Karel byl přítomen a v dobré náladě — a tentokrát nebyl ani zdaleka nejzajímavější osobou v místnosti, protože Cival sezval doslova „nejlepší z české filmové publicistiky" na jednu hromadu. Po boku Karla R., tehdy ještě pořá šéfredaktora Prima Cool, se v chatičce sešli Rimsy (šéf Psychologie dnes, kde se o filmech „prakticky nepíše"), Spooner alias Jidáš (největší propagátor AI na filmových webech, morálně zprohýbaný, ale na jídlo zadarmo vždy připraven), Ondra Mrázek z Refresheru, Martin Pleštil (Aktuálně, Cinepur, Alarm a podcast Kulešov, který ani nebyl v top 150 podcastu roku), Ted George (tržební expert a vysočinský patriot s kloboukem samohany), Marek Jokolo (ČSFD a jeden tajný článek v Psychologii dnes), MrHlad z televizního poolu Mafra a jako speciální hosté z Brna a Písku dorazili Hroty Algernon a Wade z podcastu Geekec.

Recenzovaných filmů nebylo ani jeden — celá epizoda byla věnována volnému povídání o filmových inspiracích, iniciačních zážitcích a vzájemném doporučování. Karel prozradil, že jeho první novinářská recenze v životě byl Hvězdný prach (Stardust) z roku 2007, přičemž Cival a Imf mu tehdy tvrdili, že jde o průměrnou blbost — Karel dodnes trvá na svém a má z toho „velkou radost." Dotazy z HeroHero tentokrát žádné nepadly, takže prostor byl zcela v rukou sešlosti, jejíž členové — soudě z Civalova komentáře o „požitých nápojích před vysíláním" — dorazili do studia patřičně naladěni.

Karel tentokrát chyběl, protože prováděl otročiny jinde a nestih nakoukat ani jeden ze 13 (!) filmů, které sestava probral.

Budapešť 1957 byla smáznuta rychleji než tanker míjející nákladní loď – Cival se Martina zeptal „Je to dobrý teda?" a Martin bez okolků odpověděl „Spíš ne", čímž byl film vyřízen. Vzpoura pak rozvířila diskusi kolem Stathama: Jidáš ji označil za typickou Bčkovou Stathamovku s cheesy začátkem, ale říznou akcí a charizmatickým záporákem (ten Dán, kterému volají, když Mads Mikkelsen nemá čas), Hlad přikývl, ocenil nápadité využití úzkých prostor na lodi a nadprůměrného režiséra pro tento typ filmů – oba skončili na smíšeném, ale vstřícném verdiktu pro fanoušky žánru. 72 hodin Cival smetl jako naprosto nudný a bezdějový Netflix bizár, u kterého mu ani scény s kokainem a velrybím pérem nestačily jako záchrana.

Samuraj a vězeň si vysloužil od Jidáše kladné hodnocení jako náročná, ale příjemná festivalovka pro cinefily, 6 gramů pak rozdělilo Hlada a Martina: Hlad ocenil snahu o nový přístup k české komedii a Vetchého, Martin ho shodil jako film bez dramaturgie, kde buranství zůstává jen buranstvím a nikdy nepřekvapí. Na jednu noc byl pro Jidáše milá, ale povrchní romantická jednohubka, Dokonalý den Martin Pleštil hodnotil shovívavě někde na 40–45 %, chválil upřímnost tématu panických atak, ale hudební dramaturgie a influenceři v rolích ho iritovali jak dlouhý videoklip z katalogu.

Smrt Robina Hooda dostala od Civala verdikt jako „konceptuálně super, ale Logan: horší" – Jidáš souhlasil, první půlhodina ho bavila syrovostí a brutalitou připomínající Seveřana, ale pak ho film ubíjel pomalostí a Robin Hood jako klaďas tu prostě nefunguje. Osamělý vlk Jidáš viděl v kině s nefunkčním reproduktorem a trháním obrazu, přesto film o Josefu Františkovi hodnotil pozitivně jako sympatický ambiciózní počin. Vzhlížet ke hvězdám Hlad shledal vizuálně pěkným, ale vyprázdněným a průměrným, Zápas století Martin pochválil stručně, ale jasně – dobrý střih, zajímavá kombinace romantizování a demytizování.

Chica Checa přinesla nejbohatší debatu: Cival a Jidáš byli smíšení, oba vyzdvihli Honzu Cinu zejména v drag scénách jako kouzelného, ale kamera jim přišla televizní a plochá; Martin byl nejkritičtější, scénáři vytkl rozstřelenost a neautentičnost a litoval, že film po projekci rychle vyprchá. Našeptávač pak epizodu uzavřel jako kolektivní negativní shoda – Cival ho označil za průměrný v nejhorším slova smyslu, Hlad za vizuálně špatně zpracovanou rutinní detektivku bez stimulu, a Martin ho přiznáváme sledoval asi půlhodinu, přičemž dvakrát usnul, a recenzi nakonec ani nedopsal.

Rovnou na úvod důležité upozornění pro pravidelné čtenáře tohoto webu: Karel v epizodě #21 nebyl a, jak se na TVZone sluší a patří, ani řešen nebyl. Zato dorazila jiná posila – Filip Brouk, jehož příchod spolu s preview projektu Oddíl B patřil mezi mimořádné kapitoly epizody. Další bonusová témata zahrnovala animovaný projekt Toulavé kočky Rickyho Gervaise, dodatky k Spider-Noir a Widow's Bay, a také čtvrtou sérii Legendy jménem Vox Machina.

Největší porcí diskuse se stala třetí série Rodu draka, kde se Jidáš dlouze a zasvěceně rozepisoval o tom, proč to prostě není Hra o trůny – „ten svět tady nedýchá tolik," konstatoval lakonicky, přičemž do_Od taktně poznamenal, že jedna z těch prý zaměnitelných postav má tentokrát docela klíčovou linku. Oba se shodují, že produkční hodnoty jsou nepochybně skvělé, prostřední epizody jsou ale vata, a do_Od navíc postrádá ta překvapení a zvraty, která dělala původní seriál tak návykovým. Podobně rozpolcené pocity panují u Sila, kde Filip souhlasí s tím, že první série byla nejsilnější, amnézie hlavní postavy irituje snad všechny a tempo vyprávění by klidně mohlo být o fous svižnější.

Co naopak sklízí nadšené ohlasy, je Lioness, kterou do_Od bez okolků pasuje na nejlepší seriál roku, a Lanterns, jež jsou podle něj kandidátem na top 5 roku díky Kylu Chandlerovi, Aaronu Pierrovi a chytré kombinaci komorního krimi s vesmírnou akcí. Jack Reacher ve čtvrté sérii těší všechny tři hodnotitele – Jidáš ho popisuje jako „přímočarý brakový akčňák, který ale funguje," Filip oceňuje, že Reacher konečně není nezranitelný terminát or, a do_Od je nadšený z návratu ke konspiračním zápletkám. Naproti tomu Ranč Duttonových brutálně rozpolil studio – do_Od mu dal solidních 8 z 10 a chválí Beth s Ripem jako skvělou dvojku, zatímco Filip Brouk dal seriálu dvě epizody a vyjádřil se k němu způsobem, který by se dal shrnout jako „fakt špatný, díky, ne."

Potěšitelné návraty zastupují Ted Lasso, kde Jidáš přiznal počáteční skepsi z resurrection tohoto uzavřeného příběhu, ale nakonec uznal, že přesun k ženskému fotbalu a do Londýna funguje překvapivě dobře. Widow's Bay je pro Filipa Brouka seriál roku s napínavým cliffhangerem a do_Od ho označuje za unikátní typ seriálu, který tu dlouho nebyl. Lucky s Anyou Taylor-Joy naopak Jidáše zklamalo – označil ho za „rutinní thriller z 90. let" a doporučil ho maximálně „jako kriminální rutinu k večeři." Sérii uzavírají česká Extraktoři, kde do_Od vidí sice mírný pokrok druhé série oproti první, ale celkově ho seriál nechává vlažným, a Medvěd, s nímž má Jidáš smíšené pocity – čtvrtá série ho baví, pátá mu ale přijde uměle natahovaná.