně je nepotřebuji nějak vystavovat a mít z nich zásadně radost, tak si kupuju z druhý ruky, ale obyčejně používám online antikvariáty, protože tam právě nehrozí úplně to, že by leželi na něčím moči.

Doufám.

Milane?

No já nový, protože já fakt miluju tu vůně těch nových knížek.

Já to vždycky fetuju, ale nikdy ani nečtu, ale už jenom fetuju třeba pět minut v kuse tu vůni.

Třeba tu naší sci-fi knížku, tu už mám úplně vyfetovanou, ta už žádnou vůni nemá, ale já to jako miluju prostě jenom tu vůni té nový knížky.

Proto potřebuješ ty prachy, jo.

Přesně tak, abych mohl fetovat knihy.

Já taky, jako nový knížky, co vyjdou, tak ty si kupuju vždycky nový, ale já mám antikvariát jako takový vlastně subžánr, protože já tím strašně rád brouzdám, strašně rád se tím přehrabuju, mě ty hygienický nároky asi jim tolik nedám, takže já to miluju a většinu knihovny, jako takových dobrých 70% mám jako z antiků, protože jinde než v antikvariátu si ty starší věci prostě už jako pořídit ani nedají, takže já to mám rád a celý ty hrabárny, kde člověk jako přesně, já chodím do spálení tedy nejčastějši,

jako jednou měsíčně se tam vyskytnu a vždycky si odeberu třeba 10 knížek, tak to mám rád no, že člověka vždycky překvapí, že tam je něco novýho a a tak no, co nečekal.

Třeba třeba úplně random jsem takhle našel knížku Hitchcock Trifo, která se pro mě už dá docela jako těžko získat.

Jo, a tam jsem ji taky koupil právě, tak to bylo příjemný, že vždycky člověk si říká, tohle knížku bych chtěl a pak tam na něj vykoukne, tak to je příjemný.

A mám hrozně rád maloměstský antikvariáty, vždycky, když jsem někde na výletě v Pardubicích v Plzni, tak brouzdám po těch antikvariách, tak co tam jsou a baví mě to, no.

To je takový můj fetiš taky.

Pán Babuča, zdrav mistři, když řešíte ty sny o vlacích, tak co pěkného, zajímavého se vám v poslední době zdálo

Ty vole, no já nevím, jestli to je publikovatelný teda.

Poč, bo já tomu taky přinám jenom bizar.

A to je sen, který se mi zdál už třeba před měsícem a půl, nebo co?

Dva měsíce už zpátky a furt ve mně bohužel silně rezonuje.

Byl to úplně otřesný, protože mně se zdálo, že moje žena prostě umřela a měla pohřeb a já jsem jí byl na pohřbu.

A pak najednou se na tom pohřbu z ničeho nic objevila prostě Kateřina Konečná a znásilnila mě na rakví mý ženy.

Jako fakt si nedělám přrandu, opravdu tohle se prostě v tom snu stalo a byl to jako fakt traumatický zážitek a dotyčte, mám jako vpálný v paměti a myslím, že to nikdy nezapomenu.

Je to volební, jako volební schýza, jako se dostala až takhle do mýho podvědomí.

Jak jsem říkal, i to řekneš, tak neměl jsi to říkat.

Já se bojím, že teďka se mi o tom bude zdát taky.

Mně se zdá hrozně moc snů.

Mně se zdají jako tak dva výrazný denně a často si je pamatuju.

Většinou jsou hrozně, třeba něco hrozně hledám, vracím se pro peněženku.

A furt nemůžu se dostat s tý tramvajem a vždycky to trvá 30 minut, když se někam dobelhám.

Pak se mi často zdájí nějaký bytky.

Samozřejmě se mi furt mega zdají sexuální sny a dokonce se mi zdají tak bizarní, což nebudu říkat i nejbizarnější, ale vlastně za 6 let, co jsem byl na Gimplu, se mi zdálo o sexu se všema spolužačkama i s těma, co se mi nelíbily i co se mi nelíbily hodně.

Se všema, vole.

Takže jako a to jsem se někdy i třeba jako probudil, říkal jsem si ty vole tohle fakt už ne vole, ale prostě duši a tělu neporučíš války s Hitlerem vole, furt vole, někdo mě bodá vole, furt s někým se hádám permanentně vole.

Takže jako sny, moje inception bys nechtěl, tam bys nepřežil ani minutu.

Já si vybavuju akorát takový ty sny, že jednou za půl roku, já o tom vlastně vím, že se to opakuje, takový to, že mi chybí nějaký kredity na vysoký a já přesně vím, já mám knihovnu naproti postele a v které policii, na kterém místě je ten index s tím rozdítkem, jsem to absolvoval, takže já se jenom v takovém tom polosplánku zvednu, takhle ukážu tou ruku a řeknu, tam běž spát a zalezu a zase znova dobrý.

A to mi můj táta říkal, že to je takový sen, který se mu zdál, vlastně i v šedesáti, že prostě nemá kredity na vysoký.

To se mi zdá furt a přitom jsem s tím neměl nějaký strašný problém.

Trošku jo, no.

Prostě to víš, že tam zůstane.

Loisa Alinojman z Darborci napadne vás nějaká vtipná scéna, kde se potká reálný otec se svým synem jako ve žhavý výstřele k dvě šínovy?

Tipná reálně asi ne, ale vím, že Šínovy byly vlastně docela dobře využitý i ve Wall Street, kde hráli otce a syna, ale samozřejmě moc tipný to nebylo.

Byli i dva a půl chlapa spolu, no oni to mají často tady ty svoje interakce.

Napadá vás něco, Martine?

Napadá mě, nevím, jestli to bylo nějak třeskutě vtipný, protože jsem to viděl, když jsem byl malej, ale vím, že Ben Stiller a jeho táta tak hráli spolu ve filmu Těsně vedle.

V Zulendrovi spolu taky hráli.

Jo, v Zulendrovi, tak já si to pamatuju z Těsně vedle, protože tam mu furt volal do telefonu a on byl ten Jerry Stiller v nějaký výřivce a on tam měl strašně hezký ženský vedle sebe.

A to je jediné, co si pamatuju z toho filmu, protože jsem ho fakt viděl, když mi bylo třeba sedm.

A nic mi jiného nenapadá, teda.

Eros666, zdravím, stráčce žurnalistického plamené, jaký zapadlý film z ranku mysteriozního thrilleru by si podle vás zasloužil větší pozornost a docenění?

Dík za odpověď a žijte blaze, chlapci.

Já už jsem tady mluvil před pár týdny nebo měsíci o filmu Emptiness, Prázdnota, který je podle mě super.

Doporučil mi to Ted, což většinou zavání průserem, protože Ted miluje filmy, které mají co nejvíc zvratů a co nejbizarnější, ale tohle to nebyl ten příklad.

Je to velmi dobrý.

Byl to obrovský propadák, ale doporučuju Prázdnota.

Myslím si, že svýho času hodně rezonovalo, dneska se o tom už moc nemluví, Predestination s Ethanem Hawkem, který byl velmi chytrý.

A z těch starších bych určitě doporučil s Timem Robinson Jakubův Žebřík, který trošičku reflektuje válku ve Větnamu a posttraumatický syndrom je takovým způsobem, který není úplně příjemný.

A když už tak ten původní, protože vím, že je remake asi pět let starý, to je příšerná sračka.

Čušíka podobně doporučoval i tu svědací kazajku, ne?

To jsem viděl jenom tehdy a vím, že mě nebavila, ale fakt jsem ji viděl jenom jednou.

Já jsem myslel, že Mysteriozní není Red Rock Quest a Millerova křižovatka.

Úplně bych jako neřekl.

Jsou spíš jako detektivky, když už ten Red Rock Quest.

Dobře.

Tak co máš ty, Milane?

Taky mi napadlo to Predestination, když to je spíš sci-fi, ale stejně těch twistů je tam strašně moc.

A pak, i když nevím, jak moc je to Mysteriozní, ale twistů je tam tolik, že...

To hodně lidí nedalo.

Identita, vlastně už taky 20 let stará, to mi přišlo vlastně tak jako moc přemršťá na tom konci, že mě to vlastně i po letech baví, že to je tak jako přestřelený, že vlastně svým způsobem na to pořád vzpomínám a do té doby je to vlastně hezky budovaná detektivka s několika docela výraznýma postavama a skvělýma hercema a pak se to na konci tak šíleně zvrhne, že buď to člověk má rád, nebo to nenávidí.

To je dobrý film.

Martiné?

Já bych dal z těch starších props filmu The Long Goodbye, dlouhý loučení z roku 73 od Roberta Altmana, což je jedna z nejlepších Marlowovek, teda to je úplně výborná a myslím, že nedostává... Ne?

Já jsem to viděl asi před rokem a fakt mě to vadilo.

Vyloženě vadilo se na to dívat.

Tak to já mám rád hodně, teda a...

Tak nic.

A pak druhý tip, nevím, jestli bych se to dalo úplně považovat za mysteriózní thriller, protože tam jsou takový prvky, jako thriller, samozřejmě krimy, ale jako 8 mm odžila Šumachrase je taková věc, která se podle mě nepřipomíná tolik, kolik by se měla.

To je fakt nádherný, bezútěšný, fakt jako krutý film, no.

Tak je to hrozně zlej film.

Jojo.

Fajn za šest deseti, klidu.

Koukám, že je mezi ještě oblíbený ten Osudový dotek a taky tam mám šest deseti, já jsem nějakej přísnej.

Mimochodem teďka si projíždím nejoblíbenější filmy na ČSFD a

S překvapením zjistil, že první, který jsem neviděl, je na 171. místě Kokain, jak jsem všechno viděl.

Takže když přeštu dotaz Kristiána Ngujena, to škurde zdar zadar, jaký je největší rest filmu, co by měl vidět každý slušný filmový fanoušek?

Máte něco z ranku Schindlerův seznam, Lovec jelenů a hodláte s tím něco dělat?

Díky, jste boží.

Kristiáne, tyto resty nemám, jsem dokonalý, nemusím se sebou nic dělat.

Co ty, Matěj?

No já tam mám Fruten Schindlerův seznam, ale jako vždycky říkám, to není film, který si pustím s tím, že přijdu z práce, řeknu si, že si udělám tvaruškovou pomazánku a pak se budu koukat na třihodinový film, který je černobílej a vraždí tam ve Velkým Židy.

To prostě jako není... Budu žrát tvaruškovou pomazánku a do toho si užívat genocidu.

Přesně tak, takovýhle můt už jsem dlouho neměl, ale já to musím chci vidět, hrozně se na ně těším, ale prostě mu chci dopřát moji absolutní pozornost a absolutní touhu ho vidět, nepouštět si to na sílu.

Milane, vole.

Já mám taky takhle jeden rest, už říkám asi po třetí a pořád to trvá, i když říkám, že už si to končně dám a to je čínská čtvrť.

To je taky za mě už tolik let, už se na to chystám, ale pořád to uhybá novým a novým věcem, novým a novým filmům, co musím recenzovat a už je to trošku seré, ale třeba než padne ta otázka příště, tak se to už končně dokouká.

A ti ne?

Já tady rychle projíždím nějaký žebříček, protože mě na první dobrou asi nic nenapadá.

Jo, už to vidím.

Most před řeku Kwai jsem třeba nikde neviděl.

To je můj velkej rest.

Cože?

No.

A myslím, že to je... Hlavně, že ty se tady z týdny na týden koukáš na šest hoven.

Ale myslím, že to je paradoxně jedinej film od Lina, který jsem viděl, protože třeba jako Cestu do Indie nebo Rájenovou dceru, ty jeho úplně pozdní filmy, tak jsem viděl i ten jeho ježíšovský film, ale tohle mi uniká, no, tak to si doplním.

Dobře, nevadí, i ty musíš ve svých 20 letech mít nějaké mezírky.

Justin Lee, zdarborci, vaša oblíbená sexuálna scéna vo filme, keď jste byl nástročný a oblíbená scéna dnes.

Dík, hlade.

Já vím, že mě poměrně formovala taková docela i krotká scéna, ani to vlastně ani úplně sexuální scéna, ale velmi na mě zapůsobil příchod Cameron Diaz na scénu v masce, který tam úplně nesedí, ale ona umí přijít tak, že ovládne ten prostor a bylo to hezké.

Dobře, neříkám, že Cameron Diaz nebyla hot.

Máš nějakou oblíbenou sexuální scénu, když ti bylo náct a ze současnosti, krom toho, že Cameron Diaz přišla do banky?

Ale nemám, já nevím, mě tyhle scény, nemám vůbec touhu si je půjštět znovu, nebo že bych na tom nějakou...

No, když jsem se jako rozpomínal, co si z těch náctů a těch časů takhle pamatuju, tak je to jako čtvrtá zvěř, kde vlastně William, byl to William Bold, tak tam nakládal ve vlaku Cindy Crawford, to byla vlastně tak jako divná, ale zároveň vlastně

tak jako špatná, ale zároveň jako památná scéna, že si to pamatuju do teď.

Tam tě někoho zabije, ne?

Ještě než ji nakládá.

Jo, jo, on ji tam nakládá a ona pak zabije nějakýho vraha, co je chce sejmout.

To je tak jako sklé přestřelní, že si to pamatuju do teď.

Jo, to bylo v traileru, ne?

Takový to, jak se otočí.

Jo, jo, jo.

Nebo na plagátu.

On ji tam nakládá na nějakém autě a ona mezitím zabije nějakýho frajera.

To je tak jako skvěle debilní, až to prostě pořád pamatuju.

A z novějších, tak asi cokoliv z Benedety.

Ty vole, to je dobrý pik, Benedetta.

No já když jsem byl mladší, tak mě formovali rafťáky.

Jsi 14 letej.

No jo, ale třeba jako když jsem byl třeba 8 a viděl jsem poprvé rafťáky, tak to bylo hodně formativní.

Já tam jsem úplně jako vždycky cákal z té scény, jak ten kotek tam uvízne pod těma dveřmatý kabinky a ta ramba tam na něj prostě jako naletí a pak mu nechá prostě ten toaleťák na pinděurovi.

Byť to jako není nějak extra smyslná scéna, tak

Mě ta jako dravost té Ramby, tehdy Voříškový, strašně fascinovala.

A pak je ta romantická scéna, kdy vidíš ňadra teda, které jste ještě viděli, tak je kouzelná, jak se tam ještě mádl láduje těma tikťakama, tak to je něco, co taky budu pamatovat navždycky.

A z těch, co se mi líbí teďka, tak jako, já jsem to dále viděl znovu 9 a půl týdne a to je fakt jako mistrovská věc, co se týče té erotiky a takhle už se to procání prostě netočí, mě přijde, že ty devadesátkový jako thrillery erotický tak vole, mají takovej n

Těžce smyslný film.

Musím se podívat na devět a půl týdne, jestli jsem to viděl.

To bylo tak nezapomenutelný, že už se to ani nepamatuju.

Někdo tady píše věc, která u mě přebije určitě tu masku a formulovala celou generaci.

Erika Alina jak přepadení v Pacifiku.

Jak vyskočí z dortu.

To mě vždycky nechávalo chladným.

Tak 9,5 týdne jsem viděl a nechal mě taky chladnout.

Nevím, jestli jsem měl něco úplně v teen věku.

Vím, že když tam obírá Brad Pitt, Julie Ormond v Legendě o vášně, tak se mi to líbilo.

To bylo hezký.

A samozřejmě pak takový ty scény všechny s Sharon Stone.

Nevím jenom, jestli jsem Základní instinkt viděl ještě v době, kdy jsem byl teen, ale snad jo.

Ale rozhodně jsem dřív ujížděl na těch parodiích na Základní instinkt, než jsem viděl ten samotný Základní instinkt.

Každopádně Základní instinkt, tam to je podle mě mega hot.

Hořký měsíc, taky mega hot.

A samozřejmě vtipný je, že zmíníš ty ravťáky, protože

Rafťáci, když udeřili, tak vím, že jsem nekoukal na porno.

Podle mě už se dalo pár kostíček někde stáhnout, ale byl jsem šťastně zadaný a dokázal jsem najít svoji vlastní cestu ke štěstí.

Tak jsem nekoukal na porno a to vím, že když jsem pak viděl scénu s Terezou Hoříčkovou, právě když ojíždí toho kotka,

Ty vole, já z toho byl vzrušenej tak tři dny, to není prdel.

Já jsem doteď, to je těžce formativní.

Fakt jsem cítil napětí v lítkách, byl jsem paralizovanej, něco podobného jsem pak cítil u Watchmenů.

u Watchmenů, když ta Malin Akrman tam rajtuje na tom týpkovi a má tam prostě jako fakt jako dokonalou prdel, tak z toho jsem byl taky naprosto fascinovaný, takže to pro mě by takový jako zásadní věci stačilo málo a byl jsem prostě z toho hotovej, no.

Tak a dneska vlastně už mi nic nenapadá.

Prostě řekl bych tu Sharon Stone zas, no.

To je taková klasika.

A Hořký měsíc, pokud si samozřejmě odmyslíte to, že je to prostě nějaký šílený drama, kde se ty lidi terrorizujou a persekujujou a dovedou se vzájemně na vozíček třeba, tak tam si myslím, že ta Polanské filmy, co se týče erotiky, jsou fakt jako špičkový.

No, jdeme dál.

Zbyněk zbořil, zdravím uvízou Kulíšky, chystám se nakoukat filmografii Larce von Trier, chci se zeptat konkrétně lidí, co ho velice uznávají, jakým filmem je nejlepší začít a po případě, jaký jsou vaše top 3 filmy tohohle mistra, díky za odpověď a mějte se.

No tak já bych začal těma, co jsou takový jakoby...

Na jednu stranu nejschůdnější a takový nejúdernější a nejlepší.

Takže to vlastně každý řekne úplně nějaký jiný.

Tak já bych řekl třeba, já za sebe bych si řekl, že máš si pustit Dogville, prolomit vlny a třeba, nevím, Jack staví dům, ať si cítíš hodně uchybně.

Co bys řekl ty, Martine?

Já si myslím, že z hlediska těch, který jsou jako nejpřístupnější, tak bych asi řekl, kdo je tady ředitel, byť to je jako Trir v hodně light verzi, ale myslím si, že na start je to fajn.

Asi bych řekl, že Melancholia je taky celkem přístupný film, pokud s tím člověk nemá moc zkušenost.

A ten Jack Stavidum je vlastně taky dobrý, no, je to přesně jako, je to perverzní, nalézíš se tam na nějakou jako přístupnou tuhletu rovinu.

A to, co je jako největší od vás, tak asi ten Dogville nebo Prolomit vlny, no, ale to asi těžko říct, jestli tím začínat, no, nevím, ale myslím, že každý to má úplně individuální.

A já rovnou teda řeknu tu top trojku, teda tak za mě asi, já zbožňuju film Media, televizní film, který je od něj trošku under radar, vzal tenhle ten antický mýtus a hodil to do středověkýho zasezení, to je skvělá věc.

Pak od něj zbožňuju Idioty a ty Prolomit vlny, no, to je asi moje top trojka.

No, za mě nejlepší Dogville.

No já jsem třeba sám začal Idiotama, což nevím, jestli bylo úplně jako nejlepší, tak bych taky řekl, ale aby člověk začal Idiotama, že tam má i tu vlnu Dogma 95, tak to má rovnou jako odpíchlý od základu.

A za mě topka asi právě ty Idioti, pak Dogville rozhodně, to je nejlepší a Tanec v temnotách.

Já mám rád ty starší věci, no ty novější už mě dost míjejí.

Titus půl, ozdravím legionáře filmové publicistiky.

Když už tolikrát si vás zvěstoval úspěšné filmy, brané dnes za ikonické, jaký další by to byl, jaký film vám přijde nedoceněný a mělo by ho mít rádo vícero lidí?

Za mě třeba poslední souboj, díky a mnoho štěstí v další práci, tak poslední souboj je zrovna hodně oblíbený podle mě, jestli myslí vás duels od Ridleyho Scotta,

Ale nikdo to moc neviděl, že jo?

Možná takhle to myslí, že to propadlo a prošuměl to.

Jo, ale jako... Aha.

To, že to lidi milují, je jasný, ne?

Jo, to jo.

Tak napadá vás něco, Hladec?

Já tam mám Babylon napsanej, který si myslím, že prošuměl extrémně.

Tam samozřejmě šlo i o to, že to byla sáska na ty Oscary a kdyby asi se počítalo s tím, že to udělá víc cen a díky tomu to pak bude děle rezonovat a tím, že to nedopadlo, tak to vlastně odepsali a je to veliká škoda.

Já ten film mám hodně rád a myslím si, že

spousta lidí bude překvapená, až se k němu někdy dostanou s tím, že to je vlastně takový nějakej divnej průměrnej film, kterej propadl vo Hollywoodu 20. a 30. let a pak dostanou takovejdle námrt.

Poslední souboj 970. nejlepší.

Načasofoda Babylon 890. nejoblíbenější.

Takže ty filmy si našly svoje publikum.

Co myslíš ty, Milane?

Já tam měl taky ten Babylon, ale abych ještě trošku dál do historie, tak zmíním, jak už několikrát svého oblíbeného Speed Tracerat, který totálně pro huče, byl to pro padák, nikdo to moc nepubral.

ale tím, právě tím tou formou, jak se to vlastně vrací, jak se sestry Jochovský vrací k těm anime, k tý anime formátu, jak se tam pracuje se střihem, s těma split screenama, s tím prolínáním obrazů, to je za mě tak vlastně pořád dost revoluční film v mnoha ohledech, v mnoha jako prácech právě s tou formou, že i po těch 20 letech, nebo jak je to starý, mi to pořád přijde vlastně strašně našlapaný a pořád mě mrzí, že to lidi nedocenili.

Máš, Martin, něco takového ty jako znalec černobílé kinematografie?

Já budu brát z těch posledních let a teda z Hollywoodu, ať to máme jak blízký, ale mě třeba, že neprávě mi prošuměl třeba ten Monkey Man, opičí muž, to mi přišlo jako velmi super akčňák, něčím se vymykající.

Přišlo mi, že i rivalové od Gadanina, kterými přišel naprosto mistrovský, tak taky plně nedostali takový uznání, který by si zasloužili.

A jinak obecně, když bych to vzal letos, tak se málo mluvilo o Drákulovi od Luka Bessona, který je prostě kule rvoucí a je mnohem lepší, než Nosferatu od Egerse, jako by far, teda.

A...

A obecně celá filmografie Luca Bessona by zastoužila těžkou revizi, protože je to brilantní cynický postmodernista, který ho zbožňuju.

Takže tak.

Ty vole.

Já jsem tady...

Na tenkém ledě už jsme teďka řešili.

Tohle bych kompletně vystřihl.

A je to jediný drákula, který má blízko k Danu Hulkovi, což cením.

Dobře, tak jo.

Pak to vysvětluje s množstvou věcí.

Dobře, dobře.

Já jsem z toho tak skoprnilej, že mi vlastně o nic nenapadá.

Podle mě všechno má takový, nevím, tak jako není potřeba, aby všichni všechno milovali, to je hezký, když třeba najdeš něco, co je fajn a

Já mám rád filmy Briana De Palmy, když na ně neskouším, nikdo nekouká, tak si myslím, že je to fakt hezký.

Radim Doležel, zdar borci, jaký jsou vaše nejulíbenější needle droppy ve filmech?

Za mě z poslední doby Dirty Work a American Girl, One Battle After Another a ze starších Jumpin' Jack Flash, Mean Streets, díky.

Co to kurva znamená needle drop?

Já taky si to googlil.

Já jsem si to googlil, je to nějaký slavný licencovaný song, který ti urve kvůle.

Jakože to je použití skvěle nějak.

Já tam mám Rage Against the Machine na konci Matrixu třeba.

A nebo samozřejmě technoscena Bladevy.

Já vám něco ukážu.

Teď mi to píše nějaký pičoviny.

Jo, vy to neuvidíte.

Druhým místě aktuálně nejposlouchanějších sangů mám American Girl z One Battle After Another, takže jsi to dobře trefil.

A jinak si myslím, že jmenovat Rolling Stones ve filmech Martina Scorseseho není zas tak zajímavý, protože tady těch needle dropů tam má Martin Scorsese fakt hodně a často od Stoneu.

Ale je pravda, že vždy finály Matrix jsou super a mně napadá ještě moby v každém Bornovi na konci.

Mě napadl Beastie Boys sabotáž ve Star Treku a myslím, že byli i ve třetích Strážcích galaxie, byli taky Beastie Boys užití v té akční scéně a celkově vlastně Strážci galaxie, tam je těch needle dropů strašná spousta, takže tam se dá taky hodně... To jsou slovy, které začnu teď používat.

Dobrý needle drop.

Martíne?

Já bych asi zmínil obecně celou filmografii Edgara Wrighta, jako ten myslím, že to má taky jako natajmovaný precizně.

A jinak, co asi se mu zůstane, tak taky na Middle of You, no, z Gaunerů, to mi přijde takový, jako není to asi Needle Drop v tomhle slova smyslu, ale ta songa tam padne jako neskutečně a nezapomenu na to nikdy od té doby, co jsem to viděl poprvý.

Tomáš Michalík, hezký večer, pánové.

Dnes opět zůstanu u hudebního tématu.

Napadne vás nějaký český hudebník nebo kapela, který by si zasloužil životopis hollywoodských rozměrů.

Díky a dobrou noc.

Mates?

Hele, samozřejmě se nabízí got nebo něco takovýho, ale podle mě by z toho vzal další rutinní film o lokální celebritě.

Poláci mají určitě taky někoho takovýho, Slováci měli nedávno.

Mě by vlastně docela zajímal film, který by byl o Matuškovi a o tom, jak se muselo reagovat na jeho nečekanou emigraci, kdy se vlastně mazal jeho hlas ze znělky chalupářů a podobné věci.

Takže asi by to nebyl klasický životopis, ale v podstatě

Jak se komunistický systém pokouší co nejrychleji zlikvidovat jakékoliv důkazy existence člověka, kterýho znala celá země?

To zní celé dobře.

Máky fraška.

No mě taky právě napadly takový ty obvious jména, že třeba Kubišová a tady ty věci, kterých se podle mě jako za pár desítek let určitě dočkáme, no.

Anebo Pražský výběr by byl podle mě skvělej.

Nějaký tady ty osmdesátky a takhle, to by byl podle mě výborný.

To jsme přesně vyfoukl Pražský výběr, ale já nevím, já bych chtěl vidět třeba závyše nebo nějakou takovou obskurní osobnost, to by bylo top.

Ještě v tom jako big budget, jako vysokorozpočtovým formátům.

Podař mi je nějakej

Kodach Fjetr, že tam budou hrát, ten orchestr v Kodach Fjetr, kde se budou předávat Oscary, tak bude přehrávat Závišovy songy a zpívá tam Volec Bách a Čurácich.

No tak já bych samozřejmě, protože jediný z vás má vkus a už jsem to navrhoval i mistrově, i tu tvární do divadelní podoby a on nereagoval

tak já bych udělal Dana Nekonečnýho a jeho roztouženě sexy biografii, která bude plná těch rozkoší a pokušení.

A ohřostroje.

A fananá.

Martin, čau pánové, zapadnude do kin nový film režisérky Evy Toulové, který jistě zase redefinuje pojem noční kinematografie.

Nech se tak stane, který český film vás naopak nejvíc letos zaujal a doporučuje toho jako totální must-see?

Já jsem ji patos moc neviděl, ale určitě byste měli vidět stvůry.

Pravděpodobně jste ji neviděli, protože na ni do kina nikdo nepřišel, ale byl to jeden z těch pokusů českých filmořů udělat žánrovku, která funguje, zároveň v tom podstatném je nekompromisní a nebyl to ten film, u kterého mám posyt, že by se zasloužil víc peněz a víc péče a podobně, protože jako temná krimi byl zkrátka velice dobrý.

Miláne?

Mě ty český filmy trošku jako zklamávaly celou dobu, že vlastně nic, v co jsem věřil, tak mi úplně jako neodpálilo, když tam nebyl počítat otce, který byl slovenský, tak jediný, co mi napadá, tak je vlastně ten karavan, který vlastně tou intimitou a nějakou, jak se to fakt soustředilo na tu Aniu Geislerovou a na tu její citlivost a celkově tu její modální dilema, tak mi to vlastně docela zasáhlo.

Ale není to pro každýho úplně, no.

Martiné?

Já taky půjdu spíš tou cestou, že bych chtěl upozornit na věci, který nikdo neviděl, což je případ žánrovýho filmu Tony má plán, který šilokin v létě a je to strašná škoda, protože mně přijde extrémně hravý a vynalézavý.

Je to teda debit Barbary Kočičkový a kameru dělal Martin Douba, který právě spolupracuje třeba s Viktorem Taušem a

To je nejlepší kameraman u nás a je to fakt taková jako podivná šmucik jako gangsterka z jednoho kufru auta, která ale zároveň využívá v jakých retrospektivních silně stylizovaných pasážích, tak to je věc, která mě extrémně bavila a hrozně mrzí, že o tom filmu nikdo neví.

A nebo ještě upozorňuji na film Švábich, který je v kinech teďka a to je taková nádherná jako revize cípáckýho filmu, takovej ubrečenej film, hodně smradlavej, tak ten se mi taky líbil, no.

Ty vole, ty jedeš poslední půl hodinu docela tvrdě.

Ale nechám to na jindy.

Já jsem vlastně byl překvapenej, že jsem měl pocit, že je to vlastně docela silnej rok českej, ale že tady v seznamu filmů, který mě zasáhly, vlastně nemám nic, což je divný.

Ty jsi byl ten sbormistr, ne?

Jo, sbormistra bych dal na první místo.

A nenapsal jsem si ho sem, napíšu si ho tady na 12. místo mezi Není jiná možnost a Zlouni 2.

Sbormistr se mi líbil hodně, toho jsem udělal dvakrát.

A pak tady mám napsáno Níž ještě na plech.

který mě bavilo a letní škola 2001, která mě vlastně bavila docela dost a Caravan bych dal taky, jako byl podle mě hodně fajn.

No vidíš, tak nakonec díky tvý pomoci, vole.

A jakmile si to nikam nenapíšu, třeba na čase sepada, tak bym prostě totálního.

Ještě, že máš i tyho tady, víc.

Přesně.

A jdeme dál.

Zdarec Levin Treneman McGill,

Zdarec Medvedovičík kvůli hráčci naváží na můj nedavný dotaz ohledně čtení a zeptám se, jaké knihy hlada nejvíce uspokojily od doby, co o nich píše své názory na Instagram.

Přeji hezký zbytek dne a děkuji, že jste.

Jaký máš 3 tipy?

Mám tady jeden tip, to musí stačit, ale je velkej a podepíše ho spousta lidí z mého okolí.

Knižka s podivným názvem Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra od Gabriel Zevin.

A je to vlastně příběh dvou kamarádů z dětství, kteří se po těch potkají během studií a začnou spolu dělat hry.

Je to vlastně holka a kluk.

Je to vlastně příběh, který není úplně o těch hrách, je to o tom kamarádství, o komplikovaných vztazích, o nějakých vnitřních nejistotách a je to velmi silný, velmi dobrý.

Půjčil mi to Filip Brouk, já jsem tu knižku následně si koupil a tu Broukovu poslal Kocourovi, který už si svoji taky koupil a taky to poslal dál.

A fakt to doporučuju, je to výborný.

Momentálně se chystá miniserie, kterou bude dělat režisérka filmu Kouda.

takže docela veliký jméno.

A strašně se mi to líbilo.

A jestli neznáte svět her, tak je to úplně jedno.

Klidně by se to mohlo odhrávat ve světě, já nevím, filmů nebo akvaristiky.

Vůbec to není o tomhletom a moc to doporučuju po všech stránkách.

Jak se to jmenuje?

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra.

A to je něco jako na hraně zítřka, nebo to nemá s tím nic společného?

Ne, když něco se jmenuje, než tam je slovo zítra, tak to nemusí mít vždycky něco společného s námi.

Dobře.

Filip Dušil, zdravíčko kickboxeři.

Charlie Sheen se nedávno spojil s agenturou, která ho zastupovala za času Two and a Half Men.

Vypadá to, že s comebackem to myslí vážně.

Ujíteli byste ho zpět na streamingu a nebo ve filmu?

Díky.

A kdo dneska vyhraje Brno?

Kdo Brno?

Aťže je Brno, aťže je Brno.

Pojďme, hoši, stadion vám tleská.

Ano, hezký příspěvek po té, co Artis Brno prohrál 2-1 se Spartou, tak těsně to nevyšlo.

Ale nevadí.

Já doufám ani, že nevýjde comeback Charlieho Sheena, protože mi to prostě přijde fetňácká troska.

Nemám nic proti Fetu, ale...

On se nechoval hezky k lidem, nakazil pár lidí AIDS a chová se ošklivě ke svým rodinným příslušníkům, tak si myslím, že by mohl jít do hajzlu.

Co myslíš ty, Hlade?

Já si myslím, že pokud mu má vyjít návrat, tak to zase bude přes sitcomy.

Zároveň nevím, jestli sitcomy reálně dneska ještě někoho zajímají, ale jsem si celkem jistý, že se mi nechce koukat na Charlieho Sheena, protože už na něj není opravdu hezký pohled po tom, co půlku svýho života fetoval víc než Ozzy Osbourne.

A víc machruje, že opíkal víc holek, než je reálně možný, takže je to i vhář.

To je překvapivý.

Mě to asi jedno, jako reálně.

Jestli se chytne a fakt se trošku napravil, tak ať si nějakej sitcom natočí, ale já už na to asi koukat nebudu.

Marti ne.

No já na něj taky nejsem zvědavej, myslím si, že hlavně ty jako postavy, co on stvárňoval, ten jako archetyp, co se vytvořil dva a půl chlapa, tak je prostě přežitej, stejně jako ten formát, jo.

Já myslím, že to je člověk, který patří vlastně do jiný doby a v té jako dnešní už jako myslím, že ani ten systém by mu jako neseděl.

Neumím pro něj najít úplně nějaký využití, hleda by ho přesně někdo jako konceptuálně jak využil jako

jako přesně toho padlýho rockera, že by mu napsali roli jako na těla, to si myslím, že jakoby akademie třeba i slyšela, jo, ale já reálně pochybuji, že to je herec, který by měl nějaký dramatický schopnosti, aby tohleto jako utáhl, takže já na něj taky spíš zvědavej nejsem.

Ten dokument je příšerný teda, to je fakt jako takový, vole, jako brečení nad sebou a dojímání se a obhajování se, takže jenom ještě potom, co jsem ho viděl takhle, tak jsem si řekl, že mi vlastně jako vůbec nevadilo, že jsem zapomněl, že ten člověk existuje za posledních... Hele, co člověka vede k tomu, že se nainvestuje desítky miliony dolarů k tomu, aby...

posadil Charlieho Sheena do té jakoby restaurace s těma bandaskama kečupu a horštice, aby vlastně v monologický struktuře tak o sobě mluvil tři hodiny.

Nepřijde ti to divný?

No, jako je to minimálně pozoruhodný, no.

Jako ty vole, můžeš ho natočit kdekoliv a natočíš ho tam vole v nějakým baru?

Nechal?

No, jako přesně, no.

A v jednom záběru ještě, že jo?

Vlastně furt v jeden ten set.

Jo.

Asi neměl čas, no.

Asi to chtěl spíchnout za jedno odpoledne a čau, no.

Asi jo.

Asi funkční model.

Bubla, Joha, posádko MZ Live, pár týdnů zpátky jsem dohrál Indiana Jonesa The Great Circle a musím říct, že je to božský, za mě nejlepší hra tohohle roku.

Není to loňský?

Je to z loňského prosince.

Ale na PlayStation to vyšlo až letos třeba.

Určitě má člověk pocit, že kouká na ztracenou kapitolu z Indieho světa a funguje to skvěle.

Otázka zní, který film nebo série by si podle vás zasloužili podobnou hru, která by seděla do celkového příběru filmového světa.

protože remake nebo reimaginace s takhle ikonickými postavami herci nedávají smysl.

Teď bude nový Rambo a za mě bych spíš bral nějakou hru s tracenou kapitolu s talentovaným hercem jako Troy Baker.

Díky za odpověď a pokročujte v dobré práci.

P.S.

Doplňující otázka.

Kdybyste si měli vybrat, jakou barvu byste si vymalovali pokoj?

Vojenskou šedí nebo tradiční myší ocelovou šedí?

Achtakhaha, rozhodně bych si nemaloval pokoj na šeť a rozhodně mě nezajímají hry s těmi legendárními hrdiny, byť vím, že to všichni chválej, ale já jsem rád s tím, co vzniklo a není třeba svět zaplévelovat dalším obsahem.

Co myslíš ty, Matěj?

Já jsem tu hru hrál, byl jsem připravený na nářez po těch reakcích a po hodině jsem to odinstaloval, protože se mi to strašně špatně hrálo.

Mám rád stealth hry, ale nenávidím stealth hry z vlastního pohledu, protože se prostě neorientuju v tom, co se okolo mě děje, takže vlastně vůbec nevím, jaký to je.

Takže tak.

Takže doufám, že podle toho vznikne, já nevím, třeba Krtků svět, protože prostě, pokud to má být hra, kterou nebudu hrát, tak je to aspoň podle nějakého... Ty vole, kdyby někdo měl...

Kdyby někdo udělal hru o tom, jak Eva Toulova sedí na Gim... Na Gindě.

Já jsem říkal, že sedí na Gimplu, ale to zní jako, že sedí na hajzlu.

Prostě sedí v lavici na Gimplu.

Sní o tom, že se jednou stane režisérkou a bude točit filmy s Davidem Novotným, tak to bych si zahrál.

Pořádně promakanou hru, pak se dostaneš na famu, pak v chodiště vybíráš si, půjdu v bizarným kostýmu nebo se obleču jako člověk.

Ale byla by to ta adventura a la polda, něco takovýho.

Pustím Kamila Philu na svoji premiéru nebo se nechám pochcat, až poté se zaplatí lístek a tím můj film uvidí o tři platící lidi víc.

Já bych radši viděl SimCity, kde by se stavil ten krtkov svět, včetně těch věcí, který tam jako reálně jsou, že bys dostával body, že dáváš ty věci na nějaký

na nějaký žumpy a pro ten prout, který tam se táhnul pod tím nějakým rozstřikovačem nebo tak.

To by taky bylo velmi dobře.

Dvoje hrávů, který jsem strávil nejvíc času, byl Rollercoaster Tycoon, takže já jsem krtků svět už dávno trumfil, ale život Evy Toulové bych si zahrál.

Tak co máš ty, Milan?

Ale mě většinou přijde, že kromě tohoto Indiana Jonesa nebo toho Robocopa, který mi taky přišel hodně fajn, tak většinou tady ty hry jako dopadají podle těch filmových světů, dopadají jako strašně tragicky a vlastně jako vyčpěle, že i když se třeba na to těším,

tak právě třeba ten čílený Max taky jsem to nedohrál, protože to je repetitivní a film je prostě film, film v tady tom nenahradíš a nechci asi už žádnou další filmovou značku, aby šla do hry.

Mně to stačí, ať to je oboje separé a dá mi to pokoj.

Mám prostě hry, který mám rád a mám filmy, který mám rád, ale v odděleně.

Martíne?

Já sdílim nadšení tazatele s Indiana Jonesem, mě se to strašně líbilo a bavila mě ta hra obecně, jako udělat z toho takovýhle playful sandbox mě přišlo strašně super, i že to není tak jako hra, která musí být za každou cenu obrovská a zavalovat tě v obsahem, že fakt se to dá jako i na těch 100%, když vyzbíráš věci dohrát za 35 hodin, což je super.

Takže Indiana Jones si určitě cením a já se těším na toho novýho bunda, který bude, který dělá studio, který vyvíjelo ty hitmany nový, pokud se nepletu, tak na to se těším hodně.

Mně se naopak třeba ten Mad Max docela líbil tehdy, ale nehrál jsem to těch deset let, takže možná ta hra nezestárla úplně dobře.

A kdybych si měl představit nějakou filmovou značku ve videohrách, tak asi Piráty z Karibiku.

To mi přijde něco, co by mě bavilo, protože tady není furt kromě Assassin's Creed Black Flag pořádná pirátská hra.

A tam má mít Teremake, myslím, akorát teda pohůžel do toho novýho stylu Assassinů, kdy se z toho pokoušejí dělat RPGčko, jenom na doklíně na čeho stojí to hrozně za hovno.

A to bude jenom nějaký remaster, nebo to má být?

Oni říkali, že to bude herně podobný těm novým.

Což já vlastně strašně moc nechci.

Jo, to já taky nechci.

Protože Black Flag je skvělý.

Jo, jo, jo, přesně tak.

Ale třeba Piráty z Karibiku bych si uměl představit, protože mají strašně fajn fikční svět a obavilo by mě tam brouzdat těma mítama, legendama a chovotníčkama.

Já si moc vážím lidí, kteří nás na hýrou hýrou si předplácají, ale občas je musíme zklamat.

S úctou Beda Hudeček.

Zdarborci, přijde mi, že Fanatik s Westym a Denyrem je po hříchu těžce nedoceněný film.

Moc tomu nerozumím.

Já to mám hodně vysoko a ač nemám s baseballem praný společního, napálil bych tomu baseballkou dobrých 87% a ne těch úsmelných 61%, který má Denyrem.

Má to spát, vývoj, napětí, obsazení hlavních i vedlejších rolí je skvělý a De Niro je tam fantastický.

Jak to vidíte vy?

Pro mě osobně je to největší nonsense v hodnocení napříč filmy, které znám.

Nevím, v čem je zakopanej pes.

Zajímá mě váš názor, díky a ať se daří.

Tak můj názor je, že to stojí totálně za hovno a že 61% je daleko přes čáru, než si to zaslouží.

Jedna z nejhorších rolí Roberta De Nira a

nejhorší film Tonyho Scotta.

Pardon.

Hlade.

Já s tím souhlasím, ačkoliv tam mám tři z pěti, ale ten důvod je kvůli tomu, že jsem díky tomuhle tomu filmu objevil, že existují Nine Inch Nails, protože tam, myslím, začne hrát Closer to God, což je hezký.

Je tam Needle Drop Nine Inch Nails?

Ano, je tam Needle Drop na píčičku, která se jmenuje Blíže bohu v okamžiku, kdy Robert De Niro ubodá v sauně Benicia Del Toro.

Takže to je jediný moment, co se z toho pamatuju.

Ale jinak souhlasím s tím, co jsi řekl, to je plus navíc celá ta zápletka je v podstatě

To je takový ten Hallmarkovský thriller, víš co, o někomu, kdo je někým posedlý.

Většinou to bývá víc jako chlap-ženská nějaká ta, nějaký to téma, ale je to strašně v obyčejný dějově.

A vlastně ani to nisko, tam nic zajímavýho nepředved.

Milane?

Neviděl jsem to, protože mám právě podle reakcí zafixováno, že to je taková ta devadesátková rutina, takže nemám důvod.

Martine, tohle jsi neviděl, co?

Tohle jsem taky neviděl, bohužel, no.

Hlavně, že Douglasa Fairbank jsem až nakoukaný, jo.

Adam Laudat, zdar pánové, zajímalo by mě, jestli máte nějaký filmy, který jste dřív zbožňovali, dávali jste pět z pěti, ale postupem času z vás to fanouškovské nadšení vyprchlo.

Například dáváte slabší 4 a míň.

A ještě doplňující dotaz, máte pocit, že ve vás hodnocení filmu, ať už ultra špatné nebo ultra dobré, ovlivňuje?

Mysleno například tak, že když víte, za každý tomu dává 5 z 5, a vy to plnou palbu necítíte.

Díky Avatar 3 Ultra Hype.

Myslím si, že už je to trošku ovlivňuje, ale ne zas tak moc, aby mi to zvrátilo názor.

No a Hlade, máš něco, co jsi zbožňoval a pak to kleslo?

Ne, mně celá ta otázka přijde vlastně trošku nesmyslná, protože když nějaký film zbožňuju a pak zjistím, když si ho třeba pustím znova, že není tak dobrý, tak se ho nebudu pouštět ještě jednou, abych zjišťoval, jestli je opravdu o tolik horší nebo je ještě horší.

Nedovedu si představit, že bych se dostal do té situace, že film, který jsem měl rád a pamatuju si ho jako skvělej a pak mě zklame, že

to budu zkoušet dál, takže asi nic takového nemám.

Možná jsem někde něčemu z nějakého nadšení napálil třeba pět a pak jsem šel na čtyři, ale že bych dal prostě devítkovej film, za tři roky si řekl, to je vlastně jako osm a pak můžu být rádi za sedmičku, tam se ani nedostanu, že bych si nějakej film pouštěl tolikrát, když už bych vlastně klesal.

Klub Hrůzy na poprvé osm z deseti, na podruhé tři z deseti.

Ale to jste vykazili.

Milané, počkej, a mě bysme na projekci

Já už to nechci vidět, ty vole.

A kolik lidí se zabije, vole.

Milané.

No to jsme tady vlastně probírali pár denací zpátky, ten druhý Star Trek, že vlastně nezestádl úplně dobře a ta pěti hvězdička vlastně, co já tam ještě teda pořád mám, ale asi to už dám na ty čtyři, tak už úplně není relevantní.

Protože jsi to pustil znovu, bez toho překvapování, jestli to je kán nebo ne.

No právě, že to překvapování a nějaký ty otevřený citace o toho kánová hněvu, tam jsou vlastně trošku otravný.

Už teďka po letech.

Hlavně prázdný.

No tak Martine.

No, to byla ještě otázka, jestli si necháme ovlivňovat tím hodnocením, nebo jak to znělo přesně.

Tak to zřejmě nenecháš, to jsme zjistili.

A možná bys někdy mohl.

Někdy bych mohl, tak já se příště radši dovzdělám.

Ale já obecně nejsem fonda procent a čístíček a hvězdiček, já to moc nemám rád, ale...

ale z těch filmů, co mě třeba jako zklamaly zpětně, tak já jsem jako třeba rok zpátky jsem viděl poporý vod premiéry Deadpoola jedničku a to mi přijde, že nezestárlo teda vůbec dobře, protože to bylo jako tehdy, to byl strašně hravej takový jako meta věc a možná to bylo přesně tím, jak jako jako spoustu těch jako vzoru ty superhradínský věci pak jako následovaly, takže jsem se toho nějak přejet, ale přišlo mi to fakt strašně jako nevkusný a takový, nevím, nějak mě to úplně minulo, tak to jsem byl překvapený, že mi to sralo až tak moc

A pak já jsem byl jeden z těch lidí, kterým se líbila v kině Bohemian Rhapsody.

A to pak, když jsem viděl teda doma třeba po roce, jak jsem si říkal, jaký jsem byl koko, že se mi tohle mohlo líbit, protože to je otřesnej film teda, no.

Ale... Hele, je to zajímavý, no, jako to Bohemian Rhapsody, já tam furt mám jako poctivých vlastně, poctivých čtyři vězdičky, ale vlastně doma už tu euforii z toho koncertu, kterou tady tam vlastně prožiješ těch posledních 20 minut, jako taky necítím, ale...

Je to fakt zajímavý úkaz.

Trochu se to podobá Avataru, který když si pustíš v IMAXu a doma, tak je to taky obrovský rozdíl.

Na té malé obrazovce ve student agency v autobusu.

Přesně.

The way it was intended.

Přesně, já si to vždycky pouštím na Hyzlu z iPhonu a říkám si, James Cameron snil o tom, že to bude takhle.

Slese z toho lustru srdečné pozdravy pro nepostradatelné a nesměřitelné hrdiny, kteří se nebojí ohně ani popela filmové publicistiky, u kterého zahraničního filmu se i po letech, i po několikerem koukání a třeba i teď o Vánocích z plna hrdla i několikrát v jeho průběhu rádi i hlasitě upřímně zasmějete, protože prostě pořád funguje.

Vánoce a Chobornice z druhého patrá hype, no tak samozřejmě Marečku podejte mi pero, Jáchy mého dědostraje, Nejistá sezóna, Na samotě u lesa, Vesničko má středisková, tak hádejte, co mají tyto filmy společného, na mě fungují.

Co ty hlede?

A tam byl zahraniční, nebo ne?

Ano, bylo tam zahraniční.

Společného mají to, že byli všichni blbě.

Tak já se zasměju u Blbý a blbější a Ace Aventury 1.

Já souhlasím s těma za těma filmama, zasměju se u J a Tichýho Boba vždycky.

Ale já se jinak obecně vlastně nesměju moc na hlas, takže toho moc nemám.

Ty vole, když jsme v hospodě, jak se směješ docela dost.

Ale ne u filmů, to se tak jako decentně, džentlemensky uceluju.

Většinou, když sedíme s Filipem Broukem, nějaká paní tam otravuje a pak ho polije panákem.

To se stiju hodně.

Tak Milane.

Když tady byl ten Charlie Sheen, tak musím zmínit ty žhavé výstřely 1 a 2, u toho se jako směju po každý a vlastně i docela nahlas, bázný výstřely vlastně taky, plus ten Jim Carrey, no, ať je to Maska, ať je to Ace Ventura, ať je to můj oblíbený a nedoceněný Lhář, Lhář, u toho se taky vždycky směju.

Ty vole, u toho, u žhavých výstřelů se taky směju, docela bych natočil speciál, co myslíš, Lade?

Jo, jedničku uděláme.

A mimochodem, jestli si představím nejhorší film všech dob,

Tak kdyby vznikly tečka Žhavé výstřely 3 jako comeback Charlieho Sheena, tak to bych se posral.

To by byla Zlatá cesta do Ameriky 2 a Policajt Beverly Hills 4, vám říkám.

Martiné, co ty?

Já podepisuju, co říkal Milan s těma parodiema.

Já miluju Top Secret, ten mám nejradši ze všech.

Top Secret je skvělý.

je geniální jako celá scéna jako s krávou i jak jim tam ty tanečnice tancujou na těch stopořených penisech, to jako zbožňuju, to je jako vynikající věc, nebo Omar Sharif slisovaný v tom autě, jako to můžu furt.

A jinak z těch trošku novějších, tak já furt můžu komedie Giuda Apatoula, jakože zbouchnutá, superbe, 40 let panic, to furt šlape a je to krásný takový incelovský humor, no pořád.

Tak teď jsi zachránil reputaci.

Alfred Vemenko, zdravím nabité osazenstvo, konec roku se blíží a jeden takový dotaz za končícím rokem, jaký crossover dvou snímků z letošního roku by se vám líbil nebo vám přišel zajímavý, nemusí to dát vůbec mysl, kreativitě si limity nekladou, jinak myšleno je to tak, že by vznikla scéna na výstavě, aby filmy propojila, ale vyvolený a rozpolcený a já mám super tip,

který by navíc fungoval a já bych prostě propojil Nosferatu s Dráculou.

A zajímavý by na tom bylo, že polovina lidí by byla nasraná, že na základě toho bude točit pokračování Leek Besson a polovina by byla nasraná, že na základě toho bude točit jiný pokračování Eggers.

Takže myslím, že by mohli být nasraný všichni potenciálně.

Co máš ty hlade?

Krtků svět a Predátor.

Jako že chceš zabít děti?

Ne, každého asi.

Provozovatele.

Případně, kdyby Predátor byl moc, tak Sisu.

Krtku světa jste nezavřeli.

Krtku světa, Sisu nebo Sisu a Predátor?

To by taky nebylo špatné.

Kdo by vyhrál Sisu a Predátor?

Sisu všechno přežije, takže ten by to určitě přežil.

Podle mě by se vůbec s kamarádi nešli vybít sovětský svaz.

Jako kdyby byl Sisu jedna.

S náckama ne, si jsou dvě s rusákama a si jsou tři s Predatorem, tak bych řekl, že je to docela cool.

Evoluce.

Co máš ty, Milane?

Mě napadl, kdyby se ten Dikapriův by Klebovsky z jedna bitva za druhou dostal třeba do hodiny zmizení, jak by tu situaci tam řešil, kdyby mu dítě zmizelo tímhle tím způsobem, jak by on, co tam nedokáže ani správně vytočit telefon a říct heslo, co by dělal.

Tam by jsi špeka.

To by mě zajímalo.

A není podobná postava ta Smaška v té hodině zmizení?

Tak ten je takový jako víc feťácký.

To je Jay.

Ale když o tom mluvíš, tak jako Sean Penn a Sisu,

To by byla jako taky dobrá kombinace.

To by byl skvělý.

Mimochodem Jedna bitva za druhou byla dneska zvolena první z těch velkých antiket National Board of Review filmem roku, dokonce i za nejlepší režie roku, Leonardo DiCaprio jako herec roku a Benicio del Toro místo Shona Penna jako vedlejší role a Chase Infinity jako objev roku.

Tak dali byste Jedna bitva za druhou

Souhlasili byste s tím, nebo s tím máte problém?

Co odmyslíš, Lede?

Já asi nejsem myslel, jestli bych s tím souhlasil, protože bych o tom musel díl přemýšlet, ale problém s tím určitě nemám.

A budeš fan, když to dostane Oscara a pro Paula Thomasa Andersona budeš spoko?

To budu spoko, protože ty moje jiné favority jsou buď filmy, které už ty Oscary dostaly, akorát v našich kinech byly až u lednu, případně to byly víc žánovky, které asi reálně nemají až takovou šance.

Co ty, Milane?

Tak já mám jedna bitva za druhou asi zatím pořád na vrchovu svý letošní topky, takže já s tím rozhodně souhlasím.

A ty, Martine, ty jsi o tom natočil hezký podcast pro Filma Duba, to musím lidem doporučit.

A to je z čistě amerických filmů, že jo, teďka, tato o to cenění asi bylo.

No to je jedno.

To nevím.

To je jedno, jako za mě legit, já bych možná dal ještě o stupínek výš hříšníky, ale je to úplně legit volba, no.

A mimochodem teda, co máš z těch neanglicky mluvených nebo mimo Americe, co máš vlastně v tom roku, třeba top 3?

No pro mě jako Vzkříšení, no teda, to myslím, že to nevím, jestli jste viděli.

To je čínský tříhodinový film.

To bylo ve Varech, ne?

Jo, jo, jo, bylo ve Varech.

Ty píčo.

Tak to je pro mě jako ultimátní zážitek, no.

A pak ten Dracula samozřejmě.

Abych to stopnul možná.

A třetí květkou svět, nebo co?

No já čekám ještě na ten denník Sopalohyčky, já myslím, že ho překvapí, takže to pak jako šetřím si, který z těchto dvou filmů.

Ne, ještě nebudu týčer, jo, v kyně.

Co ještě třetí?

No jako, já čekám, Synres určitě, to vzkříšení, a pak ta jedna bitva za druhou by se mi tam asi taky vešla.

a z těch zahraničních, respektive neanglicky mluvených, tak se mi líbily nějaký věci v Berlíně, ale ty nebyly v distribuci, tak je asi nebudu ani zmiňovat, protože to nemá smysl.

Tak jeden řekni, co myslíš.

Mně se hrozně líbil film Mother's Baby, což je takovej, možná to bude v kinech, možná to koupili aéráci,

ale to je krásný, obecně jako na Bernále letos bylo jako téma mateřství, tak tohle je taková jako paranoidní věc, kdy máma zjišťuje, že jí možná vyměnili dítě v porodnici a je to fakt jako nádherně, nádherně plíživě vystavená věc, tak to se mi extrémně líbilo.

A pak samozřejmě ještě musím říct jeden azijský film, teda od mistra Hong Sang-so, který všechny svoje filmy točí, který vypadá jak na bramboru, tak jeho film What does the nature say to you, tak je nádherná záležitost natočená na odpornou kameru, tak to bylo super.

Nahrazuješ Remziho ve vší velkoleposti a toho si vážím.

Tak ještě jsi nezodpověděl ten minulý dotaz, který jsem zapomněl, co byl.

Jo, kombinace těch dvou filmů.

Mně asi nic moc nenapadlo, mě akorát, já bych třeba líp vytěžil fikční svět, co byl v tom Running Manovi, který mě jako bavil a ten jako svět okolo mě zajímal asi víc než ta postava samotná, teda, takže kdyby tam byly nějaké jako barvitější postavy, nevím, třeba bych si to uměl představit jako z Bugony, zkombinované nějaký takovýhle šílený jako twist s Deziluzí, tak třeba Running Man a Bugony a to by mě bavilo.

Frogy.cz, zdarborci, podporuji vás od začátku patronu.

Většinou vás už netrápím pokládáním dotazů, přehlížím jiné nedostatky, výměnou za udržitelnost modelu, ve kterém fungujete, ale fakt už dva a půl roku chci další video s Romanem Holým.

Potřebuji nutně nášup jeho entuziasmu, nemůže mu už prosím cílo napsat.

Díky za vše a pěkný konec roku celému týmu.

No nemůže.

Roman Holý teďka řešil problémy s JAR, má toho až pokokot, jak se říká, mezi náma.

A to víš, že mu někdy napíšu, ale nevím, kolik to je lét ani.

To musí být aspoň pět let.

Čekaj, YouTube, s tímhle na pivu, Roman Holý.

2022, tak jako nejdřív rok 2027, no to jako dřív to nemá cenu.

Děkujeme vám všem, co nás sledujete za podporu a tak, takže dejte odběr a pěkně nám to roste, máme letos, tady nám přišly hezký statistiky ze Spotify, které přitom jenom odřezkem tady z YouTube, takže je vidět, že nás furt máte rádi, furt nás podporujete a furt vás jakž takž bavíme, moc si to vážíme, bavíme i

To je asi Pavel Přibyl, by tam nemá jméno, který posílá kilo na kurz práce s mikrofonem pro Milana a Rymziho.

Děkuju, děkuju.

To vlastně nevím, co ti myslí, ale je to hezké.

Žemlový jako debil možná, nevím.

Dobře.

No a tím jsme vyčerpali všechny dotazy.

Poslali jste nám jich požehnaně, my za ně děkujeme a hlavně děkujeme, že nás podporejte na Hero Hero.

a přemýšlíme tam o nějakých změnách, tak uvidíme, jak to dopadne, jestli se po novém roce rozhoupeme v nějaký upgrade a ještě to rozjet, přitom vás krmíme krásným videoobsahem, si myslím, najdete tam už teď spoustu záznamů z live shows, Smrtonosnou pastři speciál, pak tam je rozhovor s Vandou Chalupkou, herečkou, spousta dalších věcí, tak tam koukejte šupa jdit.

No a dneska ještě máme soutěž s Live Nation,

na kterou jsem samozřejmě měl vymyslet otázku, ale vlastně můžeme dát tady na počest Martina, že ho tady máme, který mi napsal, že je velký fanoušek němejch a černobílejch filmů a hlavně znalec, expert, tak udělejte Martinovi radost s tím, že máte rozhled a napište

Kdo chcete soutěžit o ZZ Top v Pardubicích, legendární vousáčskou zrzavou kapelu, která se objevila v návratu do budoucnosti 3, takže jsme velice filmoví, tak napište TOP 3 vašich nejlepších černobílých filmů.

A jestli tam napíšete jenom cesta do hlubým šturákový duše, škola, základ, života a klapzubová jedenácka, tak si vás Martin najde a zlikviduje.

Musí to být nějaký něco na úrovni, ne?

Top tři nejlepší černobílé filmy, které si myslíte, že by potěšily srdíčko cinefilního diváka i dnes.

Martina, jaký máš nejlepší tři černobílý filmy?

To se nedá říct, to je strašně široká otázka, to se nedá.

Tak aspoň jeden, co máš rád.

Tak jako kdybych chtěl brát z těch hollywoodských, tak jako Casablanca, protože to je nějaký jako reprezentativní typ, jako v čem celá ta era... Ne, kdybych měl vzít za sebe.

Co si myslíš, že je fakt zábavný, dneska baví lidi třeba?

Tyjo, no... Hmm... Těžko říct, tyjo, ale myslím, že Casablanca se furt udrží, že to je furt zábavný film, extrémně, no.