Transcript MovieZone Live-254

Zdar, zdar, zdar, jsme tady s 250. čtvrtým Movie Zone Life a je tady extra napěchovaná sestava.

Je tady Mr. Hlad, čau Mates.

Zdar.

Je tady Ondra, neboli dude.

Ahoj.

A je tady Milan Spundro-Rošafný, jídáš české filmové publicistiky.

Čurda bytost plesnivého typu, zrádce, člověk, který nám vraze u kudlu do hzot a my přesto jsme mu dali ještě naději a čekáme až svých 30 stříbrných zahodí.

Šéf-redaktor Kinoboxu, naší renomované konkurence.

Vítej, zlatý hetriku.

Dobrý den.

Čur daj daš.

Skudr.

Já vždycky nevím, jak na to odpovědět, tak pak to je takové trapné antré pro mě.

No, tak to nevadí.

Tak dneska jsme to zkusili naživo, protože je konec školního roku, tak máme víc času.

Tak jsme to zkusili naživo takhle před kamerami.

Někteří lidé říkají, že máme v tu chvíli hezkou interakci, zapomenou na to vždycky, jaký to má audio a video kvality zoufalý, ale tak uvidíme, co z toho vyleze.

Máme poměrně málo filmů a hodně dotazů, tak se necháme překvapit, kam nás to zanese.

budeme probírat samozřejmě velký blockbustery i menší věci, na Netflixu jsme něco nakoukali, budeme zodpovídat spoustu dotazů a samozřejmě budeme hrát o dva lístky na významný event, bude to zase Ricky Gervais i jeho stand-up vystoupení, který bude

4. října, link máte tady pod videem, tak si určitě na to klikněte, vemte maminku, babičku a zkuste vyhrát dva lístky pro svýho strička, ale to se tak stane až na konci naší relace.

Samozřejmě děkujeme všem podporovatelům na herohero.co lomeno moviezone live a děkujeme všem, kteří si na BlueShopu koupili náš merch, máme tam krásný trička,

jsou černé, takže na léto se moc hodí, takže koukejte kupovat.

Je tam jedno bílé.

Teď to nějak stojí, tak musíte to rozejbat, jinak už žádný merch nikdy nebude.

Tady vidíte krásné hrníčky, když si koupíte držičko, zvýšíte šanci na hrníčky.

No, tak se do toho pustíme.

Ty jsi viděl Megane 2.

Viděl.

Ty jsi viděl Megane 2 a viděl jsi to jako jedinej, takže ti to můžu takhle decenně natočit.

Děkuju.

A ty nám můžeš vyprávět, jak ses u toho filmu bavil, co přinesl, o čem vyprávěl.

Až se mi chce blejt trošku.

Ten film toho chce přiníst strašně moc a myslím si, že to je jeho zásadní problém.

Megan dvojka je totiž film, který má 124 minut, což si myslím, že u filmů, kterých chce být primárně horor, je fakt jako hodně, zbytečně hodně, ale ono se velmi rychle ukáže, že to nemá být jenom horor, že to má být vlastně úplně všechno.

Ta jednička víceméně horor byl, sice takovej, řekněme, možná pro mladší publikum z toho násilí, tam zase tak moc nebylo toho strachu, taky ne,

Ale byl to hit a tvůrci se docela dobře rozhodli, že to nebudou variovat, ale zkusí něco nového.

Takže je tady zlá robotka, Megan celou dobu dělá, že je hodná robotka, ale nikdo jí to moc nevěří.

A hodně se tam míchá akce, tí hrůzy je míň, ale akce i s nějakým trošku dětinským humorem, s takovým sympatickým nadhledem, bohužel i s vážnýma scénama, kdy se řešuje nějaký traumátka a s nějakýma pokusama o satiru, ale ono to je furt taková levná blbost, takže ty seriózní tóny tomu úplně neslušejí.

A myslím si, že režisér není zdaleka tak schopný na to, aby takhle na papíře asi ambiciozní projekt zvládnul.

Neříkám, že to je vyloženě nuda.

Jsou tam docela dobrý nápady, ale opravdu se to docela táhne a už při sledování jsem věděl, že ten film v podstatě za týden mi zmizí z hlavy, že tam není nic nějak zásadně zajímavého, zásadně novýho.

A občas mi docela i vadilo, že se to snaží být rozkročený až příliš, že některé scény mi připadaly, že jsou spíš cílení na děti, než třeba na dospěláky.

A že tam vlastně se tak moc snaží být úplně pro každýho, až nikomu nenabídne dost toho, aby se skutečně bavilo.

Ale je tam hodně odkazů na Stevena Sagela a hudba z Night Ridera.

Já vím, že jsi to označil za průměrnost, což je taková věc, která pak vystihuje tvůj apatizmu, zvučí tomu filmu, že nerad o takových filmech pak mluvíš a řekneš, píčot, o tom už se nebavme, už s tím mě neotravuj, dojmím se a nebudu většinou, řekneš.

Ano.

Tak ale mě to zajímá, protože jestli nějaký projekt působil...

bizarně nebo vlastně neotřele jako sequel, tak to byl tenhle, protože původně to byl horor, který měl postavenou popularitou na úderných trailerech a TikTokových tanečcích, které byly vlastně tak jako trendy.

Na to dojde i tady.

Ale ten úkrok, tohle vypadalo jako Battle Angel Alita, tak je to jako Battle Angel Alita a opouští to tu hororovou podstatu?

Opouští to velmi, protože víceméně od začátku je jasný, že tam je ta zlá robotka, která

a byla vyvinutá vládou a trošičku se zbláznila, pak se to snaží tvářit komplikovaněji, ale úplně jako není.

Hlavní záporák má dokonce takový ten bondovský monolog, proč mu všechno vyšlo a všichni jsou hloupí a nikdo ho nemůže zastavit.

Ale ty hororový prvky tam víceméně zmizejí, nějaké napětí, protože nová záporačka Amelia je opravdu stroj na zabíjení a Meghan se tady pokouší být hodná, takže ani nemá moc jako koho strašit.

Takže Terminator 2?

Snaží se to být Terminator 2.

Takže to možná hodně bejt Terminátor 2 a hodně to Terminátor 2 není, protože ty tvůrci tady zkrátka nejsou tak šikovný.

Samozřejmě ten rozpočet ani nebyl tak vysoký, aby se mohli rozjet nějak zásadně audiovizuálně, i když se o to pokoušejí.

Jsou tam větší scény s více lidma a takový pokusy o nějaké větší masakry, které jsou samozřejmě v mezích nějakého PG-13.

Ale já nevím, reálně mi tam nepřišlo nic, co by bylo skutečně zajímavé, co bych chtěl znova vidět.

– Není to opulentní?

– Není, není to opulentní.

– Stálo to nějakých 15 mega?

– 12 až 15 mega, psali na Wikipedii.

Samozřejmě tam zase není nikdo známej, nebo na herecích se je ušetřilo.

A jestli by to evokovalo Battle Angelita, tak to je možná spíš těma kostýmama, protože část toho filmu se odehrává na nějakém expu nebo na něčem takovém, kde jsou takový robohostezky a takovýhle věci.

Ale když už ta akce je a má být nějaká větší, tak není jako úplně mizerná, ale je samozřejmě rychle sestříhaná a není to žádný John Wick.

Ten trailer docela dobře máte tělem, furt to je pořád malej film, takže jít na to jako na nějakou velkou akční show, taky není úplně dobrý nápad, protože to taky nedostanete.

Dobře, tak to je hezké.

Tím, že jsme to nemuseli vidět.

Ale tak ty jsi čekal průměrnost a dostal jsi průměrnost, ne?

Já jsem čekal průměrnost, ale já už tu jedničku jsem považoval za velmi průměrný a zapomenutíhodný film.

Toto možná zapomenu ještě rychlejiš, protože... Jako jednička je vlastně stylovější, jako by, nebo?

Nevím, jestli je stylovější, ale je to zkrátka menší film i do toho měřítka a mnohem více tomu, že soustředil to ten jeden konkrétní žánr, ať už to dělá dobře nebo špatně.

A tady to je takový opravdu divně rozkročený úplně do všech stran, přičemž málo kdy to vyloženě funguje.

Neříkám, že to je jako špatný, ale v podstatě nevím, koho bych na to poslal, protože na akční velmi to málo akční, na horor je to málo hororový a slaneček je moc slanej a podobně.

To je takový jako trochu k hovnu ve všem, ale ne tak moc, aby to bylo vyloženě špatný.

Dokážeš si představit, že to vydělá peníze a že na to přijde spousta lidí?

Tak vzhledem k tomu rozpočtu asi ano, i když ta kampaň nejspíš byla docela drahá.

Mám pocit, že někdy v únoru už nás čeká spin-off Soulmate a někdo mi říkal, že režisér má v hlavě dalších asi pět pokračování, takže se trošku bojím, že u toho budu trpět každý tři roky.

Já jsem četl, že to bude otvírat ještě o 10 milionů míň než v Americe, než jednička.

To jsem taky sešel, ale jednička se na to koukal, dala celosvětově 180 milionů při rozpočtu 12-15 milionů.

Pokud tohle dá 120, tak jsem, myslím, že futboru spokojený.

Mám to posouvat, abychom byli symetričtější, nebo je to úprdela?

Je to úprdela, já to zkusím potom spravit.

A ty to nějak ořízneš?

No, a už teďka budu muset stříhat, což mě trošku sere.

Proč?

Protože říkáš tyhle věci.

Ne, to lidi vědí, jak se to vytváří, to je 10 cm.

Jak tady trpím naší technickou nedokonalností.

To je úplně v pohodě.

Ořízneme Ondru, Ondra má půlku obrazu a my máme mnohem méně.

Ondrovo, ty se taky musíš všude ves

Vidím, že trpíš.

No, tak posuneme se dál.

Jsem rád, že Megan neskončila totálním provarem, což nám naznačuje další téma, o kterém se budeme bavit.

Chlapci si pustili nezávisle na sobě dva dokumenty z téhle Netflixovské série.

Přičemž jedna je o hovnech a druhá je o nějakých mrtvolách.

Přesně tak, o mrtvolách na koncertě.

Tak začneš ty, Milane.

Co jsi spustil?

Pustil jsem si totální provár o Astrovordu.

Moc hezky ses připravil, děkujeme.

Je to o Astrovordu, tamto druhý je o hovnímý plavbě, to se pamatuje samozřejmě líp.

A je to prostě o události, která se stala v roce 2021, myslím, na festivalu Trevise Scotta, což je samozřejmě jeden z nejsavnějších reperů současnosti.

kdy se dost podcenily nějaké věci, co se týče počtu lidí a tak.

Při jeho vlastním koncertu tam umřelo na udušení nebo na udupání 10 lidí.

A ten dokument se vlastně zabývá tím, co k tomu vedlo, jaké chyby se tam udělaly.

A je to vlastně docela zajímavá podívaná pro člověka jako já, co byl především seděma na Rock for People a festivaly docela objíždí.

Na těch Linkic Park jsem se docela mačkal a teďka...

A teď jsem si říkal, jak se to vlastně celé mohlo posrat, a kdybych tenhle dokument viděl předtím, tak jsem možná tak blízko k tomu pódiu jako neženu, protože když jsem viděl, jaký šílený věci se tady pokazily a jak se tam nějaké věci podcenily...

To se stává v pravidelných intervalech.

Moje nejvlíbenější kapela byla Pearl Jam.

A před 20 lety, když jsem chodil na jejich koncerty, tak najednou přišla zpráva, že 25 lidí bylo ušlapáno.

Většinou je to kombinace nějakého bahna a deště.

No a tady to bylo, že se podcenil počet lidí, který může být u té stéže, že tam bylo daleko násobně víc a tak.

Plus samozřejmě Travis Scott má takovou svoji auru, že se tam prostě musí dělat co největší bordel.

Prostě se tam posralo, co se mohlo posrat a ten dokument to prodává velice...

Řekl bych takovou klasickou Netflixovskou dokumentální tvorbou, kde tam máš samozřejmě lidi, co tam byli ty diváci, pak tam máš nějaký sekuriťáky, máš tam fotografku, máš to z různých úhlů a vlastně, i když to je ten klasický Netflixovský střih,

a není to nějak prostě dravý nebo nějak řemeslně, že by tam byl nějaký nápaditý, tak jste mě to vlastně bavilo a zaujalo v tom, jak to pracuje s těma informacema, jak to vlastně hezky graduje, jak se to čím dál víc a víc posírá a pak vlastně v závěrečním třetině zjišťuješ, proč se to celý posralo.

Takže klidně, že si to můžeme pustit.

Není to jako, že by to byl nějak vysoký nadprůměr, ale jestli se člověk zajímá o ty tragédie nebo věci na festivalech, tak rozhodně bych to doporučil.

Ty jsi viděl Hovnivou plavbu a ta má výrazně horší hodnocení, jsem koukal, trošku to znělo jako, že je to fakt nuda.

Jak to působilo na tebe a o čem to vypráví?

Mě překvapuje, že Milan to hodnotí de facto takhle pozitivně, protože bych čekal, že když to je stejná série, že to bude mít stejný tvůrce a tím pádem i trošku stejný pojetí.

A mně to přišlo vlastně strašně utahaný a takový hrozně...

ne odfláklý, ale vyloženě jako průměrný, že to není něčím jako zajímavý.

Vypráví to o oceánské plavbě, takový ten oblíbený volnočasová aktivita Američanů převážně a je to

Carnival Triumph se myslím jmenovala ta loď a je to nějakých 20 let zpátky, kdy prostě vyplula a byly někde v Mexickém zálivu a najednou jim prostě schořel motor a přestaly fungovat věci jako Wi-Fi a klimatizace, ale zároveň kuchyně a záchody.

No a ty lidi postupně se jako dozvídali, že než je teda zachrání, než tam přijedou nějaký ty lodě, co je odtáhnou, tak to potrvá pár dní, teď se to navíc ještě furt posouvalo

No a jak se ta loď jako nakláněla v průběhu nějakých, jako vlivem i počasí a pak i toho táhnutí, tak se to prostě jednou naklonilo moc a ty hovna z těch záchodů se trošku vylily a zároveň jako jak nefungovaly ty hajzly, tak musel, a nebylo to ani jako zdaleka tak vtipně podaný jako ve filmu Trojuhelník smutku, což mě zklamalo, protože tam to bylo skutečně jako vrchol komedie.

A fakt mám pocit, že to byl strašně rutinně podaný dokument, kde kromě toho, že teda byly ty splašky a všechny tyhle nechutné věci a že ty lidi tam strašně dramaticky líčili, co se dělo na té lodi, ale jak to pro ně bylo.

Byl jsem celý vodhoven.

Já se právě chci zeptat, tady Mila mluví o tragédii, můžou tam 10 lidí u tebe a jako těmhle nemáte, jako teď ty tekly hovna, nebo tam... Museli kadit do červených sáčků a dávat to na chodbu.

Já právě vidím problém v tom tématu, že vlastně tady u mě máš s čím pracovat v tom Astrovodu, ale tady máš jenom prostě film, kde tekou hovna.

Já si myslím, že to hodnocení může být nižší částečně i kvůli tomu tématu, že prostě lidi viděli hovna, tak to schválně jako posnižovali, ale já jsem teda dal dvě hvězdy, protože mi to

nezajímavý tím podáním a hlavně ty lidi to prostě přeháněli.

Oni popisovali, jaký to bylo jako pro ně strašně náročný, ale prostě byli devět dní na lodi a jako bylo jim tam trochu horko a museli spát na té vrchní palubě, ale to bylo všechno.

Takže jako koti.

Místo icy dead people máš icy hovna a jako stejně... Zajednout nějakou chloupku do brd se suchým hajzlem a co by si kdo dal, že jo?

Mohli se navíc vysrat do moře, ne?

Jako jediné, co tam bylo zajímavé, takže vlastně CNN v té době zrovna klesaly rejtingy a přišel tam novej šéf, americké CNN a vsadili v podstatě veškeré svoje vysílání na to, že budou pokrývat tohle, to jak tam ty lidi prostě trpějí v uvozovkách.

A fakt jim to zvýšilo ratingy, že všichni sledovali, celá Amerika sledovala, jak prostě lidi se nemůžou vysrat na jedné lodi a byl to hit, no.

Takže to bylo jako zajímavý, protože to jsem nevěděl, ale jinak fakt jako, kdyby, jako není třeba to vidět.

Prostě o hovně.

No, když si pustíte trailer, tak jste v podstatě viděli celý dokument.

No, to je hezký.

Já jsem si říkal, zamyslel nad tím, že mám židlivou 27 dňáků nič než on, takže on proti mně vypadá jako Titán a já vypadám jako Lilliput.

Já jsem byl právě překvapený, protože jsi vzal tuhle tu.

Já jsem překvapený, že tenhle trůn, který má ty opěrky na ruce...

Já jsem chtěl nechat Ondru vyniknout jako tahou na týhle relace.

No, tak pojďme si, když už jsme u Ondry, pojďme si povídat o jeho očekávaném a nakonec i oblíbeném filmu.

F1, film, kvůli kterému jste si zaplit tuhle relaci pravděpodobně.

Velký blockbuster, který natočil Josef Kosinski, režisér Tron Legacy, Oblivion nebo Top Gun Maverick.

A Top Gun Maverick je samozřejmě film, který se sluší zmiňovat z F1 docela napřímo a často, protože není moc s velkým překvapením, že co se týče nějaké příběhové konstrukce a nějakých schémat a klíše použitých, tak to hodně příběhově kopíruje Mavericka ta F1, protože i tady přichází Matador,

Brad Pitt, legenda, taková nespoutaná, rebelská, která se snaží posunout tu věc kupředu.

Tentokrát to nejsou stíhačky nebo nějaká národní bezpečnost, ale je to Formule 1, formulová stále.

Ten film je velmi drahej, stál 300 milionů dolarů.

A oficiálně 200 milionů.

Oficiálně 200, ale jedním z producentů je Lewis Hamilton a na produkci se do velké míry podívala sama F1, takže kdybyste ten film chtěli natočit, to vám můžu říct zrovna, kdybyste ho chtěli natočit, tak nebude stát 300 milionů dolarů ani 200, ale bude stát třeba 600, kdybyste to chtěli všechno vykašovat.

A je to na tom filmu vidět a já jsem byl v IMAXu a jsem rád, že jsem byl v IMAXu a asi můžu rovnou prozradit, že když jsem na to koukal ze šesté řady a to plátno bylo kůrevsky velký a jestli něco Josef Kosinsky umí, tak opájet se těma celkama a těma výjevama a tou fotogenošťostí těch věcí, tak když jsem tam viděl ten obrovský záběr třeba z Abu Dhabi, jak se tam ty formule naháňají,

tak navzdory tomu, že jsem Formulu 1 opustil někdy v době, kdy ji opustil Michal Šumacher, protože už jsem neměl pak koho nenávidět, a o kom si myslíš, že je piča, která vždycky najde do soupeře, vole, a pak se tváří, že nechtěla a kvůli tomu vyhraje mistra světa, ty vole.

O mrtvých jen dobře, ale prostě přestalo mě to pak bavit.

Tak pak se tam přestalo předjíždět.

Já vím, že mi Ondra si vysvětlí, jak se je to furt napínavý, jak se tam předjíždí, ale to je jedno.

Prostě pak mě to přestalo bavit, ale třeba Arton Sena, to byl můj velkej favorit a Ellen Prost, toho jsem rád sledoval.

Bylo to prostě Damon Hill, to prostě byly moji hrdinové.

Tak když se na to dneska podívám, tak prostě ten film je ke kochání a já, když jsem se na to koukal a bylo to už třeba dvě hodiny pryč, tak ne, že bych byl nějakej strhnutej, ale stejně jsem si říkal, ty vole, tohle až za deset let na výročí budeme...

promítat v kině Aero, tak to prostě bude zážitek, protože to bude na tom velkým plátně, tak jak to bylo zamýšleno, bude to prostě vizuálně krásný a v tomhle směru já tam vlastně viděl sportovní a závodní instant classic, že to vlastně fakt dokáže v nějakých parametrech obstát na té super úrovni, že prostě je to podle mě čtyřvězičkovej film prostě úplně bez debat a je to krásný blockbuster ke kochání, což jsem třeba nečekal.

Tak Ondron, zkus nějak navázat se svýma dojímama a jestli jsem tě třeba překvapil, nebo jestli to moc chválím, nebo jak to...

Tak jako určitě jsi mě překvapil, ty jsi to, nevím jestli úplně hejtil, ale hodně jsi to podceňoval, já si myslím, že spousta z vás to jako podceňovala, ale já jsem od začátku byl přesvědčený, že navzdory tomu, že jsem Kosinskému úplně nevěřil, takže ten materiál na mě prostě působil dobře a jediný, co jsem doufal, že ten příběh bude mít

hlavu a patu to hlavně, ale zároveň jako to srdíčko, který já mám v těch filmech rád, takže když jsem se usadil a začal jsem ho cítit třeba po nějakých deseti minutách, do velké míry díky tomu, že Brad Pitt prostě má to neuvěřitelný charisma, tak jsem byl neskutečně jako šťastnej, že to tam je a já jsem se nechal jako upřímně strhnout tím příběhem a já vás teda ale budu asi trošku srát, protože víc než jako Top Gun jsem tam cítil moje oblíbené bouřlivé dny,

Co nasreš permanečně, takže buď v klidu.

Jsme zvyklí.

Protože vlastně to schéma nějaký je tam dost podobný.

Víceméně tím, že to je sportovní drama, furt v základu, tak všechny tyhle filmy mají nějaký jasný schéma i roky.

A tohle je o tom, že tam přijde starý týpek, který si něco potřebuje pořád dokázat, má tam mladé ucho, které potřebuje naučit trošku

trpělivost a respekt a zároveň tam je ta zkomírající stáj, která potřebuje prostě nějaký ten zázrak, takže všechny tyhle parametry toho archetypálního příběhu sportovního tam jsou, ale jsou tak strašně jako šikovně namixovaný

a tím, že to má to pozlátko té F1čky a tím, že fakt mohli natáčet na těch tratích a mohli se tam opírat o to vlastně, že se jim tam prochází skuteční herci, procházejí se jim tam prostě figury kolem té F1čky, jsou tam skuteční komentátoři a vlastně je to fakt, jako kdyby se to jelo ta opravdová sezona, tak já jsem si to neskutečně užíval a jako musím uznat, že teda

Ty závody, to, co se děje při těch závodech, je trošku úsměvný.

Ty věci jsou na hranici, ne uvěřitelnosti, nevím, jestli uvěřitelnosti, ale rozhodně... Jako celý, jak on to hýbe s každým závodem, jenom svojí vykutáleností, to jsou vlastně strašně pěkné.

Trošku tam pomíjí nějaké tresty a takovéhle věci.

Asi by si ten druhý závod nezajezdil už po tom prvním.

Ale dokázal jsem to furt nějakým způsobem docela tolerovat, usmíval jsem se při tom a mě to bavilo.

Mě to vlastně fakt... Tak bude to asi tím, že jsi přihoňoval už půl roku před nám.

Ne, ne, ne.

Já jsem byl připravený, že budu i zklamanej, protože Kosinskému jsem vůbec nevěřil, ale jsem rád, že to nakonec dopadlo i tímhle způsobem.

Co vy?

No, už jste řekli vlastně v podstatě všechno.

Já jsem stejně jako Ondra, jsem taky na to strašně těšil, protože taky jsem formovej fanda a vlastně si myslím, že i když je to samozřejmě do velký míry naleštěná reklama na F1, tak stejně to nemohu dopadnout, ať už co se týče té reklamy, ať už co se týče sportovního filmu, protože fakt máš tam všechny kliše, máš tam všechny...

věci, který v těch filmech výdáš, na co si vzpomeneš, ale stejně i přes ty jednoduché a schematické ději ti to vůbec nevadí, protože ať už ta atmosféra v tom pedoku na těch závodech nebo při těch závodech samotných, ty závodní sekvence, to člověka tak strhne společně s tím pitem, že jsem si to užíval od začátku do konce.

Ta stopáž možná byla na můj vkus trošku přitažená.

Já bych to zvládl zkrátit od vás.

Takže jsem si říkal, že právě těch dvacet půl hodinky, kdyby to mělo nějaké ty kecací pasáže s tím talentovaným jezdcem a jeho matkou, kdyby se vyřadili, tak by to úplně jako nevadilo.

Ale ve výsledku právě to, jak se tam zachází s tou dynamikou a s tou gradací těch závodů, jak tam prostě to prostřihává mezi těma úplně těma záběrama z té kabiny a těma lidma okolo.

A zároveň tam vidíš i ty komentátory, všechny ty věci okolo, takové ty detaily F1, používání pneumatik nebo těch modrých vlajek, jak se tam vlastně řeší, občas i ty technikálie, tak v tomhle mě to přišlo strašně strohující a bavilo mě to, že to i přesto, že to je pořád taková pohádka,

kde právě to, co dělal Brad Pitt, tak by ho za chvilku vyloučili, tak stejně ten Lewis Hamilton tam potom dokázal podat tady ty technický detaily, díky kterým to působí vlastně v těch závodech realisticky a uvěřitelně.

A zároveň, a to jsem se u Kosinského toho asi bál nejvíc, jsem se bál, že to bude strašně chladný, jak u těch filmů jeho mám jako problém.

A vlastně v té poslední třetině u těch posledních závodů tam na mě ty emoce fungovaly úplně na maximum a

Říkám, je to fakt taková čistý blockbuster, kde podle mě to musí bavit úplně každou generaci, úplně každýho a vím, že když to pustím tátovi, když to pustím přítelkyni, když to pustím komukoliv, tak každý se u toho bude bavit a nikdo podle mě nebude nasraný.

Nebo Ježíšovi.

Já bych jenom k tomu Kosinskému dodal, že on tam má furt podle mě hrozný rezervy,

Vlastně na ten film se hezky kouká, ale s tou scenografií, jak je to všechno v těch tiskovejch centrech, mě ten design vlastně těch setů, to jak jsou záběrovaný, mě vlastně po chvíli... Ale pak při těch závodech vždycky tam máš ty ohňostruje.

No při těch závodech je to moc hezký, ale jakoby tam, kde se debatujou dva lidi, tak vlastně většina mi přišla poměrně hnusný, takový to sterilní prostředí, že to na mě...

dejchalo tím Oblivionem.

A druhá věc, furt mu podle mě vůbec nejdou ty dialogy.

Že ty jako postavy jsou docela živý, ale je vidět, že když oni spolu mluví, tak on tam strašně nahání nějakou tu dialogovou energii, že zatímco třeba hřebejk tohle umí v jakýkovi roce, tak vlastně umí tam vytáhnout z těch herců, že se baví jak lidi nebo Prusinovský.

A on prostě je vidět, že mu to vlastně nejde, že je takový neživej ředitel nějakých jako hereckých robotů.

A teďka to teda řeší aspoň tím, že je to vždycky rychle stříhaný a mega rychle stříhaný místy, ale díky tomu to má aspoň nějakou energii a flow.

Já tady asi nemám moc co dodat, všechno bylo řečený.

Moc hezky se na to kouká i mě jako člověku, kterému jsou F1 úplně úžití, v životě jsem to podle mě neviděl a teď možná někdy uvidím po tomhle filmu, protože fakt se mi to líbilo.

Ale chtěl bych tady ještě jako zdůraznit to, že mě hrozně bavilo, jakým způsobem Pitt hraje tu svoji roli, protože mně připadalo, že se koukám na nějaký třeba 40 let starý film,

Takže on to hraje na takový to klidní, tichý charisma, jako měl Paul Newman třeba.

Že tam prostě přijde na tu scénu a ví, že to má všechno pod kontrolou a když mu někdo půjde po krku, tak se na ně prostě vysere a bude se dělat to svý.

On mu pomáhají ten scénař, jak tam jsou ty old schoolový nástupy, se podílej dodále a on přichází se svou taškou a džinovkou.

S tou džinovkou, ano.

Je to velký oldschool v tomhle, ale zároveň bych tady chtěl říct, že mi vlastně vadilo, jak ten scénář pracuje s těma vedlejšíma postavama, respektive vlastně nepracuje, protože je tam spousta velmi dobrých herců v těch menších rolích, jako třeba Kim Bodnia a podobně, a my se o nich vůbec nic nedozvíme, nebo je to velmi rychle schozený ze stolu a já bych trošku víc chtěl vidět

právě lidi v tomto prostředí a nejenom, aby tam byli a zvedli auto, aby tam měli ty svý malý příběhy, třeba ta mladá holka, která s tím Damonem Idrisem, tak tam jako něco v tom vzduchu je, já bych chtěl vidět víc trošičku, aby to šlo i podělit těch postavách a podělit těch emocích, ale samozřejmě ten film má 155 minut, takže první větši, co museli ven, tak byly asi tyhlety.

Ale asi by mi to pomohlo v tom, abych trošku víc proníkl do toho světa a na druhou stranu Pitt to táhne takovým způsobem, že mi to vlastně stačilo.

Mě by zajímalo třeba Douglas, jak měří ty délky těch scén.

Tak jestli by třeba nezměřil, v jaký minutě, respektive v jakém procentu filmu, se hlavní hrdina vyspí s tou svojí holkou, po který jako tak mrká od té první minuty, protože mi přijde, že to... Nějakých 70 %.

že přichází vždycky úplně ve stejný moment, ať už v prvním Top Gunu v Maverickovi, tady vlastně i v Bouřivej dnech, že samozřejmě je to podle nějakého mustru, ale za mě ten mustr byl velice životnej a mimochodem byl životnej díky tomu, že tady vlastně Kosinsky mě jako režisér opravdu překvapil,

že dokázal najít nějaký vizuální jazyk a nějaké formální uchopení, které bylo výrazný, originální a že já jsem se pak strašně těšil, jak pojedu tou formulí a bude tam taková ta otočka o těch 90 stupňů té kamery.

což nevím, jak to bylo automatizovaný nebo neautomatizovaný, ale prostě pak si úplně zvykneš na to, že se vlastně rozlížíš furt po té dráze a bylo to za mě úplně super.

Samozřejmě Hans Zimmer si odvedl takový svůj standard, občas slyšíte Interstellar, občas slyšíte nějakého Batmana.

Občas rivali.

ale funguje to skvěle.

Zvukově to je úplně famózní, přišlo mi to obrazově famózní.

A ještě jsem chtěl říct jednu věc, a tu jsem teďka zapomněl.

No ale prostě přišlo mi, že to není jenom přimontujeme kameru na nápravu a na spoiler, ale že se fakt snaží

do každého toho momentu, že tam vidím nějakou kameramanskou invenci, režijní invenci a že prostě to není jenom standardně otočený v luxusních podmínkách, ale že je to vlastně super.

Takže já jsem fakt byl namsanej, užíval jsem si, věřil jsem tomu, že ten Brad Pitt tam opravdu sedí, když prostě seděl za nějakým týpkem, který mu to řídil, takže za mě jako skvělá práce.

Už nemáte co dodat, co?

Já jako maximálně, že se mi tam vlastně líbily i takový detaily, přesně jak Matěj popisal, že mu to trošku chybilo, tak mě vlastně bavilo, že ten film neříká úplně všechno, ale že občas nechává nějaký věci jenom na to, aby ty si sám to jako mohl v hlavě zachytit, že třeba to házení tím míčkem ty karty, co si tam strká do toho toho, ta mladá inženýrka, ta mechanička, která vlastně tam dělá něco posere a pak si ji to začne postupně zase dařit, že vlastně jsi viděl, jak postupně ten tým nabírá nějakou tu jako

odvahu to, že chodí běhat postupně, že postupně se přidává čím dál tím víc lidí, že se ten tým stměluje a tak.

Že vlastně ne, všechno tam je vysvětlené slovně a mě to bavilo, že se ten film nebojí vyprávět čistě obrazem, což je prostě základ filmu.

Samozřejmě hardcore fanoušci formule budou možná zklamaný, protože samozřejmě je to celý vlastně úplná pičovina, ať jako progresem toho týmu nebo progresem Bereda Pitta v šedesáti,

A ještě třeba po nějakých, nevím, jestli je to spoiler, ale po nějakých prostě patálních, co to má, tak je to vlastně úplná blbost, ale funguje to super a já jsem fakt cítil vlastně euforii, takže za mě krásná práce.

A kdyby každý blockbuster, o kterýho jsou nalítý takový prachy, vykazoval tu jistotu v těch jednotlivých složkách a zároveň invenci v podání některých momentů,

tak by to bylo super.

Samozřejmě si myslím, že těch 20 minut navíc je tam prostě navíc.

Jestli už se to táhlo, zvlášť když to sleduješ večer, tak jako 155 minut nemyslím si, že je úplně povinnost vždycky mít, ale jsem spokojený.

Já se teda moc těším na druhou projekci, ještě musím říct.

Já taky.

Příští týden půjdu a fakt se jako těším na to.

Zase Roya Maxu.

A snad to je ono.

Protože toto fakt potřebuje to plátno, takže jestli nějaký letní film podle mě letos si zaslouží to největší plátno, tak je to tenhle.

Ale mimochodem, já jsem na tu předpremiéru chtěl jít, ale bylo místo jenom v třetí řadě.

Jako úplně na kraji, tak jsem si říkal, tyvole to asi nedám, navzdory tomu, že jsem takhle zvládl Openhymna někdy ve druhé.

Ale pak se uvolnilo v šestý, tak jsem si tam koupil lístek, takže jsem byl rád.

Ale když kámoš byl pozvaný na premiérovost, bylo na ním místo ve druhé řadě a říkal mi, že odešel, tak jako jsem to vlastně chápal.

Podle mě je to jako vlastně two match ten Ajmex.

Jako ty první tři řady, vždycky tak, jak čumíš, tak to je úplně, to je strašný.

To je jako fakt, co mě zajímalo, jako zážitky lidí sebrat, jako jak se u toho cítí.

No.

Tak co jsi viděl ještě, Hlede?

Já jsem viděl Pixerovku Elio.

Tak pojď nám o tom.

Pixerovka Elio vlastně už teď víme, že sice lehce nadprůměné hodnocení na všech platformách, všichni dávají takovou šestku, ale velký kasovní propadák, protože ty náklady byly vysoké, byly vysoké už na vstupu, ten vstup pak byl trošku zdrban na různých

testovacích projekcích, takže se výrazně přetáčelo a předělávalo, ale i tak je oficiální rozpočet 150 milionů dolarů, což mi vlastně přijde furt docela málo.

A přesto je to brutální propadák, protože se to nezaplatí ani nejen z kyn, ale ani v podstatě z nějaký poloviny.

To znamená velký provar a to samozřejmě neznamená, že to musí být špatný film.

Neznamená, ale skoro je.

Elio určitě není dobrý film.

Já myslím si, že posledních pár let jsme si asi všichni všimli, že ta značka Pixar už trošku ztrácí ten svůj lesk.

Že jdou hodně sequely, že jejich novinky nejsou zdaleka tak zajímavý, jako kdysi.

A to je případ i Elia, který je podle mě extrémně nezajímavý film v tom směru, že tam není nic novýho, nic atraktivního, nic osobitýho, což vždycky Pixar měl.

A já jsem u jeho sledování měl pocit, že koukám na takovou tu druhou řadou animovanou věc, který se vždycky dostanou do našich kin, startují na nějakém šestém, sedmém místě a pak tam jsou dva měsíce, protože ty děti to prostě chtějí vidět, protože na tom plagátu vidějí nějakého veselého papouška, který někam letí, nebo koalu, která někam jde.

No a tady to je v podstatě úplně to samý.

Je to okolikový, který po smrti rodičů vyrůstá s tetou, nemá moc kámošů a miluje vesmír a chce, aby ho unesli mimozemštěni.

No a ty ho unesou a on tam s nima pak je a musí se naučit... Tam s nima felí.

Oni jsou oslízlí a vypazují jazyk.

Asi tak, no.

A musí nějak jako se poučit, že lásce se mu řídí trošku naproti a tetička taky nesmí být tak ostra a nakonec se mají všichni rádi a dopadne to dobře.

Tohle já od Pixaru nechci, to mi fakt přijde strašně málo, respektive mi to přijde strašně málo na jakýkoliv Ačkovej animák.

A je jako hezký, že tam je spousta těch mimozemšťanů, že ten design je takovej veselej, ale on je vlastně veselej až moc, protože všichni ti mimozemštěni, všichni těch zlejch, jsou tak jako až otravně rostomilí, jo, jako není tam

vlastně žádný napětí, žádný opravdový silný emoce.

Já vím, že když tady budu zmiňovat třeba úvod Zvůru do oblak, tak jsme jako v nějaký úplně tý nejvyšší lize, který je úplně jako absurdní doufat, že se ji ještě někdy někdo nějakým způsobem může dosáhnout.

To je hrozný, kdy to vlastně mluvíš, jakože Pixar považuje za odepsanej.

Ještě nechci říct, že je odepsanej, ale jako já jsem o toho Eliase vybavil spoustu jiných pixarovek, u kterých už jsem si říkal, hele, už se moc nesnažíte, ať už to byl ta mexická, kterou vy máte rádi, to já jako beru.

Pro mě v Topce není, ale je tam vlastně stejný koncept.

Klučina se propadne do divného světa, ve kterém se musí zorientovat a najít cenu přátelství a rodiny.

Napadl mě i ten italskej, který si už taky nepamatuju.

To je vlastně to samý taky.

Dva kluci z jiných světů.

A to bylo jako hezky vystavěné v rámci.

A tohle je vlastně ten samý příběh v méně atraktivním prostředí, s méně zábavnýma vtipama, s méně zábavnýma postavečkama, s slabšíma emocema.

jako přijde mi to líný.

Strašně líný to, co ten Pixar vytvořil.

A v době, kdy si myslím, že by se naopak měl extrémně snažit ukázat, že na to ještě má, protože jasně dvojka v hlavě byl hit, další historie bude taky hit, ale opravdu povedený originální animáku od Pixaru si nevybavím.

A ten i v těch méně povedených prostě patří k té větší rutině.

Já nechci říkat, že to je špatný film,

Ale nebudu říkat, že je dobrý.

Je to opravdu ten unilej průměr, který ale od Pixaru nechci.

To je prostě málo na ten tým, co zatím stojí.

No a jak jsem tě přerušil s těma emocema, to jsi chtěl říct, co?

Jako neočekávám, že to bude takhle ikonický emocionální ždímání, ale aspoň nějaký, jo?

Jo, nejde ani o to ždímání, ale tam jako vidíš, jak s nějakou scenaristickou práci i to režijní mistrství, jak se to vlastně obejde bezeslov, vypráví to jenom obrazem, že to není jenom tady máme kluka, tady máme hezký prostředí a tady máme buď roztrmily zvířátka, nebo v tomto případě mimozemšťany, nebo tady podmorský potvory, nebo tady mexický

Jako nasrat.

Snažte se trochu.

Tohle, já nevím, o čem to bude příště.

Příště to bude o elfech?

Protože to může být o elfech.

To už bylo, ne?

Ten Unworks.

No, tak teďka to budou jiný elfové.

Teďka to budou ty santovský elfové, víš, jo?

Jo, taky.

Já jako fakt musím mě nepřekvapit, když za tři roky vznikne Pixerovka, která bude o klukovi, který se ztratí na severním pólu a budou tam elfové, protože Pixar očividně dělá teďka tohle, protože buď nemají nápady, nebo na to serou.

A myslím, že

Může se za to Disney?

Nevím, jestli se za to může Disney.

V tomhle případě, myslím si, že tam byly nějaké velké přetáčky a úpravy, že původní verze se moc nepovedla, ale doufám, že to bude jako takové to ne plácnutí přes ruku, ale kopnutí do koulí pro tu studiu, aby si jako sedli a řekli si, proč to předtím fungovalo a proč

Proč vlastně vzniklo slovo Pixarovka, že jo?

– Jde o to, jestli na to mají ty skills.

– Jo, jo, ale já mluvím o tom.

– Oni to taky furt bere, Pixar je značka, Pixar jede, ale tak ten koko, to už je deset let starý, ne?

– Právě, právě, no.

– A jakoby příběh hraček je třicet let starý.

– Jo, ale já mluvím o tom, že Pixar byla instituce.

Prostě jsi řekl, jdeš na Marvelovku, jdeš na Pixarovku, stejně jako kdybys řekl, jdeš na Novýho Camerona.

A to už tady není.

S tou institucí se pojela nějaká kvalita, nějaká snaha, nějaké nový nápady, trošku odvahy a nic z toho už tu není.

Už tady je jenom to obstojní řemeslo a to je prostě málo.

Já vidím trošku problém i v tom, že proč to propadlo, že zase je to ta debilní vesmírná tematika, která podle mě nikoho nezajímá, že basrakeťák takhle propadnul, pak byl nějakej ten Zemekex, že o 15-20 let zpátky to taky propadlo, že všechny tady ty vlastně věci z toho vesmíru, kde máš nějaký odporný monstra nebo nějaký rádoby vesmírný dobrodružství, tak vlastně nikoho to nezajímá.

Už tam líst do toho je vlastně další level lenosti za mě a toho, že to nemůže fungovat.

To určitě, jak říkám.

A tak mě ten setup o tom, jakoby nějakým nisponovaným chlapci, co sní o tom, že se dostane do vesmíru, přijde vlastně... Ale jako ten teaser byl právě docela zajímavý, ale tak já jsem možná jiná cílovka, než kterou by jako Pixar potřeboval dostat do kina.

Tak to každopádně, ty seš jiná cílovka.

Oni už v podstatě mají teď momentálně jenom ty sequely primárně, budou další úžasňáky, zase se k tomu vrací Brad Bird, ale ty originální animáky, ty fakt dobrý, tam, kde se riskuje, tak to si myslím, že přišlo úplně do jiných firem.

Ale i když se riskuje, tak z toho nevyleze vůbec tak dobrý film, když si třeba vzpomenu na tu

na tu Pandu.

To byl zajímavý a neobvyklý téma, ale ten film byl všeho všudy průměrný.

Přiznám, že vůbec nevím ani o čem mluvím.

Proměna.

Proměna, no.

Jak se ta holka mění, když jí prdnou emoce.

To byl Pixar.

To nebyl Pixar.

No jo, byl to Pixar.

Mám pocit, že to dělal dokonce stejný tým, jak to dělal Elia.

Red One.

Ne, jak se jmenuje?

Red one... Počkej, jak se jmenuje?

Red... Turning Red, ne?

Turning Red.

Čili to byla nějaká metafora k krámům, ne?

To je jak jsem dostal hejt za to, že jsem s pandou, ne?

A to, že jsi nepoznal si to, že to je červená panda.

Já vůbec nevím, že pandy můžou být červený, vel?

Pandy červený mají v Pražský zoo přímo u vchodu a jsou hrozně cute.

A jsou kurva roztomilý a ty jsi říkal, že to je nějaká fantazipostavička.

Jednou jsem viděl, jak si vylezla na svůj domeček a tam se vysrala a i to bylo cute.

Když jde o filmy s menstruací, tak jedině Carrie.

Dobře, tak jdeme dál.

Když jsme u menstruace, tak můžeme vzpomenout film 28 let poté.

Návrat zombíků, kteří nejsou zombíci, mají steklinu.

V režii Dannyho Boyla, neuvěřitelně progresivního, virtuózního, neustále se snažícího a objevujícího režiséra, který natočil 28 dní poté.

A scenáristy Alexa Garlanda, teďka začínáme jeho dvojblok.

Alex Garland je velký miláček mistra hlada, takže ten teďka bude jenom brblat, nadávat a házet po nás hovna za chvíli.

Ale ten návrat je hodně specifický, je vlastně výpravný.

My jsme tady

Je zajímavý, že před dýnem jsem tady seděl u tohle stolu s Tomášem Balodínským a natáčeli jsme nový a starý těsně po projekci, kdy jsem byl takový vlastně znuděnej a otrávenej a během naší rozmluvy jsem si vlastně začal uvědomovat nějaké kvality toho filmu.

A zároveň tady padaly věty, že je to levný, nezávislý film.

Já jsem se snažil domáčit tím, že jsem řekl, stalo to miliardů, a pak jsem zjistil, že to stalo dvě miliardy.

Takže zase tak levný film není, ale...

Je to zajímavý přístup ve smyslu toho, že Danny Boyle opravdu je furt formálně virtuózní, dravý, snaží se hledat nové cesty, tady se je snažil hledat skrze iPhone, takže ty vidíš opravdu šílenou iPhone divočinu, samozřejmě s těma objektivama, která je neuvěřitelně rychle divoce stříhaná, snaží se nacházet nějaký nový audiovizuální jazyk, což je na ní fajn.

Na druhou stranu je to ten důvod, proč spousta lidí vlastně tomu filmu podléhá, nebo jeden z důvodů.

Navíc je to takový krvavý, místy drsný, místy driáčnický.

Na druhou stranu má to i docela dost odpůrců a ty se rekrutují podle mě z takových dvou základních ploch.

Jedna je, že když jako zapojíte úplně tu racionalitu, logiku a snažíte se pochopit ten svět,

A to, jak se tam chovají ty jednotlivé postavy, tak se to rozboří poměrně rychle a jde to napadnout z mnoha směrů.

A druhá věc je, kterou mám třeba já, že já jsem se u toho opravdu nebál.

Což nemusí vadit, pokud víte, že sledujete nějaký melancholický drama s nějakýma společenskýma přesahama, s nějakýma satirickýma kousancema.

ale vadí to, pokud si na základě kampaně, která je hodně hororová, myslíte, že jdete na horor a já se musím přiznat, že já jsem měl pocit, že sleduju spíš nějaký komparzisty, který mají občas vytáhaný, nejen vytažený, ale i vytáhaný velký péra a prostě furt tam takhle pobíhají a já jsem se vlastně úplně nebál navzdory tomu,

že mi to místy těma lekačkama a tou intenzitou střihovou vlastně hrozně řve do ksichtu, teď se boj, cít se zneklidněně, teď se lekej.

A mně to vlastně přišel hodně samoučel.

Takže mně to přišlo vlastně zábavný návrat na starou půdu, který je furt jako invenční a pro rok 2025 udělaný, ale že bych v tom viděl masterpiece, to bych teda kecal.

Co ty?

No já si vlastně doteď, a to jsem to viděl někdy před čtyřma dněma, nejsem jistý, jestli se mi to líbilo nebo ne, protože je to fakt takovej film, kde mě to deset minut bavilo a následujících deset minut mě to strašně sralo, protože tím... Já vlastně jsem jako fanoušek tady těch přístupů, že uděláš velkej fakáč vůči všem očekáváním a jedeš si to svoje a jedeš prostě vůči nebo proti všem...

jako lidem, co čekají atmosférický horor a děláš si vlastně svoje a děláš si to strašně drze a rádoby rafinovaně a měníš prostě žánry, měníš prostě návady toho filmu a to je tady fakt jako furt

A je to tady až tak moc, že mě to fakt už časem začalo štvát, že právě je to dobrý v nějakých těch postapokaliptických částech, třeba ta první půlhodina nebo to, kdy tam jdou na ten lov, to ještě to není žádný spoiler,

tak tam je jako vlastně přišlo, že atmosféricky ještě fungovala dobře, bylo tam hodně těch audiovizuálních nápadů, hodně se tam pracovalo s tím iPhonem nebo s nějakýma spomalčkama těch kilů a tak, tak tam mi to ještě přišlo fakt takový jako hezky videoklipovitý, syrový a to, ale pak jak se to už...

Právě přepl do nějaký druhý poloviny a zároveň se tam furt měnil ten žánr.

Chvilku to bylo postapo, pak to byla komedie, pak to jelo do nějakýho... Komediální road movie, pak vlastně... Komediální, pak je tam, pak tam máš nějaký... Melancholické rodinné drama.

No, pak tam máš nějaký naratev okolo toho kluka hlavního, což asi můžeme říct, že to je vlastně coming of age, takový příběh toho kluka.

který narativně za mě funguje na tom konci, který je docela silnej, nebo hlavně v té jedné pasáži, ale okolo je to poskládaný takovýma rádoby žánrovýma hříčkama, právě těma nelogičnostma a tím, že se tam nějaký věci fakt dějou jenom na efekt, protože to bude vypadat cool na rozházení kameře.

že jsem si k tomu světu a atmosféře vůbec nenašel cestu.

Vůbec to na mě po atmosférické stránce nebo stránce těch postav nefungovalo.

A to, jak se to snaží být až moc edgy a až moc proti všem, tak to vlastně tomu dost ubírá.

A i když musím ocenit tu odvahu, že se do toho pustili,

Ten zážitek je z toho dost jako rozporuplný a třeba ta poslední minuta, to už jsem si říkal, to je kurva, co to do prdele je a co nás čeká příště, což na jednu stranu je vlastně lákavý, že zase to může něčím překvapit, ale taky to může jít dost dolů.

No ale když jsi nás poslouchal o tom 28 let poté, tak jak se na ten film začal těšit velký Garlandův fanoušek?

No ty vždycky říkáš, no jako nenatkli jste mě nebo nenalákali jste mě a v tomto případě je to ještě horší.

Já jsem nalákanej nebyl.

Já jsem byl víceméně od okamžiku, když jsi řekl, že to není úplně žánrovka rozhodnutý, že to uvidím v okamžiku, kdy za to nebudu muset platit.

To znamená někde na streamu.

Teď mám trošku pocit, že to neuvidím.

Jakože nikdy, protože přesně to, co říkal Milan, že to je film, který je jakoby proti všemu.

Já nenávidím filmy, který jsou proti všemu.

A mám pocit, Alex Garland je velmi rád píše, že to je takovej ten, já si ho představuju jako toho čuráka, co jako stojí na tý židli a takhle dělá jako na všechny víš co.

Tohle.

A dělají jenom tohleto a mě to fakt jako sere.

Já chci nějakou, ne pointu nebo názor, ale fakt jako se mi do toho nechce vůbec.

On se jenom nebojí rozbořit očekávání a jít prostě a řekne si, ty vole, tak...

bojí psát zajímavý scénáře.

Teďka tě prostě čtyřicet minut dusí v té postapo a teď si s tím Irlenem, Tylerem Johnsonem, jsi napětej, prožil jsi s nějakou napínou sekvenci.

Víte co, serem na ně, nebudeme o něm vyprávět, začneme vyprávět úplně něco jinýho.

Mimochodem, Baldynský mi pak říkal někdy, podle mě to nebylo v tom podcastu, že

že si myslí, že to původně bylo koncipované jako seriál a nedali jim na to prachy, což by odpovídalo té trilogii a odpovídalo by to vlastně i tady tomu, že tam máš třicet minut jako nějaké poznávání světa, třicet minut průpravy, lov, třicet minut se zábavným týpkem, který se tam zjeví a jako něco vypráví o Švédech, třicet minut prostě nějaký rodinný drama s maminkou,

Je to vlastně hrozně rozsekaný a podle mě Alex Garland vždycky sedí a řekne, tak tohle by nikdy ve filmu nepoužili, ale víte co, zkusíme to a bude to ostrý a ty vole lidi ať se poserou.

Já si třeba taky myslím, že i když jsme to tady asi úplně nepochválili, tak tím, jak je to vlastně jiný, nebo tak, že by se na to měl každý jako udělat názor sám a právě dá tomu jako šanci i kvůli tomu... A já bych možná i streamil na Twixy, když si na to děláš názor.

Ale jako takhle, já si myslím, že Alex Garland ještě nenapsal dobrý scénář, takže... Ty vole, Sunshine.

OK, Sunshine je dobrý, ale...

Jako od té doby, co ho nějakým způsobem jako eviduju, že existuje a že to je jako auteur, tak mě fakt sere.

Dobře, tak 28 let poté, zajděte si na to, napište nám do diskuze, co si o něm myslíte a my se podíváme na jiný film Alexe Garlanda.

Ten nevojdu jim určitě nikdy, to říkám rovnou, to se mě pak neptej.

Tady se jmenuje Warfare a je to váleční drama, zase garlandovský, poměrně vyhrocený koncept.

kdy to není drama úplně takového stylu, jaký byste čekali, ale je to v podstatě realtimeově hodina a půl z jedné jednotky.

V jakém státě?

– V Iráku, myslím, to bylo.

– V Iráku 2006 nebo něco takového.

To znamená reálná válečná akce, kterou, jestli jsem to pochopil, tak zaštítil to jeho spoluautor.

– No, oni byli dva režiséry, byl Garland a pak byl Ray Mendoza, což byl skutečný voják, co tenkrát v tom Iráku byl.

No a vidíte vlastně hodinu a půl akci, která myslím přesně akci, jakoby vojenskou akci myslím, což neznamená jenom akci, ale přišlo mi to, že to dobře vystihuje tvůj titulek u recenze, ve které ty ses vypsal, kdy píšeš nekompromisní warfare,

což by mohlo znít jako 9 z 10, ty jsi tomu dal jenom 6, ale ten přívlastek nekompromisní mi vlastně přijde příznačný ne z hlediska toho, že by to bylo nějak jako brutální, byť to je brutální, ale že to opravdu je takový hodinu a půl soustředěný pohled, který často

on se drží do velké míry pravděpodobně skutečnosti, to nám tam v závěrečních titulcích ukážou, ale nedělá takové ty hollywoodské dramatizace, nevyužívá ty momenty, kdyby mohl překvapivě někdo umřít, mohl by tam být nějaká ironická smrt, mohl by tam být nějaká výzva, která by byla scenaristicky lákavá, ale opravdu to drží tady ten koncept, že jsme s nějakou jednotkou v nějakém baráku,

a na to je zautočeno a my se s ním pak chceme dostat do bezpečí.

Nic jinýho tam vlastně není, ale je to podaný teda extrémně intenzivní formou, takže si dokážu představit spoustu lidí, kteří z toho budou nadšení.

Jak se to líbí o tobě?

No jako intenzivní formou to je podle mě podáno prvních 20 minut.

Prvních 20 minut se tam zrovna nic neděje?

No ono to je to intenzivní, co se týče napětí, protože vlastně tím, že se tam nic neděje, tak ty vyčkáváš a ten, myslím si, že Garland tam hezky jako buduje to očekávání, kdy vlastně začne ta smršt.

Je pravda, že jsem říkal, teď to začne, teď to...

No, ale vtip je v tom, že vlastně po tom, co to začne, tak to zase velice rychle skončí a to byl ten můj hlavní problém s tím filmem, že potom ten zbytek po těch nějakých třiceti prvních minutách, dejme tomu, je furt to samý, že se to zasekne a v podstatě to vyčkává na tom místě a už to nic novýho nepředvede a...

Já samozřejmě chápu ten záměr, že se to snažilo vylíčit, jak je ta válka zbytečná, jak je to vlastně chaos, jak je to z pohledu těch mariňáků, vlastně, že nemají ty informace.

My vlastně v tom filmu ani pořádně nevidíme nikdy ty nepřátelé, fakt jenom útržkovitě.

Všechno je to, když střílejí ty vojáci, tak vidíme, že střílejí, ale nevidíme kam.

To je podle mě velký záměr toho filmu.

ale tohle samo o sobě, ta myšlenka toho chaosu, toho, jak je to zbytečný, už byla v řadě dalších válečných, nebo spíš antiválečných filmech a mně to přišlo fakt málo a ta forma, která tady teda byla zvolená, ačkoliv mě bavila těch prvních, třeba tu první půlhoďku, tak potom už vůbec a já jsem si říkal, že vlastně mi to přijde škoda, protože

Obsazení mladých vycházejících hvězd mi tady přišlo dobrý, těšil jsem se na to, co předvede Joseph Quinn, co předvede Kit Connell, co předvede prostě kupa dalších.

Cosmo Jarvis, syn Tonyho Soprána a tak dále.

De Niro tam nebyl.

Ale nepředvedli nic, protože zůstali stejně anonimní, jako byli na začátku.

A to byl ten nekompromisní koncept.

No jasně, je to nekompromisní vize, já to chápu, ale mě to prostě sralo a nebavilo a...

Ale jako nesouhlasím s Vladem jako, že s Garlandem.

Já nesouhlasím s tím, co říkáš o Garlandovi, já bych jenom chtěl, aby to zasnělo, protože podle mě umí napsat dobrý scénář, umí napsat zajímavý scénář, ale to je přesně to, že já s ním mám takový love-hate relationship, že vlastně někdy mě totálně nasere, třeba anihilace, ale někdy mu to totálně žeru, třeba ex machina nebo i ta občanská válka vlastně mě fakt sedla.

A doufal jsem trošku, že tohle to bude takový, že se uvelebí v tom žánru, že tentokrát víc vsadí.

Ale ne, prostě chtěl jsem vyprávět svůj vlastní nějakej ten.

Nekompromisní, realistický vlastně příběh.

Tady byl mimochodem intenzivní tím, že tam 20 minut úplně nesnesitelně řve jeden voják rozstřelený na hovna.

A každý mu zakopává o nohu.

Každý mu zakopává na nohu a je to vlastně intenzivní a je to nesnesitelný.

A tak jak asi válka umí být?

Já tam tu intenzitu vůbec necítil, ale to mě začalo pak srát spíš, protože tam nic jiného než to řvaní už potom není.

Jak říká tady Ondra, mě bavila ta první půlhodina, kdy vyčkáváš na tu první kulku nebo na ten první nějaký zásah, kdy tam po nich ty Iráčani začnou jít.

Ale já jsem čekal právě tu syrovost války, tu intenzitu, kdy uvidíš ten chaos ještě v nějakém větším měřítku, ale tady musím uznat, že dobře to pracuje s psychikou těch vojáků, že jsou najednou úplně zmatený, dělají chyby, chovají se nelogicky a jsou vystrašený mladí kluci najednou v tu chvíli.

To se mi líbilo.

Ale vlastně nic jiného tam není a je to strašně málo.

A zároveň se těm vojákům vůbec nedostaneš pod kůži, vůbec o nich nic nevíš, žádnej tam nemá nějakou výjimečnou charakteru.

Protože to sleduje... Já vím, ale já potřebuju, abych začal cítit to jich utrpení, tak potřebuju nějakou expozici nebo nějakou charakterizaci, že tenhle je hláškař, tenhle je drsnák nebo prostě něco takové.

Protože chceš tak klasický hollywoodský uprávník.

Víš co, tu si zachraňte vojna Rhyna místo těch svých hovnivých plábeb, nebo na co to koukáš, a jdi do prvého.

Já si myslím, že si to zaslouží palec nahoru, že v tom vytěženém žánru je to originální koncept, jedinečná autorská vize a nabízí to vlastně v nějakém hledisku intenzivní pohled na hrůzy války.

A kolik bys dal teda ty?

No to znamená, že jsme všichni stejně, já jsem taky na 6.

Ale respektuju ten jiný zásah, ale uznávám, že je to vlastně taková jednohubka.

Je to taková baklářská příhoda.

Ano, je to taková baklářská práce skoro.

Je to takový, že tam je strašně málo toho a se jí to neutáhne.

Nemáš tam žádnou akci, nemáš tam vlastně nic.

Není to žádný černý jestřáb sestřelen, jak se možná někteří doufali po těch trailerech, ale je to fakt vlastně scenaristicky ke konci už strašně líný, což tady hlad uslyší rád.

Já si myslím, že to je realistický, že to chtěli fakt zachytit tak, že ta mise byla.

To je, to je.

Scenaristicky ke konci je to, že fakt posledních 15 minut odcházejí.

No, jako je to realistický, ale zároveň to nefunguje po nějakým diváckým zážitku.

Mně tam chybila nějaká perspektiva, skrz kterou bych to víc nafíloval, prostě ten film.

Podle mě viděl, nepamatuji si to a myslím si, že jakýkoliv film je, co se týče práce s charakterama,

a nějakou expozici, dramatickou výstavbu, neříkám lepší, ale prostě přístupnější a haliuštější než tohle.

Na druhou stranu ta intenzita za mě tam byla.

Prostě bylo to nepříjemné to sledovat.

To jo, ale víc ze začátku, pro mě se to stalo repetitivní toho.

Právě už to pak taky ke konci nebo v té poslední třetině minimálně už mě to vlastně nudilo a říkal jsem si, jestli přijde aspoň něco, co mě nějak zaháčkuje.

To chce být repetitivní.

To je dobrý nápad z toho dělat.

Právě, není to divácký zážitek, co se týče nějakého stahování na ty postavy nebo nějakého napětí, tam je jako za mě nulovej.

Dobře, nenatočíme Moviezone vs. Alex Garland?

Ne, ale já jako vím, v čem je jeho problém a myslím si, že se to v klidu obhájím, ale nechte se mi to dneska dělat, počkám se na jeho další film, který nebude.

Elden Ring, těším se.

Přesně vím, co se u toho bude říkat, ale tam zazní přesně to, v čem vám ukážu, proč je na hovno.

S mimochodem Elden Ring je extrémně hnusná hra designově, takže to bude nenávidět úplně nejvíc.

Tak jsme probrali dnešní filmy.

Je to tak?

Nemáš něco v rukavu?

Nemám tam nic.

Poměrně důkladně.

Dokonce jsme u toho vyplýtovali kartu.

Škoda, že Ondra se ani o pauze nepřesadil tak, aby nezabíral půlku obrazu.

Vešel by se sem Karel, kdyby se seděl normálně.

Kde je Karel?

No tak kde má kurva být, když Ondra zabírá půlku obrazu?

Dobře.

Jiří Geiger.

Máme tady spoustu dotazů z herohero.co, Moviezone Live.

Děkujeme vám za podporu, je vás tam skoro 400.

Pojďme tu 400 zlomit.

Já vím, že jenom na mě prcáte, ale to je jedno.

Děkujeme.

Jirko, vole.

Jirka Geiger.

Zdravím na Bušenou sestavu.

Co říkáte na výběr režiséra k Nové bondovce?

Za mě krom Nulena rozhodně nejlepší volba.

Díky.

Jirka naráží na Denýho Vilnéva.

Za mě...

Pardon, nezajímavá a nudná volba, protože všechny filmy mají vlastně podobný nějaký tempo, rytmus, podobné audiovizuální uchopení, podobný styl.

Přijde mi, že prvních 20 minut Blade Runner 2049 uvidím prostě 6x za sebou.

Za mě prostě nudná volba, já jsem proti.

Já jsem jednoznačně pro, těším se na to, Villeneuve už se Sicariem i Zmizením i vlastně všema jeho filmama dokázal.

Pardon, neříkám, že Sicario a Duna nejsou pecky.

No jasně, já vím, to chápu, ale já se na to těším i na to konto, že mě baví ten jeho styl, já mám rád to, že, no těším se na to, že další Bondovka bude opět seriózní nejspíš a těším se na to akorát, že to bude prostě hezky pečlivě

Řemeslně na té top nejvyšší kvalitě a že si tam přitáhne nějaký jako svoje zajetý dobrý oblíbený herce, jako třeba Rebecca Ferguson, byl bych za ní moc rád.

A já jsem fakt spokojený.

Řečí asi 50, ne?

No a?

Dobře, co ty?

Já jsem taky jako naprosto spokojený.

Je to takový to, že když už nesehnali toho Noulena, tak aspoň sehnali toho nejlepšího po něm teďka.

Noulena 2.

Noulena 2, ale já jsem s tím naprosto jako spokojený, protože já ten jeho styl mám rád a zároveň si myslím, že on tu sérii dokáže právě nakopnout nějakou vizí, že tam bude mít nějaký svůj režijní jako prostě styl, který může pak tu sérii nebo tu další etapu Onda nějak hezky nakopnout.

a zároveň právě Sicario nebo zmizení, tady ty civilnější věci mu šly a jako nevím, přijde mi, že nikoho lepšího si hnat nemohli a je vidět, že ten Amazon si na tom dává záležet nebo doufá, že to z toho udělají prostě megahit.

Já nejsem nadšen, ale takhle, určitě jsem na to zvědavej, těším se na to, ale myslím si, že Villeneuve není úplně režisér, který umí pracovat s žánrem nějak jako tradičně a že neumí pracovat, podle mě ty jeho filmy jsou trošku chladný,

Spíš jsem zvědavej na to, kdo se ujme druhýho štábu a bude se starat o ty actioní scény jako takový.

Jestliže Villeneuve nabídne nějakou vizi, která nebude úplně autorská, já bych o to tady až tak moc nestal, tak si myslím, že to může být dobrý, ale jinak určitě on pro mě nebyl třeba mezi to pět volbama na novou Bondovku.

Bojím se, aby to neskončilo jako nějaká filmová samohana.

A tak lepší než Garland, ne?

A tak jako lepší než Garland nebo Eva Toulova, to ano.

Boris Polách, pěkný den, želám, kdybyste dokázali narošit časopriestor, tak kterou heroickou dvojicu byste si vytvořili?

Například Natalie Portman z čas Leona a McCloy Culkin, co sám doma byl za mě premarněná preležitost po nich dvou nedospělých hercov svojej doby.

Ano, jeden vole s neužívaným Michaelem Jacksonem a druhá, která dotečka říká, že s toho má trauma a že jí Leon přijde pedofilní.

No, tak... Mel Gibson a Josef Šebánek ve smetonostný zbraně.

Co ty?

Ty vole, asi Bruce Willis a třeba já nevím.

Ty myslíš připravený na otázky?

Já jsem se neotvíral dneska.

To je moc dobře.

Děkuju.

Zabíráš nejvíc prostorů a ještě víš úplný hovno.

Nevolávej posledního.

Ale Bruce Willis a Gene Hackman, dejme tomu.

Clint Eastwood s Dob Drsnýho Harryho a Jim Carrey jako Ace Ventura.

Nějaká buddy movie hezká by to byla.

Clint Eastwood s Jimem Carreym?

No, jako buddy movie taková pěkná.

Dobře.

Já bych chtěl vidět Leonardo DiCaprio s Jiřím Sovákem, kdy Jiřík Sovák pojede ten svůj cholerický mod a DiCaprio se mu bude snažit stát proti němu.

Tomáš Hrábek, ahoj světélka.

Děka za kopii skvělého obsahu, který nás neustále hrněte, nepremišťujete nad tím, že byste trošku revitalizovali, zmodernizovali web, ale nechcem porovnávat s projektami odporných, udářských zrácov, ale taky Kinabox má ten web krásný, jednoduchý, moderný a svížný.

Můžete mít nějaký jemný Facebook prospěl, jako to vidíte vďaka na nejbližším levku papíky.

Mrdat na to, vole.

Weby jsou mrtvá věc, jako lidi jsou líní číst, máme furt fresh redesign, furt panel, dobře, tady, vole, na Kinoboxu promrdávají určitě, vole, půl milionu kvartálně, vole, za všechny ty programátory, vole, takže blbost, vole, aspoň tři roky s tím nic nebudem dělat ještě.

Já bych byl velice pro, aby byl nový web a hlavně, aby funkčnost webu byla minimálně aspoň třeba...

Adminu, že?

O 50% větší než je teď.

Ale ty se bavíš jen o adminu, ty se nebavíš o webu.

Ne, já mluvím i o webu.

A co myslíš?

No tak redesign by se mi líbil a funkčnost jsem mluvil o adminu.

A redesign je úplně přehledný.

A kdyby třeba na webu šlo, že si napíšu jméno autora a pak mi to vyjede jeho články, tak jsem taky.

Takže to se bavíš o úplně dementních jednorázových fičurách.

Ne, to nejsou dementní věci.

No jasně.

Ty jsi jako udělal hezkej večer někde, jo?

Takhle, že?

Vyfiltruje si Ondrovi texty.

Web je úplně jednoduchý, přehlednej, máš tam za sebou prostě sřezený články, stejně jako na tvým skurveným refresho.

Já si nemyslím, že ten web je momentálně přehlednej moc.

Poševní sekretár, zdar buršci, sedni si příště jako člověka nejak piča.

Počevní sekretár Zarbůš, chci jen říct, komu to možná uniklo, že modlitby byly vyslyšeny a snad se dočkáme pokračování vynikajícího Mindhuntera od Finchera, Hot McKelleny, jeden ze dvou hlavních postavřek v jednom rozhovoru, že s Davidem mluvil a že na scénáři pracují.

Mělo být to dvouhodinové filmy.

No super, modleme se, díky.

Já bych možná tady trošku ubral na nadšení, protože Holt McKelleny má úplně novej seriál na Netflixu, takže to je schopný slibit cokoliv samozřejmě.

Právě, je to jenom promo a já dokážu, ať se nezačne natáčet, tak tomu nevěřím, že to vznikne už.

A tak nevěřilo se, že vznikne pokračování s Cliffem Boothem, s Bradem Pittem.

Že tady nikdo nečekal, že něco takovýho bude.

Že já s tomu jsem otevřený.

Kdyby to vzniklo, tak super, když ne, tak nic.

Samozřejmě, kdyby to bylo tak... Já jsem Mindhuntera neviděl.

Hele, Tara Reitz tlibovala dvojku by Klebovskýho, takže takhle se pohybujeme tady momentálně.

A tak to vznikla, ne?

John Turturro.

To je príkvel.

Já, kdybych si mě osadil, tak si myslím, že David Fincher nenatočí už nikdy v životě kulervoucí film, myslím si, že už to nemá.

Loisa Alinojman, zdravíte, jaké plány máte na léto?

Chci jít aspoň třikrát do Řecka.

Já ho chci přežít, nenávidím léto.

Zrušil bych kalendář na konci května a zapnul bych ho v říjnu.

Já docela bohatý, teďka pojedu na Formule, minulý týden jsem byl na dovolené v Polsku, takže... Se můžeš chlubit a roztahovat tady nohy, vole, na lidi.

Je to tak.

No já, samozřejmě teďka budou Vary, tak nám to začne a pak asi jenom válení někde na chatě a pak snad ještě někam k moři, ale ještě vlastně nevím.

Do Varů na dva dny taky jedu a jedu na Pop Mese, brněnský festival, takže krásná hudba.

Refresher

Tvojí, vole, refresher, na který rádně nikdo nechodí, jenom všichni šumějí na jeho sockách na nějaký videa, kdy někomu vypadlo péro, když běžel na atletický bráze.

Jak následuje, ty vole, poctivě každej den dnešní zpráva.

Oníte to na tom, že Pája sežral zásoby v Survivoru, co to kurva je za medium, ty vole.

Lifestyleový médium.

Ty tu spolo, zdravíme legionáře formové publicistiky, tentokrát bych se... Ahoj online, vole.

Píše o úplně stejných věcech.

Atletovi vypadlo péro a někdo v Survivoru, vole, vystrčil prdel, vole.

Já jsem rád, že se to netočí kolem mě zase, no.

Ale samozřejmě dělají tam šikovní... Dělají tam šikovní mladí lidé.

Tak jakoby píšem o věcech, co lidi zajímají, no tak jako, nebudu se za to omlouvat.

No hlavně, že o vypadlným péru nepíšíš k nám, vole.

Milan to dělá spíš za třicet příbrných

Když jsi mě naposledy řáli, že bych byl vypadným pérům.

No to bylo ještě na Primě, na Kinoboxu bych si nic takového nedovolil.

A nevím, zda bylo velkých perek 28 let poté.

Ty vole, to se ptáš toho pravýho, kdo tady vele použil fotku polo nahé nebo spíš z 90% nahé Dakota Johnson, aby nalákal na to, kdo přijede do hory.

Dal jsem prostě sexy Dakota Johnson na titulku, aby to jako… Zase jako tady s Milanem Zídášem nedělejme nějakou jako tady… Ne, prostě hlavně městská fotka je základ a toho jsem i užil.

Tak jako po Milanově morálním statusu nepochybuje nikdo, že to jednou… Všichni jste bulvární kurumy, jenom já dě

Teď tu spolu a zdravím legionáře filmové publicistiky.

Tentokrát bych se rád zeptal, zda někdo z vás četl knihu Hyperio od Dana Simonce a zda si myslíte, že ji bys šla sfilmovat.

Co?

Já to nečet, vím, že se chvilku kestaly nějaký filmy nebo seriály Scott Derrickson nebo Bradley Cooper, ale je kolem toho ticho.

Znáte to někdo?

Ne.

Mám dokonce dojem, že se o tom jeden čas čuškalo.

Moc díky a přeji co nejméně vydýchanou vzduchu v těchto teplých dnech.

Děkujeme.

Turbočuně.

Zdar, chlapi.

Už Ondra vyprávěl svou historiku z Japonska, kdy zastavil řinu do prvů v půlce země.

Pokud ne, mohl by se i my o ní pěkně, prosím, podělit.

Díky, kozy zdraví, civala.

Tak mám.

Je ten čas teďka.

A to už jsi říkal, ne?

Neříkal, takhle neříkal.

Když jsi tak uvelebený, tak se takhle chce natoč na lidi a zkusím to tady povědět.

Takže přijel jsem prostě, byl jsem na Star Wars Celebration, pak jsem se přesouval, jak to skončilo, tak jsem se přesouval na zbytek času v Japonsku, v Tokiu, na Airbnb.

Dojel jsem metrem na to svojí stanici, vystoupím z té stanice, je to takhle jako venku nad zemí.

Přejdu takhle ke kolím a žádná závora, žádný ty výstrahy, tak vstoupím s tím kufrem na ty kole a najednou začne houkat siréna, začnou se dávat dolů závory, tak si říkám, kam si teda mám postavit, teď asi tady umřu.

A jako nejbezpečnější, co mi přišlo, byla ta prostě ta plocha před tím nástupištěm, že takhle bylo vedle mě nástupiště, já jsem stál vedle něj a ten vlak tam nemohl projet.

Byl přede mnou a za mnou byly koleje, ale tam jsem byl v bezpečí.

No jenže v Japonsku prostě tu bezpečnost berou trošku víc vážně, než třeba v Česku.

A jakmile mě teda ten strojvedoucí toho vlaku přijíždějícího viděl, tak začal brzdit, strašně zmatkovat a teď se rozezněly ještě nějaký další serény.

A třeba ten vlak zastavil někde v půlce toho nástupiště.

Teď všichni na mě začali jako lidi z dálky koukat, zmatený Japonci.

Do deseti vteřin přibyl je dva policajti, eskortovali mě i s tím kufrem mimo ty závory, mimo ty koleje.

Začali mi tam na Google překladači na telefonu psát, že tam nesmím stát, což mi došlo.

Jsi debil?

V době, kdy mi napsali, že tam nesmím stát, už jsem věděl, že tam nesmím stát.

A pak mi teda ještě napsali, že když už si tam nikdy nestoupnu, když bude ta výstraha, tak jsem v pohodě, tak jsem říkal, ano, už si tam nikdy nestoupnu, to mi taky došlo.

Mezitím doběhl z té platformy ten strojvedoucí, ptal se jich, jestli je všechno v pohodě, tak jim říkal, že je všechno v pohodě.

A ty se tam furt takhle stál s těm kouftíkem.

A říkal si, nemůžu si vyfiltrovat svoje články na můj výzor.

Já jsem se hlavně hrozně ukláněl a všem jsem se omlouval, já jsem se ukláněl tomu strojvedoucímu, já jsem se ukláněl těm policajtům, těm lidem, co čekali, až je ten vlak prostě, až odjede do prdela, budou muset přejít přes tu kolej.

Takže já jsem z toho byl docela vyklepanej, ale nakonec z toho nebyl žádný průser, nikomu se nic nestalo, vlak poodjel, závěry se zvedly, já jsem přišel s ostatníma, tak aby už se mi nic nestalo.

A pak jsem si hnedka zašel do nějaké boční uličky se vydejchat, protože jsem byl totálně v píči z toho.

A pak jsem zjistil, že celou dobu tam byl nadchod, takže když... Už jsem po těch kolích nemusel nikdy... Posvradej gaj džedul.

Kolik hodin jsi cítil jako úplná píča?

Zbytek dne, takže přijel jsem tam někdy ve dvě, takže až někdy jako, no, dobrejch deset třeba.

Ale vydal na refresher by to byl dobrý, kdyby se u toho natočil třeba ještě.

Fakt hrozný, no.

Tyhle koleje byly moje nemocnice.

Mělo by to větší hodnotu, než péropan dající voda zlaté tretře.

I am zdar legendy.

Viděl někdo z vás rozhovor Toulové v DVTV.

Bylo mi upřímně líto, protože očividně není moc bystrá osoba.

By the way video, blahopřání, měl úspěch.

Jo, to jsme posílili.

Blahopřání, děkujeme.

No já jsem to viděl, já jsem si kvůli tomu zaplačil DVTV.

A v tomto případě to nebyla dobrá investice, protože tam vlastně vůbec nic nevyblikotala.

Jak mi lidi píšou, já ti pozoru, střívám na pivu, ona vůbec nic neřekla, to byla totální zoufalství, takže vůbec.

Vy jste to asi neviděli.

Já jsem viděl těch dvanáct minut na YouTube a její vyjadřovací schopnosti odpovídají těm filmům a chápu, proč ty lidi tam vypají tak zmateně, protože nevěděj, co mají hrát.

Já dal minutu a řekl jsem si potom, že vlastně bylo mi, jako říkal jsem si, že prostě je neschopná, ale třeba jako za to nemůže tolik a ten bulvár, jak se po ní vozí, tak to mi bylo líto, ale potom, co jsem si dal tuhle minutu, tak jsem si říkal, že to je totální vypatlaná kráva a že si zaslouží všechny ten hej, co dostává.

Zdravíme Evu Toulovou.

Hlavně, zase napiš slánek na refrešu, edituj kultivované vyjadřování bez toxických slov.

No tak pardon, ale když se nedokáže připravit na tu nejzákladnější otázku, kterou věděla, že dostane, nebo musela vědět, že dostane.

Já jsem z toho fakt byl úplně...

Viktor Páleník, zdravím celý Ensemble MZ.

Jako by vyzrala vaša vysnívaná dovolená, kdybyste měli neobedzený budget a s kterou osobnost z oblastí kinematografie byste jich chceli strávit?

Děkujeme za odpověď a želám vela zmrzliny a chladených nápojov v tých horučavách.

Tak máš nějakou vysněnou dovolenou?

Jo, jo, já bych chtěl být ve sklepě v kavárně, kde mi budou dávat studený kafe a budu mít tak akorát malej počet lidí kolem sebe, aby tam byl malej ruch, protože v tom se mi líp čte a hodně bych čet a nikoho z Hollywoodu ani

Co ty?

Já taky nechci nikoho z Hollywoodu, aby mi kazil dovolenou.

Já chci být sám někde, když už tak aspoň Karibik nebo Hawaii, to by mi mohli zaplatit, ale jinak chci, aby šli do prdele a já tam měl klid.

Já bych jel s Dakota Johnson na týden do Řecka a tam bych si žral salát řecky.

A Stifado?

Vysněná dovolená jsou asi nějaké maledivy nebo něco takového, kde mají to bydlení hned na tom moři a tak, ale nechtěl bych tam asi, možná kdyby mi za souseda byl nějaký cool herec nebo to, se kterým bych mohl tam dávat pivo po večerech, tak v pohodě, ale jinak asi ne.

Stelnýpky, zdarborci, kou máte radšej Ridley Scott vs. Tony Scott, Spielberg vs. Zemeckis, Fincher vs. Nolan Carpenter vs. Eggers, díky a vaše filmové speciály a nové a starý jsou jako dávka kodejnu do žíly.

Prostě zážitek.

Dělá kodejn něco dobrýho vůbec?

Není to takový ten utlumovák?

Nevím.

Já bych řekl Ridley Scott, Steven Spielberg, Zamlada Fincher a teďka už jednoznačně Nolan a Carpenter vs. Eggers asi nadstí útrhecky bych možná řekl Eggers tečka.

No, ale je to blbost, to se rovná někdo, kdo má 50 filmů a jedinečnou autorskou vizu je, kdo má tři filmy.

Takže remíza.

Jednoznačně Carpenter.

Carpenter, Tony Scott, Spielberg, Nolan.

Ridley Scott, Spielberg, Nolan a Carpenter, protože Eggers je první na začátku.

Jednoznačně Tony Scott, Spielberg, Nolan a Eggers, protože od Carpentera jsem stále nic neviděl.

Dokoukej tu věc.

Já si pustím tu věc, nebo vypustím si ji, pustím si ji.

Dívoj, dokoukat

Nebezpeč ani nejde urážet.

Já ho zabiju, co tady kura můdruje, když neví, že nic od Carpentera.

Nebude příště sedět na zemit, proč tady zabírá tolik místa, když... Ne, bude ležet pod stojem a vždycky se ho pochčí jen lehce.

Filip Dušil, zdravíčko, že se chystá spinov v postoji Pavla Kříže.

Alias Marka Stefanskýho z Mission Impossible 4.

Co vy na to?

Díky moc.

Do úvahy ještě pro Paramount, Prispada, Prequel, Alter Ego, Ethan Hunt a Pavla Sobotky z Mission Impossible 3.

Jo, když jsem před 6 lety dělal v Brně v obchodě na Svobodiáku, tak jsem panu Křížovi prodal boty.

Jdu do skladu a říkám si, ty vole, já prodávám boty Marku Stefanskýmu.

Velmi příjemný pán, všechna čest.

Filipe, máme tě rádi, ale v kategorii vtipných dotazů to bylo tak za dvě z deseti možná.

Těch 7% na čase, Fado, chcete nám to někdo něco říct?

Takový Garland mi to přišlo trošku.

Ty vole, to jsou hodně úrazov Garlanda.

Super, jsme rádi, že jsi prodával boty a už se radši na nic neptej.

Radím dole, že o Zdarborci existuje herec nebo herečka, který je vám v každém formu nepříjemný, po případě z něj máte hrůzu, ať už hraje kladnou nebo západnou roli.

Za mě jednoznačně Udo Kýr.

Tak ty vole, ten má ten ksicht jako...

Ten je okastovanej, protože má protivnej ksicht.

Jehož pohled je asi ten nejděsivější, co jsem na formovém plátě někdy viděl.

PS.

Máťa Iránek má malý péro.

To jsem asi měl přičít vcetem, než jsem to přečet, co?

Radíme, kurva.

Co to je za dotaz?

Teď jsem to přečet a teď by to měl hlad správně vystřihnout, ale nestíhá stříhat, takže...

Příště nám neposílí takový dementní PSK, já to přečtu a... A ty si nečteš nejdřív a pak až to řekneš na hlas.

Ne, nečtu.

Ne, víš, že to vždycky dělám realtimeově.

Který hrdzová zbuzuje hruzu?

Já nemám asi.

U mě je Rob Schneider.

U mě asi měly samé karty, asi ze stejného důvodu.

Já mám, ale kdybych měl možnost se připravit, tak řeknu jména, ale nespomenu se.

Ale jsou.

Sýr za rávkem.

Zdravím celou sestavu s dobrým vkusem a Duda.

Jaké filmové tituly z programu Karlovařského festivalu vás zajímají a kdo z vás se na festivalu objeví, kdy a kde?

Hashtag CEMDUDE vs. Dorospecial a zdar.

Tak letos tam jedeme bez hleda.

Ten na to kašle, já tam budu jenom úvodní víkend a spíš se chystám na společenské záležitosti, filmový program.

Nemám tam žádný highlighty, který bych strašně potřeboval vidět.

Takhle to mám asi lepší.

Já tam budu asi do pátku, skoro celý týden vlastně a nejvíc se těším na ty Sentimental Values s Asgardem.

Doufám, že se na to dostanu, protože jenom jedna projekce a pak se těším na ty věci z Cannes, co tam jsou nějak chválený, plus ten film s Cumberbatchem, už teďka jsem zapomněl, jak se to jmenuje, jaká síla vášky nebo něco takového.

Síla psa?

Něco s váškou to bylo.

Já se těším na ten český film Letní škola 2001 a Splitsville s Dakota Johnson.

Kristián Guen, ahoj, hoj.

Můžete si prosím vás rozpojnout, co se s vámi udělalo, když jste poprvé viděli film Potomci lidí a bylo to v kineční televizi.

Díky a krásnou dovolenou.

Já to viděl na novinárské projekci v kine Atlas a byl jsem z toho úplně pav a ty one track, ty trackový záběry, ty mi přišly úplně famózní.

Přišlo mi, že to naprosto úžasně pracuje s tou formou.

Audio-vizuálně mi to přišlo boží a přitom i inspirativní příběhem.

Za mě jeden z nejintenzivnějších filmových zážitků.

Kdy jsem opravdu byl skrz ty one-shoty vtažen do děje a náramně si to užíval.

Za mě pecka.

Já to viděl díky MovieZone, ale ještě v době, než jsem se s váma znal, než jsem vůbec začal psát o filmech, takže během takového mýho nějakého vzdělávání se a totálně mě to odrovnalo.

Já to viděl v nějakým multikyně, už nevím kde, a pak jsem si akorát, že vždycky, když tam byly ty one-shoty, třeba v tom autě, nebo samozřejmě ten závěr, tak jsem akorát čuměl s odevřenou držkou a byl jsem totálně pohlcenej a viděl jsem, že to uvidím ještě minimálně pětkrát.

Já jsem úplně pohlcenej nebyl, ale hlavně kvůli tomu, že ty jsi mi podle mě volal, že jsi to viděl na projekci a že do tomu jsem okamžitě jít a řekl jsi mi, jak tam jsou ty dlouhý záběry a popsal všechny ty scény.

Ale

Stardust, zdare sborci, jen technický dotaz, je možné někdy v budoucnu propojit Spotify a Hero Hero a vydávat tam vše, co vydáváte tady, ale jen předplatitelé budou mít přístup a díky za vše jste top strop?

Nevím, asi jo.

Ježišnazadecký, ale nejsem ochoten k tomu nic udělat.

Tak si to tam, tam máš ještě link a propojíš si to, ne?

Dobře, tak asi ne.

Ježišnazadecký, já to poslouchám na Apple a jinak všechno stejně na Spotify a na Apple mám ty place.

Ježišmarja, si poráč.

Ježíš Nazarecký, šalomé ovačky.

A pokud je přítomen ten iškariotský hovat, tak zpět už svědomí ty satanů fotkojenče.

U jakého momentu jste si naposledy u filmu řekli a dost na tohle nemám a buď jste odešli nebo naprosto rezignovali?

Děkuji mnohokrát a buďte na syna Ondřeje hodní.

Když můj otec rozdával filmový vkus, na něj se bohužel nedostala.

Mám pravdu před sebou.

Já jsem takhle odešel naposledy z Inland Empire, kdy jsem měl před sebou ještě dvě hodiny posledního... Byl to poslední linčův kus?

Poslední linčův experimentální kus, strašně mě to nebavilo a nepřišlo mi to zajímavý, tak jsem se po hodině zvedl a šel do prdel.

Já jsem odešel loni ve varech s filmou, který už si nespomenu, jak se jmenovala, ale byl o mnichovi, který pomalu jde.

Jakože extrémně pomalu, že třeba ujít půl metru mu trvalo tři minuty.

A jinak se tam neděje vůbec nic a byl to asi desátý díl série, ve který ten film vždycky někde jinde.

A my jsme zase měli s Kocorem poměrně velkolepý večírek a hezli jsme se, že půjdeme na tuto věc, o který jsme věděli, že to bude strašlivý.

A vždycky, jak jsou u těch filmů ve varech ty úvody, ne třeba s tou delegací, ale minimálně s někým zvadům, kdo to zasadí do nějakého kontextu, tak tady nám bylo řečeno, že toto je film, ze kterého není o stůda odejít.

Dali jsme 17 minut a nebyli jsme zdaleka první, kdo odešel.

Já jako z filmů neodcházím, já už si vždycky říkám, že když už tam sedím, tak to dám celý, abych měl prostě ten celistvý zážitek, i když samozřejmě ve varech už k tomu bylo někdy hodně blízko, ale vždycky jsem se hecnul.

Ale poslední film, u kterého jsem fakt definitivně rezignoval, už nějak jako by třeba v půlce, nebo vlastně to bylo možná později, tak to bylo nedávno Mission Impossible, kde už byly tak prostě takový logický píčoviny, typu skočí do vody a najednou je tam ta ponorka, kterou celou dobu hledal, nebo když

vyjíždí z tý ponorky plonahej a vlastně se mu toho moc nestane a tam už jsem si fakt říkal, že ne, že to už jako kruizi stačilo.

A nevodešel jsi.

Nevodešel, protože pořád to byl blockbuster jako roku, ale už jsem vlastně, už mi bylo úplně uprdele, co se tam děje, protože jsem viděl, že už to prostě doblíbejt nemůže.

Já jsem odešel z Cravena a pak jsem to jako později, když to konečně přistalo na streamu, tak jsem si to jako proklikal a věděl jsem, že jsem udělal dobře, že jsem odešel.

Bylo to fakt špatné.

Tomáš Michalík, dobrý večer, pánové.

Při sledování traileru na Job jsem si připomněl, že takový z toho kamery není pro mě a ze stejného důvodu nikdy neuvidím pěstírnu.

Je nějaký tvůrčí styl, který vám vyloženě nesedí?

Díky a dobrou noc.

Mně přijde pěstírna od Jobu teda hodně daleko.

To doufám, protože Filip Brouk se mě furt na to ptá.

Úplně jiná liga.

Jiné podání, jiná liga.

Asi nemám žádný.

Mě strašně serují takový ty levný sci-fi věci, který dělá třeba Anderson.

A nebo filmy jako třeba Priest s Paulem Betanem, kde se pokoušejí ten svět vytvořit v tom studiu a vlastně se ani netvářejí, že to není studio.

Že je všechno takový kovový, šedivý a všude všechno hoří, ale vypadá to, jako kdybyste se koukali na 20 let starou počítačovou hru.

A oni se snaží tvářit, že to je stylizace a neznouzecnost.

A hrozně mě to sere.

Tak to samý by se dal říct právě i o tom Worlovi, který vlastně taky ty všechny jeho věci, ty Worloviny, já to vlastně už od určitý doby nemám rád a právě to, jak tam se pracuje s námi pod synchrom a jak tam všichni řvou a takhle to je ten detailní záběr do toho ksichtu, mě to vždycky sere a ten job potom bude vrchol.

Kdybych měl říct tady ještě někoho jiného, abych se tady nezvalil na tu otázku, tak nikdy jsem jako nenaběh na styl, i když chápu, že jsem v tomhle tom trošku čurák Terence Malika, že prostě ty jeho lirický obrazy a věci mě vlastně totálně míjej a nikdy jsem se na to nedokázal napojit.

Já chci právě říct, ne Plastelínu, ale že ten Wes Anderson mě úplně jako stylově, tím, jak to vypráví a tím, jak má vždycky ten samej vizuál, tak to mě moc nebaví.

Ačkoliv třeba Grand Hotel Budapešť byl prostě fajn, tak není to úplně něco, co bych vyhledával a to, co zmínil hlad, tak to je samozřejmě jasné.

Ahoj, poslední dobou doháním resty a zajímavě mě máš nejúplnější film Věry Chyťové, kromě dědictví, aby to nebylo tak jednoduchý.

Já bych řekl asi Sedmi krásky a Hezké chvilky bez záruky.

Ty jsi asi nic neviděl, ne?

Kromě dědictví.

No.

Já mám rád Velčí boudu.

No a ty Sedmi krásky, no.

Jako strohující a revoluční díl u nás.

Jeden z nejpopulárnějších ženských filmů natočených ženou celosvětově.

A vlastně nadčasová taková feministický manifest.

Vždycky je to v těch top stovkách nejlepších filmů všech dob to bývá, že?

Nebo tady v těch věcech.

Jarmil, ahoj, dojede na kvif, může dát pět svých typů, na co zajít, má někdo nějaký typy, krom přeletu nad kukačím hnízdem, což už beru jako jeden.

Tak je tam ten sentimental value, jsou tam ty materialisti, materialists, nevím, co to znamená.

Mně se vlastně líbil sbormistr, tak toho bych doporučil za sebe, Rym si mi psal, že ho to nenadchla, ale mně to přišlo super, já jsem z toho vlastně dost spokojený výtvarně, hudebně, zvukově, herecky, mně to přišlo super.

Nic z toho dalšího jsme neviděli.

Já si to musím ještě pořádně projít.

Ale jak jsi říkal tu letní školu, tak ta podle mě taky vypadá dost nápaditě.

I to Splitsville vypadá fakt jako dobře po traileru.

Fajn live zdar, konečně dokud dorazila F1, F1 hype, jakou nejvyšší rychlostí jste kdy v nějakém autě valili a v jaké nejlepší káře jste dysadili.

Díky a užívejte léto.

Já jsem podle mě nejvíc jel asi 195 někde v Německu a nejvíc jsem jel s nějakým spolujezdcem 220 a já vůbec nejsem na auta, takže já vlastně ani vůbec nevím, jaký nejlepší káře jsem jel a je mi to vlastně úplně uprdala.

Já auta absolutně neřeším, já mám pocit, že jsem 20 let neřídil, protože samozřejmě to nebudu dělat, dokud to nebudu potřebovat.

Takže tohle snad ani jako nevnímám nějakou rychlost, ale myslím, že jednou mě vzal INF a točili jsme o tom video, protože měl početní natestování nějakého Mustanga z Bulita jako novou verzi a INF řídí teda velice dobře a to jsem si docela užil.

No a taky nejsem žádný automobilový maniák, vlastně neřídil jsem asi skoro 10 let a jako s kámošem vím, že mě jednou projel asi nějakých 210 nebo něco.

Nemáš auto?

No už ho moc nepoužívám, už ho vlastně nemám v podstatě, ale to je jedno.

Takže taky 210 jsem jednou jel, ale nejsem žádný v tom, že by mě to nějak bavilo.

Já jsem měl asi 160 a to bylo fakt v době, co jsem dodělal řidiča, kdy jsem se tím byl fakt hodně jistý a od té doby řídím málo a už se nespomenu, v čem jsem seděl, ale hrozně jsem neřídil nikde nic velkýho, silnýho.

Mára, ahoj, MZ dotaci, pokud se někdo chystá, máte už nějaké filmy z programových sekcí, co si nenecháte ujít a stojí za to si vystát frontu, budu rada za typy.

Díky, čau.

Máro, zklameme tě, Rymzy tady není a asi nemáme vůbec přehled o těch programových sekcích.

Já se tam možná otočím, abych tam poprvé v životě byl, ale možná taky ne, nevíme nic, pardon.

Lubor zháněl, jak často se v Hollywoodu stane, že se nějaký, musí nás do LFŠ pozvat, ať tam uděláme Movies non-live, ale začínají na nás vysokách čijou, takže nic.

Lubor zháněl, jak často se v Hollywoodu stane, že se nějaký film začne natáčet a pak se něco pokazí a nedokončí se.

A máte nějaké slavné příklady, jako například z našich končí posledních saporverů, či Bubeník a princezna,

Tak, i když je film drahá záležitost, tak se to stává opravdu, ale opravdu výjimečně.

Přijdou mi, že poslední z support verů je zrovna ten nejkrásnější příklad, kde dokonce to je vlastně soudně prošetřovaný podvod, takže to je opravdu výjimečná záležitost.

Pak samozřejmě příklad té Bad Girl, která byla natočena, pak jí stopily.

Pak ten Don Quixote od Gilliama, ne?

Tam to taky byly nějaké ty věci.

Nějaký filmy s Kevinem Spaceym, Netflix má nějaký film s Kevinem Spaceym.

Aktuálně Conquery, který je snad dotočený, ale jsou tam nějaký hádky.

A vím, že v devadesátkách Václav Fordiček točil nějakou pohádku, ve které byly pohádkový postavy a superhrdinové.

Dokonce si pamatuji, že jsem viděl fotky a to taky nějak nedopadlo úplně.

A ještě vím, že na IMDb na mě furt cvítí nějaký

Nedokončený film, který jmenuje Siljen Malfe.

Myslím, že to je o nějakých hippíkách nebo něco takového.

Roman, zdravím.

Emzáci, jak jste na tom sezikou vybaveností?

Kdo umí nejlépe anglicky, případně ovládáte i jiné jazyky?

Díky za to, jak to skvěle děláte.

Já jsem klasický příklad českého školství, kdy jsem se devět let učil německy a rozumím jenom základní slovíčka.

Anglicky si myslím, že pasivně super, aktivně bída, protože mě nikdo nenoučí mluvit.

A samozřejmě nejlépe mluví hlad, protože ten to

Ano, jenom ta angličtina, takže tu asi ovládám si myslím na docela obstojný úrovni a letos se mi povedlo dostat holku v 8. třídě ze čtyřek na dvojky a další dotáhnout v bakalářce, takže mám za sebe radost.

A rovnou se tě tady ptaj, zmínili, že děláš duolingu, proč si češ nějaký cizí jazyk, tak to je angličtina?

Ne, ne, ne, mám tam, měl jsem tam španělštinu, na to jsem se pak vystral, protože jsem měl pocit, že mi to jako už nic moc nedává, že se to, že už by to chtělo jinou formu výuky, tak jsem se vrátil k Němčině, kterou jsem měl naposled na střední a jel jsem na štyřky, protože jsem byl extrémně línej.

Ptá se Mirek Procházka a píše k tomu, děkuji, no, jen 2026 hype.

Tak co vy a jazyky?

Já jsem taky angličtina jako ty asi jako pasivní, že urozumím dobře, bez problému, ale když mám mluvit, tak koktám a než se rozmluvím, tak fakt jako mluvím jak debil.

A pak mám nějaký jako v Němčině základy z té střední, ale třeba jako texty od Rammsteinu si přiložím docela v pohodě, takže to mi stačí a měl jsem i španělštinu, ale už se z něj nepamatuji vůbec nic.

Mí rodiče vynaložili jako nemalou částku peněz na to, aby mi zaplatili jazykový gymnázium z ukromí a vyšla z toho, že umím obstojně anglicky, už si skoro vůbec nic nepamatuju z francouzštiny, číňštinu jsem dělal půl roku, nebavilo mě to a žádný další jazyk jsem se tam neučil, takže jsou doteď na mě velice pišní.

Levyn Treneman, McGill.

Zdarec mi kvůli hráčci, jaký máte názor na Shona Penna a jaké jsou vaše neobjímnější performance od něj?

Přeji hezký zbytek dne a děkuji, že jste.

Sean Penn je super herec, ale hrozně si na sobě ujíždí, protože je to takový jako trošku magor.

A přijde mi, že poslední roky strašně si vybírá projekty, kde přehrává a strašně tlačí na pilu.

Přijde mi, že nejlepší je paradoxně v Carlitově cestě, kde je k nepoznání.

Já bych doporučil z roku 83 jeden z jeho prvních filmů, Zlý hoši, když jsem psal i ve JEPKO a je to velmi brutální a temný vězeňský drama, ale z prostředí vězení pro mladiství a není to vůbec hezký film.

A druhou hlavní roli tam hraje Esai Morales záporák z posledního Mission Impossible.

No a taky... On někde hrál, jo, takovej Niemann.

Je tam dobrý právě.

Tak to je velký omyl.

No já taky asi nevám úplně rád tyho takový až moc na sílu Oscarový performance typu Milk, kdy už mi to vlastně přijde trošku jako otravný, ale ta Carlitová cesta a třeba Ta jemná řeka, ta mě bavil jako hodně.

Musel jsme to říct.

Já jsem chtěl říct tajemnou řeku, tam mě bavil.

A tam mi už přišlo, že přehrával.

Ale zase tam to byl takový ten emotivní otec, co to fakt jako prociťoval a tam mě to přišlo, že to tam sedělo.

Naposledy jsem s ním viděl docela čerstvý film, kde je záchranář, pracuje pro New Yorkskou záchranku a byl to trýznivý film, ve kterém právě on dost přehrával, ale podal tam furt silný výkon, si myslím.

Petr Hrošík, Svoboda, Zdarborci, nechystáte se někdo v září do náchoda na setkání se Cynthia Rothrock a Keetem Vitalim, potažmo budete pak recenzovat její nový film Black Creek, který tam uvede ne a ne, tyjo?

Ne a ne, ale ta akce bude pěkná, je to nějaký sympóziu mistrů bojových umění a tyhle dva tam budou jako hosti velký legendy.

Mám pocit, že tam měl být i, ještě někdo teďka umřel a byl strašně dobrý, ale nevím kdo.

Ale každopádně, pokud máte rádi Bčka nebo bojový umění, možná spíš i aktivněji, tak si o tom něco zjistíte, mohlo by to být zajímavý.

Slezte z toho lustrou.

Zdravím všechny hrdiny dnešní doby, kteří dělají podcasty z lásky a ne pro peníze.

My jsme to rád dělali pro peníze, ale vy nám nedáváte na výběr.

Každý podporovatelná hero hero bude veleben.

Díky.

Pánové, někde v síti na mě probily kauneři, jako byste chtěli barvu, kdybyste měli jít s Harvey Keitlem do akce.

Jak moc ten film máte rádi?

Já ten film miluju a je mi úplně jedno, jakou barvu kravaty dostanu, klidně modrou.

Já jsem asi jasný, ne?

Já jsem ta zrádská sviněku, to byla měkkou měl barvu.

Jsi strašně jasný a přitom nevíš, co chceš říct.

No ty mrotné, jak je tam zradil.

Děkujeme za spoiler a nevíš.

Já byl pan šedivý.

Dobře.

Martin.

Čau pánové, Brad Pitt podle všeho uvěřitelně zlá a dá ve svých 60 letech hrát v F1 roli pro daleko mladší herce.

Znáte případy, kdy si hrec nad 50 až 60 let rufnul na charaktere spíš pro třicátníky?

Ale to je blbost přece úplná.

To je stejně dobrý, jak tady se používají všude ty anglický slova jako performance, charakter.

Ale hlavně to si nezjistil, co tam hraje Zadli, protože on tam hraje vyloženě padesátníka.

Hraje třicátníka.

Ale on tím myslí, jakože kdyby to byla realita.

No ne, tak v realitě máš taky Alonza, který mu už je k padesáti.

45.

Nevím, ale není mu 62, vole.

No dobře, ale tak já říkám, že tady... On tím říká, že vlastně... Ale v tom filmu vyloženě je ten příběh o tom, že to je... Ano, je příběh, ale je nerealistický, byl musel vymluvit, tak 40 max.

No pořád ta otázka nedává smysl.

Myslím si, že dává, ale to jednou.

Můžeme se o tom přijít.

Kdo starý hraje mladý?

Znáte případy, kdy si hrec na 50 a 60 let trufnul na charakter spíš pro třicátníky a nebyl to fakt dobrý?

Já bych typnul nějaké představitele.

Bonda a možná ve westernové éře by se taky něco našlo.

Dík.

Tak určitě Sean Connery.

jako ten starý Bond už třeba, ale byť samozřejmě dneska už by to nebylo tak starý, tak to nebylo úplně ideál, ale Indiana Jones mi vlastně taky přišel už ve čtyřce fakt starý a takový jako nemotorně starý a v pětce o tom už ani nemusíme mluvit a rozhodně bylo divný vidět Dennyra s Pesim v Irčanovi, který se baví jako dva třicetiletí kluci a říkají si jak podobně jako z Bucha.

Ještě jak mají tu digitální tělo nebo tu hlavu, že jo, mladou, ale to starý tělo, to je vždycky strašně těsivý.

No.

No tak asi ten Irčan, ale jinak ta otázka nedává smysl.

Mně se líbí, jak musíš furt trvat na svým, vole, ale abys si spustil něco od Carpentera, to ne, vole.

A teď si pustím tu skurvenou věc, vole.

To není žádná skurvená věc, ty.

Už mám s Hladem dokonce i dohodu, že já si pustím věc celou od začátku a on si dokouká zbytek Hamiltona.

Chápeš, že mu dáváš průpravu?

Ty s ním pojedeš, on s tebou pojede do Tajska, zatímco ty ho naučíš chodit.

Víš, nebo se neposrává do trde.

Já to chápu, ale já mám rád ten pocit, že až jedno, až prostě bude ten sečtělej, ten divák, co viděl ty klasiky, jak se řekne, ty vole, já ho nepotka, tak vole...

Ale já vím, že se za to vděčím jako Hladovi, ano, samozřejmě.

Všechny sedmdesátkový poklady.

Já jsem strašně inspirativní člověk totiž.

Jaroslav Musil, Zdarec filmují odborníci, otázka na cíle, když se dočkáme komentovaného Kmotra, jinak jste super, díky.

Díky za pochvalu, nevím.

Je to strašná výzva, ale můžu to udělat jednou za život, tak jako...

Do padesáti bych to chtěl zvládnout, ale ty vole, nevím, jestli do té doby... Až bude tisíc lidí na Hero Hero.

Až bude tisíc lidí na Hero Hero, tak to napíšu.

Tak to teda udělám.

Pan Bambuča, zdravím velmistři, když se blíží ty prázdniny, jak nám prosím prozraďte, jakým způsobem nejraději a nejlépe odpočíváte, pokud jste ož opravdu vyčerpaní díky a opens hype.

Já si tady lehnu.

na tu rozloženou sedačku, pustím si něco v televizi a v pravidelných půlhodinových intervalech u ní usnu.

Jo, já teďka taky objevuju kouzletýhle ty aktivity.

Já vyloženě přesně vím, jakou... Počkej, on se ptá, odpočívá, no a tak odpočívám.

Jo, jo, ale já přesně vím, jakou musím mít polohu, abych nezabral a vím, že jakmile si jako lehnu, tak do minuty jsem prostě tuhý, i když jsem normálně fresh.

Ležím na gauči a čumím na přátelé, to je asi nejlepší.

Ležím na gauči a něco hraju.

Znáte ho?

Doufám, že minimálně cíl, ale jakožto brněnský odchovanec ano.

Komu byste zpracování z tohoto prostředí svěřili?

Zajímavý dotaz.

Jaký ten příběh má teda za sebou, že tak zajímavý?

Já právě nevím vůbec.

Já o něm produkuji dokumentární sérii, takže poznám.

A tak je to démon, že jo?

Český samuraj, člověk, který dobil celý svět.

A bude to teda zajímavý, mám se na to těšit.

Myslím si, tak vole, jako není to koncipovaný, aby to bavilo tebe.

No a tak já mám rád tyhle.

Je to pro normální lidi s vkusem.

Ty vole, tak jako urážíš mě, já mám rád.

Pokud uvidíš ty věc, tak by se ti to mohlo

ale já tě na svoje urážím.

Dobře, děkuji, to je lepší, ale já mám rád filmy o bojových sportech nebo o boxu a tak, mně spíš jde čistě o to, jestli se mám těšit, že ten příběh je fakt zajímavý, protože já jsem to nevěděl, že má nějaký pozadí, který

Je to obyčejný kluk z Hostě Radic, který má neskutečnou bojovou techniku, kdy kombinuje různé bojové sporty, takže má neustále takovou tu překvapivost a údernost a nikdy se nevzdá a vždycky se zvedne a 20 sekund před koncem prostě najednou to obrátí.

Prostě dravý, živelný démon.

Petr Šimunek, 1994.

V čem tvoříte videa, jako jsou třeba vaše speciály?

Díky a potřebujete do týmu nějakou posilu, třeba i bezplatně, nezjištně, nemám potřebu se na netu promenadovat.

Potřebujeme posilu, jestli nám chceš pomoct cokoliv stříhat nebo dělat i prosocky nějaký se střihy, tak budeme jenom rádi.

Doufáme, že jsi Petr Šimunek, 1994, a ne bývalý šef redaktor Forbesu Petr Šimunek.

V čem stříháš hlade?

Já stříhám v premiéře.

Jenom tam dělá takový ty basic úkony, tak nám napiš a my tě zkusíme zaukolovat.

Basic úkony, vole, tady se to dneska třikrát skurvilo a tohle jsme co největší.

Dobře, tak já teďka sedím ve střížně se stříhačem Metody Markovič, tak tam umíš trošku… Ten je za to placenej, ne?

Umíš tam trošku… Ten nepřijde dělat, to natočíme, dáš tam začátek, večer to vypustíš, to dáme na první dobrou, a pak nezjistíš, ten se na vpůlce nezjistí, že jsi tam dal plnou kazetu, nebo plnou kartičnu, na kterou se nedá nahrávat.

Tak jsi jenom trošku úcty, vole.

Bej si k úkory, vole.

Trošku úcty máš, ale nejvíc.

Já bych ti řekl, že to jednou naučím, ale jsi rad, že můžeš srát.

Honza, nazdar chlapci, díky za ty pestracidou kulku, pecka, napojíte ještě nějaké ty takové skryté akční klenoty, tak teď se vyřvi, pičo!

Já jsem úplně v klidu.

Teďka ty francouzi jsou docela dobrý na Netflixu, Netflix s nima spolupracuje hodně, takže v posledních týdnech tam je KO, což jsme tady řešili, myslím, minule, to je docela fajn.

Čekajte, je skrytá akční klenot pecka, vole?

No tak jako je to skrytá akční pecka, podobně jako ztracená kůlka.

Já myslím, že řekneš nějaký takový ty věci, co dával i před 20 lety do výjimka, nějaký ten Takaskos.

To jsem teď chtěl říct, projďte si výjimka, projďte si encyklopedii akčního filmu, kde jsou vždycky tipy na to, co přijde ten rok a pak se tím prohládejte.

Jak se to jmenuje?

Dragon Tiger Gate, ne?

Dragon Tiger Gate Inn.

Jo.

A to je ten Dokaz KOS?

Ne, ten Dokaz KOS je zbysilá jízda.

Zbysilá jízda.

Nebo šílená jízda.

Pak jsou ještě nějaký ty Eastern... Eastern Condors.

Eastern Condors.

Project Ace.

Projď si VIMko, si otevři, je tam asi 500 filmů, tak si to proklikej a nečekej jenom, až to ve výročí dáme na... Na co?

Na Facebook.

Tak, poslední dotaz, je to možný?

Je to možný.

Babybox.

Pánové, zdravím.

Co říkáte na cenu prezidenta Quiff pro Dakota Johnson?

Hrát určitě umí, ale primárně je to nepo baby, co se neustále tvoří.

Tváří, jako by byla vina někoho jiného, než jí samotný, že bere příšerný role.

Kdyby aspoň byla jako Kristen Stewart, která ten kapital v mainstreamu vyložila k produkci nějakých dobrých artovek, to by bylo něco jiného.

Ale nabere jen dementní blockbustery a pak dává rozhory o tom, že jí to nezajímá.

Jako nemusíš být před kamerou Dakota, nikdo tě neprosí.

Babyboxy, vole.

Je sexy, je hot jak svině a tím bych jí dal všechny ceny prezidenta.

Ale cenu prezidenta tam dostane každý hvězda, která přijede a nezaslouží si ještě cenu za celo životní dílo.

Jako má významnou filmografii, má a má tam i některý, podle mě, slušný věci.

Třeba Materials má teďka 90% na rotnách, ne?

Můj Cekil.

Spitzville taky nebude špatný.

Má tam ten Bazen?

To byl Guadagnino nebo někdo takovej?

No má tam, že jo, má tam od něj Suspíry a podobně.

Má tam Suspíry, má tam nějaký nezávislí americký věci, který nejsou špatný a prostě jenom dávat to na všeť a Madame Web je... No právě jenom, protože hrála v Madame Web nebo... Baby Boxy, Get a Life, Bitch.

Děkujeme za podporu.

Moc si vážíme každého podporovatele na Hero Hero.

Omluváme si zase prostá slova, to nám uletělo, ne?

Párek tady padlo.

Výjimečně.

Ale to se už příště nestane, aby nás mohli poslouchat i děti, protože děti neví, co to je třeba.

No, však víte.

Pýp.

Děkujeme za vaši podporu, děkujeme za vaši přízeň, děkujeme, že dáte teďka odběr a like, abychom stoupili v těch všech algoritmech a abychom překonávali ty edgerenky.

No a samozřejmě děkujeme, když si nás zapadníte na jejich hero, hero, moc si toho vážíme.

No a jelikož jste to poslouchali sem, tak si můžete zúčastnit dnešní soutěže, která je od valístky na stand-up Rickyho Žerve,

A potřebujeme, abyste nám napsali, jak my si tady děláme, ne vlastně srandu, ale vystihujeme pravý charakter Milana Rošafného, šéf-redaktora Kinaboxu, čurdy českého filmové publicistiky Jidáše, zrádce pro někoho i Emila Hachu, nebo co to tam psali?

Tak jaké, právě když máte čurda české filmové publicistiky, jídáš v lidské podobě, zhmotnění plesnivosti, nebo ten Emanuel Moravec, tak jaké sousloví, nebo tady ten příměr pro vás nejvíc vystihuje existenci Milana Spundra Rošaflého?

Tu diskuzi číst nechci.

Napište nám do diskuze, my pak necháme čet GPT vylosovat tu nejpřiléhavější, nejzajímavější, nejzábavnější odpověď a dostanete do valízky na Rikyho Žerve.

A já si říkám, proč se mě sem dneska pozvali a teď už mi to dává.

Jo, a ten, kdo vyhraje z minulýho, tak toho jsem ještě nevylosoval, toho budu vylosovat vlastně až

nějakou úterý, středu, kdy budeme zveřejňovat tohle na YouTube, takže proto tady nemůžu s velkou pompou ohlásit, kdo to vyhrál.

Ale neznamená to, tyto lístky jsme opravdu nestoupili, právě už máme spoustu šťastných lidí, kteří mohli navštívit nějaké koncerty třeba

Třeba ACDC, na který jsi chtěl jít.

Zapomněli jsme tě při další konverzace, kdo chce lístky.

Takže jsi dostal velký hovno přes to, že si tahel movies of life.

ACDC začne hrát podle mě touhle dobou, kdy my teď končíme.

Na druhou stranu, když tam bereš ty krvavý peníze, ty morálně zprohýbaný peníze, proč jsi nekoupil lístky na ACDC?

Já právě správně jí dáš, doufám, že mi to někdo dá, proč bych si za to měl platit.

Za tvoje zrádný, zrudný činy.

Tak jo, tak děkujeme za pozornost, mějte se fajn, hezké léto.

Čau.

Čau.

No a teďka vám ještě na závěr dopřejeme cestování v čase.

Tady vidíte cestovu, která se objeví na začátku října ve 261.

Movies on Life a zjevila se tady jenom kvůli tomu, aby jsme řekli, že děkujeme našim partnerům z Life Nation,

že nám nejen dávají lístky do soutěže, ale podporují i naši krásnou relaci Movies on Life.

Díky moc, zachovujte nám přízeň, nejen vy, ale i Life Nation a choďte na koncerty tady téhle velké společnosti, která sem přiveze ACDC, Post Melona a další matadory, ale i nový hvězdy a jsme rádi, že s nimi můžeme spolupracovat.

Díky Life Nation.

Díky.