Transcript TVZone Live-14

Už aby tady ty Vánoce byly, že?

Už jsou za rohem.

Už Ježíšek už zbrojí.

No já už jsem hodnej.

Však dneska už Ježíšek přišel, ne?

Teď jsme dostali trailer na Odysseu.

No to jsem si říkal, vole.

To jsem si jako říkal, vole, jako by tebe život nenaučil, jako že třeba přichází různý zklamání, že jenom po traileru minutovým napíšeš, tohle je ten film, na který půjdu pětkrát, ty vole, jsem si říkal.

Ne, ne, já jsem nepoučitelný.

Aha, tak jo, tak to je hodně moudrý.

Ale tak je pravda, že když jsi tak uchcával z Oppenheimera, vole, což byla prostě nudná srágora, tak... No hlavně, jako by Nolan mě prostě zklamal jenom s Dunkirkem, že jo.

Jo, dobře, super.

Zdar zazdar, vítám vás u nového TV Zone Live číslo 14 a je tady extra napěchovaná sestava, je tady Mr. Hlad, čau Mates.

Čus, viděl jsem seriály.

Ty jsi zase čuměl na seriály, ty nemáš rád svůj život, nevážíš si svého času.

Ale nějak zvlášť.

Dobře, tak to je hezký.

Je tady Martin.

Ahoj, ahoj, zdravím všechny.

Martine, my ti moc děkujeme, protože my jsme tady chtěli mít Jidáše, chtěli jsme ho vánočně zbičovat, že ublížil Ježíšovi, ale Jidy začal fňukat, že je nějakej nemocinkanej, že si ty Vánoce chce prostonat, tak se omluvil, mysleli jsme, že to zrušíme a naštěstí máme tebe, člověka, který nemá hrát svůj život ještě mnohem víc, než mistr hlad, takže i když se snaží seriálu vyhýbat, tak zase tak ty čtyři kousky si tam loupl, ne?

No jo, jo, ale dneska byly všechny krátký naštěstí, takže to nebyla žádná velká oběť teda.

Já ještě, než se dostaneme k pilíři tahle relace, tak můžu prozradit, že já jsem měl úplně pekelnou noc, protože ve 4.40 jsem slyšel, jak mi za hlavou na mízdi dělají ve vedlejším bytě omítku.

Novou fajnovou omítku někdo dělá 21.12. ve 4.40.

Myslel jsem, že mě totálně ojebe.

No ale, tak jsem si říkal, to budu ale nevyspanej, no a pak jsem v 11 volal Martinovi, jestli náhodou se nezapojí do naší relace a zbudil jsem ho, no tak ty vole, co to je za život, cohle.

Nervy, jsou to nervy.

Běžně spinkáš takhle do 11?

No já jsem dneska fakt šel zrovna spát v 7 ráno, takže... A co jsi dělal, party?

Ne, já jsem psal výjimečně, výjimečně jsem nepařil.

A co takhle píšeš do sedmi do rána?

Hele, zasekl jsem si u jedného narratologického rozboru pro filmový přehled o historických komedií z První republiky, takže extrémně záživný téma.

Ty krávo, tak jako kvůli tomuhle nespad, to už je docela silná sada.

No a máme tady samotné pilíř TV Zone Live normálního Titána, týhle relace, který nezahorskl, co se týče seriálu Ondru Mnáska, Duda.

Ahoj.

A já se přidám k Ladovi, taky mě zajímá, jak je to dlouhý.

No, jako teďka jsem na nějakých 25 tisíc nacích, no, takže ještě tak pět a už to bude hotovo.

Ještě tak tři bezesné noci tomu dej, jako.

No, už jenom jedna.

Dobrý, dobrý.

No tak Ondra dneska nám nebude říkat o temný případ ani o akolice, ale posvítí si na jiné úžasné seriály.

Máme jich, myslím, že sedm v portfoliu.

Hezky si je prosvíštíme, samozřejmě některé celkově, některé jenom po jednom díle.

ale učiníme tak.

I díky tomu, že nás podporujete na herohero.co.cz oslavili jsme 400 odběratelů.

Je to nádherný úspěch a půjde se nám do roku 2026 ještě optimističněji a ještě natřeněji zgrácí nám vlastní.

Tak začneme tím Falloutem.

Fallout, jeden z nejočekávanějších seriálů to byl a dá se říct, že sice někoho tak jako nevtáhl, někoho nadchl, zejména ze začátku, ale vlastně byla to velká seriálová událost, byla audiovizuálně hodně výrazná a teďka se objevil

První díl nové série a zase to zbudil docela velký humbuk, docela velký zájem diváků a mě samozřejmě zajímá, Ondro, jak se ti to líbilo?

No tak já začnu tím poupravením kontextu trošku, protože zatím to moc velký zájem ani humbuk nespůsobilo.

Já myslím, že si o tom všichni diskutovali.

No právě, že moc ne, protože na rozdíl od samý série totiž vydali tentokrát jenom jednu epizodu, víš, minule to šlo celý naráz ven, takže ty lidi mohli mít trošku jako větší dojmy, teďka to je to taky jako nedá se k tomu zatím moc říct.

Zároveň jsem někde viděl docela chytře poznamenaný, že jelikož ta první série za sebou nezanechala žádný jako větší překvápko nebo nějaký jako tajemství nebo nějaký jakoby důvod proč se úplně vracet, tak zatím jako

Asi ty lidi ani nemají tolik potřebu se k tomu nějak rychle hrnout a v poslední nebo v neposlední řadě ten seriál taky přišel velice rychle, což já kvituju, ale mnozí to ani nečekali, že už letos bude druhá série, takže očekávaný to bylo až teďka jako ke konci roku jako prosincevej seriál, no.

Ale jinak teda mám za sebou ten první díl a bylo to fajn, ale zároveň jsem takovej trošku rozladěnej z toho, že přece jenom ten jako to nějaký jako tempo nebo nějaký fakt jako spát a tak, tak to tam úplně není.

A byť si pořád užívám takovou tu krásnou, bizarní, absurdní brutalitu toho světa a baví mě ta postava toho Waltna Gogince, toho ghula,

tak vlastně všechno okolo je takový jako trošku mech pro mě, no.

Takže jsem zvědavej, co Martin na to říká.

Ještě mi řekněte, než se do toho pustíte, to bude chodit každej týden jedna epizoda?

Každej týden, no.

Jo, nebude tam takovej nějakej blog, ničeho dalšího.

No jako za mě vlastně taky těžko hodnotit po té jedné epizodě, která vlastně jenom takový nad tím předkrem k tomu, co přijde, je to vlastně nějaká jako protažená kontinuita z té jako konce té první série, setkáváme se znova s těma postavama, zase se opět jako vracíme do minulosti, je to spíš takový rekapitulační, aby nás to jako uvedlo zpátky do toho světa,

Takže já těžko k tomu něco můžu říct.

Líbí se mi ten začátek, jak nás z toho hetka prdne do takový hezký góry explosivního násilí.

To je vlastně super.

Rád se vracím do tohohle světa, který zůstal v podstatě neměný.

Já na té sérii, teď se budu spíš vrátit k té první sezóně, tak já

Naopak cením, že to je spíš seriál, který nemá ani tolik ambici vyprávět nějaký jako vrstevnatý příběh, kde mu spíš o průzkum toho fikčního světa pro mě jako velmi dobře simuluje právě ty zážitky, který má člověk z té hry, že tak jako brouzdá s tím světem, neví na co narazí, jsou tam drobný interakce, jde spíš o nějaký jako

mikroepizodky, takže v tomhle já ten seriál cením, protože mi to přijde jako hodně vkusná a hodně funkční cesta, jak adaptovat jako videohoru, protože vlastně si bere přesně jako nějakej ten design, bere si teda nějaký jako signifikantní lore, dejme tomu, a zároveň si staví vlastní příběh a umocňuje nějakej ten pocit, který já mám třeba z těch RPGček, jo, každá z těch postav tak se k tomu jako světu vztahuje nějak jinak, má k němu jiný přístup,

má jinou životní filozofii, což pro mě jako značí vlastně stejně jako když si každý jiný člověk zapne to RPGčko, tak k tomu světu přistupuje nějak jinak, takže pro mě je tenhle ten seriál z tohohle toho důvodu hodnotnej a těším se na tu druhou sérii, kam to posune dál a jako jestli to zůstaneme u toho, že budeme jako objevovat další subkultury v tom fikčním světě nebo další různý jako fauny, další města a tak dál.

Myslím, že tady by měla být to New Vegas, tak jako já budu určitě spokojený a nic víc vlastně od toho asi nečekám.

Já doplním vlastně, že jednou novinkou je přídavek Justina Terua, který tady stvární postavu jak ve flashbackích, nějakýho pána bohatýho, který nejspíš rozprášil Ameriku na prach, tak ještě bude i v současnosti, ale já přesně tím, že jsem nehrál vlastně ty hry,

tak vlastně nevím ani přesně název té jeho postavy, ani jak bude fungovat, ale zjevně jak některý jiný ty postavy, tak i on možná nebo nejspíš jo, přežil vlastně to, co se stalo s tím světem, no.

Což mě vlastně zajímá, já bych se rád dostal do toho nějakýho pozadí toho, jak vlastně někteří přežili a co teda se stalo s tou Amerikou a jak to bylo a jsem rád, že vlastně už ta první epizoda nabídla docela, docela jako

masivní, no ne masivní, ale prostě poměrně velkej tučnej flashback a naznačila, že tudy se to bude ubírat nějak jako dál, že se to přece jenom trošku poodhalí, takže na to já se docela těším a uvidíme.

Jo, určitě, ten geopolitický konflikt, protože celá ta první série má v druhém plánu rozkreslený to, že lidstvo prodalo samo sebe kvůli kapitálu a shodilo na sebe atomovku, což je hrozně hezký motiv a přesně taky doufám, že se tam tohle rozkreslí víc a bude se tam s tím pracovat nějakým způsobem i víc kousavěji nad rámec toho, že to bude prostě příjemná dobrodružná věc, kde ty postavy budou paběrkovat v tom wastelandu.

My jsme probírali Fallout v TV Zone Live 1, mezi nejlepšími seriály Maroku, nebo nejvýraznějšími.

Ondro, ty jsi to tam tehdy veleběl, nebo ne?

Veleběl.

Mně se ta první série líbila, protože byla zábavná a ne úplně náročná.

Plus fakt mám rád toho herce, co hraje Gula.

Dobře.

Takže očekávání jsou tvoje stále velká a doufáš, že tě to nakopne.

Chápu to správně.

Já doufám, že ten zbytek té druhé série bude už trošku nějakým způsobem líp utíkat a nebude tam moc hluchých míst, protože to je jediná taková větší slabina toho seriálu, kterou sleduju, že ne vždycky mě to úplně strhne a upoutá to moji pozornost tak na 100%, jak bych si přál.

Dobře, tak uvidíme, zůstaneme ještě na Amazonu, tam se objevil i nový seriál, který se jmenuje Mighty Nein.

Hlad ho viděl, tak co tě vedlo k tomu, aby jsi zanořil do světa, který je animovaný, má 8 dílů a je to fantazi, ne, taková?

Je to fantasy, je to vlastně fantasy, která je plus minus spinoff seriálu Legend of Vox Machina, který mám hodně rád, nedávno jsem si ho celý dal po druhý, je to vlastně trošku upravený svět Advanced Dungeons and Dragons, respektive prostě Dungeons and Dragons, respektive dračí doupě, je to hardcore fantasy a Vox Machina

kterou, jak říkám, mám rád, mě moc baví právě tím, jak tam fungují postavy, který jsou už na takovém jako levelu řekněme Strážců galaxie, ten seriál je samozřejmě o nějakém zachraňování světa a podobně, ale je to hlavně docela prdel.

A já jsem od Mighty Nein čekal, že to vlastně bude něco podobného a ono to je něco velmi odlišného, což

se mi líbilo, protože dostáváme se na jiný kontinent, o nějakých sto let později jsem se to odehrával nebo sto let dřív, nejsem se teďka jistý, ono to je reálně úplně jedno, prostě jsou to úplně nový postavy a úplně jiný pravidla toho světa.

Ale hlavně to není vůbec variace na tu Vox Machinu, je to mnohem temnější a zlejší svět,

kde je opravdu to umírání je takovým mnohem bolestivější a zásadnější.

Zatímco v tý Vox Machině se prostě vykydilo celý město, který vypadly draci a nikdo se tím moc nezabýval, tak tady to opravdu bolí.

A i ti samotní hrdinové jsou všichni takový, buď to jsou luzři nebo alkoholici, anebo víceméně všichni mají nějaký jako velmi ošklivý trauma.

A já jsem se na to musel trochu naladit, protože moje očekávání byly asi někde malinko jinde, ale vlastně vytuju s velkou radostí, že jsem nedostal to samé s jinými hrdiny.

Je vlastně docela i fajn, že ti hrdinové tady nejsou žádný zachránci světa nebo žádný overpowered borci, který by opravdu koseli ty monstra, ale fakt to jsou více méně zoufalci a takový absolutní nuly.

A baví mě to i vizuálně, myslím si, že na rozdíl od té Vox Machina jsme se tady posunuli trošičku víc k takovému poloanime stylu.

Nechci vyloženě o tom mluvit jako o anime, to vůbec ne, ale i vizuálně je to zkrátka odlišný.

Ale hlavně tématicky, atmosféricky a stylově je to úplně jiný a baví mě to moc.

Dneska vlastně běžel osmej díl, který je poslední v té první řadě, druhá už je odklepnutá dávno.

Já jsem ho ještě nestih vidět, ale je vidět, že ten příběh se chystá jako něco většího, protože se nedovedu představit, že by v tom osvěm díle dokončili, dokončili vlastně nějaký zásadní quest, o kterém většina těch postav vlastně ani vůbec neví, že ho asi budou muset řešit.

A baví mě to moc, baví mě i to, že to je pojatý jako takovej poměrně divnej svět, ve kterým se dost často mluví německy a

Je to zkrátka trošičku jiný fantazii, než byste možná očekávali, ať už tu Vox Machinu znáte nebo neznáte.

A fakt mi u toho bylo občas jako příjemně, nepříjemně, takže já jsem si to velmi užil a těším se, jak skončí tahle ta část a hnedka se těším, až se vrátí ta další, protože nemám pocit, že bych dostal vlastně variaci na to samý, ale dostal jsem od stejně schopných lidí novej typ příběhu, který si užívám úplně stejně.

No a co Ondra?

No.

Co Ondra, já než jsem našel tlačít, tak mi to trvalo.

A já vlastně to, co jsi řekl, podepisuju a přesně to je důvod, proč vlastně mě to i baví víc, než ta Voxmašina, kterou jsem zkoušel a do které jsem se nedostal.

Možná i proto, že tam vlastně ty příběhy těch postav už byly nějakým způsobem

Že mě to hodilo rovnou do víru akce a ty postavy už se znaly.

Tam ten tým už funguje a už v něm je nějaká dynamika.

Tady ne.

A nějak mi to prostě i ten svět mi přišel takový, že jsem do něj prostě hůř propadal.

Kdežto tady vlastně začneme tím, že první tři epizody nebo čtyři jsou jenom o nějakých samostatných postavách.

a nějaký jejich background a vlastně až pak nějak v té čtvrté se dají dohromady a vlastně musí se dostat z nějaký situace, která je dejme tomu nějakým způsobem stmelý, přišlo mi to taky organičtější a tím, že vlastně mám hodně rád tu fantazi, mám rád prostě ten svět D&D mi přijde neskutečně jakoby bohatej a na různý lore a různý jako fantazi prvké elementy a

a tohleto tady mixuje ty věci tak nějak jako hezky dohromady, je to trošku tajemný, trošku mysteriózní, je tam ta Němčina, že jo, to mi přijde místy funny, ty postavy mi tady přijdou fakt zajímavý, takový neokoukaný,

A takže jo, já si to moc užívám, viděl jsem čtyři díly, ten pátý je údajně hodně dobrý, na ten jsem hodně zvědavej, ale je to teda zároveň těžší nasledování, není to úplně jakoby, že si to pustím ke spaní a je to taková pohádka, ne, je to fakt jako docela náročný.

Ještě mně napadá přirovnání právě k Arkane.

Ne ani tolik, že by to mělo až tak jako tak luxusní animaci, to vůbec ne, ale právě tím, jak to vlastně

vypráví trošku temnější, dospělejší příběh a dává to jakoby tu důležitost těm postavám, že jim to fakt dává ten čas a ten prostor, tak to mi přišlo hodně arcane-like.

Mě to trošku připomnělo, když si někdo mluvil o Firefly, klasice, že ti hrdinové jsou taková ta prťavá loď, který si ani Enterprise na radarech nevšimne.

A tady to je velmi podobné, že v té Vox Machině se opravdu řeší konec světa, tady do jisté míry taky, ale ty hrdinové na to prostě vůbec nemají.

Oni nejsou ani úplně hrdinský, jsou to všechno jako větší nebo menší zoufalci a nebo kreténi, ale mají k tomu důvod.

Takže v tomhle směru mi to připomíná opravdu tu Firefly v tom, že se dostáváme o několik úrovní níž, co se týče nějakých dopadů na svět, který mají jejich činy, protože maximálně tady občas něco vyloupěj nebo se někde porvou nebo někoho vykydlej, ale jako reálně tam je zatím největší bitka s obří žábou a ne gigantický drak proti gigantickému démonovi vytaženému z pekla.

Což je úplně super.

Já počítám, jestli k něčemu velkýmu časem asi dostaneme, ale nepočítal bych, že v té první sezóně a vlastně možná ani v té druhé.

Mě to připomnělo Dungeons & Dragons i tím, že vlastně tady je postava kouzelníka, který potřebuje nějaký hovnas k tomu, aby mohl kouzlit.

Mě to úplně připomíná mojí postavu, když jsem prostě nemohl pomalu vystřelit, tak jsem musel házet kameny, protože to bylo jediné, čím jsem mohl dělat damage.

Takže jako čekám, že tam bude nějaká rostoucí křivka, že to bude zajímavý.

No a člověk jako já může být jim taky strhnut nebo ne?

Já se myslím, že spíš u tebe ta Vox Machina, která opravdu je taková jednodušší nasledování.

Ondra teda říkala, že tam měl trochu problém s tím, že ty postavy mají rozdělané ty role, to je pravda, ale časem se tam jde taky podstatně víc pohloubce i po těch vážnějších tématech.

Ale je to podle mě vděčnější nasledování už tím, že to tam jako víc bouchá a je to víc zábavný, víc jako ty Strážci galaxie nebo ty filmový Dungeons and Dragons.

Tohle to je opravdu věc, která podle mě chce malinko trpělivosti, protože se tady s ničím extra nespěchá.

Asi je nutné ještě říct, že ty epizody jsou delší, než u Vox Machina, myslím, že jsou skoro hodinový.

A můžeš mít možná pocit, že se tam nic moc neděje.

Sice všim dávají na čas, ale v tomto případě si myslím, že to je k dobru věci, protože se víc zkrátka tvůrci věnují těm postavám, tomu jejich backgroundu a tomu, proč zjišťuješ

tím, jak zjišťuješ, čím se vlastně prošli a že to, čím se prošli, nebylo vůbec hezký.

Takže jako Vox Machina si myslím, že je divácky vděčnější, pokud nechceš opravdu s těma postavama trávit víc času a vyloženě nejdeš po tom, že se jim budeš nějakou dobu věnovat.

Dobře.

Hezký tip, jsem na to zvědavý, asi to nejspíš neuvidím, ale znělo to hezky.

Na rozdíl od...

který možná taky pro někoho zní hezky, ale not for me.

Viděl jsem, že na Netflixu nejenže je včela na mužce, myslel jsem si teda mimochodem, že to bylo tak před rokem, ale koukal jsem, že už to byl rok 2022, ale Rowan Atkinson se s těmi svými Beanovskými gesty a mimickými hrátky vrátil v seriálu Mimino na mužce, což jsou takové čtyřipůlhodinovky,

které si dal Martin, protože má vytříbený vkus a ví, o čem ten život opravdu je, tak co tě k tomu vedlo?

Zakázka.

No, zakázka, přesně tak, zakázková tvorba, což je evidentně i tenhle ten pořad teda, protože je to, jako ne, že by to bylo nekoukatelný, je to přesně taková ta věc, na kterou se podíváte a už vám vyšumí z hlavy, protože se tam není ničeho chytnout, je to fakt taková těžce nepodnětná věc, zatímco ten Mare vs. Bee teda tak bylo aspoň atraktivní v tom, že to byl takový ten jako třaskavý koncept, kdy jde někomu po krku, teda chce se zbavit té jako včely, že jo, což už samo jako,

konstruuje nějaký jako přesně jako víc jako bizarný, víc groteskní situace.

Tak Mimino zabít nemůže.

Mimino zabít nemůže, bohužel teda, tak tady přesně jako se má starat o dítě.

Ty gigy jsou fakt jako strašně natahovaný, extrémně vyčpělý.

Vidím, že ten Mr. Bean, tak to je prostě postava, která vyloženě padá z toho vesmíru, že jo, narušuje nějaký sociální konvence, umocňuje nějakou tu trapnost, tak tohle už je fakt takové jako...

Ještě je to zabalený do takového zvláštního vánočního sentimentálního balení, který je opravdu jako nevkusný.

Oni se té jeho postavě snaží vtisknout nějaký úplně zbytečný background, s kterým se stejně nepracuje.

To je člověk, který teda přijde jako o rodinu, protože se s ním manželka rozvede, přijde o práci a jde teda hlídat tady ten luxusní barák těm bohatým lidem za nějakých 10 000 liber, který pak slíbil své dceři, že jí dá na vzdělávání, takže to je nějaký jako starting point, ale je vlastně úplně

To je zbytečné, nijak se s ním nepracuje, my o toho ani tu psychologizaci nechceme, že jo, samozřejmě, chceme jenom nějaký ty dobře vystavěný gagy.

Tady to jako naráží na to, že za prvý mluví, což by nebylo samo o sobě jako špatný, kdyby to prostě nebyly takový jako hlášky, kdy komentuje to, co dělá.

ta mimika tak samozřejmě funguje do jistý míry, ale vzhledem k tomu, jak přesně těm gagům chybí nějaká výbušnost, nějaký ten akcelerační touch, tak jsou extrémně rozveleklí a během toho, co ty gagy sledujete, než se dostane k nějaký pointě, která většinou ani vůbec neexistuje, tak si právě pokládáte ty otázky, proč tohle to vůbec vzniklo, proč tohle to existuje a proč na to koukám.

Takže je to těžce taková prochlazená, zvláštně ulepená záležitost, kterou už si asi nikdy nepřipomenu.

Byť to teda nějak neho studuje ten jeho jako odkaz mistra Beana, tak tohle je fakt takový jako zbytečný krok navíc, tím nejhorší možným způsobem staromilský.

Navíc je to zase klasicky kosmopolitně úplně odporně nasnímaný, odražený světla, má to fakt takovej ten jako nějakej generický netflixovský look.

A nechci tomu miminku křivdit, ale fakt si myslím, že v některých momentech bylo digitálně vymodelovaný.

Nejsem si jistý, jestli to je pravda, buď bylo extrémně špatně natočený, nebo to miminko je prostě ošklivý, ale v nějakých momentech fakt vypadalo, že to je prostě vytvořený digitálně, tak to mi taky bylo jako do očí.

Sledovanost je ale vysoká, což tě asi nepřekopuje, že?

Ne, tak jako on to člověk zhltne za jeden večer proti gustu, ale pochybuji, že by si to někdo příští Vánoce dal znova, nebo si to zapamatoval do dalšího dne.

Je to smutné, že jako si řekneš, tak mám rád ten vánoční díl mistra Beana a řekneš si, we have Mr. Bean at home a pustíš si mi jméno na mužce a samozřejmě asi to lidi úplně jako nepohorší, ale asi ani nestrhne.

No je to prostě přesně jako úplně zbytkovej produkt, jo, není to ani sera, ale je to prostě produkt, aby se vyplnilo nějaký vánoční schéma, nahodila se přesně ty jako značně nějakej prestiž, přece jak je hezký mít Romana Etkinsona v katalogu, ale u toho to jako končí a jako ani on tam nevypadá moc spokojený, vypadá fakt jako znudině a jede tam na takovýho těžkýho autopilota teda.

Zkrátka, tohle nikdo nechce.

Něco, co by se možná dalo říct i o seriálu, respektive druhé sezóně seriálu, tohle nikdo nechce, Nobody Wants This, kterou viděl Ondra, novejch deset epizod, romantický, komediální věci s Kristen Bell a Adamem Brodym.

A mě vlastně by zajímalo, jestli to někdo chce, respektive jestli je tam co vyprávit a dokáže to ty diváky říct,

zaujmout, tak jako je dokázala první série.

To už je teda trošku starší listopadová věc, ale já jsem to dohnal až nějak jako v půlce prosince si myslím, nebo začátkem prosince.

Takzvané párové koukání na Netflixu, ne?

No jo, jo, jo, ale tak já jsem koukal už i loni na tu první sérii sám a bavilo mě to hodně, takže tohle bylo příjemné párové nakoukávání.

A mě to opět bavilo, opět jsem z toho měl taky dobrý, milý pocity, ale nutno říct, že nějaká repetitivnost se dostavila maličko.

Ty postavy jsou furt zábavný, je to pořád dobrá, hezká romantika, která nespadá do takového levného produktu, který by Netflix dával jenom prostě, aby měl nějaký rychlý

kliky a zhlédnutí, ale furt tam je vidět nějaká jako starost a péče o postavy a nějaká kvalita, ale přál bych si, aby se to třeba možná méně točilo v kruhu, co se té třetí budoucí série týče, aby šly nějak jako trošku třeba odvážněji s těma postavama, aby se třeba jako víc promíchalo to vztahový

dramatám a by se trošku jakoby otestovalo, co všechno třeba ty postavy snesou, zvládnou a tak.

Myslím si, že třeba i takový starý, dobrý sitcom, jako jak jsem poznal vaši matku, tak i ten občas dokázal právě ty vztahy, tu dynamiku mezi těma postavama různě otestovat a tady ten seriálož by to taky potřeboval, no.

Ale jinak je to pořád jako milý, vtipný, strašně jako sympatický herci a

Podívám se určitě na tu třetí znova, no, ale není to rozhodně něco, co by mi skončilo v topce letošní, tak jako ta první série tehdy, protože tehdy to bylo hrozný překvapení, který přišlo tak nějak jako odnikud.

Myslím si, že to nečekal ani Netflix, ani ty tvůrci, ani ti herci, že to bude až takhle jako úspěšný a takhle povedený a ta druhá série už tenhle moment překvapení nemá, no, takže to je přirozeně trošku slabší.

No, ale ty divácky ohlasy jsou jako výrazně kritičtější, tak si říkám, jestli to není takový

Jestli to nebude vyšeptána, nastavována kaše, nemáš to?

Je možný, že ta třetí série to rozsekne, je možný, že už se zjistí, že není co vyprávět, ty tvůrci nebudou ochotní s těma postavama nějak víc zamíchat a skončejí třeba prosto, že buď z vlastního rozhodnutí, anebo tomu spadne sledovánost, ale zatím si myslím, že jsou ještě v pohodě.

Je nějaký důvod, proč by si někdo do tomu ještě nepropad to měl pustit?

No jasně, tak já si myslím, že spousta lidí takových těch milenialů má ráda Adama Brodyho a Kristen Bell.

A pokud je to tak, tak máte náladu zrovna teďka o Vánocích na něco takového příjemnějšího, uvolněnějšího, nenáročného, tak si myslím, že ta první a druhá série jako nějaký binge může být ideální, jak strávit den, dva u Netflixu.

Hmm.

Na Netflix tam má velký úspěch i Sean Combs, Pav Diddy, seriál Sean Combs, Sean Combs zúčtování, The Reckoning, čtyři hodiny ve společnosti tohoto velkého sympatiáka, který samozřejmě skončil v lapáku a vyplovali na něj všechny ty nepříjemné, ošklivé, ohyzné věci, o kterých se špitalo, pak se vlastně ukázali v celé svý zrůdnosti

i třeba na vyloženě video záznamek, kde je vidět, že je to totální hovado, tak lidé se koukají rádi na Netflixu na totální hovada a koukal se na něj i Martin.

Jak je to přínosné tahle věc, nebo je to jenom takový ten bulvární posmívání se slavným černochům, kteří nakonec končí jako madrace v lapáku?

No toho jsem se přesně bál, ale naštěstí ta série má těch vrstev víc, byť je to samozřejmě v dost úzce vymezených mantinelech.

Já jsem o něm teda samozřejmě věděl tyhle ty kauzy, ale nikdy jsem nepatřil k jeho fanouškům, nikdy jsem ho nějak extra neposlouchal, takže to pro mě možná bylo jednodušší, že to u mě nezbůzovalo tak velký emoce, že jsem se necítil býti podražen tímhletím člověkem.

je vlastně obludný, že ta série tomu opravdu dává takovýto finální zúčtování, protože on vyvázel fakt s nějakým šíleným nízkým trestem, že jo, odsoudně na 50 měsíců, pokud se nepletlo nebo něco takovýho, což je absolutně neadekvátní vůči všem těm obviněním, které na něm jsou a které se mu nepovedlo prokázat, což je právě věc, který se ta série věnuje v té finální čtvrté epizodě, která je nejzajímavější,

Jinak je to takovej, dejme tomu, po většinu času chronologický, byť tam jsou určitý tematický odbočky, tak se jako věnuje chronologicky tomu jeho vzestupu.

Spíš než na nějakou bulvarizační linku, který jsem se hodně obával, tak se to soustředí na nějaký jako pečlivý budování jeho mediálního obrazu, který pak hodně kontrastuje s tím, jaký byl soukromý.

Celá ta série tak má nejsilnější výpovědní hodnotu právě v tom jako show-businessovém lesku, jak ty

jak ty celebrity mají těžce pod kontrolou to, jak je média vnímají, jak je vnímá veřejnost, jak dlouhý jsou ty nitky, za který můžou tahat těch lidí, těch respondentů, který ho tam poškodil, tak tam vystupuje strašně moc, ale nejsou tam jen ty poškození, jsou tam i ty lidi, kteří mu třeba stále věří, kteří jsou na jeho straně, byť třeba se jich ty tvůrci snažili získat i víc, tak se do toho pořadu samozřejmě rozhodli nevystoupit.

kolem toho pořadu je taky vlastně zajímavý, že pokud se napojíte k Didy, to teďka žaluje ten Netflix a jde s nima do soudního sporu, že tam využívají právě nahrávky z jeho soukromí, který točil nějaký jeho kamarád a pak to tomu Netflixu dal, takže tohle vlastně všechno, co je kolem toho nabalený, tak je vlastně strašně zajímavý podnik diskuzi.

Ta série samotná tak samozřejmě jako klasicky netflixovsky drží tempo, je to plný takových těch jako

dlouhých odmlk, dlouhých jako výpustek, silných emocí, který teda už jako pro mě působí, když vidíte tohleto schéma po XT trošku, trošku mechanicky, ale pořád to umí uhodit na tu správnou strunu, když máte s těma oběťma vlastně soucítit, co už mě opravdu irituje, tak jsou takový ty úplně typický tendenční záběry, kdy tam je ta prázdná židle,

taková ta vážná hudbička, subtilní, pak tam ta postava přesně přijde, sedne si, vydechne a to bylo tak, jo, a začne povídat, rozjedou se ty smyčce a tak dále, takže tohleto jako určitá skemotečnost tam je, ale rozhodně to je dost vkusný, co se týče nějaký etiky, tak to zůstává na té tak akorát jako schvalitelný hraně, na svý si určitě přijdou i lidi, který právě toužejí trošku po tom, po tom jako zhýralým, zhýralým obrazu, kdy tam jsou ty samozřejmě proslulý dětský olejíčky, ta jako exploatace těch žen

Jakože se tam prcá?

No jasně, jakože ne explicitně, ale mluví se tam o tom, mluví se tam o tom znásilňování a tak dále, o tom, jak ty ženy vykořišťoval, tak to právě jako musím ocenit, že to zůstává fakt na ty jako etický hraně, nejsou to takový ty zůvěřilosti, jako ten idiotický podcast o pravdové zločiny, kterých z duše nenávidím.

tak není to takovýhle parazitování na těchto osudech, tak v tomhle to přišlo vlastně hrozně fajn.

A jako jo, jako celkové jsem byl fakt překvapenej, ale furt to stojí na tom, že teda první tři epizody jsou fakt nějaký chronologický obraz toho člověka jako takovýho s těma kauzama, který jsou na ně napletený a v momentě, kdy ta série začne být zajímavější, tak až ve čtvrtý epizodě, kdy to jako kritický prisma tak otáčí spíš pohledem k nám jako společnosti,

Hodně to i častuje vlastně ten soudní systém, který v tomhletom těžce sehnal, protože tam mají být nějaký ty nezávislí porodci, kteří mu vlastně tomu Didymu paradoxně fandějí.

Vystává tam otázka teda, nakolik máme ty porodce nezávislí izolovat od sociálních sítích, protože pravděpodobně byly

velkým důsledkem toho, proč ten soud dopadl tak, jak dopadl.

Takže ta čtvrtá epizoda je taková jako vyvrcholení, přál bych si toho vlastně mnohem víc, kdyby těchto celospolečenských a širších vrstevatějších témat ta série obsahovala víc, ale obecně jako úplně super věc.

Dobře, tak to jsem měl překvapenej.

No a pak tady máme ještě jednu věc na Netflixu, Do posledního samuraje.

To zní trošku, to je už od listopadu na Netflixu, zní mi to jako, že chce Netflix svého šoguna.

Je to tak nebo vůbec?

Hlade, ty jsi na to podíval, co tě k tomu vedlo?

Mám rád samuré, mám rád Japonsko, mám rád, když se to řeže mečema.

Hrál jsem tou dobou Ghost of Yotei, takže jsem byl přesně v samurajské náladě.

A vůbec to není jako Shogun.

Myslím si, že kromě toho, že tam jsou teda Japonci a mají meče, tak to s Shogunem nemá vůbec nic společného.

Je to adaptace tuším nějaký mangy.

A zároveň variace na Battle Royale, japonskou řežbu, ve které se kosily středoškoláci, která se odehrává v 19. století, vlastně v době, kdy samurajové už nejsou tou důležitou třídou, ale jsou takovým reliktem minulosti.

a jsou svolaný na takovou jednu sympatickou akci, kde se jde několik set a je jim řečeno, že dostanou 100 tisíc jenů, aspoň teda v dubingu, ale v originále tam je prej 100 miliard jenů a já nevím, který číslo je víc jako absurdní, ale prostě je to 100 něčeho a je to asi hodně.

Jejich úkolem je doběhnout do konce takového závodu, přičemž to je na několik dní a pokud chtějí projít vždycky další fáze, tak musí prokázat, že zabili dostatek ostatních samurajů.

Takže je to prostě samurajský masakr, velký závod, při kterém se to extrémně kusí.

A hlavní hrdina je vlastně vystoužilej elitní samuraj, který do toho jde jenom kvůli tomu, aby sehnal peníze na léky pro svoji rodinu.

Ale jinak je vlastně zajímavý, kolik se tam sejde postav, protože samozřejmě těch nekolik stovek nebo desítek je vyčištěno hnedka na začátku a zůstane tam třeba šest, sedm opravdu důležitých a výrazných postav, který se nějakým způsobem potkávají, řežou se mezi sebou, občas to přežijou, občas ne.

Každá z nich je ne úplně komplikovaná, ale dostatečně výrazná na to, abyste si ji zapamatovali, ať už co se týče charakteru, někdo je čestnej ze starý školy, někdo je totálně šílený, někdo je totální magor, ale celý to stojí hlavně opravdu na té honičce a na těch bytkách, který jsou myslím, že velmi dobrý.

Docela dobře se tady využívá faktu, že

samurajové nebyly jenom týpci s mečema, ale je tady spousta typů bojovníků, někdo spoléhá na střelbu na luk, někdo je trochu víc svině, někdo si prostě rozhodne najmout si bandu žoldáků a podobně.

A celkem rychle to pádí dopředu a když dojde na ty bitky, tak jsou výborný, ale zároveň se k nim asi vztahuje moje největší vítka, která mi vadila, že obvykle

To vždycky snižuje třeba ke třem soubojům, kterých se každý odehrává jinde, ale jakmile na ně nejde, tak se stříhá mezi těma soubojema a já jsem se vlastně pořádně užil jenom minimum těch bitek, protože jsem chtěl, aby se nějaká extrémně rozjela, ale v okamžiku, kdy to začne být fakt zajímavý, tak se střihne na jinou a zase začínáme znova.

Myslím si, že to bylo úplně šťastní řešení pro nějakou gradaci a pro tu akci, která jako taková je opravdu výborná.

Hlavní hrdina je velkej sympatiák.

Očkej, jakože akce je výborná, ale ty si, jako by mě to přijde proti, mluvíš, co říkáš?

Samotná akce je super, akorát je prostě rozfázovaná na tři scény, ve kterých probíhá akční scéna.

Dva hrdina A s hrdinou B se velmi dobře mlátějí v hospodě a když už si začneš říkat, že to bude ještě lepší, tak se stříne na hrdinu C a hrdinu D, který se mlátějí na louce.

A taky to vypadá dobře, ale já bych prostě chtěl, aby to byly větší celky a myslím si, že by to i líp gradovalo v těch jednotlivých scénách.

To chápu, zvlášť když se jmenuje poslední do Mortal Kombat, tak to potřebuješ pořádnou řežbu soustředě, no.

Jo, to tady zatím jako není, ale samozřejmě ten seriál bohužel končí cliffhangerem, bude druhá řada, Bůh ví kdy.

A myslím si, že už to na konci té první série je vykosený takovým způsobem, že bychom se mohli zbavit tohoto neduhu.

Ale tak říkám, ty postavy jsou zajímavý a zábavný.

Hlavní hrdina je velkej sympatiák a hlavní nebo nejvýraznější zleduch je fakt jako nádherný magor.

V podstatě mě to bavilo až do konce, protože to není zbytečně dlouhý.

Občas je to možná až příliš rychlý, bych řekl, ale vůbec to nemá nějaký ambice, bejt to velkým historickým seriálem.

Je to opravdu spíš jako historická akční podívaná.

která se nemyslím si, že to bylo dobře občas pouští do nějaký jako společenský kritiky právě toho, jak se s těma samurajema zacházelo v tom devatenáctém století a vlastně veškerý scény toho politikaření, kdy vysoce postavení Japonci velmi důležitě a intenzivně hledají telegraf, tak jsou nepěkný a dost k tomu padá řetězství v těchto momentech.

Ale pokud se držíme toho zásadního, to znamená, že se běží z jednoho místa na druhý a mezi tím se ty lidi zabíjejí, tak to je zábavný samurajský battle royale a já se vlastně na tu druhou řadu těším.

Nabralo si to fandom výraz nejnevýš?

Nevím, ale myslím si, že se o tom mluvilo docela hodně.

Ono to teda mělo fakt strhující trailery a asi se to svezlo i na té popularitě jak toho Shoguna, tak bych se nedivil, že i toho Ghost of Yotei.

A je to spíš taková, já nevím, jak kapitola skill byla, než řekněme realistický pohled na nějaký samurajský život a jejich osudy.

Ale myslím si, že to je jasný víceméně od konce prvního dílu, kdy se to tam zmasakruje naprosto epickým, brutálním způsobem.

Říkal ti Jidáš, jaký měl dojmy?

Jidáš měl trošku lepší dojmy než já ještě.

Já jsem na ČSF dodal tři hvězdičky, ale byl jsem mezi třema a čtyřma.

Šel jsem nakonec na ty tři hlavně kvůli tomu... Ale sděl jsi na čtyři naprosto suverénně, mimochodem, když jsi to popisoval.

Jo, jako já jsem totiž asi vytěsnil ty věci, které mě tam neúplně bavily, ale tehdy jsem se prostě rozhodl, že budu trošičku zlejší kvůli tomu, že jsem chtěl zkrátka víc a nejenom jako první kapitolu evidentně většího příběhu.

Ono to vlastně končí takovou nějakou koláží těch přeživších největších borců, který si to budu muset rozdat příště a mnoho jich furt jako zbylo hodně, takže jsem neměl pocit, že bych dostal příběh, který by opravdu vrcholil něčím extra zásadním pro ten svět.

Ale určitě to doporučuju a akorát od toho fakt nečekejte něco historickýho, spíš je to řežba.

A pokud chcete opravdu ještě něco o několik levelů vejš, tak na Netflixu je možná ještě Kenshin, který je, myslím si, že ve všech směrech lepší, ale to už jsou filmy, samozřejmě to jsme v trošku jiný sféře.

Dobře.

Ondro, proč se nepodíváš třeba na takovýhle hezký seriál?

protože to je Battle Royale, nějaký jako další prostě variace na to a jakmile tam je prostě nějaká takováhle soutěž, kde se toho účastní spousta lidí a má to být populární a všichni na to budou koukat, tak mě to automaticky odrazuje.

Jako nechte si to prostě.

Dobře.

No, pustil jsi na Netflixu seriál Opuštění, což je western.

Režimě jsem na něm podílal i člověk s mým oblíbeným příjmením Budhurst, neboli Budhurt, takže... Oto Budhurst?

Co?

Oto Budhurst?

Ano, o to Butthouse, něco mezi Wurstem a Butthurtem.

Ale ne každému se poštěstí mít krásný příjmení, jako je cívka.

Ale těch sedm dílů na Netflixu, ty jsi teda Ondro dal, kvůli Gillian Anderson a Leně Heady, typuju, že chci vzpomínat na jich

No jako bylo to kvůli ním primárně a i kvůli Kurtu Sattrovi, který má pořád na svědomí jeden z mých nejoblíbenějších seriálů Sons of Anarchy a ale teda bylo to v poslední tři čtyři díly byly hodně zdonucení a jenom abych vlastně to měl nakoukaný pro tuhle relaci, protože to bylo strašně špatný, ale fakt jako úplně mizerný no.

A ten začátek je špatný a proto máš na ČSF do tří hvězdičky.

Dvě hvězdičky.

Vidím tři.

Tak si to aktualizuj.

Ty vole, tak to seš funšmekr, že jsi to zvládl mezi tím, co jsem se na to podíval před minutou.

Zvládla jsem to před pěti minutama, protože jsem věděl, že to přijde, ale když už mě necháš mluvit, tak ti řeknu proč.

Já mám strašně rád jako ty westerny, ale i ty seriálový, protože když už jako se do toho někdo pustí, tak většinou to prostě hodlá udělat nějakým způsobem zajímavý a buď brutální, anebo aspoň aby tam bylo funkční drama a...

Třeba jako prostě na Netflixu byly takhle, ten seriál, samozřejmě mi teďka vypadl, Jeff Daniels tam hrál Záporáka, dlouho a den, nezpomínáš si, jak se to jmenovalo?

Taky vždycky zapomenu název, ale všem to hrozně doporučuju.

Godless?

Jo, jo, Godless.

To byla úplně ty vole, ježíce mi chlupy na zádech, jenom si na to vzpomenu.

No každopádně tohle to není vůbec jako Godless, tohle je prostě taková pseudo mrtka, která má být jakože příběh dvou žen na opačných stranách barikády, které soupeří o nějaké území.

Ale je to tak strašně melodramatický shit, který prostě nemá vůbec jako... Tam jako ty postavy jsou strašně debilní a zároveň dělají věci, který prostě vůbec nedávají smysl.

Ten scénář prostě, nevěřím, že to psal Kurt Sutter.

A je to hlavně epizodu od epizody horší, že tam není ani...

Zaprvé tam není jediná vyloženě dobrá akční scéna, což je na western úplně ostudný.

Tam není jediná dobrá přestřelka.

A ta jediná přestřelka, která tam je, trvá asi minutu a právě proto není dobrá, protože si člověk ani nevychutná skončit dřív, než v podstatě začne.

A ty postavy, který jsou kolem těch hlavních dam, ty teda mimochodem na začátku hrajou docela dobře, proto jsem koukal dál, proto jsem si myslel, že ten konflikt mezi Gillian Anderson a Lenou Heady se bude nějak stupňovat, protože to jsou taky obě matriarchy, který mají své vlastní v fůzovkách klany, ale ty klany jsou tvořený fakt vyloženě nezajímavýma postavama,

špatně obsaznýma postavama, ty herce, co tam hrajou, jsou taky jako fakt mech, jakože najdete je spíš v nějakých přesně takových těch levnejch romantických filmech, Bčkových, nebo seriálech, ale ne prostě v drsnejch westernech.

A...

a celý to prostě úplně vyzní jako dostracená a žádný zvraty tam nedávají smysl a poslední epozida, to už je tak nahodilé poskládaný jako finále, kde se skáče prostě přes

z bodu A do bodu Z rovnou a fakt jako hrozně mě to otrávilo a nejhorší je, že vlastně to končí takovým cliffhangerem, který vlastně ani pořádně není cliffhanger, to prostě akorát neukážou, která postava na konci přežije a pustí další sezonu, takže fakt jsem z toho byl strašně znavenej a znejchucenej a vydržel jsem to jenom, abych o tom mohl takhle krátce mluvit

a už to asi v životě nechci vidět a jestli bude druhá série, což by mě překvapilo, tak si ji fakt nepustím, no.

Ty vole, já si vždycky jako nedokážu představit jako monstrozní sračkovost takový věci, když jako velebíš věci jako akolitka nebo poslední dílo temného případu, tak jako musí být toho.

A posloucháš někdy, když třeba mluvím o těch věcech, jako je akolitka nebo temnej případ, protože já tam většinou dokážu vypíchnout ty důvody, proč mě to jako baví nebo proč se mi to líbí.

Poslouchám za ty důvody, se ti vždycky všichni vysmíjí.

Jo, a pak tě ještě zadně vyhejtí v komentářích, ale to nemění nic na tom, že prostě seš vděčnej... Čkej, ty se mi to tady nějak vyplouval.

Že seš vděčnej divák a dokážeš si leci jakou sračku pochválit a když teda něco opravdu vyhejtíš jako totální sračku, tak si říkám, že bych třeba umřel ve druhé minutě, víš, tak to myslím.

Jo, no nevím, jako možná, jestli budeme odpovídat na jeden dotaz, co nám diváci poslali, tak se určitě ještě k tomuhle tématu vrátíme.

Dobře, takže toto nedoporučujeme.

Není to Yellowstone v sukních.

Ne, absolutně ne.

No a pak tady máme ještě poslední seriál, který by chtěl být, nebo já nevím, jestli by chtěl být, ale trošku se to vypadalo jako nové The Office.

Tentokrát je to The Paper, zase dokumentární štáb, který komediáně tentokrát sleduje středozápadní noviny.

Vydedukoval jsem to správně, Martine?

Je to tak, je to kouzelný, jsou to středové západní noviny, ale není to jako nějaká extražurnalistická redakce, je to prosimtě taková jako ze setravačnosti družená redakce, která je již hlavní, ale jako hostitel nebo ten průmysl, který tu redakci vlastní, tak se živí prodajem toaletního papíru a právě ta žurnalistická péče nebo praxe, tak tam je ještě níž než tenhle toaletní papír.

Je to věc, která je záměrně feel good, stejný jako ten americký Office, ale ne takovým tím prvoplánově sentimentálním způsobem.

Sledujeme teda stejný štáb, který sledoval i ten Office, co se týče příběhů.

Oni nejdřív najdou do toho bývalého prostoru Dunder Mifflin, kde zjistí, že tam teda nikdo není a pídějí se po těch lidech, kam se rozmístili atd.

Nalízejí teda Oskara Martinéze, který už jako sebereflexně posílá pryč, že už to jako nehodlá absolvovat znova a soustředil si teda na tuhle redakci, kam přichází nový šef-redaktor bez zkušeností žurnalistiky, kromě toho, že někdy dávno studoval žurnalistiku a teďka se vydává na takovou domkychodskou cestu, jak revitalizovat právě jako tištěné noviny lokálního charakteru, což je prostě jako takový opravdu, jak říkám, boj s větrnými blíny, což je na tom extrémně sympatický.

ten humor jako takovej, tak nespolíhá na takový ty jako kousavý one-linery, jako mělo třeba to Office.

Je to spíš takový, neže byste se u toho za břechu popadali, spíš tak, jako máte neustále úsměv na tváři, má to neustále u sebe takovou jako hořkou příchuť, kdy opravdu sledujete jako snahu zachránit jako průmysl, který umře i v tom digitálním stylu velmi záhy.

Takže v tomhle to má takový jako ne úplně happy konotace a právě ta jako Don Kichocká snaha těch hrdinů jako psát a psát ty lokální příběhy tak je hrozně sympatická a hezky tyhle ty dvě roviny balancuje.

Takže ne, že by šlo úplně o nějaký jako satirický a kousavý dílo, ale úplně takovou bezmyšlenkovou řachandu taky nejde.

Celý to, jak je tam pojetá ta lokální žurnalistika, která je strašně odlišná od tý celostátního zpravodajství, oni tam jezdejí přesně po těch jako úplně bizarných případech a píšou tam prostě, já nevím, o tom, že tady nejde zaparkovat, tamhle tý paní se povedla nějaká úplně extraordinary věc, bizarný atd., tak je půvabný.

podařilo se těm tvůrcům zase dát dohromady takový ensemble, nesouroda jich postaviček, která má každý nějaký svý absurdní specifika, dohromady ta jich komunikace je prostě třaskavá.

Zároveň to všem jako měří stejně, co se týče toho mediálního prostředí, protože tam přesně vidíme takový ty vzorce, který si z těch novin

udělali takový jako vlastní blogísek, kde dávají prostě úplně absurdní články o tom, jak si udělat margaritu a zároveň tam pak na druhé straně vidíme ty rádoby old school žurnalisty, který prostě chtějí zpátky do ty investigativní žurnalistiky těch 70. let, prostě těch velkých kaus jako Watergate a tak dále, ale dělají to na půl dorysu absolutně jako irrelevantního média, tak v tomhle je to vlastně strašně jako vkusný a hodně podnětný, takže to je jako pro mě velký překvapení a moc mě to baví a těším se na druhou sérii.

To znamená, nejen do filmového přehledu, ale i jsem bys rád psal.

Určitě, určitě, tam skončím pak někdy.

Ty reakce jsou ale takový vážnější, jako není to, nemá to hype jako ten Office, jsem koukal.

To určitě asi ani to mít nemůže, protože je to mnohem specifičtější prostředí, si myslím, a jak říkám, ten humor není takovej, není toho klipovitýho ražení, je to prostě, já nevím, jak kdyby si prostě srovnal

Luide Finného a Žaka Tatýho, ten humor je úplně na jiných rovinách, takže ten The Paper je mnohem víc subtilnější a myslím si, že se ani nesnaží být Office a myslím si, že ta cílovka asi se bude překrývat, ale pokud se lidem nelíbil Office, tak si myslím, že je velká možnost, že tohle se jim naopak líbit bude.

protože to není tak, protože ten ofis bytě, byť já ho mám jako hrozně rád, tak furt je to takovej ten jako, jako primárně jako pleasure, pleasure podívaná, která je jako hrozně vtipná, taková po srstě jdoucí, tak tohle je v mnoha momentech víc taková jako nekomfortní podívaná, ale ne z hlediska humoru, jako spíš z hlediska těch témat, co se tam řeší.

Vešlo se ti to rovnou do seriálový topky, nebo tam jsou mnohem větší koně?

Tyjo, já jsem s seriálovou typu letos vůbec nějak neřešil, ale asi spíš ne.

Kdybych to měl do této pětky, tak tam by se to asi nevešlo.

Ale je to příjemný.

Co máš jako nejlepší seriál roku?

Tyjo, tyjo, takhle na první, asi ten Pluribus, no, čeče, asi.

Ten si probere v tíště až po finále, třeba ti to pak vypadne.

Asi ten Pluribus, nic jinýho mě letos jako nebavilo tolik a nebylo to pro mě tak podmětní a tým uvažovat.

Dobře.

Tak máme tady dotazy na YouTube.

Jeden dotaz od Dominika Zlýho.

V některých z minulých dílů Movies on Life Matěj velmi chválil seriál Boj o ředitelnu.

Dokázal by doporučit podobný seriál s podobně zvráceným a černým humorem?

Matýsku, co myslíš?

Já už jsem Dominikovi odepstal, že si to spletl, protože já jsem to neviděl, takže jsem to určitě nechválil.

Ale třeba to je někdo, kdo to chválil a kdo si myslel, že jsem já...

Tak to báječně zainvestoval svých 100 korun.

To se mu určitě vyplatilo.

Stejně tak, jako se našim příspěvatelům vyplácí, že nás podporují na Hero Hero, my jsme za to samozřejmě moc rádi a rádi přečteme jejich pestré dotazy.

Kristian Gujen, zdar nerdí, jaké největší seriálové resty máte a hodláte je dohnat?

A jaké víte, že v životě už nedoženete?

Díky za ty fíky, co myslíš, Lade?

No já tam mám samozřejmě furt Sopranovi, mám tam Boardwalk Empire, který bych hrozně rád viděl, ale jsou to zkrátka dlouhý věci.

Nevím, jestli se na to někdy najdu tolik času, kolik by to potřebovalo, kolik by se to zasloužilo.

Takže spíš nedožineš.

Spíš ne, no.

Ondro?

Sorry, já jsem se tady zasekl, co byla otázka, pardon.

Jaký máš největší resty, který hodláš dohnat?

To už jsem určitě někdy odpovídal, ale to jsou Sopranovi.

Dobře.

Martiné, co ty?

Já jich mám hrozně moc.

Já jsem třeba nikdy neviděl Dextra, neviděl jsem nikdy The Boys, který mě mrzí.

A to jako doženeš?

No ne, Dextra nedoženu určitě nikdy, ale ty Boys bych si rád dohnal, protože mi to všichni kolegové a kamarádi chválejí, že to je úplně super, tak na to se určitě někdy chystám, ale Dextra myslím, s tím už jsem nějak smířenej, že to v životě neuvidím.

Erl666, zdravím satanismový zón, dokážete vyjmenovat podle vás nejlepší top 3 seriálové padouchy?

Za mě je Homelander, Bob's Twin Peaks a Cersei Lannister.

Přeji krásné svátky a těším se na další úžasný obsah z vaší žurnalistické kuchyně.

Mě vždycky srala ta Valérie z Beverly Hills, ale nevím, jestli jsem na správný mapě.

Co ty hlade?

Já tady mám Waltera Whitea, já bych ho asi bral jako záporáka.

Pak to, nejlepší sympóř.

No ze začátku možná, pak je to pořádná kurva.

Potom Julian Sark, který hraje David Anders v Alias, což byla taková krásně svinská role, protože on byl schopný podrazit úplně každýho, chvilku pak Makates se základákama, protože se mu to vyplatilo, to byla velmi sympatická kurva.

Mám pocit, že ho dneska oznámili, že bude na Comic Conu.

No a pak asi malíček z hry o trůny, to je vlastně velmi podobný charakter, který taky půjde za každým.

Ondro.

První tři, co mě napadly, byl Kingpin, Joffrey a Vecna, ale nejlepší seriály jsou stejně ty, kde ten záporák není až tak jednoznačný, což by mohlo být i případ pro mě Voltra Vajta, takže jsem ho nechtěl dávat.

Martine.

Já tady doplním ten trolístek z hry o truny a řeknu Ramsey Boltona, to byl pro mě vždycky největší čurák ze všech, teda toho jsem nedával.

Potom právě jako stran těch ambivalentních postav, který ale vlastně, jakoby ambivalentní vůbec být nebyli, tak je ten Tony Soprano, ten vlastně, ta jeho postava krásně ukazuje, jak třehká je ta hrnice mezi nějakým tragickým hrdinou a absolutním prostě šílenem bez sebereflexe.

tak určitě ten.

A pak z těchto záporně nezáporných postav, tak bych tam dal Alanás 2,5 chlapa, protože to je člověk, který mě absolutně vždycky editoval a šíře ho nesnáším.

Takže tak.

Ty vole, co mě ho nesnáším tak moc, že se ani na to nedokážu koukat.

Skurvova noha.

Čau borci, nejlepší postava ze seriálu, za mě Walters, Breaking Bad, šťastné a veselé, jste všichni top.

Tak za mě samozřejmě pan Bohouš z Chalupářů.

Já mám dva, protože musím jako dvojici a to jsou Troj a Abeč z komunity.

Cokoliv ty dva provedou, tak mě hrozně bavilo.

Ondro.

Já jsem Dalčin Lera.

Martine.

Já bych dal kolektivní cenu všem postavám z boje o moc a kdybych si měl vybrat jednu, tak je to Tom.

To je nádherná postava, která kličkuje mezi těma průmyslovýma machinacema.

Jakou postavu jsi říkal?

Toma.

Tom jehož příjmení nikdo neumí vyslovit, zbude o moc.

Tomáš Michalík.

Hezké odpoledne, pánové.

Mě osobně velmi počíšelo seriálové IT a tak mě napadlo, jaká je podle vás nejděsivější seriálová postava vůbec.

Díky, hezké zpátky všem a hlavně pevné zdraví.

Tak samozřejmě to je ne.

Jak se jmenuje?

Pan Fajst?

Taky mě napadl.

Zbylo nás pět.

Co máš ty hladé?

Já mám opět Valtra Vajta, vlastně ze stejných důvodů, protože ta proměna z toho utáplého středočkolského učitele do toho totálního mafiánského boste, který dovede zorganizovat vraždu několika lidí v různých věznicích během několika vteřin, tak je velmi děsivá.

Ondro?

Já mám El Cuco, což je záporák z knížky The Outsider Stephena Kinga a byl v té seriálové adaptaci a měl jsem pak Noční můry po tom, co jsem ho tam viděl.

Martine.

Já kyšáhnu znova do boje o moc, tenkolikrát řeknu Logan a Hroje, což je ten velký patriarcha, u kterého právě, byť se jako jedná hrozně přímočaře, tak nikdy nevíte, co má za lubem a neváhá svoje dítě poslat do vězení, chladnokrevně s nima manipulovat, anebo mrtvý civilisty označovat za not real people involved, tak to je opravdu těžce mrazivá postava tohohle amerického kapitalismu.

To je Brian Cox?

Jo, jo, jo.

A zároveň je extrémně cool samozřejmě.

Jo, Brian Cook si vždycky cool.

Já nemám nic.

Ani v jednom z toho, já fakt jako ty seriály dávám jenom, když mě extrémně zaujme téma a když zjistím, že to není sračka, takže já se nemám ani kde překvapit, že bych si pustil něco naslepo, to vlastně není.

Ondro?

Jako dopyt je dobrý, taky mě to překvapilo, ale já tady mám The Studio, protože tomu jsem nevěřil, že to bude až tak dobrý.

A jako zklamání mám letošní řadu Reachera.

Tam jsem čekal, že to bude trošku větší návrat konečně k té první sérii a zase se to nepovedlo.

Já bych dal jako zklamání to studio, to vlastně stálo fakt za hovno.

Překvapení Slovan Liberec zpátky na vrchol.

Martine, co ty?

No já překvapení taky řeknu studio, přidám se k Ondorovi, já jsem nečekal, že to bude tak boží a řeknu ještě věc, která se ti taky nelíbila Petře, ale to řeknu ještě stěčíčku naproti.

Já jsem viděl jenom jeden díl, to ještě není relevantní.

Všichni pak říkají, že se to rozjede.

A zklamání asi nemám žádný.

Já se obecně snažím nechodit moc k těm věcem s nějakými velkými očekáváníma.

Dobře.

Stárda, zdravím seriálové bohy, dotaz na Ondru, sledujeme 1883, pecka, pak si dáme 1923 a mám dotaz k Ilokstom, pustil by si ho Ondra, i kdyby věděl, jak dopadne poslední série, doporučuje to, díky za další rok, ať ten další je ještě lepší a hezké Vánoce přeji.

Jo, protože pořád to jsou čtyři vynikající série plus polovina pátek, která je furt velmi dobrá a ty poslední čtyři nebo pět dílů, co tam jsou, které jsou už bez té hlavní postavy, protože se Kevin prostě nedohodl s tím, s Taylorem, tak se dá ignorovat.

To jsi takovej jako velkorysej, že to tě fakt jako nezraní, že...

To čekání na tu druhou polovinu té páté série bylo tak dlouhý, že vlastně, když to přišlo, tak já už jsem čekal, že to nebude dobrý.

Díky tomu všemu zákulisnímu infu, co vyplavilo na povrch, jsem byl připravený na nejhorší a díky tomu to tolik nebolelo a vím, že ten zbytek toho seriálu je tak silnej a že vlastně, co se dá dělat, no.

Pytel v zipu, zip v zipu, hurá, ať se bezpečně čůrá.

Jaký vánoční seriálový speciál máte nejraději?

Za mě rozhodně Mr. Bean.

U toho Bethlehema se vždycky směju, až mi pytel skáče.

Díky za odpověď.

Vaši práci, krásné Vánoce a hromadu bramborového salátu a danového roku hodně šimrání.

Tak to už jsme tady trošku naznačili.

Samozřejmě to je ze všeho nejlepší Vánoce, jedině tímhle směrem, protože jinak je to ulepená zrůdnost.

Co myslíš ty, Hlade?

Mně nic moc nenapadlo, ale vzpomněl jsem si na Vánočního pásovce v Přátelích, ale nevím, jestli to brát úplně jako Vánoční epizodu.

Asi jo, tak to bylo Vánoční.

Oni to načasovávali tehdy, aby to mělo release vždycky v ten čas, takže jo.

Určitě to brát jako Vánoční epizodu, protože to je taky i moje Vánoční epizoda nejoblíbenější.

Tak to je v pořádku.

Tak to už je naprosto neprůstřelný argument v tom případě.

A já si zmíním ten americký kancel, tak tam je skvělá epizoda, kdy Michael je naštvaný z toho, že ho nechají být santou, tak tam mají dva santy v tom ofisu a to mám rád.

Pan Bambucha, zdraví mistři, u jakého seriálu si myslíte, že měla být spíše miniserie a u jaké miniserie si myslíte, že měla být spíš seriál?

Co myslíš, Hlade, máš nějaký tip?

Stoprocentně Prison Break, který snad dokonce byl původně koncipovaný jako miniserie a po 13 dílech měl údajně skončit.

Jenomže se na to začaly koukat lidi, což nikdo nečekal a muselo se jít dál a je na tom hrozně vidět, že...

ten seriál výborně šlape právě v tom uzavřeném prostoru toho kriminálu, kde to mají fakt výborně vymyšlený, k čemu to bude směřovat a jakmile dojde k tomu utěku z vězení, tak se to celý naprosto rozplyzne.

Takže si myslím, že tohle to by bylo jako miniserie lepší a miniserie, ze které by měl být seriál, mi přijde jako naprosto absurdní otázka, protože miniserie je z principu uzavřená věc, tak roztahovat něco, co někdo plánoval jako uzavřený je

Nevím.

Či jestli bys nechtěl vidět The Offer v pěti sezonách třeba?

Já jsem neviděl ani v jedné sezóně The Offer, takže... Takže radši ani ne.

Radši ani ne, no.

Nemyslím si, že... Miniserie mám jako z principu radši, protože vím, že to dramaturgicky bylo koncipované tak, aby to k něčemu vedlo.

Že bude brzy konec, it will be over soon, nebudeš už dále trpit.

Ondro, máš odpověď na tyto... Jo, ale je to opět něco, co prvního mě při krátkém zamišlení napadlo.

Tak Narcos, si pamatuju, že jsem byl velice nastranej, že to nebylo uzavřený.

Tam si myslím, že to mohla být miniserie místo seriálu o třech řadách.

Miniserie, která měla být seriál, ale spíš je to vlastně věc, která mohla klidně být seriál, ale nakonec skončilo jenom u jedné řady.

Nevím, jestli to je úplně vyloženě miniserie, ale prostě to řeknu, a to je Bodyguard z roku 2018, britský drama s tím hercem ze hry.

No, no, no, no.

Tak tam si myslím, že to mohlo být něco jako Slow Horses třeba.

Klidně to mohlo běžet vícero řad.

Martíne?

Já miniserie, co mohla být seriálem, tak asi zmíním Hru z Anglie, což je z roku 2020, taková dramatizace vzniku anglické Premier League první fotbalové ligy začátku 19. století.

Tak to jenom, že mělo 6 epizod a tam toho prostoru kam jít dál bylo hrozně moc, tak to mě mrzelo, že to tehdy nebylo delší.

Počkej, a jak se to jmenuje?

Hra z Anglie se to jmenuje.

A to je dokument?

Ne, to je normálně fikční miniserka.

A jako je to vynikající, jo?

Je to super, mě to tehdy bavilo hodně.

O tom jsem v životě neslyšel snad.

No, tak si možná doplníš.

Now you have my attention.

Tak to mě zklamalo, že to nebylo delší.

A co se týče seriálu, který by mohly být kratší, tak já myslím, že těch je hromada.

A hlavně především většina miniserii od Netflixu by mohly být filmy.

Takhle.

Jo, že zkracujeme nakonec, možná kratě z toho uděláme z nějakých seriálu, chápu.

Přesně.

Koudy 96, pochválen buď Ježíš Kristus, vylevážení pánové, zajímalo by mě, jestli jste viděli nejlepší seriál Netflixu, a to německý Squash Dark.

A co na něj říkáte?

A nejste nasadní, že Netflix odřízl seriál od stejných tvůrců 1899 hned po první sezóně.

Rozjezd tam byl pomalejší, ale za mě to mělo megapotenciál.

Díky a při všem nejlepší do nového roku, ať máte stále tolik energie jako letos.

Hlade, ty víš, o čem mluví ten člověk?

Vím, ale nejsem si úplně jistý, jestli bych o tom měl mlu

Takže Ondra.

No spíš jsem chtěl jako naznačit, že úplně nesouhlasím s tím, že by to byl nejlepší seriál Netflixu, dokonce bych se i vymezil proti názoru, že to je kvalitní seriál, ale radši Ondra.

Já se vymezovat nebudu, protože jsem viděl jenom jednu epizodu, ale možná by to dopadlo tak, jak říká hlad, mě to prostě nezaujalo, takže jsem dál nepokračoval a určitě to není nejlepší seriál Netflixu.

Hele, já měl reálně problém s tím, já viděl asi půlku první řady, že je to vlastně seriál, který se hraje s nějakýma různýma časovýma rovinama a propadání se do minulosti, že jsem tam třikrát viděl úplně tu samou scénu, kde se člověk propadne do minulosti, jde po úplně stejné silnici a probíhá víceméně stejný dialog, kde to kurva jsem, dobrý den, pomozte mi a já jsem říkal, běžte už kurva do prdele, nejsem debil, já jsem to pochopil napoprvý.

A představa, že z něco takového prostě budu muset absolvovat několik dalších dílů seriálu, který si myslím, že jsem úplný idiot, který do toho vaří čumí na mobil a ještě sere, tak mě opravdu znechutila celou tu show.

Dobře, a tady něco o tom odříznutém seriálu 1899?

Jo, to je taky mysteriózní věc.

Mám pocit, že se to odehrává na nějaký zo oceánský lodi a ono to nemělo sledovanost.

Ono to mělo být snad možná buď od stejných tvůrců, anebo jako podobnej typ seriálu, že jako všichni čekali, že to bude další Dark, ale právě nebylo to vůbec úspěšný, no.

Což i ten Dark vlastně měl nějak jako problémy docela s tou sledovaností, si myslím, minimálně ze začátku, než k tomu jako lidi se postupně začali nabalovat.

Ono se to hodně svezlo na tom, že to je, že to tématicky a žándrově sedělo trošku ke Stranger Things a samozřejmě jakmile lidi dokoukali Stranger Things, tak chtěli něco podobného a tohle se nabízelo.

Martin, nechceš něco dodat?

Ne, ne, neviděl jsem ani jedno.

Dobře.

Ty tu spolu o zdravým legionáře filmuje publicistiky, často se točí seriály, miniserie o kauzách, ať už politických, sportovních a tak dále.

Je nějaká kauza, kterou byste chtěli vidět na obrazovkách?

Já navrhuji satirický černohumorný tragický příběh Filipa Turka vrcholící jeho kolujícím mobilem v hospodě.

Díky a jen to nejlepší do nového roku a hezké Vánoce.

No tak ten seriál bych nechtěl vidět, protože Filip Turek je prolhaná nula, která nejenže nedokázala dominovat v motosportu, ale ani nedokázala nechat ten kolovat, ten mobil, ani nemát těch desetitisíce knih doma.

Je to jenom prolhanej kecal pro nějaký svoje internetový fanoušky, kterým úplně nefundím, byť chápu, že třeba někteří z nás můžou poslouchat, ale měli by se zamyslet,

Proč fandějte jako jmu kokotovi, ty vole?

A jinak vás napadají nějaký kauzy?

Já bych docela chtěl vidět, a bylo by ideální, kdyby se toho ujali Poláci, nějakou pořádně hutnou miniserii o sestřílení polského letadla u Smolenska, kde tehdy to byla poměrně velká rána pro vlastně nejenom polskou společnost.

V současný době si myslím, že Poláci by se toho nebáli.

seriály umějí, umějí do nich nadvat prachy a mohlo by to být sympaticky tvrdý a připomenout, proč jsou rusové kurvy.

Co máš ty, Ondro?

No, já doufám, že se jednou dožiju z seriálu, který zpracuje nebo zachytí to, co se jako v současnosti děje třeba v politice, třeba v USA a jak vlastně, že jako to bude už zpětně třeba, já nevím, vzat

10, 20 let, Bůh ví, jak dlouho ta honsta perioda potrvá politická, ale že to pak někdo jako zpracuje a že třeba se na to pak lidi budou dívat normálně a že jako pochopí nějaký věci líp, než to chápou dneska třeba.

Martíne?

Já bych chtěl vidět nějakou třaskavou dramatizaci táhlého soudního sporu mezi publicistou Janem Rejškem a zpěvačkou Helenou Ondráčkou, to myslím, že by bylo skvělý.

Kdo by hrál Rejška?

Ty vole, Standa Majer třeba.

Dobře.

Nebo Jan Rejšek by měl hrát Rejška, podle mě, co by bylo nejlepší.

Ten by měl hrát Ondráčkovou.

Just Stanley.

Zdarborci v oprat se ospravedlně zafilmují dotaz.

Nemyslíš si Ondra, že je to trochu moc pochcat dvoma hřičkami nového avatára, když někdo jako Cameron tomu vinuje minimálně 20 rokov tvrdé práce?

Pardon, já jsem musel, mám vás jináč moc rád, ty vole.

Tak na to se stěšil Ondro, to je ono, jo?

Jo, ale můžeme zůstat u krátké odpovědi, ne, nemyslím si.

Ne, já se tady spíš zastanu Ondry nebo celkově světa v tom, že si myslím, že argumentovat tím, kolik to dalo práce, je úplně ten nejpitomnější argument na cokoliv.

A tomu se mi ten avatar líbil.

Takže chválit za to, že se na tom někdo nadřel,

Hezký, ale nemá to nemá to smysl vůbec.

Taková blbost, no, jak pravý klasik.

No, tak to Avatar třeba ještě někdy probereme zase důkladně, možná i s Ondrou třeba, když se nechá pozvat.

Samozřejmě každý názor může zaznít a já myslím, že hlavně Jamesi Cameronovi jsou dvě hvězdičky od Ondry a vlastně od kolokoliv jinýho úplně upíči.

Přesně.

Ale Ondro říká, že na to nemám chodit, jo?

To je jako, nevím, já doufám, že uvidíš střízlivýma očima to, co jsem viděl já a že to jako nějakým způsobem sám se sumíruješ si pro sebe, ale já jsem teda z toho byl velmi, velmi rozčarovan.

Ale zároveň nikomu nedoporučuju chodit na to v HFR, protože to je to nejhorší, co můžu dělat.

Ty vole, tak jako na HFR bych nevlezl, vole, ani omylem a samozřejmě bych šel do IMAXu, že?

No.

Takže, ale dějí se různé věci.

Každý štěstí svého strujce.

My děkujeme za pozornost, děkujeme, že jste letos tady u téhle nově vzniklý relace nás vydatně podporovali.

Děkujeme Martinovi, že na tuhle finální relaci za tenhle rok dorazil a že nahradil lidáše, který podle se snažil zasabotovat náš nový format, ale úplně se mu to nepovedlo.

No a samozřejmě máme 400 podporovatelů na Hero Hero, tak jsme za to sakra vděční.

Tak ještě, jestli nás máte rádi, tak nám tam přihoďte subscribe.

Jestli nás máte méně rádi, tak dejte aspoň sledovat na YouTube.

Za každý komentář nebo lajk budeme rádi, protože potřebujeme, aby náš vyhlas se i nadále šířil.

Budeme koukat na seriály a zase se vám nejpozději za měsíc

Přihlásíme třeba s tím finálním zhodnocením toho pluribusu, nebo jak se to skloňuje.

My si jdeme teď na pivo, tak se mějte fajn a zdravíme.